Otrávily vás lidské kecy?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se na to cítíte,nezavrhovala bych to,schodit Vásmůže i kobyla.Když mi bylo 15 let jezdila jsem jen hřebce,pak skončila u přiježdování A1/1,jedné kobylky Tibety a Cecila,Cecil se mnou udělal to samé co s Vámi hřebec,jenže mě ježtě kopl zadní nohou do hlavy.Měla jsem naštěstí přilbu,trenér na mě koukal jak na blbce který se neudrží na koni,jenže při 5 minutách při neustálém kozelcování a vyhazování?2 měsíce jsem nejezdila a pak začala na staré kobyle,trenér mě měl pořád za bubáka,pak nastal čas odplaty a teprv pak jsem mu ukázala co ve mě je a přijezdila Tibetu,to bylo dělo,první obsedání,sedlo chtěla sundat,mě,kozelce vysoko do vzduchu,první vyjíždku po čtvr roce semnou zdrhla domů tryskem ,úzkou uličkou plnou větví.Pak teprv jsem se cítila hrdě,a trenér si udělal o mě jiný obrázek.

A víte kolikrát mi bylo k breku,když mi řekli na rodeu,at toho nechám,at prodám svého poníka?Chovám ted několik let pony a takové řeči mi celkem vadili,úsměvi,že jedu na oslovi(velš part brett) a podobné,měla jsem pod 55 kilo,na 220 kilové poničce v nejkepších letech.Ale už několik let jsi z toho nic nedělám a dnes při posměškách,že mám osla:ano mám,ale kříženého a je to úžasné zvíře a jak se lidem líbí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A víte kolikrát mi bylo k breku,když mi řekli na rodeu,at toho nechám,at prodám svého poníka?Chovám ted několik let pony a takové řeči mi celkem vadili,úsměvi,že jedu na oslovi(velš part brett) a podobné,měla jsem pod 55 kilo,na 220 kilové poničce v nejkepších letech.Ale už několik let jsi z toho nic nedělám a dnes při posměškách,že mám osla:ano mám,ale kříženého a je to úžasné zvíře a jak se lidem líbí.

Mě shazoval léta kde kdo...spadla jsem z valacha,když mi uskočil před překážkou a furt do mě ryli,tak jsem 5 let na koně nesedla.Řeči někdy dokážou hodně.Někdo má silnou povahu a nenechá se,ale já jakožto slabší povaha jsem z toho měla trauma.Teď se snažím začít znovu.Je mi teda 24 let.Mám ale asi takové depky,že když na mě někdo začně blbě kecat,když se snažím jezdit,jdu jinam. Potřebuju hold někoho,kdo bude mít pro moji slabou povahu pochopení a bude mi pomáhat se ke koním vrátit.A já se vrátit chci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě shazoval léta kde kdo...spadla jsem z valacha,když mi uskočil před překážkou a furt do mě ryli,tak jsem 5 let na koně nesedla.Řeči někdy dokážou hodně.Někdo má silnou povahu a nenechá se,ale já jakožto slabší povaha jsem z toho měla trauma.Teď se snažím začít znovu.Je mi teda 24 let.Mám ale asi takové depky,že když na mě někdo začně blbě kecat,když se snažím jezdit,jdu jinam. Potřebuju hold někoho,kdo bude mít pro moji slabou povahu pochopení a bude mi pomáhat se ke koním vrátit.A já se vrátit chci.

Já bych nemohla chodit jezdit do JO, protože nesnáším jak mě někdo poučuje stylem: jak to sedíš, nemehlo, z tebe nic nebude apod. Já spíš hraju "mrtvého brouka", každému tvrdím že jezdit neumím, takže mi nikdo nic neřekne protože nečekají nějaké zázraky. Na všechny bych se vykašlala, ať si říkají co chcou a asi bych změnila stáj.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych nemohla chodit jezdit do JO, protože nesnáším jak mě někdo poučuje stylem: jak to sedíš, nemehlo, z tebe nic nebude apod. Já spíš hraju "mrtvého brouka", každému tvrdím že jezdit neumím, takže mi nikdo nic neřekne protože nečekají nějaké zázraky. Na všechny bych se vykašlala, ať si říkají co chcou a asi bych změnila stáj.

