Jak je to s odzkoušením koníka před koupí?

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

22.4.2010 16:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.244.44

Koníka si sice zatím ještě kupovat nehodlám (až tak min. za rok). Ale zajímalo by mě jak to je když se příjedu podívat na koníka z inzerce. U spousty inzerátů třeba vidím "možnost vyzkoušení na jízdárně". Ale lze si koníka vyzkoušet i v terénu (aspoň na 30 min. třeba)??? Přece si ho nekupuju na jízdárnu, navíc na ní vlastně nic nezjistím, kromě míry přiježděnosti. Myslím si, že vyzkoušet si ho v terénu je základ kdy zjistím jestli není lekavý, jestli doopravdy jde i sám bez ostatních koní bez problému na vyjížďku, jestli nevyhazuje, nestaví se na zadní, neplaší se, nezdrhá, neděsí se aut, psů, nezadýchává se nějak hodně nebo třeba jestli nevyvádí když musí cválat za koněm až druhý apod. Samozřejmě je jasné, že majitel nepučí koníka cizímu člověka at si vyjede sám někam doprčic, ale třeba aby šel prostě pěšky vedle jezdce. Taky mi poslední dobou připadá, že nějak moc koní si lidé kupují jen na práci na jízdárně, na parkur, ale že tito koníci se ne moc často dostanou do terénu na pohodovou vyjížďku. když třeba vezmu i videa na streamu "Bára a koně", nikdy jsem u ní neviděla třeba fotečku nebo video z louky, lesíka... Furt jen natvrdo parkur.

Neregistrovaný uživatel

22.4.2010 16:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.142.3

Když jsem kupovala prvního koně, setkala jsem se s lidma, kteří mi koně půjčit ani nechtěli, s lidma, kteří mi koně naopak půjčili a ještě se mnou šli pěšky právě na nějakou louku, abych si koně zkusila v terénu (a pak třeba žasli nad tím, co se mnou kobyla dělá, že oni se o to poukouší celej život a nic..). To byl ale výběr.

Vlastního koně (3) jsem nezkoušela ani jednoho. Jednou jsem kupovala bez rozmyšlení - týraný hřebec, který by v daných podmínkách déle jak měsíc asi nepřežil. Zbylé dva už jsem kupovala podle výrazu, ze stáda. A musím říct, že jsem vždy sáhla dobře. Jsou úžasní. Možná náhoda, nevím. Ale pokud budu někdy ještě kupovat pro sebe, tak rozhodně podobným způsobem..

Pokud mě ale požádají známí, ať jim jedu pomoct vybrat koníka, tak vždy koně jezdím, mám už takový okruh věcí, které vždy dělám, protože chci, aby byl kupující s koněm spokojen. Pro sebe vím, co si můžu dovolit. Mě stačí prostě pohled toho koně..

Hodně ale odpověď na tvou otázku leží v tom, jak se domluvíte s prodávajícím. Pokud chceš klidného koně a majitel se bude cukat a mít tisíc výmluv, proč zrovna tam nejet a že Ti ho nepůjčí.. tak raděj počkat na jiného koně.

Kikuška

Neregistrovaný uživatel

22.4.2010 17:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.196

Ozkoušení koníka je individuální. Podívej se na to z druhé stránky, kdy koníka prodáváš. Větší procento "kupců" jsou obvykle neplnoletí lidé, kteří si snaží splnit sen = vlastnictví koně, ale nedomyslí to do důsledků. Dále vyškrtneš alibistické a příliš cílevědomé rodiče nesporných sportovních talentů, kteří by se mohli seberealizovat na tvém koni, a pár naprostých omylů se taky sejde. Zbyde ti (pokud máš štěstí) pár potencionálních kupců, z toho zaručeně některý nedojede na smluvený termín. Ty zmasírovaná předchozím jednáním již budeš obezřetnější...
Já bych rozhodně při první návštěvě nesvěřila prodávaného koně mimo jízdárnu. Je to můj čas a peníze a v neposlední řadě i kus mě. Přece jen ti dva se musí seznámit a sehrát se - každý trenér produkuje trošku jiné koně i jezdce. Rozhodně bych nepustila koně s kupcem do terénu dřív, než bychom si sedli a povykládali, jaký má vycvik a co očekává od mého koně.
Ohledně tréningu sportovních koní netřeba připomínat, že část přípravy tráví i mimo kolbiště, ale asi to není um jímž by se sportovec prezentoval, nehledě na fakt, že najít fotografa, jež by coural pěšky za koněm je kumšt.

