Smíšený pár papoušků adoptivními chůvami

Chovem papoušků se zabývám (nebo spíše bavím) jen v malém chovu již více jak 20 let, ale s takovým případem odchovu, jaký se u mne vyskytl, jsem se ještě nesetkal u sebe, ani u jiných známých chovatelů.

Neobvyklý odchov

Mám mimo jiné chovný pár penantů, který každoročně odchovává 5–6 mladých. Samička vždycky snese 9–11 vajec v jedné snůšce, ale protože trvale zasedne do budky až někdy od sedmého nebo osmého vejce, bývají první vajíčka už asi stará nebo přerušovaně nasezená a nic se z nich nevylíhne, zárodky v nich uhynou.

Mimo penantů chovám i jiné druhy papoušků, především papoušky nádherné. Na jaře 2003 náhle pošel mladý sameček z jednoho chovného páru. Asi měsíc před touto příhodou jsem na zahradě odchytil samečka bílé korely, a tak jsem jej po karanténě umístil do společnosti „ovdovělé“ samičky papouška nádherného, která byla již v toku. Korelák se jí začal dvořit a dokonce ji často opakovaně krmil. Pozoroval jsem s údivem i nepodařené pokusy o pojímání. Začala dokonce snůška, ale byla pochopitelně neoplodněná. Toho jsem využil, vlastní vejce jsem jí odebral a podložil jí vejce z přeplněného hnízda penantů. Ríkal jsem si, že tím nic u penantů nepokazím, stejně z prvních vajec nikdy nic nebývá. Sameček korely se dále choval, jak bývá u korel zvykem, že se střídají na hnízdě. Ve dne se vnucoval na hnízdo, ale samička nádherná, jako pečlivá chůva, mu to nedovolovala. To ho nijak neodrazovalo a pravidelně každý den po celou dobu sezení vysedával také v budce vedle samičky, až do doby vylíhnutí mladých. Pak následovalo společné krmení a odchovávání mladých, zvláště zajímavé bylo pozorovat tuto rodinku po vylétnutí z budky, kdy mladí, ale velcí penanti, žadonili krmení od tělesně menších adoptivních rodičů. Nijak jsem do tohoto chovu nezasahoval, jen s úžasem sledoval starostlivost a péči tohoto nepříbuzného páru o své adoptivní potomstvo, protože z mladých penantů vyrostly zdravé a silné kusy, dokonce vyspívali rychleji, než jejich početnější sourozenci ve vlastním hnízdě.

Hezký chovatelský zážitek

V minulosti se u mne staly i případy, kdy samička andulka se asi třetím početným hnízdem v jedné chovné sezoně hodně vyčerpala a uhynula, ale osiřelý sameček přesto dokázal 6 vylíhnutých mladých sám dokrmit a odchovat. Totéž se jiný rok stalo i u papoušků zpěvavých, kde sameček rovněž sám dokrmil tři mladé. Ale odchov z kombinovaného loňského chovu, jak zde podrobně popisuji, to byl prostě unikát.

Byl to hezký chovatelský zážitek, který přeji každému, kdo chová papoušky hlavně pro radost z chovu a pro jejich krásu.