Žijete někdo sám s koněm?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

S koňma a barákem na krku, sice komplet splaceným, ale časem tak trochu na spadnutí (potřeboval by nějakou první pomoc, no ) jsem zůstala sama - po rozchodu s partnerem. Počítám každou korunu, řeším jen to,co je opravdu vážné, asi nikdy už nebudu mít nové auto nebo značkové oblečení, někdy jsou slzičky, někdy vztek, ale většinou je to, přese všechno, radost. Neměnila bych. Jen sehnat kamaráda, který by tu se mnou válčil (a financoval a opravoval, proč to nepřiznat!).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Zadavatelka: Já jsem původně plánovala koupit nějakou rujnu za "levno" a časem, že se snad uvidí a teď mi padl do oka domeček, kde je cena už bohužel přes milion, ale za to vnitřek je kompletně po rekonstrukci a je ihned k nastěhování...bohužel ty finance no.. kolik vám zbyde po zaplacení hypotéky, půjček...?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Já jsem původně plánovala koupit nějakou rujnu za "levno" a časem, že se snad uvidí a teď mi padl do oka domeček, kde je cena už bohužel přes milion, ale za to vnitřek je kompletně po rekonstrukci a je ihned k nastěhování...bohužel ty finance no.. kolik vám zbyde po zaplacení hypotéky, půjček...?

Tak to já se do podobný řiti řítím - jsem rozvedená, dvě malý děti, 3 koně a ostatní zvířectvo. Zůstala mi hypotéka, já na MD. Zkusili jsme se k sobě s BM vráti, ale neklape to. Jsem na něm ale finančně závislá a není z toho úniku - nechci děti vystav it riziku toho, že přijdeme o bydlení. Je to krize!!! Ale hrozně ráda bych byla sama - jen ty finance. Nechcete to někdo táhnout se mnou? Jednoho koníka bych ještě možná ubytovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to já se do podobný řiti řítím - jsem rozvedená, dvě malý děti, 3 koně a ostatní zvířectvo. Zůstala mi hypotéka, já na MD. Zkusili jsme se k sobě s BM vráti, ale neklape to. Jsem na něm ale finančně závislá a není z toho úniku - nechci děti vystav it riziku toho, že přijdeme o bydlení. Je to krize!!! Ale hrozně ráda bych byla sama - jen ty finance. Nechcete to někdo táhnout se mnou? Jednoho koníka bych ještě možná ubytovala.

Nehcápu, když nejsou finance, k čemu je nutné mít tři koně?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Já jsem původně plánovala koupit nějakou rujnu za "levno" a časem, že se snad uvidí a teď mi padl do oka domeček, kde je cena už bohužel přes milion, ale za to vnitřek je kompletně po rekonstrukci a je ihned k nastěhování...bohužel ty finance no.. kolik vám zbyde po zaplacení hypotéky, půjček...?

Může ale zadavatelku těšit,sice si připlatí ale na opravy bydlení nemusí sáhnout,nebude se nervovat,že je spadne strop na hlavu.A placení....já říkám peníze budou ikdyž tady nebudem.Něco po něčem a bude to k obrazu svému.Já také začínala se třema dětma,od piky jak se říká.Dnes jsou to dospěláci a mě zůstalo 7koní a spousta zvířat.A ty nesnáze,které se zdály neřešitelné....dnes se tomu jen směju.Běžte do toho!Nebudete litovat.Co ušetříte za ustájení vrazíte do splátek a krmení koně je levné.Jen sehnat ty správné zdroje....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nehcápu, když nejsou finance, k čemu je nutné mít tři koně?

Jsem na tom podobně a mám taky tři koně,jak to jde financuji vše kolem koní sama,bohužel občas se stane jako ted,že přitel musel zainvestovat 2000 do sena,nájuem si platíme na půl,jen útěchou v srdci je to malé místo na kraji města kterému říkám ranč-to byl můj sen a dělám vše aby mi zůstal,ten jediný plácek na světě ,ač je pronajatý,tak na něm je odřených 6 let práce,ze skládky bordelu a bažin úhledný rančík,mám žádost na koupi už 4 roky,nic se neděje,zatím mi to nevadí ale pak ho získat musím...kde jinde by byl pro mě ráj na zemi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Já jsem původně plánovala koupit nějakou rujnu za "levno" a časem, že se snad uvidí a teď mi padl do oka domeček, kde je cena už bohužel přes milion, ale za to vnitřek je kompletně po rekonstrukci a je ihned k nastěhování...bohužel ty finance no.. kolik vám zbyde po zaplacení hypotéky, půjček...?

S vlastní zkušenosti nekupujte rujnu. Vrtnete kvůli jednomu problému do zdi a vyleze x dalších. Zatím jsem do baráku vrazila 400 tis. Kč a jediná věc, která jde poznat jsou nové okna. Takže kupte domek a těšte se z pocitu, že je jenom Váš. Pokud ale budu v dost tížívé situaci, tak půjde kůň z domu. Je to sice drsné, ale třepat se strachy, že např. při kolice bych neměla na veta...nee. Chci mít svůj domov, bez toho, abych byla na někom finančně závislá. Okolí sice nechápe, proč se ve svém věku dřu, ale ten pocit, že jsem ve svém stojí za to.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Nepřijde mi to jako bláznovství... Mít svoje jsem vždycky chtěla, jsem z paneláku, ale od mala na vsi u koní. Vlastního koně jsem si pořídila jako plnoletá a pak za rok ho protáhla 3 stájema (asi mít vykydanýho, nakrmenýho, věčně nezavřenýho koně a pod dohledem byly velké nároky!), takže jsem se do toho dala a během 1/4 roku bylo vše vyřízené a vhodný domek jsem našla. Ale musím podotknout, že bez podpory rodičů na začátku bych to nezvládla. S chlapem jsme se rozešli měsíc po stěhování. Ale barák je na mě a splátky jsem platila vždycky sama a jsem tak spokojená - nikdo mě o střechu nad hlavou nepřipraví, zvládam v pohodě, jen člověk musí umět šetřit a otáčet se Sice vidina zadlužení na 20 let je hrozná, ale dneska se k vlastnímu bydlení obyč člověk jinak nedostane. Můj první koníček už je bohužel na vlastních pastvinách, i přesto jsem si po čase koupila nového. Mam stáj na 4, momentálně mi tu stojí 3. Takže to je taky možnost, přiber třeba kamarádku s koněm když máš místo pro víc a už máš vyřešeno krmení pro svého.... Jediná nevýhoda, že na vsi člověk trochu zbalíkovatí , do práce, z práce ke koním, večer je rád, že padne k TV. Takže nevím jestli toho správnýho chlapa takhle najdu, ale přání baráku, velkýho psa a koní jsem si splnila!
Radím jít do toho

