Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

5.9.2014 16:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.200.2

Dobrý den, prosím ty, kteří mejí nějakou zkušenost se zkrmováním křídlatky králíkům. Za zahradou mi to roste nekontrolovatelně. Když jsem choval kozy, byl od toho klid. Králíkům jsem to nedával, ale včerejší návštěva, spíše děti to v nestřežený okamžik narvali a dali to králíkům. Trochu jsem se obával, ale po 24 hodinách se nic neděje a ušákům to dost chutnalo. Může jim to nějak uškodit,když jim to budu dávat jako běžné větvičky ovocných stromů?

Děkuji.

Neregistrovaný uživatel

11.9.2014 20:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.45.211

Na wikipedii píšou, že je jedlá pro člověka, tak snad to králíkům neublíží.

Křídlatka je jedlá, musí se utrhnou oddenek a sloupnout z něho svrchní slupku. Má jemnou kyselo-sladkou chuť. Její chuť je poměrně podobná rebarboře. Dá se použít do koláčů, buchet.

Neregistrovaný uživatel

16.9.2014 10:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.200.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na wikipedii píšou, že je jedlá pro člověka, tak snad to králíkům neublíží.

Křídlatka je jedlá, musí se utrhnou oddenek a sloupnout z něho svrchní slupku. Má jemnou kyselo-sladkou chuť. Její chuť je poměrně podobná rebarboře. Dá se použít do koláčů, buchet.

Děkuji. Dodám, že jsem s opatrností začal přidávat králíkům, jako pochoutku. Zatím je vše v pohodě. Dnes koštnu i já, rebarboru mám rád.

Neregistrovaný uživatel

16.9.2014 11:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.183.13

Pokud máte křídlatku na zahradě,jste povinen ji zlikvidovat.Myslím,že hrozí i dosti vysoká pokuta.

Invaze

Křídlatky pocházející z východní Asie. Jako první byla do Evropy dovezena křídlatka japonská v to v roce 1825 holandským zahradníkem Philippem von Sieboldem, který ji následně pěstuje pro komerční účely a prodává dále do Evropy. V roce 1903 se již šíří spontánně. Na území České republiky byla křídlatka japonská introdukována na konci 19. Století, její spontánní šíření je datováno do 30. let minulého století .

V současnosti jsou křídlatky problémem nejen v Evropě, ale i v Americe a Austrálii. Příroda křídlatku vybavila několika vlastnostmi, které jí značně usnadňují obsazování nových území. Křídlatky velmi rychle rostou, za 1 den rostlina vyroste až 8 cm, během jedné vegetační sezóny (od jara do prvních mrazů) může vyrůst až 5 m, roste tedy rychleji než převážná většina ostatních rostlin. Svým bohatým olistěním rychle zastíní ostatní druhy rostlin, které pak postupně hynou. Další klíčovou vlastností křídlatek je přizpůsobivost. Křídlatky najdeme na velmi různorodých místech, roste na přímém slunci, stejně jako ve stínu lesa, nevadí jí ani příkopy podél cest nebo skládky, dokáže vyrůst ze štěrbiny na chodníku. Nejlépe se jí však daří, má-li dostatek světla a přístup k podzemní vodě. Dalším specifikem křídlatek je způsob rozmnožování. Přestože na konci léta kvetou bílými květy, semeny se rozmnožují pouze výjimečně. Zcela převládá vegetativní množení pomocí úlomků z lodyh a oddenků, což značně usnadňuje rychlé šíření křídlatek podél vodních toků, zejména po jarních povodních.


Nebezpečí

Invaze křídlatek velmi silně ovlivňuje původní společenstva. Díky výše jmenovaným vlastnostem a tedy i velmi silné konkurenční schopnosti, dokáže zcela potlačit ostatní druhy rostlin (a tedy i na ně vázaných živočichů). Na silně invadovaných stanovištích přežívají pouze jarní geofyty, adaptované na růst ve specifických podmínkách. Křídlatky znesnadňují údržbu na okrajích vozovek a snižují viditelnost a tím i bezpečnost na silnicích.

Dalším negativem křídlatek je zvyšování eroze břehů řek. Mimo vegetační období jsou totiž plochy osídlené křídlatkou zcela holé. Kořeny křídlatek poškozují náspy, hráze, ale i okraje cest a chodníků.



Způsoby likvidace

Při likvidaci křídlatek se jako jednoznačně nejúčinnější jeví chemická likvidace. Používá se zejména postřik křídlatek na list (rosiče, postřikovače), případně injektáž (injektážní pistole). Optimální je „ošetření“ křídlatek herbicidem ke konci vegetační sezóny (v době květu křídlatek). V té době se křídlatky chystají na překonání zimního období a zatahují asimiláty z nadzemních částí do oddenkového systému. Pokud v této době „ošetříme rostlinu“ herbicidem, sama „dopraví“ herbicid spolu s asimiláty do oddenkového systému a „otráví se“. Křídlatky nelze zničit pouze jedním postřikem (injektáží) herbicidu, aplikaci je třeba opakovat, ideálně více let. Vyšší koncentrace herbicidu nezvyšují účinnost likvidace, protož rostliny reagují okamžitým shozením listů a netransportují herbicid do oddenků. Následně tedy opět obrazí. Při práci s herbicidy je vždy nutno postupovat dle návodu a dodržovat pokyny výrobce podle bezpečnostního listu.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2014 13:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.98.84

K poslednímu příspěvku - situace je obdobná, jako u Topinamburu na Slovensku (naštěstí ne u nás). Taky jej tam zakazují jako "Invazivní burinu". Přitom je to vynikající zelené krmení pro králíky - pěstuji jej na zahradě a nemohu si vynachválit.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2014 15:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.76

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K poslednímu příspěvku - situace je obdobná, jako u Topinamburu na Slovensku (naštěstí ne u nás). Taky jej tam zakazují jako "Invazivní burinu". Přitom je to vynikající zelené krmení pro králíky - pěstuji jej na zahradě a nemohu si vynachválit.

No jo, ale Křídlatka mohutně zplaňuje a pro přírodu je fakt katastrofou, kdežto zplanělý topinambur jsem ještě neviděla. A protože jsem vám nevěřila, tak jsem gůglila, gůglila a našla, že Slováci chtějí pěstování topinamburu povolit. Ovšem toho šlechtěného, od fy Monsanto (a asi odsud lobby vane smajlík)

Neregistrovaný uživatel

20.9.2014 15:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.130.25

Chemické složení sušiny křídlatky
Látka Obsah v sušině (%)
Lignin 18,9
Hemicelulóza 20,0
Celulóza 24,0
Popeloviny 6,3
Zplyňující látky 75,9
Uhlík 47,7
Vodík 6,6
Křemík (SiO2) 0,9
Chlor 0,22
Dusík 0,54
Draslík 0,75
Síra 0,17

Přidejte reakci

Přidat smajlík