Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.41.2
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak je to s příbuzností králíků, které chceme na chov. Můžeme si nechat samici a samce a připouštět je spolu, když mají stejného otce ale jinou matku. Jsou to vlastně nevlastní sourozenci. Děkuji za odpověď.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.114.23
Takže když mám syna s jednou a dceru s druhou ženou, tak dětska nejsou brácha se sestrou jo... tak to si nebudou muset hledat partnery a barák zůstane v rodině
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.255.230
Rozhodně to není vhodné, je vyšší riziko nemocí, genetických vad, atd.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.84
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak je to s příbuzností králíků, které chceme na chov. Můžeme si nechat samici a samce a připouštět je spolu, když mají stejného otce ale jinou matku. Jsou to vlastně nevlastní sourozenci. Děkuji za odpověď.
Když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Příbuznost se posuzuje tzv. koeficientem příbuznosti, který Vám může pomoci v rozhodnutí.
Pro Váš případ (za předpokladu, že v mateřské linii se skutečně nenajde v rodokmenu jiný společný předek) vychází koeficient 12,5 %. To je ještě rozumná hranice, kdy se dá tato příbuzenská plemenitba praktikovat, ale musí mít k tomu nějaký důvod (chovatelské záměry, nedostatek chovného materiálu) a musí pro to být chovatel oprávněn (posuzovatelé, majitelé povolení na regenerační křížení či novošlechtění, členové chovatelských klubů). Běžnému organizovanému chovateli toto křížení pro čistokrevné účely povoleno není, pokud samozřejmě potomci neskončí jen na pekáči.
Tedy závěrem:
Pokud chováte jen na maso a nebudete si z tohoto křížení nic nechávat na další chov nebo jinak šířit dále, dá se tento chovný materiál využít.
Pokud jste ale registrovaný chovatel a nejste k příbuzenské plemenitbě z výše uvedených důvodů oprávněn, pak to nelze.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.244.126
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak je to s příbuzností králíků, které chceme na chov. Můžeme si nechat samici a samce a připouštět je spolu, když mají stejného otce ale jinou matku. Jsou to vlastně nevlastní sourozenci. Děkuji za odpověď.
Poslyšte... máte nevlastní sestru...? A umíte si představit....???
Nebo chcete říct, že v okolí máte nedostatek králíků, aby se mezi nimi nenašel nepříbuzný?
Pokud obě odpovědi zní ne, tak na co se teda (sa...ra) ptáte???
Souhlas s výše napsaným, plus nedávná zkušenost ze zdejší diskuze, kdy někdo připustil sourozence a narodili se králíci bez očí.
Nebo myslíte, že protože vy jste vy, tak vám to zaručeně vyjde bez genetických vad...?
Už prokrista někdy lidi začnou myslet...???
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.84
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poslyšte... máte nevlastní sestru...? A umíte si představit....???
Nebo chcete říct, že v okolí máte nedostatek králíků, aby se mezi nimi nenašel nepříbuzný?
Pokud obě odpovědi zní ne, tak na co se teda (sa...ra) ptáte???
Souhlas s výše napsaným, plus nedávná zkušenost ze zdejší diskuze, kdy někdo připustil sourozence a narodili se králíci bez očí.
Nebo myslíte, že protože vy jste vy, tak vám to zaručeně vyjde bez genetických vad...?
Už prokrista někdy lidi začnou myslet...???
Trochu bych se zde zastal tazatele. Králíci nejsou lidé, proto nelze činit tak přímá a odsuzující hodnocení jako ve výše uvedeném příspěvku. Vzdálená příbuzenská plemenitba - doplněná další případnou selekcí a sledováním potomstva (a 12,5% by se za ni ještě dalo s přivřením oka považovat) může být ve správných rukou a se správným šlechtitelským cílem významným nástrojem k upevnění požadovaných vlastností plemenného kusu. Problém ale nastává když je příbuzenská plemenitba v nepovolaných rukou aplikována opakovaně a mnohdy nejen vzdálená, ale i úzká. Pak dochází až k imbreedingové impresi, ke ztrátě genetické variability - ke ztrátě některých alel. To znamená, že některé, i základní, biologické funkce přestávají plně fungovat. Dochází k menší chuti k páření, ke snížení plodnosti, k vyšší úmrtnosti mláďat, k poklesu životnosti a ke vzniku genetických vad. To již nelze zachránit jedním-dvěma následnými nepříbuznými spojeními. Skryté vlohy pro různé genetické vady si kusy nesou mnohem déle a když se takovéto geneticky postižené kusy v budoucnu setkají, vznikne problém. U psů byl kdysi stanoven maximální koeficient příbuznosti pro plemeníky na úrovni 5%.
