Chovatelské zařízení je jedním z faktorů pro zdárný odchov. Samozřejmě na prvním místě je harmonizace páru. Klece či voliéry však mohou, nebo nemusí přispět k lepšímu odchovu. Toto téma jsem zvolil, protože by mohlo být někomu nápomocné při stavbě nového zařízení či rekonstrukci stávajícího. Ročně navštívím spousty chovatelů a vidím velké množství klecí a voliér, kde buďto chovatel nepřemýšlel, nebo přemýšlel málo.

Zařízení na chov ptáků není záležitost jednoho měsíce nebo roku. Není to jako bunda – když se nám nelíbí, tak prostě jdeme a koupíme jinou. Často se jedná o stavby, které mají sloužit několik let a desetiletí. Samozřejmě že po postavení si uvědomíme, že to či ono mohlo a mělo být jinak, ale je dobré popřemýšlet nad detaily a stavbu udělat ke spokojenosti naší i našich svěřenců. Denně musíme dané zařízení používat, a pokud nás denně po několik let bude obtěžovat nějaká drobnost, je to otrava. Předělávat a rekonstruovat lze různě, nicméně často zásah do konstrukce kvůli změnám po nějaké době není to pravé. Zkusím popsat několik výhod a nevýhod v zařízeních, která jsem vybudoval nebo viděl.

První pokus

Jedním z prvních zařízení, které jsem postavil pro chov neofém, byla nezateplená dřevěná stavba. Základem je konstrukce zabetonovaná v betonových základech. Tu tvoří železné stojny, na které se přišroubovaly dřevěné trámky. Opláštění je tvořeno z palubek o tloušťce 18 mm. Na střeše je podbití z prken 25 mm tlustých a na ně je položená asfaltová lepenka. Na ni navařeny asfaltové pásy s hrubozrnným posypem. Větrací otvory jsou vytvořeny z rámečků z plexiskla. Teplota v tomto zařízení v zimním období je takřka shodná s venkovní teplotou. V létě se často vyhřívá a do večerních hodin drží teplo uvnitř. Nicméně v letních měsících je uvnitř větší teplo než venku. V zimních měsících byla nejníže teplota na -23 °C. Nízké ani vysoké teploty nejsou problém. Skutečný problém představuje vysoká vlhkost a nízké teploty v podzimních a jarních měsících. Z toho důvodu jsem se rozhodl tuto stavbu zateplit. Ptákům vysoké ani nízké teploty nevadily, ale nebyl jsem schopen nijak korigovat vysokou vzdušnou vlhkost. Z toho důvodu bych pravděpodobně už nedělal uzavřenou nezateplenou stavbu. Obzvlášť pro Neofémy modrohlavé je takové prostředí velkou zkouškou. Dále bych rád zaostřil na klece, které v tomto zařízení jsou. Jedná se o klece orientované do hloubky. Klece jsou ve dvou patrech nad sebou. Podlaha spodních klecí je 40 cm nad podlahou celého zařízení. Takové řešení je dobré, protože ptáci nejsou přímo u země, kde je největší chlad, a rovněž pod klecemi vznikne úložný prostor. Klece jsou hluboké 150 cm, vysoké 70 cm a široké 55 cm. Mezi stěnami jsou 4 mm tlusté makrolonové desky. Polykarbonát má výhodu v tom, že je lehký a prochází přes něj světlo. Je pravda, že nevidím na ptáky mezi jednotlivými klecemi. Avšak pokud by mezi nimi bylo pletivo, mohou se ptáci přepárovat – a také to udělají. Tato stěna je tak dobrou alternativou pro průchod světla, ale zamezení nechtěnému přepárování. Podlahy jsou prkenné. Takové řešení už bych nevolil, protože se podlaha nedá perfektně vyčistit. Určitě je lepší hladká a omyvatelná deska. Tyto klece mají výhodu v tom, že ptáci mají svůj klid. Když chtějí, odletí si do zadní části a neplaší se. Nicméně po několika letech jsem zjistil, že jsou poměrně nepraktické. Když chci důkladně vyčistit zadní stěnu, musím vlézt do každé klece. Mohu říci, že je to horší než lézt do tanku. Z hlediska klidu pro ptáky je to dobrá volba, ale na obsluhu je to hrozné. Alternativou by bylo udělat vyšupovací podlahu horní klece a poté pohodlně vlézt do každého oddělení. Nicméně musí se chytit ptáci v obou klecích a již je to komplikace. Čelní rámečky klecí jsou zhotovené ze dřeva. Dřevo mám velice rád, ale příště rozhodně použiji hliník. V dnešní době jsou moc pěkné hliníkové eloxované profily a jejich údržba je oproti dřevu nesrovnatelná. Každý rámeček je zajištěn pouze obrtlíky, tudíž se dá během pár vteřin vyjmout z klece. To je jistě velká výhoda. Budka je zajištěna obrtlíkem a postavena na podložce. V novém zařízení mám lepší řešení, které popíši později. Na krmení jsem zvolil plastové koupelničky. Víceméně jsem s nimi spokojen. Obsluha je snadná a rychlá. Hlavně nemusím lézt do klece pro misky a nic otvírat pokaždé, když krmím. To je velké plus! Na krmení jsou tyto koupelny poměrně dobré. Na vaječnou míchanici vždy dávám ještě malou misku do každé koupelničky. Co ptáci vyhodí okolo, může být problém, protože k tomu vyhozenému krmení stále mají přístup. Na vodu není tato malá koupelnička příliš vhodná. Ptáci se v ní pořádně nedokážou vykoupat, protože nemají prostor pro křídla. Navíc velmi rádi do vody nosí různé předměty. Koupelničky jsou zhruba 5 cm nad podlahou klecí. Určitě by bylo dobré, aby byly výše. Takto do nich ptáci s oblibou nosí a nahrabují štěpku, která slouží jako podestýlka. Součástí zařízení je krmná chodba o šířce 130 cm. Výhodou je pohodlná manipulace. Navíc když přijde návštěva, tak se pohodlně projde. Na krmné chodbě bychom neměli šetřit.

