Mám nebo radši ne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě bych si nejdřív zašla "osvěžit" zkušenosti z minulosti do nějakého jezdeckého klubu nebo ještě lépe k nějakému soukromníkovi, který by se ti chvilku věnoval - tam si alespoň oživíš veškeré práce okolo koní, nejen ježdění. A zkus tam docházet každý den, pak uvidíš jestli to všechno okolo koní je pro tebe. A jestli tě to po nějaké době nepřejde, tak máš vyhráno, ale určitě bych se zaměřila spíše na koupi staršího, klidnějšího koníka.

Práce kolem koně se nebojím to bych zvládla, spíš pokulhává moje ježdění.ale nemusím zase tak mermomocí jezdit.samozřejmě časem ano ale klidně by mi stačil starší koník jako kamarád a pak by byl třeba další.Vím že kozy nemůžu srovnávat s koněm ,ale pořídila jsem si je úplně bez zkušeností a čas mi ty zkušenosti přinesl a mám krásné malé stádečko. na rady chodím sem na ifaunu.Soused má jednoho koně tak by taky poradil....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chtěla jsem se zeptat zkušených.Je mi 27 a u koní ksem nebyla asi 13 let.Od malička tíhnu ke koním a tak jsem začala dojíždět do jedněch stájí.no a pak nějak nebyl čas, a ta puberta......Vždycky jsem chtěla mít svého tady u nás doma.-bývalá hospod.usedlost.No a teď čím dál víc o tom uvažuju.Ale nevím jestli po tak dlouhé odmlce od koní do toho jít.Asi by byl lepší nějaký starší koník nebo pony,na začátek. Celkem se i na koníka cítím a myslím že bych to zvládla.Nebyl by tady úplně sám ,mám taky kozy.Co myslíte je to blbost si s tak malýma skušenostma pořídit koně.

