
Korely pastelface

Prodám 2,0 pastelface skořice štěp na lutino pastel. Cenu nabídněte
Dohodou
Psal se rok 1958, když se čínský diktátor a revolucionář Mao Ce-tung rozhodl, že je čas dát se do modernizace komunistické Číny. Přijde s projektem Velkého skoku vpřed, v jehož rámci se má rychle zvýšit produkce Číny a země se má přetvořit v supervelmoc.
Cílem je vyvraždit všechny komáry zodpovědné za malárii, hlodavce šířící mor, všudypřítomné mouchy a také vrabce polní.
Přibližně 14 cm velkého ptáka, který se hojně vyskytuje od Evropy až po jižní Asii. Vrabcům se v Číně stane osudným jejich vášeň vyzobávat na polích obilí.
Velký Mao se totiž dozví, že každý jeden vrabec je schopen za rok sežrat okolo 2 kilogramů obilí. A jelikož se v roce 1958 Číně (odhadem) vyskytovalo několik desítek až nižších stovek milionů vrabců, bylo nad slunce jasné, kdo brání rozvíjející se velmoci v rozletu.
Strana proto rozhodne, že vrabec prostě přestane v oblasti pevninské Číny existovat. Příroda přeci nesmí a nebude stát rozvoji v cestě! Statisíce lidí jsou tak povoláni do akce.
Vrabci se stávají štvanou zvěří. Jejich hnízda jsou soustavně ničena. Vajíčka rozbíjena. Kdo umí střílet, má za úkol drobné ptáky masakrovat na potkání. A kdo střílet neumí, i ten najde své využití. Vezme si do rukou kuchyňské nádobí a bude s ním mlátit.
Cílem je nedat drobnému ptáčkovi ani na chvilku oddechu a způsobit jeho smrt totálním vyčerpáním. Čínu začínají pročesávat organizované skupiny smrti, které nenechají být jediné křoví. Vrabčáci umírají po milionech.
Ve Žluté řece neuteče ani moc vody a vrabčák polní se v Číně dostane na pokraj vyhynutí. Ale to nestačí. Tohohle škůdce je potřeba kompletně vyhladit! Přání Maa se totiž musí splnit. Dav s hrnci proto nenechá jediné místo v Číně nevyčištěné. Týká se to i polské ambasády.
Polská diplomatická mise sice odmítne vstup Číňanů do areálu své ambasády, ve které pronásledovaní vrabci nacházejí oázu klidu, ale to vyhlazovací mašinérii nezastaví. Po dva dny se kolem ambasády bez přestání bubnuje. Zvuková deprivace nese své plody.
Poláci z areálu své mise vyhazují lopatami mrtvá těla drobných ptáčků. Vrabec polní přestává v Číně v podstatě existovat a nic už nebrání tomu, aby se zemědělská produkce skokově znásobila! Jenže velký Mao udělal chybku... Myslel si, že po lidech může ovládnout i přírodu.
I když vrabec polní z Číny v podstatě zmizel, revoluce v zemědělských výnosech se nedostavila. Naopak začaly obrovské problémy.
Každý druh, ať ho nenávidíme sebevíc, má v přírodě své místo. Aniž to často tušíme, je nějak navázán do potravního řetězce. A to byl i případ vrabců.
Vrabci jsou totiž všežravci. Vyjma toho, že požírají na polích ve velkém obilí, žerou i něco dalšího. Ve velkém požírají i hmyz. A tím pomáhají udržovat populaci některých hmyzích druhů v relativně rozumné míře. Když z ekosystému zmizel vrabec, hmyz toho využil.
Čínou se začaly prohánět zdánlivě nekonečná hejna kobylek. A žrát všechno, co na poli rostlo. Přemnožily se i další druhy hmyzu, které zemědělci považují za škůdce. Úroda roku 1959 začala mizet před očima.
Velký skok vpřed přivedl Čínu na pokraj katastrofálního hladomoru.
Hladomoru, který si během dvou let vyžádá 15 až 55 milionů mrtvých.
Ornitolog Tso-hsin Cheng od počátku věděl, že snaha vyhladit vrabce polního je nesmysl. A uvědomoval si, že v následku téhle Maovo rozmařilosti dojde k rozvratu ekosystému. Jenže ornitologové nebyli v dobách přerodu Číny u kormidla moci (a nejsou tam ani dnes...).
Když Cheng začal opatrně bít na poplach, nedočkal se pochopení. Ekologické alarmisty poslouchá málokdo. Jenže jako v mnoha jiných případech, i tady měli ekologičtí alarmisti pravdu. Vyvraždění vrabce byla obrovská chyba, za kterou zaplatí celá jedna generace Číňanů.