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepřijde mi to jako bláznovství... Mít svoje jsem vždycky chtěla, jsem z paneláku, ale od mala na vsi u koní. Vlastního koně jsem si pořídila jako plnoletá a pak za rok ho protáhla 3 stájema (asi mít vykydanýho, nakrmenýho, věčně nezavřenýho koně a pod dohledem byly velké nároky!), takže jsem se do toho dala a během 1/4 roku bylo vše vyřízené a vhodný domek jsem našla. Ale musím podotknout, že bez podpory rodičů na začátku bych to nezvládla. S chlapem jsme se rozešli měsíc po stěhování. Ale barák je na mě a splátky jsem platila vždycky sama a jsem tak spokojená - nikdo mě o střechu nad hlavou nepřipraví, zvládam v pohodě, jen člověk musí umět šetřit a otáčet se Sice vidina zadlužení na 20 let je hrozná, ale dneska se k vlastnímu bydlení obyč člověk jinak nedostane. Můj první koníček už je bohužel na vlastních pastvinách, i přesto jsem si po čase koupila nového. Mam stáj na 4, momentálně mi tu stojí 3. Takže to je taky možnost, přiber třeba kamarádku s koněm když máš místo pro víc a už máš vyřešeno krmení pro svého.... Jediná nevýhoda, že na vsi člověk trochu zbalíkovatí , do práce, z práce ke koním, večer je rád, že padne k TV. Takže nevím jestli toho správnýho chlapa takhle najdu, ale přání baráku, velkýho psa a koní jsem si splnila!
Radím jít do toho

Já osobně bych do vysoké hypotéky nešla a ještě sama.. nikdy nevíte co se stane,o práci můžete přijít raz dva a co pak..? My máme 7 oba slušné platy,ale bydlíme v domě ve st.zástavbě,si v OV,ale koně máme na našem statku cca 35 km daleko,ale hypotéku na to abychom si tam postavili barák si brát nehcem,takže to třeba raději ještě rok dva vydržíme v bytě a pak vše zafinancujem hotově,bez zadlužení.. To je můj názor.Jak říkám,nikdy nevíte co stane a pak nebute mít třeba ani střechu nad hlavou,pokud nebudete moci splácet vysokou hypotéku...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Pro zadavatelku.Z vlastni zkusenosti vam mohu jenom doporucit,abyste se nebala a svuj sen o vlastnim domecku si splnila.Sny se musi realizovat,dokud clovek udrzi v rukou mec a v mocovym mechyri tekutinu,v opacnym pripade bych zustal u faze sneni.Ve 36 letech jsem venku zacinal z niceho,byla to krusna doba.Manzelka praskla do bot a ja mel 3 male deti na hrbu.Dostal jsem od zivota lekci,na jakou se nezapomina.Kdyz se decka osamostatnili,tak jsem se v r.2000 vratil zpet a zacal podruhe realizovat svuj klukovsky sen o stadu koni.Koupil jsem ruinu,srovnal ji se zemi,postavil domek a ohrady pro koniky,poridil si konouchy i zenskou a dnes mam 54 krizku na hrbu a 8 konouchu v ohrade.Prace mam nad hlavu,ale krasne a nikdy jsem svych rozhodnuti nelitoval.Od dubna do konce rijna spim venku,protoze neni nic hezciho nez usinat pod hvezdami,poslouchat spokojene frkani koni a selest listi ve stromech.Hodne lidi si mozna rekne, ze jsem asi blazen.Mozna jsem,ale spokojeny,protoze zvirata nejsou falesna,nemaji lidske vlastnosti a proto je mam rad.Na TV zasadne nekoukam.Pokud mate zvirata,tak nevahejte a splnte si svuj sen.Opatrnych lidi je spousta,ale take spousta jich bydli v panelaku a dal jenom sni sve velke sny.Sasa z Valu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já osobně bych do vysoké hypotéky nešla a ještě sama.. nikdy nevíte co se stane,o práci můžete přijít raz dva a co pak..? My máme 7 oba slušné platy,ale bydlíme v domě ve st.zástavbě,si v OV,ale koně máme na našem statku cca 35 km daleko,ale hypotéku na to abychom si tam postavili barák si brát nehcem,takže to třeba raději ještě rok dva vydržíme v bytě a pak vše zafinancujem hotově,bez zadlužení.. To je můj názor.Jak říkám,nikdy nevíte co stane a pak nebute mít třeba ani střechu nad hlavou,pokud nebudete moci splácet vysokou hypotéku...

Občas bych tobrala.... Žít si po svém, neposlouchat přiblblý keci, k čemu vlastně koně jsou, když z nich nepadaj peníze.... Třeba se jednou poštěstí.
Já bych do toho šla bez rozmýšlení, nemít přítele(to neříkám, že se s ním rozejdu) a dobrý plat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku.Z vlastni zkusenosti vam mohu jenom doporucit,abyste se nebala a svuj sen o vlastnim domecku si splnila.Sny se musi realizovat,dokud clovek udrzi v rukou mec a v mocovym mechyri tekutinu,v opacnym pripade bych zustal u faze sneni.Ve 36 letech jsem venku zacinal z niceho,byla to krusna doba.Manzelka praskla do bot a ja mel 3 male deti na hrbu.Dostal jsem od zivota lekci,na jakou se nezapomina.Kdyz se decka osamostatnili,tak jsem se v r.2000 vratil zpet a zacal podruhe realizovat svuj klukovsky sen o stadu koni.Koupil jsem ruinu,srovnal ji se zemi,postavil domek a ohrady pro koniky,poridil si konouchy i zenskou a dnes mam 54 krizku na hrbu a 8 konouchu v ohrade.Prace mam nad hlavu,ale krasne a nikdy jsem svych rozhodnuti nelitoval.Od dubna do konce rijna spim venku,protoze neni nic hezciho nez usinat pod hvezdami,poslouchat spokojene frkani koni a selest listi ve stromech.Hodne lidi si mozna rekne, ze jsem asi blazen.Mozna jsem,ale spokojeny,protoze zvirata nejsou falesna,nemaji lidske vlastnosti a proto je mam rad.Na TV zasadne nekoukam.Pokud mate zvirata,tak nevahejte a splnte si svuj sen.Opatrnych lidi je spousta,ale take spousta jich bydli v panelaku a dal jenom sni sve velke sny.Sasa z Valu.

