Zkušenosti s vyvěšováním budek pro rorýsy
Rorýs nepatří do této rubriky, ale mnoho chovatelů exotů se jistě zajímá nejen o své papoušky a astrildy nebo plodožravé, proto můj dotaz.
Rorýs je naprosto unikátní druh. Jednou byl vyhlášen ptákem roku, jaksi to zapadlo. Zkouším je usadit první 2 roky. Nyní mám na rodinném domě o dvou podlažích jedno obsazené hnízdo v budce. Kolem poletují většinou 3 - 4 jedinci, někdy 8 - 10. Nikdy dřív v okolí nehnízdili. Létají docela nízkko v blízkosti stromů zahrady, což literatura popírá.
Mám zájem o zkušenosti, početnost párů v budkách, minimální výšku pověšení obsazené budky a pod.
Prorože jsem mimo rubriku zájmu, proisím o interní zprávy na můj profil.
Děkoji.
U nás (vesnice 600 obyvatel) je pozoruji už asi měsíc skoro každý den. Upozorní na sebe svým charakteristickým hlasovým projevem. Vždy to byly 3 až 4 kusy a žádné výškové budovy u nás nejsou tak je mi záhadou jejich výskyt u nás. Jedině mě napadá za vesnicí v bývalém JZD je vysoký seník tak možná tam je možnost zahnízdění.
york
napsal(a):
Soused má dvoupatrový domek, rovná střecha a také mu pod střechou hnízdí, možná nedostatek míst k hnízdění je nutí brát za vděk i nižší místa než dřív. Mělo by to být 1 hnízdo, ale jedinců kolem léta, víc, možná loňská mláďata?která pomáhají dokrmovat?
Tak jsem se třetí rok po vyvěšování budek na svém domě dočkal hnízdění. Mladí hlasitě žadoní. Do budky jsem se nedíval, nechci je odradit. Skupiny rorýsů 5 - 12 létají kolem domu docela nízko i mezi stromy zahrady, zachycují se na fasádě nebo u otvoru budky, ale jen toho s mláďaty. Po letech se začínám zabývat tímto úžasným ptákem o kterém se stále moc neví.
Když ho má člověk v ruce nebo na videu z hnízda, vypadají jeho křídla jak husí peroutka na v\ymetání kouřovodů u kamen. Na obloze je to úplně někdo jiný.
Moudivláček
napsal(a):
Tak jsem se třetí rok po vyvěšování budek na svém domě dočkal hnízdění. Mladí hlasitě žadoní. Do budky jsem se nedíval, nechci je odradit. Skupiny rorýsů 5 - 12 létají kolem domu docela nízko i mezi stromy zahrady, zachycují se na fasádě nebo u otvoru budky, ale jen toho s mláďaty. Po letech se začínám zabývat tímto úžasným ptákem o kterém se stále moc neví.
Když ho má člověk v ruce nebo na videu z hnízda, vypadají jeho křídla jak husí peroutka na v\ymetání kouřovodů u kamen. Na obloze je to úplně někdo jiný.
Tak jsem to nevydržel. Neustálé polední nálety asi 5 - 10 rorýsů k budce, občas se zachytí u otvoru nebo pod budkou na břízolitové fasádě. Odklopil jsem střechu. Uvnitř rorýs a pod ním jedno vykukující holé mládě, třeba je druhé schované pod křídly, kdyby zázrak, tak i třetí.
Překvapilo mě, že mládě je holé, domníval jsem se, že bude už trochu opeřené. Je tedy skoro 3 týdny čas na pozorování. Překvapila mně výstelka zbylá po jarním hnízdění špačků. Většinou hrubá, jehlice borovice černé, žádné peří po špačcích. Mám nedokonalé, ale dobré ilustrační fotky.
Kéž by to vyšlo. Po dvanácti letech, kdy rorýsi 100 m vedle hnízdili a pak po výměně střechy na 10 let zmizeli to považuji za úspěch.
