Kdybychom chtěly do budoucna mladé..

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

21.10.2008 21:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.232.246

Zdravím,
mám takový dotaz. Mám dvouletou králindu a její roční dceru, která má (alespoň pro mě) nedocenitelně krásné zbarvení - tříslová havana. Dcera je z prvního a zatím jediného vrhu samičky, kterou jsem našla u popelnice. Dřív byla máma hrozně agresivní, vystrašená, bála se lidí - ne však psů a morčat, zvláštní - rovněž dost trpěla na falešné březosti. Měla prudké "bojovné" říje a pak si otrhala všechnu srst a nedovolila nikomu sáhnout do klece. Po miminech se načas zklidnila. Pak to začalo nanovo a pochytila to od ní i dcera. Teď spolu bydlí přes půl roku samy (předtím ještě s druhou dcerou, ale tu si pak vzali známí) a od té doby ticho a klid. Bydlí spolu ty dvě a jedno morče, spí spolu v houpací postýlce, dokonce začaly samy od sebe (morčák ne :) chodit na záchodek. Beru je i ven, dřív sebevražda, teď pohodička. Už jsem nechtěla žádného dalšího "šíleného" králíka (aby mi v kleci vyjížděl po ruce, rval si chlupy a vůbec se choval jako smyslů zbavený), ale co jsou ty dvě tak zlaté, občas mě napadne, zda by nebylo hezké mít ještě poslední miminka..
Teď tedy dotazy:
1) mohla by mít děti bez problémů dcera, která ještě neměla a které už je přes rok?
2) mohly by přesto bydlet s mámou, nebo by musely být extra?
3) je vůbec vhodné to zkoušet? Netrvám na tom, jen mě bude moc mrzet, až jednou uhynou. Asi mě chápete.
Díky za rady!

A ještě - kvůli škole nemám zrovna čas vzít si je každý den na hodinu do náruče, ani to moc nejde, když má každá 2 kila a představu, že člověk je nepřítel, ale pokud máte nějakou jednoduchou fintu, jak zlepšit vztahy, budu vám vděčna. Zatím se mi povedlo prolomit ledy jen natolik, že si vezmou žrádlo z ruky, ale hned cuknou. Vytahování z klece je zápas o život. Venku jsou jako míliusové, stříhání drápků, mazlení a vše bez problému, ale cítím, že se nehýbou spíš strachy, než že by jim to bylo zvlášť příjemné. Už nejsou tak napjaté jako ze začátku, že by se krčily a ani nedutaly, to zas si pěkně zvednou hlavičku, ouška vzůru a natáhnou se na klíně, ale už jsem měla několik králíků (vymazlených) a prostě to není ono..

Neregistrovaný uživatel

22.10.2008 18:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.4

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,
mám takový dotaz. Mám dvouletou králindu a její roční dceru, která má (alespoň pro mě) nedocenitelně krásné zbarvení - tříslová havana. Dcera je z prvního a zatím jediného vrhu samičky, kterou jsem našla u popelnice. Dřív byla máma hrozně agresivní, vystrašená, bála se lidí - ne však psů a morčat, zvláštní - rovněž dost trpěla na falešné březosti. Měla prudké "bojovné" říje a pak si otrhala všechnu srst a nedovolila nikomu sáhnout do klece. Po miminech se načas zklidnila. Pak to začalo nanovo a pochytila to od ní i dcera. Teď spolu bydlí přes půl roku samy (předtím ještě s druhou dcerou, ale tu si pak vzali známí) a od té doby ticho a klid. Bydlí spolu ty dvě a jedno morče, spí spolu v houpací postýlce, dokonce začaly samy od sebe (morčák ne :) chodit na záchodek. Beru je i ven, dřív sebevražda, teď pohodička. Už jsem nechtěla žádného dalšího "šíleného" králíka (aby mi v kleci vyjížděl po ruce, rval si chlupy a vůbec se choval jako smyslů zbavený), ale co jsou ty dvě tak zlaté, občas mě napadne, zda by nebylo hezké mít ještě poslední miminka..
Teď tedy dotazy:
1) mohla by mít děti bez problémů dcera, která ještě neměla a které už je přes rok?
2) mohly by přesto bydlet s mámou, nebo by musely být extra?
3) je vůbec vhodné to zkoušet? Netrvám na tom, jen mě bude moc mrzet, až jednou uhynou. Asi mě chápete.
Díky za rady!