Neregistrovaný uživatel

22.4.2010 18:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.50.178

ja by som napriklad kona von nepozicala. ked som predavala valacha, kazdy tyzden mi na dvor chodili "jazdci"( napriek upozorneniam, ze kon ma zo zaciatocnikov proste prdel a robit pod nimi nebude- nezdrhal, ani nevyhadzoval, proste sa na to vysral a chodil od trsu travy ku druhemu) a pri predstave, ze s niekym takymto ma ist moj kon do prirody, nie dakujem. vyjst niekam na luku za barak, to este budis, ale viac len velmi tazko.

Neregistrovaný uživatel

22.4.2010 21:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.186.21

Já mám jednoduchou odpověď - záleží na domluvě s prodejcem. Koně doporučuji ozkoušet vždy!

při koupi koně chci vidět a vědět:
-na lonži nebo vo volnosti (uvolněnost, chody, kulhání)
-koně pod sedlem s člověkem, co zná, pak semnou (přiježděnost, ochota)
-koně v terénu, semnou (lekavost, chrakter, spolupráce)
-koně na pastvě či výběhu, ve stáji (agresivita, utíkání)
-koně si ozkouším v členitém terénu (ochota chodit dolů a nahoru, neochota může značit více - nedůvěru, nerespektování, ale i neznalost prudkých kopců, může to být ale také problém s nožkami)
-krok, klus na tvrdém a rovném povrchu (křivost koně, končetin, kulhání, nekvalitní stouhání, nepravidelné chody)
-díky zkušenostem s dušnými koníky bych zkusila i "zátěžový test" v terénu, může být součást vyjíž´dky - po cvalu by mě koník dýchat pravidelně, nekašlat (kašlání, kondice)
-ošahat si koně - nohy, záda (bouličky, otlačeniny, odřeniny, bolestivost, neochota si nechat někam šáhnout)
- prlus co řekne majitel, co kůń umí - tahání, učení nezkušencýh, lonžování a mnohé další - raději vyzkoušet hned než pak zjistit opak

to bych rozhodně chtěla vidět z praktické části - prostě všechno co majitel řekne, že umí. Jelikože je toho hodně, tak bych si pro nákup vyhradila celý víkend a s koněm trávila aspoń nějaký čas. Dle mě se tím může předejít následným problémům s koněm.

Dále doporučuji veterináře - dle vlastního uvážení na co koníka kupuji a za kolik:
-kontrola dýchání (dušnost)
-záda (bolest, otlaky, zablokování)
-nohy (šproblémy se šlachami, natékání, bouličky apod.)
-doporučuji rentgen (artróza, schvácení apod.)
-kontrola jater a ledvin (vnitřní problémy, krmení)
-u klisen rozmnožovací soustava (záněty)
- zuby (háky, strava)

Je jen na zamyšlení na co koně kupuji, pokud pro dítě na krokové vyjž´dky, tak není nutný 100% zdravý kůň, ale poslušný, bohužel pokud je nemocen, tak se prodraží....

Neregistrovaný uživatel

23.4.2010 08:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.1

Já když sháněla koně, vždy mi ho půjčili na jízdárně (když měli, pokud ne, dali koně pod sedlo na louku). Přiznám se, že jízdu v terénu jsem nevyžadovala, chápu že je to velké riziko pro prodávajícího - koni lehce něco udělám a on to potom bude řešit. říkala jsem si ,že když je kůň jezditelný na jízdárně, venku se také naučí. Ale měla jsem štěstí a prodávající vždy upozornil i na neduhy koníka. Osobně bych samotného koně cizímu člověku do terénu nepůjčila.

Neregistrovaný uživatel

23.4.2010 09:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70

Tam je spíše to riziko, že dotyčný s koně, kterého nezná, může lehce vystoupit a hledejte pak "mrtvolu" v terénu. A ty oplétačky z toho! Koupě koně bude i při veterinární prohlídce a seriozního přístupu prodávajícího z velké části sázka do loterie, absolutní jistota není nikdy.