Já ti neodpovím, ale přidám se k tvému dotazu, jestli můžu :-). U koní se pohybuju celkem dlouho, něco přes deset let, s nějakýma menšíma přestávkama. Bohužel v oddíle mě toho moc nenaučili, střídali se tam ternéři pomalu každý měsíc, nebo mě učili holčiny ne o moc starší než sem jako dítě byla. Každý učil něco jiného. Jediné, co sem si odtamtud po mnohaletém ježdění odnesla, byla schopnost udržet se na koni ve všech chodech a zvládnutí jednoduché jízdárenské práce. Pak kydat a zametat. Tím to ale bohužel končí. Nyní sem studentka na Vš a docházela sem a docházím k soukromníkům. Vždy se ale jednalo pouze o výpomoc s ježděním ve formě vyjížděk na cizím koni. Nikdo mě víc nenaučil. Absolvovala sem několik jezdeckých táborů, kde sem se vždy naučila víc než ve zmíněném oddíle. Občas sem docházela do komerční jízdárny. Až dostuduju, chci si pořídit vlastního koně. Ale stačí na to moje vědomosti? Ve svý podstatě ani nevím, jak koně odčervit, naočkovat, jaké krmení je nejlepší (v oddíle se krmilo pouze senem a chlebem ničím jiným) apod. Tak nějak taková to zásadní praxe okolo koní mi chybí. Jasný, můžu to načíst v knížkách a na netu, ale přece jen praxe je to nejdůležitější. Dále sem nikdy neměla možnost \"naučit se jak vlastně vypadá správná výchova koně\". Vždy sem jen jezdila-u soukromníků sem měla zakázáno zabývat se s koněm např.prací ze země, v oddíle si nás nikdo nevšímal. Samozřejmě, že se chystám koupit si staršího koně, nejraději bych haflinga-kobylku. Chci koně spíše líného než naopak. Ale jak to poznám, přece jen koně před koupí uvidím jednou dvakrát, pak si koupím koně, který vůbec nebude odpovídat představám a já ho nezvládnu. Myslíte, že si mám na to troufnout? Koně hodlám ustájit v nájemní stáji nejlépe na pastevko. Vše bude aktuální až za dva roky, až vylezu ze školy:-). Do té doby bych se ráda vzdělávala, ale ne v ježdění apod. (i když i tam je třeba dost zapracovat :-)), ale zejména v oblasti výchovy a veterinárních a výživových aspektů, ale budu nejspíš stejně odkázána na samostudium, jelikož mám jako studentka dost hluboko do kapsy. Pokud byste měli nějakou radu, či povzbuzení, že je má představa vlastního koně při současných znalostech správná, nebo pokud ne, zda byste mi mohli doporučit, jak dané vědomosti nabýt. Díky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já ti neodpovím, ale přidám se k tvému dotazu, jestli můžu :-). U koní se pohybuju celkem dlouho, něco přes deset let, s nějakýma menšíma přestávkama. Bohužel v oddíle mě toho moc nenaučili, střídali se tam ternéři pomalu každý měsíc, nebo mě učili holčiny ne o moc starší než sem jako dítě byla. Každý učil něco jiného. Jediné, co sem si odtamtud po mnohaletém ježdění odnesla, byla schopnost udržet se na koni ve všech chodech a zvládnutí jednoduché jízdárenské práce. Pak kydat a zametat. Tím to ale bohužel končí. Nyní sem studentka na Vš a docházela sem a docházím k soukromníkům. Vždy se ale jednalo pouze o výpomoc s ježděním ve formě vyjížděk na cizím koni. Nikdo mě víc nenaučil. Absolvovala sem několik jezdeckých táborů, kde sem se vždy naučila víc než ve zmíněném oddíle. Občas sem docházela do komerční jízdárny. Až dostuduju, chci si pořídit vlastního koně. Ale stačí na to moje vědomosti? Ve svý podstatě ani nevím, jak koně odčervit, naočkovat, jaké krmení je nejlepší (v oddíle se krmilo pouze senem a chlebem ničím jiným) apod. Tak nějak taková to zásadní praxe okolo koní mi chybí. Jasný, můžu to načíst v knížkách a na netu, ale přece jen praxe je to nejdůležitější. Dále sem nikdy neměla možnost \"naučit se jak vlastně vypadá správná výchova koně\". Vždy sem jen jezdila-u soukromníků sem měla zakázáno zabývat se s koněm např.prací ze země, v oddíle si nás nikdo nevšímal. Samozřejmě, že se chystám koupit si staršího koně, nejraději bych haflinga-kobylku. Chci koně spíše líného než naopak. Ale jak to poznám, přece jen koně před koupí uvidím jednou dvakrát, pak si koupím koně, který vůbec nebude odpovídat představám a já ho nezvládnu. Myslíte, že si mám na to troufnout? Koně hodlám ustájit v nájemní stáji nejlépe na pastevko. Vše bude aktuální až za dva roky, až vylezu ze školy:-). Do té doby bych se ráda vzdělávala, ale ne v ježdění apod. (i když i tam je třeba dost zapracovat :-)), ale zejména v oblasti výchovy a veterinárních a výživových aspektů, ale budu nejspíš stejně odkázána na samostudium, jelikož mám jako studentka dost hluboko do kapsy. Pokud byste měli nějakou radu, či povzbuzení, že je má představa vlastního koně při současných znalostech správná, nebo pokud ne, zda byste mi mohli doporučit, jak dané vědomosti nabýt. Díky.

Taky jsem si koupila svou prvni kobylku po docela kratkem case stravenem u koni vim ze to byla chyba ale uz to nevratim. Navic sem ji koupila za celkem velky penize ale bohuzel od handlaku. Kupovala jsem ct kobylku 12let pro zacatecnika a naprosto zdravou. Nakonec to dopadlo tak ze kobylka mela 16 byla to krizenka ct a A1/1 pro zacatecnika nebyla a byla hodne nemocna. nakonec Kobylka musela ode me odejit jako spolecnik k jinemu koni.
Jenze jsem se nedokazala smirit s tim ze uz koen mit nebudu a tak sem si poridila ponicku pro radost jenze nakonec pro radost nezustala a sem tam sem se na ni i projela naucila me toho hodne taky nebyla takova jak majitele tvrdili byla to pekna potvurka. Po case mi ji zacalo byt lito a chtela jsem ji poridit kamarada nakonec z toho byly kamaradi 2 pony valasci :-)
No a ted si rikam zda si uz mam konecne poridit velkeho kone pro sebe ...protoze vzhlůedem k me vaze uz pro me ponicci nejsou :-( a taky je to velke rozhodovani. Prece jen velky kun je velky kun......
Ale i pres hodne neuspechu co me provazeli se koniku neminim vzdat ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chtěla jsem se zeptat zkušených.Je mi 27 a u koní ksem nebyla asi 13 let.Od malička tíhnu ke koním a tak jsem začala dojíždět do jedněch stájí.no a pak nějak nebyl čas, a ta puberta......Vždycky jsem chtěla mít svého tady u nás doma.-bývalá hospod.usedlost.No a teď čím dál víc o tom uvažuju.Ale nevím jestli po tak dlouhé odmlce od koní do toho jít.Asi by byl lepší nějaký starší koník nebo pony,na začátek. Celkem se i na koníka cítím a myslím že bych to zvládla.Nebyl by tady úplně sám ,mám taky kozy.Co myslíte je to blbost si s tak malýma skušenostma pořídit koně.

