Lehká obhajoba koní a metody Dr.Strasser.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato metoda se nezabývá pouze kopyty, ale i celkovým držením koní. Říká nám, jaký vliv má zacházení s koňmi na jejich zdraví všeobecně.

Strouhám několik svých koní a žádný nemá problémy se štípáním kopyt, ani na tomto náročném povrchu v zimě (zmrazky a velmi tvrdo). Mají kopyta upravována pravidelně v krátkém intervalu dle potřeb koně.(minimálně 1x do měsíce).

Tuto metodu též zkouším na svém stádě koní a vidím změny. Každý kůň má jiná kopyta a jinak reaguje. Odstraňuji příčiny problému, ale né důsledek. Kulhání nevyléči podkova. Ta jen odstraní následek(kulhání), ale nevyléčila příčinu. Tuto metodu zatím studuji, a zkouším na svých koních. Až budu mít vše ověřeno, rád se o své zkušenosti podělím.

V distančních závodech jsou koně, kteří běhají dlouhé trasy na bosých kopytech a kopyta se přirozeně opotřebovávají, což je pro koně nejlepší. Protože mají dostatek pohybu po pevném podkladě.


Pořád se setkáváme s názory, že člověk by bos také nechodil. To může říct jen hlupák, protože kůň má úplně jiné chodidlo než člověk. Je to vlastně dorůstající bota z odpadních bílkovin vylučovaných z těla, tudíž je mnohem tvrdší než lidské chodidlo. My si přeci chodidlo nepotřebujeme upravit. A také známe kamaráda, který chodí na jaře a v létě bos, a nic ho netlačí a chodí i v lese. Porovnávat lidské chodidlo s kopytem je i přesto naprostá hloupost.

Většina kopyt u nás v republice je nemocná. A jakmile se začnou řádně prokrvovat, objeví se problémy, které málokterý kopytář u nás dokáže řešit a přinutit majitele koní, aby přizpůsobili podmínky pro život koně k jeho danému stavu. Většina vážně nemocných kopyt se má léčit na specializované klinice. Jsou to kopyta, která např. potřebují úpravu 1x týdně někdy i více. Kopyto se musí pozorovat a nejen to. I kůň celkově. Pokavaď chcete pouze jezdit, tak si kupte auto. Ale věřte, že i to chce svou péči.

Jinak koním žijícím v boxech podkovy nechte. Proto byla podkova v minulosti vynalezena. Kopyta koní chovaných v boxech neplní svou funkci a proto onemocní. Boxový chov sebou přináší plno jiných neduhů, nejen u kopyt. To je kapitola, která nemá nic společného s bosými kopyty a metodou Dr. Strasser.

Pokud někdo tuto metodu kritizuje, měl by doložit, že se zůčastnil alespoň semináře a ví o čem je řeč. Pokud ne, tak ať se nepouští do diskuzí o věcech, kterým vlastně nerozumí. Dost mě zaráží, že vyškolení kopytáři na tuto kritiku nereagují. Možná mají někdy pocit, že je to "boj s větrnými mlýny".

Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost.

Vím, že metoda Strasser je vhodná pro nemocná kopyta . např. schvácení, kde je potřeba odstranit co nejvíce rohoviny a podpořit rychlý růst rohoviny nové. Proto musí být pro tuto metodu speciální podmínky.
Co se týká lidí, je spousta kmenů, jejichž členové boty nikdy neviděli a nachodí se hodně..... Divokým koním v přírodě kopyta nikdo nikdy neupravuje - narozdíl od koní domácích, kterým se stále v kopytech rýpeme, upravujeme, brousíme a řežeme........proč ? Protože si to sami nedokážou udržovat na rozdíl od koní "přírodních" .
Prostě se domácí chov koně nedá ve většině případů srovnávat se životem koní divokých.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato metoda se nezabývá pouze kopyty, ale i celkovým držením koní. Říká nám, jaký vliv má zacházení s koňmi na jejich zdraví všeobecně.

Strouhám několik svých koní a žádný nemá problémy se štípáním kopyt, ani na tomto náročném povrchu v zimě (zmrazky a velmi tvrdo). Mají kopyta upravována pravidelně v krátkém intervalu dle potřeb koně.(minimálně 1x do měsíce).

Tuto metodu též zkouším na svém stádě koní a vidím změny. Každý kůň má jiná kopyta a jinak reaguje. Odstraňuji příčiny problému, ale né důsledek. Kulhání nevyléči podkova. Ta jen odstraní následek(kulhání), ale nevyléčila příčinu. Tuto metodu zatím studuji, a zkouším na svých koních. Až budu mít vše ověřeno, rád se o své zkušenosti podělím.

V distančních závodech jsou koně, kteří běhají dlouhé trasy na bosých kopytech a kopyta se přirozeně opotřebovávají, což je pro koně nejlepší. Protože mají dostatek pohybu po pevném podkladě.


Pořád se setkáváme s názory, že člověk by bos také nechodil. To může říct jen hlupák, protože kůň má úplně jiné chodidlo než člověk. Je to vlastně dorůstající bota z odpadních bílkovin vylučovaných z těla, tudíž je mnohem tvrdší než lidské chodidlo. My si přeci chodidlo nepotřebujeme upravit. A také známe kamaráda, který chodí na jaře a v létě bos, a nic ho netlačí a chodí i v lese. Porovnávat lidské chodidlo s kopytem je i přesto naprostá hloupost.

Většina kopyt u nás v republice je nemocná. A jakmile se začnou řádně prokrvovat, objeví se problémy, které málokterý kopytář u nás dokáže řešit a přinutit majitele koní, aby přizpůsobili podmínky pro život koně k jeho danému stavu. Většina vážně nemocných kopyt se má léčit na specializované klinice. Jsou to kopyta, která např. potřebují úpravu 1x týdně někdy i více. Kopyto se musí pozorovat a nejen to. I kůň celkově. Pokavaď chcete pouze jezdit, tak si kupte auto. Ale věřte, že i to chce svou péči.

Jinak koním žijícím v boxech podkovy nechte. Proto byla podkova v minulosti vynalezena. Kopyta koní chovaných v boxech neplní svou funkci a proto onemocní. Boxový chov sebou přináší plno jiných neduhů, nejen u kopyt. To je kapitola, která nemá nic společného s bosými kopyty a metodou Dr. Strasser.

Pokud někdo tuto metodu kritizuje, měl by doložit, že se zůčastnil alespoň semináře a ví o čem je řeč. Pokud ne, tak ať se nepouští do diskuzí o věcech, kterým vlastně nerozumí. Dost mě zaráží, že vyškolení kopytáři na tuto kritiku nereagují. Možná mají někdy pocit, že je to "boj s větrnými mlýny".

Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost.

"Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost."
Mne by zajímalo, koho nás?

Nicméně si myslím, že ten kdo se zúčastní semináře, tak toho o metodě Strasser moc neví.
Nebyla jsem na takovém semináři, měla jsem kopytáře u nás ve stáji, kde se staral o dva koně své a jednoho v nájmu, a trvalo mi hodně dlouho, než jsem zjistila, co a jak a to se za tři dny opravdu zjistit nedá.
Na celé této metodě se mi líbí propagace pastevního chovu koní. Ale co se týče úpravy kopyt, žádný kopytář metody Strasser mi nesmí k našim koním.
Přiliš časté vyřezávání způsobuje akorát to, že rohovina nemá šanci dorůst do takové síly, aby koně povrch netlačil. Tím, že je rohovina stále vyřezávaná a tudíž tenká, tak se i uměle vytvářejí abscesy.
Pořád mi bylo divné, jak je možné, že žádný z našich koní při přechodu na boso neměl absces, byť jeden jedinný. Po roce stráveném po boku kopytáře, držela jsem mu koně při strouhání a jsem ženská zvědavá, tak jsem se neustále vyptávala, to vím naprosto jistě. Nevyřezávali jsme jim rohovinu na doraz, tudíž tak, až se pomaličku začnou objevovat prosakující kapičky krve. Není to nutné, ba naopak. Pokud nebudu tak příliš vyřezávat, nebudou mi vznikat otlaky, abscesy a přesto postupně dostanu kopyto do požadovaného tvaru. Navíc mi přijde, že zbytečně nechává tento kopytář dlouhé špice, čímž vznikají praskliny v přední části kopyta.
Znám cca 10 koní o které se v mém okolí tento kopytář stará a kulhají už i ti, kteří nekulhali.
Před rokem jsem tuto metodu uznávala, vše mi připadalo normální, v pořádku. Nyní už musím říci, že pro koně je naprosto nevhodná a nikomu tuto metodu nedoporučuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato metoda se nezabývá pouze kopyty, ale i celkovým držením koní. Říká nám, jaký vliv má zacházení s koňmi na jejich zdraví všeobecně.

Strouhám několik svých koní a žádný nemá problémy se štípáním kopyt, ani na tomto náročném povrchu v zimě (zmrazky a velmi tvrdo). Mají kopyta upravována pravidelně v krátkém intervalu dle potřeb koně.(minimálně 1x do měsíce).

Tuto metodu též zkouším na svém stádě koní a vidím změny. Každý kůň má jiná kopyta a jinak reaguje. Odstraňuji příčiny problému, ale né důsledek. Kulhání nevyléči podkova. Ta jen odstraní následek(kulhání), ale nevyléčila příčinu. Tuto metodu zatím studuji, a zkouším na svých koních. Až budu mít vše ověřeno, rád se o své zkušenosti podělím.

V distančních závodech jsou koně, kteří běhají dlouhé trasy na bosých kopytech a kopyta se přirozeně opotřebovávají, což je pro koně nejlepší. Protože mají dostatek pohybu po pevném podkladě.


Pořád se setkáváme s názory, že člověk by bos také nechodil. To může říct jen hlupák, protože kůň má úplně jiné chodidlo než člověk. Je to vlastně dorůstající bota z odpadních bílkovin vylučovaných z těla, tudíž je mnohem tvrdší než lidské chodidlo. My si přeci chodidlo nepotřebujeme upravit. A také známe kamaráda, který chodí na jaře a v létě bos, a nic ho netlačí a chodí i v lese. Porovnávat lidské chodidlo s kopytem je i přesto naprostá hloupost.