Jojo svatá pravda....máme taky hypotéku na domeček,který stál milion,platíme 7tis.jsem na MD,máme dvě děti,fůru zvířat,zatím jednoho koníka,ale šetříme na druhého žijeme skromně,nejezdíme na dovolené,neutrácíme za zbytečnosti,dětem se snažíme dopřát co nejvíce,ne často sice můžou mít to co chtějí,ale jsou spokojené..Zvířata milují a věřím,že by se lecčeho vzdali,aby žádné zvířátko nemuselo od nás.Na domečku a kolem něho je spousta práce a to pořád bude,zvířata taky potřebují,aby se jim člověk věnoval,kolikrát jsem na všechno sama s dětma,manžel chodí i v noci domů z práce,taky nadávám,ale NEMĚNILA BYCH !!Miluju vůni sena,slámy,jsem asi blbá,ale mám ráda i vůni koňského hnoje.Je k nezaplacení,když si večer,nebo brzy ráno jen tak v županu můžete vyjít na dvůr,zahradu a vaše zvířátka vás vítajíPokud máte ten sen,tak si ho splňte.Je tu názor,že co když příjdete o práci... atd Teď už Vám i banky vyjdou vstříc a i my ve smlouvě máme,že pokud z finančních důvodů nebudeme moci platit,tak 2-3 měsíce počkají se splátkou.Raději si více banek projděte,aby jste se splátkama byla spokojená.Jasně,že stát se může cokoliv,ale pak by přece byla i ta krajní možnost,že by jste si i nájemníka mohla vzít.A koneckonců nezůstanete pořád sama,ne?Dokud to jde,jděte do toho!Budu Vám držet pěsti!!!P.S. To spaní pod hvězdama nemá chybu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nehcápu, když nejsou finance, k čemu je nutné mít tři koně?

Nutné to není, ale nebýt jich asi bych to psychicky nezvládla - všichni koňáci mi dají zapravdu, jaký je to relax jen třeba u nich chvilku pobýt, pohladit apod. Hned je líp.
Koníci mě nijak finančně nezatěžují - mám domluvené krmení za výpomoc s evidencí. A pokud je potřeba něco navíc, tak se uskromním já - nepotřebuju ani značkové hadry ani nic jiného. Také dárky k svátku či k narozkám si přeji jen praktické, co je zrovna pro koníky potřeba. Koníci jsou celé léto venku a na zimu je mám ustájené přímo v domě, takže žádné výdaje za ustájko.
Pomáhají mi moc!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Nečetla jsem vše, každopádně: 3 herky. pes jeden-zato 50kg, 4 kočky, 15 slepic, dvě králice, koza na cestě, (zimní stavy, tj, pipky budou na jaře-v létě líhnout, kválice roditi), nejbližší sousedi 5 km, hihihihi, signál na mobil na houby a internet :-) satelit a stejně dost na prd :-) (děkujeme nevím komu, že máme aspoň elektriku, což je jediné spojení se světem po drátech - očividně i výhledově...). Sama baba, barák jak hovado, práce (výdělečná) prakticky úkolová-přes zimu většinou klid nebo ukočírovatelná, práce na baráku od nevidim do nevidim, okolo zvířeny cca podobně, když se chce, je stále co zdokonalovat:-).. chlap jezdí v lepším případě na víkendy.
Jde to. Jsem spokojená. Ale je fakt, že s chlapem nám to víceméně klape, takže i když tu není, vím, že se mám o koho aspoň v hlavě opřít :-) (např: "Ty svině, ty jsi někde v hospodě se šéfem a já tady po tmě protahuju huculem cestu, protože tvůj "pošahaný" bratr tady hodlá zítra ráno zapadnout..." nebo "3,5q to dám, to dám, to dám, do prd... dobře mi tak, to mám za to, za ty herky, bůůůůhahááá..."

Nebýt kobyly, která stárla, tak nás ta krávovina bydlení v lese ani nenapadla :-)

Hypotéky? Dluhy? To půjde... (škoda mluviti...)
Po dvou letech jsem si v sobotu nalakovala nehty, hééééč :-)

Jediné, co je na prd, tak že se víc bojím, že mě kůň někde v pondělí vymázne a v sobotu naleznou mé divou zvěří ohlodané kosti, takže jsem posera a opatrňák ...
:-) ale stojí to za to, čtyřnožci a pernatci si prostě chrochtají blahem :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Máš-li na splácení hypotéky a uživení koní, tak moc bych se toho moc nebála, ale asi bych si napřed zajistila abych měla - někoho, kdo v případě problémů pomůže (ať už finančně nebo vlastní prací). Když máš horečky a nemůžeš se ani pohnout a kůň do toho dostane koliku fakt nic moc a jsem vděčná za manžela, který v případě krize krokuje s koněm kolem baráku a moc neremcá:-). Takže máš-li zázemí např. v rodičích (kamarádech), klidně bych do toho šla. Přítel (manžel) být může ale nemusí - to není stoprocentní jistota. A radši bych šla do baráčku zrekonstruovaného než do levné ruiny - tam se při opravách nedoplatíš, mluvím z vlastní zkušenosti

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máš-li na splácení hypotéky a uživení koní, tak moc bych se toho moc nebála, ale asi bych si napřed zajistila abych měla - někoho, kdo v případě problémů pomůže (ať už finančně nebo vlastní prací). Když máš horečky a nemůžeš se ani pohnout a kůň do toho dostane koliku fakt nic moc a jsem vděčná za manžela, který v případě krize krokuje s koněm kolem baráku a moc neremcá:-). Takže máš-li zázemí např. v rodičích (kamarádech), klidně bych do toho šla. Přítel (manžel) být může ale nemusí - to není stoprocentní jistota. A radši bych šla do baráčku zrekonstruovaného než do levné ruiny - tam se při opravách nedoplatíš, mluvím z vlastní zkušenosti

V souvislosti s tím o čem se tu bavíte.Kamarádka má podobný sen/koníky,domeček,osamostatnění se atd./ a vždy se bavíme kolik si má spořit.Vím záleží na platu atd.Ona má nyní plat 10.000Kč a je velmi skromná.Kolik byste si v jejím případě spořili měsíčně,tzn.nechávali si z výplaty na účtě?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V souvislosti s tím o čem se tu bavíte.Kamarádka má podobný sen/koníky,domeček,osamostatnění se atd./ a vždy se bavíme kolik si má spořit.Vím záleží na platu atd.Ona má nyní plat 10.000Kč a je velmi skromná.Kolik byste si v jejím případě spořili měsíčně,tzn.nechávali si z výplaty na účtě?

V souvislosti se stálým zadlužovaním společnosti, řešil v TV nějaký ekonom, jakou by měli mít lidé rezervu. Je to 10% platu. To mi příjde ale hodně málo. Mám 16 tis. a každý měsíc dávám bokem (splácím příteli, co zatím proinvestoval to mého domku) 5 tisíc. Teď si budu brát hypotéku, abych byla soběstačná a sama mohla rekonstruci platit. Jen takové malé doporučení. Zvažte, zda protejšek, se kterým do toho jdete, je opravdu ten pravý. U mě to tak bohužel není a často musím snážet chování typu ON to platí, tak JÁ nemám do toho co kecat. Radši se proto na 10 let zadlužím, než poslouchat blbé kecy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V souvislosti s tím o čem se tu bavíte.Kamarádka má podobný sen/koníky,domeček,osamostatnění se atd./ a vždy se bavíme kolik si má spořit.Vím záleží na platu atd.Ona má nyní plat 10.000Kč a je velmi skromná.Kolik byste si v jejím případě spořili měsíčně,tzn.nechávali si z výplaty na účtě?

