Ako si s konom vybudovat priatelsky vztah? (neda sa chytit)

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

17.8.2010 09:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.90

Ahoj, pokusim sa vam tu opisat svoj „problem“.
V oktobri minuleho roka som si kupila kobylku STxQH, v aprili mala tri roky. Mala som ju na ranci, kde bolo vsetko vyborne organizovane pod dohladom skuseneho koniara, chodila do ohradeneho vybehu s ostatnymi konmi, nechala sa chytit, obsadnutie zvladla takisto velmi dobre (par krat si vyhodila so sedlom, ale bez jazdca a na lonzi). Od zaciatku mi bolo jasne, ze je to kon s vlastnou hlavou. Ludia od ktorych som ju kupovala mi skalopevne tvrdili, ze je to konik mily, priatelsky a lahko si vybuduje k ludom vztah. Snazila som sa robit vsetko najlepsie ako som vedela, ale po case som sa aj s kobylkou musela prestahovat na ine miesto.
Dostali sme sa na jedno druzstvo, kde boli dva kone – mlada A1/1 a 12rocny valach. Moja trojrocka okamzite prebrala velenie, valach sa do nej zamiloval az po usi. Tu na druzstve kone pustaju navolno po areali plus maju moznost vyjst na velke luky, ktore niesu ohradene. Postupom casu pribudli dalsie dva kone, valachovia. Moja kobylka je stale na cele stada ako veduca kobyla, ktoru vsetci nasleduju. A tu sa myslim zacali problemy. Akonahle som ju chcela na luke chytit, alebo sa ku stadu priblizit, zacne utekat a za nou vsetky kone. Vacsinou je ich chytanie viachodinova zalezitost, niekedy ale maju svetle chvile, kedy ma nechaju sa k nim pridat, chytit ich, odviest do mastale a zavriet. Nie vsak vzdy, ked ich chytim dvediem ich z luky a idem jazdit, alebo pracovat, niekedy len jednoducho chcem byt s nimi. Raz utekaju a raz nie. Posledny tyzden som ich rano vzdy von pustala ja, lebo som im najprv potrebovala nastriekat antibakterialny sprej na nohy (traja z nich mali podlomy). Dnes rano vsak uz boli pustene na luke, ja v gumakoch a so sprejom v ruke som isla k nim, ze odbavim ranajsi ritual a necham ich na pokoji nech sa dalej pasu. Prveho som chytila mojho A1/1 valacha, ale ked zbadal sprej odcvalal odo mna prec. Bola som na ne sama, takze mi kona nemal kto pridrzat. Aj k mojej kobylke som sa mohla priblizit, pohladit, chytit za ohlavku, ale akonahle som sa jej dotkla nohy, zacala predo mnou utekat. Nakoniec sa mi podarilo zastriekat len mojho valacha, ostatni uz boli odo mna uz niekde v polke luky. Viem ze som nemala, ale vykaslala som sa na to a so slzami v ociach som sla domov...
Ako si mam vybudovat so svojimi konmi vztah, aby predo mnou neutekali? Kobylka je mlada a velmi svojhlava, vie byt uzasne zlaticko, ale vie cloveka co do nej dava vsetko aj pekne zranit, ze sa za snahu takto odplaca. Nemam v okoli ziadneho horsemana, co by prisiel a skusil to na vlastnej kozi, mam okolo seba samych neskusenych ludi a ja sama sa potrebujem este vela ucit, aj ked som pri konoch uz cez 8-9 rokov. Mate aj vy podobny problem? Uplacat kone mrkvou nechcem, chcem, aby im samotna moja pritomnost a pohodlie so mnou boli odmenou. Ako na to?

Este by som dodala, ze pri cisteni, nasedlavani aj nauzdovani je bezproblemova, pod sedlom sa stale uci. Posledne dva tyzdne pre podlom na zadnej nohe nejazdila, ani sa s nou nic nerobilo, okrem osetrovania.

