Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.163
Ahojky,začínám mít depku - svýho prcka sem si vychovala od mimina,znám osobně a dlouhodobě jeho rodiče,ale z hříbátka je pětiletej zpratek a bohužel nesplnuje mé očekávání.teda jinak - je super,já s nim vycházim v pohodě,i když občas mám chuť ho zabít (když ho to popadne pěkně vyhazuje),ale bohužel neni použitelný pro mého manžela,kterému sme ho kupovali.krom toho,že zůstal malinkej a ani vzhledově se nepoved(což bych samzřejmě překousla,kdyby šlo pouze o vzhled),tak ještě dokáže potrápit a rozhodně to neni kůň na stoprocentně pohodové vyjíždky a vandry,jak sem si plánovala.prostě manžel na něm seděl jednou a já umírala strachy,aby něco nevyved... Tak mě napadá,jestli se vaši hříba povedli dle vašich představ - vzhledově povahově a tak různě.prostě kůn,kterého ste si vysnili,že z něj vyroste.a naopak - je tu taky někdo komu se hříbo nepovedlo,zůstalo malý a eště zdědilo po obou rodičích jen ty nejhorší vlastnosti? a když se vám hříbo nepovedlo,nechasli ste si ho nebo mu hledali jiný majitele?prodávala bych velmi nerada,ale zas tři koně neuživim.tak pošte vaše zkušeonosti,jsem moc zvědavá
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.250.238
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky,začínám mít depku - svýho prcka sem si vychovala od mimina,znám osobně a dlouhodobě jeho rodiče,ale z hříbátka je pětiletej zpratek a bohužel nesplnuje mé očekávání.teda jinak - je super,já s nim vycházim v pohodě,i když občas mám chuť ho zabít (když ho to popadne pěkně vyhazuje),ale bohužel neni použitelný pro mého manžela,kterému sme ho kupovali.krom toho,že zůstal malinkej a ani vzhledově se nepoved(což bych samzřejmě překousla,kdyby šlo pouze o vzhled),tak ještě dokáže potrápit a rozhodně to neni kůň na stoprocentně pohodové vyjíždky a vandry,jak sem si plánovala.prostě manžel na něm seděl jednou a já umírala strachy,aby něco nevyved... Tak mě napadá,jestli se vaši hříba povedli dle vašich představ - vzhledově povahově a tak různě.prostě kůn,kterého ste si vysnili,že z něj vyroste.a naopak - je tu taky někdo komu se hříbo nepovedlo,zůstalo malý a eště zdědilo po obou rodičích jen ty nejhorší vlastnosti? a když se vám hříbo nepovedlo,nechasli ste si ho nebo mu hledali jiný majitele?prodávala bych velmi nerada,ale zas tři koně neuživim.tak pošte vaše zkušeonosti,jsem moc zvědavá
Ahoj, tož já si koupila kdysi dvouletku,krásnou jemnou kobylku jako cumel. Jen ta její povaha byla jak potřeštěná slepice.
Dost často jsem uvažovala že ji prodám.
No nakonec se to seběhlo tak, že jí mám třetím rokem, kobylka je zlatíčko, takové pohodlné křesílko ale tlustá mašina s obrovským pupkem at dělám co dělam.
Plánujeme ji na přesrok prodat,ale nevím, jestli to vůbec zvládnu, jelikož je to můj první koník.