Podruhé

Druhé zařízení je velmi podobné. Avšak střecha je z 32 mm tlustého polykarbonátu. Tento polykarbonát má mléčné zbarvení, takže přes něj prochází stále dostatek světla a velmi dobře izoluje. Rozdíl oproti předchozímu zařízení je, že horní řada klecí má strop prosvětlený shora. Je tak výborně vidět na ptáky a ti se zde cítí velmi dobře. Velkou výhodou je, že v chladném počasí se toto zařízení dobře prohřeje, pokud na chvíli zasvítí slunce. Velmi dobře drží teplotu uvnitř, a tak se dá uvažovat i o přitápění. Tuto možnost využívám, pouze pokud teploty nejsou příznivé v období snášení vajec. Na topení používám infrapanel, který je upevněný na boku krmné chodby. Tento panel ohřívá překážku, nikoliv vzduch, tudíž jej ani nevíří. Navíc poměr výkonu a odběru energie je vynikající oproti jiným topným tělesům. V tomto zařízení je stejný systém klecí, jako jsem popisoval v předešlém. Hloubka klecí je 120 cm. Ptáci v každé kleci mají přístup k okénkům, která slouží jako větrání, a ptáci se zde mohou slunit. V každé kleci přes celou šířku je tak otvor o výšce 12 cm. Tato okna otevírám celoročně podle počasí. Orientace větracích oken je na východní stranu.

