Tak jsem taky začal s králiky a musel jsem je někam dát. Mám pár obrázků ze stavby.
Musíte udělat menší rámeček k díře kotce cca o 15 mm a jak jej zvednete nahoru tak spodní vnitřní špalíčky musí prolézt otvorem ven a dvířka se povytáhnou dolů. Obrácený postup dvířka se nasadí nahoře spodek zastrčí dovnitř a pustí dolů. Toť vše, ostatní lze poznat z obrázku. Budeli potřeba písněte. ( na fotce dole vidíte rozložení špalíčků na dvířkách mimo jiné i vlez do kotiště které je mimo kotec).
ovad

XXX.XXX.212.203
usaci
napsal(a):
Děkuji - budu muset na sebe takové zavírání pořídit, protože zapomínám otočit obrtlíkem u dvířek na pantu. .
Neni potreba porizovat takove zavirani staci pravidelne kavinton a prestanete zapominat :).
Hyla®
napsal(a):
Buducnosť je v klietkovom chove je to dokázané.
Kde a kým to je dokázané?
Chovat králíky v nevzhledných klecích, kdy jejich rozměr hraničí s týráním zvířat?
Prof. Kálal jeden z průkopníku chovu králíků píše v ABC králíkáře, že v intenzivním chovu brojlerů a krmení KKS (či rybí moučkou, sójou) dozná maso na senzorické a chuťové újmě.
Přeci jen mě víc potěší uznání druhého chovatele za vzhlednou králíkárnu a kvalitu králíků, než pár stovek za prodané maso, ale nikomu nevnucuji svůj názor.
Ing. panda:
tak rozměr je zrovna to poslední, ten se přeci dá udělat jaký chcete. edit: tím chci říct, že si umím představit klecový systém na míru čistokrevným králíkům a jejich potřebám.
U klecového chovu je obrovská náročnost na prostředí, kvůli průvanu, v drobnochovu na masové rozšíření z těhle důvodů moc nevěřím.
Duryňák je krasavec, jak z něj ty znaky "křičí" na dálku, to je radost.
Jinak ale teda brát vědomosti o KKS od Kálala je naprosto mimo.
ing.panda
napsal(a):
Kde a kým to je dokázané?
Chovat králíky v nevzhledných klecích, kdy jejich rozměr hraničí s týráním zvířat?
Prof. Kálal jeden z průkopníku chovu králíků píše v ABC králíkáře, že v intenzivním chovu brojlerů a krmení KKS (či rybí moučkou, sójou) dozná maso na senzorické a chuťové újmě.
Přeci jen mě víc potěší uznání druhého chovatele za vzhlednou králíkárnu a kvalitu králíků, než pár stovek za prodané maso, ale nikomu nevnucuji svůj názor.
Videl som aj vase budky naozaj niesom ani z nich uneseny ani nadseny aj ked sú nafarbene, ze ste este nevidel s cim krmim a ako krmim viete posudit moj chov a ani neviete ci som uz v zivote vobec predal kralika na konzumaciu. Len pre vasu informaciu ani rybiu mučku ani soju neobsahuje krmivo ktoré používam a dokonca ani kokcidostatiká.
Prepáčte ale profesor Kalal napisal ABC králikára v roku 1946, ak ste ostal pri tej publikácii tak naozaj nemá cenu diskutovat s vami.
Možná byste měl začít i u takhle starých knih, jelikož fyzikální, chemické, biologické... zákony se nemění. Při použití KKS, jak už se v té době nazývaly nedokonalé krmné směsi, šlo zejména o zvýšení bílkovin a to právě za použití daných surovin. Nezajímám se o to co dnešní KKS obsahují, ale jedno změnit nejde a to kvalitu svalové hmoty. Ať jde o králíka nebo člověka platí to vždy, rychle nabraná svalovina není tak kvalitní, hustá a liší se i ve složení. Patrné to je u kuřat v porovnání brojler z velkochovu a doma vykrmené, svalovina je pevnější často je kuřatum déle žíjíci (s pomalejším přírustkem svaloviny) přiřazováná lepší chuť, mluví se o vyzrálem masu atd. U lidi to je podobné mladí kulturisti mají svaly plné objemné ale měkké, starší je mají pevnější a více separované.
