Taky vám občas ujedou nervy?

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 10:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.107

Jsem sama opuštěná na světě,nebo se najde ještě někdo kdo občas vybouchne a koňouchovi při neposlušnosti jednu lupne?

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 10:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.146.243

Ale jo, taky se stane, nejsi sama, kobylu už mám pěkně dlouho a občas mě dokáže tak štvát, že to snad ani není možné, když se něco takového stane na jízdárně, tak se většinou sbalím a jdu domů, protože stresuju akorát sebe i kobylu, ale když venku, no ... já si třeba na koni zpívám, musím dodat, že teda úžasně falešně a pro kolemjdoucí to není zrovna pěkný zážitek, ale mě to pomáhá a světe div se, ale kobyla se většinou taky vzpamatuje (asi jí to trhá uši...).
Tahle kobyla už mě docela vycvičila, že většinou udržím nervy na uzdě, ale i tak občas seřváno dostane a někdy i "pár facek" a musím teda říct, že většinou se vzpamatuje, kouká jak puk, ale poslouchá ... ale i tak si člověk říká, jestli to bylo třeba, nebo to šlo jinak...
Zato valach, toho by člověk mohl "vzít po hlavě lopatou" a je mu to šuma fuk a ten když má svůj den, tak to stojí za to, a on to prostě dělat nebude a půjde tam a hotovo ... no a to si občas připadám jako tyran ... na něj nestačí zařvat, ale někdy ode mě dostane i pěstí po prdeli nebo přes krk a šmitec. Když jsem si ho přivezla, tak to bylo hrozné, teď už má zažitou nějakou disciplínu, ale i tak to jednou začas zkusí.
Člověk si hlavně musí ujasnit s jakým koněm pracuje, já přetáhnout kobylu někdy tak jak valacha, tak se mnou měsíc "nepromluví" a valach se akorát podívá, co že to za mušku na něm přistálo

Takže nezoufej, trénuj nervy a věz, že někdy facka ve správnou chvíli docela pomůže (tímto neomlouvám bezhlavé mlácení koní, pro případné rýpaly:))

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 13:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.10

Cha....pravda,bezduché mlácení je k ničemu,ale jedna dobře mířená ve správnou chvíli....není nad ni.Ale pochopitelně musí to být opravdu v tu chvíli,jinak kůň už stejně neví za co to bylo. Mě moje kobyla vytočí co chvíli,ale kdybych ji měla za každý prohřešek tlouct,tak už je dávno ubitá Holt všeho s mírou

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 14:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.245.103

Mam kobylu,4 roky,za tu dobu je natolik vycvicena,ze staci na ni zvysit hlas a okamzite prestane delat neplechu.Ona je tedy dost chytra.Pamatuju si jak jednou ozirala pristresek,tak sem na ni pres celej vybeh(byla sem presne na opacnem konci) zarvala jeji jmeno,a okamzite prestala.Ale je fakt ze uz kdyz sme ji kupovali,tak to byla dost citliva,vnimava kobyla,navic bita,takze nebylo nejak treba ji extra mlatit.Mam ted dalsiho kone,veelikou teplasku,a dyz k nam prisla,absolutne neznala vyznam slova ,,Ne!´´,lidi nelidi,razila si to jak ji bylo libo,proste vas odtahla a to i na stajgru(ja 70 kilo).Mam ji par mesicu,a ted uz vyznam slova ,,Ne!´´ chape stejne dobre jako ta prvni,da se ted vodit i na ohlavce.Ale co me to stalo hlasivek ,nervu a ran..Nejsem typ cloveka kerej by kone mlatil do aleluja,ale proste taky obcas bouchnu.Je pravda ze s tou prvni kobcou skoro vubec,s tou vetsi je to horsi,ale da se to.Rozhodne nejake to usmerneni neodsuzuju.

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 19:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.217.44

Taky mam 2,na 1 staci zarvat popripade klepnout bicikem a je klid,ale taky kdyz prisel razil heslo "uhni ja prochazim"byl schopnej jit preze me,ted uz vi ze to ma znit naopak,ale nejaky ten loket do prsou tam byl,odtlacit ho bylo zbytecny na to nemam,druhy je tvrdak clovek by se mohl urvat uplacat a nic,takze kdyz uz neco tak pesti do zadku ale ten zas muj prostor akceptuje a nejsou s nim problemy,kdyz si vymysli ocividne ho to bavi me zlobit tak jedna dobre mirena rana nebo paticka je lepsi nez na neho hodinu halekat,vetsinou staci rict jeho pravym jmenem-tak mu rikam jen kdyz me fakt nasere a vi ze to prehnal,ten kdo rika ze kone nikdy neuhodil keca

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 20:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.93.119