Podívej se na své znalosti opravdu hodně střízlivě. Ježdění a kydání jsou sice časté činosti okolo koní, ale další důležité znalosti co by jsi jako chovatel měla znát se týkají základů veterinární péče, výživy koní a trošku té legislativy.
Vyházet a povozit se může opravu takřka každý. Ale rozhodující je poznat, zda koníkovi sedlo sedí, jestli je tvrdo na cválání, rozpoznat první příznaky koliky, změřit teplotu, vědět čím, kolik a proč krmit.
Jistě k tomu přistupuješ zodpovědně /jinak by jsi se neptala/, ale bylo by ideální pronajmout si pro začátek nějakého koníka v JO a starat se o něj jako o "vlastního". Pokud tuto možnost nemáš, tak mít alespoň někoho šikovného k ruce, na koho se můžeš spolehnout a kdo ti poradí - zde rozvážně vybírej protože tlučhubů se okolo koní motá dost!
A využívej i různých vzdělávacích kurzů, co se pořádají jak na téma ježdění, tak různých přednášek ohledně krmivářství nebo veteriny.
Závěrem ještě podotýkám, že kozy nepokládám za adekvátní náhradu koňského kamaráda - nepohrají si tolik a pak by koník mohl mít tendence vybíjet si energii a hledat svoje postavení nebo prostě zabíjet nudu s tebou. A kůň má o pár kilo výhodu...
A co se poníků týče, tak je pro chovatelské amatéry nepovažuji za vhodné. Jsou malí...ale šikovní...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podívej se na své znalosti opravdu hodně střízlivě. Ježdění a kydání jsou sice časté činosti okolo koní, ale další důležité znalosti co by jsi jako chovatel měla znát se týkají základů veterinární péče, výživy koní a trošku té legislativy.
Vyházet a povozit se může opravu takřka každý. Ale rozhodující je poznat, zda koníkovi sedlo sedí, jestli je tvrdo na cválání, rozpoznat první příznaky koliky, změřit teplotu, vědět čím, kolik a proč krmit.
Jistě k tomu přistupuješ zodpovědně /jinak by jsi se neptala/, ale bylo by ideální pronajmout si pro začátek nějakého koníka v JO a starat se o něj jako o "vlastního". Pokud tuto možnost nemáš, tak mít alespoň někoho šikovného k ruce, na koho se můžeš spolehnout a kdo ti poradí - zde rozvážně vybírej protože tlučhubů se okolo koní motá dost!
A využívej i různých vzdělávacích kurzů, co se pořádají jak na téma ježdění, tak různých přednášek ohledně krmivářství nebo veteriny.
Závěrem ještě podotýkám, že kozy nepokládám za adekvátní náhradu koňského kamaráda - nepohrají si tolik a pak by koník mohl mít tendence vybíjet si energii a hledat svoje postavení nebo prostě zabíjet nudu s tebou. A kůň má o pár kilo výhodu...
A co se poníků týče, tak je pro chovatelské amatéry nepovažuji za vhodné. Jsou malí...ale šikovní...

Ahojky prosím tě odkud jsi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky prosím tě odkud jsi?

jsem od Rosic u Brna.pročpak

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky prosím tě odkud jsi?