Tedy pro položení otázky k diskusi bych zadavatele tak tvrdě nekritizoval. Nicméně formulace otázky napovídá, že zadavatel o imbreedingu nic neví, a proto je namístě mu aplikaci těchto metod co nejrázněji rozmluvit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.2
Připouštět příbuzné pouze za účelem produkce masa můžete, ale nesete riziko, že potomci můžou (a nemusí) mít nějaké genetické vady - např.zavřené oči, křivé zuby, celkově špatný vývoj jedinců, chybějící končetina...atd.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.188.76
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Trochu bych se zde zastal tazatele. Králíci nejsou lidé, proto nelze činit tak přímá a odsuzující hodnocení jako ve výše uvedeném příspěvku. Vzdálená příbuzenská plemenitba - doplněná další případnou selekcí a sledováním potomstva (a 12,5% by se za ni ještě dalo s přivřením oka považovat) může být ve správných rukou a se správným šlechtitelským cílem významným nástrojem k upevnění požadovaných vlastností plemenného kusu. Problém ale nastává když je příbuzenská plemenitba v nepovolaných rukou aplikována opakovaně a mnohdy nejen vzdálená, ale i úzká. Pak dochází až k imbreedingové impresi, ke ztrátě genetické variability - ke ztrátě některých alel. To znamená, že některé, i základní, biologické funkce přestávají plně fungovat. Dochází k menší chuti k páření, ke snížení plodnosti, k vyšší úmrtnosti mláďat, k poklesu životnosti a ke vzniku genetických vad. To již nelze zachránit jedním-dvěma následnými nepříbuznými spojeními. Skryté vlohy pro různé genetické vady si kusy nesou mnohem déle a když se takovéto geneticky postižené kusy v budoucnu setkají, vznikne problém. U psů byl kdysi stanoven maximální koeficient příbuznosti pro plemeníky na úrovni 5%.
Tedy pro položení otázky k diskusi bych zadavatele tak tvrdě nekritizoval. Nicméně formulace otázky napovídá, že zadavatel o imbreedingu nic neví, a proto je namístě mu aplikaci těchto metod co nejrázněji rozmluvit.
Zdůraznila bych, že pokud se jedná o chov na maso, tak bych to klidně "riskla" a když to nepůjde, tak bych to zabila i s maminou. Navíc jestli se jedná o meziplemenné křížence, tak tam je ta šance, že bude něco špatně, podle mě docela malá.
Já jsem zkoušela dceru na otce, párkrát, s tím, že jsem vždycky nechala první generaci dospět a pak až hodnotila výsledek. Můžu jen doporučit, pokud někdo chce použít příbuzenskou plemenitbu a registrovat (mimochodem, může každý, jen musí mít povolení předsedy OKCHK). Mně to nevyšlo jednou kvůli špatný samici (takže vlastně dobrý, jinak bych samici držela ještě půl roku, než bych to samý zjistila s nepříbuznym samcem), podruhý se mi tam projevily vady, o který jsem nestála a který jsem doufala, že už jsou někde zapomenutý.
Jako testování toho, "co mi z toho může vylézt", k nezaplacení. Rychle jsem takhle přišla o iluzi, že už ten problém s jednokulčáky vymizel.
Úzká příbuzenská plemenitba v čistokrevném PP chovu je velký risk.Člověk by měl vědět čeho chce dosáhnout a jak. A hlavně, sentimentalitu stranou a selektovat, selektovat, selektovat, selektovat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.91.54
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdůraznila bych, že pokud se jedná o chov na maso, tak bych to klidně "riskla" a když to nepůjde, tak bych to zabila i s maminou. Navíc jestli se jedná o meziplemenné křížence, tak tam je ta šance, že bude něco špatně, podle mě docela malá.
Já jsem zkoušela dceru na otce, párkrát, s tím, že jsem vždycky nechala první generaci dospět a pak až hodnotila výsledek. Můžu jen doporučit, pokud někdo chce použít příbuzenskou plemenitbu a registrovat (mimochodem, může každý, jen musí mít povolení předsedy OKCHK). Mně to nevyšlo jednou kvůli špatný samici (takže vlastně dobrý, jinak bych samici držela ještě půl roku, než bych to samý zjistila s nepříbuznym samcem), podruhý se mi tam projevily vady, o který jsem nestála a který jsem doufala, že už jsou někde zapomenutý.
