Cuy morčata - na maso

Jak velký prostor mám počítat na 1 morče?
Celkem mě láká, že oproti králíkům nemusí mít člověk strach jim dát trávu či zeleninu. Té přebytky vyhazujeme, protože mám u králíků strach z kokci.
Líbí se mi, že by to mohl být takový doplňkový chov.

Tabulkové minimální rozměry jsou 700 cm2 na morče a 1500 cm2 na samici s mladými. Ale připadá mi, že ty tabulky jsou dělané na normální, malá morčata.

Čím víc místa, tím líp, jinak se blbě udržuje čistota a morčata se můžou začít rvát, prostě protože si nemůžou jít z cesty. V 60 x 80 cm kotci mám dvě, výjimečně tři, když je v tom nějaké mládě. Stejná velikost sedí i jedné samici s mladými. Měla jsem i dvě samice s mladými v 60 x 100 cm, ale to už mi přišlo na hraně a tyhle samice se spolu dobře snáší. V kotci 80 x 120 cm jich může bydlet pět šest a to vypadá, že se jim líbí nejvíc z možností kotců, nejvíc happy jsou přes léto ve velkém výběhu na pastvě.

Dobrý večer, po jaké době samici znovu připouštíte?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý večer, po jaké době samici znovu připouštíte?

Podle kondice, chci, aby nabraly zpátky všechno, co shodily během kojení. Většinou cca dva měsíce po porodu.

Děkuji.

Já je mám v boudě 4 x 4 metry pod králikárnama. Stranou mají kotec asi jeden metr ctverečný kam se chodí vyspat a tam také dostávají i krmení, je jich tam kolem 25 a kocour. Ten spí s nima, asi je mu tam teplo. Jinak morčata seberou vše co spadne z králikárny anebo co natrousím při krmení. V létě chodi ven na zahradu kde se pasou. Morče žere snad celý den. Všechny zeleninové zbytky dostávají morčata jinak vše jako králici. Tři, čtyř měsíční mají 3/4 kg.
K nějakým rvačkám ani nedochází, vytvořily si svoji hierarchyi a jsou v pohodě. Občas do sebe šťouchnou samci ale slabší se okamžitě klidí z cesty. Ani páření neni jak by si každý myslel, jak se k samici přiblíží samec ta ho vyplatí a je klid. Většina samic má mladé jenom jednou do roka, ale zato minimálně čtyři. V loni měla vůdčí samice šest mláďat a všechny odchovala. Na týden jsem je radši zavřel do králikárny, byli přece jenom drobnější. Nyní v zimě jim dávam větvičy z jabloně, ty dávam také králikům. Neni tak docela pravda že nehlodaj. Je to přece jenom hlodavec a potřebuje obrušovat zuby, většinou ale hlodá tam kde je přístup. Nesnaží se však nikam prokousávat.

Tak nějak jako doplněk ke králíkům a koze by se mi to líbilo. Aby byli společně a měly prostor.

A hlodavci nežádoucí? Není při takovém "odpadovém" chovu morčat zvýšený výskyt myší? Předpokládám, že s potkany problém nemáte. To by mne totiž švihlo, ...

chovatelpodluzi napsal(a):
A hlodavci nežádoucí? Není při takovém "odpadovém" chovu morčat zvýšený výskyt myší? Předpokládám, že s potkany problém nemáte. To by mne totiž švihlo, ...

S potkany problém nemám, žádní nejsou. Myši se na podzim stáhnou do tepla ale během zimy je jich minimum. Něco se chytí do pastí, něco poberou kočky ba dokonce i Šumavanky slepice. Chycené myši do pastičky jsem házel ke slepicím, ti se je naučily žrát a už ve třech případech jsem viděl jak ulovili myš.
Ke kozám bych je ale nedával. Kozu rozčiluje když ji běhají pod nohama a občas nějaké morče podupala, já už kozy nechovám. U zvířat je to ale jak víte individuální a není vyloučeno, že jiné koze to vadit nebude.

