Kříženci – miniseriál – 15. část


Proto vám dnes představuji křížence japonské chůvičky s amadinou diamantovou. V podstatě je to kříženec dvou jaksi umělých ptáků. Japonská chůvička se nikde v přírodě nevyskytuje a amadina diamantová je dnes v evropských chovech ptákem domestikovaným. To znamená, že její chování se přizpůsobilo životu v kleci a přiblížilo se chování japonské chůvičky. To bez pochyby usnadnilo i vznik tohoto křížence. Je na něm zajímavé pozorovat, které znaky převažují. Červený zobák je jasným znakem amadiny diamantové, právě tak jako kresba boků, která je však poněkud změněna. Tmavá prsa s okrouhlou, ostře ohraničenou spodní linií jsou zase typickým znakem chůviček. Hnědá barva na zádech také.

Kříženec japonské chůvičky s amadinou diamantovou. Kříženci mezi astrildovitými ptáky se v našich chovech nedoporučují. To je třeba zdůrazňovat vždy a v každém případě. Nicméně existují a v jiných zemích na ně mají i jiný pohled. Ačkoliv my je tedy nechováme, je vždy dobré o jejich možné existenci vědět.

Kříženec amady modrolící s amadou Gouldové

To je jedna z nejzajímavějších fotek, které bratr přivezl z loňské výstavy v severoitalském Reggio Emilia. Tato výstava je u nás v dnešní době mezi chovateli hodně populární a stala se oblíbeným zájezdovým cílem. Italové mají k chovu ptáků jiný přístup než chovatelé zbytku Evropy. A mají i jiné standardy, a tudíž i pohled na chov Kříženců. Neměli bychom bez kritiky přistupovat na nějaký cizí model, již jenom proto, že i my jsme jiní. Zpátky k té fotce. Ten kříženec je sám o sobě neobvyklý, proto také upoutal pozornost. Otec měl být amadou modrolící, matkou potom Amada Gouldové. S největší pravděpodobností byla matka černohlavé formy. Ten pták vykazuje v převážné míře znaky matky, avšak znaky otce jsou rovněž velmi zřetelné. Zbarvení hlavy se ukazuje jako silně dominující, což bychom si měli pamatovat. Zvláštní je celý černý zobák. Avšak současné amady Gouldové jsou již domestikovaní ptáci a černé zobáky se začínají objevovat i u samic amad Gouldové černohlavé formy.

Autor textu: Ing. Václav Podpěra
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5