Neregistrovaný uživatel

17.8.2010 10:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.6

Na to aby ti kůň od tebe neutíkal, jsou vodítka. Nepotřebuješ druhého člověka aby držel koně za ohlávku, ale stačí ti vodítko, které buď držíš v ruce nebo koně k něčemu přivážeš.
Ohledně chytání, občas to asi zkusí každý kůň. Já neuznávám metodu chlebíček a kyblíček, ale prostě chodím za koněm tak dlouho až jej to přestane bavit a nechá se chytit. Moji koně mi tohle v žádném případě nedělají, ale koně nájemníků tohle zkouší na své majitele docela často, já s nimi problém nemám a koně jim chytím kdykoliv, oni můžou za koněm běhat s chlebem nebo s ovsem a má to výsledek jen ten, že je celé stádo nažrané pamlskama, ale svého koně stejně nechytnou

Neregistrovaný uživatel

17.8.2010 14:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.0

Především je chyba očekávat u koně pozitivní lidské vlastnosti (ve skutečnosti jsou i u lidí velmi vzácné) jako třeba vděk. Kůň je zvíře okamžiku a řídí se svou momentální náladou a zkušeností. Dá se tedy pracovat jen na jeho zkušenosti. V tvém případě musí být cílem vypěstovat zkušenost, že nechat se chytit je lepší, než pokusit se utíkat. Doporučovaná metoda chodit za koněm tak dlouho, až ho to přestane bavit vyžaduje, zvlášť ve volném neohrazeném prostoru nadlidskou trpělivost, vytrvalost a fyzickou zdatnost. Spíš bych v takovém případě očekával, že kůň si vypěstuje zkušenost, že nenechat se chytit je obrovská zábava a legrace.
Žádoucí zkušenost bych proto pěstoval v menším uzavřeném prostoru, kde mám možnost koníkovi jeho neochotu poněkud ztížit, možná bych nacvičoval spíš než neutíkání rovnou přivolání.
Já se svými koníky potíž s odchycením nemám, ale jednou když se mi při volném popásání mimo ohrazený prostor vydali do vzdálenějších míst si se mnou také zahráli na utíkanou a musím přiznat, že jsem se docela zadýchal. Ono pro člověka není ideální když mu koníci poodběhnout pokaždé o nějaký ten kilometr, jim na to stačí pár uvolněných skoků.

Neregistrovaný uživatel

17.8.2010 14:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.229

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Především je chyba očekávat u koně pozitivní lidské vlastnosti (ve skutečnosti jsou i u lidí velmi vzácné) jako třeba vděk. Kůň je zvíře okamžiku a řídí se svou momentální náladou a zkušeností. Dá se tedy pracovat jen na jeho zkušenosti. V tvém případě musí být cílem vypěstovat zkušenost, že nechat se chytit je lepší, než pokusit se utíkat. Doporučovaná metoda chodit za koněm tak dlouho, až ho to přestane bavit vyžaduje, zvlášť ve volném neohrazeném prostoru nadlidskou trpělivost, vytrvalost a fyzickou zdatnost. Spíš bych v takovém případě očekával, že kůň si vypěstuje zkušenost, že nenechat se chytit je obrovská zábava a legrace.
Žádoucí zkušenost bych proto pěstoval v menším uzavřeném prostoru, kde mám možnost koníkovi jeho neochotu poněkud ztížit, možná bych nacvičoval spíš než neutíkání rovnou přivolání.
Já se svými koníky potíž s odchycením nemám, ale jednou když se mi při volném popásání mimo ohrazený prostor vydali do vzdálenějších míst si se mnou také zahráli na utíkanou a musím přiznat, že jsem se docela zadýchal. Ono pro člověka není ideální když mu koníci poodběhnout pokaždé o nějaký ten kilometr, jim na to stačí pár uvolněných skoků.

