Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.158
Taky máte při koních někdy problém s třpělivostí? Já docela často,mám kobylu nervačku,věčne stresuje,ze všeho,z lidí,z igelitu.Opravdu moc se snažim,uklidňovat,přihovárat se,soustředit její pozornost jinam...mám ale pocit,že mě naprosto ignoruje a veškerá má snaha jde jedným uchem dovnitř a druhým ven.Jednou jsem jela polní cestou,kterou známe,již rok přes ní jezdíme.a lekla se něčoho,málem jsem se z ní zroubala.jo,nic se neděje,jeli sme dál.na další den znovu na stejném místě,taky jsem ji uklidnila...na třetí taky,jela i na zadní,couvala,už jsem toho měla dost,ale vydržela jsem.ale když mi vytryskla spod prdele čtvrtýkrát,vybouchla jsem a pár jí natáhla,protože jsem měla pocit že to jenom zkouší a dělá ze mně hadrovou bábku. opravdu se mi to stává,že ji mám plný zuby a nejraději bych jí stáhla z kůže...pak mě to ale moc mrzí a je mi to líto,že jsem ji \"nepodržela\" nebo tak něco. Mám pocit že ona mě nemá ráda,nebo nevím,je to divný...myslíte že ty koně si to uvědomují? třeba \"aha,to je ona,ta mi minule šupla přez držku,musím si na ní dávat bacha\"
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.182.201
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky máte při koních někdy problém s třpělivostí? Já docela často,mám kobylu nervačku,věčne stresuje,ze všeho,z lidí,z igelitu.Opravdu moc se snažim,uklidňovat,přihovárat se,soustředit její pozornost jinam...mám ale pocit,že mě naprosto ignoruje a veškerá má snaha jde jedným uchem dovnitř a druhým ven.Jednou jsem jela polní cestou,kterou známe,již rok přes ní jezdíme.a lekla se něčoho,málem jsem se z ní zroubala.jo,nic se neděje,jeli sme dál.na další den znovu na stejném místě,taky jsem ji uklidnila...na třetí taky,jela i na zadní,couvala,už jsem toho měla dost,ale vydržela jsem.ale když mi vytryskla spod prdele čtvrtýkrát,vybouchla jsem a pár jí natáhla,protože jsem měla pocit že to jenom zkouší a dělá ze mně hadrovou bábku. opravdu se mi to stává,že ji mám plný zuby a nejraději bych jí stáhla z kůže...pak mě to ale moc mrzí a je mi to líto,že jsem ji \"nepodržela\" nebo tak něco. Mám pocit že ona mě nemá ráda,nebo nevím,je to divný...myslíte že ty koně si to uvědomují? třeba \"aha,to je ona,ta mi minule šupla přez držku,musím si na ní dávat bacha\"
Já má mštěstí v tom, že trpělivosti mám docela víc než dost a tak se většinou udržím, protože i vím, že lepší dnes vytvat terpělivě v klidu než další den kvůli své neurvalosti řešit problém néli ještě větší.
Ale osobně si myslím, že netrpěliví lidé by měly mít spíš trpělivé koně a naopak, zkrátka to vyrovnávat.
A jestli si to koně pamatují, já myslím že moc dobře. Mám vyzkoušené že právě koně se kterými pracuji nějaký čas, právě vědí, že mám vždy dost trpělivosto dokončit danou úlohu, teréní překážku či cokoliv jiného a právě z toho důvodu zkoušejí čím dál méně a celkově jsou klidnější, páč v tom mém jednání mají jistotu.
Takže doporučuji snažit se pracovat na své trplělivosti, jak jen to jde Vyplatí se to
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.158
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já má mštěstí v tom, že trpělivosti mám docela víc než dost a tak se většinou udržím, protože i vím, že lepší dnes vytvat terpělivě v klidu než další den kvůli své neurvalosti řešit problém néli ještě větší.
Ale osobně si myslím, že netrpěliví lidé by měly mít spíš trpělivé koně a naopak, zkrátka to vyrovnávat.
A jestli si to koně pamatují, já myslím že moc dobře. Mám vyzkoušené že právě koně se kterými pracuji nějaký čas, právě vědí, že mám vždy dost trpělivosto dokončit danou úlohu, teréní překážku či cokoliv jiného a právě z toho důvodu zkoušejí čím dál méně a celkově jsou klidnější, páč v tom mém jednání mají jistotu.