Takže problém opačný, chtěla jsem se jí zbavit,ale postupem času jsme si sedly do noty.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.151.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky,začínám mít depku - svýho prcka sem si vychovala od mimina,znám osobně a dlouhodobě jeho rodiče,ale z hříbátka je pětiletej zpratek a bohužel nesplnuje mé očekávání.teda jinak - je super,já s nim vycházim v pohodě,i když občas mám chuť ho zabít (když ho to popadne pěkně vyhazuje),ale bohužel neni použitelný pro mého manžela,kterému sme ho kupovali.krom toho,že zůstal malinkej a ani vzhledově se nepoved(což bych samzřejmě překousla,kdyby šlo pouze o vzhled),tak ještě dokáže potrápit a rozhodně to neni kůň na stoprocentně pohodové vyjíždky a vandry,jak sem si plánovala.prostě manžel na něm seděl jednou a já umírala strachy,aby něco nevyved... Tak mě napadá,jestli se vaši hříba povedli dle vašich představ - vzhledově povahově a tak různě.prostě kůn,kterého ste si vysnili,že z něj vyroste.a naopak - je tu taky někdo komu se hříbo nepovedlo,zůstalo malý a eště zdědilo po obou rodičích jen ty nejhorší vlastnosti? a když se vám hříbo nepovedlo,nechasli ste si ho nebo mu hledali jiný majitele?prodávala bych velmi nerada,ale zas tři koně neuživim.tak pošte vaše zkušeonosti,jsem moc zvědavá
Tak já jsem si kdysi koupila odstávče a držela jsem palce aby vyrostla aspoň 135cm
. Znala jsem rodiče a z matčiné strany i otce, čekala jsem lecos, ale rozhodně ne, že to bude nejspíš životní kůň. Výška vylezla na 145 a ještě to není vše a povahově je to naprosto skvělý kůň. Když vidím jaké blbosti umí tropit v ohradě tak jsem si nejednou řekla, že u obsedání bude veselo. Ale je to zcela naopak. V ohradě si dělá co chce ale jakmile k ní jdu tak se sklidní a je v pohodě, obsedání proběhlo tak, že jsem si připadala, že ji už někdo dávno obsednul. Prostě nebyl problém. Dál není ježděná, přes zimu ji nechávám být a až na jaře začne pracovat pomalu víc. Jako malá dostala moc dobrý základ ve stáji kde se narodila a já ji už jen vedla směrem, kterým jsem chtěla a musím říct, že mi sedí snad vším a ještě k tomu je to krásná povedená klisna s povahou k nezaplacení. Tak nějak tajně doufám, že jednou by se na ní mohl i manžel povozit, není těžký a ona není nudle. Prostě je to až nad mé očekávání.
Ale kdysi jsem měla pár hříbat i jsem pár odstávčat koupila a teda nakonec jsem byla ráda, že jsem se jich zbavila. Někdo mě může mít za handláka nebo tak něco ale poté co mi zemřel můj kůň, který byl snad ten nej v té době jsem jenom hledala asi takového samého, což logicky není možné. Nyní po všech těch "testech" mám dva a nemám k nim žádné výtky, naopak jsem moc ráda že jsou takoví jací jsou a mám je takové ráda.
Jestli ti ten kůň nesedí povahou nemá smysl si ho držet, jinému člověk třeba bude sedět a místo něj si pořiď jiného. Někomu se to možná bude zdát hnusné nebo útěk z boje, ale myslím, že člověk nemá s koněm být ve stresu ale naopak v pohodě. Prodej ho a najdi si koně na kterém bude moct jezdit i manžel.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak já jsem si kdysi koupila odstávče a držela jsem palce aby vyrostla aspoň 135cm. Znala jsem rodiče a z matčiné strany i otce, čekala jsem lecos, ale rozhodně ne, že to bude nejspíš životní kůň. Výška vylezla na 145 a ještě to není vše a povahově je to naprosto skvělý kůň. Když vidím jaké blbosti umí tropit v ohradě tak jsem si nejednou řekla, že u obsedání bude veselo. Ale je to zcela naopak. V ohradě si dělá co chce ale jakmile k ní jdu tak se sklidní a je v pohodě, obsedání proběhlo tak, že jsem si připadala, že ji už někdo dávno obsednul. Prostě nebyl problém. Dál není ježděná, přes zimu ji nechávám být a až na jaře začne pracovat pomalu víc. Jako malá dostala moc dobrý základ ve stáji kde se narodila a já ji už jen vedla směrem, kterým jsem chtěla a musím říct, že mi sedí snad vším a ještě k tomu je to krásná povedená klisna s povahou k nezaplacení. Tak nějak tajně doufám, že jednou by se na ní mohl i manžel povozit, není těžký a ona není nudle. Prostě je to až nad mé očekávání.
Ale kdysi jsem měla pár hříbat i jsem pár odstávčat koupila a teda nakonec jsem byla ráda, že jsem se jich zbavila. Někdo mě může mít za handláka nebo tak něco ale poté co mi zemřel můj kůň, který byl snad ten nej v té době jsem jenom hledala asi takového samého, což logicky není možné. Nyní po všech těch "testech" mám dva a nemám k nim žádné výtky, naopak jsem moc ráda že jsou takoví jací jsou a mám je takové ráda.