Přidám svoji zkušenost, ale spíše k pousmání, nebo zamyšlení, nežli jako návod.
Oba mí koně nejpozději na zavolání příjdou - jeden je zvědavec a vlezlý mazel a druhý je uvyklý. Ale také se mi stalo, že v nové ohradě se ten uvyklý nechtěl nechat odchytit. Měl na práci zajimávějí věci - zkoumání nového prostředí, jiné pachy... Po pár pokusech o přivolání, jsem ke koni došla a on popošel s pohledem upřeným na kočku jejím směrem. Tak jsem zvolila jinou strategii, koně jsem od sebe vyslala na kruh a začala jej lonžovat sice bez lonže, ale na naučené slovní povely. Okamžitě se zrutinoval a získala jsem pozornost. A po pár kolečkách i s přechody, na zavolání přišel, vyměnila jsem stranu, pár koleček na druhou stranu opět jsem přivolala a koně odvedla. Nevím, jestli to bylo dobře, nebo špatně, jestli si z toho ten kůň vzal poučení, nebo přepl na naučený režim.

Neregistrovaný uživatel

17.8.2010 16:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.16

To,co popisuješ,je dost běžný jev a první zásada,nebrat to jako problém.Není na to žádná zaručená metóda,ale je možno tomu předcházet.Menší výběh a nebo možnost výběh v daném okamžiku účinně zmenšit(zaručí nám to v případě neochoty začít s koněm pracovat ve volnosti tak,aby pochopil,že když chce odcházet,bude pracovat na váš povel).Neučit koně předvídat,to znamená žádná pravidelnost.Ani při krmení,práci či čištění a potom,nechodit ke koním jen za těmito účely,ale občas jen tak,jako by tam koně ani nebyly(začnou si vás více všímat).Pokud kůň už jenom přenášením váhy naznačuje,že odchází,změňte směr a běžte třeba k jinému koni,nebo se zastavte,otočte se a běžte do opačné strany a potom se pokuste znova ke koni přistoupit.A to hlavní,pamatujte,že koně mají nepředstavitelnou pozorovací schopnost a dokáži na vás poznat ,třeba jen podle pohybu nervozitu,nebo vztek a instikt jím veli se vyhnout nepříjemnému Tak,že je hodně důležité a je třeba to nepodceňovat,s jakou náladou,myšlenkou a klidem ke koním přistupujete.Zkuste si to porovnat třeba s případem,kdy kůň od vás neodcházel a vzpomeňte si,jak a na co jste při tom mysleli. KONĚ NEMAJÍ ŽÁDNÉ LIDSKÉ VLASTNOSTI JE TŘEBA TO MI´T VŽDY NA PAMĚTI. Pamatujte,že koně nikdy nelžou!
Tak ať vám koně jdou.

Neregistrovaný uživatel

17.8.2010 18:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.146.243

Nám tohle v našem tříčlenném stádu dělá nejmladší kobyla, moje kobyla na zavolání přijde, pokud je v ohradě jenom chvilku, tak si pro ní musím přijít, ale nikdy nenaznačila pokus o útěk, valach ten většinou čeká až si pro něj přijdu, ale i přijde sám a ta mladá kobyla, pokud se jí zdá, že je v ohradě jen chvilku, tak prostě nechce pryč a hotovo.
Nejprve k ní jdu, jakože nic, jakmile naznačí pohyb pryč, otočím se, jdu jinudy, nebo k jinému koni, pokud tohle nepomůže, tak na ní "zaútočím" a nutím jí běham, měnit směr a vždy jí nabídnu, aby přišla ke mě, nechceš? tak běhej!, my máme tři menší ohrady, takže se to dá praktikovat výborně (ale i v nich se zadýchám), na pastvině si to moc nedovedu představit, no ... člověk by se víc naběhal ... mě se tato metoda osvědčila, teď to kobyla zkusí jednou na čas a když už tak stačí jednou odehnat a ona si to hned připomene a je pokoj.
Kůň je zvíře pohodlné a pochopí, že je lepší se nechat chytit, než pak třeba půl hodiny makat.