Ty mě otravují neustále, venku, doma, u koní, v práci. Musí se stím člověk naučti žít..a vůbec je neposlouchat. Mám svoji pravdu, vím co se stalo, každej padá, není člověka co by nespadl. Tak A´t si políbí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych nemohla chodit jezdit do JO, protože nesnáším jak mě někdo poučuje stylem: jak to sedíš, nemehlo, z tebe nic nebude apod. Já spíš hraju "mrtvého brouka", každému tvrdím že jezdit neumím, takže mi nikdo nic neřekne protože nečekají nějaké zázraky. Na všechny bych se vykašlala, ať si říkají co chcou a asi bych změnila stáj.

Když jsem nastoupila do oddílu, trenér mi po dvou měsících řekl, že si moje jméno ani nemá smyl pamatovat, že sem pytel hoven. Pořád jsem slyšela jak jsem neschopná a nejhorší...brečela jsem co chvila. Vážně se divím, že jsem to jako dítě vydržela. Doma též nulová podpora. Mejma rentgenama by si mohli vytapetovat celou pohotovost. A šťastnej konec...přiježďovala a napravovala jsem nezvladatelné koně tak že pak mohli chodit i pod děti...nicméně, že by pak někdo řekl, že sem dobrá, to se stávalo jen zřídka..je mi to jedno, pač už vím, že 99% koní dokážu napravit a připravit. Na ty kecy se fakt vykašlej, hoď to za hlavu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když jsem nastoupila do oddílu, trenér mi po dvou měsících řekl, že si moje jméno ani nemá smyl pamatovat, že sem pytel hoven. Pořád jsem slyšela jak jsem neschopná a nejhorší...brečela jsem co chvila. Vážně se divím, že jsem to jako dítě vydržela. Doma též nulová podpora. Mejma rentgenama by si mohli vytapetovat celou pohotovost. A šťastnej konec...přiježďovala a napravovala jsem nezvladatelné koně tak že pak mohli chodit i pod děti...nicméně, že by pak někdo řekl, že sem dobrá, to se stávalo jen zřídka..je mi to jedno, pač už vím, že 99% koní dokážu napravit a připravit. Na ty kecy se fakt vykašlej, hoď to za hlavu

Ted mi došlo ,že jedna poslední zkušenost,kvůli těmle kecům,,co mě schazovali,jsem odešla z lesa.Tahala jsem s konmi,šlo mi to,dřina jak svině,za týden svaly jak chlap,ale šéf pořád dělal ze mě debila,jak se má hřebelcovat kun,že pro ti srsti a každý den si něco našel.A to jsem se mu tam o ně ráno starala zadarmo.Vždy mě musel schodit,a že jsem pustila koně dolů,přitom tahat na skále,když si hlídáte záda aby jste nedostala kládou,hlídat koně aby se mu nic nestalo,najednou se už na tom mokrym listí neudržíte,letíte na záda kůn do prd... i s 20 m kládou ze strmáku dolů....Jste potom ráda,že to kun přežill a vy taky...najednou řev ...,,že ho pouštim a tak"....pořád ponižování.Víte co jsem udělla,řekla ,že končim,vyhrožoval když nepříjdu druhý den,tak mi nedá zbytek peněz ,bylo to asi za 3 dny 1 tis a něco,nepřišla jsem ,protože boxovací pytel někomu dělat nebudu.No co mám alespon o zkušenost víc