Tohle platilo v roce 1946 a platí i dneska a bude to platit i v budoucnu a laciný trik velkoproducentu o jemnosti a měkkém mase neplatí na každého občana.
Kdo chce zamyslí se, najde si informace o svalové hmotě (mase) jeho biologické hodnotě a udělá si názor, pro mě to je prostě maso s horšími vlastnosti, tak jako to psal p. Kálal a žádna studie tohle vyvrátit nemůže.
Foto z Vašeho chovu jsem viděl a možná jsem i na něj reagoval, nakonec nemusíte náhodou Vy zvětšit klece podle nové směrnice EU, jelikož by se jednalo o týrání zviřat?
Stačí na youtube zadat doba klecová, kdo má při deštivé sobotě čas, ale jestli je v tomhle budoucnost tak potěš.
Dřevěné králíkárny určitě nevymizí, už jen proto, že každý kdo na venkově pěstuje králíky pro svou potřebu nebude stavět králičinec. Každopádně vyšlechtěná plemena pro roštové chovy v klecích jsou určitě chovány ve vyšší hygieně i když jsou na menším prostoru.
Dle mého názoru srovnávat brojlerové kuřata a brojlerové králíky v našich chovech úplně nelze. Myslím tím, že se králíkům nedávají růstové hormony a preventivně antibiotika narozdíl od kuřat.
Já je mám ve větších kotcích, odstavené ve výbězích. Krmím zeleným, senem a obilím. Preferuji pohyb pro růst svaloviny a přirozenou živou stravu. Granule považuji za kvalitní ty, které neprojdou vyšší teplotou při lisování.
ing.panda
napsal(a):
Možná byste měl začít i u takhle starých knih, jelikož fyzikální, chemické, biologické... zákony se nemění. Při použití KKS, jak už se v té době nazývaly nedokonalé krmné směsi, šlo zejména o zvýšení bílkovin a to právě za použití daných surovin. Nezajímám se o to co dnešní KKS obsahují, ale jedno změnit nejde a to kvalitu svalové hmoty. Ať jde o králíka nebo člověka platí to vždy, rychle nabraná svalovina není tak kvalitní, hustá a liší se i ve složení. Patrné to je u kuřat v porovnání brojler z velkochovu a doma vykrmené, svalovina je pevnější často je kuřatum déle žíjíci (s pomalejším přírustkem svaloviny) přiřazováná lepší chuť, mluví se o vyzrálem masu atd. U lidi to je podobné mladí kulturisti mají svaly plné objemné ale měkké, starší je mají pevnější a více separované.
Tohle platilo v roce 1946 a platí i dneska a bude to platit i v budoucnu a laciný trik velkoproducentu o jemnosti a měkkém mase neplatí na každého občana.
Kdo chce zamyslí se, najde si informace o svalové hmotě (mase) jeho biologické hodnotě a udělá si názor, pro mě to je prostě maso s horšími vlastnosti, tak jako to psal p. Kálal a žádna studie tohle vyvrátit nemůže.
Foto z Vašeho chovu jsem viděl a možná jsem i na něj reagoval, nakonec nemusíte náhodou Vy zvětšit klece podle nové směrnice EU, jelikož by se jednalo o týrání zviřat?
Stačí na youtube zadat doba klecová, kdo má při deštivé sobotě čas, ale jestli je v tomhle budoucnost tak potěš.
No to že ja budem meniť klietky je z dôvodu že moje majú 19 rokov. Keď ste si už nedal námahu prečítať nové predpisi zhrniem to stručne. Len laboratórne chovy musia meniť rozmery klietok.
Čo sa týka úrovne hygieny na niektorých farmách je to hrozné súhôasím ale také chovy nájdete aj u bežných chovateloch ešte aj horšie.Videl som na youtube tiež, avšak to je mizivá menšina chovov sú to vačšinou chovy ktoré rýchle zanikajú.