A ještě - kvůli škole nemám zrovna čas vzít si je každý den na hodinu do náruče, ani to moc nejde, když má každá 2 kila a představu, že člověk je nepřítel, ale pokud máte nějakou jednoduchou fintu, jak zlepšit vztahy, budu vám vděčna. Zatím se mi povedlo prolomit ledy jen natolik, že si vezmou žrádlo z ruky, ale hned cuknou. Vytahování z klece je zápas o život. Venku jsou jako míliusové, stříhání drápků, mazlení a vše bez problému, ale cítím, že se nehýbou spíš strachy, než že by jim to bylo zvlášť příjemné. Už nejsou tak napjaté jako ze začátku, že by se krčily a ani nedutaly, to zas si pěkně zvednou hlavičku, ouška vzůru a natáhnou se na klíně, ale už jsem měla několik králíků (vymazlených) a prostě to není ono..

Jsou to prostě samičky,na mazlení moc nejsou.

Neregistrovaný uživatel

22.10.2008 18:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.113.73

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,
mám takový dotaz. Mám dvouletou králindu a její roční dceru, která má (alespoň pro mě) nedocenitelně krásné zbarvení - tříslová havana. Dcera je z prvního a zatím jediného vrhu samičky, kterou jsem našla u popelnice. Dřív byla máma hrozně agresivní, vystrašená, bála se lidí - ne však psů a morčat, zvláštní - rovněž dost trpěla na falešné březosti. Měla prudké "bojovné" říje a pak si otrhala všechnu srst a nedovolila nikomu sáhnout do klece. Po miminech se načas zklidnila. Pak to začalo nanovo a pochytila to od ní i dcera. Teď spolu bydlí přes půl roku samy (předtím ještě s druhou dcerou, ale tu si pak vzali známí) a od té doby ticho a klid. Bydlí spolu ty dvě a jedno morče, spí spolu v houpací postýlce, dokonce začaly samy od sebe (morčák ne :) chodit na záchodek. Beru je i ven, dřív sebevražda, teď pohodička. Už jsem nechtěla žádného dalšího "šíleného" králíka (aby mi v kleci vyjížděl po ruce, rval si chlupy a vůbec se choval jako smyslů zbavený), ale co jsou ty dvě tak zlaté, občas mě napadne, zda by nebylo hezké mít ještě poslední miminka..
Teď tedy dotazy:
1) mohla by mít děti bez problémů dcera, která ještě neměla a které už je přes rok?
2) mohly by přesto bydlet s mámou, nebo by musely být extra?
3) je vůbec vhodné to zkoušet? Netrvám na tom, jen mě bude moc mrzet, až jednou uhynou. Asi mě chápete.
Díky za rady!

A ještě - kvůli škole nemám zrovna čas vzít si je každý den na hodinu do náruče, ani to moc nejde, když má každá 2 kila a představu, že člověk je nepřítel, ale pokud máte nějakou jednoduchou fintu, jak zlepšit vztahy, budu vám vděčna. Zatím se mi povedlo prolomit ledy jen natolik, že si vezmou žrádlo z ruky, ale hned cuknou. Vytahování z klece je zápas o život. Venku jsou jako míliusové, stříhání drápků, mazlení a vše bez problému, ale cítím, že se nehýbou spíš strachy, než že by jim to bylo zvlášť příjemné. Už nejsou tak napjaté jako ze začátku, že by se krčily a ani nedutaly, to zas si pěkně zvednou hlavičku, ouška vzůru a natáhnou se na klíně, ale už jsem měla několik králíků (vymazlených) a prostě to není ono..

Zdravím....
mé názory a odpovědi na Vaše otázky...
1) samička může bezproblémů zabřeznout a odchovat mladé. Není to jak u morčat, kdy to musí být do jednoho roku, tuším.
2) nedoporučuji je nechat spolu s odchovem. Už v březosti se může samiččino chování rapidně změnit a můžou se servat, i když doteď jim je spolu dobře. Dále si bude samička bránit mladé (pokud je rovnou nesežere nebo nenechá pojít, protože bude mít strach z druhé samice) a může dojít rovněž k potyčkám. Sama určitě víte, jaké důsledky to může mít.
3) to si musíte rozmyslet sama. Ale z mého pohledu by bylo jednodušší si pak sehnat malé mládě od slušného chovatele a vychovat si ho podle svého než hledat dobré majitele pro mláďata....

Tipy triky neporadím to se obraťte na www.kralici.cz

Lenka

Přidejte reakci

Přidat smajlík