Mě dnes nervy doslova tekly.
Vyjížďka v podvečer, jak už to bývá, trošku svižnější, neustále poklusávat, abychom si drželi "náskok" před komáry. Cestičkou jako vždy, mezi poli, pěkně po polňačcce a nahoru k sádku. Vyběhnem na vršek a PLOT. Z prava doleva kam jen dohlédnu. No co už, ale plňačka vždy někam vede... jdeme dál, že se to snad dá nějak obejít, postupně se cestička zužuje, křoví houstne a cesta skončí u branky, kolem nás hejno komárů...kůň začíná byt nepříčetný, pohazuje hlavou, kope pod břicho. Stejnou cestou zpět je to daleko. Kůň vdechuje prvního komára, stojky na zadní střífdají mohutné odkačlání s hlavou u země. Mířím přímo z kopce dolů starým zarostlým sadem, potkávám první srnku, pociťuju nálety akátu na vlastní kůži, aspoň to rozehnalo komáry co mi seděli na tváři. Během cvalu z kopce dolů, kdy mi kůň mlátí hlavou jak na metalovém koncertu a kope pod břícho, seskakuji a snažím se uklidňovat koně vlídným slovem za běhu z kopce, vdechuji komára já, pro slzy nevidím už vůbec nic...kůň mě trefil hlavou...Sláva vyběhli jsme za sadu do pole nechaného ladem. Naskakuji na tu divokou vsteklinu, které je komletně obalená komáry, alespoň spolu ladíme...než dosednu do sedla kůň vystřelí a cváláme kamsi...a zas ja tam srnka.
Svědí mě celý člověk, jsem duševně naprosto vyčerpaná. Nevím, jestli jsem naštvaná na toho kdo tam dal ten plot, nebo na toho, kvůli komu tam vlastník dal plot (omladina na kroskách), nebo na mého nevychováného, přecitlivého, vzteklého koně ignorující základní povely, nebo na sebe, že jsem zas podcenila situaci...

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 22:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.146.203

mslím si,že toto vybuchnutí je lidská přirozenost, občas to ujede komukoliv, ano snažíme se tomu vyvarovat, ale je to dlohá cesta, boj s vlastním egem.... ale je dobré že je si toho člověk vědom a snaží se to potlačit, jsou lidé kteří vybuchujou automaticka aniž by si to uvědomovali

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 22:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.21

To já jsem na nervy z kobyli,že je vychcaná a s dětmi se zastaví,otočí a chce běžet domů,pak se courá,pak zas vyletí,děs,no prostě opravdu mě tím dokáže nas...

Neregistrovaný uživatel

24.6.2010 22:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.165.104

Tak u nás je to neustálý boj "kdo z koho", kobyla je dominantní, hlava stáda, snaží se přechytračit i mě. Často se stává, že zkouší, ale tvrdě narazí vždy, když dělá něco, co nesmí a ví o tom (umí, zná, nechce se jí do toho). Netrestám, když se lekne nebo když cvičíme nový cvik a nejde nám to, ale dost mi ujíždí nervy, když (hlavně v tomto odoporném počasí s komáry a muškami) se kůň plouží, jak kdyby šel poslední štaci, zakopává a v tréninku téměř spí, po úporném snažení a téměř vypocení všechny kapaliny z mého těla následuje pár tzv. probouzecích ran, které koni osvěží, že flákat se může celý den ve výběhu. Stejně mě vytáčí, když mi kůň stokrát skočí jeden profil a po stoprvní ten profil vypadá jinak, hrůzostrašněji, prostě utíkejme co nejdál, nedejbože ho skákat! Pak člověk zkrátka zákonitě vidí rudě. Ale jak už bylo napsáno, je to také zápas vlastního ega a je nutné cvičit klid, trpělivost, rozvahu a cit pro korektní trest - mně hodně při takových situacích pomáhá správné dýchání a koncentrace na něj. Díky trpělivosti u koní jsem schopná snést i blbce z práce a stát v koloně na rozkopané D1 s úsměvem na rtech :-D

Neregistrovaný uživatel

25.6.2010 06:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.10

Nervy asi občas ujedou každému, ale nestane se mi to u koní. Když přijdu ke koním, všechny starosti jsou pryč. Stačí koně pohladit, na chvíli se k němu přitisknout a najednou jsou starosti menší a menší. Proto máme koně, psi, protože si s nima člověk krásně odpočine, ačkoliv to stojí hodně času a práce. Pamatuji si, že jednou jedinkrát jsem se fakt neovládla, nervy mi ujely, což jsem si potom dlouho vyčítala, když jsem viděla ty nevěříci oči naší kobylky. Naštěstí jsem pochopila jednu věc, čím více jsem v klidu já, tím více jsou v klidu koně a mnohem lépe si spolu rozumíme. Řekla bych, že mě koně krásně vychovali a klidu naučili.

Neregistrovaný uživatel

25.6.2010 07:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.236

Ano ano. Jde jen souhlasit.