Jestli ti ten kůň nesedí povahou nemá smysl si ho držet, jinému člověk třeba bude sedět a místo něj si pořiď jiného. Někomu se to možná bude zdát hnusné nebo útěk z boje, ale myslím, že člověk nemá s koněm být ve stresu ale naopak v pohodě. Prodej ho a najdi si koně na kterém bude moct jezdit i manžel.
Já mám naštěstí jen dobrou zkušenost. S přítelem mé mamky jsme si koupili roční kobylku, která mi po odchodu mamčina přítele už zůstala. Koupili jsme jí ještě k valachovi, kterého už jsem nějaký ten rok měla a věnovali jsme se parkuru. Kobylka je klusačka, takže jsme si jí koupili vyloženě kvůli tomu, že je nádherná - tak jako mazlíka, nikdo v rodině klusácké dostihy nejezdí, takže z ní měl být pouze hobby kůň bez dostihové kariéry. Kobylka má jedinečnou povahu, všichni říkáme že je to spíše přerostlý pes než kůň :) Obsedání proběhlo naprosto bez problémů, než abych já měla strach že kobuše bude vyvádět tak kobyla měla strach, že mě ztratí a kdykoliv jsem se na ní trochu nahla, měla tendence vyvažovat rovnováhu za nás obě :) Brzy se naučila s jistotou pohybovat a terénu a to i když šla sama. Dnes už jí je 8 a lepšího koně jsem nikdy neměla. V terénu je naprosto spolehlivá, jezditelná pouze na vazačce, neleká se... Po oslepnutí valacha jsem se s ním už nemohla věnovat parkuru, tak jsme to zkusili právě z klusačkou. Od obsednutí jsem s ní občas něco skočila a moc jí to bavilo, ale to jsem ještě nečekala, že jí to chytne natolik. Už třetím rokem s ní jezdím parkur, mám s ní mnohem víc mašlí než s valachem, při své výšce 155cm mi na závodech skáče do 110, doma spolehlivě i 130 a chceme jít výš. Prostě kobylka mého života a srdeční záležitost :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.250.238
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám naštěstí jen dobrou zkušenost. S přítelem mé mamky jsme si koupili roční kobylku, která mi po odchodu mamčina přítele už zůstala. Koupili jsme jí ještě k valachovi, kterého už jsem nějaký ten rok měla a věnovali jsme se parkuru. Kobylka je klusačka, takže jsme si jí koupili vyloženě kvůli tomu, že je nádherná - tak jako mazlíka, nikdo v rodině klusácké dostihy nejezdí, takže z ní měl být pouze hobby kůň bez dostihové kariéry. Kobylka má jedinečnou povahu, všichni říkáme že je to spíše přerostlý pes než kůň :) Obsedání proběhlo naprosto bez problémů, než abych já měla strach že kobuše bude vyvádět tak kobyla měla strach, že mě ztratí a kdykoliv jsem se na ní trochu nahla, měla tendence vyvažovat rovnováhu za nás obě :) Brzy se naučila s jistotou pohybovat a terénu a to i když šla sama. Dnes už jí je 8 a lepšího koně jsem nikdy neměla. V terénu je naprosto spolehlivá, jezditelná pouze na vazačce, neleká se... Po oslepnutí valacha jsem se s ním už nemohla věnovat parkuru, tak jsme to zkusili právě z klusačkou. Od obsednutí jsem s ní občas něco skočila a moc jí to bavilo, ale to jsem ještě nečekala, že jí to chytne natolik. Už třetím rokem s ní jezdím parkur, mám s ní mnohem víc mašlí než s valachem, při své výšce 155cm mi na závodech skáče do 110, doma spolehlivě i 130 a chceme jít výš. Prostě kobylka mého života a srdeční záležitost :)
Tak my máme letos dva prcky, jeden je plašan a pošuk největší, malá je o proti hřebečkovi totální flegmouš a mazel a můžem si s ní dělat co chceme.I přes to si je necháváme, protože se nikdy neví, co z nic vyroste,a jací budou,až psychycky dozrají
Při nejhorším půjdou z domu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.227.219
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak my máme letos dva prcky, jeden je plašan a pošuk největší, malá je o proti hřebečkovi totální flegmouš a mazel a můžem si s ní dělat co chceme.I přes to si je necháváme, protože se nikdy neví, co z nic vyroste,a jací budou,až psychycky dozrají
Při nejhorším půjdou z domu.