No těžko říct,co všechno z platu platí?nájem,kolik projede do práce,jídlo...atd.Vždyť ona nejlíp musí vědět,když je skromná,kolik peněz ji zůstane,ne??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Zadavatelka:
Sen si splnit chci, ale teď řeším hlavně ty finance, původně jsem měla v plánu ještě počkat, něco naspořit a časem se uvidí. Ale tento domek, na který jsem se byla podívat (jen tak ze zvědavosti a pro představu), splnil všechna má očekávaní. Je na krásném místě ve vesnici, blízko zastávka, obchod, ale zas to není na samotě(tam bych se asi bála), téměř hned za domem louky, pole 1km daleko velikánský les, do práce bych to měla 12km, což mám teď ke koni taky a jezdím k němu opravdu každý den. A domeček sám naprosto úžasný, skvěle vyřešeny rozložení místností, dvorku a chlívku. Bohužel plat malý a pořád řeším, jestli bych vůbec na tu hypotéku měla. A když ano, moc mi toho nezůstane na to, abych mohla dávat nějaké peníze stranou, ono se může vždycky něco po..... a byl by to risk, jenže zas si říkám, že taková příležitost už být nemusí...:(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka:
Sen si splnit chci, ale teď řeším hlavně ty finance, původně jsem měla v plánu ještě počkat, něco naspořit a časem se uvidí. Ale tento domek, na který jsem se byla podívat (jen tak ze zvědavosti a pro představu), splnil všechna má očekávaní. Je na krásném místě ve vesnici, blízko zastávka, obchod, ale zas to není na samotě(tam bych se asi bála), téměř hned za domem louky, pole 1km daleko velikánský les, do práce bych to měla 12km, což mám teď ke koni taky a jezdím k němu opravdu každý den. A domeček sám naprosto úžasný, skvěle vyřešeny rozložení místností, dvorku a chlívku. Bohužel plat malý a pořád řeším, jestli bych vůbec na tu hypotéku měla. A když ano, moc mi toho nezůstane na to, abych mohla dávat nějaké peníze stranou, ono se může vždycky něco po..... a byl by to risk, jenže zas si říkám, že taková příležitost už být nemusí...:(

Nejlepší bude vůbec zjistit, jestli na nějakou hypotéku dosáhnete. A pokud ano, tak na jakou částku. Bez tohoto to nemá cenu řešit. Potom si také ujasnit, jestli byste byla schopna koně prodat (v případě, že půjde do tuhého). A pak? Hůrá do toho! Držím palce. Já se rozmýšlela cca 9 měsíců a dneska se upíšu bance. A věřte, že pokud se proto rozhodnete, budete na sebe hrdná. Horší to je ale s chlapama. Mají ze samostatných ženských strach.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejlepší bude vůbec zjistit, jestli na nějakou hypotéku dosáhnete. A pokud ano, tak na jakou částku. Bez tohoto to nemá cenu řešit. Potom si také ujasnit, jestli byste byla schopna koně prodat (v případě, že půjde do tuhého). A pak? Hůrá do toho! Držím palce. Já se rozmýšlela cca 9 měsíců a dneska se upíšu bance. A věřte, že pokud se proto rozhodnete, budete na sebe hrdná. Horší to je ale s chlapama. Mají ze samostatných ženských strach.

Doporučuji ještě uvážit, než do toho půjdeš:
- zda k domečku patří i pozemky, seno koupíš, ale výběhy je velmi dobré mít vlastní, nespoléhat na nájem!
- zda by s koupí domečku ( nevím, kde jsem četla, že stojí přes milion Kč? ) půjčkou nepomohli rodiče, příbuzní atd. a hypotékou řešit jen opravdu, co nepůjde dát dohromady v rodině.
Milion není tolik ( není to samozřejmě málo ), za to bys domeček u nás tady v okolí vůbec nesehnala. nepodceňuj zranění, nemoc, když budeš na hypotéku sama.
Já bych překousla hrdost, obešla nejdřív příbuzné, a pak podepsala banku a šla do toho.
To, že bude domek jen Tvůj, je někdy i výhoda ( při ev. vypořádání SJM v budoucnu, i když ti to nepřeju ....)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Doporučuji ještě uvážit, než do toho půjdeš:
- zda k domečku patří i pozemky, seno koupíš, ale výběhy je velmi dobré mít vlastní, nespoléhat na nájem!
- zda by s koupí domečku ( nevím, kde jsem četla, že stojí přes milion Kč? ) půjčkou nepomohli rodiče, příbuzní atd. a hypotékou řešit jen opravdu, co nepůjde dát dohromady v rodině.
Milion není tolik ( není to samozřejmě málo ), za to bys domeček u nás tady v okolí vůbec nesehnala. nepodceňuj zranění, nemoc, když budeš na hypotéku sama.
Já bych překousla hrdost, obešla nejdřív příbuzné, a pak podepsala banku a šla do toho.
To, že bude domek jen Tvůj, je někdy i výhoda ( při ev. vypořádání SJM v budoucnu, i když ti to nepřeju ....)

Nemyslela jsem hrdost v tom smyslu, že se na všechny vykváknu a budu dělat hrdinku. Ale tak, že se dokážeš postavit na vlastní nohy. Každopádně je lepší obejít rodinu. U mě to bohužel nepřicházelo v úvahu, i když mě rodiče podporovali až až, ale finančně to nešlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Doporučuji ještě uvážit, než do toho půjdeš:
- zda k domečku patří i pozemky, seno koupíš, ale výběhy je velmi dobré mít vlastní, nespoléhat na nájem!
- zda by s koupí domečku ( nevím, kde jsem četla, že stojí přes milion Kč? ) půjčkou nepomohli rodiče, příbuzní atd. a hypotékou řešit jen opravdu, co nepůjde dát dohromady v rodině.
Milion není tolik ( není to samozřejmě málo ), za to bys domeček u nás tady v okolí vůbec nesehnala. nepodceňuj zranění, nemoc, když budeš na hypotéku sama.
Já bych překousla hrdost, obešla nejdřív příbuzné, a pak podepsala banku a šla do toho.
To, že bude domek jen Tvůj, je někdy i výhoda ( při ev. vypořádání SJM v budoucnu, i když ti to nepřeju ....)