Dobrý večer, mám asi zvláštní dotaz, kdybych si pořídila skupinku 2-3 samice + samec, k tomu případné odchovy, ráda bych je měla v dřevěné jakoby králíkárně 1 x 2 m s tím, že by se dala otevřít boční dvířka a k tomu by mohli mít cca 1,5 x 6 m pastvu. Na noc by byly v králíkárně, přes den by měli přístup ven. Pokud si ale z dětství pamatuji, tak morče nechodí se na jedno místovyprazdňovat, předpokládám, že takto malý prostor by za chvíli zplanýrovali, navíc jak udržet na hlíně čistotu...? V králíkárně si ji zařídím, ale co venku? Jak velké výběhy pro ně máte, aby to stále vypadalo alespoň trochu jako pastva?

Dobrý večer, mám asi zvláštní dotaz, kdybych si pořídila skupinku 2-3 samice + samec, k tomu případné odchovy, ráda bych je měla v dřevěné jakoby králíkárně 1 x 2 m s tím, že by se dala otevřít boční dvířka a k tomu by mohli mít cca 1,5 x 6 m pastvu. Na noc by byly v králíkárně, přes den by měli přístup ven. Pokud si ale z dětství pamatuji, tak morče nechodí se na jedno místovyprazdňovat, předpokládám, že takto malý prostor by za chvíli zplanýrovali, navíc jak udržet na hlíně čistotu...? V králíkárně si ji zařídím, ale co venku? Jak velké výběhy pro ně máte, aby to stále vypadalo alespoň trochu jako pastva?

mesič napsal(a):
Dobrý večer, mám asi zvláštní dotaz, kdybych si pořídila skupinku 2-3 samice + samec, k tomu případné odchovy, ráda bych je měla v dřevěné jakoby králíkárně 1 x 2 m s tím, že by se dala otevřít boční dvířka a k tomu by mohli mít cca 1,5 x 6 m pastvu. Na noc by byly v králíkárně, přes den by měli přístup ven. Pokud si ale z dětství pamatuji, tak morče nechodí se na jedno místovyprazdňovat, předpokládám, že takto malý prostor by za chvíli zplanýrovali, navíc jak udržet na hlíně čistotu...? V králíkárně si ji zařídím, ale co venku? Jak velké výběhy pro ně máte, aby to stále vypadalo alespoň trochu jako pastva?

Jo, morče kadí a močí víceméně kde to na něj zrovna přijde, s jistou tendencí preferovat rohy, ale že by chodilo jen do rohů, to ani náhodou.

Co se pastvy týče, já mám přenosné ohrádky cca 1,5 m2 a každý den ohrádku prostě posouvám, některé dny i dvakrát. Tuhle ohrádku čtyři morčata vypasou úplně nakrátko, ale trávu to neničí, bobky sežere večer po pastvě pes. Jak bych nechala ohrádku více dní na jednom místě, už by moč a výkaly trávu spálily, a stejně už by tam neměla morčata co žrát.

Co se většího výběhu týče, zkoušela jsem i přenosný kotec otevřený přes den jako úkryt a k tomu velkou ohrádku cca 4 x 4 m, ale příliš se mi to neosvědčilo: morčata se stejně držela v blízkosti úkrytu, kde velmi rychle trávu vypásla, ale dál od domečku se bála chodit, takže prostě celou plochu stejně nevyužila.

Jak píšete o nutnosti doplňování vitamínu C, nezkoušela jste topinambury? My je letos chceme pokusně vsadit na kousek pole a podle toho co píší o jeich složení by možná byly pro močata vhodné. Každopádně je to hodně nenáročná roslina a roste skoro všude.

Co se týče výběhů, ohradu stavět nemusíte to spíše kvůli predátorům. Morče se Vám bude držet kolem boudičky a jenom pomalu si budou rozšiřovat teritorium podle toho jak vypasou trávu. Já jim vytvářím různé kryty třeba z řezníckych badýnek nebo palety. Mají se v případě potřeby kam schovat a cítí se bezpečněji. Jestli chcete aby vám někam nelezly stačí to ohraničit 12 cm širokým prknem, to nepřelezou ani nepodhrabou. Morče nehrabe vůbec. Ohledně trusu, tak zatím jsem nepozoroval že by trávniku nějak vadil. Je to louka nevím co to udělá s udržovaným trávnikem. K těm topinambur a jejich pěstování, je pravda že rostou všude je pak ale otázka jaká bude sklizeň. Rostou a množí se jako brambory, takže potřebují i stejnou půdu. Nať naroste 2 metry i víc a jede skrmit a plody jsou víborný doplněk stravy i pro lidi. Já ale radši jednou za čas koupím hlávku zelí a rozdělím ji i pro králiky. V létě zkrmuji morčatům listy z brukvovité zeleniny která jsou pro králiky nevhodné.