Ak by ste čítal moje príspevky tak viete aj to že v našom chove sa trus odstraňuje spod roštov každý deň.
Súhlasím je potrebné pozrieť youtube napr Eurolap kde je vidieť maximálna hygiena v chove.
o čom som sa presvedčil aj ja osobne.
Na záver ak porovnáte množstvo produkcie králikov jednoznačne je víťaz klietkový chov aj ked investícia veľanásobná oproti dreveným králikárňam. keby nebol klietkový chov lepší ako "búdkový" veľkochovatelia by neinvestovali do drahých chovných zariadení.
A ak sme u svalovej hmoty skuste si nastudovať Steeve Reeves a, možno sa dozviete že pri rozvoji ľudskej svalovej hmoty je dôležité rozvíjať aj mozgovú hmotu.
300RUM
napsal(a):
Dřevěné králíkárny určitě nevymizí, už jen proto, že každý kdo na venkově pěstuje králíky pro svou potřebu nebude stavět králičinec. Každopádně vyšlechtěná plemena pro roštové chovy v klecích jsou určitě chovány ve vyšší hygieně i když jsou na menším prostoru.
Dle mého názoru srovnávat brojlerové kuřata a brojlerové králíky v našich chovech úplně nelze. Myslím tím, že se králíkům nedávají růstové hormony a preventivně antibiotika narozdíl od kuřat.
Já je mám ve větších kotcích, odstavené ve výbězích. Krmím zeleným, senem a obilím. Preferuji pohyb pro růst svaloviny a přirozenou živou stravu. Granule považuji za kvalitní ty, které neprojdou vyšší teplotou při lisování.
Králíci se nepěstují ale chovají.
Uživatel s deaktivovaným účtem

300RUM
napsal(a):
Dřevěné králíkárny určitě nevymizí, už jen proto, že každý kdo na venkově pěstuje králíky pro svou potřebu nebude stavět králičinec. Každopádně vyšlechtěná plemena pro roštové chovy v klecích jsou určitě chovány ve vyšší hygieně i když jsou na menším prostoru.
Dle mého názoru srovnávat brojlerové kuřata a brojlerové králíky v našich chovech úplně nelze. Myslím tím, že se králíkům nedávají růstové hormony a preventivně antibiotika narozdíl od kuřat.
Já je mám ve větších kotcích, odstavené ve výbězích. Krmím zeleným, senem a obilím. Preferuji pohyb pro růst svaloviny a přirozenou živou stravu. Granule považuji za kvalitní ty, které neprojdou vyšší teplotou při lisování.
Králíkům se nedávají růstové hormony ale to kuřatům taky ne. A antikokcidika se dávají preventivně oběma.
Králičí brojler je to samé jako brojler kuřecí. Jsou to hybridy vytvoření na co nejrychlejší růst při použití krmných směsí spočítaných na podpoření maximálního růstu. Cílem je co nejrychleji a nejlevněji vykrmit co největší množství zvířat na co nejmenší ploše.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Králíkům se nedávají růstové hormony ale to kuřatům taky ne. A antikokcidika se dávají preventivně oběma.
Králičí brojler je to samé jako brojler kuřecí. Jsou to hybridy vytvoření na co nejrychlejší růst při použití krmných směsí spočítaných na podpoření maximálního růstu. Cílem je co nejrychleji a nejlevněji vykrmit co největší množství zvířat na co nejmenší ploše.
Pekný večer želám, nerád oponujem ale pre informáciu Eurolap od roku 2008 nepoužíva pri výkrme kokcidostatika. V mojom chove sa tiež nenájdu krmivá s liečivami práve z toho dôvodu je nás chovateľov Hyla® celkom veľa a stále bude viac. Samozrejme veľmi často použijem ako prevenciu Emanox ale ten nepatrí do kategórie liečiv.
Připojuji odkaz nanaše stránky, kde máme fotky jak jsme stavěli králíkárnu my.
http://www.furryrex.cz/informace/v-cem-chovat/.