Takže doporučuji snažit se pracovat na své trplělivosti, jak jen to jde Vyplatí se to
zadavatelka: třeba taky někdy nevím,jak zareagovat...taky jsem před pár dny jela přes jednu menší vesnici. na kraji silnice stál zelený náklaďák,na druhé straně byly taky nějaké větší auta.aut se kupodivu nebojí,nikdy neměla problem.jen odrazu jsme zastali.kobyla začala frkat,funět a nechtěla udělat ani krok,začala couvat,stavět se na zadní,rotřásla se na celém těle.jěšte sem to zkoušela ze sedla,když to nešlo,převedla jsem jí,funěla,ale šla.převedla jsem ji 5 krát,pak zavedla znovu na začátek a chtěla nasednout,že už to určo půjde.houby.kobyla na zadní,nechtěla mi dovolit nasedou,poskakovala,naprosto smyslůsbavená a šílená.uklidňovala jsem ji,ale ona nic,jenom chodila dokola a chtěla prchat.pak celou vyjížďku šíleně hnala ale nutila jsem ji jít v kroku.Někdy mám pocit,že ať dělám co dělám,tak to s ní prostě nepůjde.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.182.201
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
zadavatelka: třeba taky někdy nevím,jak zareagovat...taky jsem před pár dny jela přes jednu menší vesnici. na kraji silnice stál zelený náklaďák,na druhé straně byly taky nějaké větší auta.aut se kupodivu nebojí,nikdy neměla problem.jen odrazu jsme zastali.kobyla začala frkat,funět a nechtěla udělat ani krok,začala couvat,stavět se na zadní,rotřásla se na celém těle.jěšte sem to zkoušela ze sedla,když to nešlo,převedla jsem jí,funěla,ale šla.převedla jsem ji 5 krát,pak zavedla znovu na začátek a chtěla nasednout,že už to určo půjde.houby.kobyla na zadní,nechtěla mi dovolit nasedou,poskakovala,naprosto smyslůsbavená a šílená.uklidňovala jsem ji,ale ona nic,jenom chodila dokola a chtěla prchat.pak celou vyjížďku šíleně hnala ale nutila jsem ji jít v kroku.Někdy mám pocit,že ať dělám co dělám,tak to s ní prostě nepůjde.
je možné že máš hodně citlivou kobylku a pak je každá rada drahá. Ale myslím, že mohu radit, protže jsem vykoupila právě extrémního citlivého magora z jatek, kterého nikdo nedokázal obsednout (šlo o hodně zkušené lidi, kterým projdou desítky mlaďochů ročně)natož se ho pak i jen dotýkat)
A světe div se já mám po půl roce sice lekavého ale klidného koně.
neříkám že jsem to zvládla sama, pomohli mi ti co třeba jeli se mnou a drželi se mých instrukcí. Ale i tak neprve byla kopice práce ze změ u všeho čeho se bál, a nyní v sedle ho ujišťuju že je to stejné.
Obávala bych se, že v sedle reaguješ hodně hekticky, a jestli je kobylka opravdu taková cíťa jako ten můj, děsí ji jistě nejen bubák,ale i tvé prudké pohyby. Chce to opravdu dýchat zhluboka, sedět na zadku a co nejméně koni zasahovat, vzpíná se nejspíš na silnou ruku, couvá před pobídkou atd.
já prostě sedím, skoro nic nedělám a jen nedovolím koni zdrhnout od místa pryč, odcouvat může ale hned jak se uklidní žádám o krůček vpřed a to prostě pořád dokola, aniž by došlo k sebemenšímu násilí, to je pro tyhle koně nejděsivěší, ještě víc než bubák.