Já jsem trošku turista. Ale nyní jsem s koníky na Jížní Moravě. Je tu krásně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podívej se na své znalosti opravdu hodně střízlivě. Ježdění a kydání jsou sice časté činosti okolo koní, ale další důležité znalosti co by jsi jako chovatel měla znát se týkají základů veterinární péče, výživy koní a trošku té legislativy.
Vyházet a povozit se může opravu takřka každý. Ale rozhodující je poznat, zda koníkovi sedlo sedí, jestli je tvrdo na cválání, rozpoznat první příznaky koliky, změřit teplotu, vědět čím, kolik a proč krmit.
Jistě k tomu přistupuješ zodpovědně /jinak by jsi se neptala/, ale bylo by ideální pronajmout si pro začátek nějakého koníka v JO a starat se o něj jako o "vlastního". Pokud tuto možnost nemáš, tak mít alespoň někoho šikovného k ruce, na koho se můžeš spolehnout a kdo ti poradí - zde rozvážně vybírej protože tlučhubů se okolo koní motá dost!
A využívej i různých vzdělávacích kurzů, co se pořádají jak na téma ježdění, tak různých přednášek ohledně krmivářství nebo veteriny.
Závěrem ještě podotýkám, že kozy nepokládám za adekvátní náhradu koňského kamaráda - nepohrají si tolik a pak by koník mohl mít tendence vybíjet si energii a hledat svoje postavení nebo prostě zabíjet nudu s tebou. A kůň má o pár kilo výhodu...
A co se poníků týče, tak je pro chovatelské amatéry nepovažuji za vhodné. Jsou malí...ale šikovní...

Ano ,to je odpověď co jsem potřebovala slyšet.To vše si každopádně uvědomuju.A nejdřív bych musela se na vše informovat a zbýrat vědomosti.Doufám že teď nebudu za blbce,ale jsme matka a když se mi narodila dcera jsrm vživotě neměla v ruce dítě a nevěděla jak se starat.Jen jsem četla knihy a poslouchala rady jiných.No a teď má dcera 3 roky a dnes radím novopečeným matkám já.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem si koupila svou prvni kobylku po docela kratkem case stravenem u koni vim ze to byla chyba ale uz to nevratim. Navic sem ji koupila za celkem velky penize ale bohuzel od handlaku. Kupovala jsem ct kobylku 12let pro zacatecnika a naprosto zdravou. Nakonec to dopadlo tak ze kobylka mela 16 byla to krizenka ct a A1/1 pro zacatecnika nebyla a byla hodne nemocna. nakonec Kobylka musela ode me odejit jako spolecnik k jinemu koni.
Jenze jsem se nedokazala smirit s tim ze uz koen mit nebudu a tak sem si poridila ponicku pro radost jenze nakonec pro radost nezustala a sem tam sem se na ni i projela naucila me toho hodne taky nebyla takova jak majitele tvrdili byla to pekna potvurka. Po case mi ji zacalo byt lito a chtela jsem ji poridit kamarada nakonec z toho byly kamaradi 2 pony valasci :-)
No a ted si rikam zda si uz mam konecne poridit velkeho kone pro sebe ...protoze vzhlůedem k me vaze uz pro me ponicci nejsou :-( a taky je to velke rozhodovani. Prece jen velky kun je velky kun......
Ale i pres hodne neuspechu co me provazeli se koniku neminim vzdat ....

no a jak vám šlo staráníse o koníka s minim. zkusenostmi .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano ,to je odpověď co jsem potřebovala slyšet.To vše si každopádně uvědomuju.A nejdřív bych musela se na vše informovat a zbýrat vědomosti.Doufám že teď nebudu za blbce,ale jsme matka a když se mi narodila dcera jsrm vživotě neměla v ruce dítě a nevěděla jak se starat.Jen jsem četla knihy a poslouchala rady jiných.No a teď má dcera 3 roky a dnes radím novopečeným matkám já.....

Řekni mi tajemství, jak zvládáš běh všedního života, prcka a ještě výhledově koníka? Já jsem uhoněná jen pracovním nasazením je fakt, že hodně času a sil mě stojí dojíždění. A když dojdu domů v pět, poběhám si po dovoře tu moji drobotinu a padnu do postele. Nějaké víkendové povyražení mám spíš za trest. Představa malého prcka, který je na mě odkázán, no nějak nevím nevím...ale jednou to přijít musí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řekni mi tajemství, jak zvládáš běh všedního života, prcka a ještě výhledově koníka? Já jsem uhoněná jen pracovním nasazením je fakt, že hodně času a sil mě stojí dojíždění. A když dojdu domů v pět, poběhám si po dovoře tu moji drobotinu a padnu do postele. Nějaké víkendové povyražení mám spíš za trest. Představa malého prcka, který je na mě odkázán, no nějak nevím nevím...ale jednou to přijít musí...