no já si vysnila potomka po QH a je to trochu z divokých vajec:-) vypiplala sem koníka,obsedla,celkem v poho ale při lonž.se vzpínal a ze země dodnes je někdy nebezpečný malinko.začne z radosti třepat hlavou...pod sedlem si vyhodí jak se lekne srnek občas...lepší je někdy mít bičík a pohrozit.pod sedlem náladový.rodiče povahu skvělou tak je to asi přes koleno 
někdy je pohodový pod sedlem,jindy uspěchaný a temperamentní až až.na kariéru to asi nebude.tak sem si to nepředstavovala.na druhou stranu je s ním sranda a nikdy nuda.ale ještě mám 1 koníka co obsednu za rok a ten vypadá větší flegmouš(naštěstí!) asi kobča bude ideál do terénu,už to zvládá fajn.a hříbo v budoucnu třeba i na nějaké soutěžení?ale jen tak rekreačně.uvidíme.i tak zatím nedokážu prodat co jsem si vypiplala.ale pokud Ti koník nesedí,asi bych radila prodat.muj přítel toho bujného koníka zvládne,ale je fakt že k dětem kobča vhodná nebude.já vždycky vyhrožuju tomu bujnému že ho prodám:-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.221
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky,začínám mít depku - svýho prcka sem si vychovala od mimina,znám osobně a dlouhodobě jeho rodiče,ale z hříbátka je pětiletej zpratek a bohužel nesplnuje mé očekávání.teda jinak - je super,já s nim vycházim v pohodě,i když občas mám chuť ho zabít (když ho to popadne pěkně vyhazuje),ale bohužel neni použitelný pro mého manžela,kterému sme ho kupovali.krom toho,že zůstal malinkej a ani vzhledově se nepoved(což bych samzřejmě překousla,kdyby šlo pouze o vzhled),tak ještě dokáže potrápit a rozhodně to neni kůň na stoprocentně pohodové vyjíždky a vandry,jak sem si plánovala.prostě manžel na něm seděl jednou a já umírala strachy,aby něco nevyved... Tak mě napadá,jestli se vaši hříba povedli dle vašich představ - vzhledově povahově a tak různě.prostě kůn,kterého ste si vysnili,že z něj vyroste.a naopak - je tu taky někdo komu se hříbo nepovedlo,zůstalo malý a eště zdědilo po obou rodičích jen ty nejhorší vlastnosti? a když se vám hříbo nepovedlo,nechasli ste si ho nebo mu hledali jiný majitele?prodávala bych velmi nerada,ale zas tři koně neuživim.tak pošte vaše zkušeonosti,jsem moc zvědavá
Sice to není k tématu, ale pokud ho nechceš prodat, tak si myslím, že by bylo rozumné ho dát někomu do výcviku, který by dokázal koníka zklidnit a ujasnil mu, co si může a nemůže dovolit. Bohužel mám podobnou zkušenost, koupila jsem si koně, o kterém jsem si myslela, že bude hodný a vyrovnaný, ale opak byl pravdou, musím přiznat, že jsem se na něj i začala pomalu bát. Pomohla mi jedna holčina, co se tomu věnuje, a od té doby nemám sebemenší problém 
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.41
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky,začínám mít depku - svýho prcka sem si vychovala od mimina,znám osobně a dlouhodobě jeho rodiče,ale z hříbátka je pětiletej zpratek a bohužel nesplnuje mé očekávání.teda jinak - je super,já s nim vycházim v pohodě,i když občas mám chuť ho zabít (když ho to popadne pěkně vyhazuje),ale bohužel neni použitelný pro mého manžela,kterému sme ho kupovali.krom toho,že zůstal malinkej a ani vzhledově se nepoved(což bych samzřejmě překousla,kdyby šlo pouze o vzhled),tak ještě dokáže potrápit a rozhodně to neni kůň na stoprocentně pohodové vyjíždky a vandry,jak sem si plánovala.prostě manžel na něm seděl jednou a já umírala strachy,aby něco nevyved... Tak mě napadá,jestli se vaši hříba povedli dle vašich představ - vzhledově povahově a tak různě.prostě kůn,kterého ste si vysnili,že z něj vyroste.a naopak - je tu taky někdo komu se hříbo nepovedlo,zůstalo malý a eště zdědilo po obou rodičích jen ty nejhorší vlastnosti? a když se vám hříbo nepovedlo,nechasli ste si ho nebo mu hledali jiný majitele?prodávala bych velmi nerada,ale zas tři koně neuživim.tak pošte vaše zkušeonosti,jsem moc zvědavá
