Chuť zpěvných ptáků už nikdo nezná. Vrabce, sojku či drozda nahradilo kuře.

Druh není v seznamu
Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
29.4.2023 11:05
Horák lutino

XXX.XXX.167.135

27. 4. 12:05
Je to velký paradox. Zatímco takové kuře se na stoly našich předků dostávalo jen výjimečně, na zpěvném ptactvu si pochutnávali pravidelně.

Článek
Běžně se u nás chytali a jedli vrabci, sojky, kvíčaly či strnadi. V některých případech šlo o z nouze ctnost, jindy by pokrm z ptáčka zpěváčka mohl klidně nést razítko „mimořádná delikatesa“. Třeba takový strnad, bez jehož lahodného masa si mnoho Francouzů z Provence dosud nedokáže představit pořádnou hostinu. Byť ani tam už na stůl podle zákona dávno nepatří.

Přestože sloky dětských písniček se v článcích o gastronomii zpravidla nevyskytují, tady je namístě odrecitovat pár slov ze starého zpěvníku: „Chytil táta sojku, chytila máma taky, chytil táta, chytila máma, chytily všechny děti, sojka neuletí.“ A jak to bylo dál? Ve druhé sloce sojku zabili, ve třetí oškubali, ve čtvrté upekli a v páté snědli. Sojka neuletí. Kdo si pamatuje Krakonošovu večerníčkovou sojku práskačku, ptavděpodobně mu té sojky ani nebude líto.

Sojka se často pekla nadivoko, kdy se do vykuchaného ptáka vložilo pár kuliček koření (pepř, jalovec, nové koření), pak se ptáček obalil v plátku slaniny a upekl v pekáči na másle doměkka. Další oblíbenou dobrotou byla sojka dušená na másle a bílém víně, kam se přidávaly také nasekané bylinky jako kerblík, libeček či petrželka. Třetí ověřenou úpravou byla sojka s jemnou máslovou omáčkou připravenou z výpeku, jejíž chuť byla posílena koňakem a muškátovým oříškem.

Omáčka z vrabčáků
V české lidové kuchyni se ale připravovalo mnohem více ptáků než jen sojky. Chudí lidé si vařili polévku či omáčku z vrabců, oblíbení byli dušení skřivánci s tlučeným pepřem a vínem, zadělávaní drozdi či pečené kvíčaly, které byly běžně v nabídce mnoha restaurací, jak nám dokazuje starý jídelní lístek z restaurace U Pinkasů.
Dokonce legendární kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové přináší půl tuctu receptů na zpěvné ptactvo, přičemž nechybí ani recept na malé ptáčky s omáčkou, aniž by tato úspěšná kuchařka a buditelka specifikovala, o které ptáčky šlo. Zjevně o ty, jež se podařilo nachytat.
Zkuste křepelky
Chtěli byste některý z výše uvedených receptů ochutnat? Asi nejjednodušší alternativu běžně nedostupného divokého ptactva představují křepelky, které se svou velikostí blíží sojkám či kvíčalám.
Křepelky lze téměř běžně koupit u farmářů a jejich příprava nabízí pestré možnosti. Vedle klasiky v podobě křepelky plněné nádivkou z drobů, vajíčka, bylinek a strouhanky můžete vyzkoušet křepelku nadivoko i s máslovou omáčkou. Nebo ji připravte s česnekem a rajčaty.

Trápení strnadů
Na kulinární experimenty můžete použít také mnohem většího holuba, který je oblíben hlavně ve vyšší gastronomii, kde platí za vyhlášenou delikatesu. Kuchaři jím dokonce občas nahrazují strnada zahradního, který byl ve Francii považován za jednu z největších delikates.

A také nejkontroverznějších, neboť samotné kuchařské úpravě předcházelo několik měsíců dlouhé trápení tohoto drobného pěvce. Farmáři dodávající tuto lahůdku do restaurací strnady zavírali do klecí, kde je překrmovali až na trojnásobek běžné váhy. A nakonec strnada utopili v koňaku, díky čemuž údajně získalo jeho maso nezaměnitelnou chuť.

Neregistrovaný uživatel

29.4.2023 11:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.14.54

Tak to nebyla právě příznivá doba pro ptactvo.

Vadimn

29.4.2023 11:18
Vadimn

XXX.XXX.22.199

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to nebyla právě příznivá doba pro ptactvo.

Jo, tak to hecnem, nakoupíme vzduchovky a budeme mít hostiny jak někde v jižní Evropě, kde nám každoročně postřílí to, co se tady snažíme chránit. Skvělý článek, už se těším až si z mého hejna vrabčáků udělám guláš.

29.4.2023 11:50
vegh

XXX.XXX.163.240

Horák lutino napsal(a):
27. 4. 12:05
Je to velký paradox. Zatímco takové kuře se na stoly našich předků dostávalo jen výjimečně, na zpěvném ptactvu si pochutnávali pravidelně.