Většina kopyt u nás v republice je nemocná. A jakmile se začnou řádně prokrvovat, objeví se problémy, které málokterý kopytář u nás dokáže řešit a přinutit majitele koní, aby přizpůsobili podmínky pro život koně k jeho danému stavu. Většina vážně nemocných kopyt se má léčit na specializované klinice. Jsou to kopyta, která např. potřebují úpravu 1x týdně někdy i více. Kopyto se musí pozorovat a nejen to. I kůň celkově. Pokavaď chcete pouze jezdit, tak si kupte auto. Ale věřte, že i to chce svou péči.

Jinak koním žijícím v boxech podkovy nechte. Proto byla podkova v minulosti vynalezena. Kopyta koní chovaných v boxech neplní svou funkci a proto onemocní. Boxový chov sebou přináší plno jiných neduhů, nejen u kopyt. To je kapitola, která nemá nic společného s bosými kopyty a metodou Dr. Strasser.

Pokud někdo tuto metodu kritizuje, měl by doložit, že se zůčastnil alespoň semináře a ví o čem je řeč. Pokud ne, tak ať se nepouští do diskuzí o věcech, kterým vlastně nerozumí. Dost mě zaráží, že vyškolení kopytáři na tuto kritiku nereagují. Možná mají někdy pocit, že je to "boj s větrnými mlýny".

Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost.

Taky by mě zajímalo koho nás..i když je více než jasné, že se jedná o nějakého Strasserovce:)
Zkušenost tu sem napsat můžu, bohužel ne pozitivní. Jinak jsem toho názoru, že každý kůň je individualita a podle toho by se k němu mělo postupovat, nejsem radikálním zastáncem ani jednoho ani druhého směru, pokud může být kůň bos, je to jen dobře, ale rozhodně bych svého koně už nikdy nenechala upravit podle této nekompromisní metody, na kterou dojelo už mnoho koní. V jiných státech už je dokonce zakázaná (asi vědí proč), bohužel Češi jsou jak stádo ovcí. Jen doufám, že i u nás lidé konečně otevřou oči.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky by mě zajímalo koho nás..i když je více než jasné, že se jedná o nějakého Strasserovce:)
Zkušenost tu sem napsat můžu, bohužel ne pozitivní. Jinak jsem toho názoru, že každý kůň je individualita a podle toho by se k němu mělo postupovat, nejsem radikálním zastáncem ani jednoho ani druhého směru, pokud může být kůň bos, je to jen dobře, ale rozhodně bych svého koně už nikdy nenechala upravit podle této nekompromisní metody, na kterou dojelo už mnoho koní. V jiných státech už je dokonce zakázaná (asi vědí proč), bohužel Češi jsou jak stádo ovcí. Jen doufám, že i u nás lidé konečně otevřou oči.

Nedá mi to se neozvat. Může mi někdo racionálně a logicky vysvětlit, proč je ve své rodné vlasti, což je Německo, tato odbornice přes ničení koňských nohou zakázána? A to nejen v Německu, ale i v dalších zemích? Nejspíš pro to měli zřejmě své důvody, nemyslím si, že by zrovna v dosti vyspělé zemi jen tak, pro nic za nic někoho oficiálně zakázali! Asi věděli proč...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to se neozvat. Může mi někdo racionálně a logicky vysvětlit, proč je ve své rodné vlasti, což je Německo, tato odbornice přes ničení koňských nohou zakázána? A to nejen v Německu, ale i v dalších zemích? Nejspíš pro to měli zřejmě své důvody, nemyslím si, že by zrovna v dosti vyspělé zemi jen tak, pro nic za nic někoho oficiálně zakázali! Asi věděli proč...

Take sem proti teto metode,take sem byla zastancem,ted zarputilym odpurcem,je to metoda na nemocna kopyta na nic jinyho,kazdymu ji vymlouvam,zkusila sem prevest naboso 2 sve kone a poskytla sem podminky jake to vyzaduje a malem mi zchromly do smrti se jim neprestanu omlouvat,ja sem zastancem podkov,urcite jsou kone co muzu byt bosy ,ale ti slechteni uz to nejsou,i ta propagace pastevka je trochu premrstena,nesnasim kone zavreny v boxech,ale nenastlat jim na zimu je nehumani-tot muj nazor kdyz zacnou podzimni deste kun si do pristresku nanosi na kopytech bahno,jelikoz tam ma seno tak si tam nacura a do toho si ma pak lehnout?no chudak kun ja na zimu nastylam a prece sem zastancem prirozeneho chovu,ale vzdy pouzivat rozum

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to se neozvat. Může mi někdo racionálně a logicky vysvětlit, proč je ve své rodné vlasti, což je Německo, tato odbornice přes ničení koňských nohou zakázána? A to nejen v Německu, ale i v dalších zemích? Nejspíš pro to měli zřejmě své důvody, nemyslím si, že by zrovna v dosti vyspělé zemi jen tak, pro nic za nic někoho oficiálně zakázali! Asi věděli proč...

Je větší zlo a nepřirozenost dát koni podkovy nebo mu vyřezat rohovinu na krev a nutit ho udělat si pořádné mozoly a snažit se ho přetvořit v mustanga ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je větší zlo a nepřirozenost dát koni podkovy nebo mu vyřezat rohovinu na krev a nutit ho udělat si pořádné mozoly a snažit se ho přetvořit v mustanga ?

A dát mu ped napajedlo kamení, aby prostě musel???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je větší zlo a nepřirozenost dát koni podkovy nebo mu vyřezat rohovinu na krev a nutit ho udělat si pořádné mozoly a snažit se ho přetvořit v mustanga ?

Přeci je rozdíl mezi Strasser metodou a přirozeným trimem podle Rameyho a Jacksona,tak proč mluvíte o krvavé cestě všeobecně- to se týká jen strasser.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato metoda se nezabývá pouze kopyty, ale i celkovým držením koní. Říká nám, jaký vliv má zacházení s koňmi na jejich zdraví všeobecně.

Strouhám několik svých koní a žádný nemá problémy se štípáním kopyt, ani na tomto náročném povrchu v zimě (zmrazky a velmi tvrdo). Mají kopyta upravována pravidelně v krátkém intervalu dle potřeb koně.(minimálně 1x do měsíce).

Tuto metodu též zkouším na svém stádě koní a vidím změny. Každý kůň má jiná kopyta a jinak reaguje. Odstraňuji příčiny problému, ale né důsledek. Kulhání nevyléči podkova. Ta jen odstraní následek(kulhání), ale nevyléčila příčinu. Tuto metodu zatím studuji, a zkouším na svých koních. Až budu mít vše ověřeno, rád se o své zkušenosti podělím.

V distančních závodech jsou koně, kteří běhají dlouhé trasy na bosých kopytech a kopyta se přirozeně opotřebovávají, což je pro koně nejlepší. Protože mají dostatek pohybu po pevném podkladě.


Pořád se setkáváme s názory, že člověk by bos také nechodil. To může říct jen hlupák, protože kůň má úplně jiné chodidlo než člověk. Je to vlastně dorůstající bota z odpadních bílkovin vylučovaných z těla, tudíž je mnohem tvrdší než lidské chodidlo. My si přeci chodidlo nepotřebujeme upravit. A také známe kamaráda, který chodí na jaře a v létě bos, a nic ho netlačí a chodí i v lese. Porovnávat lidské chodidlo s kopytem je i přesto naprostá hloupost.

Většina kopyt u nás v republice je nemocná. A jakmile se začnou řádně prokrvovat, objeví se problémy, které málokterý kopytář u nás dokáže řešit a přinutit majitele koní, aby přizpůsobili podmínky pro život koně k jeho danému stavu. Většina vážně nemocných kopyt se má léčit na specializované klinice. Jsou to kopyta, která např. potřebují úpravu 1x týdně někdy i více. Kopyto se musí pozorovat a nejen to. I kůň celkově. Pokavaď chcete pouze jezdit, tak si kupte auto. Ale věřte, že i to chce svou péči.

Jinak koním žijícím v boxech podkovy nechte. Proto byla podkova v minulosti vynalezena. Kopyta koní chovaných v boxech neplní svou funkci a proto onemocní. Boxový chov sebou přináší plno jiných neduhů, nejen u kopyt. To je kapitola, která nemá nic společného s bosými kopyty a metodou Dr. Strasser.

Pokud někdo tuto metodu kritizuje, měl by doložit, že se zůčastnil alespoň semináře a ví o čem je řeč. Pokud ne, tak ať se nepouští do diskuzí o věcech, kterým vlastně nerozumí. Dost mě zaráží, že vyškolení kopytáři na tuto kritiku nereagují. Možná mají někdy pocit, že je to "boj s větrnými mlýny".

Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost.

myslím, že nás by zase zajímalo, kdo tu tak hezky tuto metodu chválí, asi by se hodilo se podepsat pokud si tedy za svými slovy stojíte... Bohužel nevím, co je na této metodě tak úžasné, když to jde i bez ní a to přirozeným trimem, který je pro koně přirozený a HLAVNĚ bezbolestný...na semináři jsem nebyla, to je pravda, spíš se ale přiklaním k Jaime jackson atd..kpyta vystrouhaná dle strasser měla vždy nadměrně vystrouhané chodidlo-na doraz, ignorované přerostlé špice, vyřezané rozpěrky a stěnu zrašplovanou až n to vyřezané chodidlo, takze koni vzata absolutně veskera opora...navíc se toto deje v domácich podmínkach, takze hrozí velké nebezpeci prorazení chodidla, abscesy atpod... Koně takto vystrouhaní jevili znamky obrovskych bolesti, premysleli chudáci nad kazdym svym krokem (pokud ho tedy vubec byli schopni) a toto mi tedy opravdu tyrani pripomina, kone nevrli-nasrani, nedivim se jim a na nohy si uz ani nechteli nechat sáhnout... nevím, přijde mi strasser naprosto zbytečná,je to extrem, tak jako kování... jsem osobně proti oběma těmito směry... každému doporučuji metodu Bílé čáry, neznám nikoho, kdo by si na tuto metodu stěžoval a koně také ne a to je důkaz... tak se mějte fajn, Alena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato metoda se nezabývá pouze kopyty, ale i celkovým držením koní. Říká nám, jaký vliv má zacházení s koňmi na jejich zdraví všeobecně.

Strouhám několik svých koní a žádný nemá problémy se štípáním kopyt, ani na tomto náročném povrchu v zimě (zmrazky a velmi tvrdo). Mají kopyta upravována pravidelně v krátkém intervalu dle potřeb koně.(minimálně 1x do měsíce).