No my si letos na jaře koupili dva prcky - rok a dva roky - hřebečci (budou se snad ještě letos kastrovat). Jsou oba moc hodní. Ten mladší je trochu pošuk, ale je to tím, že je to ještě mimino a ten starší je prostě povahově víc vyrovnanej a byť je dominantnější, tak své lidi dokonale respektuje a umí být neskutečnej mazel, Občas má taky svoje bubáky, ale jeho zvědavost je většinou silnější, takže byť má nejdřív tendenci zdrhnout, nakonec to jde pečlivě prozkoumat. Jinak musím říct, že oba jsou moc chytří a vnímaví - až někdy moc :o) ... no ale co z nich bude - to si netroucnu odhadnout. Taky se modlím za každý cm, který povyrostou - mladej se začal konečně trochu zakulacovat a už to není žebřiňák, co jsme koupili a i povyrostl - vidím to na ohlávce. Sice to vypadá, že ten kliďas by mophl být u obsedání v pohodě a mladší zase divoch, tak se bojím, aby to nebylo naopak... Věřím ale, že když se už teď projevují inteligentně a jsou hodní na člověka, tak už se snad povahově tak moc nezmění, pokud se s nimi bude zacházet korektně, tak by to mohli být jednou pohodoví kamarádi a parťáci. Už je zvykáme na procházky na ruce do terénu a je vidět, že je to baví, užívají si to, učí se respektovat osobní prostor člověka a seznamují se s bubákama, co na ně "číhají" po okolí... občas se s nima proběhneme, skočíme nějaký klacík, nebo je chodíme "koupat" do písku v jednom starém lomu, kde se tak rádi vyvalují... |
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.221.46
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Sice to není k tématu, ale pokud ho nechceš prodat, tak si myslím, že by bylo rozumné ho dát někomu do výcviku, který by dokázal koníka zklidnit a ujasnil mu, co si může a nemůže dovolit. Bohužel mám podobnou zkušenost, koupila jsem si koně, o kterém jsem si myslela, že bude hodný a vyrovnaný, ale opak byl pravdou, musím přiznat, že jsem se na něj i začala pomalu bát. Pomohla mi jedna holčina, co se tomu věnuje, a od té doby nemám sebemenší problém
S tím naprosro souhlasím.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.163
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No my si letos na jaře koupili dva prcky - rok a dva roky - hřebečci (budou se snad ještě letos kastrovat). Jsou oba moc hodní. Ten mladší je trochu pošuk, ale je to tím, že je to ještě mimino a ten starší je prostě povahově víc vyrovnanej a byť je dominantnější, tak své lidi dokonale respektuje a umí být neskutečnej mazel, Občas má taky svoje bubáky, ale jeho zvědavost je většinou silnější, takže byť má nejdřív tendenci zdrhnout, nakonec to jde pečlivě prozkoumat. Jinak musím říct, že oba jsou moc chytří a vnímaví - až někdy moc :o) ... no ale co z nich bude - to si netroucnu odhadnout. Taky se modlím za každý cm, který povyrostou - mladej se začal konečně trochu zakulacovat a už to není žebřiňák, co jsme koupili a i povyrostl - vidím to na ohlávce. Sice to vypadá, že ten kliďas by mophl být u obsedání v pohodě a mladší zase divoch, tak se bojím, aby to nebylo naopak... Věřím ale, že když se už teď projevují inteligentně a jsou hodní na člověka, tak už se snad povahově tak moc nezmění, pokud se s nimi bude zacházet korektně, tak by to mohli být jednou pohodoví kamarádi a parťáci. Už je zvykáme na procházky na ruce do terénu a je vidět, že je to baví, užívají si to, učí se respektovat osobní prostor člověka a seznamují se s bubákama, co na ně "číhají" po okolí... občas se s nima proběhneme, skočíme nějaký klacík, nebo je chodíme "koupat" do písku v jednom starém lomu, kde se tak rádi vyvalují... |
zad:prodat ho opravdu nechci..sem si spíš chtěla jen postěžovat,že ne vždy vám vyroste přesně to,co ste si vysnili.koník u nás zůstane,ale už si asi nikdy nekoupim hříbě.protože ani to,že znám oba rodiče neni záruka úspěchu.držím palce všem,aby jim z jejich hříbátek vyrostko přesně to,co si představují