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ted mi došlo ,že jedna poslední zkušenost,kvůli těmle kecům,,co mě schazovali,jsem odešla z lesa.Tahala jsem s konmi,šlo mi to,dřina jak svině,za týden svaly jak chlap,ale šéf pořád dělal ze mě debila,jak se má hřebelcovat kun,že pro ti srsti a každý den si něco našel.A to jsem se mu tam o ně ráno starala zadarmo.Vždy mě musel schodit,a že jsem pustila koně dolů,přitom tahat na skále,když si hlídáte záda aby jste nedostala kládou,hlídat koně aby se mu nic nestalo,najednou se už na tom mokrym listí neudržíte,letíte na záda kůn do prd... i s 20 m kládou ze strmáku dolů....Jste potom ráda,že to kun přežill a vy taky...najednou řev ...,,že ho pouštim a tak"....pořád ponižování.Víte co jsem udělla,řekla ,že končim,vyhrožoval když nepříjdu druhý den,tak mi nedá zbytek peněz ,bylo to asi za 3 dny 1 tis a něco,nepřišla jsem ,protože boxovací pytel někomu dělat nebudu.No co mám alespon o zkušenost víc

fakt moc dík za podporu!!já jsem díky lékům na psychiku přibrala,vážím 85 kg,takže jak se mi těžíště ocitne mimo sedlo,letím,normální vyházování usedím,ale tohle bylo hnusny a kopec..jinak mi koně hodně pomáhají hlavně na psychiku,budu jezdit dál,ten adrenalin na hřebci si odpustím,i když chodil jako panenka..jen mně místo podpory,když mi nebylo dvakrát ty řeči nedodaly..mám tam ukrutnou modřinu,zkusím si vzít den dovo,ale nevím,v práci to bude krušný.nejde o to,že bych se bála,ale potřebuju fungovat,řídit auto a dělat,proto si tělo musím zachovat zdravé,dnes se člověk o práci bojí..takže jezdím dál,jste fajn,zadavatelka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
fakt moc dík za podporu!!já jsem díky lékům na psychiku přibrala,vážím 85 kg,takže jak se mi těžíště ocitne mimo sedlo,letím,normální vyházování usedím,ale tohle bylo hnusny a kopec..jinak mi koně hodně pomáhají hlavně na psychiku,budu jezdit dál,ten adrenalin na hřebci si odpustím,i když chodil jako panenka..jen mně místo podpory,když mi nebylo dvakrát ty řeči nedodaly..mám tam ukrutnou modřinu,zkusím si vzít den dovo,ale nevím,v práci to bude krušný.nejde o to,že bych se bála,ale potřebuju fungovat,řídit auto a dělat,proto si tělo musím zachovat zdravé,dnes se člověk o práci bojí..takže jezdím dál,jste fajn,zadavatelka.

Jj přesně nic si z toho nedělej, Já mám doma mlaďase a když jsem obsedala,tak se to bez nějakýho toho pádu taky neobešlo. V práci na mě koukali jako na naprostýho magora a pomalu každý pátek se mě ptali jestli po víkendu ještě vůbec přijdu, Vzhledem k tomu,že můj koník má něco kolem 148 Kvh tak se k tomu ještě přidali poznámky typu- ježiš dyť to je jak poník a ty z toho ještě spadneš, ale naučila jsem se to přhlížet a vůbec to neřešit a to je asi to nejlepší co můžeš udělat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když jsem nastoupila do oddílu, trenér mi po dvou měsících řekl, že si moje jméno ani nemá smyl pamatovat, že sem pytel hoven. Pořád jsem slyšela jak jsem neschopná a nejhorší...brečela jsem co chvila. Vážně se divím, že jsem to jako dítě vydržela. Doma též nulová podpora. Mejma rentgenama by si mohli vytapetovat celou pohotovost. A šťastnej konec...přiježďovala a napravovala jsem nezvladatelné koně tak že pak mohli chodit i pod děti...nicméně, že by pak někdo řekl, že sem dobrá, to se stávalo jen zřídka..je mi to jedno, pač už vím, že 99% koní dokážu napravit a připravit. Na ty kecy se fakt vykašlej, hoď to za hlavu