Tuto metodu též zkouším na svém stádě koní a vidím změny. Každý kůň má jiná kopyta a jinak reaguje. Odstraňuji příčiny problému, ale né důsledek. Kulhání nevyléči podkova. Ta jen odstraní následek(kulhání), ale nevyléčila příčinu. Tuto metodu zatím studuji, a zkouším na svých koních. Až budu mít vše ověřeno, rád se o své zkušenosti podělím.

V distančních závodech jsou koně, kteří běhají dlouhé trasy na bosých kopytech a kopyta se přirozeně opotřebovávají, což je pro koně nejlepší. Protože mají dostatek pohybu po pevném podkladě.


Pořád se setkáváme s názory, že člověk by bos také nechodil. To může říct jen hlupák, protože kůň má úplně jiné chodidlo než člověk. Je to vlastně dorůstající bota z odpadních bílkovin vylučovaných z těla, tudíž je mnohem tvrdší než lidské chodidlo. My si přeci chodidlo nepotřebujeme upravit. A také známe kamaráda, který chodí na jaře a v létě bos, a nic ho netlačí a chodí i v lese. Porovnávat lidské chodidlo s kopytem je i přesto naprostá hloupost.

Většina kopyt u nás v republice je nemocná. A jakmile se začnou řádně prokrvovat, objeví se problémy, které málokterý kopytář u nás dokáže řešit a přinutit majitele koní, aby přizpůsobili podmínky pro život koně k jeho danému stavu. Většina vážně nemocných kopyt se má léčit na specializované klinice. Jsou to kopyta, která např. potřebují úpravu 1x týdně někdy i více. Kopyto se musí pozorovat a nejen to. I kůň celkově. Pokavaď chcete pouze jezdit, tak si kupte auto. Ale věřte, že i to chce svou péči.

Jinak koním žijícím v boxech podkovy nechte. Proto byla podkova v minulosti vynalezena. Kopyta koní chovaných v boxech neplní svou funkci a proto onemocní. Boxový chov sebou přináší plno jiných neduhů, nejen u kopyt. To je kapitola, která nemá nic společného s bosými kopyty a metodou Dr. Strasser.

Pokud někdo tuto metodu kritizuje, měl by doložit, že se zůčastnil alespoň semináře a ví o čem je řeč. Pokud ne, tak ať se nepouští do diskuzí o věcech, kterým vlastně nerozumí. Dost mě zaráží, že vyškolení kopytáři na tuto kritiku nereagují. Možná mají někdy pocit, že je to "boj s větrnými mlýny".

Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost.

Hned v úvodu chci zdělit, že nechci prudit, kopyta jsou mým velkým koníčkem a zajímá mne to :)
Nejsem si jistá, jestli se nějakých pozitiv dočkáte, asi není od věci, že je tato metoda zakázaná a se Strasser se vedlo několik soudů za týrání zvířat. Dřív mi jezdil na koně strasserák, první dva trimy byly ok, protože bylo metr sněhu, pak sníh slezl a po trimu mi nechodila ani mladá, ještě neježděná, naprosto zdravá kobyla.
Existuje nějaký důkaz, že extrémním vystruháním se okamžitě začne kopyto prokrvovat více? Myslím, že ne, protože do poškozené části se stejně nic nedostane, musíte počkat, až naroste nové - nebo se pletu?
Existuje nějaký důkaz, že extrémním vyřezáním zrychlíte růst? Častým strouháním samozřejmě ano.
proč nucený pohyb u chromých koní? Ze svědectví člověka, který měl u strasser kobylu, je tam ženou doslova a do písmene bičem, dokud nepadnou.(za to ji asi odsuzují nejvíc)
Jak se může v čechách provádět rehabilitační strasser trim, když na to zde nejsou podmínky(kilometry gumových rohoží apod.)? To by žádný strasser profesionál neměl udělat!!!
Vy máte kurz? Tím nemyslím třídení rychlokvašku pro malé děti. Máte fotky vašich vystrouhaných kopyt? Byly by k dispozici?
Víte něco o mustang rollu? Stejně jako strasser, i mustang roll má tři neoddělitelné základní věci - strava, pohyb a úprava kopyt, bez kterých TO nefunguje, dokáže vyléčit všechny druhy nemocných kopyt bez invazivních zákroků a bez nuceného pohybu. Ale bohužel opět vědomosti v čechách jsou na bodu mrazu a většina vůbec neví o co jde(možná zase já nevím o čem je ve skutečnosti strasser, proto prosím o odpovědi na mé otázky) a plácají se věty typu "sundat podkovy, vykopnout na pastvinu a nechat bejt"(kdyby to bylo tak jednoduché!) a nebo "nemáme mustangy, a ta genetika atd."...jenom hloupé omluvy sebe samých.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hned v úvodu chci zdělit, že nechci prudit, kopyta jsou mým velkým koníčkem a zajímá mne to :)
Nejsem si jistá, jestli se nějakých pozitiv dočkáte, asi není od věci, že je tato metoda zakázaná a se Strasser se vedlo několik soudů za týrání zvířat. Dřív mi jezdil na koně strasserák, první dva trimy byly ok, protože bylo metr sněhu, pak sníh slezl a po trimu mi nechodila ani mladá, ještě neježděná, naprosto zdravá kobyla.
Existuje nějaký důkaz, že extrémním vystruháním se okamžitě začne kopyto prokrvovat více? Myslím, že ne, protože do poškozené části se stejně nic nedostane, musíte počkat, až naroste nové - nebo se pletu?
Existuje nějaký důkaz, že extrémním vyřezáním zrychlíte růst? Častým strouháním samozřejmě ano.
proč nucený pohyb u chromých koní? Ze svědectví člověka, který měl u strasser kobylu, je tam ženou doslova a do písmene bičem, dokud nepadnou.(za to ji asi odsuzují nejvíc)
Jak se může v čechách provádět rehabilitační strasser trim, když na to zde nejsou podmínky(kilometry gumových rohoží apod.)? To by žádný strasser profesionál neměl udělat!!!
Vy máte kurz? Tím nemyslím třídení rychlokvašku pro malé děti. Máte fotky vašich vystrouhaných kopyt? Byly by k dispozici?
Víte něco o mustang rollu? Stejně jako strasser, i mustang roll má tři neoddělitelné základní věci - strava, pohyb a úprava kopyt, bez kterých TO nefunguje, dokáže vyléčit všechny druhy nemocných kopyt bez invazivních zákroků a bez nuceného pohybu. Ale bohužel opět vědomosti v čechách jsou na bodu mrazu a většina vůbec neví o co jde(možná zase já nevím o čem je ve skutečnosti strasser, proto prosím o odpovědi na mé otázky) a plácají se věty typu "sundat podkovy, vykopnout na pastvinu a nechat bejt"(kdyby to bylo tak jednoduché!) a nebo "nemáme mustangy, a ta genetika atd."...jenom hloupé omluvy sebe samých.

souhlasim a připojuji se k prosbě o vysvětlení otázek nade mnou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hned v úvodu chci zdělit, že nechci prudit, kopyta jsou mým velkým koníčkem a zajímá mne to :)
Nejsem si jistá, jestli se nějakých pozitiv dočkáte, asi není od věci, že je tato metoda zakázaná a se Strasser se vedlo několik soudů za týrání zvířat. Dřív mi jezdil na koně strasserák, první dva trimy byly ok, protože bylo metr sněhu, pak sníh slezl a po trimu mi nechodila ani mladá, ještě neježděná, naprosto zdravá kobyla.
Existuje nějaký důkaz, že extrémním vystruháním se okamžitě začne kopyto prokrvovat více? Myslím, že ne, protože do poškozené části se stejně nic nedostane, musíte počkat, až naroste nové - nebo se pletu?
Existuje nějaký důkaz, že extrémním vyřezáním zrychlíte růst? Častým strouháním samozřejmě ano.
proč nucený pohyb u chromých koní? Ze svědectví člověka, který měl u strasser kobylu, je tam ženou doslova a do písmene bičem, dokud nepadnou.(za to ji asi odsuzují nejvíc)
Jak se může v čechách provádět rehabilitační strasser trim, když na to zde nejsou podmínky(kilometry gumových rohoží apod.)? To by žádný strasser profesionál neměl udělat!!!
Vy máte kurz? Tím nemyslím třídení rychlokvašku pro malé děti. Máte fotky vašich vystrouhaných kopyt? Byly by k dispozici?
Víte něco o mustang rollu? Stejně jako strasser, i mustang roll má tři neoddělitelné základní věci - strava, pohyb a úprava kopyt, bez kterých TO nefunguje, dokáže vyléčit všechny druhy nemocných kopyt bez invazivních zákroků a bez nuceného pohybu. Ale bohužel opět vědomosti v čechách jsou na bodu mrazu a většina vůbec neví o co jde(možná zase já nevím o čem je ve skutečnosti strasser, proto prosím o odpovědi na mé otázky) a plácají se věty typu "sundat podkovy, vykopnout na pastvinu a nechat bejt"(kdyby to bylo tak jednoduché!) a nebo "nemáme mustangy, a ta genetika atd."...jenom hloupé omluvy sebe samých.

Proto píšeme s přítelem "lehká obhajoba". Velmi mě zajímaly názory, protože i mé jsou někdy rozporuplné. Na jednu stranu s hodně věcí souhlasím (držení a péče o koně), na druhou stranu mám ještě mnoho nejasností. Každá mince má dvě strany a mě zajímá ta druhá. Tedy praxe(zatím 6měsíců na našich koních). Teorii jsme absolvovali 2x a ve studiu bude přítel pokračovat(poctivé dvouleté studium). Také mám o citlivosti kopyt své pochybnosti a myslím, že zásadní razantní úprava by se v nesprávných podmínkách neměla vůbec dělat. Pokládala jsem na kurzu dost otázek a přesto se vyrojují další a další. A zajímají mě i ty vaše. Protože se budeme snažit na vše získat odpověď. Zajímali jsme se i o metodu bílé čáry. Dostali jsme na ní různé odpovědi a teď, co si vybrat?Co je správné zrovna pro ty naše koně? Asi budu chtít jít u svých kobylek nějakou přiměřenou cestou. Nejsem zase až tak velký extremista, jak se může někdy zdát. A zdraví koní a našich zvířat je pro nás důležité. Proto se pořád v něčem šťouráme a hledáme. Jen poznáváním dalších a dalších problémů se posouváme dál.