Článek
Běžně se u nás chytali a jedli vrabci, sojky, kvíčaly či strnadi. V některých případech šlo o z nouze ctnost, jindy by pokrm z ptáčka zpěváčka mohl klidně nést razítko „mimořádná delikatesa“. Třeba takový strnad, bez jehož lahodného masa si mnoho Francouzů z Provence dosud nedokáže představit pořádnou hostinu. Byť ani tam už na stůl podle zákona dávno nepatří.

Přestože sloky dětských písniček se v článcích o gastronomii zpravidla nevyskytují, tady je namístě odrecitovat pár slov ze starého zpěvníku: „Chytil táta sojku, chytila máma taky, chytil táta, chytila máma, chytily všechny děti, sojka neuletí.“ A jak to bylo dál? Ve druhé sloce sojku zabili, ve třetí oškubali, ve čtvrté upekli a v páté snědli. Sojka neuletí. Kdo si pamatuje Krakonošovu večerníčkovou sojku práskačku, ptavděpodobně mu té sojky ani nebude líto.

Sojka se často pekla nadivoko, kdy se do vykuchaného ptáka vložilo pár kuliček koření (pepř, jalovec, nové koření), pak se ptáček obalil v plátku slaniny a upekl v pekáči na másle doměkka. Další oblíbenou dobrotou byla sojka dušená na másle a bílém víně, kam se přidávaly také nasekané bylinky jako kerblík, libeček či petrželka. Třetí ověřenou úpravou byla sojka s jemnou máslovou omáčkou připravenou z výpeku, jejíž chuť byla posílena koňakem a muškátovým oříškem.

Omáčka z vrabčáků
V české lidové kuchyni se ale připravovalo mnohem více ptáků než jen sojky. Chudí lidé si vařili polévku či omáčku z vrabců, oblíbení byli dušení skřivánci s tlučeným pepřem a vínem, zadělávaní drozdi či pečené kvíčaly, které byly běžně v nabídce mnoha restaurací, jak nám dokazuje starý jídelní lístek z restaurace U Pinkasů.
Dokonce legendární kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové přináší půl tuctu receptů na zpěvné ptactvo, přičemž nechybí ani recept na malé ptáčky s omáčkou, aniž by tato úspěšná kuchařka a buditelka specifikovala, o které ptáčky šlo. Zjevně o ty, jež se podařilo nachytat.
Zkuste křepelky
Chtěli byste některý z výše uvedených receptů ochutnat? Asi nejjednodušší alternativu běžně nedostupného divokého ptactva představují křepelky, které se svou velikostí blíží sojkám či kvíčalám.
Křepelky lze téměř běžně koupit u farmářů a jejich příprava nabízí pestré možnosti. Vedle klasiky v podobě křepelky plněné nádivkou z drobů, vajíčka, bylinek a strouhanky můžete vyzkoušet křepelku nadivoko i s máslovou omáčkou. Nebo ji připravte s česnekem a rajčaty.

Trápení strnadů
Na kulinární experimenty můžete použít také mnohem většího holuba, který je oblíben hlavně ve vyšší gastronomii, kde platí za vyhlášenou delikatesu. Kuchaři jím dokonce občas nahrazují strnada zahradního, který byl ve Francii považován za jednu z největších delikates.

A také nejkontroverznějších, neboť samotné kuchařské úpravě předcházelo několik měsíců dlouhé trápení tohoto drobného pěvce. Farmáři dodávající tuto lahůdku do restaurací strnady zavírali do klecí, kde je překrmovali až na trojnásobek běžné váhy. A nakonec strnada utopili v koňaku, díky čemuž údajně získalo jeho maso nezaměnitelnou chuť.

Pametám roky 60-tyh ked nám Starká robila vyprážané straky a vráni,museli byť mladé pred vyletením,hníza.Alebo aj sysle.teraz mladé nebudu šklubať ani sliepku.

Vadimn

29.4.2023 12:21
Vadimn

XXX.XXX.22.199

Vadimn napsal(a):
Jo, tak to hecnem, nakoupíme vzduchovky a budeme mít hostiny jak někde v jižní Evropě, kde nám každoročně postřílí to, co se tady snažíme chránit. Skvělý článek, už se těším až si z mého hejna vrabčáků udělám guláš.

Dřív, dřív. Dřív se taky třeba lidi upalovali nebo kamenovali, prostě každá doba má to své.

29.4.2023 14:27
lavice

XXX.XXX.225.114

Horák lutino napsal(a):
27. 4. 12:05
Je to velký paradox. Zatímco takové kuře se na stoly našich předků dostávalo jen výjimečně, na zpěvném ptactvu si pochutnávali pravidelně.

Článek
Běžně se u nás chytali a jedli vrabci, sojky, kvíčaly či strnadi. V některých případech šlo o z nouze ctnost, jindy by pokrm z ptáčka zpěváčka mohl klidně nést razítko „mimořádná delikatesa“. Třeba takový strnad, bez jehož lahodného masa si mnoho Francouzů z Provence dosud nedokáže představit pořádnou hostinu. Byť ani tam už na stůl podle zákona dávno nepatří.