Taky jsem měla trenéra, jež mě "masíroval" poznámkama jak jsem neschopná a "kamarádky" ze stáje mu přikyvovali. Když jsem změnila stáj, styděla jsem se jít na jízdárnu s ostatními, představa, že by mě někdo viděl a opět mě ponižoval a vysmíval se mi byla hrozná. Hodně mě překvapilo, když jsem se nechala přemluvit ke gymnastice na jízdárně, že mě nestrhali, ale nabídli mi, že můžu stáj reprezentovat.
Zpětně jsem se dozvěděla, že "kamarádkám" šlo o to, aby mohly jezdit mého koně a sprostý trenér tomu dodal korunu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravím,dnes jsem spadla..je mi přes 40,koně a ježdění miluju,takže to neberu nijak tragicky,že bych skončila..ani koníkovi to nemám za zlé,vyhodil hřebec dolů z kopce,mám bohužel zvyk když jsem jezdila sama,koně držet,takže ni šlápl na břicho,prvně v životě,je to dobrý,bolest a modřina..ale řeči u koní,že na to nemám,jezdit na hřebcích,jezdila jsem před léty běžně,dnes to byl pokus,ale protože se musím živit fyzickou prací,tak zůstanu u klidných kobyl,v práci to vysvětluju dost blbě..Jinak na pohotovosti to pokračovalo,doktor zjistil,že jsem spadla v prosinci,to nám to uklouzlo po ledu,sestra se tvářila tak,že na jako nemám lézt..Takže k fyzické bolesti se přidali jěště takové řeči,které mně rozbrečely..Stalo se Vám někdy,že Vás takhle někdo srážel,mně bylo vztekle a smutno..
dík.

No, co se divíte? Je vám přes 40! Máte zalézt k televizi, šmudlat doma lapače prachu, vyvařovat vepřo-knedlo-zelo, štrikovat a ne lézt na koně! Ne, vážně, taky mi je přes 40 a s..u na to, co si kdo myslí, na co mám nebo nemám. Chlapi riskujou dnes a denně, ramena širší než vrata do stodoly, huba plná keců a když se jim něco stane, jsou hrdinové a borci. Nenechte se zdeptat. Ke koním bohužel úrazy patří, jako ke každému adrenalinovému sportu, buďte ráda,že jste dopadadla relativně dobře a že se nic horšího nestalo. A pečte na názory lidí, kterým je do vás prd ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, co se divíte? Je vám přes 40! Máte zalézt k televizi, šmudlat doma lapače prachu, vyvařovat vepřo-knedlo-zelo, štrikovat a ne lézt na koně! Ne, vážně, taky mi je přes 40 a s..u na to, co si kdo myslí, na co mám nebo nemám. Chlapi riskujou dnes a denně, ramena širší než vrata do stodoly, huba plná keců a když se jim něco stane, jsou hrdinové a borci. Nenechte se zdeptat. Ke koním bohužel úrazy patří, jako ke každému adrenalinovému sportu, buďte ráda,že jste dopadadla relativně dobře a že se nic horšího nestalo. A pečte na názory lidí, kterým je do vás prd ...

jěště pro pobavení,sestra na pohotovosti měla evidentně blbou náladu a 200 kilo,ta frkala,že by na to nelezla,že se jako diví..no rýpla jsem si ,že asi nebudu s těmi úrazy z koní sama..jak vyvětlovat naší postiženost koňmi někomu,kdo tomu nerozumí,to jde fakt těžko,to všichni známe..toho se člověk nezbaví,dokud na koně vyleze,tak to tak bude..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jěště pro pobavení,sestra na pohotovosti měla evidentně blbou náladu a 200 kilo,ta frkala,že by na to nelezla,že se jako diví..no rýpla jsem si ,že asi nebudu s těmi úrazy z koní sama..jak vyvětlovat naší postiženost koňmi někomu,kdo tomu nerozumí,to jde fakt těžko,to všichni známe..toho se člověk nezbaví,dokud na koně vyleze,tak to tak bude..

NA kecy ostatních kašlu...vždycky budou tací co Vám to nebudou přát...ale mý koně mě přesvědčují o opaku a dělám co mě baví....že člověk občas udělá chybu nebo se mu něco nepovede neznamená, že by v tom neměl pokračovat...kdo nic nedělá, nic nezkazí...že:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jěště pro pobavení,sestra na pohotovosti měla evidentně blbou náladu a 200 kilo,ta frkala,že by na to nelezla,že se jako diví..no rýpla jsem si ,že asi nebudu s těmi úrazy z koní sama..jak vyvětlovat naší postiženost koňmi někomu,kdo tomu nerozumí,to jde fakt těžko,to všichni známe..toho se člověk nezbaví,dokud na koně vyleze,tak to tak bude..