Nikdy jsem se o tyto ptáky nezajímal, ale nyní ne ve zralém, ale přezrálém věku mě začínají fascinovat.
Přátelé rorýsů, ozvěte se interně.
ON.
Moudivláček
napsal(a):
Tak jsem to nevydržel. Neustálé polední nálety asi 5 - 10 rorýsů k budce, občas se zachytí u otvoru nebo pod budkou na břízolitové fasádě. Odklopil jsem střechu. Uvnitř rorýs a pod ním jedno vykukující holé mládě, třeba je druhé schované pod křídly, kdyby zázrak, tak i třetí.
Překvapilo mě, že mládě je holé, domníval jsem se, že bude už trochu opeřené. Je tedy skoro 3 týdny čas na pozorování. Překvapila mně výstelka zbylá po jarním hnízdění špačků. Většinou hrubá, jehlice borovice černé, žádné peří po špačcích. Mám nedokonalé, ale dobré ilustrační fotky.
Kéž by to vyšlo. Po dvanácti letech, kdy rorýsi 100 m vedle hnízdili a pak po výměně střechy na 10 let zmizeli to považuji za úspěch.
Nikdy jsem se o tyto ptáky nezajímal, ale nyní ne ve zralém, ale přezrálém věku mě začínají fascinovat.
Přátelé rorýsů, ozvěte se interně.
ON.
Mám velice dobrý pocit z toho, že o těch rorýsech někdo něco na tomto dnes stále " většinou papouščím fóru" čte.
Pověsil jsem další dvojbudku nad hnízdící pár. Ten zatím sedí na mladých, neodradilo je to. Je to na okukování létajících nehnízdících mladých na příští rok.
Zabývám se rorýsy a po letech odchovů mně p. senegalští přestali krmit mladé. Poslední ze tří jsem dal po 10. dnech penantům se starším mládětem. Vydrželo tam týden, málo krmili a uhynulo. Mohljsem dokrmovat. Neumím to, naučil bych se, ale pro vysoký věk bych to stávání v noci nezvládal.
K RORÝSŮM JSEM OBJEVIL ZAJÍMAVÝ TEXT 8.10.2012 zveřejněn od Petra Molíka.
Hnízdní kolonie rorýsů největší v ČR v Praze Hostivaři.
Text má úroveň seminární, nechci říct diplomové práce dnes kritizované třináctidenní ministrině spravedlnosti. Hledal jsem autora. Petrů Molíků jsou stovky v ČR, ale domnívám se, že by to mohl být RNDr. Petr Molík nar.1949. Ví to někdo?
Jeho text mě moc zaujal.
Moudivláček
napsal(a):
Tak jsem to nevydržel. Neustálé polední nálety asi 5 - 10 rorýsů k budce, občas se zachytí u otvoru nebo pod budkou na břízolitové fasádě. Odklopil jsem střechu. Uvnitř rorýs a pod ním jedno vykukující holé mládě, třeba je druhé schované pod křídly, kdyby zázrak, tak i třetí.
Překvapilo mě, že mládě je holé, domníval jsem se, že bude už trochu opeřené. Je tedy skoro 3 týdny čas na pozorování. Překvapila mně výstelka zbylá po jarním hnízdění špačků. Většinou hrubá, jehlice borovice černé, žádné peří po špačcích. Mám nedokonalé, ale dobré ilustrační fotky.
Kéž by to vyšlo. Po dvanácti letech, kdy rorýsi 100 m vedle hnízdili a pak po výměně střechy na 10 let zmizeli to považuji za úspěch.
Nikdy jsem se o tyto ptáky nezajímal, ale nyní ne ve zralém, ale přezrálém věku mě začínají fascinovat.
Přátelé rorýsů, ozvěte se interně.
ON.
Mladí už jsou opeření.
Ano, taky mi přijde, že letos odletěli brzo, z Prahy 4 začátkem srpna.