Neregistrovaný uživatel

25.6.2010 09:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.119

Ahoj, nervy ujedou kazdymu, co si budeme povidat. Ja si konika kupovala v jeho 6 letech (rok uz jsem ho jezdila) a bylo to v celku prijemny zvire na vyjizdkach. POstupne se to vsak zhorsovalo a my nemohli s nikym ven, jen sami, jinak jsme spolu zapasili. Nebo to bylo neustale poskakovani, uskakovani, vyhazovani a fakt (kamenujte me) pri tom na nej platilo jen v danou chvili ho radne pretahnout bicem z prava leva. Navztekala jsem se na nem dost. Bylo to jak zapas s pubertakem a asi 3-4 roky jsme spolu takto bojovali. Pak jakoby dospel a ja se uklidnila a je to parada. Jezdime ven i s jinyma a konecne si to uzivame v klidu. Takze si myslim, ze kdyz je rana dobre a v dobrou chvili mirena, muze byt i uzitecna. Ale ja obcas teda mela pocit, ze jsem si kona totalne zkazila a udelala z nej magora a rikala si i ja, jestli jsem to dnes neprahnala....

Neregistrovaný uživatel

25.6.2010 09:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.151.2

Bývala jsem kdysi věčně navztekaná když koně něco provedly a nejednou jsem je zbila bičem za to. Ale postupem času mi došlo že to není to pravé. Až vlastní koně, které jsem mohla denně pozorovat mě naučily většímu klidu. Momentálně to je u nás tak, že když mě někdo z nich naštve tak schytne zprda a to jim bohatě stačí. Jednoho koně mám odmala a jednou ode mě dostal bičem. Od té doby se ho hrozně bál a až nyní po letech se učí nebát se ho. Jinak stačí zvýšit hlas a koně se už staví do latě. Je to asi hodně o zvyku a inteligenci těch koní. Funguje nám to takhle a myslím, že jsme spokojení všichni . Ještě podotýkám že to moje mladé stvoření je jeden z těch co když dostanou bičem tak se semnou týden ani zeď nebaví. Ale jak dostane zprda slovem tak to je hned jasno a už se lísá

Neregistrovaný uživatel

26.6.2010 10:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.169.27

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem sama opuštěná na světě,nebo se najde ještě někdo kdo občas vybouchne a koňouchovi při neposlušnosti jednu lupne?

Jedna dobře mířená ve správnou chvíli ještě nikoho nezabila a tyrana z něj neudělala a když je to třeba rašplí od kováře a vím proč tak v duchu tiše souhlasím. Kůń má být vychovaný a navíc jsou to dobří telepati a moc dobře ví kdy provokování projde a kdy ne a mají být raději hodný

Neregistrovaný uživatel

26.6.2010 15:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.37

ano tak to je opravdu k na.... ale já jsem se na druhym konci suprově bavila

Neregistrovaný uživatel

26.6.2010 15:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě dnes nervy doslova tekly.
Vyjížďka v podvečer, jak už to bývá, trošku svižnější, neustále poklusávat, abychom si drželi "náskok" před komáry. Cestičkou jako vždy, mezi poli, pěkně po polňačcce a nahoru k sádku. Vyběhnem na vršek a PLOT. Z prava doleva kam jen dohlédnu. No co už, ale plňačka vždy někam vede... jdeme dál, že se to snad dá nějak obejít, postupně se cestička zužuje, křoví houstne a cesta skončí u branky, kolem nás hejno komárů...kůň začíná byt nepříčetný, pohazuje hlavou, kope pod břicho. Stejnou cestou zpět je to daleko. Kůň vdechuje prvního komára, stojky na zadní střífdají mohutné odkačlání s hlavou u země. Mířím přímo z kopce dolů starým zarostlým sadem, potkávám první srnku, pociťuju nálety akátu na vlastní kůži, aspoň to rozehnalo komáry co mi seděli na tváři. Během cvalu z kopce dolů, kdy mi kůň mlátí hlavou jak na metalovém koncertu a kope pod břícho, seskakuji a snažím se uklidňovat koně vlídným slovem za běhu z kopce, vdechuji komára já, pro slzy nevidím už vůbec nic...kůň mě trefil hlavou...Sláva vyběhli jsme za sadu do pole nechaného ladem. Naskakuji na tu divokou vsteklinu, které je komletně obalená komáry, alespoň spolu ladíme...než dosednu do sedla kůň vystřelí a cváláme kamsi...a zas ja tam srnka.
Svědí mě celý člověk, jsem duševně naprosto vyčerpaná. Nevím, jestli jsem naštvaná na toho kdo tam dal ten plot, nebo na toho, kvůli komu tam vlastník dal plot (omladina na kroskách), nebo na mého nevychováného, přecitlivého, vzteklého koně ignorující základní povely, nebo na sebe, že jsem zas podcenila situaci...

vim že ty ses určitě nesmála ale z druhé strany to je fakt zábavné

Přidejte reakci

Přidat smajlík