Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.178.83
Když já jsem se se slepicema neradila. Začala jsem s pojízdnou slepičárnou, obtížně ale přesto posháněla literaturu, narvala do hlavy teorii, vyzkoušela na hybridkách, fungovalo to, přikoupila husy a chtěla se stát členem klubu a tam je členství v ZO povinné, tak jsem hledala ZO a bylo to těžší než sehnat tu literaturu a k dědouškům jsem přišla jako kovaný a zkušený líhňař a chovatel už čistých slepic. Jen ještě mám megamezery v genetice, ale to doženu. Sem tam jsem vyměnila husu na zabití za králíky na zabití, tak mě napadlo, že kromě mazlíčka zakrslíčka můžeme mít i normální ušáky. Nadrtila jsem všechnu dostupnou teorii, co jsem sehnala, dovoluji si tvrdit, že jsem schopna celkem kvalifikovaně u svých králíků rozpoznat onemocnění. Už jsem s naším veterinářem rozplánovala očkovací plán pro králíky. Dědoušci mě vzali jako plnohodnotnou vesničanku a sdělení, že jsem začátečník a městská holka brali asi nevážně. Tak asi došlo i k informačnímu šumu ohledně připouštění. Prostě jen řekli, že samice mění u samce každé ráno. Ale ne, že jí po chviličce vyndají a samec je zase sám až do dalšího rána. V pondělí jsem jednomu vezla kuřátka, co se mu u mě vylíhly a jak jsme si povídali, tak jsem se ho zeptala,a on měl zrovna jednu českou strakačku na připuštění, tak mi to ukázal. Podle toho, jak jsem to viděla, tak se to mému samci asi povedlo, o víkendu zkusím kontrolní připuštění a na mazlivé samičce budu trénovat palpaci. Tady na nemoderce je většina normálních lidí, tak jsem se zkusila přiznat. Výsledek je čitelný níž. Schůze ZO máme jen jednou za měsíc a to ještě v neděli dopoledne. Znáte to, rozvařený oběd, rozžehlené prádlo, někdy rozmrzelý manžel. Spíš vyřídíte, co je nutné a cestou domů porušujete rychlostní limity. A dědoušci se někdy rozžertují jak nedospělci a tak jsem se styděla zeptat, aby mě nezaplavili horou latiny a pábení. Jednou jsem zeptala na inseminaci hus našeho ptákoplacha, protože inseminuje běžně dravce, teda ptala jsem se, jak získává sperma od samců a s vážnou tváří mi odpověděl, že je dráždí rukou šimráním na varlatech. Jako vtip to asi bylo dobrý, ale už jsem to nerozváděla doplňujícími dotazy. S králíků jsem schválně zvolila do začátku kaliforňačky a novozélandského, protože jsou klidní a na maso je to asi nejlepší kombinace. Doufám, že už zabřezly, chov se bude dařit a příští rok se budo chlubit fotkami mláďat českých luštičů. Tuze se mi líbí. Díky za trpělivost a rady. Martina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.135.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když já jsem se se slepicema neradila. Začala jsem s pojízdnou slepičárnou, obtížně ale přesto posháněla literaturu, narvala do hlavy teorii, vyzkoušela na hybridkách, fungovalo to, přikoupila husy a chtěla se stát členem klubu a tam je členství v ZO povinné, tak jsem hledala ZO a bylo to těžší než sehnat tu literaturu a k dědouškům jsem přišla jako kovaný a zkušený líhňař a chovatel už čistých slepic. Jen ještě mám megamezery v genetice, ale to doženu. Sem tam jsem vyměnila husu na zabití za králíky na zabití, tak mě napadlo, že kromě mazlíčka zakrslíčka můžeme mít i normální ušáky. Nadrtila jsem všechnu dostupnou teorii, co jsem sehnala, dovoluji si tvrdit, že jsem schopna celkem kvalifikovaně u svých králíků rozpoznat onemocnění. Už jsem s naším veterinářem rozplánovala očkovací plán pro králíky. Dědoušci mě vzali jako plnohodnotnou vesničanku a sdělení, že jsem začátečník a městská holka brali asi nevážně. Tak asi došlo i k informačnímu šumu ohledně připouštění. Prostě jen řekli, že samice mění u samce každé ráno. Ale ne, že jí po chviličce vyndají a samec je zase sám až do dalšího rána. V pondělí jsem jednomu vezla kuřátka, co se mu u mě vylíhly a jak jsme si povídali, tak jsem se ho zeptala,a on měl zrovna jednu českou strakačku na připuštění, tak mi to ukázal. Podle toho, jak jsem to viděla, tak se to mému samci asi povedlo, o víkendu zkusím kontrolní připuštění a na mazlivé samičce budu trénovat palpaci. Tady na nemoderce je většina normálních lidí, tak jsem se zkusila přiznat. Výsledek je čitelný níž. Schůze ZO máme jen jednou za měsíc a to ještě v neděli dopoledne. Znáte to, rozvařený oběd, rozžehlené prádlo, někdy rozmrzelý manžel. Spíš vyřídíte, co je nutné a cestou domů porušujete rychlostní limity. A dědoušci se někdy rozžertují jak nedospělci a tak jsem se styděla zeptat, aby mě nezaplavili horou latiny a pábení. Jednou jsem zeptala na inseminaci hus našeho ptákoplacha, protože inseminuje běžně dravce, teda ptala jsem se, jak získává sperma od samců a s vážnou tváří mi odpověděl, že je dráždí rukou šimráním na varlatech. Jako vtip to asi bylo dobrý, ale už jsem to nerozváděla doplňujícími dotazy. S králíků jsem schválně zvolila do začátku kaliforňačky a novozélandského, protože jsou klidní a na maso je to asi nejlepší kombinace. Doufám, že už zabřezly, chov se bude dařit a příští rok se budo chlubit fotkami mláďat českých luštičů. Tuze se mi líbí. Díky za trpělivost a rady. Martina
Ahoj Martino, to je super, taky se budu těšit na tvoje fotky lušťátek. Naše ZO má schůzku asi 3 x za rok, ale stačí to. Jestli se ti bude chtít, tak koukni na www.chovatelky.estranky.cz
Je to fórum pro ženy chovatelky, které klábosí o ledasčems. Teď už tam v poslední době nikdo moc nechodí, tak to tam třeba oživíš a přidáš i nějaké fotky. Zuzka