Tady jsem našla jeden z údajů o prospěšnosti zkrmování topinamburů:
5) Krmivo pro králíky, drůbež a jiná hospodářská zvířata. Jaromír Kvaček z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně k tomu poznamenává následující:

“Z výživářského hlediska nemá topinambur dostatek využitelných základních živiny, ale má něco, co tento deficit jednoznačně vyváží. A tím je prebiotická vláknina inulin. Organismus s přísunem inulinu je vitálnější, má silnější imunitu, dokáže lépe využít živiny z dalších složek potravy a nezanedbatelným efektem je i nižší mortalita. Pokusy s úsušky hlíz topinamburu se prováděly zejména u brojlerů králíků, kuřat a kachen. Neméně zajímavý pokus byl uskutečněn ve Slatiňanech u vysokobřezích klisen starokladrubských koní, který dosavadní výsledky potvrdil a navíc se tento příznivý trend projevil i u narozených hříbat
konec citace
dále obsahuje velké množství vitamínů A, B1, C a D.
Chci snimi letos částečně nahradit u králíků krmnou řepu a myslím že morčata, pokud je pořídím si budou pochutnávat taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak píšete o nutnosti doplňování vitamínu C, nezkoušela jste topinambury? My je letos chceme pokusně vsadit na kousek pole a podle toho co píší o jeich složení by možná byly pro močata vhodné. Každopádně je to hodně nenáročná roslina a roste skoro všude.

Topinambury mám a je to výborná rostlinka pro králíky. Jen hlíz se nikdy nedočkám, protože vše zelené zkrmím a tím pádem se hlízy nevytvoří. Ale králíkům nať z topin velice šmakuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady jsem našla jeden z údajů o prospěšnosti zkrmování topinamburů:
5) Krmivo pro králíky, drůbež a jiná hospodářská zvířata. Jaromír Kvaček z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně k tomu poznamenává následující:

“Z výživářského hlediska nemá topinambur dostatek využitelných základních živiny, ale má něco, co tento deficit jednoznačně vyváží. A tím je prebiotická vláknina inulin. Organismus s přísunem inulinu je vitálnější, má silnější imunitu, dokáže lépe využít živiny z dalších složek potravy a nezanedbatelným efektem je i nižší mortalita. Pokusy s úsušky hlíz topinamburu se prováděly zejména u brojlerů králíků, kuřat a kachen. Neméně zajímavý pokus byl uskutečněn ve Slatiňanech u vysokobřezích klisen starokladrubských koní, který dosavadní výsledky potvrdil a navíc se tento příznivý trend projevil i u narozených hříbat
konec citace
dále obsahuje velké množství vitamínů A, B1, C a D.
Chci snimi letos částečně nahradit u králíků krmnou řepu a myslím že morčata, pokud je pořídím si budou pochutnávat taky.

No já můžu říct, že topinambur je sice skvělá plodina, ale nějaký prokazatelný vliv na trávení u mláďat jsem nezaznamenala ani já, ani ing. Blokeš, se kterým jsem o tom hovořila :o).

kachna napsal(a):
No já můžu říct, že topinambur je sice skvělá plodina, ale nějaký prokazatelný vliv na trávení u mláďat jsem nezaznamenala ani já, ani ing. Blokeš, se kterým jsem o tom hovořila :o).

Jenže co je to prokazatelný vliv? Jak to chcete v podmínkách malochovu vyhodnocovat?
Vliv to může mít značný, přitom pokud máte zdravý chov tak změnu nemusíte zaznamenat. Na druhé straně laboratorní výsledky by tento vliv měly potvrdit, protože zkoumají údaje měřitelné jen laboratorními metodami.