Také mám vyhlédnutý krásný domeček. Naprosto ideální pro mě a mou zvířenu. Chtěla bych být také samostatná a nezávislá. Po zvážení všech pro a proti a skoro dennímu přepočítávání výdajů a přijmů jsem se rozhodla počkat. Také se mi dům líbí ze všech, které jsem kdy viděla nejvíc, ale brát si hypotéku na 800 tis. je nad mé síly. Také si uvědomte, že můžete mít za pár let dítě a jak to potom budete zvládat? Pokud bych ale přišla o zázemí, které mám teď u přítele, tak se zadlužím a jdu do toho. Ale fakt je ten, že už hodně naspořeno mám a také dobré zaměstnání a k tomu ještě přivýdělky a rozjíždím další činnosti. Jakmile se vrátím do práce, tak začnu hodně šetřit a pak si najdu možná mnohem lepší domeček než je ten, co po něm každý den koukám. Mám velkou oporu v kamarádech, ale s financemi mi nikdo nepomůže. Kdybych měla před deseti lety rozum, co mám dnes, tak už dávno mám našetřeno na svůj vysněný ranč. Tak do toho jděte, dokud nemáte závazky a dokud jste mladá a máte dost sil a elánu. Jinak známé doporučení ekonomů a finančních poradců zní:"Žij několik měsíců jako kdybys splácela vyši hypotéky a peníze jakoby hypotéku dávej na stranu."Také žiji každý měsíc na doraz a teď když mi onemocněli naráz kůň, pes a musím vylepšit krmnou dávku stádu koz, tak je to fakt opruz a musím vše řešit půjčkami. A to zdaleka nesplácím žádnou hypotéku. Ono vše jde dobře, dokud není potřeba platit účty za veterináře. A hlavně hodně lidí má zvířata, ale nedá jim vše, co potřebují. Když jsem si přepočítala příjmy a hypotéku, tak mi nezbylo ani na krmení pro zvířata a tak bych je vlastně ani nemohla mít. To je také třeba posoudit. Měsíčně potřebuji pro svá zvířata několik tisíc( řádově kolem 5000,-). Tak i to je potřeba zvážit. Ono mít barák a nemít na kvalitní péči o zvířectvo také nestojí za to. Platy se nám těžko zvednou, krize ve světě zdaleka neskončila a ceny nemovitostí půjdou dolů. Také jsem si před půl rokem myslela, že ten domek, co o něm sním hned někdo koupí a zatím je na prodej pořád. Lidé začínají počítat peníze a že není radno se příliš hluboko zadlužovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka:
Sen si splnit chci, ale teď řeším hlavně ty finance, původně jsem měla v plánu ještě počkat, něco naspořit a časem se uvidí. Ale tento domek, na který jsem se byla podívat (jen tak ze zvědavosti a pro představu), splnil všechna má očekávaní. Je na krásném místě ve vesnici, blízko zastávka, obchod, ale zas to není na samotě(tam bych se asi bála), téměř hned za domem louky, pole 1km daleko velikánský les, do práce bych to měla 12km, což mám teď ke koni taky a jezdím k němu opravdu každý den. A domeček sám naprosto úžasný, skvěle vyřešeny rozložení místností, dvorku a chlívku. Bohužel plat malý a pořád řeším, jestli bych vůbec na tu hypotéku měla. A když ano, moc mi toho nezůstane na to, abych mohla dávat nějaké peníze stranou, ono se může vždycky něco po..... a byl by to risk, jenže zas si říkám, že taková příležitost už být nemusí...:(

Zadavatelka:
To jsem zapomněla dodat, zahradu to má obrovskou a v ceně, pro mě to byla samozřejmost, aby byl k domku velký pozemek, chci mít koně maximálně venku:) a je to právě krásně i umístění - zahrada za domem, kde je i chlívek + daly by se přidělat venkovní boxy, kůň by si mohl trajdat ven a dovnitř jak by se mu zachtělo..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemyslela jsem hrdost v tom smyslu, že se na všechny vykváknu a budu dělat hrdinku. Ale tak, že se dokážeš postavit na vlastní nohy. Každopádně je lepší obejít rodinu. U mě to bohužel nepřicházelo v úvahu, i když mě rodiče podporovali až až, ale finančně to nešlo.

Vždycky jsem chtěla bydlet sama v domku se zahradou, na který mi budou běhat koně... Před čtyřmi lety, když jsem ještě chodila na vejšku, jsem se seznámila s chlapem, který nikdy neměl ani jedno zvíře doma, venku na zahradě max. jednoho psa. Za první dva roky jsem ho naučila mít nejenom zvířata doma, ale mít jich docela dost a starat se o ně... Po dvou letech našeho vztahu jsme si pořídili dům na hypotéku, on přišel v té chvíli o práci a já jsem si jí musela na úkor školy najít. On si sice po čase novou práci našel, ale celý jeho plat je jedna splátka hypotéky. Já chodím do práce na osm hodin od rána do večera, on na osm hodin odpoledne do noci, kde mu ještě chodím pomáhat. Můj plat jde celý na tři koně, 4 psy, 7 koček a spoustu dalších zvířat, nemluvě o jídle a běžných potřebách do domácnosti. Přála bych si mít víc peněz a víc času na cokoliv. Šetříme kde se dá, ale nikdy ne na zvířatech...
I přes tohle všechno jsem nikdy nebyla šťastnější, takže říkám, běžte do toho. Prodat dům i koně můžete přinejhorším vždycky, i když já bych to už nikdy neudělala...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky jsem chtěla bydlet sama v domku se zahradou, na který mi budou běhat koně... Před čtyřmi lety, když jsem ještě chodila na vejšku, jsem se seznámila s chlapem, který nikdy neměl ani jedno zvíře doma, venku na zahradě max. jednoho psa. Za první dva roky jsem ho naučila mít nejenom zvířata doma, ale mít jich docela dost a starat se o ně... Po dvou letech našeho vztahu jsme si pořídili dům na hypotéku, on přišel v té chvíli o práci a já jsem si jí musela na úkor školy najít. On si sice po čase novou práci našel, ale celý jeho plat je jedna splátka hypotéky. Já chodím do práce na osm hodin od rána do večera, on na osm hodin odpoledne do noci, kde mu ještě chodím pomáhat. Můj plat jde celý na tři koně, 4 psy, 7 koček a spoustu dalších zvířat, nemluvě o jídle a běžných potřebách do domácnosti. Přála bych si mít víc peněz a víc času na cokoliv. Šetříme kde se dá, ale nikdy ne na zvířatech...
I přes tohle všechno jsem nikdy nebyla šťastnější, takže říkám, běžte do toho. Prodat dům i koně můžete přinejhorším vždycky, i když já bych to už nikdy neudělala...