Neregistrovaný uživatel

19.8.2010 09:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.115.114

"Kůň je zvíře pohodlné a pochopí, že je lepší se nechat chytit, než pak třeba půl hodiny makat"

skvělé pro přátelský vztah - koňovo překlad: rači se necham sežrat hned a ne až potom co padnu vysílením.

To já rači koně za to že přijde, nechá si nandat ohlávku a jde se mnou, odměním něčím příjemným - pamlskem. Ono mu velmi rychle dojde, že tím že příjde získá bonus. Nepřeberte si to jako že láduju koně cukrem horem dolem. Ale když uspokojí mé požedavky tak jak chci, dostane pozitivní odměnu.

Odměnit koně klidem, který měl i před mým příchodem, ale právě tím mým příchodem ho ztratil, nepovažuji za odměnu.

Neregistrovaný uživatel

19.8.2010 14:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.0

"skvělé pro přátelský vztah - koňovo překlad: rači se necham sežrat hned a ne až potom co padnu vysílením."

Nemám nic proti přátelskému vztahu, ale přátelský vztah nezaručí poslušnost a tu je třeba také vyžadovat. Poslušnost se s přátelským vztahem nevylučuje, jejich kombinace je určitě ideální. Dítě má k matce také "přátelský" vztah, ale když neposlechne, dostane na prdel, to je zcela v pořádku. Pro koně není poslušnost nic nepřirozeného, ve stádě je to základ přežití celého stáda. Pokud budete mít jen přátelský vztah, ale nebudete mít současně respekt jako vůdce, kůň k Vám rád přiběhne, když se mu ovšem bude chtít a nebude mít zrovna na práci něco zajímavějšího, jinak vás bude mít tzv. na háku, pak za něj těžko můžete převzít odpovědnost.

Neregistrovaný uživatel

20.8.2010 08:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.52

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"skvělé pro přátelský vztah - koňovo překlad: rači se necham sežrat hned a ne až potom co padnu vysílením."

Nemám nic proti přátelskému vztahu, ale přátelský vztah nezaručí poslušnost a tu je třeba také vyžadovat. Poslušnost se s přátelským vztahem nevylučuje, jejich kombinace je určitě ideální. Dítě má k matce také "přátelský" vztah, ale když neposlechne, dostane na prdel, to je zcela v pořádku. Pro koně není poslušnost nic nepřirozeného, ve stádě je to základ přežití celého stáda. Pokud budete mít jen přátelský vztah, ale nebudete mít současně respekt jako vůdce, kůň k Vám rád přiběhne, když se mu ovšem bude chtít a nebude mít zrovna na práci něco zajímavějšího, jinak vás bude mít tzv. na háku, pak za něj těžko můžete převzít odpovědnost.

Tohle je dost přitažené za vlasy. Kůň není člověk a tak srovnávat poslušnost dítěte a koně je naprosto mimo. Dítě má pocit viny ale kůň ne. Dítěti můžeš nařezat ale koni ne. Já popsaný problém měl také. Mám koně dva a vždy ve stádě. Valášek přijde vždy na zavolání i z druhé strany výběhu a klisna, která je dominantní občas hned, občas jí to trvá. Dokonce to občas bývý tak, že mě k ní nechtějí ostatní koně pustit. Na ní se mi osvědčila houska a to, že mě nechá přijít, když nevidí vodítko a ohlávku. Vodítko si uvážu kolem pasu a ohlávku schovám. Přijdu k ní a nejprve ji pohladím a nechá navolno a dám jí kus housky. Odvážu vodítko a přehodím přes krk, pak teprve dám ohlávku. Dostane další kousek housky. Pak jí pustím a jdu pryč. Za deset minut to opakuji. Když tomu věnuješ čas a jedno odpoledne budeš takhle ke koni chodit, odchytíš ho a zase pustíš, tak výrazně odstraníš to utíkání před tebou. Občas to opakuj. Také dělám to, že odchytím oba koně, Vyčistím je, dám jim pamlsek a pustím zpět do výběhu. Oni si pamatují, že ne každý nasazení ohlávky znamená práci. Při práci je často odměňuji klidem. Koně pak vědí, že když mi vyhoví, budou mít vytoužený klid.

