Moje chovatelské zážitky, 1. část – Amazonek černotemenný (Pionites melanocephalus

Nedobrovolné opuštění budky kvůli focení. 2. 11. všichni tři opustili budku. 18. 11. ještě ve venkovní voliéře, teplota –3 °C.
Voliéra s chodbičkou. Druhá voliéra vpravo je zakrytá rohovou voliérou.
Dobře nakrmená mláďata prvního páru
Opeřujeme, už se sami zahřejeme. Venku je +5 °C.
Mládě, které uhynulo chladem 26. 10. ve stáří 23 dnů. Fotka asi 10 dní před úhynem.
Při neopatrné výměně misek v době hnízdění teče i krev.
Mládě po odstavu
Obsah
  1. Chovné zařízení
  2. Budka
  3. Povaha amazonků
  4. Soužití dvou párů v sousedních voliérách
  5. Krmení
  6. Průběh hnízdění

Chci se se čtenáři podělit o několik chovatelských zážitků při odchovu dvou druhů papoušků vhodných pro ty, kteří se už prokousali chovatelskými začátky s obyčejnějšími australskými papoušky a touží po něčem jiném.

Popisem se nebudu zabývat, fotografie je výstižnější. Je to malý papoušek, který upoutá kontrastní kombinací barev a „rtuťovitou povahou“. Není to letec, ale lezec.

V chovatelské literatuře je nazývám papouščím klaunem. Je oblíben i jako domácí mazlíček. Ten, kdo by si ho chtěl pořídit, by si měl poslechnout jeho hlas. Když ho něco rozruší, velice silně se pisklavě ozývá. Cena se pohybuje kolem 8 000 Kč a na rozdíl od klesajících cen mnohých druhů papoušků se cena amazonků za poslední roky zvýšila. Asi to bude tím, že odchov se nedaří tak snadno, jak by si mnohý představoval. I počet mláďat v jednom hnízdě není velký. Většinou 2 až 3 mláďata.

Já jsem amazonky poprvé úspěšně odchoval po dvou neúspěšných sezonách až předloni. Samička měla 4 roky, sameček 6 let. Pár chovaný celoročně v kleci tam odchoval 2 mláďata.

Chovné zařízení

Loni jsem konečně ke stávajícím venkovním voliérám „přilepil“ dvě dvoumetrové voliérky o šířce 80 cm a výšce 2 m. Mezi voliérkami je malá chodbička z pletiva. Tam jsou i obě budky. Voliérky jsou celé zasklené, přední část a část stropu jsou volné. Konstrukce je dřevěná, všude oplechovaná. Každá sebemenší neoplechovaná dřevěná část neodolá jejich zobákům. Amazonci mají velice rádi déšť, v zimovišti uvítají rosení postřikovačem na květiny.

Papoušky jsem přesunul do voliér až 1. června. Dřív jsem dokončení jejich voliérky nestihl. Amazonci se rychle zabydlili a oba páry s rozdílem deseti dní začaly s hnízděním.

Budka

Obě budky jsou na rozdíl od mé dosavadní praxe dřevěných budek udělané z plastu tloušťky 5 mm používaného na potrubí vzduchotechniky. Proč? Přestalo mě bavit dělat každý rok novou budku. Dřevěná z 2,5 cm prken nevydržela ani dva roky. Budky jsou horizontální, na dně je prkno a ještě jedno položené na něm, které se dá lehce vyměnit. Strop tvoří též zevnitř přišroubované dřevo. Budka je rozdělena dřevěnou přepážkou na dvě části. V přepážce je otvor velikosti vletového. Na boční stěny ještě přišroubuji dubové hranolky na okusování.

Obložení alespoň části vnitřních stěn plastové budky dřevem je důležité nejen pro okus. V létě není problém, ale v září a později jsou chladné noci – vydýchaná pára se sráží na chladných stěnách plastu a vnitřek budky je celý mokrý, zvlášť když tam celou noc sedí už opeřená mláďata i rodiče.

Používám materiál, jak se říká, co dům dal. Kdysi ze stavby zbylo na půdě několik balíků nepoužitých dubových parket. Ko­nečně našly praktické použití v budkách nejen amazonků, ale i jiných „hlodačů“. Ptáci mají v budce šero, klid, a když se mláďata začínají osmělovat, vlezou poprvé do předsíně a pak vykukují ven, a jak je něco vyplaší, už jsou v hnízdním oddělení.

Povaha amazonků

Moji amazonci jsou krotcí. Samci byli ručně dokrmení a samičky jsou z přirozeného odchovu. V době hnízdění jsou samci velice agresivní. Při krmení stačí nechat na chviličku déle ruku u misky – je tam jako blesk a zakousne se. Bez varování.

Jeden sameček je tak sebevědomý, že otevřu-li dvířka voliéry, skočí na mě až do chodbičky a zakousne se do svetru. Když jsem si chránil ruku plastovou lopatkou na smetí, zakousl se do ní, já ji upustil, spadla na zem, ale on se nepustil. Samičky jsou krotké, agresivní nejsou.

Soužití dvou párů v sousedních voliérách

I když obě voliéry oddělovala 80 cm chodbička, musel jsem stěnu z pletiva zakrýt, aby na sebe ptáci neviděli. Neustále seděli na pletivu protějších stěn, opouštěli budku se snůškou. Když na sebe neviděli, bylo po náletech. Je to jen moje zkušenost a ta většinová může být jiná. 