Ale uvidíš, zjemníš celé své chování a bude líp
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.93.183
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
zadavatelka: třeba taky někdy nevím,jak zareagovat...taky jsem před pár dny jela přes jednu menší vesnici. na kraji silnice stál zelený náklaďák,na druhé straně byly taky nějaké větší auta.aut se kupodivu nebojí,nikdy neměla problem.jen odrazu jsme zastali.kobyla začala frkat,funět a nechtěla udělat ani krok,začala couvat,stavět se na zadní,rotřásla se na celém těle.jěšte sem to zkoušela ze sedla,když to nešlo,převedla jsem jí,funěla,ale šla.převedla jsem ji 5 krát,pak zavedla znovu na začátek a chtěla nasednout,že už to určo půjde.houby.kobyla na zadní,nechtěla mi dovolit nasedou,poskakovala,naprosto smyslůsbavená a šílená.uklidňovala jsem ji,ale ona nic,jenom chodila dokola a chtěla prchat.pak celou vyjížďku šíleně hnala ale nutila jsem ji jít v kroku.Někdy mám pocit,že ať dělám co dělám,tak to s ní prostě nepůjde.
Já nesmyslný lekání a poskakování prostě nevydržela a koně jsem po letech prodala. Nová majitelka je spokojená, jezdí druhá, tak toho " nebezpečí " méně hrozí . Já to řešila po dobrým i po zlým a výsledek v obou případech 0 . Kůň prošel úplně všude a kolem všeho ale listí, větve, pařezy, šustění v křoví bylo šlené nebezpečí a ya hodinovou vzjížďku se byl schopný leknout průměrně 50x ....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.162.107
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já nesmyslný lekání a poskakování prostě nevydržela a koně jsem po letech prodala. Nová majitelka je spokojená, jezdí druhá, tak toho " nebezpečí " méně hrozí . Já to řešila po dobrým i po zlým a výsledek v obou případech 0 . Kůň prošel úplně všude a kolem všeho ale listí, větve, pařezy, šustění v křoví bylo šlené nebezpečí a ya hodinovou vzjížďku se byl schopný leknout průměrně 50x ....
Jak už psal někdo nade mnou,tak přesně sedět na zadku a žádné rychlé a zbrklé pohyby. Ze začátku to bude docela boj,ale pak sama uvidíš,že se ti to začně v těhle situacích rovnat v hlavě co udělat teď a co pak a pak už to bude automatický. Mě tomuhle naučil náš mlaďas, někdy jdeme ven na zahozených otěžích a někdy má chování jako dostihák před závodem. Zrovna včera,měl tu druhou variantu, když mi odmítal odejít od starého,plesnivého chleba válejícího se na cestě,tak jsem taky dospěla do stavu kdy bych ho nejradši vyděla jako předložku před gauč, no co nakonec jsem si asi 2 x napočítala do deseti, pořádně se nadechla no a nakonec jsme to zvládli.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.158.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky máte při koních někdy problém s třpělivostí? Já docela často,mám kobylu nervačku,věčne stresuje,ze všeho,z lidí,z igelitu.Opravdu moc se snažim,uklidňovat,přihovárat se,soustředit její pozornost jinam...mám ale pocit,že mě naprosto ignoruje a veškerá má snaha jde jedným uchem dovnitř a druhým ven.Jednou jsem jela polní cestou,kterou známe,již rok přes ní jezdíme.a lekla se něčoho,málem jsem se z ní zroubala.jo,nic se neděje,jeli sme dál.na další den znovu na stejném místě,taky jsem ji uklidnila...na třetí taky,jela i na zadní,couvala,už jsem toho měla dost,ale vydržela jsem.ale když mi vytryskla spod prdele čtvrtýkrát,vybouchla jsem a pár jí natáhla,protože jsem měla pocit že to jenom zkouší a dělá ze mně hadrovou bábku. opravdu se mi to stává,že ji mám plný zuby a nejraději bych jí stáhla z kůže...pak mě to ale moc mrzí a je mi to líto,že jsem ji \"nepodržela\" nebo tak něco. Mám pocit že ona mě nemá ráda,nebo nevím,je to divný...myslíte že ty koně si to uvědomují? třeba \"aha,to je ona,ta mi minule šupla přez držku,musím si na ní dávat bacha\"