Neregistrovaný uživatel

20.8.2010 10:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.169.27

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, pokusim sa vam tu opisat svoj „problem“.
V oktobri minuleho roka som si kupila kobylku STxQH, v aprili mala tri roky. Mala som ju na ranci, kde bolo vsetko vyborne organizovane pod dohladom skuseneho koniara, chodila do ohradeneho vybehu s ostatnymi konmi, nechala sa chytit, obsadnutie zvladla takisto velmi dobre (par krat si vyhodila so sedlom, ale bez jazdca a na lonzi). Od zaciatku mi bolo jasne, ze je to kon s vlastnou hlavou. Ludia od ktorych som ju kupovala mi skalopevne tvrdili, ze je to konik mily, priatelsky a lahko si vybuduje k ludom vztah. Snazila som sa robit vsetko najlepsie ako som vedela, ale po case som sa aj s kobylkou musela prestahovat na ine miesto.
Dostali sme sa na jedno druzstvo, kde boli dva kone – mlada A1/1 a 12rocny valach. Moja trojrocka okamzite prebrala velenie, valach sa do nej zamiloval az po usi. Tu na druzstve kone pustaju navolno po areali plus maju moznost vyjst na velke luky, ktore niesu ohradene. Postupom casu pribudli dalsie dva kone, valachovia. Moja kobylka je stale na cele stada ako veduca kobyla, ktoru vsetci nasleduju. A tu sa myslim zacali problemy. Akonahle som ju chcela na luke chytit, alebo sa ku stadu priblizit, zacne utekat a za nou vsetky kone. Vacsinou je ich chytanie viachodinova zalezitost, niekedy ale maju svetle chvile, kedy ma nechaju sa k nim pridat, chytit ich, odviest do mastale a zavriet. Nie vsak vzdy, ked ich chytim dvediem ich z luky a idem jazdit, alebo pracovat, niekedy len jednoducho chcem byt s nimi. Raz utekaju a raz nie. Posledny tyzden som ich rano vzdy von pustala ja, lebo som im najprv potrebovala nastriekat antibakterialny sprej na nohy (traja z nich mali podlomy). Dnes rano vsak uz boli pustene na luke, ja v gumakoch a so sprejom v ruke som isla k nim, ze odbavim ranajsi ritual a necham ich na pokoji nech sa dalej pasu. Prveho som chytila mojho A1/1 valacha, ale ked zbadal sprej odcvalal odo mna prec. Bola som na ne sama, takze mi kona nemal kto pridrzat. Aj k mojej kobylke som sa mohla priblizit, pohladit, chytit za ohlavku, ale akonahle som sa jej dotkla nohy, zacala predo mnou utekat. Nakoniec sa mi podarilo zastriekat len mojho valacha, ostatni uz boli odo mna uz niekde v polke luky. Viem ze som nemala, ale vykaslala som sa na to a so slzami v ociach som sla domov...
Ako si mam vybudovat so svojimi konmi vztah, aby predo mnou neutekali? Kobylka je mlada a velmi svojhlava, vie byt uzasne zlaticko, ale vie cloveka co do nej dava vsetko aj pekne zranit, ze sa za snahu takto odplaca. Nemam v okoli ziadneho horsemana, co by prisiel a skusil to na vlastnej kozi, mam okolo seba samych neskusenych ludi a ja sama sa potrebujem este vela ucit, aj ked som pri konoch uz cez 8-9 rokov. Mate aj vy podobny problem? Uplacat kone mrkvou nechcem, chcem, aby im samotna moja pritomnost a pohodlie so mnou boli odmenou. Ako na to?