Zatím znám jednu odpověď na vaši otázku: Koně když mají dostatek pohybu po pevném podkladu rohovina dobře narůstá a tím se urychluje obnova kopyta.. Proto jsou koně zřejmě nuceni při léčbě do pohybu. Jakým způsobem a zda-li to má opravdu ten správný efekt nevím. Teď je na posouzení, zda-li je to opravdu celkovému zdraví koně prospěšné. Jenže to by nám museli říct lidé, kteří s tím mají zkušenosti.




Asi i proto jsem založila tuto diskuzi. Zajímají mě zkušenosti i odborné názory.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proto píšeme s přítelem "lehká obhajoba". Velmi mě zajímaly názory, protože i mé jsou někdy rozporuplné. Na jednu stranu s hodně věcí souhlasím (držení a péče o koně), na druhou stranu mám ještě mnoho nejasností. Každá mince má dvě strany a mě zajímá ta druhá. Tedy praxe(zatím 6měsíců na našich koních). Teorii jsme absolvovali 2x a ve studiu bude přítel pokračovat(poctivé dvouleté studium). Také mám o citlivosti kopyt své pochybnosti a myslím, že zásadní razantní úprava by se v nesprávných podmínkách neměla vůbec dělat. Pokládala jsem na kurzu dost otázek a přesto se vyrojují další a další. A zajímají mě i ty vaše. Protože se budeme snažit na vše získat odpověď. Zajímali jsme se i o metodu bílé čáry. Dostali jsme na ní různé odpovědi a teď, co si vybrat?Co je správné zrovna pro ty naše koně? Asi budu chtít jít u svých kobylek nějakou přiměřenou cestou. Nejsem zase až tak velký extremista, jak se může někdy zdát. A zdraví koní a našich zvířat je pro nás důležité. Proto se pořád v něčem šťouráme a hledáme. Jen poznáváním dalších a dalších problémů se posouváme dál.

Zatím znám jednu odpověď na vaši otázku: Koně když mají dostatek pohybu po pevném podkladu rohovina dobře narůstá a tím se urychluje obnova kopyta.. Proto jsou koně zřejmě nuceni při léčbě do pohybu. Jakým způsobem a zda-li to má opravdu ten správný efekt nevím. Teď je na posouzení, zda-li je to opravdu celkovému zdraví koně prospěšné. Jenže to by nám museli říct lidé, kteří s tím mají zkušenosti.




Asi i proto jsem založila tuto diskuzi. Zajímají mě zkušenosti i odborné názory.

tak zkuste kopyta vyfotit a dat je na moderku, je tu vice lidí co se přirozeným trimem zabývaji a troufám si řici, že tomu rozumí a jejich koně jsou toho důkazem...ale podle kopyt se da rici hodne, tak jestli mate zajem slyset i nazor nas priznivcu prirodní cesty, sem s nimi... co se chovu týče, tak má strasser pravdu, za to jí patří velké díky v její usilovné propagaci, ale kopyta bych si už dle jejiho trimu delat nenechala, samozrejme jsme to take vyzkouseli, ale jakmile kone (i ti zdravi) prestali chodit rekli jsme dost...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak zkuste kopyta vyfotit a dat je na moderku, je tu vice lidí co se přirozeným trimem zabývaji a troufám si řici, že tomu rozumí a jejich koně jsou toho důkazem...ale podle kopyt se da rici hodne, tak jestli mate zajem slyset i nazor nas priznivcu prirodní cesty, sem s nimi... co se chovu týče, tak má strasser pravdu, za to jí patří velké díky v její usilovné propagaci, ale kopyta bych si už dle jejiho trimu delat nenechala, samozrejme jsme to take vyzkouseli, ale jakmile kone (i ti zdravi) prestali chodit rekli jsme dost...

Už se na to chystám dlouho, kopyta nafotit. Nějak jsem to ještě nestihla. I tak děkuji za poznatky, asi budu vyžadovat mírnější úpravu své kobyly. Nerada bych měla také časem pajdavého koně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proto píšeme s přítelem "lehká obhajoba". Velmi mě zajímaly názory, protože i mé jsou někdy rozporuplné. Na jednu stranu s hodně věcí souhlasím (držení a péče o koně), na druhou stranu mám ještě mnoho nejasností. Každá mince má dvě strany a mě zajímá ta druhá. Tedy praxe(zatím 6měsíců na našich koních). Teorii jsme absolvovali 2x a ve studiu bude přítel pokračovat(poctivé dvouleté studium). Také mám o citlivosti kopyt své pochybnosti a myslím, že zásadní razantní úprava by se v nesprávných podmínkách neměla vůbec dělat. Pokládala jsem na kurzu dost otázek a přesto se vyrojují další a další. A zajímají mě i ty vaše. Protože se budeme snažit na vše získat odpověď. Zajímali jsme se i o metodu bílé čáry. Dostali jsme na ní různé odpovědi a teď, co si vybrat?Co je správné zrovna pro ty naše koně? Asi budu chtít jít u svých kobylek nějakou přiměřenou cestou. Nejsem zase až tak velký extremista, jak se může někdy zdát. A zdraví koní a našich zvířat je pro nás důležité. Proto se pořád v něčem šťouráme a hledáme. Jen poznáváním dalších a dalších problémů se posouváme dál.

Zatím znám jednu odpověď na vaši otázku: Koně když mají dostatek pohybu po pevném podkladu rohovina dobře narůstá a tím se urychluje obnova kopyta.. Proto jsou koně zřejmě nuceni při léčbě do pohybu. Jakým způsobem a zda-li to má opravdu ten správný efekt nevím. Teď je na posouzení, zda-li je to opravdu celkovému zdraví koně prospěšné. Jenže to by nám museli říct lidé, kteří s tím mají zkušenosti.




Asi i proto jsem založila tuto diskuzi. Zajímají mě zkušenosti i odborné názory.

Přidám i já svou trošku do mlýna. Studiem a strouháním bosých kopyt se zabívám 5 let. Mám za sebou kurz Strasser na Hněvšíně, seminář Ivy Andersor (bílá čára) a prostudovné materiály na internetu (hlavně americké stránky). Strouhám několik koní svých známých a kamarádek. Painta (7roků, nekovaný, jezdí na závodech, vše kromě reiningu a dobytka), ČT 17roků (kovaný 10 let, teď druhým rokem bosý), A 1/1 (6roků, 2roky kovaná, 2roky bosá, na podkovách byly kopyta ve velmi špatném stavu) a pak ještě pár, které občas zkontroluji, protože holky už si dělají kopyta samy. Dřív jsem taky dělala Strasser, protože jsem ještě nevěděla nic o bílé řáče a mustang rollu. Dokud byli koně jen na pastvině a nic se s nimi nedělalo, tak to bylo OK, kopyta hezky odrůstala, problémy co byly se řešily. Jakmile začali něco dělat nebo jezdit, byl problém. I sebemenší kamínek nebo nerovný terén je tlačil a začaly se dělat otlaky, protože chodidlo bylo ztenšené (i když jsem nikdy nedělala \"na krev\" - to bych si netroufla). Ani nebylo možné, aby si kopyta na takový terém navykla. Byli v nájemní stáji, 24/7, ale nebyla možnost jim kus vysypat kamením nebo něco podobného... Na to konto jsem se začala zajímat i o jiné metody a postupně jsem přešla na takovou kombinaci bílé čáry a mustang rollu. V podstatě se řídím principy daných metod a fyziologií a mechanikou kopyta, takže je každý koník dělaný individuálně. Žádný nemá problémy. U těch dvou, co přecházeli naboso (ČT a A1/1 ) jsme jěždění v přechodovém období v době největšího sucha a tvrda zvládli s botičkami, čistě jako prevenci otlakům. Nač mít kulhajícího koně, který stojí uprostřed výběhu, když to jde udělat jinak, koník bude chodit a kopyta mu budou odrůstat... U téhle metody, kombinace metod, už jsem zústala, protože mám velmi dobré výsledky, daří se nám napravovat plochá kopyta (A1/1 z klemby 2mm na klembu 6-7mm - prozatím, stále se zvedá), podtočené patky, prasliny stěny... Rozdíl oproti Strasser je, že jsou koně celou dobu v pohodě, jezditelní, abscesy se nám nikdy neudělali... Neberu nikomu, když chce svoje koně dělat podle Strasser, ale pokdu se mě někdo zeptá, tak doporučuju bílou čáru/mustang roll, protože s nimi mám vynikající zkušenosti a je pro mě priotitou pohodlí pro koně a jezditelnost s co nejmenším omezením. Pochopitelně dost záleží kdo tu metodu dělá, protože pokud to bude člověk, který nebude nic vědět o stavbě a funkci kopyta a koňské končetiny a bude nějakou metodu dělat bezhlavě, bez uvažování a bez znalosti věci, tak to dobře dopatnou nemůže....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám i já svou trošku do mlýna. Studiem a strouháním bosých kopyt se zabívám 5 let. Mám za sebou kurz Strasser na Hněvšíně, seminář Ivy Andersor (bílá čára) a prostudovné materiály na internetu (hlavně americké stránky). Strouhám několik koní svých známých a kamarádek. Painta (7roků, nekovaný, jezdí na závodech, vše kromě reiningu a dobytka), ČT 17roků (kovaný 10 let, teď druhým rokem bosý), A 1/1 (6roků, 2roky kovaná, 2roky bosá, na podkovách byly kopyta ve velmi špatném stavu) a pak ještě pár, které občas zkontroluji, protože holky už si dělají kopyta samy. Dřív jsem taky dělala Strasser, protože jsem ještě nevěděla nic o bílé řáče a mustang rollu. Dokud byli koně jen na pastvině a nic se s nimi nedělalo, tak to bylo OK, kopyta hezky odrůstala, problémy co byly se řešily. Jakmile začali něco dělat nebo jezdit, byl problém. I sebemenší kamínek nebo nerovný terén je tlačil a začaly se dělat otlaky, protože chodidlo bylo ztenšené (i když jsem nikdy nedělala \"na krev\" - to bych si netroufla). Ani nebylo možné, aby si kopyta na takový terém navykla. Byli v nájemní stáji, 24/7, ale nebyla možnost jim kus vysypat kamením nebo něco podobného... Na to konto jsem se začala zajímat i o jiné metody a postupně jsem přešla na takovou kombinaci bílé čáry a mustang rollu. V podstatě se řídím principy daných metod a fyziologií a mechanikou kopyta, takže je každý koník dělaný individuálně. Žádný nemá problémy. U těch dvou, co přecházeli naboso (ČT a A1/1 ) jsme jěždění v přechodovém období v době největšího sucha a tvrda zvládli s botičkami, čistě jako prevenci otlakům. Nač mít kulhajícího koně, který stojí uprostřed výběhu, když to jde udělat jinak, koník bude chodit a kopyta mu budou odrůstat... U téhle metody, kombinace metod, už jsem zústala, protože mám velmi dobré výsledky, daří se nám napravovat plochá kopyta (A1/1 z klemby 2mm na klembu 6-7mm - prozatím, stále se zvedá), podtočené patky, prasliny stěny... Rozdíl oproti Strasser je, že jsou koně celou dobu v pohodě, jezditelní, abscesy se nám nikdy neudělali... Neberu nikomu, když chce svoje koně dělat podle Strasser, ale pokdu se mě někdo zeptá, tak doporučuju bílou čáru/mustang roll, protože s nimi mám vynikající zkušenosti a je pro mě priotitou pohodlí pro koně a jezditelnost s co nejmenším omezením. Pochopitelně dost záleží kdo tu metodu dělá, protože pokud to bude člověk, který nebude nic vědět o stavbě a funkci kopyta a koňské končetiny a bude nějakou metodu dělat bezhlavě, bez uvažování a bez znalosti věci, tak to dobře dopatnou nemůže....