Ale jsem ráda, že tu vůbec byli, jsou nádherní
Když jsem kdysi viděla film Jak vycvičit draka, měla jsem pocit, že v Bezzubkovi trochu rorýse původně je
To jen tak na odlehčení (fotky staženy z internetu).
york
napsal(a):
Připadá mi že letos odletěli dříve. Těm budkám fandím, Pár jsem jich viděl ale na jižních fasádách, to mám obavu že se tam uvaří.
Moje budka je na JV štítu domu, jinak to nešlo. Ale i tam jsem naměřil na střeše budky (plech na desce) 40°C. To už byli opeření a lezli k otvoru a to tam už od 13 hod přímo slunce nesvítí. Nadzvedl jsem střechu budky o 2,5 cm. Druhý den už seděli u sebe jako dřív. A tak to zůstalo až do výletu. Bez toho větrání by bylo po nich.
Na jižní fasádě jim asi ani polystyrenová budka nepomůže.
Před pár roky u nás na zahradě chytila kočka večer rorýse. Podařilo se mi jí ho vzít, ubytovat do druhého dne v kleci po andulkách. Naštěstí byl v pořádku tak proběhla menší fotodokumentace a jeho vypuštění. :).
Moudivláček
napsal(a):
Jak jsem výše uvedl, podařilo se mně vyhnízdění rorýsů ve vyvěšené budce. Fotky mám na profilu.
Můj dotaz: Jsou někde v okresu Žďár nad Sázavou vyvěšeny budky pro rorýse?
ANO, JSOU NA ORESNÍM ÚŘADĚ. ALE TUTO DISKUZI NIKDO ZE ZAMĚSTNANCŮ NEBO TĚCH, CO TY BUDKY VYVĚSILI NEČTE.
Horák lutino
napsal(a):
V Dubrovníku jsem viděl Rorýsi, kteří měli hnědo bílé zbarvení, moc krásní.
Tak už vím co jsem viděl v Dubrovníku.Rorýs velký (Tachymarptis melba) je velký druh rorýse, ptáka z řádu svišťounů.
Rorýsi jsou vlaštovkám podobní ptáci, přičemž rorýs zavalitý (Cypseloides senex) žijící v Jižní Americe si vyvinul unikátní strategii, jak uniknout svým vzdušným nepřátelům a zároveň ochránit svá hnízda i s mláďaty. „Tento druh žijící v hejnech je silně vázán na vodopády, kde hnízdí obvykle na vrcholku skalní rozsedliny a ke stavbě hnízd využívá mechy a játrovky spojené slinami,“ píše Samuel Lopes Oliviera z Michigan Technological University v odborné práci věnované devíti novým lokalitám, kde byl rorýs zavalitý pozorován.
Za clonou vody
Jednou z tradičních lokalit je 82 m vysoký vodopád Iguazú. Rorýsi za běžného stavu vody umějí prolétnout clonou vody, za kterou jsou chránění jak před dravci, jakými jsou například luňáci, tak před drobnými šelmami, které by si rády pochutnaly na mláďatech. Jak ale ukazuje dokumentární seriál Sedm světů, jedna planeta 22. února v 15:50 na Prima ZOOM, život rorýsům značně komplikuje člověk.
Pro rorýse je činnost člověka smrtící
Autor: Getty Images
Ten řeší stále akutnější nedostatek vody jejím naakumulováním v přehradách, které ale musí při silných deštích upustit. Přesně to se děje i na řece Iguazú, jejíž vody tvoří zmiňované vodopády. Když nastane odpouštění přehrad, dramaticky se zvýší hladina vody a z původní clony, která se dala prolétnout, se stane neprostupná opona, za níž zůstanou schovaná mláďata. Mnohé z nich masa vody strhne a následně naleznou smrt. Naštěstí část mláďat přežije, a tak je zatím druh stále ještě mimo nebezpečí vyhubení. Přesto se na početnosti populací člověk se svým vodním hospodářstvím podepisuje.