Neregistrovaný uživatel

23.4.2010 13:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.14

No já bych zkoušení jak je popsáno v příspěvku 186.21 viděla jako nereálné. Možná při koupi koně do sportu za vyšší částku, ale při koupi koníka na rekreaci? No navíc spoustu koní prodávají soukromé osoby, ne profesionální stáje, a mezi námi, kdo má takový terén, aby se dalo vyzkoušet vše, co tam popisujete? Z pohledu prodávajícího bych cizího člověka nepustila třeba na silnici, aby si vyzkoušel koně na tvrdém, do terénu jsem jela s kupujícím jenom jednou, to jsem měla koníka, na kterým jsem ho doprovázela, a věděla jsem, že prodávaný koník to nezabalí ani s neschopným jezdcem. Jinak když jsem prodávala dalšího koníka, tam byl temperament někde jinde, toho bych s nikým do terénu nepustila v zájmu obou. Navíc jezdili kupci, kteří tvrdili, jak neumí jezdit, a pak když sedli na koně, děs a hrůza. A to na ježdění nejsem žádný odborník. Soustředila bych se na to, jak koník šlape pod svým majitelem, samozřejmě vizuální kontrola, na první pohled se dá hodně poznat, zaměřila bych se na zdravotní stránku a koně bez registrace a původu bych už nikdy nekoupila, a když tak za jiné peníze, než se běžně nabízí. Kamarádka takhle kupovala kobylu, sice měla modrou knížku, jenže pouze rok starou, a kobyle ubrali nejméně 5let, prodávali ji jako 12letou. Ovšem kupec, který kupuje poprvé, tohle není schopen poznat. Spoustu věcí se dá dobře zamaskovat, když to prodávající umí. Vyzkoušela jsem si obě strany a můžu říct, že to není jednoduché ani z jedné pozice. Nejlepší je si ujasnit, co vlastně od koně čekám, co je pro mě na koníkovi nejdůležitější a na to se zaměřit. Vždy u zkoušení něco přehlídnete, nejlépe je jezdit ve více lidech, protože víc hlav, víc vidí, a třeba si někdo všimne něčeho, co vám uteče. A nakonec kůň se v novém prostředí vždycky změní, protože záleží hlavně na majiteli, jak koně zvládne. I kdyby kůň byl naprosto perfektní pod sedlem, se špatným jezdcem se může stát lekavý, může odmítat pracovat, pokud si jezdec nezíská respekt, může se kůň stát i "zlým".

Neregistrovaný uživatel

23.4.2010 17:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.80.3

Já bych zase dodala že ne vždy to, co kůň předvede při jednom zkoušení pod sedlem je odpovídající tomu, jaký doopravdy je... Opravdu bych zkoušela víckrát než jednou, protože vyzkoušet si zvíře jedinkrát, (kdy může mít kdovíjaké rozpoložení nálady) je zavádějící. Já takhle zkoušela neuvěřitelnou hajtru (s prominutím) která byla pod sedlem jak neřízená střela, neuměla se nijak ohnout, nereagovala na jedinnou pobídku, jen půl hodiny zběsile vyhazovala a snažila se to se mnou zbalit někam za obzor nebo se mě jinak zbavit... Takže po chvíli jsem byla totálně vyřízená, spocená a těšila jsem se na chvíli, kdy budu moct zeslézt tak, aby to nevypadalo moc zbaběle Prostě hrůza a děs, kdy jsem přísahala, že něco takového bych v ŽIVOTĚ nechtěla... No, ale nějak se stalo, že jsem si zvíře přecejen po pár dnech přemýšlení odvezla (uznávám, že mě přesvědčila cena, potřeba řešit složitější situace a asi má potřeba občasného adrenalinu) a hle - ze zvířete se už po první jízdě u mě doma (na kterou jsem se psychicky připravolala skoro týden) vyklubal neuvěřitelný kůň, chodící snad na myšlenku, kterého by ani nenapadlo si vyhodit nebo to hnát proti mé vůli dopředu. Opravdu nechápu, co se tehdy, když jsem si ho zkoušela dělo, pro mě to je dosud nevysvětlitelné, jen můžu říct, že jsem asi jedna z mála, která měla při koupi neuvěřitelné štěstí - parádní kůň za relativně malý peníz.
Takže radím - pokud je koník už poprvé v totální pohodě, tak asi není co řešit, ale pokud vás hned nepřesvědčí, neházela bych asi flintu do žita, protože kdo ví, může to být ten nej nej nejlepší kůň co jste potkali, jen není u svého majitele v pohodě...