já se hodně dlouho snažila zachovat klid, kobyla naprostý magor až mi jednoho dne vytekli nervy a prostě jsem se naštvala a na kobylu nepříjemným hlasem houkla, že už to stačí a prostě jí převlekla přes bubáka, chudák tak čučela, že ani moc neprotestovala. Nemlátila jsem jí, neječela moc nahlas, jenom asi z mého hlasu čišel vztek, uvnitř jsem měla pocit, že vzteky vybuchnu. ASi pochopila, že fakt půjde, nebo někoho zavolám a budu mít k večeři koňský guláš:-). No a od té doby jsem pochopila, že občas je lepší klidná "agrese", než řešení bubáčka. Ale faktem je, že co kůň to originál
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.162.107
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já se hodně dlouho snažila zachovat klid, kobyla naprostý magor až mi jednoho dne vytekli nervy a prostě jsem se naštvala a na kobylu nepříjemným hlasem houkla, že už to stačí a prostě jí převlekla přes bubáka, chudák tak čučela, že ani moc neprotestovala. Nemlátila jsem jí, neječela moc nahlas, jenom asi z mého hlasu čišel vztek, uvnitř jsem měla pocit, že vzteky vybuchnu. ASi pochopila, že fakt půjde, nebo někoho zavolám a budu mít k večeři koňský guláš:-). No a od té doby jsem pochopila, že občas je lepší klidná "agrese", než řešení bubáčka. Ale faktem je, že co kůň to originál
jj přesně co kůň to originál,ale všichni mají společnou jednu věc a to,že každý naše gesto, hlas jím říká co ten dvounožec zas vymyslí a v jakém jsme zrovna rozpoložení, takže pokud je kobyla z něčeho vynervená a tobě už taky tečou nervy, tak to fakt na sobě nesmíš dát znát. Nervově zhrouti se můžeme až doma kdy už si náš oř spokojeně dlabe ve stáji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.100.124
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jj přesně co kůň to originál,ale všichni mají společnou jednu věc a to,že každý naše gesto, hlas jím říká co ten dvounožec zas vymyslí a v jakém jsme zrovna rozpoložení, takže pokud je kobyla z něčeho vynervená a tobě už taky tečou nervy, tak to fakt na sobě nesmíš dát znát. Nervově zhrouti se můžeme až doma kdy už si náš oř spokojeně dlabe ve stáji
zeptala byhc se čím krmíš kobylku a kolik jí je? omlouvám se jestli to někde v textu bylo, nečetla jsem všechny příspěvky?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.229
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já se hodně dlouho snažila zachovat klid, kobyla naprostý magor až mi jednoho dne vytekli nervy a prostě jsem se naštvala a na kobylu nepříjemným hlasem houkla, že už to stačí a prostě jí převlekla přes bubáka, chudák tak čučela, že ani moc neprotestovala. Nemlátila jsem jí, neječela moc nahlas, jenom asi z mého hlasu čišel vztek, uvnitř jsem měla pocit, že vzteky vybuchnu. ASi pochopila, že fakt půjde, nebo někoho zavolám a budu mít k večeři koňský guláš:-). No a od té doby jsem pochopila, že občas je lepší klidná "agrese", než řešení bubáčka. Ale faktem je, že co kůň to originál
Taky občas musím na koně houknout. S postojem, že on se toho "opravdu" bojí by si mě brzy omotal kolem prstu, tak jak předchozí majitelku, která mi ke koni dala instrukce čeho všeho se bojí, co nemá rád a jak se k němu chovat. Z koníka "jednoho majitele" se důsledným přístupem s jasnými pravidly stal kůň vhodný i pro dítě.