Přestože sloky dětských písniček se v článcích o gastronomii zpravidla nevyskytují, tady je namístě odrecitovat pár slov ze starého zpěvníku: „Chytil táta sojku, chytila máma taky, chytil táta, chytila máma, chytily všechny děti, sojka neuletí.“ A jak to bylo dál? Ve druhé sloce sojku zabili, ve třetí oškubali, ve čtvrté upekli a v páté snědli. Sojka neuletí. Kdo si pamatuje Krakonošovu večerníčkovou sojku práskačku, ptavděpodobně mu té sojky ani nebude líto.

Sojka se často pekla nadivoko, kdy se do vykuchaného ptáka vložilo pár kuliček koření (pepř, jalovec, nové koření), pak se ptáček obalil v plátku slaniny a upekl v pekáči na másle doměkka. Další oblíbenou dobrotou byla sojka dušená na másle a bílém víně, kam se přidávaly také nasekané bylinky jako kerblík, libeček či petrželka. Třetí ověřenou úpravou byla sojka s jemnou máslovou omáčkou připravenou z výpeku, jejíž chuť byla posílena koňakem a muškátovým oříškem.

Omáčka z vrabčáků
V české lidové kuchyni se ale připravovalo mnohem více ptáků než jen sojky. Chudí lidé si vařili polévku či omáčku z vrabců, oblíbení byli dušení skřivánci s tlučeným pepřem a vínem, zadělávaní drozdi či pečené kvíčaly, které byly běžně v nabídce mnoha restaurací, jak nám dokazuje starý jídelní lístek z restaurace U Pinkasů.
Dokonce legendární kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové přináší půl tuctu receptů na zpěvné ptactvo, přičemž nechybí ani recept na malé ptáčky s omáčkou, aniž by tato úspěšná kuchařka a buditelka specifikovala, o které ptáčky šlo. Zjevně o ty, jež se podařilo nachytat.
Zkuste křepelky
Chtěli byste některý z výše uvedených receptů ochutnat? Asi nejjednodušší alternativu běžně nedostupného divokého ptactva představují křepelky, které se svou velikostí blíží sojkám či kvíčalám.
Křepelky lze téměř běžně koupit u farmářů a jejich příprava nabízí pestré možnosti. Vedle klasiky v podobě křepelky plněné nádivkou z drobů, vajíčka, bylinek a strouhanky můžete vyzkoušet křepelku nadivoko i s máslovou omáčkou. Nebo ji připravte s česnekem a rajčaty.

Trápení strnadů
Na kulinární experimenty můžete použít také mnohem většího holuba, který je oblíben hlavně ve vyšší gastronomii, kde platí za vyhlášenou delikatesu. Kuchaři jím dokonce občas nahrazují strnada zahradního, který byl ve Francii považován za jednu z největších delikates.

A také nejkontroverznějších, neboť samotné kuchařské úpravě předcházelo několik měsíců dlouhé trápení tohoto drobného pěvce. Farmáři dodávající tuto lahůdku do restaurací strnady zavírali do klecí, kde je překrmovali až na trojnásobek běžné váhy. A nakonec strnada utopili v koňaku, díky čemuž údajně získalo jeho maso nezaměnitelnou chuť.

Bezvadná téma patřící do kuchařky.

Uživatel s deaktivovaným účtem

29.4.2023 14:30
Uživatel s deaktivovaným účtem

nemusíme přece zůstat na úrovni dnešních číňanů, co sežerou všechno, co se hýbe.

29.4.2023 18:38
corvuscorax

XXX.XXX.49.81

myslím si, že dnes při takovém úbytku ptáků by se dost často držely diety. Než by někdo nastřádal potřebné množství vrabců pro celou rodinu, tak by hladem omdleli. Strnady jsem neviděl už několik let, podobně i jiné druhy zpěvných ptáků. Spíš je tu dost dobrovolníků, kteří shání návod jak se zbavit vlaštovek nebo vrabců, aby jim "nekakali" na břizolit nebo na kachličky. To že pochytají spousty hmyzu nikoho nezajímá. Proč také když se dá na všechno koupit nějaká chemie.

Vadimn

29.4.2023 19:04
Vadimn

XXX.XXX.22.199

Teď už jen ještě povolit to DDT a karbofuran.

Uživatel s deaktivovaným účtem

29.4.2023 19:46
Uživatel s deaktivovaným účtem

corvuscorax napsal(a):
myslím si, že dnes při takovém úbytku ptáků by se dost často držely diety. Než by někdo nastřádal potřebné množství vrabců pro celou rodinu, tak by hladem omdleli. Strnady jsem neviděl už několik let, podobně i jiné druhy zpěvných ptáků. Spíš je tu dost dobrovolníků, kteří shání návod jak se zbavit vlaštovek nebo vrabců, aby jim "nekakali" na břizolit nebo na kachličky. To že pochytají spousty hmyzu nikoho nezajímá. Proč také když se dá na všechno koupit nějaká chemie.

Tak u nás strnadi jsou. I vrabci (dokonce domácí) a vlaštovky.

Ale je to podle lokality, uznávám.

Přidejte reakci

Přidat smajlík