Dobrý den,
kopytům nerozumím a tak bych chtěla moc poprosit o vysvětlení pojmů mustang roll a bílá čára ať se něco přiučím. Děkuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
kopytům nerozumím a tak bych chtěla moc poprosit o vysvětlení pojmů mustang roll a bílá čára ať se něco přiučím. Děkuji.

Metoda mustang rollu a bílé čáry je jedno a to samé. Jde o metodu vymyšlenou J. Jacksonem v 80.-90. letech. nejsou zde vymyšleny nějaké novinky, aby se někdo nelekl, vychází ze studie kopyt divokých koní - proč nemají problémy s kopyty(praskání, laminitida, navikulár apod) a jaktože bez problémů chodí na tvrdém terénu. Jak už jsem psala víše, metoda MR není jen o úpravě kopyt, ale i o stravě a pohybu, takže kolikrát se může kopytář přetrhnout, ale když majitel nedokáže zajistit některé základní věci, nebude to fungovat a stejně tak né každý tuto metodu chápe a upravuje kopyto správně. Po dobře provedeném trimu neexistuje nějaká zvýšená citlivost a kopyto se nechává vybudovat do své správné funkční metody.
Ustulina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám i já svou trošku do mlýna. Studiem a strouháním bosých kopyt se zabívám 5 let. Mám za sebou kurz Strasser na Hněvšíně, seminář Ivy Andersor (bílá čára) a prostudovné materiály na internetu (hlavně americké stránky). Strouhám několik koní svých známých a kamarádek. Painta (7roků, nekovaný, jezdí na závodech, vše kromě reiningu a dobytka), ČT 17roků (kovaný 10 let, teď druhým rokem bosý), A 1/1 (6roků, 2roky kovaná, 2roky bosá, na podkovách byly kopyta ve velmi špatném stavu) a pak ještě pár, které občas zkontroluji, protože holky už si dělají kopyta samy. Dřív jsem taky dělala Strasser, protože jsem ještě nevěděla nic o bílé řáče a mustang rollu. Dokud byli koně jen na pastvině a nic se s nimi nedělalo, tak to bylo OK, kopyta hezky odrůstala, problémy co byly se řešily. Jakmile začali něco dělat nebo jezdit, byl problém. I sebemenší kamínek nebo nerovný terén je tlačil a začaly se dělat otlaky, protože chodidlo bylo ztenšené (i když jsem nikdy nedělala \"na krev\" - to bych si netroufla). Ani nebylo možné, aby si kopyta na takový terém navykla. Byli v nájemní stáji, 24/7, ale nebyla možnost jim kus vysypat kamením nebo něco podobného... Na to konto jsem se začala zajímat i o jiné metody a postupně jsem přešla na takovou kombinaci bílé čáry a mustang rollu. V podstatě se řídím principy daných metod a fyziologií a mechanikou kopyta, takže je každý koník dělaný individuálně. Žádný nemá problémy. U těch dvou, co přecházeli naboso (ČT a A1/1 ) jsme jěždění v přechodovém období v době největšího sucha a tvrda zvládli s botičkami, čistě jako prevenci otlakům. Nač mít kulhajícího koně, který stojí uprostřed výběhu, když to jde udělat jinak, koník bude chodit a kopyta mu budou odrůstat... U téhle metody, kombinace metod, už jsem zústala, protože mám velmi dobré výsledky, daří se nám napravovat plochá kopyta (A1/1 z klemby 2mm na klembu 6-7mm - prozatím, stále se zvedá), podtočené patky, prasliny stěny... Rozdíl oproti Strasser je, že jsou koně celou dobu v pohodě, jezditelní, abscesy se nám nikdy neudělali... Neberu nikomu, když chce svoje koně dělat podle Strasser, ale pokdu se mě někdo zeptá, tak doporučuju bílou čáru/mustang roll, protože s nimi mám vynikající zkušenosti a je pro mě priotitou pohodlí pro koně a jezditelnost s co nejmenším omezením. Pochopitelně dost záleží kdo tu metodu dělá, protože pokud to bude člověk, který nebude nic vědět o stavbě a funkci kopyta a koňské končetiny a bude nějakou metodu dělat bezhlavě, bez uvažování a bez znalosti věci, tak to dobře dopatnou nemůže....

61.69 mohla bych vas poprosit o mail? Chtela bych se vas na neco zeptat :-) Budu moc rada, kdyz mi napisete dekuji andilek._@centrum.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato metoda se nezabývá pouze kopyty, ale i celkovým držením koní. Říká nám, jaký vliv má zacházení s koňmi na jejich zdraví všeobecně.

Strouhám několik svých koní a žádný nemá problémy se štípáním kopyt, ani na tomto náročném povrchu v zimě (zmrazky a velmi tvrdo). Mají kopyta upravována pravidelně v krátkém intervalu dle potřeb koně.(minimálně 1x do měsíce).

Tuto metodu též zkouším na svém stádě koní a vidím změny. Každý kůň má jiná kopyta a jinak reaguje. Odstraňuji příčiny problému, ale né důsledek. Kulhání nevyléči podkova. Ta jen odstraní následek(kulhání), ale nevyléčila příčinu. Tuto metodu zatím studuji, a zkouším na svých koních. Až budu mít vše ověřeno, rád se o své zkušenosti podělím.

V distančních závodech jsou koně, kteří běhají dlouhé trasy na bosých kopytech a kopyta se přirozeně opotřebovávají, což je pro koně nejlepší. Protože mají dostatek pohybu po pevném podkladě.


Pořád se setkáváme s názory, že člověk by bos také nechodil. To může říct jen hlupák, protože kůň má úplně jiné chodidlo než člověk. Je to vlastně dorůstající bota z odpadních bílkovin vylučovaných z těla, tudíž je mnohem tvrdší než lidské chodidlo. My si přeci chodidlo nepotřebujeme upravit. A také známe kamaráda, který chodí na jaře a v létě bos, a nic ho netlačí a chodí i v lese. Porovnávat lidské chodidlo s kopytem je i přesto naprostá hloupost.

Většina kopyt u nás v republice je nemocná. A jakmile se začnou řádně prokrvovat, objeví se problémy, které málokterý kopytář u nás dokáže řešit a přinutit majitele koní, aby přizpůsobili podmínky pro život koně k jeho danému stavu. Většina vážně nemocných kopyt se má léčit na specializované klinice. Jsou to kopyta, která např. potřebují úpravu 1x týdně někdy i více. Kopyto se musí pozorovat a nejen to. I kůň celkově. Pokavaď chcete pouze jezdit, tak si kupte auto. Ale věřte, že i to chce svou péči.

Jinak koním žijícím v boxech podkovy nechte. Proto byla podkova v minulosti vynalezena. Kopyta koní chovaných v boxech neplní svou funkci a proto onemocní. Boxový chov sebou přináší plno jiných neduhů, nejen u kopyt. To je kapitola, která nemá nic společného s bosými kopyty a metodou Dr. Strasser.

Pokud někdo tuto metodu kritizuje, měl by doložit, že se zůčastnil alespoň semináře a ví o čem je řeč. Pokud ne, tak ať se nepouští do diskuzí o věcech, kterým vlastně nerozumí. Dost mě zaráží, že vyškolení kopytáři na tuto kritiku nereagují. Možná mají někdy pocit, že je to "boj s větrnými mlýny".

Zajímali by nás i pozitivní zkušenosti. Kritiky už bylo dost.

