Neregistrovaný uživatel

Mám kobylku Gity. Jednoho krásného dne jsem si s ní vyjela ven jen tak. Jeli jsme po známých cestách a nikde nehrozilo žádné nebezpečí. Klusala jsem i cválala na těchto místech tisíckrát a tak by mě nikdy nenapadlo co se může stáj. Zrovna jsem cválala po mírném kopci,když najednou Gity zakopla a mohutně se zhopla. Já hned letěla ze sedla. Chvíli jsem ležela a nemohla jsem dýchat,možná jsem měla něco se zády.KDyž jsem však viděla Gity jak běží přímo k silničním serpentýnám sebrala jsem všechnu sílu a v bolestech bežela za ní. Běžela jsem asi kilometr až na konec serpentýn. Nikde jsem jí neviděla a oči mi spadli na blízký automobil.Běžela jsem se k němu zeptat, zda tu neviděli koně. Paní mě spatřila a šla mi naproti. Nemusela pochybovat, jelikož moje jezdecké boty, bič a helma mluvili za sebe. Dovedla mě k lesu kde Gity přivázala za otěže ke stromu. Nemohla jsem popadnout dech ale přesto jsem jí poděkovala a dlouho se za ní dívala a nemohla tomu uvěřit. Přestavovala jsem si Gity někde v příkopě se zlomenýma nohama. prohlédla jsem jí na místě a nikde nebyl náznak nějakého zranění - bylo to neuvěřitelné
Proč jen nejsou všichni lidé hodní jako právě tato žena,kterí mou klisnu zachránila určitě před nepříjemnou nehodou. Lidé se bohužel bojí zvířat která se k nim valí a nejsou schopni mopoci - chtěla bych té paní poděkovat ikdyž nevím její jméno....
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám kobylku Gity. Jednoho krásného dne jsem si s ní vyjela ven jen tak. Jeli jsme po známých cestách a nikde nehrozilo žádné nebezpečí. Klusala jsem i cválala na těchto místech tisíckrát a tak by mě nikdy nenapadlo co se může stáj. Zrovna jsem cválala po mírném kopci,když najednou Gity zakopla a mohutně se zhopla. Já hned letěla ze sedla. Chvíli jsem ležela a nemohla jsem dýchat,možná jsem měla něco se zády.KDyž jsem však viděla Gity jak běží přímo k silničním serpentýnám sebrala jsem všechnu sílu a v bolestech bežela za ní. Běžela jsem asi kilometr až na konec serpentýn. Nikde jsem jí neviděla a oči mi spadli na blízký automobil.Běžela jsem se k němu zeptat, zda tu neviděli koně. Paní mě spatřila a šla mi naproti. Nemusela pochybovat, jelikož moje jezdecké boty, bič a helma mluvili za sebe. Dovedla mě k lesu kde Gity přivázala za otěže ke stromu. Nemohla jsem popadnout dech ale přesto jsem jí poděkovala a dlouho se za ní dívala a nemohla tomu uvěřit. Přestavovala jsem si Gity někde v příkopě se zlomenýma nohama. prohlédla jsem jí na místě a nikde nebyl náznak nějakého zranění - bylo to neuvěřitelné
Proč jen nejsou všichni lidé hodní jako právě tato žena,kterí mou klisnu zachránila určitě před nepříjemnou nehodou. Lidé se bohužel bojí zvířat která se k nim valí a nejsou schopni mopoci - chtěla bych té paní poděkovat ikdyž nevím její jméno....
A to jste se jí na to jméno ani nezeptala? To se mi zdá divné........
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám kobylku Gity. Jednoho krásného dne jsem si s ní vyjela ven jen tak. Jeli jsme po známých cestách a nikde nehrozilo žádné nebezpečí. Klusala jsem i cválala na těchto místech tisíckrát a tak by mě nikdy nenapadlo co se může stáj. Zrovna jsem cválala po mírném kopci,když najednou Gity zakopla a mohutně se zhopla. Já hned letěla ze sedla. Chvíli jsem ležela a nemohla jsem dýchat,možná jsem měla něco se zády.KDyž jsem však viděla Gity jak běží přímo k silničním serpentýnám sebrala jsem všechnu sílu a v bolestech bežela za ní. Běžela jsem asi kilometr až na konec serpentýn. Nikde jsem jí neviděla a oči mi spadli na blízký automobil.Běžela jsem se k němu zeptat, zda tu neviděli koně. Paní mě spatřila a šla mi naproti. Nemusela pochybovat, jelikož moje jezdecké boty, bič a helma mluvili za sebe. Dovedla mě k lesu kde Gity přivázala za otěže ke stromu. Nemohla jsem popadnout dech ale přesto jsem jí poděkovala a dlouho se za ní dívala a nemohla tomu uvěřit. Přestavovala jsem si Gity někde v příkopě se zlomenýma nohama. prohlédla jsem jí na místě a nikde nebyl náznak nějakého zranění - bylo to neuvěřitelné
Proč jen nejsou všichni lidé hodní jako právě tato žena,kterí mou klisnu zachránila určitě před nepříjemnou nehodou. Lidé se bohužel bojí zvířat která se k nim valí a nejsou schopni mopoci - chtěla bych té paní poděkovat ikdyž nevím její jméno....