Do třetice

Třetí zařízení jsem rekonstruoval z původních voliér na střední australské papoušky. Zde je krmná chodba uprostřed a klece na obě strany. Hloubka klecí je opět 150 cm, šířka a výška 70 cm. Oproti rámečkům z pletiva v čele klecí jsem zvolil drátěné mřížky. Nebyla to špatná volba, protože mi odpadla nutnost obvodového rámečku a klece vypadají trochu jinak. V každé čelní mřížce jsou dvě krmítka, která jsou určena na grit a drcené vaječné skořápky. Zase je velkou výhodou přístup z obslužné chodby. Otvory na budky jsou uzavíratelné pomocí dvířek, která se dají odejmout. Budka má v podlaze drážku, do které zasedne drát na spodní hraně dvířek. Budka je pak zajištěna háčkem na boku (viz foto). Rozdíl oproti předchozím zařízením je v části pro krmení. V tomto zařízení jsem se snažil vymyslet vhodné krmné boxy. Tyto boxy jsou zhotovené z hliníku, plastu a plexiskla. Dají se tak snadno omýt a dezinfikovat, což je veliká výhoda. Tento box má rozměry 28 cm hloubka, 26 cm výška a šířka podle klece. Čelní strana je otevíratelná současně s horní. Tyto dvě části drží panty, a tak se snadno otevře čelní i horní část. Samozřejmě by stačila čelní strana, nicméně by byl špatný přístup do spodních klecí. Boky jsou zhotoveny z šedého plastu, aby na sebe ptáci neviděli a nemohli se tak snadno vyplašit mezi jednotlivými klecemi. V každém boxu je vysouvatelný rošt z pletiva. Na tomto roštu jsou umístěny misky na krmení, míchanici, případně vodu. Všechno vyhozené krmení propadne dolů a ptáci se k němu nemohou dostat. To je velmi důležité v letních měsících, kdy se krmení rychle kazí. Na vodu používám napáječky s kuličkovým ložiskem. Jsou vynikající, protože ptáci do nich nehodí žádné předměty, a tak se voda nekazí a stále pijí čistou. Jednou týdně dostanou na vykoupání plastové misky, čehož ihned využijí. Druhý den misky s vodou na koupání seberu. Velkou výhodou těchto boxů je, že se obsluhují snadno, rychle, dají se dezinfikovat a ptáci nemohou k vyházenému krmení. V tomto zařízení je opět velkou nevýhodou čištění zadní stěny klecí.

To je ono!

Zařízení, které se mi jeví jako vynikající, popíši nyní. Klece jsou orientované podélně, nikoliv do hloubky. Měl jsem z tohoto řešení obavy, ale ptáci si zvykli a neplaší se. Celá kostra je tvořená z bílého lamina. Dobře se čistí stěny a je zde málo míst, kam mohou zapadnout nečistoty. Čelní rámečky jsou z eloxovaného hliníku, který se velmi dobře čistí. Pletivo je černé, protože je přes ně mnohem lépe vidět než přes pozinkované. Čelní rámečky jsou na speciálním kování, a tak se pouze zacvaknou a nijak se nezajišťují. To je výhoda, protože rámeček je ve vteřině sundaný. Uprostřed jsou manipulační dvířka. Na straně je vždy umístěná budka v horní části a pod ní dvířka na krmení. Tato dvířka jsou širší, aby se pohodlně mohla prostrčit miska s vodou na koupání. Dvířka jsou plexisklová v liště bez dalšího zajištění. Vodu mají ptáci v napáječkách s kuličkovým ložiskem. Vodu na vykoupání dostávají opět jednou týdně do misky. Na dně jsou dvě výsuvná plastová šuplata. Na jednom z nich je rošt z pletiva. Právě na tomto šupleti leží misky na krmení a vaječnou míchanici. Rošt je samozřejmě vyjímatelný. Druhé šuple je bez roštu a zde je podestýlka z bukové štěpky. Na této části dostávají ptáci klasy senegalského prosa. Na grit je použito plastové závěsné krmítko na čelní stěně. Nad plastovými šuplaty je hliníkový L profil, který překrývá hrany šuplat u stěny. Kdyby tam tyto profily nebyly, padaly by mezi šuplata a stěny nečistoty. Dvě klece jsou vždy spojené vertikálně. Mezi nimi je přepážka z hliníkové desky, která se dá vyšoupnout, a spojí se tak dvě klece vodorovně. Budky jsou opět s vyfrézovanou drážkou v podlaze a zajištěny shora obrtlíkem. Jelikož jsou tyto klece bez přístupu slunečního záření, používám umělé osvětlení – zářivkové trubice Arcadia a jsem maximálně spokojen. Ptáci velmi dobře prospívají a věřím, že právě díky tomuto osvětlení, které je určené přímo pro ptáky. Součástí zařízení je čistička vzduchu s ionizátorem, která je podle mého názoru důležitou součástí uzavřených zařízení. Na osvětlení používám speciální stmívač, který stmívá půl hodiny, a ptáci se tak v klidu usadí na nocovací místa. Následně zůstane svítit noční osvětlení, které je nesmírně důležité. Snad všichni chovatelé znají ten pocit, když ráno přijdou k voliérám a leží na zemi mrtvý pták, který ještě minulý večer byl aktivní a v pořádku. Tímto nočním osvětlením se dá zabránit mnoha smrtelným zraněním. Obzvláště v období, kdy vylétávají mláďata a nejsou ještě příliš obratná, je toto světlo důležité. Ptáci se sice plaší, ale zorientují se a vrátí se na svá místa.

