Zelené krmení je nezbytné
Každý chovatel ptáků, který myslí na zdraví svých svěřenců, s tím určitě souhlasí. Jídelníček pravidelně doplňuje nejrůznějšími rostlinami, které...
Každý chovatel ptáků, který myslí na zdraví svých svěřenců, s tím určitě souhlasí. Jídelníček pravidelně doplňuje nejrůznějšími rostlinami, které v přehojné míře nabízí naše příroda po převážnou část roku.
Dnes bych chtěl naše čtenáře upozornit na dva méně známé druhy křížokvětých rostlin a to na hulevník Loeselův (Sisymbrium spec.) a křez zední (Diplotaxis spec.).
1. Hulevník dorůstá do výšky 30–60 cm (podle druhu i do 100 cm) a kvete v červnu až červenci. Lodyha je odstále drsně srstnatá, květy jsou žluté. Peřenodílné listy mají velký a hrálovitý úkrojek. Pochází z jižní Evropy. U nás je dosti hojný na rumištích, podél cest a na železničních náspech v teplejších oblastech. Semínka jsou uložena v úzkých měkkých šešulkách, velmi drobná a ptáčkové (např. zvonohlíci, čížkové, konopky apod.) je rádi zobou. Hulevník má tvrdé stonky a plodnice je nutno nožem nebo nůžkami sklízet, pokud nechceme vytáhnout celou rostlinu ze země. V dolní části bývají semena zralá, zatímco ve vrcholu rostliny je ještě plno květů.
2. Křez roste do výšky 20–25 cm, kvete v červnu až září. Když ho rozemneme, nepříjemně páchne. Listy jsou peřenolaločnaté až peřenoklané. Vonné květy žluté barvy jsou v chudém hroznu. Pochází z jižní Evropy. U nás roste roztroušeně na vápnitých půdách podél cest a zdí v teplejších oblastech. Ve střední Evropě se vyskytuje ve třech druzích, které jsou velmi podobné popsanému hulevníku. Jako krmivo přichází v úvahu pouze druh Diplotaxia tenuifolia, který byl do Evropy (střední) dovezen asi okolo roku 1967. V teplejších oblastech Evropy nacházíme začátkem června rostliny s dozrávajícími semeny. Stonky jsou většinou bezlisté, jinak jsou listy soustředěné (uspořádané) do růžic. Semena jsou v podlouhlých šešulkách uloženy ve dvou řadách. Podle zkušeností chovatele Maua, mají ptáci chovaní ve voliérách semena křezu mimořádně rádi. Mírná charakteristická vůně jim nevadí. Sazenice bohaté semeny jsou k dispozici až v pozdní roční době a proto se jako odchovné krmivo nehodí. Vyskytují se v tak velkém množství, že jsou zdrojem potravy ptáků ve voliérách až do listopadu Výhodou je, že zde vydrží bez vody dlouhou dobu.
Nyní vyjmenuji rostliny, které většina chovatelů pro ptáky doporučuje a z nichž jsem většinu s úspěchem zkrmoval.
Bér sivý (Setaria glauca), čekanka obecná (Cichorium intybus), dobromysl obecná (Origanum vulgare), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), různé druhy jetelů (Trifolium), ježatka kuří noha (Echinochloa crus galli), jílek ozimý (Lolium perenne), jitrocel větší (Plantago major), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), kopřiva dvoudommá (Urtica dioica) vhodná k sekání do míchanic, kopretina řimbaba (Chrysantemum parthenium), lebeda lesklá (Atriplex nitens), lipnice obecná (Poa nemoralis), lipnice obecná (Poa annua), měsíček lékařský (Calendula officinalis), merlík všedobr (Chenopodium bonus – heuricus), mléč rolní (Sonchus arvensis), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), penízek rolní (Thlaspi arvense), psineček tenký (Agrostis tenuis), ptačinec žabinec (Stellaria media), sedmikráska chudoba (Bellis perennis), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), rmen rolní (Anthemis arvensis), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), srha laločnatá (Dactylis gl.), starček obyčejný (Senecio vulgaris), šťovík alpský (Rumex alpinus), šťovík kyselý (Rumex acetosa), vratič obyčejný (Tanacitum vulgare).
Věřím, že se mezi chovateli najdou zájemci o toto téma a těm potom doporučuji vyhledat si bližší informace s obrázky rostlin v odborné botanické literatuře. Já mohu doporučit knihu Příroda v ČSSR, vydaná v r. 1976.