To je jako, když někdo tvrdí, že celý život krmí občas chlebem a nemá problémy. Oko vidí, že mu to nezdechlo, přitom laboratorní zkoumání trávicích mechanismů králíka by prokázalo, že došlo ke změnám (neletálním) k horšímu.

Pokud chceme zařadit do jídelníčku králíka prospěšné potraviny, musíme se mnohdy řídit doporučeními vědy, protože řadu věcí nejsme schopni sami posoudit. Hodnocení jako: králík chcípl či přežil, má tvrdé bobky nebo průjem, přibral za měsíc 300g nebo jen 250, to vše jsou velice, velice hrubá kriteria. Navíc by bylo třeba odlišit příznivý vliv jednoho od vlivu druhého, tedy vzájemné interakce prospěšného a méně prospěšného atd.

Víte mě je na topinamburu sympatické to, že při jeho pěstování se nemusí používat žádné pesticidy a jako přihnojení mu stačí hnůj - takže žádná chemie. Navíc jak porost jednou založím, už se nemusí kupovat sadba. To vidím u planě rostoucích topinamburů na kraji lesa. Já si radši sadbu objednala, sice není žádná oficielně uznaná odrůda, ale tahle by měla přeci jen mít lepší výnos. No uvidím. I kdyby neměly viditelný ozdravující úspěch, minimálně neškodí a králíkům chutnají.

bronda napsal(a):
Jenže co je to prokazatelný vliv? Jak to chcete v podmínkách malochovu vyhodnocovat?
Vliv to může mít značný, přitom pokud máte zdravý chov tak změnu nemusíte zaznamenat. Na druhé straně laboratorní výsledky by tento vliv měly potvrdit, protože zkoumají údaje měřitelné jen laboratorními metodami.

To je jako, když někdo tvrdí, že celý život krmí občas chlebem a nemá problémy. Oko vidí, že mu to nezdechlo, přitom laboratorní zkoumání trávicích mechanismů králíka by prokázalo, že došlo ke změnám (neletálním) k horšímu.

Pokud chceme zařadit do jídelníčku králíka prospěšné potraviny, musíme se mnohdy řídit doporučeními vědy, protože řadu věcí nejsme schopni sami posoudit. Hodnocení jako: králík chcípl či přežil, má tvrdé bobky nebo průjem, přibral za měsíc 300g nebo jen 250, to vše jsou velice, velice hrubá kriteria. Navíc by bylo třeba odlišit příznivý vliv jednoho od vlivu druhého, tedy vzájemné interakce prospěšného a méně prospěšného atd.

To je jednoduché, prokazatelný vliv v podmínkách drobnochovu je, že si prostě všimnu, že je to lepší :oD
Myslím, že na právě na tomto serveru mají vlastní zkušenosti to pravé místo.

kachna napsal(a):
To je jednoduché, prokazatelný vliv v podmínkách drobnochovu je, že si prostě všimnu, že je to lepší :oD
Myslím, že na právě na tomto serveru mají vlastní zkušenosti to pravé místo.

Ano, jenže říci prostě "nevšimla jsem si, že je to lepší" není žádné zásadní hodnocení, protože je příliš hrubé a obecné. Zkušenosti chovatele jsou, a nejen na tomto serveru, jistě důležité a mají svoje místo, nicméně právě zde jsou jen pocitovým kriteriem. Tím chci říci, že chovatel nemusí prokazatelný vliv u zdravého chovu zaznamenat, ale přitom topinambur tento vliv může mít a může ho zaznamenat jiný chovatel, který řešil v chovu nějaké problémy. No a prokazatelně příznivý vliv může potvrdil výzkumný ústav, který by se tím zabýval a to kvalitativně i kvantitativně.
Tudíž, když řeknete, že "...nějaký prokazatelný vliv na trávení u mláďat jsem nezaznamenala..." neznamená to, že topinambur prokazatelný vliv nemá.
Ale to si tu jen hrajeme se slovy a formulacemi. Podstatné pro chovatele je, že topinamburem nic nezkazí, ale může svým zvířatům prospět.