Já vás taky chápu,mám to trochu z jiné strany.Jsem taky v podobném věku a protože už se mi nechce divočit,mám léta lehčí belgičku.Naprosto klidný,pohodový koník.Když na ní jedu,často se najde hlupák,který má blbé kecy o tlustých valaších,proč jedu tak pomalu a pod.Když někde ve společnosti řeknu,že mám chlaďasku,většina se zeptá,jestli dělá manžel v lese.A proč nemám něco svižnějšího.Už jsem někdy tak otrávená,že na dotaz,co mám za koně,odpovím prostě kůň,no.Ale zas mám pocit blbej kvůli kobyle,která je fakt zlatá,neublíží,děti k ní mohou malé klidně samy,už jsme spolu i dost prožili.Takže,trochu jiný pohled,ale výsledek stejnej:otravný kecy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jěště pro pobavení,sestra na pohotovosti měla evidentně blbou náladu a 200 kilo,ta frkala,že by na to nelezla,že se jako diví..no rýpla jsem si ,že asi nebudu s těmi úrazy z koní sama..jak vyvětlovat naší postiženost koňmi někomu,kdo tomu nerozumí,to jde fakt těžko,to všichni známe..toho se člověk nezbaví,dokud na koně vyleze,tak to tak bude..

jojo něco podobného se mi stalo-kobyla kříženec hucul/arab velmi skvělá skokanka čistě 130cm-parádní-na hubertu v jedné nejmenované stáji kde jsou samé holky co závodí a ven se nedostanou-dostanou na ven vysoké čt které zvládají perfektně na jízdárně avšak venku s 30ti koňmi již ne..-holčina spadla já ani nevěděla co se děje blafali jsme s kamarádama a koních a všem možným-spadla v kroku když jí koník lehce naznačil vyhození- podotýkám že je to velmi úspěšná parkurová jezdkyně.přijeli jsme z hubertovky a násladovala jízda zručnosti +parkurek-moje koby jim to všechno vymetla na první místo a to jízdárnu vidí 2krát do roka-večer na soudu mě obvinili z toho že jsem jezdkyni z koně srazila-přitom jsem byla 50metrů za ní !!!lidi se mě zastali ale holčina měla prostě vztek že jí nějaká kráva z huculo/arabem!!!!porazila na parkuru 130cm když ona má holštýna za půl mega...-vše skončilo tak že jsem měla chut koní nechat-vystoupila jsem ze spolku-a celkem mě to dost sklamalo..prostě jsem měla všeho chuť nechat-rozmluvili mi to kamarádí..a za to jim díky.. :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vás taky chápu,mám to trochu z jiné strany.Jsem taky v podobném věku a protože už se mi nechce divočit,mám léta lehčí belgičku.Naprosto klidný,pohodový koník.Když na ní jedu,často se najde hlupák,který má blbé kecy o tlustých valaších,proč jedu tak pomalu a pod.Když někde ve společnosti řeknu,že mám chlaďasku,většina se zeptá,jestli dělá manžel v lese.A proč nemám něco svižnějšího.Už jsem někdy tak otrávená,že na dotaz,co mám za koně,odpovím prostě kůň,no.Ale zas mám pocit blbej kvůli kobyle,která je fakt zlatá,neublíží,děti k ní mohou malé klidně samy,už jsme spolu i dost prožili.Takže,trochu jiný pohled,ale výsledek stejnej:otravný kecy.