A jak řešíte nějaké opravy a jiné nečekané výdaje?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka:
To jsem zapomněla dodat, zahradu to má obrovskou a v ceně, pro mě to byla samozřejmost, aby byl k domku velký pozemek, chci mít koně maximálně venku:) a je to právě krásně i umístění - zahrada za domem, kde je i chlívek + daly by se přidělat venkovní boxy, kůň by si mohl trajdat ven a dovnitř jak by se mu zachtělo..

Neni nejakej takovej domek kolem milionu s velkou zahradou nekde do 30km od Brna? Ja bych taky rada splnila sen, lec za tu cenu kolem brna je to temer nemyslitelne :-((( A tak mi asi nezbyde, nez i nadale zit v hnusnem panelaku...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nutné to není, ale nebýt jich asi bych to psychicky nezvládla - všichni koňáci mi dají zapravdu, jaký je to relax jen třeba u nich chvilku pobýt, pohladit apod. Hned je líp.
Koníci mě nijak finančně nezatěžují - mám domluvené krmení za výpomoc s evidencí. A pokud je potřeba něco navíc, tak se uskromním já - nepotřebuju ani značkové hadry ani nic jiného. Také dárky k svátku či k narozkám si přeji jen praktické, co je zrovna pro koníky potřeba. Koníci jsou celé léto venku a na zimu je mám ustájené přímo v domě, takže žádné výdaje za ustájko.
Pomáhají mi moc!!!

Ko%nák jsem taky (překvapení, když pčispívám na koňské diskuzi), takže mi není třebapřipomínat jak člověku pomůže být s koněm. Přesto ale nevěřím že koně nestojí žádné výdaje mnavíc. Stojí minimálně čas, který je třeba jim věnovat. Čas, který by člověk mohl strávit výdělečnou činností. Proto nechápu, pokud píšete že jste finančně závilsá na partnerovi, s kterým nechcete žít, proč je nutné mít tři koně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka:
To jsem zapomněla dodat, zahradu to má obrovskou a v ceně, pro mě to byla samozřejmost, aby byl k domku velký pozemek, chci mít koně maximálně venku:) a je to právě krásně i umístění - zahrada za domem, kde je i chlívek + daly by se přidělat venkovní boxy, kůň by si mohl trajdat ven a dovnitř jak by se mu zachtělo..

Určitě je lepší si koupit kus pozemku a postavit barák nový. Před dvěma lety jsme teď už s manželem koupili starší barák k rekonstrukci. Všechno šlo dolů - omítky, stropy, podlahy, příčky mezi pokoji... Zbyla jenom obvodová zeď a střecha, která ještě pět, deset let vydrží. Mysleli jsme, že když tohle všechno postavíme znovu, tak že to bude v pohodě, ale pořád je to starý barák. Například se nám začínají projevovat plísně na zdech - i když jsou podlahy nově vybetonované a zaizolované, tak zdi úplně odizolované nejsou ( i když se podřezávaly), protože u starých baráků se základová deska nedělala. Nebo takové pitomosti, kterých si při koupi nemáte šanci všimnout - např. na schodišti bychom potřebovali o půl metru víc, do ložnice jsme chtěli dát vestavěné skříně, ale prostě to nejde, zase záležitost půl metru, metru... A je ještě milion dalších věcí... I když to byl původně dům snů, snažíme se to prodat a postavit vše od píky. Věřte mi, že mluvím pravdu. Nás od toho okolí taky zrazovalo a měli pravdu . Nehledě na to, že jsme původně koupili starý barák + rekonsrukce proto, abychom ušetřili, ale nakonec, co jsme počítali, tak nový barák by nás vyšel dokonce levněji! A o práci ani nemluvím. Jinak co se týče hypotéky- je lepší mít někoho v rodině, co by ti v případě těžkosti fin, pomohl + některé banky dávají možnost pojištění z důvodu ztráty zaměstnání, úrazu atd., to by se taky hodilo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ko%nák jsem taky (překvapení, když pčispívám na koňské diskuzi), takže mi není třebapřipomínat jak člověku pomůže být s koněm. Přesto ale nevěřím že koně nestojí žádné výdaje mnavíc. Stojí minimálně čas, který je třeba jim věnovat. Čas, který by člověk mohl strávit výdělečnou činností. Proto nechápu, pokud píšete že jste finančně závilsá na partnerovi, s kterým nechcete žít, proč je nutné mít tři koně.

Čas, který trávím u koníků je pro mě ten nej relax, ve všem tom stresu. Tím že mám koně jen za třemi dveřmi pod jednou střechou, mohu s k nim odskočit kdykoliv během dne. Tzn. že koníci maj pořád co chroupat, stačí jen odskočit od plotny a hodit jim seno, všechny pohladit a ani se mi nestihne připálit oběd. Je to fajn, pravda je, že i já i koníci jsme trošku noční ptáčata, protože k nim chodím večír, když děti spí, ale už jim to ani nevadí. Každý den mají vykydáno, jsou čisťounký. Myslím, že jim nic nechybí. Čas který strávím u nich bych asi přivýdělku věnovat nemohla, ať se snažím jak se snažím, nedaří se mi žádný najít.
První koník je zachráněný před jatkami, druhý poník je z útulku, jen kobča je malinko neplánovaná, koupená jako omluva od BM, ale naprosto milionová kobča.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě je lepší si koupit kus pozemku a postavit barák nový. Před dvěma lety jsme teď už s manželem koupili starší barák k rekonstrukci. Všechno šlo dolů - omítky, stropy, podlahy, příčky mezi pokoji... Zbyla jenom obvodová zeď a střecha, která ještě pět, deset let vydrží. Mysleli jsme, že když tohle všechno postavíme znovu, tak že to bude v pohodě, ale pořád je to starý barák. Například se nám začínají projevovat plísně na zdech - i když jsou podlahy nově vybetonované a zaizolované, tak zdi úplně odizolované nejsou ( i když se podřezávaly), protože u starých baráků se základová deska nedělala. Nebo takové pitomosti, kterých si při koupi nemáte šanci všimnout - např. na schodišti bychom potřebovali o půl metru víc, do ložnice jsme chtěli dát vestavěné skříně, ale prostě to nejde, zase záležitost půl metru, metru... A je ještě milion dalších věcí... I když to byl původně dům snů, snažíme se to prodat a postavit vše od píky. Věřte mi, že mluvím pravdu. Nás od toho okolí taky zrazovalo a měli pravdu . Nehledě na to, že jsme původně koupili starý barák + rekonsrukce proto, abychom ušetřili, ale nakonec, co jsme počítali, tak nový barák by nás vyšel dokonce levněji! A o práci ani nemluvím. Jinak co se týče hypotéky- je lepší mít někoho v rodině, co by ti v případě těžkosti fin, pomohl + některé banky dávají možnost pojištění z důvodu ztráty zaměstnání, úrazu atd., to by se taky hodilo.