Neregistrovaný uživatel

23.4.2010 23:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.76.95

Cokoliv u koupe kone je na domluve, ale nepocitala bych s tim, ze vam nekdo kone pujci ven, aniz by se presvedcil, ze se na te jizdarne minimalne udrzite v sedle. Je to bezpecnejsi jak pro prodavajiciho (ktery je zodpovedny za cokoliv, co by se vam pri padu z jeho kone mohlo stat..), tak pro vas (pokud kone ocividne nezvladnete uz na jizdarne, teren by se rovnal sebevrazde). Jinak u nas ve staji byla celkem bezna praxe, ze se zajemce o kone, pokud si pral kone zkusit v terenu, bral na vyjizdku s jinym nasim konem a jezdcem. Byla to ale velka staj, kde bylo koni a lidi hodne, nekteri fungovali i jako provozaci atd. atd. U soukromnika to nemusi byt realne.
Nikdy v zivote bych uz ten kolotoc ohledne vyberu a zkouseni kone nechtela absolvovat, stejne jako doufam, ze uz nikdy v zivote nebudu zadneho kone prodavat. Vam ale preju hodne stesti. Svapu

Neregistrovaný uživatel

24.4.2010 18:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.186.21

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já bych zkoušení jak je popsáno v příspěvku 186.21 viděla jako nereálné. Možná při koupi koně do sportu za vyšší částku, ale při koupi koníka na rekreaci? No navíc spoustu koní prodávají soukromé osoby, ne profesionální stáje, a mezi námi, kdo má takový terén, aby se dalo vyzkoušet vše, co tam popisujete? Z pohledu prodávajícího bych cizího člověka nepustila třeba na silnici, aby si vyzkoušel koně na tvrdém, do terénu jsem jela s kupujícím jenom jednou, to jsem měla koníka, na kterým jsem ho doprovázela, a věděla jsem, že prodávaný koník to nezabalí ani s neschopným jezdcem. Jinak když jsem prodávala dalšího koníka, tam byl temperament někde jinde, toho bych s nikým do terénu nepustila v zájmu obou. Navíc jezdili kupci, kteří tvrdili, jak neumí jezdit, a pak když sedli na koně, děs a hrůza. A to na ježdění nejsem žádný odborník. Soustředila bych se na to, jak koník šlape pod svým majitelem, samozřejmě vizuální kontrola, na první pohled se dá hodně poznat, zaměřila bych se na zdravotní stránku a koně bez registrace a původu bych už nikdy nekoupila, a když tak za jiné peníze, než se běžně nabízí. Kamarádka takhle kupovala kobylu, sice měla modrou knížku, jenže pouze rok starou, a kobyle ubrali nejméně 5let, prodávali ji jako 12letou. Ovšem kupec, který kupuje poprvé, tohle není schopen poznat. Spoustu věcí se dá dobře zamaskovat, když to prodávající umí. Vyzkoušela jsem si obě strany a můžu říct, že to není jednoduché ani z jedné pozice. Nejlepší je si ujasnit, co vlastně od koně čekám, co je pro mě na koníkovi nejdůležitější a na to se zaměřit. Vždy u zkoušení něco přehlídnete, nejlépe je jezdit ve více lidech, protože víc hlav, víc vidí, a třeba si někdo všimne něčeho, co vám uteče. A nakonec kůň se v novém prostředí vždycky změní, protože záleží hlavně na majiteli, jak koně zvládne. I kdyby kůň byl naprosto perfektní pod sedlem, se špatným jezdcem se může stát lekavý, může odmítat pracovat, pokud si jezdec nezíská respekt, může se kůň stát i "zlým".