Zatím jsem na mateřské.Malá už mě nepotřebuje nonstop tak jsem pořídila kozy.jsem ze staré sedlácké rodiny které utl tipec komunizmus.tak to mám v genech a vždy jsem chtěla mít zvířata a pokračovat.Koně bych si nepořídila kdybych neměla na něj čas.Malá pujde do školky a budu mít času ještě víc.Práci mám doma e-schop.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano ,to je odpověď co jsem potřebovala slyšet.To vše si každopádně uvědomuju.A nejdřív bych musela se na vše informovat a zbýrat vědomosti.Doufám že teď nebudu za blbce,ale jsme matka a když se mi narodila dcera jsrm vživotě neměla v ruce dítě a nevěděla jak se starat.Jen jsem četla knihy a poslouchala rady jiných.No a teď má dcera 3 roky a dnes radím novopečeným matkám já.....

Ja si tuhle otazku kdysi kladla taky,v JO sem jezdila 3/4roku 1x tydne ale pouze jezdila max.lonzovala,obcas sem si kone osedlala pak sem si koupila vlastniho mela sem sebou trenerku ktera ho vyzkousela pod sedlem,bylo mu 12 byvaly drezurak a skokan po zraneni ale na rekr.to nevadilo,nikdo te nenauci co to je mit vlastniho kone,jak resit zdr.problemy nebo vychovny, i ja se ucila za pochodu,ale pokud byl nejaky zdravotni ci povahovy problem volala sem trenerku ,ted male problemy resim sama jinak vet od toho tady jsou!ted mam kone 2 a musim rict ze se vse musis naucit praxi jinak to nejde, hlavne hodne cist a mit po ruce nekoho kdo ti poradi!!to je asi to hlavni,a kdyz nevis tak se proste zeptas i ti zkuseni se to museli naucit,a pokud mas strach treba z krmeni a z dalsich veci sama prijdes na to co vam vyhovuje! pokud si umis predstavit co to da prace a kolik to stoji tak smele do toho nejaky starsi konik jiste udela radost,jen musis umet jakztakz jezdit,to se ucit sama nedoporucuju,jinak sem nazoru ze pro pokrocile zacatecniky je lepsi trosku zlobivejsi konik-ne magor, ten te totiz neco nauci,lemra co se sotva hejba je fajn ale nikam te neposune,muj milacek me naucil co to je kdyz kun uskoci,lekne,vypali,kozluje,dela obraty ale vlast.muzes verit a znas ho,takze to postupne vychytas a ten pocit cvalat bez obav na koni ktery veri tobe a ty jemu je nepopsatelnej,jinak kozy opravdu nejsou vhodni kamaradi kun potrebuje zase kone proto sem koupila druheho a ten prvni se uzasne sklidnil a kdyz si hraji je to nadhera,takze mysli na to ze musi byt 2 a potrebuji pastvinu!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja si tuhle otazku kdysi kladla taky,v JO sem jezdila 3/4roku 1x tydne ale pouze jezdila max.lonzovala,obcas sem si kone osedlala pak sem si koupila vlastniho mela sem sebou trenerku ktera ho vyzkousela pod sedlem,bylo mu 12 byvaly drezurak a skokan po zraneni ale na rekr.to nevadilo,nikdo te nenauci co to je mit vlastniho kone,jak resit zdr.problemy nebo vychovny, i ja se ucila za pochodu,ale pokud byl nejaky zdravotni ci povahovy problem volala sem trenerku ,ted male problemy resim sama jinak vet od toho tady jsou!ted mam kone 2 a musim rict ze se vse musis naucit praxi jinak to nejde, hlavne hodne cist a mit po ruce nekoho kdo ti poradi!!to je asi to hlavni,a kdyz nevis tak se proste zeptas i ti zkuseni se to museli naucit,a pokud mas strach treba z krmeni a z dalsich veci sama prijdes na to co vam vyhovuje! pokud si umis predstavit co to da prace a kolik to stoji tak smele do toho nejaky starsi konik jiste udela radost,jen musis umet jakztakz jezdit,to se ucit sama nedoporucuju,jinak sem nazoru ze pro pokrocile zacatecniky je lepsi trosku zlobivejsi konik-ne magor, ten te totiz neco nauci,lemra co se sotva hejba je fajn ale nikam te neposune,muj milacek me naucil co to je kdyz kun uskoci,lekne,vypali,kozluje,dela obraty ale vlast.muzes verit a znas ho,takze to postupne vychytas a ten pocit cvalat bez obav na koni ktery veri tobe a ty jemu je nepopsatelnej,jinak kozy opravdu nejsou vhodni kamaradi kun potrebuje zase kone proto sem koupila druheho a ten prvni se uzasne sklidnil a kdyz si hraji je to nadhera,takze mysli na to ze musi byt 2 a potrebuji pastvinu!