Určitě svou roli hraje důvěra koně v jezdce. Pokud kůň jezdci bude věřit, nemá důvod se bát "okolního světa", pokud se na jezdce nespoléhá a řeší situace dle své hlavy, snadno vznikde problém=nebezpečná situace.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.106
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky máte při koních někdy problém s třpělivostí? Já docela často,mám kobylu nervačku,věčne stresuje,ze všeho,z lidí,z igelitu.Opravdu moc se snažim,uklidňovat,přihovárat se,soustředit její pozornost jinam...mám ale pocit,že mě naprosto ignoruje a veškerá má snaha jde jedným uchem dovnitř a druhým ven.Jednou jsem jela polní cestou,kterou známe,již rok přes ní jezdíme.a lekla se něčoho,málem jsem se z ní zroubala.jo,nic se neděje,jeli sme dál.na další den znovu na stejném místě,taky jsem ji uklidnila...na třetí taky,jela i na zadní,couvala,už jsem toho měla dost,ale vydržela jsem.ale když mi vytryskla spod prdele čtvrtýkrát,vybouchla jsem a pár jí natáhla,protože jsem měla pocit že to jenom zkouší a dělá ze mně hadrovou bábku. opravdu se mi to stává,že ji mám plný zuby a nejraději bych jí stáhla z kůže...pak mě to ale moc mrzí a je mi to líto,že jsem ji \"nepodržela\" nebo tak něco. Mám pocit že ona mě nemá ráda,nebo nevím,je to divný...myslíte že ty koně si to uvědomují? třeba \"aha,to je ona,ta mi minule šupla přez držku,musím si na ní dávat bacha\"
zdravím , myslím si že každý kůň vycítí kdo na něm sedí, člověk by měl být trpělivý, ale taky vycítit kdy kůň už to zkouší tak pak je třeba trošku přitvrdit a dát koni najevo že přece jenom nemůže šefovat
u nás to dělá valach když na něm jedu já tak si na mě nic nedovoli pokud na něm jede někdo slabši tak si snim už jenom hraje a děla caviky:))prostě na každého koně je jiný metr
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.182.201
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky máte při koních někdy problém s třpělivostí? Já docela často,mám kobylu nervačku,věčne stresuje,ze všeho,z lidí,z igelitu.Opravdu moc se snažim,uklidňovat,přihovárat se,soustředit její pozornost jinam...mám ale pocit,že mě naprosto ignoruje a veškerá má snaha jde jedným uchem dovnitř a druhým ven.Jednou jsem jela polní cestou,kterou známe,již rok přes ní jezdíme.a lekla se něčoho,málem jsem se z ní zroubala.jo,nic se neděje,jeli sme dál.na další den znovu na stejném místě,taky jsem ji uklidnila...na třetí taky,jela i na zadní,couvala,už jsem toho měla dost,ale vydržela jsem.ale když mi vytryskla spod prdele čtvrtýkrát,vybouchla jsem a pár jí natáhla,protože jsem měla pocit že to jenom zkouší a dělá ze mně hadrovou bábku. opravdu se mi to stává,že ji mám plný zuby a nejraději bych jí stáhla z kůže...pak mě to ale moc mrzí a je mi to líto,že jsem ji \"nepodržela\" nebo tak něco. Mám pocit že ona mě nemá ráda,nebo nevím,je to divný...myslíte že ty koně si to uvědomují? třeba \"aha,to je ona,ta mi minule šupla přez držku,musím si na ní dávat bacha\"
jenže stále platí ikdyž kůň zkouší, tak tu jednu výchovnou musí dostat v klidu a co ještě víc - člověk musí poznat kdy zkouší a to si přiznejme není uplně tak snadné, někteří koně se stejné věci dokáží skutečně bát dlouho
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.100.124
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jenže stále platí ikdyž kůň zkouší, tak tu jednu výchovnou musí dostat v klidu a co ještě víc - člověk musí poznat kdy zkouší a to si přiznejme není uplně tak snadné, někteří koně se stejné věci dokáží skutečně bát dlouho
čím víc jsem v pohodě já tínm víc je kůň, stres se velice snadno přenáší na koně....samozřejmě základem je dobrá výchova, kdyby vám kůň například neskočí na záda, poleká-li se nečeho...a také je to psychickým vývojem, koně dospívají a sklidnují se a neméně má vliv i krmení - kůň krmený ovsem bez práce(nekteří i s prací-oves jim prostě leze do hlavy) se bude chovat podobně....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.237
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
čím víc jsem v pohodě já tínm víc je kůň, stres se velice snadno přenáší na koně....samozřejmě základem je dobrá výchova, kdyby vám kůň například neskočí na záda, poleká-li se nečeho...a také je to psychickým vývojem, koně dospívají a sklidnují se a neméně má vliv i krmení - kůň krmený ovsem bez práce(nekteří i s prací-oves jim prostě leze do hlavy) se bude chovat podobně....