Samozřejmě není vždy možné vyzkoušet vše... Ale osobně znám koně, kteří jsou ve výběhu ok a pak v boxe každého pokoušou - až takový problém si prohlédnout koně ve stáji nebo ve výběhu není. Vidět koně jak šlape - jestli nechodí moc křivě a nekulhá je ideální na rovném a tvrdém povrchu - takový povrch jsem shodou okolností měla snad u každé stáje. Poprvé kupce na koni ven samotného nepustím - nejsem blázen. Ale po prošetření kupce na jízdárně a sesznámení s koněm (pokud není extra lekavý a v terénu neuřiditelný) nemám problém ho v doprovodu jiného spolehlivého koně pustit na vyjížďku. Ale pokud je koník lekavý a utíká - tak na to budoucí majitel musí být upozorněm a takového koně neprodám kupci o kterém si myslím, že koně nezvládne:)
Každý jedná podle vlastních zkušeností. Já raději strávím dva víkendy nad koupí koně než pak řešením zdravotních problémů koně nebo svých, protože koník není takový jak mi majitel řekl.
Pokud mi majitel řekne, že zvládá jízdu v kočáře, pod malýma dětma a v provozu na silnici s náklaďáky, tak mě to zajímá především v případě, že koně chci takto využít. Na cizího koně, kterého neznám si jako kupec v silničním provozu nesednu, ale když mi o tom prodávající básní jak je klidný, tak bych to ráda viděla - ale pod majitelem. Já prostě si chci ověřit, co majitel říká. Někteří mi řekli první poslední, ale jiní zatajují a s tím se nechci setkat.

Neregistrovaný uživatel

25.4.2010 21:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.179.23

Když jsem si kupovala prvního koně, nevyzkoušela jsem si ho v terénu a to byla chyba, přestože jsem chtěla koně do terénu a ne na jízdárnu. Což o to, na jízdárně šlapal na myšlenku.
Když jsme ho přivezli domů, tak venku dost nervil. Pak už to bylo lepší.
Dalšího koníka jsem si vyzkoušela v kruhovce a pak v terénu. Tady už jsem nesázela na to, co
majitelé říkají, ale jaký je můj pocit.
Pokud bych kupovala dalšího koně, chci ho vidět v terénu, např. pod majitelem a pak si ho vyzkoušet sama. Podle toho pak poznám, jak se chová, jak reaguje na podněty atd.

Neregistrovaný uživatel

26.4.2010 16:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.208.237

Co jsme kupovali koníky,tak jsme měli požadavek hodné a ovladatelné zvíře.Jeden známý parkurák nám radil vozit sesebou dítě,ani nejhorší magor nedovolí ,aby na nebezpečného koně lezlo dítě.On sám,když kupoval koně pro svou stáj,taky bral jednu z dívenek,co u něj jezdili,a to ne tu nejlepší.Tvrdil,že co kůň předvede pod průměrně jezdícím dítětem,mu ukáže,jak na tom kůň je s ochotou pracovat a podrobit se.Svojí součastnou kobylu jsem kupovala bez předvádění a s blbou pověstí.ale je super.Ale taky nám stájí prošlo pár koní,co na jízdárně perfektní a v terénu to zabalili s kýmkoli.Ale kupující byl od nás vždy upozorněn.Nejsem handlíř,byli to plňasi,co si k nám lidi dali do tréninku,většinou z rovin na přeskákání na překážky,ale hned přestali platit a koně prostě nechali kde byl a zmizeli.Pokud by tyto koně někdo koupil do terénu a nebyl zkušený jezdec,pak šlo o zdraví a možná i život.Bohužel,ne vždy prodávající všechno řekne.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2010 22:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.108.126

Seriál na streamu "Bára a koně" je cíleně seriál o parkuru, pro ty, co jsou Bářini fanoušci, a chtějí vědět, jak se jí daří... když ale budeš hledat pořádně, najdeš i jednu část z vyjížďky , kde to vysvětluje, a mluví tam o tom, že s koňma chodí do terénu poměrně často, a když nestíhá ona, jezdí je její ošetřovatelka. Takže myslím, že poznámka zrovna na Báru Tomanovou tu není zcela na místě. Myslím že zrovna Bára je zrovna jedna z těch, co neberou koně jen jako sportovní náčiní. Ano, je to sport, ale k těm koním má vztah, a má je ráda.

Přidejte reakci

Přidat smajlík