bronda napsal(a):
Ano, jenže říci prostě "nevšimla jsem si, že je to lepší" není žádné zásadní hodnocení, protože je příliš hrubé a obecné. Zkušenosti chovatele jsou, a nejen na tomto serveru, jistě důležité a mají svoje místo, nicméně právě zde jsou jen pocitovým kriteriem. Tím chci říci, že chovatel nemusí prokazatelný vliv u zdravého chovu zaznamenat, ale přitom topinambur tento vliv může mít a může ho zaznamenat jiný chovatel, který řešil v chovu nějaké problémy. No a prokazatelně příznivý vliv může potvrdil výzkumný ústav, který by se tím zabýval a to kvalitativně i kvantitativně.
Tudíž, když řeknete, že "...nějaký prokazatelný vliv na trávení u mláďat jsem nezaznamenala..." neznamená to, že topinambur prokazatelný vliv nemá.
Ale to si tu jen hrajeme se slovy a formulacemi. Podstatné pro chovatele je, že topinamburem nic nezkazí, ale může svým zvířatům prospět.

Nechápu to. Když mám zkušenost, která nepotvrzuje výzkum, nemám ji uvádět, nebo jak to myslíte?

kachna napsal(a):
Nechápu to. Když mám zkušenost, která nepotvrzuje výzkum, nemám ji uvádět, nebo jak to myslíte?

Myslím to tak, že to, že Vaše zkušenost výzkum nepotvrzuje ještě neznamená, že to tak není. Prostě jen nemáte metody, které to mohou na Vašem chovu objektivně posoudit.

Chápejte, já nemám nic proti tomu, když řeknete, že Vaše zkušenosti i zkušenosti Ing.Blokeše nepotvrzují závěry výzkumu. Jde mi jen o to, aby to čtenáři nepochopili tak, že tvrzení o prospěšnosti topinamburů je jen nějaká pseudochovatelská "kachna".

P.S. za to přirovnání se omlouvám.

A zpět k morčatům. Jak se vlastně poráží? Jde mi o techniku, vždyť mají strašně malé nožičky na to, aby se dali jednoduše vzít zadní.

Používám vzduchovku. Rána do hlavy jako s jateční pistolí.

Jeden uživatel vzduchovku již uváděl při porážce králíků. Přišlo mi to docela krkolomné. Nijak tuto metodu nespochybňuji ale nějak si to v praxi nedovedu představit.

kachna napsal(a):
A zpět k morčatům. Jak se vlastně poráží? Jde mi o techniku, vždyť mají strašně malé nožičky na to, aby se dali jednoduše vzít zadní.

Normálně. Beru je po hlavě válečkem na nudle, přímo mezi oči. Před porážkou morče normálně stojí na podložce, akorát ho druhou rukou držím, aby nikam nešlo, nebrání se, blbě čumí. Po ráně bezvládně padnou a pak je vykrvím. Časem si chci pořídit jateční pistoli.

rabbit napsal(a):
Jeden uživatel vzduchovku již uváděl při porážce králíků. Přišlo mi to docela krkolomné. Nijak tuto metodu nespochybňuji ale nějak si to v praxi nedovedu představit.

Morčata mám na volno a motají se mi pod nohana, tkže rána asi z metru. Ještě jsem nikdy neminul a mrtvé je okamžitě. Morčata nestahuju ale pařím, na stole je oškrabu a pak vyvrhnu.

horal napsal(a):
Morčata mám na volno a motají se mi pod nohana, tkže rána asi z metru. Ještě jsem nikdy neminul a mrtvé je okamžitě. Morčata nestahuju ale pařím, na stole je oškrabu a pak vyvrhnu.

A to je podle nějakého jihoamerického návodu (to paření), nebo vlastní nápad?

kachna napsal(a):
A to je podle nějakého jihoamerického návodu (to paření), nebo vlastní nápad?

Je to spíše návod jihoasijský, ale zkuste stáhnout pár morčat a poznáte co je lepší.

kachna napsal(a):
A to je podle nějakého jihoamerického návodu (to paření), nebo vlastní nápad?

V Jižní Americe morčata paří a jedí i s kůží.

Po spaření jde srst skvěle dolů a je to o mnoho menší piplačka než stahovat, ale mě ta kůže prostě nechutná, stahuju,.

Jeden samec na 3 samice. Chovajú sa stále spolu, oddeľujú sa len mladé.

chov.majster napsal(a):
Jeden samec na 3 samice. Chovajú sa stále spolu, oddeľujú sa len mladé.