Taky je to muj sen,ale jako zivnostnik na hypoteku nedosahnu pokud bych nemela rucitele a kdo vam bude v dnesni dobe rucit?!tak sem si koupila barak s mamkou za 700tis kousek od Brna:-) ve kterem bydlime 20let a prodavali ho,ja bych odesla hned ale ona se nechtela stehovat,je to starej barak humno nam brzo spadne na hlavu,je tu potreba oprav tak za 1mil aby tu bylo vse v poradku,ale protoze sem rucitel nepujci mi ani na opravy,ale pro kone sou tu dobre podminky maji ha pastviny,krasne vyjizdky a mam tu praci kterou mam rada a je to takova jistota kam bych se mohla vzdy vratit kdybych se treba nastehovala k priteli do ktereho vkladam sve nadeje je to taky takovy blazen do koni a ma stejne sny,ja pokud bych nemela nekoho kdo by mi byl schopny financne pomoci,muze se cokoli stat tak bych mela strach

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Když čtu, jak jste všechny (a všichni) odvážní a pouštíte se do svých snů, úplně se stydím sama za sebe. Už dva roky se handrkujeme s přítelem a mou rodinou o to, zda mám prodat svého jediného sportovního koně(v nájemní stáji) a začít "normálně" žít - tzn. koupit velký panelákový byt v bezpečné čtvrti, moderní rodinné auto, pořídit děti, sezónně jezdit na kolo, inline, lyže, brusle s rodinou, dovolené, výlety, párty, kluby atd... Prostě zahodit mou vášeň jezdectví a nahradit ji stejně drahými, ale prostě "normálními" radostmi a starostmi života velkoměstského člověka.
Už jsem k tomu byla vcelku odhodlaná, protože i přesto, že mám plat slušný, tak neuplatím sebe (byt,auto,jídlo..) a koně dohromady (drahé ustájko, vitamíny, treninky, závody atd..) a pokud mi přijdou nečekané výdaje (oprava auta...) tak to musí lepit přítel...
Než jsem si přečetla tuto diskuzi, chtěla jsem to neustálé odříkání ve prospěch koně a na úkor mě odpískat, koně prodat a být spotřební slečinka, ale vdechli jste mi novou energii. Ono to jde! Budu bojovat za své sny! Díky všem za tuhle diskuzi! Ať vám koně a vaše sny jdou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když čtu, jak jste všechny (a všichni) odvážní a pouštíte se do svých snů, úplně se stydím sama za sebe. Už dva roky se handrkujeme s přítelem a mou rodinou o to, zda mám prodat svého jediného sportovního koně(v nájemní stáji) a začít "normálně" žít - tzn. koupit velký panelákový byt v bezpečné čtvrti, moderní rodinné auto, pořídit děti, sezónně jezdit na kolo, inline, lyže, brusle s rodinou, dovolené, výlety, párty, kluby atd... Prostě zahodit mou vášeň jezdectví a nahradit ji stejně drahými, ale prostě "normálními" radostmi a starostmi života velkoměstského člověka.
Už jsem k tomu byla vcelku odhodlaná, protože i přesto, že mám plat slušný, tak neuplatím sebe (byt,auto,jídlo..) a koně dohromady (drahé ustájko, vitamíny, treninky, závody atd..) a pokud mi přijdou nečekané výdaje (oprava auta...) tak to musí lepit přítel...
Než jsem si přečetla tuto diskuzi, chtěla jsem to neustálé odříkání ve prospěch koně a na úkor mě odpískat, koně prodat a být spotřební slečinka, ale vdechli jste mi novou energii. Ono to jde! Budu bojovat za své sny! Díky všem za tuhle diskuzi! Ať vám koně a vaše sny jdou

Nevzdávej se. Přítel odejde, rodina má svoje věci, ale kůň ti zůstane a tisíc krát ti to vrátí. Mám psychicky náročnou práci, ale ten relax u koně mi nic nenahradí. Neměnila bych. Dneska jsem se upsala na 620tis. Do roku 2020. Mám trošku strach, ale půjde to. To mi bude 34 a hlavně budu ve svým. Nikdo mi to už nevezme. Je to tvůj sen, tak si ho splň.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevzdávej se. Přítel odejde, rodina má svoje věci, ale kůň ti zůstane a tisíc krát ti to vrátí. Mám psychicky náročnou práci, ale ten relax u koně mi nic nenahradí. Neměnila bych. Dneska jsem se upsala na 620tis. Do roku 2020. Mám trošku strach, ale půjde to. To mi bude 34 a hlavně budu ve svým. Nikdo mi to už nevezme. Je to tvůj sen, tak si ho splň.

Tak ja po precteni diskuse okamzite zvedam castky na stavebko, abych si taky mohla splnit sen o samote u lesa,kone sice mam doma na "velke" pastvine ale mam tu jen ha coz je malo a vic tu nejde coz mi vadi, takze ja chci min 5ha a mobilheim,nac drahy barak?za 400tis uz dostanu fakt pekny 4+1,nemusim mit stav.povoleni a kdyz se mi tam prestane libit proste ho presunu jinam a nikdo ani nepozna ze to neni barak

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Páni,vléváte mi všichni naději do žil,děkujiSem sice ještě mladá,ale vlastní kůň je mým snem....bohužel přítel sice hodlá postavit dům,ale s pozemkem navíc jaksi nepočítá a i jeho rodina mě od všeho zrazuje...o mojí ani nemluvě,ke koním sem musela vždy utíkat tajně..ale tahle diskuze mě vážně poučuje a dává naději...ještě jednou díky všem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Páni,vléváte mi všichni naději do žil,děkujiSem sice ještě mladá,ale vlastní kůň je mým snem....bohužel přítel sice hodlá postavit dům,ale s pozemkem navíc jaksi nepočítá a i jeho rodina mě od všeho zrazuje...o mojí ani nemluvě,ke koním sem musela vždy utíkat tajně..ale tahle diskuze mě vážně poučuje a dává naději...ještě jednou díky všem

Mě zrazuje přítel ale rodina už to vzdala, koní mám několik a 2x tolik na ustájení, aby mi ty mé herky uživili. S přítelem jsme dlouho, plánujeme budoucnost, on by sice rád malý domek na vesnici, jako já,ale souhlasil by max. s 1 koněm(spíš žádným) a to je pro mě nepřípustné. Takže raději ´budu doufat, že se mi podaří udělat ještě 2 roky na magistra a zajistit si tak lepší práci. A po pár letech práce snad už něco našetřené budu mít a klidně se do toho pustím na vlastní pěst, kdo ví jestli stále budu mít tohoto partnera. ( Protože rozhodně nemám v plánu dělat ze sebe domácí pu´tku, která nedělá nic jiného než manželovi pomyšlení, tak jak by si to můj přítel představoval)
A do té doby to moji i ustájení koně jistě zvládnou na pronajatých pozemcích, na kterých hospodařím i nyní. Bez jistoty pasrtnera nebo své (vyšší plat) bych ale byla velmi velmi opatrná ve přesném promyšlení toho, co si mohu dovolit a jak činit v krizových případech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V souvislosti s tím o čem se tu bavíte.Kamarádka má podobný sen/koníky,domeček,osamostatnění se atd./ a vždy se bavíme kolik si má spořit.Vím záleží na platu atd.Ona má nyní plat 10.000Kč a je velmi skromná.Kolik byste si v jejím případě spořili měsíčně,tzn.nechávali si z výplaty na účtě?

