1. celostátní výstava Holubářského spolku

Výstava se uskutečnila ve dnech 11.–12. 11. 2006 v areálu chovatele M. M., kde se ve výjimečném prostředí haly tvářili spokojeně nejen holubi. Byli jsme limitováni prostorem, proto jsme nemohli uspokojit všechny zájemce o vystavování (a bylo jich hodně). Přesto jsme přijali řadu poměrně výstavnicky vzácných plemen a ač neradi, na vhodných místech jsme museli sáhnout k nepopulární druhé řadě klecí holubů nad sebou. Klece nezakrývající holuba oceňovacími lístky si pochvalovali všichni návštěvníci, stejně tak, jako dosud nevídané otvírání klecí, které má Holubářský spolek (HS) nově zakoupené. HS na této výstavě vyzkoušel v pořadí již čtvrtý posuzovací lístek, navržený svými členy. Není omezen žádnou kategorií a vyhrát tak v podstatě může i holub s nižším oceněním než je obvyklé. Také volný přístup veřejnosti při posuzování chovatelé s povděkem přijali, protože tak měli možnost se přesvědčit nejen o regulérnosti posuzování, ale také se poučit proč tak a ne jinak.
Vlastní posouzení provedli v „nestaváčkářské“ části ing. Tomáš Sousedík a vedoucí posuzovatelů HS Josef Hauser. Jelikož se jedná o dva velmi zkušené letité posuzovatele, ani nikoho nepřekvapilo, že nebylo připomínek k jejich posouzení. Připomínky nebyly ani ke specialistům staváčkářům, byť nováčkům. Osobně si velmi vážím starostlivého přístupu Josefa Hausera k našim nováčkům, se kterými posouzení v případě pochybností vždy konzultoval. Velmi mne zaujal (a nejen mne) přístup posuzovatele J. Sochůrky, kdy se s každým kvalitnějším kusem neváhal vydat na cestu ven z haly, na denní světlo, které nejlépe odhalí jak nečistotu barvy, tak kvalitu lesku i svitu. Pravý stav volatosti a hlavně tvar volete vyzkoušel někdy i opakovaně jejich nafouknutím a důkladnou prohlídkou ve výstavní kleci. Tento léty zažitý a vyzkoušený způsob praktikovali i ostatní specialisté a nedopouštěli se tak omylů, jako jiní kolegové, kteří jen hádají, zda je holub volatý, o tvaru volete ani nemluvě. Zde absolutně neobstojí tvrzení, že je to voláč a tedy má stát nafouknutý v kleci jako ostatní voláči. Český stavák je plemeno ojedinělé ve světě barvou, svitem i temperamentem a to vše ještě umocňuje zvláštností při letu – stavěním. Je snad každému jasné, že chovatelé ČS ani netouží mít z něho holuba, který bude stát v kleci jako svíce s ostatními voláči, bez zmíněného temperamentu a bude mít zásadní problémy s odchovem. Předvýstavní klecová drezúra se v tomto případě dá přirovnat k týrání zvířat, protože je silně omezujeme v jejich přirozeném způsobu života a pohybu. Nabízí se zde otázka, zda bylo vůbec v minulosti správné zařadit ČS mezi voláče nebo zda by bylo lepší zařadit ho mezi holuby barevné. Tímto se měla zabývat příslušná komise dávno a mít to již vyřešené.

• Český stavák červený bělokosý – šampión červené barvy, chovatel Pavel Abrešek, Plzeň.

Čilý obchod probíhal již od časného rána na burze, ani jsme nestačili přidávat další a další klece. Na burze se nevybíral poplatek, a tak se ani nevyskytl případ, kdy po sobě šlape v kleci osm i více kusů, kteří si za dvě hodiny nejsou již podobni. To se někdy děje jen proto, aby majitel ušetřil za poplatky.

• Čestná cena: přítel Vlastimil Hejl z Lomnice u Tišnova a jeho 96-ti bodový Moravský voláč červený sedlatý.

Na následné valné hromadě členů i ostatních přítomných zhodnotil Josef Hauser velmi kladně posuzování. Putovní pohár a menší zástupný získal za kolekci letošních výletků ČS černých sedlatých přítel Kaluha Petr, který též získal čestnou cenu a za holuba v kleci č. 219 vyhrál i anketu návštěvníků, kde získal obdiv u dvaceti ze šedesáti odevzdaných hlasovacích lístků. Získal tak i cenu sponzora, v hodnotě přesahující jeden tisíc korun, dovedně ukrytou ve velké těžké krabici. Titul šampióna Holubářského spolku (pouze u ČS), udělovaného v jednotlivých barvách, získalo těchto šest holubů: žlutý sedlatý přítele Josefa Hrubeše, modrý a stříbřitý sedlatý přítele Vlastimila Doška, červený plamínek přítele Miloše Caldy, černý lysý přítele Josefa Hausera a červený bělokosý přítele Pavla Abreška. Čestné ceny získalo osm holubů: modrý káník mladé chovatelky Karolíny Nedělkové, Moravský voláč červený sedlatý přítele Hejla Vlastimila, Slezský barevnohlávek modrý přítele Radka Prchala, Birminghamský rejdič přítele Bohumíra Tichého, Maltézský červený přítele Zdeňka Semeráda, Staroholandský kapucín stříbřitý přítele Zdeňka Zoubka, ČS červený mramorovaný přítele Václava Šťastného a Koburský skřivan kapratý přítele Pavla Nádvorníka.

• Zleva: předseda Holubářského spolku Ivan Sejkanič, otec vítěze Oldřich Kaluha s putovním a zástupním pohárem a posuzovatel Ivan Bek.

Na klecích nechyběly pěkné kokardy v národních barvách s logem HS a nápisem „šampión barvy“ a výrazné žluté, určené pro čestné ceny. Všichni ocenění obdrželi mimo pohárů a plaket také diplom HS. Následná diskuse s posuzovateli k jednotlivým barvám proběhla, stejně jako celý den, v přátelské atmosféře. Všem zúčastněným patří velký dík.

text a foto: Sejkanič Ivan