Zdravím, ostatní to takto nepraktikují, aby samice nezabřezla hned po porodu. Ale tak jak to máte Vy by mi to vyhovovlo, spíš jsem měla strach, aby to vyhovovalo i morčatům.
Kolik odchováte cca mladých za rok?

A mám ještě jeden dotaz, v jakém věku porážíte?

mesič napsal(a):
Zdravím, ostatní to takto nepraktikují, aby samice nezabřezla hned po porodu. Ale tak jak to máte Vy by mi to vyhovovlo, spíš jsem měla strach, aby to vyhovovalo i morčatům.
Kolik odchováte cca mladých za rok?

Tenhle způsob je docela normální, když člověk chce odchovat hodně mláďat s co nejmenším počtem chovných. Z laboratorních či krmných velkochovů se ví, že takhle v ideálním případě připadá na jednu samici průměrně dvanáct odstavených mláďat za rok, ale samice jsou tímhle velmi rychle opotřebované a většinou se v roce a půl až dvou letech vyřazují, protože počet mláďat i schopnost zabřeznout pak už taková není.

Je to v podstatě otázka toho, jestli chcete mít od jedné samice pět vrhů v jednom roce, nebo tři a tři ve dvou letech, nebo dva, dva, dva ve třech letech.

mesič napsal(a):
A mám ještě jeden dotaz, v jakém věku porážíte?

Záleží. Jatečná hmotnost je 800 g, ale když něco neroste, tak nečekám, pak krmíte a krmíte a málo z toho. Ideál je, když mají těch 800 g cca ve dvou měsících, to je super, při krmení déle už se zase zvyšuje potřeba krmiva - a jak to nemají, tak je jasný, že to stejně budou prckové k chovu zcela nevhodní. Ale zabíjím i kdykoliv potom, definitivně do chovu vybírám až ve čtyřech měsících, takže ti, co prošli předvýběrem a nebyli sežráni osmisetgramoví, mohou jít na pekáč třeba i dvojnásobní. Na chuť to nemá žádný vliv, je to spíš záležitost krmení a místa, které takové zvíře zabírá.

Už jsem zpracovala i přítele... a chtěli bychom zkusit chov. Neměl by někdo 2 samičky a nepříbuzného samečka na prodej? Ideálně JM kraj. Děkuji.

mesič napsal(a):
Už jsem zpracovala i přítele... a chtěli bychom zkusit chov. Neměl by někdo 2 samičky a nepříbuzného samečka na prodej? Ideálně JM kraj. Děkuji.

Se sháněním chovného materiálu do začátku je to těžké. První co, zapomeňte na nějaké kraje. Za druhé, nesnažte se ušetřit, neberte nic bez původu - bývá to zkřížené s malými morčaty - a ani u původových se bohužel nevyplatí moc šetřit, ti levní jsou prostě ti malí, no. Populace je imho dost nevyrovnaná a po nákupu mláděte nikdy nevíte, co z toho bude. No a když pak po třech měsících stěhujete do mrazáku něco, co stálo litr, akorát z toho "vyrostla" těžce podměrečná ztráta místa, zamrzí to moc.

A zdá se mi, že samic se rodí méně než samců, takže lidi si samice nechávají pro sebe a prodávají tak maximálně ty horší. No, já to tak taky dělám. Takže samice člověk holt musí brát co je - samozřejmě s nějakým minimálním požadavkem do chovu, já jsem si třeba vymyslela kilo ve čtyřech měsících, co má míň, sbohem - no a samce, tam se už něco koupit dá, občas vám dají druhého zdarma nebo dva za dobrou cenu, tak tam člověk během růstu udělá patřičnou selekci. A jakmile se chov rozjede, už se vybírá z vlastních odchovanců.

Bodlinko, moc děkuji za rady, ještě mám jednu otázku, zatím plánujeme mít jakoby kotec pro králíky - cca 100x50cm. k tomu výběh cca 3x2 metry, případně se dá zvětšit jednou tolik. Je to místo ve stínu, takže trávy bohužel ne moc, ta se bude muset nosit. Cca 1/4 prostoru bude zastřešená, ale jde mi o to, jak jsou otužilá. Předpokládám, že jakmile začnou mrazy, stíh a hnusný počasí, budou muset být uvnitř v králíkárně. Ale co třeba jaro a podzim, když bude pršet? Necháváte to na nich, že se v nepřízni počasí schovají?

