Kříženci – miniseriál – 14. část
V tomto případě však nikoliv. V katalogu byl pak pták zařazen do třídy exotický×exotický a podtřídy s pásovníky. Druhý z rodičů uveden nebyl. Pásovník je viditelný jak tvarem těla a ocasem, tak i barvou zobáku. Černá barva v podobě „slintáčku“ pod zobákem je rovněž přítomna. To všechno sedí. Naznačená tmavší prsa musí pocházet od druhého z rodičů. Pokud by to byla amadina pruhovaná, potom taková prsa nemá žádný z rodičů. Takže to musí být nějaká panenka. Nejblíže asi Panenka hnědoprsá, ta má i pruhování na bocích. Nemůžeme vyloučit ani panenku běloprsou, případně i jiné druhy. Dokonce ani japonskou chůvičku, protože mohla být i mutační. Obrázek jsem zařadil jako ukázku obtížnosti při určování původu.
Kříženec astrilda rákosního s pásovníkem dlouhoocasým červenozobým
Musím zdůraznit, že u nás považujeme takové křížence za nežádoucí. Obrázek pochází opět z Itálie, kde je chov všech ptáků neporovnatelně více rozšířen než u nás a Kříženci se těší velké oblibě. Obrázek zařazuji proto, aby naši chovatelé měli o jejich existenci v zahraničí vůbec nějaké povědomí. Někteří mohou být i nebezpeční v tom ohledu, že mohou být považováni za samostatný druh nebo formu divoce žijící. V tomto smyslu obzvlášť pozor na křížence s astrildy bělolícími. U kříženců s pásovníky je zajímavé, že některé znaky jejich opeření jsou natolik dominantní, že je dokáže rozeznat i laik. Vybarvení ptáka na obrázku však na jeho rodiče neomylně ukazuje. Otec měl být astrild rákosní a skutečně celkové vybarvení to dokazuje. Zelená barva otce se u jiného druhu neobjevuje. Znaky druhého z rodičů jsou také přítomné. Černá barva uzdičky, jakož i pod zobákem jsou nezaměnitelnými znaky pásovníků.
Celkové hodnocení (0x):