Este by som dodala, ze pri cisteni, nasedlavani aj nauzdovani je bezproblemova, pod sedlom sa stale uci. Posledne dva tyzdne pre podlom na zadnej nohe nejazdila, ani sa s nou nic nerobilo, okrem osetrovania.

Neumím to popsat moc odborně, ale můj kůň buď přijde (někdy jen kousek) nebo alespoň nezdrhá - to bych ho asi přerazila vejpůl. Myslím si že důležitá je důvěra koně v tebe, že s tebou je to OK, tzn. asi někde něco hnojíš a kůň tudíž reaguje tak jak reaguje. Můj (jsem velmi ukecaná) je zvyklý na to že ho chválím, ale taky nadávám, takže i když mi popojde tak zastaví, protože mu vyčiním, důvod je stejný, repelent, ošetření čehokoliv, ale jít aˇž pro ohlávku a až pro vodítko jsem fakt líná a zvládnu to bez toho. Takže zkus veškerou práci s koněm dělat spravedlivě a přiměřeně a když zrovna nepřijde, třeba alespoň nebude prchat. Dobrej znak je i to jak se kůň zachová když ho po práci vracíš do ohrady, chce být s tebou ? nebo prchá pryč ? Podle toho si můžeš trochu zhodnotit jak se na vaší práci díval on, můj v tom má jasno, buď mě vyloženě nechce pustit z ohrady a dotírá (dokonce mi nabízí pojď si hrát ve volnosti), nebo na mě hodí vokem a různým tempem se odvalí pryč - většinou důvod vím (snažím se zdokonalit sebe na jízdárně - katastrofa).

Neregistrovaný uživatel

22.8.2010 08:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.16

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je dost přitažené za vlasy. Kůň není člověk a tak srovnávat poslušnost dítěte a koně je naprosto mimo. Dítě má pocit viny ale kůň ne. Dítěti můžeš nařezat ale koni ne. Já popsaný problém měl také. Mám koně dva a vždy ve stádě. Valášek přijde vždy na zavolání i z druhé strany výběhu a klisna, která je dominantní občas hned, občas jí to trvá. Dokonce to občas bývý tak, že mě k ní nechtějí ostatní koně pustit. Na ní se mi osvědčila houska a to, že mě nechá přijít, když nevidí vodítko a ohlávku. Vodítko si uvážu kolem pasu a ohlávku schovám. Přijdu k ní a nejprve ji pohladím a nechá navolno a dám jí kus housky. Odvážu vodítko a přehodím přes krk, pak teprve dám ohlávku. Dostane další kousek housky. Pak jí pustím a jdu pryč. Za deset minut to opakuji. Když tomu věnuješ čas a jedno odpoledne budeš takhle ke koni chodit, odchytíš ho a zase pustíš, tak výrazně odstraníš to utíkání před tebou. Občas to opakuj. Také dělám to, že odchytím oba koně, Vyčistím je, dám jim pamlsek a pustím zpět do výběhu. Oni si pamatují, že ne každý nasazení ohlávky znamená práci. Při práci je často odměňuji klidem. Koně pak vědí, že když mi vyhoví, budou mít vytoužený klid.

Jůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů s tou houskou je to super,že jsem na to nepřišel dřív.Jak jednoduché.Budu sebou nosit nůši plnou housek a kůň bude fungovat.Hodím housku před koně,kůˇudělá deset kroků a tak budu pokračovat,až dojedu do cíle.Konečně jsem přišel na to,jaká je největší motivace pro koně...houska.