Když jsem byla na základce ,tak se mi taky smály,že jezdím na Belgičce,že nemám jezdeckého koně,smějou se ptaj jen blbý a škodolibí,protože záviděj,a s tím hřebcem,určitě ti lidé co jim vyšli z pusy takovéhle ošklivá slova,sami v duši předstírali,jak by si strachy na něj nesedli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravím,dnes jsem spadla..je mi přes 40,koně a ježdění miluju,takže to neberu nijak tragicky,že bych skončila..ani koníkovi to nemám za zlé,vyhodil hřebec dolů z kopce,mám bohužel zvyk když jsem jezdila sama,koně držet,takže ni šlápl na břicho,prvně v životě,je to dobrý,bolest a modřina..ale řeči u koní,že na to nemám,jezdit na hřebcích,jezdila jsem před léty běžně,dnes to byl pokus,ale protože se musím živit fyzickou prací,tak zůstanu u klidných kobyl,v práci to vysvětluju dost blbě..Jinak na pohotovosti to pokračovalo,doktor zjistil,že jsem spadla v prosinci,to nám to uklouzlo po ledu,sestra se tvářila tak,že na jako nemám lézt..Takže k fyzické bolesti se přidali jěště takové řeči,které mně rozbrečely..Stalo se Vám někdy,že Vás takhle někdo srážel,mně bylo vztekle a smutno..
dík.

Já už se tomu jen směji....kdysi za totality se jezdilo bez přilby, protože nebyly, pádů bylo taky dost, potom jsem prošla několik soukromníků, občas se prostě něco stane...a když jsem byla naposledy u doktora zašívat hlavu tak se mě jenom tak "mimochodem" zeptal JESTLI JSEM JEŠTĚ NORMÁLNÍ, protože těch zápisů v kartě o úrazech hlavy bylo dost. Vím, že to nemyslel zle, myslel to dobře jenom to neuměl podat a já zase vím, že na svoji hlavu si už mám dávat opravdu velký pozor (ale hlídejte se, když máte nízký tlak a omdlíte v prostoru kde spadnete a jebnete se hlavou o hranu skříně a to tak šikovně, že můj chlop si myslel, že jsem na místě mrtvá). Jezdím s přilbou a dávám si pozor a stejně úraz se může stát i jinde než u koní nebo koněm.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já už se tomu jen směji....kdysi za totality se jezdilo bez přilby, protože nebyly, pádů bylo taky dost, potom jsem prošla několik soukromníků, občas se prostě něco stane...a když jsem byla naposledy u doktora zašívat hlavu tak se mě jenom tak "mimochodem" zeptal JESTLI JSEM JEŠTĚ NORMÁLNÍ, protože těch zápisů v kartě o úrazech hlavy bylo dost. Vím, že to nemyslel zle, myslel to dobře jenom to neuměl podat a já zase vím, že na svoji hlavu si už mám dávat opravdu velký pozor (ale hlídejte se, když máte nízký tlak a omdlíte v prostoru kde spadnete a jebnete se hlavou o hranu skříně a to tak šikovně, že můj chlop si myslel, že jsem na místě mrtvá). Jezdím s přilbou a dávám si pozor a stejně úraz se může stát i jinde než u koní nebo koněm.

Taky jsem spadla z koně, dokonce z huculoaraba hlavou bez helmy rovnou na šutr, kůň mě táhnul za sebou jednu nohu ve třmeni ještě tak deset metrů (škrábance jsem měla po celých zádech), poskakovala jsem po poli (strniště) na jedné noze, botu jsem někde ztratila při pádu, jednou rukou držela spalšence, druhou udržovala rovnováhu... vedro jako blázen, teklo ze mě čůrkama a kousek ode mě z baráků vylezli čtyři chlapi, každej v ruce pivko a začali si na mě ukazovat a smáli se na celé kolo.. křičeli na mě všechno možný, od osla, kterej mě schodí, kdykoliv si prdne, přes nemehlo, co by mělo zůstat u cyklistickýho kola, přes krávu, která má na koně, ale nemá na boty... Lidi jsou různý a jiný a všude člověk narazí na blbce... Sice jsem v tu chvíli zuřila a styděla se jako dítě, ale za rohem jsem znovu nasedla a dojela celou cestu, kterou jsem měla v plánu. Nikdo by neměl vzdát něco, po čem moc touží, ať už mu lidi říkaj seběvětší prasárny a nepravosti...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem spadla z koně, dokonce z huculoaraba hlavou bez helmy rovnou na šutr, kůň mě táhnul za sebou jednu nohu ve třmeni ještě tak deset metrů (škrábance jsem měla po celých zádech), poskakovala jsem po poli (strniště) na jedné noze, botu jsem někde ztratila při pádu, jednou rukou držela spalšence, druhou udržovala rovnováhu... vedro jako blázen, teklo ze mě čůrkama a kousek ode mě z baráků vylezli čtyři chlapi, každej v ruce pivko a začali si na mě ukazovat a smáli se na celé kolo.. křičeli na mě všechno možný, od osla, kterej mě schodí, kdykoliv si prdne, přes nemehlo, co by mělo zůstat u cyklistickýho kola, přes krávu, která má na koně, ale nemá na boty... Lidi jsou různý a jiný a všude člověk narazí na blbce... Sice jsem v tu chvíli zuřila a styděla se jako dítě, ale za rohem jsem znovu nasedla a dojela celou cestu, kterou jsem měla v plánu. Nikdo by neměl vzdát něco, po čem moc touží, ať už mu lidi říkaj seběvětší prasárny a nepravosti...