Pro zadavatelku, obávám se, že ty nemalé peníze za kurz u Strasser, jsou vyhozené peníze. Nevěřím tomu, že by jen ten náš kopytář takhle vyřezával, i kamarádka z druhé strany republiky, které jezdí další kopytář dle metody Strasser, hlásí ty samé problémy, vysoká citlivost, delší špice, začínající prasklina v přední části kopyta.
Když jsem psala, že se mi líbí Strasserové propagace pastevního chovu koní, tak opět jen něco. Takové máčení kopyt považuji za hloupost, ještě se nám nestalo, aby kůň, když pije z potoka či rybníka si sám máčel kopyta, do vody vleze až na pobídku, kamení před napajedlem či ve výběhu je sice dobrá věc, ale není to vůbec nutné, nic takového nemáme přesto všichni koně ve stáji mají zdravá pevná kopyta.
Pokud tu někdo píše, že metoda mustang roll je to pravé, tak bohužel ani s tím nemohu souhlasit. Každý kůň je využíván pro jinou práci a podle toho musí být také upravovaná jeho kopyta. Pokud koni do parkuru či do tahu mustang roll, tak nebude mít možnost se řádně zapřít. Kopyta budou sklouzávat.
Navíc nejsme v zemi mustangů, v zemi skal, ale většina má koně na měkkých travnatých pastvinách.
Nepovažuji mustang roll v našich podmínkách za důležitý. Naopak, ale na druhou stranu neublíží jako vyřezávání dle Strasser.
K tomu co je horší, zda vyřezané kopyto dle Strasser, či kování, ačkoliv jsem bosonožec, všichni koně u nás ve stáji jsou bez problémů léta naboso, tak považuji za horší vyřezání dle Strasser, kdy na koni vidím bolesti, abscesy a bohužel nevidím ani po roce žádné zlepšení. V tu chvíli je pro mě přijatelnější nakovaný kůň.
Když už jsem se tak rozjela, tak ještě k tomu stlaní do přístřešku. Stlali jsme leta letoucí a koním to sloužilo akorát jako záchod a stejně chodili spát ven. Uvnitř si lehli jen, když několik dní za sebou lilo. Jinak spí i na mokré trávě, na sněhu, v přístřešku jsou jen když chtějí něco dobrého. Takže jsme letos stlát přestali. Do přístřešků chodí opět akorát na záchod, holt si tak už zvykli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku, obávám se, že ty nemalé peníze za kurz u Strasser, jsou vyhozené peníze. Nevěřím tomu, že by jen ten náš kopytář takhle vyřezával, i kamarádka z druhé strany republiky, které jezdí další kopytář dle metody Strasser, hlásí ty samé problémy, vysoká citlivost, delší špice, začínající prasklina v přední části kopyta.
Když jsem psala, že se mi líbí Strasserové propagace pastevního chovu koní, tak opět jen něco. Takové máčení kopyt považuji za hloupost, ještě se nám nestalo, aby kůň, když pije z potoka či rybníka si sám máčel kopyta, do vody vleze až na pobídku, kamení před napajedlem či ve výběhu je sice dobrá věc, ale není to vůbec nutné, nic takového nemáme přesto všichni koně ve stáji mají zdravá pevná kopyta.
Pokud tu někdo píše, že metoda mustang roll je to pravé, tak bohužel ani s tím nemohu souhlasit. Každý kůň je využíván pro jinou práci a podle toho musí být také upravovaná jeho kopyta. Pokud koni do parkuru či do tahu mustang roll, tak nebude mít možnost se řádně zapřít. Kopyta budou sklouzávat.
Navíc nejsme v zemi mustangů, v zemi skal, ale většina má koně na měkkých travnatých pastvinách.
Nepovažuji mustang roll v našich podmínkách za důležitý. Naopak, ale na druhou stranu neublíží jako vyřezávání dle Strasser.
K tomu co je horší, zda vyřezané kopyto dle Strasser, či kování, ačkoliv jsem bosonožec, všichni koně u nás ve stáji jsou bez problémů léta naboso, tak považuji za horší vyřezání dle Strasser, kdy na koni vidím bolesti, abscesy a bohužel nevidím ani po roce žádné zlepšení. V tu chvíli je pro mě přijatelnější nakovaný kůň.
Když už jsem se tak rozjela, tak ještě k tomu stlaní do přístřešku. Stlali jsme leta letoucí a koním to sloužilo akorát jako záchod a stejně chodili spát ven. Uvnitř si lehli jen, když několik dní za sebou lilo. Jinak spí i na mokré trávě, na sněhu, v přístřešku jsou jen když chtějí něco dobrého. Takže jsme letos stlát přestali. Do přístřešků chodí opět akorát na záchod, holt si tak už zvykli.

Chybí mi tam, pokud koni do parkuru či do tahu udělám.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku, obávám se, že ty nemalé peníze za kurz u Strasser, jsou vyhozené peníze. Nevěřím tomu, že by jen ten náš kopytář takhle vyřezával, i kamarádka z druhé strany republiky, které jezdí další kopytář dle metody Strasser, hlásí ty samé problémy, vysoká citlivost, delší špice, začínající prasklina v přední části kopyta.
Když jsem psala, že se mi líbí Strasserové propagace pastevního chovu koní, tak opět jen něco. Takové máčení kopyt považuji za hloupost, ještě se nám nestalo, aby kůň, když pije z potoka či rybníka si sám máčel kopyta, do vody vleze až na pobídku, kamení před napajedlem či ve výběhu je sice dobrá věc, ale není to vůbec nutné, nic takového nemáme přesto všichni koně ve stáji mají zdravá pevná kopyta.
Pokud tu někdo píše, že metoda mustang roll je to pravé, tak bohužel ani s tím nemohu souhlasit. Každý kůň je využíván pro jinou práci a podle toho musí být také upravovaná jeho kopyta. Pokud koni do parkuru či do tahu mustang roll, tak nebude mít možnost se řádně zapřít. Kopyta budou sklouzávat.
Navíc nejsme v zemi mustangů, v zemi skal, ale většina má koně na měkkých travnatých pastvinách.
Nepovažuji mustang roll v našich podmínkách za důležitý. Naopak, ale na druhou stranu neublíží jako vyřezávání dle Strasser.
K tomu co je horší, zda vyřezané kopyto dle Strasser, či kování, ačkoliv jsem bosonožec, všichni koně u nás ve stáji jsou bez problémů léta naboso, tak považuji za horší vyřezání dle Strasser, kdy na koni vidím bolesti, abscesy a bohužel nevidím ani po roce žádné zlepšení. V tu chvíli je pro mě přijatelnější nakovaný kůň.
Když už jsem se tak rozjela, tak ještě k tomu stlaní do přístřešku. Stlali jsme leta letoucí a koním to sloužilo akorát jako záchod a stejně chodili spát ven. Uvnitř si lehli jen, když několik dní za sebou lilo. Jinak spí i na mokré trávě, na sněhu, v přístřešku jsou jen když chtějí něco dobrého. Takže jsme letos stlát přestali. Do přístřešků chodí opět akorát na záchod, holt si tak už zvykli.

Ty samé zkušenosti s podestýlkou v přístřešku máme také. Teď tam mají gumový tartan a už v něm tolik nekadí Kadí se jím lépe v zastřešeném krmelišti. Ta podestýlka logicky vzato je asi fakt hloupost. Radši budou ležet v otevřeném terénu, aby měli dobrý rozhled. A to odpovídá koňské fylozofii. Nebudu si lehat tam, kde by mě mohla zaskočit šelma. Hříbata to neřeší, jenže ta se spoléhají na své dospělé vůdce(maminy a ostatní).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
61.69 mohla bych vas poprosit o mail? Chtela bych se vas na neco zeptat :-) Budu moc rada, kdyz mi napisete dekuji andilek._@centrum.cz

už jsem vám napsala...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty samé zkušenosti s podestýlkou v přístřešku máme také. Teď tam mají gumový tartan a už v něm tolik nekadí Kadí se jím lépe v zastřešeném krmelišti. Ta podestýlka logicky vzato je asi fakt hloupost. Radši budou ležet v otevřeném terénu, aby měli dobrý rozhled. A to odpovídá koňské fylozofii. Nebudu si lehat tam, kde by mě mohla zaskočit šelma. Hříbata to neřeší, jenže ta se spoléhají na své dospělé vůdce(maminy a ostatní).

To co tady popisujete, je jeden z důvodů proč Strasserová do přístřešku dává jenom gumu bez podestýlky a dělá jim něco jako záchod - ohraničenou prostoru se slámou. Údajně koním vadí, když jim stříká moč po nohách, když močí na gumu. No nevím jestli je tomu tak (přece v létě když je hlína tvrdlá jak kámen, tak to taky stříká...), nicméně opravdu ve většině případů raději močí do podestýlky...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To co tady popisujete, je jeden z důvodů proč Strasserová do přístřešku dává jenom gumu bez podestýlky a dělá jim něco jako záchod - ohraničenou prostoru se slámou. Údajně koním vadí, když jim stříká moč po nohách, když močí na gumu. No nevím jestli je tomu tak (přece v létě když je hlína tvrdlá jak kámen, tak to taky stříká...), nicméně opravdu ve většině případů raději močí do podestýlky...

Tak ja mam asi zhyckany kone ,ale mi by si na zmrzlou zem ci do snehu nelehli,ja stelu jen pres zimu,pres sezonu ne a to lehaji na pastvine,ale nedokazu si predstavit ze si ti mi nemuzou v mrazech lehnout na poradnou kopu slamy,ale urcite sou odolnejsi kone

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ja mam asi zhyckany kone ,ale mi by si na zmrzlou zem ci do snehu nelehli,ja stelu jen pres zimu,pres sezonu ne a to lehaji na pastvine,ale nedokazu si predstavit ze si ti mi nemuzou v mrazech lehnout na poradnou kopu slamy,ale urcite sou odolnejsi kone

Pro (xxxx.61.69) - Můžu se optat odkud jste?? Děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro (xxxx.61.69) - Můžu se optat odkud jste?? Děkuji

Ahoj všichni, kteří jste sem dali své komentáře. Děkuji vám za vaše názory a zkušenosti. Foto kopyt před začátkem strouhání touto metodou bohužel nemám. Zatím nejsem vyškolený odborník v této metodě. Vše na svých koních dělám dle svého rozumu a nejdu do extrému. V některých případech, aby kopyto správně narostlo, se musí vyřezat až tam, kde začíná růst správně. Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek, vyřezání obloukovitých rozpěrek až tam kde začínají růst rovně a neleži na chodidle, Pak mohou být na kopytě i jiné deformace a ty se také odstraňují. Jinak se to nikdy nespraví. Proto ta citlivost a problémy s ní související.(ale to už byste měli vědět, od vyškolených kopytářů). Chtěl bych co nejdříve všechna kopyta nafotit a dát je na moje stránky, jakmile budou hotové. Mě samotného dost zaráží, že na tolik kritiky není žádná reakce odborníků přes tuto metodu. Zatím sbírám zkušenosti, budu pokračovat ve studiu a zajímám se i o vaše názory, poznatky i otázky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všichni, kteří jste sem dali své komentáře. Děkuji vám za vaše názory a zkušenosti. Foto kopyt před začátkem strouhání touto metodou bohužel nemám. Zatím nejsem vyškolený odborník v této metodě. Vše na svých koních dělám dle svého rozumu a nejdu do extrému. V některých případech, aby kopyto správně narostlo, se musí vyřezat až tam, kde začíná růst správně. Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek, vyřezání obloukovitých rozpěrek až tam kde začínají růst rovně a neleži na chodidle, Pak mohou být na kopytě i jiné deformace a ty se také odstraňují. Jinak se to nikdy nespraví. Proto ta citlivost a problémy s ní související.(ale to už byste měli vědět, od vyškolených kopytářů). Chtěl bych co nejdříve všechna kopyta nafotit a dát je na moje stránky, jakmile budou hotové. Mě samotného dost zaráží, že na tolik kritiky není žádná reakce odborníků přes tuto metodu. Zatím sbírám zkušenosti, budu pokračovat ve studiu a zajímám se i o vaše názory, poznatky i otázky.