No a když jste jí jednu šupla,bylo to lepší?Protože znám koně nerváky,kterým opravdu pomůže jen zkušený klidný člověk a taky koně,který to prostě zkouší se lekat.A když se mu ukáže,že ne,tak funguje dobře.Taky jde o krmení.Nepřecpávat,zvlášť když s koněm chcete pracovat.Ne nadarmo platilo že z hladovým koněm je nejlepší domluva.Já neradím nechat vyhladovět,nebo nedávat pít,ale zkusit pracovat na lačno,koně,samozřejmě.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.81
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No a když jste jí jednu šupla,bylo to lepší?Protože znám koně nerváky,kterým opravdu pomůže jen zkušený klidný člověk a taky koně,který to prostě zkouší se lekat.A když se mu ukáže,že ne,tak funguje dobře.Taky jde o krmení.Nepřecpávat,zvlášť když s koněm chcete pracovat.Ne nadarmo platilo že z hladovým koněm je nejlepší domluva.Já neradím nechat vyhladovět,nebo nedávat pít,ale zkusit pracovat na lačno,koně,samozřejmě.
Já bych to napsala asi takhle. Pokud sem psych. labilní já - kůň je taky.
Mě dochází trpělivost ve chvíli, kdy si koník ze mě dělá nebo spíš chce dělat srandu. V tu chvíli nejdu pro křik či úder daleko. A jednou stačí.
Jinak co se práce týče, trpělivosti mám na rozdávání. Koník je akčí sám o sobě, takže oves není na žracím pořádku a ikdyž ho vytáhnu po 3 měsících nic nedělání - spolehlivě mě donese domů!
Nevim jestli je dobrá věc nechávat koně hladovým - nebo lačným. Můj kůň by byl dle mě hodně nasranej a neochotnej vůči mě. Proto se cpe co mu hrdlo ráčí, je spokojenej s dostatkem pohybu a kamarádů tak pak není otravnej a je celej žhavej do práce.
Zapracovat na svojí trpělivosti a koně učit nebát se. Pokud vymýšlíí čeho se kde leknout, jednu mu střihnout a zaměstnat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.83.104
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No a když jste jí jednu šupla,bylo to lepší?Protože znám koně nerváky,kterým opravdu pomůže jen zkušený klidný člověk a taky koně,který to prostě zkouší se lekat.A když se mu ukáže,že ne,tak funguje dobře.Taky jde o krmení.Nepřecpávat,zvlášť když s koněm chcete pracovat.Ne nadarmo platilo že z hladovým koněm je nejlepší domluva.Já neradím nechat vyhladovět,nebo nedávat pít,ale zkusit pracovat na lačno,koně,samozřejmě.
Já mám kobylku, která ve svých mladých letech byla taky potěp a stávalo se mi, že v místech, které dobře zná se mi začlal ekat a vymýšlet, nechtěla tam nebo se bála a bylo to často i o moje nervy.Zkoušela jsem klid, ale taky mi to nebylo k ničemu, nakonec se to vyřešilo tak, že jsem tam dlouhou dobu nejezdila a po návratu do oněch míst už se potom chovala klidně. Zřejmě si vybavila nějakou nepříjemnu vzpomínku ze svého života, a určitě tomu sama nerozumněla, ale podle toho reagovala....neříkám, že to pomůže každému koni, byla to jedna varianta, která pomohla mi. A byl klid. Občas se to ještě stávalo na jiných místech, ale opět jsem to řešila stejně a zase bylo vše v pohodě.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.158
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám kobylku, která ve svých mladých letech byla taky potěp a stávalo se mi, že v místech, které dobře zná se mi začlal ekat a vymýšlet, nechtěla tam nebo se bála a bylo to často i o moje nervy.Zkoušela jsem klid, ale taky mi to nebylo k ničemu, nakonec se to vyřešilo tak, že jsem tam dlouhou dobu nejezdila a po návratu do oněch míst už se potom chovala klidně. Zřejmě si vybavila nějakou nepříjemnu vzpomínku ze svého života, a určitě tomu sama nerozumněla, ale podle toho reagovala....neříkám, že to pomůže každému koni, byla to jedna varianta, která pomohla mi. A byl klid. Občas se to ještě stávalo na jiných místech, ale opět jsem to řešila stejně a zase bylo vše v pohodě.