Jestli chcete mít samce a dvě samice, tak bych kotec trochu rozšířila - třeba na 70 x 100 cm a v tom můžou být v pohodě celoročně i s odchovem mláďat do odstavu. Pak teda na mláďata musíte mít ještě nějaké další prostory - třítýdenní odstavená jsou k jídlu ještě fakt malá, ale už by se pomalu množila, samičky by vám hned poskákal otec a samečkové by poskákali matky.

Otužilá morčata jsou, ale mokro a vlhko tomu nesvědčí. Před deštěm se do boudy schovat umí., ale když je mráz od země, do výběhu je nepouštím. Když není tráva, zmizí celkem jediná výhoda výběhu, v králíkárně se je lepší kontrola, líp se to čistí, líp se tam chytají...

Dobrý den,
měla bych zájem o cuy morčata na maso - dočetla jsem se, že to není nic snadného sehnat kvalitní jedince. Nemáte někdo vhodné jedince k prodeji, případně kontakt na někoho, kdo by měl? Dá se to sehnat na výstavách drobných zvířat? Nechci cuye ze zájmových chovů, prý bývají dopováni antibiotiky a dalšími a nejsou po několik generací vhodní k jídlu.
Děkuji.

AndulkaS napsal(a):
Dobrý den,
měla bych zájem o cuy morčata na maso - dočetla jsem se, že to není nic snadného sehnat kvalitní jedince. Nemáte někdo vhodné jedince k prodeji, případně kontakt na někoho, kdo by měl? Dá se to sehnat na výstavách drobných zvířat? Nechci cuye ze zájmových chovů, prý bývají dopováni antibiotiky a dalšími a nejsou po několik generací vhodní k jídlu.
Děkuji.

To s těmi antibiotiky je blbost, vypouštěná úmyslně mazlíčkáři, aby jim jejich odchovy nikdo nechtěl jíst

Zajimava diskuse. Taky od podzimu zakladam chov na maso. Rad se podelim o zkusenosti a ziskam jine.

Já čekám na letošní jarní vrhy, mám zamluvené, pokud se narodí kvalitní "materiál".
u mě jde primárně o chovatelské záměry a mazlíky s možností vyřazení na pekáč.
což se, myslím, dost dobře doplňuje

Já to mám taky tak. Samice jsou březí, připařovací plány na celý rok připravené, nepříbuzná krev do chovu dorazí do měsíce a co se stane s přebytečnými a těžko prodejnými samečky je předem jasné.

Mám k prodeji 10 odstavených morčat, levně, po velkých rodičích..

Samozřejmě cuy morčat :D.

Dobrý den potřeboval bych poradit kde se dá koupit chovný par na maso cuy morčat. bohužel jsem nic nenašel tak budu moc rád za nějáké to nasměrování děkuji.

Chtěl bych se zeptat, porážel už někdo? Kolik je na tom masa, jak se stahují a jak to chutná? Děkuji, P.

Já měl sice jenom klasické morčata, ale první pokusy o stažení mne hned od toho odradily. Ovci bych měl staženou dřív. Musím podotknout, že se jednalo o starší kusy. Mladší jsem nezkoušel, ale prý to jde snadno. Já jsem je pak spařoval a škrabal jako prase. Někde nahoře jsem to už popsal. Cuy morčata jsou jenom o málo větší než klasické. Mnoho lidí si to představuje jako kapybaru, ale to je omyl. Dnes už morčata nechovám

když člověk uvolní zadní, tak zbytek už jde stáhnout pěkně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
když člověk uvolní zadní, tak zbytek už jde stáhnout pěkně.

Můžu se zeptat jak to maso vůbec chutná?A kde bych sehnal Cuy morčata ?My doma máme jen ty obyčejný.

Mráz napsal(a):
Můžu se zeptat jak to maso vůbec chutná?A kde bych sehnal Cuy morčata ?My doma máme jen ty obyčejný.

chutná jako morče, zkuste to obyčejný a uvidíte.