Klece v Belgii

Klece, které používá kamarád chovatel v Belgii, jsou celé drátěné a závěsné. Velkou výhodu vidím v tom, že není místo, kam by se zde chytal prach a nečistoty. Rovněž na údržbu a dezinfekci je tento systém vynikající. Chov ptáků se mu daří a věřím, že právě tyto klece jsou jedním z příčin. Z mého pohledu nemají dobrý welfare. Vše okolo nich je z pletiva, včetně celé podlahy. U některých ptáků, kteří takřka nesletí na zem, to asi nevadí. Nicméně právě neofémy tráví velkou část dne na zemi, a tak si myslím, že toto pro ně není nejlepší. Nemají možnost hledat na zemi například vypadaná semena z klasů a podobně. Avšak z hlediska hygieny je to nepřekonatelné.

Budky

Budky jsou často diskutované téma. Z mého pohledu většina chovatelů dělá budky nesmyslně velké. Myslím, že zastávají pravidlo, čím větší budka, tím více mladých. Avšak není to tak. V přírodě hledají ptáci takovou dutinu, aby se do ní sotva vešli. Kdyby byla příliš velká, přijde větší pták a vyžene je. Také se samice ve velké budce cítí neklidná. Já aktuálně používám pro neofémy budky s vnitřním rozměrem základny 13 × 13 cm. Výška není až tak podstatná, nicméně v mém případě je to 26 cm. Používám typ obráceného L. Důležitá je kontrola budky. Všichni ptáci mají z přírody zakódováno, že pokud se na ně shora dutiny blíží něco jiného než jejich partner, je to predátor. Pak slyším od chovatelů, jak jim samice rozbíjí vejce, jak je neklidná, nervózní, a tak raději hnízdění nekontrolují. No ještě aby nebyla, když chovatel otevře víko budky – samice nemá kam utéct, a tak se mlátí v budce. Já používám kontrolní otvor ze zadní části. Tato část je vždy přístupná rovnou z krmné chodby. Mohu tak zkontrolovat samici nebo mladé kdykoliv a pohodlně. Tři čtvrtiny plochy zadní části tvoří vysouvatelná deska směrem nahoru. Spodní třetina je rovněž vysouvatelná, což je neocenitelné při čištění budky. Když provádím kontrolu, zvednu horní část a samice je naprosto v klidu. Vždy se jí koukám do očí a často ji musím z vajíček sundat a podívat se. Nikdy se neplaší a nerozbíjí vejce. Kontrolu mohu provádět, kolikrát denně chci, a nic se neděje. Naopak samice jsou zvyklé a vůbec jim kontrola nevadí.

Závěr

Shrnutí mých zkušeností je následující. Klece do hloubky jsou vynikající pro ptáky, ale špatné pro obsluhu. Dvě patra klecí do hloubky ušetří spoustu prostoru a efektivně jej využijí, nicméně já chovám ptáky, protože je to můj životní koníček a chci je všechny vidět. Pokud na ptáky nevidíme přímo do celé klece, aniž bychom se museli ohýbat, neuvidíme je. Prostě spodní patro si prohlédneme, pouze pokud se budeme chtít skutečně podívat, nebo při krmení, jinak ne. Vždy mám strašné dilema, jaké ptáky umístím do spodních klecí, protože vím, že je skoro neuvidím. Chci si projít chov a vidět všechny pohodlně, proto už bych nevolil dvoupatrové řešení. Celodrátěné klece jsou nejlepším řešením, co se týče údržby, hygieny a podobně. Otázkou je, jak se zde líbí ptákům. Důležité je, vždy si udělat snadný přístup ke krmení, budkám a tak dále. Každé zbytečné otevření dvířek si vynásobme třeba deseti lety používání. Pak nám tyto detaily ušetří spoustu času, který můžeme trávit pozorováním ptáků.

Závěrem chci poděkovat svému dlouholetému kamarádovi Jiřímu Vojtěchovi. Jeho pomoc v chovu, ať už to jsou rady, zkušenosti, či jeho šikovnost a preciznost při stavbě mých chovatelských zařízení, mi neustále pomáhá posouvat se dále. Děkuji!