Děkuji .to je povzdudivé.přesně tak si to myslím a mám naplánované.Jen zatím dva koníky si nemůžu dovolit.Časem ale jistě.Budu ještě všechno zvažovat.......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji .to je povzdudivé.přesně tak si to myslím a mám naplánované.Jen zatím dva koníky si nemůžu dovolit.Časem ale jistě.Budu ještě všechno zvažovat.......

Tak misto druheho treba poncla furt lepsi jak koza,nebo druheho tam nechat ustajit budou 2 a ty nemusis zivit 2 kone,treba nastavajici matku nebo dedulu kdybys nechtela aby ti tam nekdo oxidoval,sou lidi co ti tam daji kone, plati a podivat se na nej chodi 1 do mesice ci do roka znam takove,pokud jde o penize na porizeni kone i to se pokud mas stesti ja toho prvniho mela za 10tir a druhy byl zadarmo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak misto druheho treba poncla furt lepsi jak koza,nebo druheho tam nechat ustajit budou 2 a ty nemusis zivit 2 kone,treba nastavajici matku nebo dedulu kdybys nechtela aby ti tam nekdo oxidoval,sou lidi co ti tam daji kone, plati a podivat se na nej chodi 1 do mesice ci do roka znam takove,pokud jde o penize na porizeni kone i to se pokud mas stesti ja toho prvniho mela za 10tir a druhy byl zadarmo

Já myslím, proč ne? Koníka si pořid pokud už jsi nějaké zkušenosti měla s koníkama a máš prostor a možnost někde v okolí zkušenějšího koňáka pro případnou pomoc či radu. I já si ve třiceti letech po desetileté pauze pořídila kobuchu a jsem spokojená, a mám taky prcka a všechno jde, když se ten čas trošku zorganizuje. Tak jent zbývá držet ti pěsti při výběru opravdu pohodového koníka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Práce kolem koně se nebojím to bych zvládla, spíš pokulhává moje ježdění.ale nemusím zase tak mermomocí jezdit.samozřejmě časem ano ale klidně by mi stačil starší koník jako kamarád a pak by byl třeba další.Vím že kozy nemůžu srovnávat s koněm ,ale pořídila jsem si je úplně bez zkušeností a čas mi ty zkušenosti přinesl a mám krásné malé stádečko. na rady chodím sem na ifaunu.Soused má jednoho koně tak by taky poradil....

Nevím, z jakého důvodu má soused jen jednoho koně, ale spousta takových lidí jsou právě ti rádoby znalci a koňáci, kteří mj. dopustí mít koně o samotě a tvrdí o něm, že ho mají jako domácího mazlíčka, kamaráda. Pravda, minimu koní tento osamocený způsob života vyhovuje a ostatních koní se straní, ale takových je opravdu jako šafránu. Koza není rovnocenný kamarád pro koně. A člověk nikdy koni nemůže nahradit společnost tvorů jeho druhu, nehledě na to, kolik % dne je v lidských možnostech trávit s koněm. Je to sobecké pořizovat si jen jeden kus stádového zvířete (stejně tak kozy nebo ovce mají být minimálně po 2 kusech, to je snad i uzákoněno). Přeji hodně štěstí a hlavně zdravého rozumu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já myslím, proč ne? Koníka si pořid pokud už jsi nějaké zkušenosti měla s koníkama a máš prostor a možnost někde v okolí zkušenějšího koňáka pro případnou pomoc či radu. I já si ve třiceti letech po desetileté pauze pořídila kobuchu a jsem spokojená, a mám taky prcka a všechno jde, když se ten čas trošku zorganizuje. Tak jent zbývá držet ti pěsti při výběru opravdu pohodového koníka.

Já se ptala odkud jsi nebo mě něco napadlo. Napiš mi na z..sona@centrum.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chtěla jsem se zeptat zkušených.Je mi 27 a u koní ksem nebyla asi 13 let.Od malička tíhnu ke koním a tak jsem začala dojíždět do jedněch stájí.no a pak nějak nebyl čas, a ta puberta......Vždycky jsem chtěla mít svého tady u nás doma.-bývalá hospod.usedlost.No a teď čím dál víc o tom uvažuju.Ale nevím jestli po tak dlouhé odmlce od koní do toho jít.Asi by byl lepší nějaký starší koník nebo pony,na začátek. Celkem se i na koníka cítím a myslím že bych to zvládla.Nebyl by tady úplně sám ,mám taky kozy.Co myslíte je to blbost si s tak malýma skušenostma pořídit koně.

Já bych do toho šla. Pro začátek mu kozy stačí, lepší, než nic. A později třeba koupit kamaráda. Vždyť každá věc je někdy v životě poprvé . Vem si, že je spousta kvalitní literatury, internet, ifauna, kde občas i někdo poradí atd... Stejně zjistíš, že načtené vědomosti jsou jenom půlka a ta druhá půlka je hlavně praxe. Jenom bych při koupi pozvala i veterináře, ať ho pořádně prohlédne, jako laik by Vám mohly ujít nějaké věci, které by třeba zkušeného člověka hned trkly...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já ti neodpovím, ale přidám se k tvému dotazu, jestli můžu :-). U koní se pohybuju celkem dlouho, něco přes deset let, s nějakýma menšíma přestávkama. Bohužel v oddíle mě toho moc nenaučili, střídali se tam ternéři pomalu každý měsíc, nebo mě učili holčiny ne o moc starší než sem jako dítě byla. Každý učil něco jiného. Jediné, co sem si odtamtud po mnohaletém ježdění odnesla, byla schopnost udržet se na koni ve všech chodech a zvládnutí jednoduché jízdárenské práce. Pak kydat a zametat. Tím to ale bohužel končí. Nyní sem studentka na Vš a docházela sem a docházím k soukromníkům. Vždy se ale jednalo pouze o výpomoc s ježděním ve formě vyjížděk na cizím koni. Nikdo mě víc nenaučil. Absolvovala sem několik jezdeckých táborů, kde sem se vždy naučila víc než ve zmíněném oddíle. Občas sem docházela do komerční jízdárny. Až dostuduju, chci si pořídit vlastního koně. Ale stačí na to moje vědomosti? Ve svý podstatě ani nevím, jak koně odčervit, naočkovat, jaké krmení je nejlepší (v oddíle se krmilo pouze senem a chlebem ničím jiným) apod. Tak nějak taková to zásadní praxe okolo koní mi chybí. Jasný, můžu to načíst v knížkách a na netu, ale přece jen praxe je to nejdůležitější. Dále sem nikdy neměla možnost \"naučit se jak vlastně vypadá správná výchova koně\". Vždy sem jen jezdila-u soukromníků sem měla zakázáno zabývat se s koněm např.prací ze země, v oddíle si nás nikdo nevšímal. Samozřejmě, že se chystám koupit si staršího koně, nejraději bych haflinga-kobylku. Chci koně spíše líného než naopak. Ale jak to poznám, přece jen koně před koupí uvidím jednou dvakrát, pak si koupím koně, který vůbec nebude odpovídat představám a já ho nezvládnu. Myslíte, že si mám na to troufnout? Koně hodlám ustájit v nájemní stáji nejlépe na pastevko. Vše bude aktuální až za dva roky, až vylezu ze školy:-). Do té doby bych se ráda vzdělávala, ale ne v ježdění apod. (i když i tam je třeba dost zapracovat :-)), ale zejména v oblasti výchovy a veterinárních a výživových aspektů, ale budu nejspíš stejně odkázána na samostudium, jelikož mám jako studentka dost hluboko do kapsy. Pokud byste měli nějakou radu, či povzbuzení, že je má představa vlastního koně při současných znalostech správná, nebo pokud ne, zda byste mi mohli doporučit, jak dané vědomosti nabýt. Díky.

V životě platí "jaký si to uděláš, takový to máš". Život je příliš krátký na to, abychom odkládali své sny až na někdy. Je fajn, že si uvědomujete závažnost takovéhoto rozhodnutí, časový i finanční dopad, a pídíte se po informacích, protože "učený z nebe nespadl" ,alefaktem je, že i zkušení lidé dělají chyby. Ideální je poohlédnout se v okolí po nějakém koňákovi, se kterým budete průběžně konzultovat v začátcích co, kdy a jak udělat a ostatní už přijde s praxí samo. Já, když jsem si před 13 lety vzala koně z nájemné stáje na chalupu, tak jsem se taky každé ráno budila strach, jestli se přes noc něco nestalo, kolika, nebo něco takového. Časem jsem si našla hlavního dodavatele sena, slámy, zajistila odvoz hnoje, 2-3 veterináře kdyby něco, průběžně čtu a ochytřuju se a vzdot 35 letům u koní se mám stále co učit. Takže kdyby měl člověk čekat až na to, že bude mít pocit, že už všechno ví, nebo alespoň má pocit, že toho ví dost, tak by se nedočkal asi nikdy, protože čím víc vím, tím mám pocit, že jsem blbější.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych do toho šla. Pro začátek mu kozy stačí, lepší, než nic. A později třeba koupit kamaráda. Vždyť každá věc je někdy v životě poprvé . Vem si, že je spousta kvalitní literatury, internet, ifauna, kde občas i někdo poradí atd... Stejně zjistíš, že načtené vědomosti jsou jenom půlka a ta druhá půlka je hlavně praxe. Jenom bych při koupi pozvala i veterináře, ať ho pořádně prohlédne, jako laik by Vám mohly ujít nějaké věci, které by třeba zkušeného člověka hned trkly...