Jenže dokážete si představit, co ornitolog Cheng svým vystoupením proti vybíjení vrabců způsobil? Jeho slova byly v přímém rozporu s myšlenkami velkého Maa! A v diktaturách se diktátorovi neodporuje. Pokud ano, počítejte s tím, že vás potká trest. A ten potkal i Chenga.
Byl prohlášen za reakcionáře! Ptáci jsou přeci nepřátelé a posluhovači kapitalistů! Jako trest musel Cheng nosit na veřejnosti hanebné označení a namísto milované ornitologie se stal uklízečem záchodů a zametačem ulic. V následujících letech se dočká ještě řady perzekucí.
Rehabilitace se Cheng dočkal až po smrti Maa, kdy se mohl k ornitologii vrátit a zase mohl začít publikovat vědecké texty o ptácích (jeho stěžejní práce ze 70. let ale musela obsahovat dlouhé citace Maových myšlenek...).
Že se Čína vyvražděním vrabců řítí do obrovských problémů v zásobování populace potravinami začalo být zřejmé komunistickým špičkám poměrně záhy. V dubnu 1960 byla kampaň na vyvraždění vrabců odvolána. Jenže hladomor už nešlo zastavit. Desítky milionů lidí umře.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.87.118
Naštěstí u nás se vrabci dostávají z nejhoršího!
Jak kde, před 20-30 lety jsme jich kolem baráku v Karviné měli mraky a tedˇ na nejvýš 10 kusů a to nemluvím o chocholouších, ty jsem neviděl už 35 let. Na druhou stranu jako kluk jsem sojky , straky, volavky ,holuby hřivnáče a jiné ptactvo vyděl jen v knížce a tedˇ jich jsou hejna. Drobné zpěvné ptactvo vymírá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Horák lutino
napsal(a):
Psal se rok 1958, když se čínský diktátor a revolucionář Mao Ce-tung rozhodl, že je čas dát se do modernizace komunistické Číny. Přijde s projektem Velkého skoku vpřed, v jehož rámci se má rychle zvýšit produkce Číny a země se má přetvořit v supervelmoc.
Cílem je vyvraždit všechny komáry zodpovědné za malárii, hlodavce šířící mor, všudypřítomné mouchy a také vrabce polní.
Přibližně 14 cm velkého ptáka, který se hojně vyskytuje od Evropy až po jižní Asii. Vrabcům se v Číně stane osudným jejich vášeň vyzobávat na polích obilí.
Velký Mao se totiž dozví, že každý jeden vrabec je schopen za rok sežrat okolo 2 kilogramů obilí. A jelikož se v roce 1958 Číně (odhadem) vyskytovalo několik desítek až nižších stovek milionů vrabců, bylo nad slunce jasné, kdo brání rozvíjející se velmoci v rozletu.
Strana proto rozhodne, že vrabec prostě přestane v oblasti pevninské Číny existovat. Příroda přeci nesmí a nebude stát rozvoji v cestě! Statisíce lidí jsou tak povoláni do akce.
Vrabci se stávají štvanou zvěří. Jejich hnízda jsou soustavně ničena. Vajíčka rozbíjena. Kdo umí střílet, má za úkol drobné ptáky masakrovat na potkání. A kdo střílet neumí, i ten najde své využití. Vezme si do rukou kuchyňské nádobí a bude s ním mlátit.
Cílem je nedat drobnému ptáčkovi ani na chvilku oddechu a způsobit jeho smrt totálním vyčerpáním. Čínu začínají pročesávat organizované skupiny smrti, které nenechají být jediné křoví. Vrabčáci umírají po milionech.
Ve Žluté řece neuteče ani moc vody a vrabčák polní se v Číně dostane na pokraj vyhynutí. Ale to nestačí. Tohohle škůdce je potřeba kompletně vyhladit! Přání Maa se totiž musí splnit. Dav s hrnci proto nenechá jediné místo v Číně nevyčištěné. Týká se to i polské ambasády.
Polská diplomatická mise sice odmítne vstup Číňanů do areálu své ambasády, ve které pronásledovaní vrabci nacházejí oázu klidu, ale to vyhlazovací mašinérii nezastaví. Po dva dny se kolem ambasády bez přestání bubnuje. Zvuková deprivace nese své plody.
Poláci z areálu své mise vyhazují lopatami mrtvá těla drobných ptáčků. Vrabec polní přestává v Číně v podstatě existovat a nic už nebrání tomu, aby se zemědělská produkce skokově znásobila! Jenže velký Mao udělal chybku... Myslel si, že po lidech může ovládnout i přírodu.
I když vrabec polní z Číny v podstatě zmizel, revoluce v zemědělských výnosech se nedostavila. Naopak začaly obrovské problémy.
Každý druh, ať ho nenávidíme sebevíc, má v přírodě své místo. Aniž to často tušíme, je nějak navázán do potravního řetězce. A to byl i případ vrabců.