Neregistrovaný uživatel

22.8.2010 17:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.223.65

A proč ne jako?Já chodím s koněm na prochajdu úplně navolno,vzdálí se maximálně 20 metrů ode mě,ale pořád si mě hlídá,abych mu nezmizela.Ale když potřebuju aby rychle přišel ke mě (třeba když jede traktor) a nemusela se rozběhnout,aby mě doběhl on,tak zavolám -POJD SEM, NA ,kůn je v mžiku u mě a za to dostane kousek chleba.Počkáme,až přejede traktor a jde se dál.Pamlsky potom nežebrá,ví,že ho dostane jen když poslechne na zavolání

Neregistrovaný uživatel

16.9.2010 23:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.181

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A proč ne jako?Já chodím s koněm na prochajdu úplně navolno,vzdálí se maximálně 20 metrů ode mě,ale pořád si mě hlídá,abych mu nezmizela.Ale když potřebuju aby rychle přišel ke mě (třeba když jede traktor) a nemusela se rozběhnout,aby mě doběhl on,tak zavolám -POJD SEM, NA ,kůn je v mžiku u mě a za to dostane kousek chleba.Počkáme,až přejede traktor a jde se dál.Pamlsky potom nežebrá,ví,že ho dostane jen když poslechne na zavolání

Asi to bude pravda je nutně s koněm vybudovat přatelsky vztah tudiž vic s nim stravit času, dokazat mu svoji lasku,zyskat přizen odměnou.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 08:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.1

Mám kobylu, která se ze začátku nechtěla nechat chytit na odehnání reagovala tak, že radši běhat hodinu než se nechat chytit, když to zkoušeli přístě, ona hned po jejich příchodu na pastvinu začala běhat. Je to přecitlivělé a lehce histerické zvíře, naštěstí dost zvědavé a pažravé. Musí se na ní pomalu, v klidu a hodně chválit. Začali jsme tak, že jsem si pomohla dalším koněm a menším výběhem. Starší klidný kamarád se nechal chytit, dostal pamlsek a velikou pochvalu, ona zkoumala co se děje a tak jsme začali postupně chytat - napřed vodítko přes krk, potom ohlávku u sebemenšího pokroku je třeba hodně chválit a na konci dát pamlsek (ne moc stačí malý čtvereček). Dnes chytnu tohoto koně na 3 hektarové pastvině, v většinou na zavolání přijde. Ale trvalo to, chce to klid, promyšlený pomalý postup, nechvátat, hodně chválit a tvářit se, že vlastně nic nepotřebuju a když to nepůjde ono se nic neděje. Pomalými postupnými kroky lze dosáhnout skoro všeho a já osobně pamlsky nezatracuju. Nedávám je pořád, ale odměním dobrý výkon nebo snahu. Koně nežebrají, spolupracují, nemám s nimi problém.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 10:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.181

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám kobylu, která se ze začátku nechtěla nechat chytit na odehnání reagovala tak, že radši běhat hodinu než se nechat chytit, když to zkoušeli přístě, ona hned po jejich příchodu na pastvinu začala běhat. Je to přecitlivělé a lehce histerické zvíře, naštěstí dost zvědavé a pažravé. Musí se na ní pomalu, v klidu a hodně chválit. Začali jsme tak, že jsem si pomohla dalším koněm a menším výběhem. Starší klidný kamarád se nechal chytit, dostal pamlsek a velikou pochvalu, ona zkoumala co se děje a tak jsme začali postupně chytat - napřed vodítko přes krk, potom ohlávku u sebemenšího pokroku je třeba hodně chválit a na konci dát pamlsek (ne moc stačí malý čtvereček). Dnes chytnu tohoto koně na 3 hektarové pastvině, v většinou na zavolání přijde. Ale trvalo to, chce to klid, promyšlený pomalý postup, nechvátat, hodně chválit a tvářit se, že vlastně nic nepotřebuju a když to nepůjde ono se nic neděje. Pomalými postupnými kroky lze dosáhnout skoro všeho a já osobně pamlsky nezatracuju. Nedávám je pořád, ale odměním dobrý výkon nebo snahu. Koně nežebrají, spolupracují, nemám s nimi problém.