Ja myslim, ze pokud jdete takhle verejne tady s kuzi na trh a vubec premyslite o tom, jeslti ano nebo ne - uz to je zaklad dobreho a zodpovedneho majitele kone. Spousta radoby konaku vubec nepremysli jestli by neco zvladla nebo ne, a jde do toho bezhlave. Pak tu mame kousave kopave a problemove kone...

Byt vama jak vam tu pisou, nebala bych se toho. Co tak ctu tak nejste clovek, ktery by si nenechal od druhych poradit. Bylo by dobre, kdyby jste mela u sebe nekoho, kdo by poradil aspon ze zacatku. Ale vzdy se to da treba i tady na faune.

Konik a samota - napadlo me, nemohl by vas konik chodit se sousedovym do vybehu? Aspon by byly dva...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja myslim, ze pokud jdete takhle verejne tady s kuzi na trh a vubec premyslite o tom, jeslti ano nebo ne - uz to je zaklad dobreho a zodpovedneho majitele kone. Spousta radoby konaku vubec nepremysli jestli by neco zvladla nebo ne, a jde do toho bezhlave. Pak tu mame kousave kopave a problemove kone...

Byt vama jak vam tu pisou, nebala bych se toho. Co tak ctu tak nejste clovek, ktery by si nenechal od druhych poradit. Bylo by dobre, kdyby jste mela u sebe nekoho, kdo by poradil aspon ze zacatku. Ale vzdy se to da treba i tady na faune.

Konik a samota - napadlo me, nemohl by vas konik chodit se sousedovym do vybehu? Aspon by byly dva...

No právě na to jsem taky myslela.oni ho taky mají samotného....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Práce kolem koně se nebojím to bych zvládla, spíš pokulhává moje ježdění.ale nemusím zase tak mermomocí jezdit.samozřejmě časem ano ale klidně by mi stačil starší koník jako kamarád a pak by byl třeba další.Vím že kozy nemůžu srovnávat s koněm ,ale pořídila jsem si je úplně bez zkušeností a čas mi ty zkušenosti přinesl a mám krásné malé stádečko. na rady chodím sem na ifaunu.Soused má jednoho koně tak by taky poradil....

No a mate to vyriseny,pokud to neni uplny asocial tak bude z kamose nadsenej a vas nebude sam, vubec se toho nebojte vse, se naucite praxi smele do toho

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě na to jsem taky myslela.oni ho taky mají samotného....

Taky jsem koně chtěla od malička, prošla jsem si přes oddíly i soukromníky a hned jak jsem věděla, že to zvládnu finančně jsem o tom začala uvažovat opravdu. Pochybnosti o tom, zda to zvládnu byly velké, ale spoustu věcí se fakt předem naučit nedá, člověka naučí až momentální situace. Navíc jsem si pořídila hříbě a učila vše od začátku, za pochodu jsem se naučila jakš takš správně krmit - přidat nebo ubrat, když je třeba, změnit druh krmení, hlídat si vakcinaci, podat léky, píchnout ATB, poznat, když "kůň není ve své kůži" a nějak to řešit, odčervit, ošetřit běžná zranění a spoustu dalšího. Nejvíc mi asi dávala zabrat výchova rozpustilého a vzpurného hříběte (což u starého vyhovaného koně odpadá), byly chvíle, kdy jsem nevěděla jak dál a představovala jsem si ho v salámu :), ale nějak se to všechno s pomocí mé skvělé kamarádky, která byla ochotna a schopna poradit vždy když to bylo třeba, zvládlo. Teď mám slušně vychovaného skoro dvouletka a máme spolu krásný vztah. Takže to jde, ale chce to mít někoho zkušenějšího k ruce, kdo pomůže, když je krize.