Vrabci jsou totiž všežravci. Vyjma toho, že požírají na polích ve velkém obilí, žerou i něco dalšího. Ve velkém požírají i hmyz. A tím pomáhají udržovat populaci některých hmyzích druhů v relativně rozumné míře. Když z ekosystému zmizel vrabec, hmyz toho využil.
Čínou se začaly prohánět zdánlivě nekonečná hejna kobylek. A žrát všechno, co na poli rostlo. Přemnožily se i další druhy hmyzu, které zemědělci považují za škůdce. Úroda roku 1959 začala mizet před očima.
Velký skok vpřed přivedl Čínu na pokraj katastrofálního hladomoru.
Hladomoru, který si během dvou let vyžádá 15 až 55 milionů mrtvých.
Ornitolog Tso-hsin Cheng od počátku věděl, že snaha vyhladit vrabce polního je nesmysl. A uvědomoval si, že v následku téhle Maovo rozmařilosti dojde k rozvratu ekosystému. Jenže ornitologové nebyli v dobách přerodu Číny u kormidla moci (a nejsou tam ani dnes...).
Když Cheng začal opatrně bít na poplach, nedočkal se pochopení. Ekologické alarmisty poslouchá málokdo. Jenže jako v mnoha jiných případech, i tady měli ekologičtí alarmisti pravdu. Vyvraždění vrabce byla obrovská chyba, za kterou zaplatí celá jedna generace Číňanů.
Jenže dokážete si představit, co ornitolog Cheng svým vystoupením proti vybíjení vrabců způsobil? Jeho slova byly v přímém rozporu s myšlenkami velkého Maa! A v diktaturách se diktátorovi neodporuje. Pokud ano, počítejte s tím, že vás potká trest. A ten potkal i Chenga.
Byl prohlášen za reakcionáře! Ptáci jsou přeci nepřátelé a posluhovači kapitalistů! Jako trest musel Cheng nosit na veřejnosti hanebné označení a namísto milované ornitologie se stal uklízečem záchodů a zametačem ulic. V následujících letech se dočká ještě řady perzekucí.
Rehabilitace se Cheng dočkal až po smrti Maa, kdy se mohl k ornitologii vrátit a zase mohl začít publikovat vědecké texty o ptácích (jeho stěžejní práce ze 70. let ale musela obsahovat dlouhé citace Maových myšlenek...).
Že se Čína vyvražděním vrabců řítí do obrovských problémů v zásobování populace potravinami začalo být zřejmé komunistickým špičkám poměrně záhy. V dubnu 1960 byla kampaň na vyvraždění vrabců odvolána. Jenže hladomor už nešlo zastavit. Desítky milionů lidí umře.
Co to sem tahate !
Uživatel s deaktivovaným účtem
Luboš Jedlinský
napsal(a):
proč by to sem jako zajímavost nemohl dát? jestli vám to vadí nečtěte a nereagujte
A proč to musí bejt všude? Jeto jen skopirovane z netu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A proč to musí bejt všude? Jeto jen skopirovane z netu.
no a to vadí? jak říkám nereagujte na to.... já si tuto zajímavost s chutí přečetl, bylo to pro mě čtivo zajímavé a nové a že to je okopírované z netu? no tak ať je, pán neuvádí že je autor.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Horák lutino
napsal(a):
Jak kde, před 20-30 lety jsme jich kolem baráku v Karviné měli mraky a tedˇ na nejvýš 10 kusů a to nemluvím o chocholouších, ty jsem neviděl už 35 let. Na druhou stranu jako kluk jsem sojky , straky, volavky ,holuby hřivnáče a jiné ptactvo vyděl jen v knížce a tedˇ jich jsou hejna. Drobné zpěvné ptactvo vymírá.
Sojek bylo za mého mládí mraky. Zato teď jich není.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Sojek bylo za mého mládí mraky. Zato teď jich není.
ono je to asi otázka lokality, u nás je sojek a strak poměrně hojně, bydlím kousek od divoké orlice a podél břehů rostou vysoké stromy, ve kterých hnízdí, každý rok tam také hnízdí nějaký dravec, jaký? opravdu nevím tato odnož ptactva jde mimo mě a vůbec se v něm neorientuji, čím dám častěji je vidět i žluna zelená, což je pro mě sympatický návštěvník, až bude více času vezmu foťák a vyfotím návštěvníky krmítka kde jsou mimo jiné i sojky a straky. jednou jedinkrát jsem z jara před několika lety pozoroval před domem pár dudků chocholatých, v přírodě jsem je viděl tehdy poprvé a byl to pro mě emočně silný zážitek
Uživatel s deaktivovaným účtem
Je to tak, otázka lokality.Dnes hřivnáčů mraky - už jsou i v dědině, což nikdy nebývalo. Dříve z dravců káně, jestřáb, krahulec, poštolka. Počet krhulců a jestřábů se zvýšil, přibyl sokol, pochop, které dříve nebylo vidět.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Taky jsem si kdysi hrdě vyfotila dudky z uctivé vzdálenosti na jeden z prvních digitálů (vlastně asi jen já vím, že ty rozmazané žlutavé fleky na té fotce jsou dudci ). A taky mám žluny zelené. U Benešova na krmítku se toho střídá mnoho. Nejlepší jsou strakapoudi, ti vždycky zasednou krmítko celé pro sebe a nikdo jiný tam nemůže
Dravců přibývá s úbytkem pesticidů a perzistentních znečištění v potravním řetězci, jako vrcholoví predátoři jsou citliví na kumulované jedy. Teď jsem viděla Nedej se s tématem olova v přírodě...