No jiste,hlavne v JK to bylo o nervy,taky si vsechno moc beru ikdyz vim ze nemam,v JK holciny me meli za nemehlo me bylo 10 ucila sem se jezdit jim 12 a uz meli licenci takze takovy reci,septani atd sem si uzila,ale chtela sem si naucit jezdit tak sem vydrzela,po 3/4 roce sem si koupila vlastniho kone po roce dalsiho,byla sem s prvnim i na jizdarne ale ty keci se me nechteli poslouchat,jak tu rikate zavist!muj to zvladal vse spickove-byvali drezurak, ale ja ho mam na doziti a spaciry do lesa, oni na okopanych,zlomenych oddilovych konich takze ochota pro jezdce neco udelat z radosti a ne z donuceni nulova!ani na huberty nechodim opet vyvrhel jezdim ve westernu,a co se o mych konich povida je jen cista zavist to ze mi nedelaji bordel,nemam je zesnerovany,nelekaji se vlastniho stinu sou porad na pastvine takze si energii neventyluji na me jak jejich kone zavreni v boxe 23 hod,neres takovy reci,vybodni se na ne pada kazdy a kdo rika ze ne keca!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem spadla z koně, dokonce z huculoaraba hlavou bez helmy rovnou na šutr, kůň mě táhnul za sebou jednu nohu ve třmeni ještě tak deset metrů (škrábance jsem měla po celých zádech), poskakovala jsem po poli (strniště) na jedné noze, botu jsem někde ztratila při pádu, jednou rukou držela spalšence, druhou udržovala rovnováhu... vedro jako blázen, teklo ze mě čůrkama a kousek ode mě z baráků vylezli čtyři chlapi, každej v ruce pivko a začali si na mě ukazovat a smáli se na celé kolo.. křičeli na mě všechno možný, od osla, kterej mě schodí, kdykoliv si prdne, přes nemehlo, co by mělo zůstat u cyklistickýho kola, přes krávu, která má na koně, ale nemá na boty... Lidi jsou různý a jiný a všude člověk narazí na blbce... Sice jsem v tu chvíli zuřila a styděla se jako dítě, ale za rohem jsem znovu nasedla a dojela celou cestu, kterou jsem měla v plánu. Nikdo by neměl vzdát něco, po čem moc touží, ať už mu lidi říkaj seběvětší prasárny a nepravosti...

to se mi líbí,to má pointu,drž se toho!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to se mi líbí,to má pointu,drž se toho!!!!!

Oprava misto veku 10 tam ma byt 19!nejak se mi pomichaly stupliky pardon v 10 bych tezko mohla mit 2 kone

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Oprava misto veku 10 tam ma byt 19!nejak se mi pomichaly stupliky pardon v 10 bych tezko mohla mit 2 kone

Mně to vzal včera valach tryskem po silnici, měla jsem teda co dělat, abych ho zastavila a málem jsme vlítli pod auto. Pán si tˇukal na čelo, co tam vyvádím? Na druhou stranu mám opačný problém, než vy.Koník je manžela, přes měsíc je v zahraničí. I tak, když je doma, tak nemá moc času jezdit a proto mu koníka jezdím.Těším se na léto, až zase začne chodit jak lemra.