To je moc dobre skutečne porozuměni věci.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 10:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.181

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám kobylu, která se ze začátku nechtěla nechat chytit na odehnání reagovala tak, že radši běhat hodinu než se nechat chytit, když to zkoušeli přístě, ona hned po jejich příchodu na pastvinu začala běhat. Je to přecitlivělé a lehce histerické zvíře, naštěstí dost zvědavé a pažravé. Musí se na ní pomalu, v klidu a hodně chválit. Začali jsme tak, že jsem si pomohla dalším koněm a menším výběhem. Starší klidný kamarád se nechal chytit, dostal pamlsek a velikou pochvalu, ona zkoumala co se děje a tak jsme začali postupně chytat - napřed vodítko přes krk, potom ohlávku u sebemenšího pokroku je třeba hodně chválit a na konci dát pamlsek (ne moc stačí malý čtvereček). Dnes chytnu tohoto koně na 3 hektarové pastvině, v většinou na zavolání přijde. Ale trvalo to, chce to klid, promyšlený pomalý postup, nechvátat, hodně chválit a tvářit se, že vlastně nic nepotřebuju a když to nepůjde ono se nic neděje. Pomalými postupnými kroky lze dosáhnout skoro všeho a já osobně pamlsky nezatracuju. Nedávám je pořád, ale odměním dobrý výkon nebo snahu. Koně nežebrají, spolupracují, nemám s nimi problém.

To je moc dobre skutečne porozuměni věci.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 13:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.0

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je moc dobre skutečne porozuměni věci.

Já mám ale moc špatné porozumění tomuto příspěvu.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 14:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.181

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám ale moc špatné porozumění tomuto příspěvu.

Byl to nazor na odpoved abonenta156.1

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 14:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.94.254

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je dost přitažené za vlasy. Kůň není člověk a tak srovnávat poslušnost dítěte a koně je naprosto mimo. Dítě má pocit viny ale kůň ne. Dítěti můžeš nařezat ale koni ne. Já popsaný problém měl také. Mám koně dva a vždy ve stádě. Valášek přijde vždy na zavolání i z druhé strany výběhu a klisna, která je dominantní občas hned, občas jí to trvá. Dokonce to občas bývý tak, že mě k ní nechtějí ostatní koně pustit. Na ní se mi osvědčila houska a to, že mě nechá přijít, když nevidí vodítko a ohlávku. Vodítko si uvážu kolem pasu a ohlávku schovám. Přijdu k ní a nejprve ji pohladím a nechá navolno a dám jí kus housky. Odvážu vodítko a přehodím přes krk, pak teprve dám ohlávku. Dostane další kousek housky. Pak jí pustím a jdu pryč. Za deset minut to opakuji. Když tomu věnuješ čas a jedno odpoledne budeš takhle ke koni chodit, odchytíš ho a zase pustíš, tak výrazně odstraníš to utíkání před tebou. Občas to opakuj. Také dělám to, že odchytím oba koně, Vyčistím je, dám jim pamlsek a pustím zpět do výběhu. Oni si pamatují, že ne každý nasazení ohlávky znamená práci. Při práci je často odměňuji klidem. Koně pak vědí, že když mi vyhoví, budou mít vytoužený klid.

Trochu bych nesouhlasila a trochu bych navázala...
To srovnání bych klidně s malým dítětem nechala, muůj valach tomu dopovídá,pravda vinu necítí ale ukřivděný umí být luxusně a je pravdad že od začátku ho vychovávám jak dítě stejně tak jak chválím i potrestám -přátelství a respekt by měl jít ruku v ruce, má přeci jen 600kg, aleco se týče odchytu ve výběhu stačí ho parkát z výběhu vytáhnout a popást a hned mám jistotu, že ke mě bude chodit pravidelně, né ho jen brát pokaždé pracovat,nyní tím, že chodíme častěji pást(2-3 týdně jdem pod sedlo), jak mě vidí letí k východu a čeká na mě..opravdu jsou jak malé děti stačí je nalákat na něco "SLADKÉHO"

Ale ten návod s houskou super, jen škoda, že né každý má tolik trpělivost a bohužel i času...

Přidejte reakci

Přidat smajlík