Jako testování toho, "co mi z toho může vylézt", k nezaplacení. Rychle jsem takhle přišla o iluzi, že už ten problém s jednokulčáky vymizel.
Úzká příbuzenská plemenitba v čistokrevném PP chovu je velký risk.Člověk by měl vědět čeho chce dosáhnout a jak. A hlavně, sentimentalitu stranou a selektovat, selektovat, selektovat, selektovat.
Jo takové (extrémní přerůstání) zubů,poškozené končetiny...
To si pak každý rozmyslí...Takového králíka pak nechcete ani na pekáč
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.40.144
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jo takové (extrémní přerůstání) zubů,poškozené končetiny...
To si pak každý rozmyslí...Takového králíka pak nechcete ani na pekáč
Nejsem zastáncem příbuzenské plemenitby, ale přesto jsem se s ní setkal mnohokrát, hlavně tedy ne ve svém chovu, ale na vesnici v maštalích atd. Pokud někdo (i mě se to stalo) nepozorně vytřídil mladé králíky podle pohlaví a nechal je žít do 4. měsíce, stalo se pak, že se v hejnu jatečných králíků - samic objevil pelech plný mladých. Kolikrát jste se setkal s deformovanými nebo jakkoliv postiženými mrzáky? To, co tady popisujete je doslova extrém, který se objeví při opakovaném imbreedingu. Nejpravděpodobněji se lze s takovýmto potomstvem setkat po nákupu chovných kusů od jednoho chovatele, který má vysoce upevněný exteriér, což je znak vysoké příbuznosti. Pokud se někomu poskáče někde v chlívku bratr se sestrou, jejichž rodiče nebyli příbuzní, je skoro jisté, že mladí ve zdraví dožijí a dorostou porážkové hmotnosti. Rozhodně neberu příbuzenskou plemenitbu na lehkou váhu a nikdy ji nikomu nedoporučuju, jelikož nepříbuzných králíků je všude dost, ale strašit hororovými scénáři je síla. Vím, že to má preventivní účinek, ale nemůžu tvrdit, že je to pravidlo nebo skoro jistota. Pokud jste narazil na těžké vady ve většině vrhů z příbuzenského páření, pak jste smolař. Já jsem na vady srsti či očí narazil pouze v tom případě, že si u nás na vsi babky tak dlouho mezi sebou půjčovaly a měnily samce, až se jim po několika generacích vyštěpila taková vada. Tzn. jedním heterozygotem si to natahaly domů všechny báby, párkrát to ještě protočily mezi sebou a najednou tu byli homozygoti s rexovitou nebo angorskou srstí nebo srostlými víčky. Králík je na imbrední depresi méně citlivý, což neznamená, že ji donekonečna snese, ale F1 bývá zdravá a jedlá. Znovu podotýkám, že kvůli možným budoucím problémům a dostatku cizích králíků je nutné se příbuzenské plemenitbě vyhýbat. Ty vady, co Vy zmiňujete, se Vám objeví i při nepříbuzném spojení v případě, že si koupíte samce, pustíte ho na svou nepříbuznou samici a oba mají náhodou vlohu pro tyto vady. Daleko pravděpodobnější a obvyklejší při příb. plem. je úbytek vitality a libida, ztráta sacího reflexu atd. Tímto se příroda zbavuje nežádoucích jedinců a kvalitní zůstávají. Jako příklad uvedu zavlečené ostrovní populace králíků, které jsou izolovány od ostatní populace až stovky let a přesto fungují.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.4
ZDRAVÍM.JEN PRO ZAJÍMAVOST,V AUSTRÁLII BYLO VYSAZENO NĚKOLIK KRÁLÍKŮ A JSOU JICH MILIONY A MILIONY V XTÉ GENERACI.I JÁ NĚKDY NECHAM SPÁŘIT POLOSOUROZENCE NEBO RODIČE S POTOMKEM.DO CHOVU VYBERU JEDNO,DVĚ MLADÉ.VŽYTˇI V DIVOKÉ KRÁLIČÍ KOLONYI JSOU VÍCE MÉNĚ PŘÍBUZNÍ JEDINCI.ZČ.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.17.55
v srn dělá innzucht 90% - a podívejte na ty vystavená zvířata! když má chovatel 50 mladých ročně, 40 je jenom k jídlu, ale těch 10!