Jenomže ono je to sporné. Je rozdíl, pokud se k podobné situaci připlete člověk, který má sám zkušenosti s koňmi a je zase jiná věc, kdy je u toho člověk, který naposledy seděl na koni jako malé děcko na pouti a ještě ke všemu má s sebou třeba malé dítě. Uznejte,že když se potom proti němu řítí velkou rychlostí velké zvíře, nemůžeme se divit, že nezasáhne, ale spíše se dá na ústup. Neřekla bych proto, že je to tom zda je daný člověk ,,hodný".
Je samozřejmě skvělé pokud člověk takto dokáže pomoci ale jak jsem již řekla, nedivila bych se těm ostatním.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám kobylku Gity. Jednoho krásného dne jsem si s ní vyjela ven jen tak. Jeli jsme po známých cestách a nikde nehrozilo žádné nebezpečí. Klusala jsem i cválala na těchto místech tisíckrát a tak by mě nikdy nenapadlo co se může stáj. Zrovna jsem cválala po mírném kopci,když najednou Gity zakopla a mohutně se zhopla. Já hned letěla ze sedla. Chvíli jsem ležela a nemohla jsem dýchat,možná jsem měla něco se zády.KDyž jsem však viděla Gity jak běží přímo k silničním serpentýnám sebrala jsem všechnu sílu a v bolestech bežela za ní. Běžela jsem asi kilometr až na konec serpentýn. Nikde jsem jí neviděla a oči mi spadli na blízký automobil.Běžela jsem se k němu zeptat, zda tu neviděli koně. Paní mě spatřila a šla mi naproti. Nemusela pochybovat, jelikož moje jezdecké boty, bič a helma mluvili za sebe. Dovedla mě k lesu kde Gity přivázala za otěže ke stromu. Nemohla jsem popadnout dech ale přesto jsem jí poděkovala a dlouho se za ní dívala a nemohla tomu uvěřit. Přestavovala jsem si Gity někde v příkopě se zlomenýma nohama. prohlédla jsem jí na místě a nikde nebyl náznak nějakého zranění - bylo to neuvěřitelné
Proč jen nejsou všichni lidé hodní jako právě tato žena,kterí mou klisnu zachránila určitě před nepříjemnou nehodou. Lidé se bohužel bojí zvířat která se k nim valí a nejsou schopni mopoci - chtěla bych té paní poděkovat ikdyž nevím její jméno....
Třeba se už kobyla neřítila, ale zastavila se a pásla? Jak jsem pochopila, kobyla nebyla splašená, ale upadla a pak běžela dál. Ta paní by asi těžko stihla zastavit, vystoupit z auta a chytat řítícího se koně...To jste se nezeptala, jak to proběhlo? Nicméně gratuluji, že vše dobře dopadlo. Před lety jsem se starala o koníka, který takové štěstí neměl, před vyjížďkou ho na dvoře držel kluk, kůň se něčeho leklnul, kluk ho pustil, kůň vyběhnul ze dvora do aleje, kde projede 1 auto za půl hodiny...zrovna jelo...koník se s ním srazil, i zlomil si nohu a musel být utracen.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Třeba se už kobyla neřítila, ale zastavila se a pásla? Jak jsem pochopila, kobyla nebyla splašená, ale upadla a pak běžela dál. Ta paní by asi těžko stihla zastavit, vystoupit z auta a chytat řítícího se koně...To jste se nezeptala, jak to proběhlo? Nicméně gratuluji, že vše dobře dopadlo. Před lety jsem se starala o koníka, který takové štěstí neměl, před vyjížďkou ho na dvoře držel kluk, kůň se něčeho leklnul, kluk ho pustil, kůň vyběhnul ze dvora do aleje, kde projede 1 auto za půl hodiny...zrovna jelo...koník se s ním srazil, i zlomil si nohu a musel být utracen.
To je mi líto - já ale nemluvím o tom,že bych byla ráda kdyby lidé chytali řítící se zvířata ale právě naopak obdivuji onu paní která mého koně zachránila
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je mi líto - já ale nemluvím o tom,že bych byla ráda kdyby lidé chytali řítící se zvířata ale právě naopak obdivuji onu paní která mého koně zachránila
Napsala jste ,,proč jen nejsou všichni lidé hodní, jako tato paní............."