U nás je letos vrabců dost, oproti jiným rokům máme i hejna vrabců domácích, před tím tu byli byli pouze polní. Nezvykle ubyly hrdličky zahradní a straky. Myslím, že i krahujců je méně, je ale víc poštolek, zvonků přilétá celé velké hejno, žádný kos.No uvidíme co se ještě objeví. Nad chlivkama se zabydlel hranostaj, je nádherný, tak snad nebude tropit lotroviny a spokojí se s myšma.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Taky jsem si kdysi hrdě vyfotila dudky z uctivé vzdálenosti na jeden z prvních digitálů (vlastně asi jen já vím, že ty rozmazané žlutavé fleky na té fotce jsou dudci ). A taky mám žluny zelené. U Benešova na krmítku se toho střídá mnoho. Nejlepší jsou strakapoudi, ti vždycky zasednou krmítko celé pro sebe a nikdo jiný tam nemůže
Dravců přibývá s úbytkem pesticidů a perzistentních znečištění v potravním řetězci, jako vrcholoví predátoři jsou citliví na kumulované jedy. Teď jsem viděla Nedej se s tématem olova v přírodě...
Dravců přibývá s úbytkem pesticidů a perzistentních znečištění v potravním řetězci, jako vrcholoví predátoři jsou citliví na kumulované jedy. Teď jsem viděla Nedej se s tématem olova v přírodě... A na tuhle blbost jste přišla jak ? To vám někdo poradil nebo to máte z vlastní hlavy ?
Uživatel s deaktivovaným účtem
Je v tom prohlášení něco, s čím nesouhlasíte? Nebojte se a podělte se s námi, a poučte mě, jak jste k svému zjištění došel. Snažím se přijmout každý názor a ráda si ten váš přečtu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Je v tom prohlášení něco, s čím nesouhlasíte? Nebojte se a podělte se s námi, a poučte mě, jak jste k svému zjištění došel. Snažím se přijmout každý názor a ráda si ten váš přečtu.
Drvacu přibývá,v tom máte pravdu ale určitě to není tím co jste tady popsala 😉 dravci se hlavně adaptovali na jinou než jim běžnou kořist 😉
Uživatel s deaktivovaným účtem
Horák lutino
napsal(a):
Jak kde, před 20-30 lety jsme jich kolem baráku v Karviné měli mraky a tedˇ na nejvýš 10 kusů a to nemluvím o chocholouších, ty jsem neviděl už 35 let. Na druhou stranu jako kluk jsem sojky , straky, volavky ,holuby hřivnáče a jiné ptactvo vyděl jen v knížce a tedˇ jich jsou hejna. Drobné zpěvné ptactvo vymírá.
Tak tady je vrabců dost, hlavně polních. Řekla bych, že ubývají ti domácí. Chocholouše jsem viděla naposled jako dítě, cca před 40 lety.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Sojek bylo za mého mládí mraky. Zato teď jich není.
Tady jo. Zrovna dneska jsem na ně koukala z okna školy.
Uživatel s deaktivovaným účtem
massena
napsal(a):
U nás je letos vrabců dost, oproti jiným rokům máme i hejna vrabců domácích, před tím tu byli byli pouze polní. Nezvykle ubyly hrdličky zahradní a straky. Myslím, že i krahujců je méně, je ale víc poštolek, zvonků přilétá celé velké hejno, žádný kos.No uvidíme co se ještě objeví. Nad chlivkama se zabydlel hranostaj, je nádherný, tak snad nebude tropit lotroviny a spokojí se s myšma.
No vidíte, a tady jsou strak a hrdliček mraky. Hlavně ty hrdličky mě rozčilují, protože kvůli nim musím brzdit a troubit.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Drvacu přibývá,v tom máte pravdu ale určitě to není tím co jste tady popsala 😉 dravci se hlavně adaptovali na jinou než jim běžnou kořist 😉
Tak efekt úbytku pesticidů není rozhodně jediný, je to jeden podílník z více faktorů, které mají na to vliv. To jsem možná mohla v tom odstavci zakomponovat.
Jakou neběžnou kořist máte na mysli?