Mor 2. typu u králíků
Dobrý den,V
ráda bych se s vámi podělila o svou zkušenost s morem 2. typu. Protože jsem si myslela, že kokcidióza v zimě tak neřádí, zapustila jsem králice na podzim. Ale i tak se stalo, že se jeden králík z vrhu nafoukl, několik dní nežral a pak uhynul. Pak byl třeba 14 dní klid a zase jeden nafouklý. (seno, vločky, oves). I když venku mrzlo...Před odstavem začali hynout víc, z každého kotce, někdy i dva za den. Byli nafouklí, takoví zpomalení, nehnali se ke žrádlu, nedožírali seno z jeslí. Smutně posedávali a mhouřili oči. Poslala jsem jednoho na pitvu: měl mor2 i kokcidiózu. Překvapilo mě, že z každého kotce někdo uhynul, ale ostatní v kotci se nenakazili. S tímto morem jsem se už setkala před 3 lety, to uhynuli téměř všichni králíci.
Kokcidióza se vyskytuje celoročně,tedy i v zimě,ale rozvoj kokcidiózy si způsobíte sama krmením.
Základní odlišnosti RHD 2 od původního„klasického“ moru RHD:
– delší inkubační doba 4–9 dní (původní 2–3dny),
– delší průběh onemocnění 5–7 dnů, často subakutní nebo chronický za zřetelných příznaků (neklid, zhoršené dýchání, nechutenství, apatie)
-původní hlavně perakutní- velmi rychlý úhyn bez viditelných klinických příznaků,
– úhyn v průměru 20 % králíků (ovšem rozmezí ztrát může být velmi široké 5-70%), klasický mor prakticky 100 % nakažených uhyne,
– ztráty i u králíčat pod 30 dnů věku (zde jsou popisovány 50% úhyny) zatímco u klasického moru jsou mláďata rezistentní nejméně do šesti týdnů
Očkujete?
1234ABCD
napsal(a):
Snažím se krmit správně, tak, abych kokci předešla: oves, ne ječmen, dost sena, žádné pečivo ani jablka...množství odměřuji, už nevím, co bych ohledně krmení měla dělat víc. Vždycky to některého králíka postihne, někdy i dva z vrhu. Zkoušela jsem vyměnit samice, ale je to stejné.
Ono je největší problém,že to postihne nejžravější králíky a když je jich více pohromadě,tak se tomu někdy nedá nezabránit.V takovém nejkritičtějším odbobí dávám Emanox a granule s Emanoxem.Dávku směsi dávám ráno a večer v takovém množství ,co sežerou do půl hodiny,jinak mají seno.
georgi

XXX.XXX.118.61
Je také otázka jak máte velké kotce a jak často čistíte . A jak píše Acher kokcidiozu si způsobíte sama . Vždycky když se mi rozjela kokcidioza , udělal jsem něco špatně .Když se mi objevila , nenechal jsem po nakažených jedincích žádné potomstvo . Prostě jsem začal znova . Co se týče moru ,i když přeočkujete , je třeba kotce vydezinfikovat . To platí i u kokcidiozy . Chovám králíky na dřevěných roštech a ty každý rok vyměním za nové . Krmím v zimě seno , v létě trávu a bez problému .
georgi
napsal(a):
Je také otázka jak máte velké kotce a jak často čistíte . A jak píše Acher kokcidiozu si způsobíte sama . Vždycky když se mi rozjela kokcidioza , udělal jsem něco špatně .Když se mi objevila , nenechal jsem po nakažených jedincích žádné potomstvo . Prostě jsem začal znova . Co se týče moru ,i když přeočkujete , je třeba kotce vydezinfikovat . To platí i u kokcidiozy . Chovám králíky na dřevěných roštech a ty každý rok vyměním za nové . Krmím v zimě seno , v létě trávu a bez problému .
Nie celkom súhlasím "začať od znova" pri výskytu kokcídii. Nastáva aj otázka aký druh kokcídií, črevná/pečeňová.
Obrazne prirovnám kokcídiu u králika k heliktobaterii u človeka. Každý jedinec to má v sebe.
Jeho prejavenie a rozmnoženie je teda závisle na mnohých faktoroch. Spúšťacím mechanizmom môže byť životospráva, stres, zmena kŕmenia ... Počet ustajnenia králikov nie je dôvod na jej vznik (na malom priestore sa skôr udusia).
Preventíva je podstielka, kvalitná strava a zníženie stresu. Preventívne podávanie antikokcidotik na prírodnej báze posilňuje tráviaci trakt králika.Vhodná je obmena.
V akútnych prípadoch pomôžu iba veterinárne preparáty, odporúčam podávať perorálne. Zväčša nakazený králik už nezvykne nič prijímať. Pri dlhodobom podávaní vzniká rezistencia.
Čo sa moru týka tak tam je to jasné.
Snehy
napsal(a):
Nie celkom súhlasím "začať od znova" pri výskytu kokcídii. Nastáva aj otázka aký druh kokcídií, črevná/pečeňová.
Obrazne prirovnám kokcídiu u králika k heliktobaterii u človeka. Každý jedinec to má v sebe.
Jeho prejavenie a rozmnoženie je teda závisle na mnohých faktoroch. Spúšťacím mechanizmom môže byť životospráva, stres, zmena kŕmenia ... Počet ustajnenia králikov nie je dôvod na jej vznik (na malom priestore sa skôr udusia).
Preventíva je podstielka, kvalitná strava a zníženie stresu. Preventívne podávanie antikokcidotik na prírodnej báze posilňuje tráviaci trakt králika.Vhodná je obmena.
V akútnych prípadoch pomôžu iba veterinárne preparáty, odporúčam podávať perorálne. Zväčša nakazený králik už nezvykne nič prijímať. Pri dlhodobom podávaní vzniká rezistencia.
Čo sa moru týka tak tam je to jasné.
Která "antikokcidotika" na přírodní bázi máte na mysli?