Odvrácená strana kroužků.

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
2.9.2022 19:52
Horák lutino

XXX.XXX.167.135

Červený, černý či modrý kroužek na ptačí noze má i jiné důsledky než efektivní identifikaci zvířete ze strany ornitologů. Může totiž zásadně ovlivnit šanci daného ptáka na rozmnožení.

Kroužkování ptáků je už od konce 19. století používanou metodou pro sledování ptačího chování. Právě tehdy označil dánský ornitolog Hans Christian Cornelius Morgensen několik špačků kroužky z hliníku, na nichž byly vyraženy identifikační údaje. Mortensen později označoval i jiné druhy ptáků a do své smrti v roce 1921 jich takto okroužkoval tisíce. Přestože různé způsoby označování ptáků známe už z dob antického Řecka či od středověkých sokolníků, až činnost Mortensena a jeho souputníků na obou březích Atlantského oceánu se stala základem pro vědecké zkoumání ptačího chování.

Červená táhne
Potud je tedy všechno v pořádku. Plechové proužky samy o sobě nejsou nikterak výrazné, problém nastává v případě, kdy identifikace nekončí využitím alfanumerického kódu, nýbrž jsou použity i barevně odlišené nálepky.

Už v roce 1984 se v deníku The New York Times objevilo shrnutí poznatků ornitoložky Nancy Burley, která zaznamenala výrazně odlišnou úspěšnost v rozmnožování pěnkav s různými barevnými kroužky: Zatímco ptáci s červenými či růžovými kroužky se bez problémů rozmnožovali, ti se světlezelenými nikoli.

Označení samečci museli častěji čelit útokům ze strany jiných, neoznačených samců.
Když vědkyně barvy následně prohodila, hypotéza se potvrdila – barva kroužku zvyšovala či snižovala úspěšnost ptáků při páření. Samičkám se nejvíce líbily samci se světle červenými kroužky, zatímco samci u samic preferovali černou. Zato nejméně populárními barvami pro rozmnožování byly světle modrá a světle zelená.

Pozdější výzkum z roku 1993 však na příkladě hrabavého ptáka bělokura horského ukázal, že červený kroužek neskýtá výhodu při rozmnožování, nýbrž riziko. V případě bělokurů se totiž spojení mezi úspěšnými námluvami a červenou (či oranžovou) barvou neprokázalo, zato takto označení samečci museli častěji čelit útokům ze strany jiných, neoznačených samců.


Odvrácená strana kroužků
A konečně další zajímavý výzkum na modřinkách zjistil, že specifická kombinace barevných kroužků, jež by měla být pro samičky atraktivní (v tomto případě mix modré a oranžové), sice úspěšnost páření nezvýšila, zato však došlo ke změně chování samotných samečků: Takto označení samci totiž trávili méně času ochranou svých stávajících partnerek a naopak častěji létali do cizích teritorií, aby se předváděli zpěvem či poletováním.

Zvýšení atraktivity tedy u těchto samečků vedlo k odvážnějšímu chování, které však nemělo reálné dopady na pravděpodobnost rozmnožování.

Je nutné myslet i na to, že každý takovýto zásah člověka do přirozeného ekosystému může mít zásadní (a často těžko předvídatelné) následky.
Při těchto úvahách nad „lepšími“ a „horšími“ barvami označovacích kroužků je však třeba mít na paměti, že ptačí vidění se od toho lidského značně liší – a tak vnímání rozdílnosti, či naopak podobnosti barev probíhá u zvířat odlišně než u lidí. A samozřejmě je nutné myslet i na to, že každý takovýto zásah člověka do přirozeného ekosystému může mít zásadní (a často těžko předvídatelné) následky. Zatím se zdá, že kroužkování v omezené míře pomáhá monitorování ptačí migrace a pochopení dalších detailů ze zvířecího života; přesto se jedná o další téma k zamyšlení ohledně lidských snah ovládnout okolní přírodu.

ZDROJ: ScienceDirect

2.9.2022 21:16
Alkonost

XXX.XXX.254.253

Zajímavý článek

Přidejte reakci

Přidat smajlík