Agapornis růžohlavý

O plemenu

Druhý nejmenší z agapornisů s bílým okružím oka. Je podobný agapornisu fišeri, je však menší postavou a odlišně zbarvený na hlavě. Na prsou by neměl mít žluté zbarvení. 

O jeho životě v přírodě neexistuje v literatuře mnoho zpráv, některé jsou dokonce protichůdné. Mnozí z kříženců s agapornisem fišeri, jak se ukázalo, jsou dále plodní. Proto je žlutá barva na prsou při posuzování trestána jako nežádoucí. 

Někteří systematici nepovažují všechny druhy agapornisů za samostatné druhy, jen za formy. Agapornis růžohlavý je rozšířen na poměrně malém a úzkém území savan táhnoucím se na severu Tanzanie přes Zambii až po severozápadní Mosambik.

Zdraví / nemoci

Pozor na prochladnutí, a hlavně na průvan.

Popis a charakteristika

Malý zelený pták s růžově oranžovou hlavou, bílým okružím oka a bílým ozobím. Spodina těla světle zelená, letky ruční tmavé, až černé. V chovech se objevuje jen zřídka.

Jak chovat

Přistupujeme k nim jako k ostatním agapornisům, avšak většina literatury upozorňuje, že jsou mnohem choulostivější. Hlavně na teplotu. Vyžadují větší teplo než ostatní druhy. Nejvhodnější prostředí pro ně je skleník nebo zasklená voliéra. 

I při zimování v uzavřených prostorách by měla být teplota vyšší, než jakou si představujeme pod výrazem temperování.

Nároky na prostor

Nemají žádné velké nároky na prostor. Stačí větší klec, 60 × 40× 40 cm výšky.

Potrava a krmení

Směs pro drobné papoušky. To znamená různé druhy prosa, lesknice, bezpluchý oves, menší slunečnice a trochu semence. Zelené krmení, klasy prosa a senegalu ve stadiu mléčné zralosti. V takovém stavu je možné podávat i pšenici. Pozor na postřiky. Palice nedozrálé kukuřice. Větvičky na okus.