Kde je ukryto tajemství ptačí inteligence?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
14.8.2022 22:42
Horák lutino

XXX.XXX.167.135

Mozky ptáků jsou tak trochu záhada. Pokud někoho nazveme ptačím mozečkem, tak to není míněno zrovna jako lichotka. Zároveň se v této živočišné třídě vyskytuje řada druhů, které nás udivují svou inteligencí. Jaké je tedy tajemství potenciálu ptačí mysli? Nová studie publikovaná v magazínu Nature Ecology and Evolution naznačuje, že odpověď je potřeba hledat někde uprostřed mezi staršími hypotézami.

Je asi zjevné, že samotná velikost mozku není ve zvířecí říši všechno. Důkazem ostatně není jen člověk, ale třeba i rozumové schopnosti psů, koček či primátů. Už starší studie ukázaly, že ptáci mají mozek sice malý, ale s mimořádně velkou koncentrací neuronů v přední části. Některé druhy dokonce s větší, než mají primáti. Zdálo by se tedy vcelku jasné, že rozumové schopnosti jsou svázány hlavně s počtem nervových buněk, nikoliv s objemem mozku. Tato hypotéza ale není tak jednoznačná.

Jiná starší studie porovnávající schopnosti mozku opů, krkavcovitých ptáků a holubů totiž ukázala, že ani sám počet neuronů není jednoduchým ukazatelem. Existuje asi nějaké spojení mezi koncentrací nervových buněk a schopností se učit a adaptovat, ale bohužel nejde jednoznačně říci, že „hutnější“ mozek se rovná vyššímu inteligenčnímu potenciálu tvora. Navíc jsme si celou dobu neodpověděli na důležitou otázku: bavíme se o koncentraci neuronů v absolutních nebo relativních číslech? Jinými slovy, jsou větší ptáci chytřejší, protože mají větší mozek? Nebo je důležitější poměr velikosti mozku k tělu?

Podobně se s využitím starších prací tázal i vědecký tým vedoucí nově publikovanou studii. Dospěl přitom k závěru, že odpovědí bude nejspíše jistý druh kompromisu mezi různými dříve zvažovanými vysvětleními ptačí inteligence.

Kolik mají v mozku neuronů?
Badatelé nejprve sestavili odhad počtu neuronů v předním mozku 111 ptačích druhů. Tyto druhy pak hodnotili podle dříve popsaných schopností být inovativní při shánění potravy. Ukázalo se při tom, že ptáci považovaní za kreativní – a tedy inteligentní – mají neuronů v přední části mozku více. Mozek je ale zákeřný orgán a vzpírá se jednoduchým škatulkám. Vyšší koncentraci neuronů v předním mozku totiž u nadaných ptáků doprovází menší počet nervových buněk v jiných částech orgánu. Autoři pak ve své studii uvádí, že pokud je mozek takto disproporčně modelován, pak má u daného druhu také větší objem jak v absolutních číslech (v rámci ostatních ptáků), tak v poměru k tělu.

Zní to trochu zamotaně, závěr práce ale jednoduše říká, že tajemstvím nejvýkonnějších ptačích mozků není pouhá koncentrace neuronů v přední části orgánu. Podle vědců závisí inteligence ptáků hlavně na disproporčním rozmístění nervových buněk v mozku. Autoři nové studie se při tom opírají o starší, trochu opomíjené, hypotézy, že míra inteligence závisí současně jak na počtu neuronů, tak na struktuře samotného mozku a nervové síti v něm. V podstatě to také potvrzuje známou tezi, že zvířata, která mají větší mozek jen díky větší velikosti svého těla, nutně nemusí být inteligentnější než drobnější tvorové.

Délka vývoje mláděte
Zároveň ale sami badatelé uznávají, že samotné měření inteligence je u ptáků poměrně složitá a nejednoznačná záležitost. Nějaké srovnání ptačích druhů je ale přeci jen možné, a tak se dají hledat i některé odpovědi na otázky rozvoje mozku v průběhu vývoje jedince. Při komparaci se totiž ukázalo, že ty druhy, které si mohou dovolit luxus delšího vývoje mláděte, patří mezi nejvýkonnější co do počtu neuronů v mozku. Zdá se, že ptačí mozek prochází ještě po vylíhnutí poměrně bouřlivým růstem a změnami. Jedním z klíčových prvků evoluce inteligence opeřenců tak může být čas, který je dopřán mláděti mezi vylíhnutím a opuštěním hnízda.