Na metodu \"bílé čáry\" jsem také narazil a zaujala mě. Zejména pozitivní reakce lidí, kteří s ní mají zkušenosti. Proto jsem se na ní zeptal v porovnání s metodou dr. Strasser. Dostal jsem odpověď, že kopyto dle bílé čáry funguje podobně jako podkované kopyto. Stěna se nemůže opírat o povrch, kopyto se neroztahuje a tutíž neprokrvuje tolik a není tak citlivé. Funkce tohoto kopyta je omezená. Co není prokrvené, je znecitlivělé. Kopyto je hmatový orgán, kterým se kůň řídí.(vysvětlil jsem to tak, jak jsem to pochopil, není to odborný názor).

Je tu jeden rozpor: Koně se u nás většinou chovají na měkkých pastvínách a loukách, či rozbahněných výbězích s nastlanými přístřešky(měkká matrace). A chceme po nich jízdu na tvrdých kamenitých cestách.Metoda mustang roll a bílá čára vznikala studiem koní žijících na trvdém podkladu. Tedy přirozeně obroušených stěn kopyt. V podstatě to je podklad stejný jako jsou cesty, po kterých chcete jezdit. Ale kůň by měl jezdit po stejném povrchu, na kterém tráví většinu času a kterému je kopyto přizpůsobené. A co s tím? To budu muset zjistit. Nebo už to někdo víte?

Zajímalo by mě, zda-li vám kopyto strouhané metodou mustang roll či bílé čáry nedělá problémy na měkkém povrchu. Myslím tím: podkluzování a nerovnováha koně.
Domnívám se, že kopyto se zaoblenými hranami je odolné na tvrdém povrchu, ale klouže na mokrém a měkkém. Jelikož se nedokáže zarýt a přisát do půdy. Znáte ty povrchy na travnatých parkurech?

Těším se na vaše přínosné reakce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všichni, kteří jste sem dali své komentáře. Děkuji vám za vaše názory a zkušenosti. Foto kopyt před začátkem strouhání touto metodou bohužel nemám. Zatím nejsem vyškolený odborník v této metodě. Vše na svých koních dělám dle svého rozumu a nejdu do extrému. V některých případech, aby kopyto správně narostlo, se musí vyřezat až tam, kde začíná růst správně. Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek, vyřezání obloukovitých rozpěrek až tam kde začínají růst rovně a neleži na chodidle, Pak mohou být na kopytě i jiné deformace a ty se také odstraňují. Jinak se to nikdy nespraví. Proto ta citlivost a problémy s ní související.(ale to už byste měli vědět, od vyškolených kopytářů). Chtěl bych co nejdříve všechna kopyta nafotit a dát je na moje stránky, jakmile budou hotové. Mě samotného dost zaráží, že na tolik kritiky není žádná reakce odborníků přes tuto metodu. Zatím sbírám zkušenosti, budu pokračovat ve studiu a zajímám se i o vaše názory, poznatky i otázky.

"... Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek... "
Pokud bude mít kopyto vytlačenou stěnu, třeba po několikaletém nesprávném kování, může být korunková linie téměř vodorovná, ale přitom bude kopytní kost jen v mírně pozitivním palmárním úhlu (patky jen o pár stupňů zvednuté) Pokud někdo tomu kopytu zkrátí patky tak, aby korunkový úhel odpovídal zhruba těm 30° (tak jak to vídámě u některých kopytářů), tak se kopytní kost dostane do negativního palmárního úhlu (postaví se na patky), dojde k přetízení podotrochleárního aparátu, namáhání ohybačů prstu, v extrémní situaci (např. při cvalu nebo doskoku) hrozí až fraktura palmárního výběžku... Naopak je v takové situaci potřeba kopyto zkracovat pomalu, postupně a nechat stěnu a s ní i korunkovou linii poklesnout zase na svoji původní - správnou- pozici. Něco takového ale trvá rok, nebo i déle...

Pro x.117.237.: jsem z Brna

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na metodu \"bílé čáry\" jsem také narazil a zaujala mě. Zejména pozitivní reakce lidí, kteří s ní mají zkušenosti. Proto jsem se na ní zeptal v porovnání s metodou dr. Strasser. Dostal jsem odpověď, že kopyto dle bílé čáry funguje podobně jako podkované kopyto. Stěna se nemůže opírat o povrch, kopyto se neroztahuje a tutíž neprokrvuje tolik a není tak citlivé. Funkce tohoto kopyta je omezená. Co není prokrvené, je znecitlivělé. Kopyto je hmatový orgán, kterým se kůň řídí.(vysvětlil jsem to tak, jak jsem to pochopil, není to odborný názor).

Je tu jeden rozpor: Koně se u nás většinou chovají na měkkých pastvínách a loukách, či rozbahněných výbězích s nastlanými přístřešky(měkká matrace). A chceme po nich jízdu na tvrdých kamenitých cestách.Metoda mustang roll a bílá čára vznikala studiem koní žijících na trvdém podkladu. Tedy přirozeně obroušených stěn kopyt. V podstatě to je podklad stejný jako jsou cesty, po kterých chcete jezdit. Ale kůň by měl jezdit po stejném povrchu, na kterém tráví většinu času a kterému je kopyto přizpůsobené. A co s tím? To budu muset zjistit. Nebo už to někdo víte?

Zajímalo by mě, zda-li vám kopyto strouhané metodou mustang roll či bílé čáry nedělá problémy na měkkém povrchu. Myslím tím: podkluzování a nerovnováha koně.
Domnívám se, že kopyto se zaoblenými hranami je odolné na tvrdém povrchu, ale klouže na mokrém a měkkém. Jelikož se nedokáže zarýt a přisát do půdy. Znáte ty povrchy na travnatých parkurech?

Těším se na vaše přínosné reakce.

1) dělání mustang rollu po selém obvodě kopyta v takovém rozsahu, že se stěna vůbec nedotýká země, je léčebný postup, který ma za cíl stažení vytlačené stěny, nápravu separovaná bílé šáry, prohnuté stěny...
2) pokud se někdo řídí principa bílé čáry (mustang rollu) ještě neznamená, že nesmí na kopytě nechyt trošku delší stěnu a rozpěrky aby to koni neklouzalo - za předpokladu že jsou kopyta vyvážena a správně tvarovaná ("zdravá").
3) kdyby kopyto dělané mustang rollem nebylo prokrvené, tak by nerostlo, nemýlím li se. Pakliže kopyta dělané mustangr ollem odrůstají 1,5 cm(některá až 2cm) za měsíc, pak si dovolím soudit, že takové kopyto je dostatečně prokrvené a tudíž není pravda že by bylo pohodlmé vůči kamení z důvodu špatného prokrvení a následné necitlivosti...

Vždycky, a opakuju to stále znovu, je potřeba myslet, vyhodnotit situaci a rozhodnout, co si u daného kopyta můžu a nemůžu dovolit a určit si priority...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
1) dělání mustang rollu po selém obvodě kopyta v takovém rozsahu, že se stěna vůbec nedotýká země, je léčebný postup, který ma za cíl stažení vytlačené stěny, nápravu separovaná bílé šáry, prohnuté stěny...
2) pokud se někdo řídí principa bílé čáry (mustang rollu) ještě neznamená, že nesmí na kopytě nechyt trošku delší stěnu a rozpěrky aby to koni neklouzalo - za předpokladu že jsou kopyta vyvážena a správně tvarovaná ("zdravá").
3) kdyby kopyto dělané mustang rollem nebylo prokrvené, tak by nerostlo, nemýlím li se. Pakliže kopyta dělané mustangr ollem odrůstají 1,5 cm(některá až 2cm) za měsíc, pak si dovolím soudit, že takové kopyto je dostatečně prokrvené a tudíž není pravda že by bylo pohodlmé vůči kamení z důvodu špatného prokrvení a následné necitlivosti...

Vždycky, a opakuju to stále znovu, je potřeba myslet, vyhodnotit situaci a rozhodnout, co si u daného kopyta můžu a nemůžu dovolit a určit si priority...

omlouvám se za překlepy, píšu po tmě... :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na metodu \"bílé čáry\" jsem také narazil a zaujala mě. Zejména pozitivní reakce lidí, kteří s ní mají zkušenosti. Proto jsem se na ní zeptal v porovnání s metodou dr. Strasser. Dostal jsem odpověď, že kopyto dle bílé čáry funguje podobně jako podkované kopyto. Stěna se nemůže opírat o povrch, kopyto se neroztahuje a tutíž neprokrvuje tolik a není tak citlivé. Funkce tohoto kopyta je omezená. Co není prokrvené, je znecitlivělé. Kopyto je hmatový orgán, kterým se kůň řídí.(vysvětlil jsem to tak, jak jsem to pochopil, není to odborný názor).

Je tu jeden rozpor: Koně se u nás většinou chovají na měkkých pastvínách a loukách, či rozbahněných výbězích s nastlanými přístřešky(měkká matrace). A chceme po nich jízdu na tvrdých kamenitých cestách.Metoda mustang roll a bílá čára vznikala studiem koní žijících na trvdém podkladu. Tedy přirozeně obroušených stěn kopyt. V podstatě to je podklad stejný jako jsou cesty, po kterých chcete jezdit. Ale kůň by měl jezdit po stejném povrchu, na kterém tráví většinu času a kterému je kopyto přizpůsobené. A co s tím? To budu muset zjistit. Nebo už to někdo víte?

Zajímalo by mě, zda-li vám kopyto strouhané metodou mustang roll či bílé čáry nedělá problémy na měkkém povrchu. Myslím tím: podkluzování a nerovnováha koně.
Domnívám se, že kopyto se zaoblenými hranami je odolné na tvrdém povrchu, ale klouže na mokrém a měkkém. Jelikož se nedokáže zarýt a přisát do půdy. Znáte ty povrchy na travnatých parkurech?

