prosim,podelte se o sve zkusenosti s krizením penanta a rosely pestre.povedlo se mi to nahodou,mladata uz nemam,nemohu tak prilozit foto,presto me zajimaji vase zkusenosti s tim, jak asi budou tito ptaci vypadat v dospelosti a jestli jsou tato krizeni k necemu dobra.dekuji za vase odpovedi
nikolas

XXX.XXX.142.65
Tato mezidruhová křížení jsou absolutně k ničemu. Bohužel toho ale zneužívají někteří chovatelé mutací aby za každou cenu vyšlechtily novou mutaci a mohly ji tak dobře zpeněžit. Mám na to takový názor, že pokud se mutace v chovu neobjeví náhodně ale je dosažena cíleným mezidruhovým křížením tak je to podvod.
kajjjusa
napsal(a):
prosim,podelte se o sve zkusenosti s krizením penanta a rosely pestre.povedlo se mi to nahodou,mladata uz nemam,nemohu tak prilozit foto,presto me zajimaji vase zkusenosti s tim, jak asi budou tito ptaci vypadat v dospelosti a jestli jsou tato krizeni k necemu dobra.dekuji za vase odpovedi
Jeden kříženec pestré a penanta.
http://ibc.lynxeds.com/photo/crimson-rosella-platycercus-elegans/crimsoneastern-rosella-hybrid
další kříženec je barnard x rozela ale neví se jaká
http://www.flickr.com/photos/mattyg_16/4530449584/
Dobrý den. Jak je na těch pěkných fotkách vidět, takoví kříženci mezi příbuznými druhy vznikají i v přírodě a nikdo si na nic nestěžuje. Většina kříženců je neplodných, takže svoje geny dál nepředávají. V případě rozel je to trochu složitější v tom, že kříženců je plodných víc. Nikdo je ale nikomu nenutí. Když si někdo z Vás půjde koupit rozelu a nebude si jistý, že to není kříženec, nemusí si ji přece kupovat. Je to tady samý odborník na rozely a agapornise a takový odborník se nemusí bát, že se splete, protože na kříženci F1 nebo F2 jsou ještě viditelné oba výchozí druhy. Pokud byl předkem ptáka kříženec před 3 generacemi, sotva už to někdo pozná, akorát si může pochvalovat silnou postavu ptáka, která se vyskytla vlivem heterózního efektu. V evropských chovech, natož v amerických, už se stejně těžko někdo dohledá absolutně geneticky čistého druhu, tak je zbytečné se kolem toho pořád rozčilovat, navíc zrovna ti, kteří se tady nejvíc vztekají, to neumí ani napsat bez 20 hrubek a špatně se to čte. Stačí si prostě při nákupu hlídat fenotyp. Pokud si ale někdo myslí, že vzorem mu budou ti krásní ptáci v australské přírodě, je vedle. V Austrálii ve volnosti poletuje daleko více kříženců rozel, než je v evropských voliérách dohromady. Potvrdily to i výsledky testů DNA a to často i u ptáků, kteří vypadali úplně jako "čistokrevní", ale jejich předkem byl před několika generacemi příslušník jiného druhu. Takže je zbytečné se rozčilovat, když sama příroda to dělá po svém. Tímhle příspěvkem nechci nikomu vysvětlovat, že křížení je normální a správné, ale to, že to není úplně nenormální i v přírodě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Naprostý souhlas
atobajus
napsal(a):
Jeden kříženec pestré a penanta.
http://ibc.lynxeds.com/photo/crimson-rosella-platycercus-elegans/crimsoneastern-rosella-hybrid
Tento kríženec sa mi akosi nezdá. Mám silný pocit že nevznikol náhodne v prírode ale pravdepodobne zámerne v zajatí, aj silné poškodenie chvostového peria perožrútom by tomu nasvedčovalo. Tak isto strakotosť je trochu netypická. Čo sa týka výskytu krížencov v austrálii, i to môže mať na svedomí človek. Kedže táto svojrázna krajina má svoje zákony a nehladí na mienku okolitého sveta, sú tam povolené odstrely a rýchlo sa môže stať že u určitého druhu a v určitej oblasti môže biť nedostatok partnerov opačného pohlavia. Silný rozmnožovací pud preklenie medzidruhové bariery ale určite to nie je pravidlo. To či sú produkty úspešné a nakolko akosi nie je velmi známe. Podobná situácia je aj u kakarikov v prírode. Tam je percento krížencov v určitej oblasti ešte vyššie a dokonca sa uvažovalo o samostatnom druhu. Ale mám taký dojem že v tom mal prsty tak isto človek vytlačením populácie jedného druhu na územie výskytu druhého. Každopádne si s tým príroda poradí. Ja osobne ak sa pozriem na niektoré mutácie penantov mám sklúčený pocit pri srdci a poviem si len tak potichu pre seba- zaujmavo sfarbený bastard a divým sa čo všetko sú ochotný ludia zaplatiť za takýto guláš.
Vazene kolegove!
Vcera jsem dostal s CR 6ks hybridu:
rozela cervenoskoricova+penant prirodny.
Moc krasne ptaky! Zvedav cy budou plodne?!
S pozdravem s Ukrajiny - Petro
Dekuji moc! Snazim se s tou cestinou!..
Ty ptaky samozrejne,ze koupoval na prodej (mam zooobchod!). Ale,kdyz jich uvidel,- zamiloval se!.. Chtel by skousit aspon dva kusy dat do chovu!.. Mozna NECO SE POVEDE?! Je tam 2ks velke, jako penant, ostatne - stredny,jako rosela!.. Skousit dat do penantky nebo do rozely?? Co Vy na to?? Nebo zbytecna nadeji??
