Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.138
Ta otázka tu na konci nějaké diskuze zazněla od někoho jiného, ale tuším zůstala bez odpovědi.
Zaujalo mne to, protože to nevím a nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Bylo mnohem více koní vůbec - jak to jejich majitelé řešili, v době před odčervovacími pastami chemického původu? Nevíte někdo, neslyšeli jste?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.88.181
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ta otázka tu na konci nějaké diskuze zazněla od někoho jiného, ale tuším zůstala bez odpovědi.
Zaujalo mne to, protože to nevím a nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Bylo mnohem více koní vůbec - jak to jejich majitelé řešili, v době před odčervovacími pastami chemického původu? Nevíte někdo, neslyšeli jste?
Ja nevim,ale někdo ze starych konjaku to určitě vi.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.10.197
já slyšela o česneku
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.229
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ta otázka tu na konci nějaké diskuze zazněla od někoho jiného, ale tuším zůstala bez odpovědi.
Zaujalo mne to, protože to nevím a nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Bylo mnohem více koní vůbec - jak to jejich majitelé řešili, v době před odčervovacími pastami chemického původu? Nevíte někdo, neslyšeli jste?
Zdravý kůń bez odčervení docela dobře vyžije. Občas si zakašle, dřív se spotí, občas ho někde loupne, možná bude hůře krmitelný se srstí bez lesku. Hříbata a oslabení koně (starší, kobyly po porodu) jsou náchylnější, u těch byla větší úmrtnost.
Srnky v lese taky nikdo neodčervuje. Pak ale stojí za to podívat se jak jsou prolezlé červy - ve svalech, plicích, pod očima... Od určité doby zvěřinu nejím...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.32.84
Česnek a plevy. Plevy prý odčervovaly mechanicky, používaly se preventivně. Česnek se do koně rval násilím ve větším množství, když měl problém. Tak to prý dělal děda před druhou světovou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.229
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Česnek a plevy. Plevy prý odčervovaly mechanicky, používaly se preventivně. Česnek se do koně rval násilím ve větším množství, když měl problém. Tak to prý dělal děda před druhou světovou.
Můžu vědět jak se plevama odčervovalo mechanicky? Byly schopny "vyčistit" zažívací trakt od parazitů?
Mám doma velmi starou - prvorepublikovou - publikaci o krmení koní. Zkusím v ní pohledat nějaké instrukce.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Ve starších bylinářích jsou uvedeny byliny na odčervení ve veterinární praxi - bohužel ty byliny jsou většinou trošku jedovaté a chybí dávkování - takže nepoužitelné.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.0.0
Plevy jako téměř čistá vláknina působí ve střevech jako kartáč na střevní stěny. Tam, kde se tvoří na povrchu střeva usazeniny, tam se skvěle daří nežádoucím organizmům, ať bakteriím nebo parazitům, mají tam prostě svůj klídek a spokojeně se množí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.229
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Plevy jako téměř čistá vláknina působí ve střevech jako kartáč na střevní stěny. Tam, kde se tvoří na povrchu střeva usazeniny, tam se skvěle daří nežádoucím organizmům, ať bakteriím nebo parazitům, mají tam prostě svůj klídek a spokojeně se množí.
A co paraziti ve svalovině, plicích... to asi plevy neřeší. Asi lépe něco nežli nic, aspoň pro ten pocit...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.79.202
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můžu vědět jak se plevama odčervovalo mechanicky? Byly schopny "vyčistit" zažívací trakt od parazitů?
Mám doma velmi starou - prvorepublikovou - publikaci o krmení koní. Zkusím v ní pohledat nějaké instrukce.
Podotýkám, že čerpám ze staré publikace: Výživa domácích zvířat - hygiena krmení a dietetika Krmení domácích zvířat ve vztahuk nemocem, vzniku a léčení chorob. - Med. vet. Dr. et. Dr. ing. agr. Kučera - V praze 1926
Ve vztahu k parazitům se zmiňuje nemoc Vrtohlavost - původcem je tasemnice - nebezpečí je vlhké počasí a pastevní psi. pastevní psi se léčí 3měsíce před použitím na pastvě. Mozky nemocných zvížat ničit. V období rozšíření vrtohlavosti mláďata nevyhánět na pastvu.
Poruchy jaterní - invasivní choroby vyvolané cisopasníky - červovitá nákaza plic - spůsobené zárodky rodu strongylus - při silné invazi odnímají hostiteli živiny. Nejdůležitější je zabránit nakažení pomocí opatření:
1) Uzavření mokrých pastvin, a vyloučiti z krmení produkty mokrých ploch
2) Napájení zdravou vodo. Napajedla upravit tak aby nemohla být znečištěna výkaly
3) Nemocná zvířata oddělit
4) Infikované pastviny zorati a několik roků obhospodařovati jako pole. zárodky ničit vápněním, ledkem, močůvkou.
Nejjistější ochranou je krmení suchou pící. neinfikovat pastviny nově koupenými zvířaty. desinfekce prostor s nakaženými zvířaty je samozdřejmostí. Vystřílení divoké zvěře Nepoužívat syrové obsahy bachorů jatečných zvířat.
intenzivní výživa má příznivý vliv na přestání nemoci - suchá píce, luštěniny, pivovarské odpadky, otruby, obilné drtě, pokrutiny...
Dále jsou zmíněny škrakavky a úplavice
Z publikace jednoznačně vyplývá, že nízkopoložené vlhké (zaplavované) pastviny jsou příčinou mnoha chorob /nejen způsobené cizopasníky/.
Bohužel léčba zmíněná není, z toho já vyvozuji, že krmivem se v akutní fázi neléčilo, dostatek krmiva byl "podporou" vetrinární léčby, jestli byla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.138
Díky moc všem za informace.
Jistě lidi dřív dělali, co mohli a co nevyřešili, to pošlo.
Jen by mne zajímalo, jakým způsobem přišli na byliny, které proti parazitům pomáhají a stanovili použitelné množství. A také, jestli koně volně v přírodě nějakým šestým smyslem poznají, co sežrat, aby si sami pomohli. Ikdyž masívní začervení bude problém domestikace, kdy množství koní se pohybuje na omezené ploše a paraziti se do nich díky tomu dostávají pořád dokola...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.226
nevím, jak u koní, ale myslím, že ovce a kozy znají léčivé účinky bylin. Letos se nám narodila kozička s překloubenými předními nožičkami. Ze začátku nosila dlahy, nohy se jí tak nějak narovnaly, ale pořád měla velké problémy s chůzí. Kozy jsem chodila pást k řece a ona jediná z celého stáda upřednostňovala listy kostivalu. Vím, že nejvíc účinné látky je v kořenech, ale k těm se z pochopitelných důvodů nedostala. Ostatní kozy si kostivalu jen ukously, nebo si ho nevšímaly vůbec. Náhoda? A jiná koza měla dost ošklivý kašel, nepřecházel jí ani po odčervení. Ta pro změnu spásala ve velkém jitrocel, který taky kolem řeky všude roste. A opět, ostatní kozy se na jitrocel nějak nevrhaly. Zase náhoda? Dana
Ale proč si jedna koza oblíbila sítinu, to netuším
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.25.32
Ta koza věděla, na co sítinu potřubuje - teda, správněji řečeno, ona to cítila.