Krmení

Běžná semena, hodně ovoce krájeného na kostičky, jeřabiny. Zelenina jim moc nešmakuje. Směs si míchám sám. Dále vše zelené, jak dozrává. Rádi berou dozrávající semena i květy měsíčků. V době odchovu i během zimy míchanice z vajíček, průmyslová vaječina a občas minerální a vitaminové doplňky. Na rozdíl od doporučení dávám dost slunečnice, hlavně když už jsou mláďata opeřená – slunečnici většinou naklíčenou. Tam je změna tučnosti ve prospěch důležitých živin. Berou i granule, nebudu rozvádět, návodů je všude dost. Rádi mají ořech, namočené piškoty a krmím i moučné červy. V porovnání s malou postavou mají amazonci dost velkou spotřebu krmiva.

Voliéry, jak ve své publikaci píše R. Low, by měly být plné čerstvých větví. Ano, je to tak. Svisle zavěšené větve a různé čerstvé křoví jsou pro amazonky nejlepší zábava nejen na lezení, ale i na okusování. Takový vnitřek voliéry není příliš estetický, dno je plné třísek, oloupané kůry, listí, šupin šišek, ale amazonci jsou spokojení.

Viděl jsem úspěšné odchovy v super nerez klecích, vzorná čistota, žádné smetí na dně klece. No, i slepice ve velkochovech snášejí vajíčka na drátěnou podlahu. Ale papoušci nejsou domestikované slepice. Ne­jsem zastáncem sterilního prostředí, tím neomlouvám nepořádek. Základem je čistá voda každý den, v létě i dvakrát denně. Každý den dávám nové krmení včetně ovoce. Naklíčené nelze nechat zkvasit. Ptáky neodčervuji, pokud vypadají zdravě.

Jak říkají odborníci: Kdo odčervuje, musí to dělat pravidelně, protože ptáci ztratí přirozenou obranyschopnost. U amazonků zatím nebyl problém, u jiných papoušků jsem u několika jedinců, hlavně mláďat, po odstavu odčervoval. Musí se to hlídat.

Průběh hnízdění

Pár, který už předloni mláďata odchoval, stejným způsobem zasedl a ze 4 vajíček se vylíhla 4 mláďata. Poslední mládě oproti dravějším dříve narozeným zaostávalo a po 6 dnech bylo ušlapáno. Někteří chovatelé to řeší tak, že odeberou nejstarší mládě k dokrmování a zbývající mláďata rodiče odchovají. Já to nedělám ani to neumím. Měl jsem obavy i o to menší třetí, ale ono se u těch větších prosadilo a nakonec opustila budku všechna 3 krásně opeřená mláďata.

Kroužkování proběhlo bez problémů postupně podle velikosti mláďat. Průměr kroužku se udává různě. Například Matthias Reinschmidt 7,5 mm, Tony Silva 8 mm. Ze svého předloňského odchovu dvou mláďat jsem okroužkoval jedno 8 mm, druhé 7,5 mm kroužkem, protože už jsem neměl větší. Je pravda, že nožky amazonků jsou dost silné. Menší kroužek by v budoucnu mohl zarůst, což je velký problém, a u většího kroužku může hrozit zachycení za nějaký výčnělek. A přesně to se mému amazonkovi s kroužkem 8 mm předloni stalo.

Mláďata už byla samostatná, ale ještě s rodiči. Přijdu krmit, amazonek visí za nožičku na větvičce a drží se druhou nohou za pletivo. Na větvi zůstaly po oloupání kůry malé zbytky postranních výhonků zaschlé jako trny a on si nějakým zázračným způsobem navlékl ten volnější kroužek. Než jsem tam přišel, snažil se vyprostit a okousal si prsty. Vypadalo to, že bude chybět jen jeden drápek, ale po zhojení byly pryč skoro dva prsty, které si okousal. Po určení pohlaví DNA to byla samička. Domnívám se, že nebude mít problém při použití k chovu. Při pohybu ji handicap neomezoval. Za dobu mého chovatelství jsem se se zachycením za kroužek setkal nejen u papoušků, ale i u kardinála, bulbula, majny, rýžovníků a kanára. Na rozdíl od papoušků to tam většinou končilo zlomením nožičky v místě kroužku. Vždy to bylo za poškozené pletivo nebo vyčnívající drátek.

Druhý pár, který v předcházejících dvou letech neúspěšně hnízdil (jednou vypadla vajíčka po mém nedbalém zavření kontrolního otvoru budky, podruhé začala zima a já přesunul budku s vajíčky do zimoviště a samička vajíčka opustila; mladí se měli za 4 dny líhnout), měl loni snůšku 3 vajíček. Plné bylo jen jedno. Mládě se vylíhlo, bylo krmeno. Mláďata amazonků na rozdíl od mnohých papoušků jsou dlouho holá. Když jsou starší, rodiče ve dne často opouští budku a už je tolik nezahřívají. Když je teplo, nic se neděje. Je-li chladno, zase není problém, když jsou dvě nebo tři mláďata, zahřejí se. Loni na podzim se na pár dní silně ochladilo. Jediné mládě ráno živé nakrmené bylo odpoledne studené, volátko plné. Ještě se pohnulo, ale ani zahřátí už nepomohlo. Bylo mu 20 dní. Tím skončilo další, už třetí neúspěšné hnízdění druhého páru. Tak snad se amazonci i já dočkáme letos.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (14x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Mgr. Otakar Německý

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře