Zpěv astrildů

ayman napsal(a):
Můj favorit je Motýlek modrohlavý. Zpívá i samička.

Přesně také jsem měl kdysi pátek a je to k neuvěření jak sameček krásně zpívá.

https://www.youtube.com/watch?v=YkumbnYc8Ns

Tedy to je úžasné. Já jsem zatím začínající chovatel, takže si motýlky pochopitelně dovolit nemohu, ale něco takového bych od astrildovitého ptáka ani ve snu neočekávala. To je samé zebřiččí štěbetání a drnčení diamantky a člověk už by si myslel, že chce-li ptáky na zpěv, astrildi to určitě nejsou. Akorát ten zpomalený zpěv doopravdy tahá za uši. Také jsem si občas zkoušela zpomalit nějaký ptačí zpěv z naší přírody. Mohu říci, že z toho občas běhá mráz po zádech. Říkám to narovinu: nejhorší z nich je bezesporu sýkora modřinka.
Ještě bych se Vás chtěla zeptat.
Plánuji zahradní voliéru o rozměrech: 3 m délka, 2 m šířka a 2 m výška.
Voliéra bude mít travnaté dno (kvůli křepelkám) a bude osázená. Nejspíše vrbou a modřínem. Zavěsím do ní také svazky suché okrasné trávy (pro astrildy rákosní), případně přidám ještě nějaké jehličnaté větve. Trápí mne ale osazenstvo. Původně jsem plánovala toto: 1,1 a. bělolící, 1,1 a. rákosní, 1,1 pásovník dlouhoocasý, 1,1 rýžovník, 1,1 chůvička a 1,1 holoubek diamantový.
Chci se zeptat, jestli to nebude příliš, když zde budou ptáci možná i hnízdit. Ještě jsem zapomněla, že voliéra bude celá zastřešená a zimovat budu ve sklepě v bednových klecích (samozřejmě, že každý pár zvlášť.)
Chci se zeptat těch, kteří tomu rozumí nebo s takovým chovem mají zkušenosti. Četla jsem si o tom mnoho, ale každý tvrdí něco jiného. Někdo dokonce v bednové kleci o délce 1 metr (šířku a výšku tam nezmiňuje), choval: 1,1 pásovník dlouhoocasý, 1,1 a. bělolící, 1,1 a. rákosní, 1,1 zebřička, 1,1 chůvička a 1,1 gulda. Nejspíše tam nehnízdili, ale i tak mi to přijde poněkud mnoho. Já bych tolik párů do obyčejné bednovky tedy rozhodně nedávala. A ještě ty zebřičky a guldy? No, nevím nevím.
Za všechny Vaše slušné odpovědi předem děkuji.

Dobrý deň!
Do tej voliéry je to nie veľa ale tie prepelice (křepelky) by mohli likvidovať vypadnuté a vyletené mladé, ktoré sa budú zdržiavať na dne voliéry. Tiež prepelice pri splašení vyletujú do výšky a tým by mohli rušiť ich odchov. Nepíšete presný druh ryžovníka. Ryžovník sivý je pomerne veľký a tým bude dominantný. Ryžovník hnedý (timorský) je menší ale s tým nemám skúsenosti. Musíte ale mať ešte iné chovné zariadenie pre umiestnenie odchovu. Mladé pestúnky (chůvičky) japonské sa snažia veľmi mladé hniezdiť a tak by mohlo dôjsť k príbuzenskej plemenitbe.
Klietka o dĺžke 1 m je vhodná na chov jedného páru. Také množstvo v klietke o ktorom píšete bolo vidieť v predajniach a prípadne na burzách.

Dobrý den,
s čínskými křepelkami mám velice dobré zkušenosti. Měla jsem je s rýžovníky, rýžovníci hnízdili, mláďata sem tam vypadla z budky, ale křepelky nic. Ani si jich nepovšimly. A ti rýžovníci. Jsou to na svou velikost úžasně snášenliví ptáci. Měla jsem je při hnízdění s párem diamantek a nic. Jen občas, když se samec krmil vaječnou směsí a diamantka si také chtěla zpestřit svoji stravu, tak na ni jenom tak občas zavrčel, načež diamantka pochopila a vše bylo v pořádku.
Mělo by to vycházet, protože jsem měla velice krotký pár křepelek, kohoutek mi dokonce zobal z ruky a nějaké plašení nebo snad dokonce vyletování prudce vzhůru, no o tom tam nebyla ani řeč. Ale každý pták je jiný, kdybych tam dala například japonské nebo křepely kalifornské, asi to "janci" budou.

A zde ještě malá zajímavost.
Jen tak pro představu. Všichni známe zpěv zebřičky, ale zde přikládám odkaz na video, kde je zpívající samec zebřičky zpomalený.
https://www.youtube.com/watch?v=Tm0AthRFjRY

Souhlasím s tím, že rýžovník ve společné voliéře rotyku dělat nebude. Tenhle druh jsem měl snad po celé období co ptáky chovám a nikdy se mi ve společných voliérách nestalo, že by byl agresivní na ostatní druhy. Svého času jsem měl na zemi i křepelky čínské a to samé, nestalo se mi, že by zaútočily na vypadlé, či právě vylétlé mladé. To co si vlaštovička nadiktovala do společné voliéry mi přijde velice rozumné a uměřené z hlediska předpokladu odchovů a prostorové kapacity voliéry. Prostě je to aktorát, aby se tam vešly i odchovy do odstavu. Mělo by to fungovat.
Já jsem měl například složení do podobných voliér : rýžovník, holoubek (diamantový, či kapský), amadina pruhovaná (cereska), kanár, astrild bělolící (alternativně rákosní), panenka hnědoprsá (alternativně molucká). Na dno křepelky čínské. Vše po jednom páru. Fungovalo to, odchovy byly. Neříkám od všech, ale byly. Nechal jsem odchovy do odstavu a pak jsem je dal jinam. V každém období se tam tedy krom 12+2 chovných jedinců pohybovalo asi 8-12 odchovů a šlo to. Nyní tyto velké voliéry používám na letnění chovných kusů rozdělených dle pohlaví, a na prolet odchovaných mladých, vše již hnízdím v bednových klecích.

Děkuji za postřehy z chovu a Váš názor.
Ano, myslím si, že je to akorát, jen jsem se chtěla přesvědčit, nakolik je ta myšlenka správná. Chci se totiž vyvarovat toho, že ta voliéra bude málo a co potom. Prostoru nemám nazbyt, jsem ráda, že mohu mít alespoň toto. Pro odchovy udělám nějaké chovné zařízení. Můžu je dát do bednovek, které jsou dostatečně velké, vždyť kanáři se také dávají do proletovaček. Ten, kdo bydlí v paneláku a nemá, kam by dal voliéry a chová kanáry, také je do proletovaček klidně pustí a odchovy tam stejně zesílí, když budou mít proletovačku dlouhou a bidel méně.
A ještě k těm Vašim chovancům. Panenka hnědoprsá se mi moc líbí. Dokonce jsem uvažovala, že ji tam dám místo chůviček, ale protože jsem chůvky ještě neměla, vyzkouším napřed je (i když jsou tak nenáročné, že na nich není, co zkoušet.) Když budu mít p. hnědoprsé a chůvky pohromadě, budou se křížit?
Ceresky jsem také chtěla. A ještě bych se chtěla zeptat na jejich zpěv (když už jsem založila o tom nové téma.) Mnoha lidem se líbí jejich zpěv. Máte někdo video nebo odkaz? Jinak můžete psát dále své názory, kterého astrilda považujete za nejlepšího zpěváka, případně i vkládat videa a odkazy.
Za odpovědi a videa předem děkuji.

Dobrý deň,
v úvode ste neuvádzala druh prepelice a ja mám skúsenosť s prepelicou japonskou. Ryžovníky sivé boli dominantné ale v menšej voliére pri pásovníkoch dlhochvostých.

https://www.youtube.com/watch?v=v14BVfGKVPE

Nádhera. Není to sice motýlek modrohlavý, ale jeho libozvučný zpěv je při mých zkušenostech bohužel ještě doopravdy "hudbou budoucnosti" a myslím, že to tak bude ještě mnoho let.
Zpěv ceresky sice není nikterak bohatý a rozmanitý, ale je rozhodně neobyčejně příjemný. A pokud by se dominantnější pásovníci dlouhoocasí pouštěli do rýžovníků nebo naopak, tak si tam dám právě ceresky, protože ti pásovníci jsou nakonec vlastně jen takoví skřípalové. Asi vedle v přenosce zpívalo na té výstavě něco jiného, myslím, že to mohl být některý druh panenky. A jak vlastně zpívá panenka hnědoprsá?

https://ebird.org/media/catalog?taxonCode=chbmun1&regionCode=&mediaType=a

Panenka hnědoprsá zpívá hezky. Problém je spíš s tím, že se zpěv v přírodě těžko nahrává. A tak je tam mnoho nahrávek kontaktního volání.
Přikládám video se zpěvem tygříčka tečkovaného. Je to nádherný ptáček a ten hlásek. No posuďte sami.
Zajímá mě ale, jak moc je náročný. Je to srovnatelné s tím výše zmiňovaným motýlkem modrohlavým?
https://www.youtube.com/watch?v=_RrNI_ZaH0c

Tento rok som videl 3 páry amandavy bodkovanej (Amandava amandava) hniezdiť v jednej bedňovej klietke 120 cm dlhej s tým, že mali v približne rovnakom čase znášku, sedenie ako aj odchov všetky páry.
V čase keď som ich videl boli už niektoré mladé práve vyletené z búdok. U tigríčkov je dôležité slnečné svetlo na vyfarbenie samcov v toku.
Názov tohto druhu je odvodený od mesta Ahmedabad v indickom Gudžaráte, odkiaľ sa tieto vtáky vyvážajú do mnohých častí sveta ako domáce zvieratá. Tak sú ich populácie už aj v južnej Európe voľne v prírode. V Španielsku má atypické obdobie rozmnožovania od júla do novembra. V súčasnosti je bežné pozorovať ich v Barcelone, Granade, Madride a Malage.To sa nedá porovnávať s motýlikom modrohlavým.

Děkuji za zajímavé informace o tygříčkovi. Je mi ale záhadou, jak se do Španělska dostal. Slyšela jsem, že tam je vysazený i astrild vlnkovaný.
V tom případě ho tam museli lidé vysazovat záměrně. Když Vám uletí pták do volné přírody, ještě to nemusí znamenat, že jste založil volně žijící populaci. Těch pokusů muselo být víc a určitě byly záměrné. Kdyby to totiž takhle fungovalo, tak by u nás zanedlouho létalo nespočetné množství zebřiček, kanárů, andulek a jiného ptactva. Kdysi si naši chovatelé zakládali polodivoké chovy hrdliček chechtavých. Dlouhé zimy s krutými mrazy a množství dravců, jim však jejich mnohaletou práci dočista zlikvidovalo a nepomohla ani skutečnost, že se hrdlička snadno a rychle množí. Samozřejmě, že ve Španělsku je jiné klima, než u nás, nicméně i tak mi to přijde záhadné. U nás se podařilo úspěšně vysadit tak akorát mníšky (ti jsou ve Španělsku mimochodem také.), ale experiment byl po čase ukončen a mníšci pochytáni, protože lidem ničili zahrádky. Vysazování nepůvodních druhů tam, kde nemají co dělat, je velmi nezodpovědné. Ale zpět k těm tygříčkům. Divím se, že je neulovili dravci. Ale na tuhle otázku už asi nebude tak jasné odpovědět.

A když už jsme u toho rodu amandava, přikládám ještě tygříčkovu africkou příbuznou.
Zlatoprsku malou a její hlasový projev.
https://www.youtube.com/watch?v=xpj0BVVk35E

Ještě by mne zajímalo, jak je to s nároky na chov u zlatoprsky. Mohou být přes léto ve venkovní voliéře a při kolika stupních se zimují. Stejně tak tygříčci. Přece jen jsou to ptáci z tropů.

Přikládám ještě zajímavou ukázku zpěvu stříbrozobky zpěvné. Zajímavou proto, že její zpěv je velice tichoučký, takže ji museli nahrávat v poměrně tiché místnosti. Při přehrávání doporučuji zesílit si zvuk.
Nároky na chov by měly být podobné jako u chůviček nebo panenek. Nevím, jestli se nemýlím.
Všimněte si zakončení zpěvu, které připomíná zpěv kosa nebo pěnice černohlavé.

https://www.youtube.com/watch?v=IYX9A8ty-jk

Ano, stříbrozobky zpívají taky velice krásně, taky proto má v názvu "zpěvná" Já měl kdysi 2 samce, ještě v obýváku, když jsem neměl zvláštní místnost na chov, a zpívali v podstatě nepřetržitě, potichu to rozhodně nebylo, musel jsem je dát pryč,už to bylo nad rámec snesitelnosti. Ale moc se mi líbí.

A ty zlatoprsky? Jak je to s jejich nároky na chov, teplotu při zimování atd.
Ještě by mě zajímal zpěv forbesek, ale asi to nebude nic moc.

Dobrý den.
Na videu, které jste sem umístila není zlatoprska, ale astrild šedoprsý (Estrilda melanotis). J e to trochu jiný ptáček. Přeji hezký den. M. Vít

Tak to se moc omlouvám. Děkuji za upozornění, rozhodně to nebylo úmyslně, že bych chtěla někoho klamat.
Tak tady je slíbená zlatoprska. O kvalitě zvuku toho videa by se sice dalo dosti pochybovat, ale buďme rádi, že někdo vůbec natočil zpívající zlatoprsku. Pokud víte o něčem lepším, vložte odkaz.

https://www.youtube.com/watch?v=lTpBRjK2O1Q

Dobrý deň!
Pokiaľ chcete zvukové prejavy vtáctva existuje ich záznam aj s viacerými podobami ako je napríklad u astrilda pestrého https://www.xeno-canto.org/species/Pytilia-melba?view=3
V záhlaví si môžete zadať druh a máte tam aj mapku výskytu. Existujú aj iné webové stránky so zvukovým záznamom vtáctva len momentálne si neviem spomenúť. Tu je zoznam Estrildidae https://www.xeno-canto.org/explore/taxonomy?f=Estrildidae .

V.M.

Moc děkuji. Tuhle stránku znám, ale netušila jsem, že tam jsou i astrildovití, i když to vypadá, že tam jsou skoro všichni ptáci. Za mě nádhera. Nahrávky čisté, bez šumu. Jsou tam vypsané i poddruhy a lokality, kde byli ptáci nahráni. Také datum, rok a přesný čas, kdy byla nahrávka pořízena.
Ještě vkládám video se zpěvem amady tříbarvé.
A chci se Vás zeptat. Také Vám poslední dobou přijde, že se po těchto amadách takříkajíc "slehla zem?" Už jsem o nich dlouho neslyšela. Na letošním jedenaosmdesátém ročníku výstavy v botanické zahradě snad ani nebyly a z inzerce se ztratily dočista. Co se s nimi stalo? Že by o ně chovatelé ztratili zájem, protože jsou náročné. Tak například taková gulda je podle mého křehoučké a náchylné stvoření, a i přes to se bez ní žádná výstava neobejde. Tak co je pak s těmi amadami?
Toto video je natočené venku, v pozadí houká hrdlička zahradní.
https://www.youtube.com/watch?v=FKPjpNnodPk

Dobrý deň!
V tejto dobe pandémie a obmedzeného cestovania je veľmi ťažko posudzovať intenzitu chovu amád trojfarebých. Myslím si, že je to jedine možné pri odbere špecializovaných časopisov. Medzi chovateľmi u nás sú ale málo známe a aj je málo chovateľov čo ich kupuje. Niektoré webové stránky chovateľov už neexistujú alebo sú neaktualizované a taký spravodaj „Finch Bizz“ je v Európe málo známy. Taký Hawkesbury Finch Club je pobočkou Finch Society of Australia Inc. a bol založený v roku 1986. Tam by sa to dalo zisťovať. V dobe akejkoľvek krízy vždy záujmová činnosť sa decimuje.

V.M.

Amady tříbarvé jsou poměrně známé. Na každé výstavě se vždy našla alespoň jedna klícka s těmito ptáky. Pravdou však je, že jsem letos nebyla na Exotice v Lysé nad Labem. Tam mají všechno. Ale ještě jedna věc mi nejde na rozum. Kam se poděli snovači? Nejen v letošním roce, ale i před asi dvěma nebo třemi lety bylo běžné vidět snovače jak na výstavě v botanické zahradě, tak i na Exotice v Lysé. Snovači se opravdu těžko odchovávají, takže to dokážu pochopit, ale stejně je to zvláštní. Jeden rok jsem se třeba dívala v létě na inzerci astrildovitých ve Fauně. Přímo jsem žasla, kolik lidí tam nabízelo forbesky (amady zelenomodré). Já jsem tehdy forbesky vůbec neznala a přišlo mi to zvláštní, že úplně neznámý pták zaplaví inzerci, že na něj narazíte takřka pokaždé. A dnes? Všichni se po forbeskách shánějí a nikde nic. Co tyhle výkyvy způsobuje? Pochopila bych to v době, kdy se ptáci, odchycení v přírodě, k nám dováželi. Ale dnes je to spíš vzácností. Může se stát, že je daný rok bohatý na odchovy určitého druhu, nebo je to jen náhoda?
A když už je řeč o forbeskách, přikládám ještě video se zpěvem. Nevím proč, ale přijde mi, že všechny amady zpívají dost podobně. Forbeska má jemnější hlásek než tříbarvá, jinak je to však skoro stejné a rozdíly jsou jen nepatrné.
https://www.youtube.com/watch?v=dZcFpW9Mo1s

Exotika v Lysé nad Labem má byť 28-31. 1. 2021.

Tak na Exotice jste letos ani být nemohla, protože se nekonala. Zatím je naplánována na leden, ale kdož ví. No a pokud jde o ten nárazový přetlak a pak totální nedostatek některých druhů. Je to tím, že některý druh se stane nedostatkovým, tudíž drahým a tudíž pro některé chovatele vlastně obchodně zajímavým. Tak na to určití chovatelé reagují tak, že skoupí co je na trhu, rozchovají to a za dobré peníze prodají. Je to tak u všech druhů, pamatujeme si to i u naprosto běžných druhů papoušků (agapornisové, korely). Náš trh se lehce přesytí (u drobotě to platí násobně, chovatelů je xkrát méně) a tito chovatelé jdou o dům (druh) dál. Problém tzv. drobotě je, že schopnost rozmnožování je dost krátká, takže se rozhodně další vlny zájmu nemohou jednotliví jedinci dožít. No a zdroje z přírody již prostě nejsou (až na nějaké ty propašované výjimky). Takže se lehce může stát, že prostě druh úplně z klecí zmizí.

Doufám, že to v tom lednu vyjde.
Máte pravdu, že se to občas stane i u běžných druhů. Já kupříkladu ceresky za docela hojné ptáky v chovech považuji, a i přes to po nich není ani vidu, ani slechu.
Ještě se chci zeptat na ty motýlky modrohlavé. Úplně mě očarovali a až načerpám nějaké zkušenosti, určitě se do jejich chovu pustím.
Ale předem se raději zeptám. Jsou přibližně tolik náchylní a křehcí jako guldy? Jestli ano, tak na jejich chov mohu zapomenout. Guldy jsem už měla a ačkoli jsou to klenoty mezi astrildovitými, už bych je chovat nechtěla.

A co by to bylo za sbírku videí se zpěvem astrildovitých, kdyby nám tady chyběly právě ty výše zmiňované guldy (amadiny Gouldové.) Jejich zpěv a ostatní hlasové projevy tady nejspíše nemusím dlouze představovat. Všichni je dobře známe. A pokud ne, tak přikládám video.
https://www.youtube.com/watch?v=bO7aYmbHetU

Dobrý deň!
Amadiny Gouldovej patria medzi domestikované astrildovité vtáctvo. Čiže ich chov je už viac prispôsobený na chov v zajatí ako priestorove tak aj krmivom. Je to austrálsky druh chovaný u nás len v zajatí nakoľko ich dovoz z domoviny je zakázaný. Motýlik modrohlavý pochádza z východnej Afriky od Rudolfovo jazera a južného Somálska až po strednú Tanganiku a chová sa v zajatí neskoršie ako Amadiny Gouldovej, Motýliky modrohlavé sa ešte dovážajú z Afriky a nepatria medzi domestikované vtáctvo. Tým ich chov je náročnejší a pri odchove potrebuje aj živočíšnu potravu. Skôr ako si ich zadovážite bolo by potrebné si preštudovať odbornú literatúru. Tým, že viete posudzovať rozšírenie jednotlivých druhov v chovoch som si myslel, že máte o nich väčší prehľad v rámci Európy. Doporučujem knihu Astrildovití ptáci (Pavel Pavlovec a Michal Vít).
V.M.

No s těmi Motýlky je to zajímavé, mě už několik zkušených chovatelů, kteří motýlky odchovávají řeklo, že mladým žádné živé nikdy nedávali, kde by to prý sháněli, a úspěch mají, i v článku Petra Podpěry ve Fauně 8/2019 autor píše- "všechny druhy astrildovitých, které jsem měl, se mi podařilo odchovat bez hmyzu" . Tady se mi opět potvrdilo, jak mocná je rozšířená fáma nebo x krát otištěný a přebíraný text 100x jinak, který se bere jako fakt, ať už jde o cokoliv. Já mám jeden pár Motýlků, jsou čiperní, nebojácní, vitální, nenároční, krásní, ale odchov se mi nepodařil, jen jednou snesli 3 vajíčka, ale po pár dnech přestali sedět a od té doby nic. Asi záleží taky na prostředí, já nemám úplně ideální- bednové klece, ani nejsem zkušený chovatel,

Motýlky modrohlavé se mi podařilo několikrát odchovat, ale nikdy ne bez živé složky potravy - v to počítám i mražené kukly, pinky nebo plesnivce. Netvrdím, že odchov bez živého není možný. Mám mezi chovateli drobotiny mnoho známých, ale nevím, že by se to někomu z nich povedlo. Mé zkušenosti vycházejí jen z klecového chovu, který provozuji celoročně v místnosti. Musím dát za pravdu panu Makovickému. Australští astrildovití jsou, až snad na několik vzácnějších druhů (panenka žlutobřichá, běloprsá), domestikovaní. To o afrických druzích říci nejde, snad s vyjímkou amadiny páskované, stříbrozobky a snad i amadiny perlolící či amadiny červenohlavé. Něco afrických astrildů jsem odchoval, hodně druhů jsem měl po dovozech v karanténě. Myslím tedy, že mohu srovnávat. Gulda není technologicky nijak náročný druh - o tom svědčí i jejich množství nabízené na inzerci. Kolik je tam oproti tomu motýlků modrohlavých? Gulda je takový panelákový pták - potřebuje relativně teplo a především sucho. Při dlouhodobější vlhkosti prostředí nad 60% r se dostavují problémy - invazní tracheobronchitida, intestinální potíže ap. Každoročně jich odchovám 60-80 kusů, bez větších problémů. Bylo by možná také dobré, zeptat se Petra Podpěry, kolik odchoval modrohlavých motýlků. Musím to zkusit.
Přeji všem chovatelům drobotiny hodně úspěchů v jejich chovech. M. Vít

Amadiny Gouldové jsou opravdu domestikovaní astrildovití pěvci, ale jsou náročné tím, že trpí různými chorobami a jsou choulostivé. Vím, že motýlek modrohlavý pochází z Afriky. Právě afričtí astrildi patří k těm, kteří jsou na odchov nejnáročnější. Je to pochopitelné, protože se k nám donedávna dováželi a nikdo se o odchovy příliš nesnažil. Mně jde o to, jestli jsou také tak choulostiví.
A k tomu hmyzu. Asi k tomu mohl něco říci ten, kdo pozoroval hnízdící astrildy ve volné přírodě, a tedy ví, čím krmí svá mláďata. Takových lidí příliš mnoho není, takže se můžeme jen domnívat.
U nás žijí také zrnožraví pěvci. Sice ne astrildovití, nicméně zrnožraví jsou a víme, čím tak pravděpodobně krmí mladé. Zatímco strnadi, vrabci a pěnkavy krmí svá mláďata hmyzem. Tak oproti tomu například stehlíci, konopky, hýlové, čížci atd., krmí semeny v mléčné zralosti. Stehlíci například semeny pampelišky.
Někteří astrildovití mají problém brát i vaječnou míchanici. A někteří zase hmyz v pohodě berou, jenže je to nabudí k dalšímu hnízdění a svá mláďata z hnízda vyhodí, nebo o krmení ztratí zájem a postaví si jiné hnízdo. Taková mláďata potom končí v lepším případě pod chůvičkami a v tom horším uhynou.
A je také rozdíl mezi náročností na chov a náročností na odchov. Mnoho ptáků je náročných na odchov (třeba ti zmiňovaní evropští pěnkavovití ptáci), ale na chov jako takový jsou to ptáci vlastně nenároční.
A ještě mě zajímají ty amady tříbarvé. Jak je to s tou plachostí. Někde se píše, že jsou to ptáci velmi plaší a někde zase, že si rychle zvyknou na přítomnost člověka jako například zebřičky. Tak jak je to ve skutečnosti? Máte nějaké zkušenosti s těmito amadami.
Ještě přikládám video se zpěvem timorské zebřičky. Její hlas je poněkud odlišný, ale jinak je to stejný kolovrátek, jako ta australská.
https://www.youtube.com/watch?v=DJF0fkEGCFo

Motýliky modrohlavé boli sledované vo svojej domovine ornitológmi a žijú v pároch alebo v menších skupinách. Živia sa rôznymi trávnymi semenami a drobným hmyzom, hlavne termitmi. Hniezda si často stavajú v blízkosti osích hniezd. Tento druh už bol popísaný v r. 1758 (Linné), čiže nie je nový a aj domorodé obyvateľstvo ho pozná. Žije v suchších oblastiach stepí a aj pri obrábaných poliach. Firma Ornitologia Lodato ho má v ponuke. Z voľnej prírody sú fotografie ich hniezdenia aj videa. Len pokiaľ nedokážete odchovať Amadiny Gouldovej ktorej chovatelia už založili aj kluby a sú vyšľachtené mutácie a rôzne kombinácie a to aj medzidruhové a aj robia sa aj v ČR špeciálne každoročné výstavy je ťažko odchovať motýliky. Nedá sa jednoznačne usúdiť, že africké astrildovité vtáctvo je na chov najnáročnejšie. V Afrike sú druhy z vlhkých území ktoré sú náročnejšie na chov ale tiež sú náročné druhy astrildovitého vtáctva z Oceánie a jej ostrovov.

V.M.

Motýlky modrohlavé chovám už 4 roky bez ůspěchu, doposud se mi podařilo odchovat všechny ptáky i zmiňované zlatoprsky. Motýlek zahnízdí snadněji než zebřička, ale odchovat ho to už je problém. Jsem přesvědčený, že hmyz je potřeba ale kolik? Měl jsem jedno hnízdo - 6 mladých a začali mi vyhazovat mladé vždy jsem je ještě našel živé, na lžičce dál zpátky do hnízda, přidal hmyzu a po cca 2 dnech šel samec znovu do toku a v hnízdě jsem našel nakrmenné mladé s proštípanými krčky. Letos zase přišlo několik chladných nocí a nakrmenná mláďátka zemřela na podchlazení. V kleci pro změnu buď na snesená vejce vůbec nezasednou, nebo zasednou ale nekrmí. Odchov je podle mně možný ve voliéře, nebo opravdu velké kleci.

Ti co je odchovávají mají několik párů, množství hmyzu neřeší protože tam mají víc druhů a vůbec to neprožívají, neví kdo sedí, kdo krmí a vždy něco vyjde

https://thefinchweekly.com/blue-capped-waxbill/

Dobrý den,
chová zde někdo stříbrné diamantky?

https://www.youtube.com/watch?v=mZ9vu5M8jj4

Ještě mě zajímá, jak je to s těmi mutacemi u diamantek. Žlutozobá a stříbrná jsou mi jasné, ale zmatek nastává u izabelové, skořicové, pastelové. Liší se od sebe nějak nebo je to totéž. Někdy mi totiž přijde, že tomu říká každý jinak.
Za odpovědi předem děkuji.

Všetko je o genetike a každá mutácia má istý typ dedičnosti. http://www.penkavy-nadherne.cz/adgen.htm Strieborná mutácia pokiaľ ju chcete chovať narazíte na nedostatok nepríbuzných jedincov a preto teraz keď je pandémia COVID 19 je malá možnosť. Nie sú výstavy a burzy.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Moc děkuji za pěkné fotky. Jsou to krásní ptáci, ale problém asi bude je sehnat. Inu to je tím, že u nás je většina chovatelů zaměřená na papoušky, o to méně je chovatelů hrabavých, holubovitých, hmyzožravého a plodožravého ptactva, a nakonec i drobotiny.

A tady ještě hlas diamantky. Žádný velký zpěvák to rozhodně není.

https://www.youtube.com/watch?v=aWL_TCY7vyk

SPOLEK CHOVATELŮ HMYZOŽRAVÉHO A PLODOŽRAVÉHO PTACTVA http://www.schhapp.cz/

Dobrý večer. Ještě k amadinám diamantovým. U nás jsou, a myslím, že i kvalitní. V loňském roce jsem několik párů vezl, od násobného mistra světa z Belgie. Ti ptáci nebyli pro mne. Nu a k mutacím. Pokusím se popsat, jak se na mutace dívají v Nizozemí. Přírodní amadina diamantová, bývá také někdy označována jako šedá. Druhou základní mutací je hnědá. Pak existuje pastelová mutace ( v Belgii občas označována jako opál) a to v přírodní barvě ( šedý pastel/opál) a v hnědé barvě (hnědý pastel/opál). Existují i ptáci s přelivem (převlekem), označovaní "overgoten". Dále jsou v obou barvách (šedá, hnědá) ptáci s červeným zobákem (přírodní) a se žlutým zobákem (Holanďané je označují jako oranžovozobé -"orangesnavel". V Belgii jsou tito ptáci někdy označováni i jako žlutoocasí. Myslím, že standardy v Nizozemí a v Belgii jsou nám asi nejbližší. Německý standard je hodně strohý (což nemusí být na škodu). Ve standardech Itálie se určitě vyskytne více barevných rázů, ale je otázkou, zda se nejedná spíše o komerční záměr (nová mutace = vyšší cena). V současné době se zpracovávají naše standardy pro pásovníky, amadiny diamantové, pruhované, astrildy rákosní a bělolící. Hotov je standard zebřiček (Klub chovatelů zebřiček), amadin Gouldové (AG Klub), rýžovníků (Klub chovatelů rýžovníků při KPEP) a dokončen (nebo těsně před dokončením) je standard chůviček. Přeji hezký večer. M. Vít

Děkuji za vysvětlení.
Měla jsem před časem samičku diamantky, která měla zobák a ocasní krovky oranžové, skoro by se dalo říci žluté. Ale když se podívám na fotografie žlutozobých ptáků, mají zobák opravdu žlutý. Tak by mě zajímalo, co to bylo za mutaci. K té samičce jsem měla přírodního samce, který měl zobák i krovky tmavě červené.
Předem děkuji za Vaše odpovědi.

Dobrý den.
Jedná se o žlutozobou mutaci. Zde je ještě celkem rozsáhlejší barevná variabilita, tedy prostor pro šlechtění. Ptáci žlutozobí (s co nejčistší žlutou barvou zobáku, kostřce a svrchních ocasních krovek) jsou preferováni. Naopak ptáci s oranžovou nebo žlutooranžovou barvou by měli být ze šlechtění vyřazováni. To je, obecný, postup při šlechtění co nejčistší barvy. Jestli je tomu tak i v praxi, je otázkou. Přeji hezký den.
M. Vít

A je tomu tak i u astrildů rákosních?
Někde jsem četla, že už u astrildů rákosních existuje stříbrná mutace a mutace lutino.

Dobrý den ještě jednou. U astrildů rákosních, pokud je mi známo, existuje celá řada mutací. Jednak přírodní forma s červenou maskou, jednak mutace se žlutou maskou. Dále pak existuje mutace pastel (někdy také označováno jako fawn - plavý), dále mutace skořice (cinnamon). Kombinací těchto dvou mutací vznikají ptáci téměř žlutí, Holanďané je označují "overgoten" - s přelivem či převlekem. Tuto kombinaci není tak jednoduché získat. Mám s tím osobní zkušenosti, je to složité, ale výsledek je krásný. Nově jsem na světovém šampionátu v Portu viděl ptáky modré mutace, kteří jsou zatím více šedomodří. To je ale vždy na začátku šlechtění nějaké mutace. U astrildů rákosních se ještě vyskytují straky. Přeji hezký den.
M. Vít

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ty "modré rákosáčky" jsem párkrát již zahlédl na Facebooku. Jedno foto jsem našel..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To bych si ani nepomyslela, že u astrildů rákosních vznikne modrá mutace. Pokud se to podaří a "rákosáčci" opravdu budou jednou modří, bude to další druh drobotiny, po amadě Gouldové, u kterého se bude vyskytovat modrá mutace.
Ještě mě zajímá, jaké barevné mutace se vyskytují u astrilda bělolícího, pokud vůbec nějaké existují.
Za všechny Vaše odpovědi předem děkuji.

vlaštovička napsal(a):
To bych si ani nepomyslela, že u astrildů rákosních vznikne modrá mutace. Pokud se to podaří a "rákosáčci" opravdu budou jednou modří, bude to další druh drobotiny, po amadě Gouldové, u kterého se bude vyskytovat modrá mutace.
Ještě mě zajímá, jaké barevné mutace se vyskytují u astrilda bělolícího, pokud vůbec nějaké existují.
Za všechny Vaše odpovědi předem děkuji.

Modré mutace jsou teoreticky možné u všech druhů kde je v základním- přírodním zbarvení obsažena zelená barva. Odstín a sytost samozřejmě se též odvíjí od přirozených možností- původních faktorů..

Dobrý den. Modrá mutace je ještě např. u amad červenohlavých (APČ). To jen pro zajímavost.U astrildů bělolících existuje pravděpodobně jen jedna mutace - hnědá (někdy bývá označována i jako fawn/plavý). Hezký den. M. Vít

Dobrý den,
dívala jsem se na oba ptáky a jak modrá APČ, tak hnědý/plavý astrild bělolící jsou krásní. Ale pokud je modrá mutace možná u druhů ptáků, kteří jsou v přírodním zbarvení zelení, proč tedy nejsou modří zvonci, čížci, zvonohlíci a kanáři?

Přikládám ještě video se zpěvem motýlka modrohlavého. Zpěv je zde krásně slyšet a je opravdu krásný.

https://www.youtube.com/watch?v=1A7dqioZelo

vlaštovička napsal(a):
Dobrý den,
dívala jsem se na oba ptáky a jak modrá APČ, tak hnědý/plavý astrild bělolící jsou krásní. Ale pokud je modrá mutace možná u druhů ptáků, kteří jsou v přírodním zbarvení zelení, proč tedy nejsou modří zvonci, čížci, zvonohlíci a kanáři?

Přikládám ještě video se zpěvem motýlka modrohlavého. Zpěv je zde krásně slyšet a je opravdu krásný.

https://www.youtube.com/watch?v=1A7dqioZelo

Proč nejsou zelení zvonci, čížci.. kanáři. Protože není zelená jako zelená! 😁
Druhy které jmenujete v dotazu mají "svou zelenou" tvořenu kombinaci lipochromů a melaninových pigmentů..takže u nich známe mutace adekvátně tomu jaké "barvy" tvoří přírodní zbarvení.. achátová, hnědá, Isabel.. U Čížků bych si dovolil zmínit unikát - dominantně žlutého čížka. Tato nádherná mutace má původ tady u nás v ČR, pro svět ji objevil a první odchoval pan Mojmír Brázdil!!

Dobrý den,
děkuji za vysvětlení.
Dominantně žlutý čížek lesní mě zaujal. Sice je to trochu odbočení od tématu, ale je to zajímavé. Máte nějaké foto nebo nevíte o stránkách, kde fotky této mutace čížků jsou.
Předem děkuji za odpověď.

Zkuste čížka najít na googlu.. třeba pod názvem " Lucherino lutino dominante" "Lucherino giallo silice".. mělo by se něco najít..

Tak třeba tady... Lucherino giallo..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuji za foto.
Ještě bych se chtěla zeptat na amadinu páskovanou. Vyskytuje se u nás již "žlutá" nebo "bílá" mutace. Nevím přesný název. Dají se tito ptáci úspěšně odchovat bez hmyzu?

vlaštovička napsal(a):
Děkuji za foto.
Ještě bych se chtěla zeptat na amadinu páskovanou. Vyskytuje se u nás již "žlutá" nebo "bílá" mutace. Nevím přesný název. Dají se tito ptáci úspěšně odchovat bez hmyzu?

Neviem či existuje žlutá ale bílé som videl už pred 10-my rokmy Madarsku,bol donesené z Holandska.cenu neviem dá sa odchovať aj bez hmyzu.

Dobrý deň! Amadina pásikavá tým, že by sa už dala považovať za skoro domestikovaného vtáka a sú známe aj krížence s amadinou červenohlavou (Amadina erythrocephala) zvádza ich chov aj bez hmyzu. Tieto krížence sú údajne aj naďalej plodné. Existujú aj iné krížence. Odchov bez hmyzu zvádza aj tým, že samce pri odchove mladých tesne pred vyletením z hniezda a po vyletení z hniezda útočia až tak, že mladé samce uhynú. Je veľa článkov aj na internete o ich chove. Veľmi záleží u tohto druhu na výbere vhodného páru ale odchov bez hmyzu by som neriskoval už aj preto, že nie je vždy spoľahlivý odchov pod pestúnkami japonskými. Existuje mutácia albín, ktorá je veľmi pôsobivá. Ale sú aj mutácie so žltým hrdlom a údajne aj izabelová mutácia ktorá je krémovejšia. Je aj autozomálne recesívny, biely / Ino mutácia (celý vták je biely, okrem samca, ktorý si ponecháva červené hrdlo).

A jakým hmyzem krmíte? Je pravda, že jsou tyto amadiny velmi nesnášenlivé a k menším astrildovitým ve společné voliéře se chovají agresivně? Četla jsem, že je po voliéře hodně prohánějí a lezou do cizích budek. Dále pak, že nesnášejí kontroly při hnízdění.

vlaštovička napsal(a):
A jakým hmyzem krmíte? Je pravda, že jsou tyto amadiny velmi nesnášenlivé a k menším astrildovitým ve společné voliéře se chovají agresivně? Četla jsem, že je po voliéře hodně prohánějí a lezou do cizích budek. Dále pak, že nesnášejí kontroly při hnízdění.

Ja som dával ku korelám a andulkám.odchov pod pestunkami je to že mladé ked sa vyliahnu su čierné.a pestunky sa boja od nich.tak ne chovaju.

Zpěv amadiny páskované

https://www.youtube.com/watch?v=wK1ZzlPhtyQ

vlaštovička napsal(a):
A jakým hmyzem krmíte? Je pravda, že jsou tyto amadiny velmi nesnášenlivé a k menším astrildovitým ve společné voliéře se chovají agresivně? Četla jsem, že je po voliéře hodně prohánějí a lezou do cizích budek. Dále pak, že nesnášejí kontroly při hnízdění.

hmyzem nekrmím a mám je ve společných voliérách a vše ok

Tak to máte asi nějaké klidné amadiny. A s čím je chováte? Asi by to mohlo fungovat u větších druhů astrildovitých, kteří si své hnízdo ubrání a nenechají se honit po voliéře (např. rýžovníci.)

vlaštovička napsal(a):
Tak to máte asi nějaké klidné amadiny. A s čím je chováte? Asi by to mohlo fungovat u větších druhů astrildovitých, kteří si své hnízdo ubrání a nenechají se honit po voliéře (např. rýžovníci.)

kubánky,ceresky,guldy,rákosáky,apače,vrabce hnědohřbeté, pásovníky,a.bělolící

Tak to musí být nádhera. Můžete, prosím, vložit nějaké foto? Daří se v tomto složení druhů i odchovy, nebo je voliéra spíše okrasná. Jde mi hlavně o ty vrabce hnědohřbeté. Před několika lety jsem je viděla na výstavě v botanické zahradě a byli to velmi plaší ptáci, skoro jako naši vrabci.

Společný chov

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuji za fotky. Mohu se zeptat, jak je voliéra velká a kolik párů ptáků zde chováte?
Předem děkuji za Vaše odpovědi.

vlaštovička napsal(a):
Děkuji za fotky. Mohu se zeptat, jak je voliéra velká a kolik párů ptáků zde chováte?
Předem děkuji za Vaše odpovědi.

5 voliér a každá 1.5x2xv2.5 v každé tak 6 - 10 párů

A ti vrabci hnědohřbetí? Daří se je odchovávat? Někde jsem četla, že jejich odchov není zrovna ten nejsnazší a také, že se odchovy daří většinou jen ve skupinách o několika párech. Předpokládám, že voliéry jsou vnitřní.