Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

29.3.2005 18:41
Neregistrovaný uživatel

Ahoj, chtěla jsem se zeptat nějakých zkušených koňáků na radu ohledně jedné hóóódně rozmazlené poničky. Je to čtyřletá klisnička, ala vzhledem ktomu, že v životě nedostala ani bičíkem(ne že jsem zastánce tvrdé výchovy), ale tohle už fakt nejde. Dnes jsme s kobylkou chtěli skákat ve volnosti. A výsledek? kobylce se prostě nechtělo, tak proč se nervovat? stačí se přece postavit na zadní, nebo proti člověku a oni mě nechají ne? Chci se zeptat, jaký máte názor a jak nenásilně kobylku naučit poslouchat a respektu k člověku? díky

Neregistrovaný uživatel

30.3.2005 09:07
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, chtěla jsem se zeptat nějakých zkušených koňáků na radu ohledně jedné hóóódně rozmazlené poničky. Je to čtyřletá klisnička, ala vzhledem ktomu, že v životě nedostala ani bičíkem(ne že jsem zastánce tvrdé výchovy), ale tohle už fakt nejde. Dnes jsme s kobylkou chtěli skákat ve volnosti. A výsledek? kobylce se prostě nechtělo, tak proč se nervovat? stačí se přece postavit na zadní, nebo proti člověku a oni mě nechají ne? Chci se zeptat, jaký máte názor a jak nenásilně kobylku naučit poslouchat a respektu k člověku? díky

Zanedbaná výchova vede k tvrdšímu postupu při převýchově. Tím, že někdo koně rozmazlí, zadělává mu na tvrdší výchovu, než by bylo třeba, kdyby kůň zkažený nebyl. Chceš-li mít u koně respekt, musíš na něho vyvinout nějaký tlak. U nezkaženého koně stačí psychický tlak, řeč těla, bez fyzického kontaktu. Pokud se však kůň stává nebezpečným a útočí, švihnutí bičíkem přes plece nebo popohnání švihnutím přes zadek má smysl. Aby ale švihnutí vedlo k respektu a ne ke strachu, musí se odehrát podle koňských pravidel. Neměla by z tebe čišet zlost ("Jaktože neposloucháš, ty jedna...") ale klidné odhodlání ("Jestliže řeknu, že půjdeš, tak půjdeš."), a než ke švihnutí dojde, musí kůň dostat příležitost pokyn splnit na základě jemu srozumitelného požadavku, takže žádné bití hlava nehlava, ale postup nabídka, důraznější nabídka, hrozba a pak teprve švihnutí, a tento postup v klidu opakovat, dokud kůň nezačne reagovat dřív, než švihnutí přijde.
Ve volnosti dáváš koni větší možnosti se vyhnout práci, pro převýchovu bych nejprve volila nějakou činnost s větší možností okamžité kontroly (třeba přelonžování přes kavaletku).

Neregistrovaný uživatel

30.3.2005 11:31
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zanedbaná výchova vede k tvrdšímu postupu při převýchově. Tím, že někdo koně rozmazlí, zadělává mu na tvrdší výchovu, než by bylo třeba, kdyby kůň zkažený nebyl. Chceš-li mít u koně respekt, musíš na něho vyvinout nějaký tlak. U nezkaženého koně stačí psychický tlak, řeč těla, bez fyzického kontaktu. Pokud se však kůň stává nebezpečným a útočí, švihnutí bičíkem přes plece nebo popohnání švihnutím přes zadek má smysl. Aby ale švihnutí vedlo k respektu a ne ke strachu, musí se odehrát podle koňských pravidel. Neměla by z tebe čišet zlost ("Jaktože neposloucháš, ty jedna...") ale klidné odhodlání ("Jestliže řeknu, že půjdeš, tak půjdeš."), a než ke švihnutí dojde, musí kůň dostat příležitost pokyn splnit na základě jemu srozumitelného požadavku, takže žádné bití hlava nehlava, ale postup nabídka, důraznější nabídka, hrozba a pak teprve švihnutí, a tento postup v klidu opakovat, dokud kůň nezačne reagovat dřív, než švihnutí přijde.
Ve volnosti dáváš koni větší možnosti se vyhnout práci, pro převýchovu bych nejprve volila nějakou činnost s větší možností okamžité kontroly (třeba přelonžování přes kavaletku).