No nic proti,ale s 10 tis bych opravdu asi ani nevyžila.. Takže já bych z takového platu nemohla bokem dávat ani korunu.... Já mám plat nadprůměrný a neušetřím nic a to má ještě přítel slušný plat.To je totiž pořád něco,krmení, pro psa,koně,seno,úpravy stájí,nové ohrady,auta,bydlení a kde si co si.No ale při počtu sedmi koní,psa 43kg s nemocnými játry a dalšíma různýma nemocema a třema kočkama,to ani jinak nejde Ale nedala bych je

A co se týče hypotéky na 1 mil... No za to byste u nás nekoupila ani pozemek.. My na štěstí toto řešit nemusíme,pozemek máme a na finance čekáme (vyrovnání v rodině),jinak bychom si baráček pořídit nemohli,pač brát si hypotéku na cca 7 mil,to by byla sebevražda.
Pokud máte slušný plat a víte,že v případě nouze někdo pomůže,tak bych do toho šla,jinak asi ne...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě zrazuje přítel ale rodina už to vzdala, koní mám několik a 2x tolik na ustájení, aby mi ty mé herky uživili. S přítelem jsme dlouho, plánujeme budoucnost, on by sice rád malý domek na vesnici, jako já,ale souhlasil by max. s 1 koněm(spíš žádným) a to je pro mě nepřípustné. Takže raději ´budu doufat, že se mi podaří udělat ještě 2 roky na magistra a zajistit si tak lepší práci. A po pár letech práce snad už něco našetřené budu mít a klidně se do toho pustím na vlastní pěst, kdo ví jestli stále budu mít tohoto partnera. ( Protože rozhodně nemám v plánu dělat ze sebe domácí pu´tku, která nedělá nic jiného než manželovi pomyšlení, tak jak by si to můj přítel představoval)
A do té doby to moji i ustájení koně jistě zvládnou na pronajatých pozemcích, na kterých hospodařím i nyní. Bez jistoty pasrtnera nebo své (vyšší plat) bych ale byla velmi velmi opatrná ve přesném promyšlení toho, co si mohu dovolit a jak činit v krizových případech.

s prací a peněžní nezávislostí se myslím u koní musí počítat vždy,zvlášť pokud člověk nemá za sebou rodinu..mě nejvíc trápí,že přítel nikdy koním na chuť nepřišel,ale co mě skoro i štve,ani přijít nechce...a domeček si chce postavit na vesnici,kde nejsou pozemky skoro ani na dům...natož kus trávy a pozemek na stáj...naštěstí tahle budoucnost je pro mě tak deset let daleko,až si dodělám pořádně školu...a bůhví,co s námi bude...i tak nad tím člověk dumá a dumá,jak se k týhle budoucnosti nejlíp propracovat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
s prací a peněžní nezávislostí se myslím u koní musí počítat vždy,zvlášť pokud člověk nemá za sebou rodinu..mě nejvíc trápí,že přítel nikdy koním na chuť nepřišel,ale co mě skoro i štve,ani přijít nechce...a domeček si chce postavit na vesnici,kde nejsou pozemky skoro ani na dům...natož kus trávy a pozemek na stáj...naštěstí tahle budoucnost je pro mě tak deset let daleko,až si dodělám pořádně školu...a bůhví,co s námi bude...i tak nad tím člověk dumá a dumá,jak se k týhle budoucnosti nejlíp propracovat

Nejlíp se k ní člověk propracuje, když pořádně pracuje, nechá si to zaplatit a dokáže spořit. No mě se to povídá, také neumím ušetřit korunu. Ale na zvířata vždycky peníze seženu. Snad i za dvacet let na ten ranč s pěti hektarama. Ale to budu už stará a upracovaná, tak nevím, zda-li mi zbydou síly na zakládání nového domova. Ale určitě jo. Počítám s tím, že to co mám teď nemusí být věčně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejlíp se k ní člověk propracuje, když pořádně pracuje, nechá si to zaplatit a dokáže spořit. No mě se to povídá, také neumím ušetřit korunu. Ale na zvířata vždycky peníze seženu. Snad i za dvacet let na ten ranč s pěti hektarama. Ale to budu už stará a upracovaná, tak nevím, zda-li mi zbydou síly na zakládání nového domova. Ale určitě jo. Počítám s tím, že to co mám teď nemusí být věčně.

jooo spoření byl vždycky problém...momentálně spořím příteli na dárek-let stíhačkou-jako měla sem to propočítaný,kolik si měsíčně uložím,ale stejně budu šetřiti o něco dýl...a ranč s pořádnýma výběhama,to je krásnej sen,bohužel kolem Kladna nesplnitelný...ale tak třeba za těch deset let...budoucnost se krásně maluje...ale když člověk opravdu chce,tak věřím,že se většině sny splní

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímalo by mě, jestli jste někdo taky takový blázen. Už jako malá jsem se motala kolem koní, byla v JK a nakonec v dospělém věku jsem si koně pořídila. BYdlím stále s rodiči ve městě, kde kůň být nemůže, takže je ustájen, ale od začátku byl můj velký sen si pořídit domek, kde by mohl kůň být. Nyní jsem narazila na úžasný domeček, kam by se vešli 2,3 koníci, z domečku jsem totálně nadšená a řeším 2 problémy. Za prvé jsem sama a nemám nijak vysoký plat (spíš nízký:)), takže bych se do konce života zadlužila a žila o chlebu a vodě a za další si říkám, jestli už nejsem opravdu blázen, protože bych tam šla sama se svým početným zvířectvem. Samozřejmě, že v budoucnu může být rodina, ale v současné době partnera nemám a tak nějak jsem i přímo chtěla mít své vlastní bydlení (ne bydlet u někoho nebo mít majetek na půl). Proto mě napadá otázka jestli jsem jen takový blázen já nebo je nás víc?

Nevím kolik vyděláváš, já s přítelem máme dohromady velmi slušný příjem, a získat hypotéku nebyla zas taková legrace, takže si prověř taky to, zda se svým příjmem na nějakou hypotéku či úvěr dosáhneš.