Dnes bych chtěl naše čtenáře upozornit na dva méně známé druhy křížokvětých rostlin a to na hulevník Loeselův (Sisymbrium spec.) a křez zední (Diplotaxis spec.).
1. Hulevník dorůstá do výšky 30–60 cm (podle druhu i do 100 cm) a kvete v červnu až červenci. Lodyha je odstále drsně srstnatá, květy jsou žluté. Peřenodílné listy mají velký a hrálovitý úkrojek. Pochází z jižní Evropy. U nás je dosti hojný na rumištích, podél cest a na železničních náspech v teplejších oblastech. Semínka jsou uložena v úzkých měkkých šešulkách, velmi drobná a ptáčkové (např. zvonohlíci, čížkové, konopky apod.) je rádi zobou. Hulevník má tvrdé stonky a plodnice je nutno nožem nebo nůžkami sklízet, pokud nechceme vytáhnout celou rostlinu ze země. V dolní části bývají semena zralá, zatímco ve vrcholu rostliny je ještě plno květů.
2. Křez roste do výšky 20–25 cm, kvete v červnu až září. Když ho rozemneme, nepříjemně páchne. Listy jsou peřenolaločnaté až peřenoklané. Vonné květy žluté barvy jsou v chudém hroznu. Pochází z jižní Evropy. U nás roste roztroušeně na vápnitých půdách podél cest a zdí v teplejších oblastech. Ve střední Evropě se vyskytuje ve třech druzích, které jsou velmi podobné popsanému hulevníku. Jako krmivo přichází v úvahu pouze druh Diplotaxia tenuifolia, který byl do Evropy (střední) dovezen asi okolo roku 1967. V teplejších oblastech Evropy nacházíme začátkem června rostliny s dozrávajícími semeny. Stonky jsou většinou bezlisté, jinak jsou listy soustředěné (uspořádané) do růžic. Semena jsou v podlouhlých šešulkách uloženy ve dvou řadách. Podle zkušeností chovatele Maua, mají ptáci chovaní ve voliérách semena křezu mimořádně rádi. Mírná charakteristická vůně jim nevadí. Sazenice bohaté semeny jsou k dispozici až v pozdní roční době a proto se jako odchovné krmivo nehodí. Vyskytují se v tak velkém množství, že jsou zdrojem potravy ptáků ve voliérách až do listopadu Výhodou je, že zde vydrží bez vody dlouhou dobu.
• Sisymbrium spec.
• Diplotaxia tenuifolia
Nyní vyjmenuji rostliny, které většina chovatelů pro ptáky doporučuje a z nichž jsem většinu s úspěchem zkrmoval.
Bér sivý (Setaria glauca), čekanka obecná (Cichorium intybus), dobromysl obecná (Origanum vulgare), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), různé druhy jetelů (Trifolium), ježatka kuří noha (Echinochloa crus galli), jílek ozimý (Lolium perenne), jitrocel větší (Plantago major), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), kopřiva dvoudommá (Urtica dioica) vhodná k sekání do míchanic, kopretina řimbaba (Chrysantemum parthenium), lebeda lesklá (Atriplex nitens), lipnice obecná (Poa nemoralis), lipnice obecná (Poa annua), měsíček lékařský (Calendula officinalis), merlík všedobr (Chenopodium bonus – heuricus), mléč rolní (Sonchus arvensis), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), penízek rolní (Thlaspi arvense), psineček tenký (Agrostis tenuis), ptačinec žabinec (Stellaria media), sedmikráska chudoba (Bellis perennis), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), rmen rolní (Anthemis arvensis), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), srha laločnatá (Dactylis gl.), starček obyčejný (Senecio vulgaris), šťovík alpský (Rumex alpinus), šťovík kyselý (Rumex acetosa), vratič obyčejný (Tanacitum vulgare).
Věřím, že se mezi chovateli najdou zájemci o toto téma a těm potom doporučuji vyhledat si bližší informace s obrázky rostlin v odborné botanické literatuře. Já mohu doporučit knihu Příroda v ČSSR, vydaná v r. 1976.
Autor textu: Rudolf Vít
Autor fotografií zdroj: Rudolf Vít
Ohodnotťe tento článek:
Celkové hodnocení (0x):