Pozor ale, většina takovýchto koní se při švihnutí bičem začne ještě více vztekat a jít proti. pak už ono jedno švihnutí nestačí a chce to opravdu hodně přitvrdit dokud kůň nesplní onen náš požadavek, pak následuje pochvala. Hlavně se nesmí koni v ničem ustoupit, to už byste se pak s ním nedomluvili vůbec. Hodně štěstí, pevnou ruku a vůli. Jednoho takového máme taky ve stáje, a někdy je s ním opravdu těžké pořízení.

Neregistrovaný uživatel

30.3.2005 12:10
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pozor ale, většina takovýchto koní se při švihnutí bičem začne ještě více vztekat a jít proti. pak už ono jedno švihnutí nestačí a chce to opravdu hodně přitvrdit dokud kůň nesplní onen náš požadavek, pak následuje pochvala. Hlavně se nesmí koni v ničem ustoupit, to už byste se pak s ním nedomluvili vůbec. Hodně štěstí, pevnou ruku a vůli. Jednoho takového máme taky ve stáje, a někdy je s ním opravdu těžké pořízení.

Ahoj. Pomahala jsem kamaradce s prevychovou jejiho konika. Mela podobny problem jako ty. Zkratka se naucila ze kdyz shodi jezdce tak se domu, takze kazda vyjizdka koncila stejne. Rozhodla jsem se ji pomoct a zacala se kobylce venovat co to slo. Trvalo to skoro cely rok, ale stalo to za to. Na konci tohoto roku jsme prekonavali metrove prekazky pod jezdcem. Postupovala jsem podle toho jak na me kobylka ten den pusobila, pokud byla vstricna stravili jsme na jizdarne i 2 hod pod sedlem poku mela spatny den venovala jsem se ji na lonzi a navazovali kontak ze zeme. Po kazdem uspechu nasledovala odmena pri vzpirani se zlobeni trest v podobe biciku ktery ji obcas plesknul pekne o zadek. Takze se pekne z rozmazlene kobylky podotykam ze to byla Haflingerka stala slusne vychovana dama. Ale jak rikam nic se neda uspechat.A co nekomu trva rok u nekoho to treba dva. Hlavne neztracet trpelivost a dat do toho vse. Opravdu ten pocit po tom stoji za to.

Neregistrovaný uživatel

30.3.2005 12:14
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj. Pomahala jsem kamaradce s prevychovou jejiho konika. Mela podobny problem jako ty. Zkratka se naucila ze kdyz shodi jezdce tak se domu, takze kazda vyjizdka koncila stejne. Rozhodla jsem se ji pomoct a zacala se kobylce venovat co to slo. Trvalo to skoro cely rok, ale stalo to za to. Na konci tohoto roku jsme prekonavali metrove prekazky pod jezdcem. Postupovala jsem podle toho jak na me kobylka ten den pusobila, pokud byla vstricna stravili jsme na jizdarne i 2 hod pod sedlem poku mela spatny den venovala jsem se ji na lonzi a navazovali kontak ze zeme. Po kazdem uspechu nasledovala odmena pri vzpirani se zlobeni trest v podobe biciku ktery ji obcas plesknul pekne o zadek. Takze se pekne z rozmazlene kobylky podotykam ze to byla Haflingerka stala slusne vychovana dama. Ale jak rikam nic se neda uspechat.A co nekomu trva rok u nekoho to treba dva. Hlavne neztracet trpelivost a dat do toho vse. Opravdu ten pocit po tom stoji za to.

A jeste jedna vec. Doporucuji aby se konikovi venoval jeden na nejvyse dva lide jinak neni uspech zarucen. Pokud se kazdou chvilku u konika objevuje nekdo jiny a pozaduje po nem neco jinak nez predesli trener nepovede to k naprave, ale ke zhorseni, takze na to taky pozor.

Přidejte reakci

Přidat smajlík