Těším se na vaše přínosné reakce.

Neděláme mustang roll, právě proto, aby při zvýšené námaze kopyta neklouzala, přesto neděláme metodu Strasser.
Koně máme na měkké pastvině, přesto nemají s kamenitým terénem sebemenší problémy, máme je naboso cca 8 let. Zpočátku jsme na kamenitém terénu koně vedli, pak jsme zůstávali v sedlech, jezdili jsme po kamenitém terénu kratší úseky, postupně delší, to vše v rámci vyjížděk a nyní již není potřeba nic trénovat, ani kopyta otužovat, jsou zdravá. I když jsme na měkké pastvině, vyrazíme do kamenitého terénu, koně nemají problémy.
Určitě naše kopyta nefungují jako podkovaná kopyta, snad jen v tom, že je nic netlačí. Rozhodně se prokrvují, pracují, jsou citlivá v tom smyslu, že koně chodí po jakémkoliv terénu s jistotou, se kterou jsme se nesetkali ani u koní kovaných. Naše kopyta neděláme tak ani tak, děláme je tak, jak to našim koním vyhovuje. Nic je netlačí a přesto kopyta fungují jako skvělý hmatový orgán. Jak jinak mi vysvětlíte, že jdou s naprostou jistotou i se zátěží i v kamenech, brodí řeku, kde jsou opravdu velké kameny a vše přejdou s naprostým klidem, jistotou, bez klouzání? Když vidíte bosé kopyto, jak neklouže po kamenech, ale pěkně na nich sedí, tak byste nemohl uvěřit tomu, že je jako by bylo nakované. Přijde vám normální srovnávat cca půl či centimetr rohoviny s centimetrem či dvěma železa a hřeby v kopytě?
Kovali jsme, můžeme srovnávat, viděli jsme i metodu Strasser v "přímém přenosu" a musím říci, že nejhůře mi z toho vychází právě metoda Strasser.
Ukažte mi jedinného koně, který je strouhán metodou Strasser a nemá problémy z chůzí po kamení. U nás v okolí jsem žádného takového nenašla. Tak jak tady kulhají koně po dvouleté úpravě metodou Strasser nám koně nekulhali ani po vyzutí podkov. Když se na to zeptám, slyším pořád dokola, chce to čas, chce to čas.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na metodu \"bílé čáry\" jsem také narazil a zaujala mě. Zejména pozitivní reakce lidí, kteří s ní mají zkušenosti. Proto jsem se na ní zeptal v porovnání s metodou dr. Strasser. Dostal jsem odpověď, že kopyto dle bílé čáry funguje podobně jako podkované kopyto. Stěna se nemůže opírat o povrch, kopyto se neroztahuje a tutíž neprokrvuje tolik a není tak citlivé. Funkce tohoto kopyta je omezená. Co není prokrvené, je znecitlivělé. Kopyto je hmatový orgán, kterým se kůň řídí.(vysvětlil jsem to tak, jak jsem to pochopil, není to odborný názor).

Je tu jeden rozpor: Koně se u nás většinou chovají na měkkých pastvínách a loukách, či rozbahněných výbězích s nastlanými přístřešky(měkká matrace). A chceme po nich jízdu na tvrdých kamenitých cestách.Metoda mustang roll a bílá čára vznikala studiem koní žijících na trvdém podkladu. Tedy přirozeně obroušených stěn kopyt. V podstatě to je podklad stejný jako jsou cesty, po kterých chcete jezdit. Ale kůň by měl jezdit po stejném povrchu, na kterém tráví většinu času a kterému je kopyto přizpůsobené. A co s tím? To budu muset zjistit. Nebo už to někdo víte?

Zajímalo by mě, zda-li vám kopyto strouhané metodou mustang roll či bílé čáry nedělá problémy na měkkém povrchu. Myslím tím: podkluzování a nerovnováha koně.
Domnívám se, že kopyto se zaoblenými hranami je odolné na tvrdém povrchu, ale klouže na mokrém a měkkém. Jelikož se nedokáže zarýt a přisát do půdy. Znáte ty povrchy na travnatých parkurech?

Těším se na vaše přínosné reakce.

Dostala jste špatnou odpověď. Stěna se bere k bílé čáře jen tehdy, když je problém(separace, schvácení, sukně atd.) jinak se nechává nad chodidlo. Je to zase JEN další špatná interpretace.
Co s tvrdým povrchem? nastudujte paddock paradise, je to úžasné.
A že klouže a má problém s měkkým? Ale kdepak!
V zahraničí už je několik úspěšných závodních jezdců na bosonožkách jak v drezůře, parkuru, dostizích i vytrvalci a budou přibývat :) U nás to hold potrvá, jako všechno...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"... Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek... "
Pokud bude mít kopyto vytlačenou stěnu, třeba po několikaletém nesprávném kování, může být korunková linie téměř vodorovná, ale přitom bude kopytní kost jen v mírně pozitivním palmárním úhlu (patky jen o pár stupňů zvednuté) Pokud někdo tomu kopytu zkrátí patky tak, aby korunkový úhel odpovídal zhruba těm 30° (tak jak to vídámě u některých kopytářů), tak se kopytní kost dostane do negativního palmárního úhlu (postaví se na patky), dojde k přetízení podotrochleárního aparátu, namáhání ohybačů prstu, v extrémní situaci (např. při cvalu nebo doskoku) hrozí až fraktura palmárního výběžku... Naopak je v takové situaci potřeba kopyto zkracovat pomalu, postupně a nechat stěnu a s ní i korunkovou linii poklesnout zase na svoji původní - správnou- pozici. Něco takového ale trvá rok, nebo i déle...

Pro x.117.237.: jsem z Brna

Pro 61.69 - Chjo, proč není nikdo takový ve Středních Čechách

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všichni, kteří jste sem dali své komentáře. Děkuji vám za vaše názory a zkušenosti. Foto kopyt před začátkem strouhání touto metodou bohužel nemám. Zatím nejsem vyškolený odborník v této metodě. Vše na svých koních dělám dle svého rozumu a nejdu do extrému. V některých případech, aby kopyto správně narostlo, se musí vyřezat až tam, kde začíná růst správně. Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek, vyřezání obloukovitých rozpěrek až tam kde začínají růst rovně a neleži na chodidle, Pak mohou být na kopytě i jiné deformace a ty se také odstraňují. Jinak se to nikdy nespraví. Proto ta citlivost a problémy s ní související.(ale to už byste měli vědět, od vyškolených kopytářů). Chtěl bych co nejdříve všechna kopyta nafotit a dát je na moje stránky, jakmile budou hotové. Mě samotného dost zaráží, že na tolik kritiky není žádná reakce odborníků přes tuto metodu. Zatím sbírám zkušenosti, budu pokračovat ve studiu a zajímám se i o vaše názory, poznatky i otázky.

Dobrý den,

můžu se zeptat odkud jste a kde nebo u koho studujete metodu Strasser?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"... Jedná se o správný úhel korunky, tedy zejména snížení patek... "
Pokud bude mít kopyto vytlačenou stěnu, třeba po několikaletém nesprávném kování, může být korunková linie téměř vodorovná, ale přitom bude kopytní kost jen v mírně pozitivním palmárním úhlu (patky jen o pár stupňů zvednuté) Pokud někdo tomu kopytu zkrátí patky tak, aby korunkový úhel odpovídal zhruba těm 30° (tak jak to vídámě u některých kopytářů), tak se kopytní kost dostane do negativního palmárního úhlu (postaví se na patky), dojde k přetízení podotrochleárního aparátu, namáhání ohybačů prstu, v extrémní situaci (např. při cvalu nebo doskoku) hrozí až fraktura palmárního výběžku... Naopak je v takové situaci potřeba kopyto zkracovat pomalu, postupně a nechat stěnu a s ní i korunkovou linii poklesnout zase na svoji původní - správnou- pozici. Něco takového ale trvá rok, nebo i déle...

Pro x.117.237.: jsem z Brna

pro 61.69 máte email??? Pokud kopytům tak dobře rozumíte ráda bych vás poprosila jestli byste se mi nepřijela kouknout na koně, sice strouháme s kopytářem, ale zajímal by mě názor někoho jiného. Jsme taky z Brna... popř. můj email: alijaro@centrum.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,

můžu se zeptat odkud jste a kde nebo u koho studujete metodu Strasser?

Dobrý den, jsme z jižních Čech. Přítel se zatím zůčastnil 2x semináře na Hněvšíně a teď od února začíná studium přímo u Dr.Strasser. Tudíž z něj pokud dokončí dvouleté studium bude vyškolený kopytář. Zatím jsme začátečníci a zajímají nás názory veřejnosti a zkušenosti s touto metodou. A hlavně zdraví našich koní. Jsem přesvědčená, že většinu koní ošetřovaných metodou Strasser vůbec nedělal vyškolený kopytář. Ti jsou v ČR pouze dva. Pokud si někdo pozve kopytáře, tak ať si ověří, že je opravdu studovaný a vyškolený. Účastníci semináře na Hněvšíně nejsou školení kopytáři. Mají za sebou pouze úvod do dané problematiky a neopravňuje je to k tomu kopyta upravovat a pokud je upravují, měli by úpravu kopyt svých koní konzultovat se studovaným kopytářem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, jsme z jižních Čech. Přítel se zatím zůčastnil 2x semináře na Hněvšíně a teď od února začíná studium přímo u Dr.Strasser. Tudíž z něj pokud dokončí dvouleté studium bude vyškolený kopytář. Zatím jsme začátečníci a zajímají nás názory veřejnosti a zkušenosti s touto metodou. A hlavně zdraví našich koní. Jsem přesvědčená, že většinu koní ošetřovaných metodou Strasser vůbec nedělal vyškolený kopytář. Ti jsou v ČR pouze dva. Pokud si někdo pozve kopytáře, tak ať si ověří, že je opravdu studovaný a vyškolený. Účastníci semináře na Hněvšíně nejsou školení kopytáři. Mají za sebou pouze úvod do dané problematiky a neopravňuje je to k tomu kopyta upravovat a pokud je upravují, měli by úpravu kopyt svých koní konzultovat se studovaným kopytářem.

Nikde jinde než přímo u Dr. Strasser se tato metoda studovat nedá.