Tím se dostáváme k inteligenci našich nejnadanějších mazlíčků – krkavcovitých ptáků a velkých papoušků. Jedná se vesměs o druhy, jejichž mláďata tráví v hnízdech nejdelší čas. To jim umožňuje růst mozku a kumulaci neuronů v jeho přední části. Trochu to připomíná vývoj člověka, kdy naše mláďata oproti jiným savcům dlouho zůstávají bezbranná a závislá na péči rodičů, pomalejší vývoj těla je ale více než vyvážen dramatickým rozvojem mozku.

Na závěr své práce se pak autoři odkazují na některé novější neurologické studie, které se znovu zamýšlí nad tím, že co dělá lidský mozek tak výkonným je jeho struktura a propojení neuronů – nikoliv jeho objem. Je totiž možné, že ptačí géniové, kteří nás nepřestávají svou inteligencí překvapovat, mají mozek strukturou nám podobnější víc, než řada savců.

Podobné studie mají bohužel spoustu neprobádaných uliček a možností omylu. Rozhodně jde ale říci něco, co potvrdí každý nadšený chovatel opeřených mazlíčků: nadávat někomu do ptačích mozečků je vůči ptákům opravdu nefér.

15.8.2022 09:28
eli22

XXX.XXX.58.42

Já si myslím, že zvířata obecně mají na rozdíl od zdegenerovaných lidí navíc ještě jiné smysly, že nám jakoby vidí do hlavy.

15.8.2022 13:08
eli22

XXX.XXX.58.42

Repta-a-repta napsal(a):
Desatero smyslů
https://www.databazeknih.cz/knihy/desatero-smyslu-jak-lide-a-zvirata-vnimaji-okolni-svet-440176

Nádherná kniha.

Díky, určitě si přečtu. Co se týče třeba papoušků, příklad. Sedím v obýváků, papooušci pokřikují, mně přijde špatná zpráva mailem nebo sms, já sedím pořád stejně, ale hodně znervozním, všichni zmlknou a pozorují mě. Psi - jsme na rozcestí, kde jsme nikdy nebyli, já si řeknu, že jdeme do leva /v duchu/, psi jdou předemnou a kam zabočí? Doleva. Občas je to fakt nepochopitelný.

31.8.2022 14:38
Repta-a-repta

XXX.XXX.250.214

Asi to sem úplně nepatří - zemřel nejosamělejší muž světa.

Pokrýt své tělo v očekávání smrti peřím papoušků ara mi přijde jako úctyhodné vyjádření odchodu ze světa živých
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/unikatni-zabery-nejosamelejsiho-muze-sveta-pred-civilizaci-s/r~cf41f0de290711ed93abac1f6b220ee8/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-0&utm_campaign=Aktualne

1.9.2022 10:43
corvuscorax

XXX.XXX.49.81

zkuste se nechat vyvézt na sever např Norska a pak se vydat na jih Afriky. Určitě by nás každý malý pták svojí orientací strčil do kapsy, kdyby nějakou měl.

2.9.2022 10:41
Repta-a-repta

XXX.XXX.250.214

Od září 2022 přistupují v Aucklandu (NZ) k zákazu chovu, prodeje (pet zvířat) a postupné eliminaci volně žijících tří druhů papoušků - mníška, alexandra malého a lori horského, od roku 2025 přibydou další tři druhy. Jedná se o schválený a již oficiálně posvěcený požadavek tamnějších ekologů na ochranu endemických druhů NZ, uvedení v platnost pro období 2020 až 2030.

Velmi zajímavý článek o různých postupech odchytu a vysvětlení pro a proti, a o dopadech konců pet chovů na problematiku záchrany endemických druhů, např. kakapo.

https://www.nzgeo.com/stories/the-big-bird-ban/

Přidejte reakci

Přidat smajlík