zadavatelka: moc díky za vaše zkušenosti,jo to je taky pravda,že kobylka dostáva teďka více jádra,po zimě opět začína pracovat a je možné,že bych měla snížit krmní dávku,taky že to udělám a uvidím,jak se bude chovat. Opravdu mě nebaví a taky mně to hrozně mrzí,když z vyjížďky přijdu s pocitem že ten můj vysněný kůň mně určitě nesnáší a už nikdy mi nebude věrit. Jo,myslim si že ta důvěra tam hodně chybí a taky mám někdy pocit že i to malinko co jsem si u ní získala postupně strácím Já jsem na vyjížďkách klidná,nebojím se jí,máváme taky pohodové dny...já vybouchnu opravdu jen když to děla opakovaně a na stejném místě,nebo mi vytryskne nebo tak,že visím za jeden třmen na koni...tehdy mě to doráží,když si představim,že vedle je silnice první třídy,ja se dolámu a koně přejde kamion...prostě se znervozňuju asi sama. Kobylce je 8 let a je to plnokrevník,opravdu hodně rychle se dokáže sama rozhodit hloupostma,leká se a stresuje,i když já opravdu nic nedělám.Budu se ale moc snažit,abych byla v klidu v každý chvíli a přenést to taky na ní,mám ji jinak moc ráda a nerada bych o ni přijela...kdoví kolik bude trvat,až ve mně bude mít pocit istoty
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.6.57
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám kobylku, která ve svých mladých letech byla taky potěp a stávalo se mi, že v místech, které dobře zná se mi začlal ekat a vymýšlet, nechtěla tam nebo se bála a bylo to často i o moje nervy.Zkoušela jsem klid, ale taky mi to nebylo k ničemu, nakonec se to vyřešilo tak, že jsem tam dlouhou dobu nejezdila a po návratu do oněch míst už se potom chovala klidně. Zřejmě si vybavila nějakou nepříjemnu vzpomínku ze svého života, a určitě tomu sama nerozumněla, ale podle toho reagovala....neříkám, že to pomůže každému koni, byla to jedna varianta, která pomohla mi. A byl klid. Občas se to ještě stávalo na jiných místech, ale opět jsem to řešila stejně a zase bylo vše v pohodě.
My máme taky velmi akční kobylku.Je to takový poděs že se snad lekne i svého stínu.Někdy má oči vylezené z důlků apřes nozdry je jí vidět až do zadku.No a to už se jí začnem smát,a myslím že už nato přišla,že je nám jenom k smíchu.A můj syn přišel na bezva věc.Když víme že se nám někde koně leknou tak předem na něho udělá BAF!A je pokoj.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.100.124
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
zadavatelka: moc díky za vaše zkušenosti,jo to je taky pravda,že kobylka dostáva teďka více jádra,po zimě opět začína pracovat a je možné,že bych měla snížit krmní dávku,taky že to udělám a uvidím,jak se bude chovat. Opravdu mě nebaví a taky mně to hrozně mrzí,když z vyjížďky přijdu s pocitem že ten můj vysněný kůň mně určitě nesnáší a už nikdy mi nebude věrit. Jo,myslim si že ta důvěra tam hodně chybí a taky mám někdy pocit že i to malinko co jsem si u ní získala postupně strácím Já jsem na vyjížďkách klidná,nebojím se jí,máváme taky pohodové dny...já vybouchnu opravdu jen když to děla opakovaně a na stejném místě,nebo mi vytryskne nebo tak,že visím za jeden třmen na koni...tehdy mě to doráží,když si představim,že vedle je silnice první třídy,ja se dolámu a koně přejde kamion...prostě se znervozňuju asi sama. Kobylce je 8 let a je to plnokrevník,opravdu hodně rychle se dokáže sama rozhodit hloupostma,leká se a stresuje,i když já opravdu nic nedělám.Budu se ale moc snažit,abych byla v klidu v každý chvíli a přenést to taky na ní,mám ji jinak moc ráda a nerada bych o ni přijela...kdoví kolik bude trvat,až ve mně bude mít pocit istoty
POkud rekreujete nedávala bych jádro vubec, mám na mysli především ten oves v kombinaci s neokoukaným koníkem po zimě je to celkem vražedná kombinace.
Dávku bych přidala až poté co bych citila, že kobylka energii navíc potřebuje, ale plnas pokud neběhá oves ani jinou energetickou obilninu nepotřebuje, temperamentu má dost, sama jednu dračici mám, mám jí na bezovsových granulích a je pohodová...