Dekuji moc. Petro
Rozptylovaním bastardov medzi ďalších chovatelov si pokazíte meno medzi chovatelskou verejnosťou a prispejete ku skaze genofondu čistých rosel penantových alebo pestrých. Vtáky sú vhodné LEN ako pet- ozdobné pre potešenie. Nikto Vám Váš zámer nemôže zakázať, veď ani tomu kto bol autorom tých Vašich, ale dnešný trend je pozdvihnutie chovov čisokrvných divokých foriem a návrat k naturalizmu. Vtáky chceme dostať na úroveń aké boli pred xxx rokmi keď boli dovezené- velkostne i farebne. Preto Vás prosím aby ste od svojho zámeru upustili a prezentované vtáky do ďalšieho chovu nezaraďovali.
zbosace
napsal(a):
Rozptylovaním bastardov medzi ďalších chovatelov si pokazíte meno medzi chovatelskou verejnosťou a prispejete ku skaze genofondu čistých rosel penantových alebo pestrých. Vtáky sú vhodné LEN ako pet- ozdobné pre potešenie. Nikto Vám Váš zámer nemôže zakázať, veď ani tomu kto bol autorom tých Vašich, ale dnešný trend je pozdvihnutie chovov čisokrvných divokých foriem a návrat k naturalizmu. Vtáky chceme dostať na úroveń aké boli pred xxx rokmi keď boli dovezené- velkostne i farebne. Preto Vás prosím aby ste od svojho zámeru upustili a prezentované vtáky do ďalšieho chovu nezaraďovali.
Dobrý den, omlouvám se, že jsem si pro reakci vybral váš příspěvek. Není to proto, že bych s vámi nesouhlasil, respektuji váš názor na uvedenou problematiku. Ale dovolte mi otázku. Kazí si jméno chovatel kanárů, který použije třeba stehlíka ke křížení s kanárem a ohrožuje genofond jednoho či druhého?
I ja i Vy prezentujeme svoj názor. Chov krížencov s kanárikom nie je bez problémov a povečšinou sa deje za istým účelom. Neviem aká je situácia teraz ale v rokoch keď som sa takýmto pokusom venoval boli velké problémy s plodnosťou krížencov a považovalo sa to za velký úspech odchovať potomstvo po F1 generácii. Ostatne je takáto činnosť ošetrená aj legislatívne i keď skutočnosť je iná. Ohroziť kanárika ako druh to nemôže ale prípadný úlet, či dokonca vypustenie krížencov by mohlo narobiť určité problémy. Ale tu sa jedná o volne žijúci druh zo svojimi obrannými mechanizmami a genetickou barierou. Ak chcete vedieť môj osobný názor na ktorom aj tak nezáleží, tak osobne odsudzujem každé medzidruhové či medzipoddruhové kríženie bez vyššieho ciela a domyslenia si následkov. A pokial sa jedná o takýto prípad ako uvádza Pietro, kde je pohnútkou len zistiť plodnosť spetným krížením, ktorá je dávno v literatúre popísaná je to pre mňa hazard. Za niekolo rokov sa dovezie zopár jedincov z Východného bloku naspeť a budeme sa diviť aký bude výsledok. Nechcem sa dožiť doby, keď i u bežných exotov bude treba robiť skúšky DNA na zistenie podielu krvy iného druhu.
Porovnávat křížence s kanáry s křížením rozel podle mě nejde, navíc spousta chovatelů po několika generacích nepozná, že se jedná o křížence pestré a penanta, zvláště pokud je to navíc mutační pták. Ono stačí záměrné křížení rozel a dalších papoušků za účelem přenosů mutací, kdyby se opravdu ve velkém dělali testy DNA těchto běžných papoušků, tak bychom se asi nestačili divit, co všechno je obsaženo.
Ladislav Žoha
Dobrý večer, v roce 2007 jsem se zde, na moderce také podělil s tímto:
(Vážení chovatelé, letos u mě došlo k nechtěnému zkřížení mezi samcem r.pestré se samicí červenočapkové. Společně jsou ve volieře se samcem korely, samcem červenokřídlého a párem andulek. Mám je jako liché kusy, pro strýčka příhodu, kdyby něco uhynulo z chovných kusů. Jaké překvapení, když se v budce ozval pískot vylíhnutých mláďat. Ze čtyř vajec tři mláďata. Podotýkám, že na odchovu se podílel i samec korely, který po celou dobu sezení samice na vejcích,byl nepřetržitě v budce a po vylíhnutí pečlivě krmil jak mladé tak samici na hnízdě.Samec pestré obstarával krmení samice mimo budku a po vylétnutí mladých krmil spolu s korelou venku. Byla to taková správná trojka. Jen nechtěli mezi sebe červenokřídlého. Přikládám fota. Jen teď přemýšlím, co s mláďaty dále.)
To bylo v roce 2007, dnes v roce 2011 ze tří kusů stále žijí kusy dva, obě samice. Samec uhynul v roce 2010. Mám je jako okrasu ve velké volieře, kde mám liché kusy, jak je zmíněno výše(složení je jiné). Dokonce tam mám pár zpěváků a i ti jsou klidní a překvapivě i letos hnízdí, i když se říká, že jsou nesnášenlivý.Obě samice jsou klidné, jedna dokonce bere krmení z ruky. Přikládám nejnovější foto. A jak jsem se ptal sám sebe, co s mláďaty?, udělal jsem dobře, že jsem si je nechal, protože jsou krásně vybarveny, nijak neškodí a neútočí na ostatní a dělají radost. Jen musím vysvětlovat návštěvám, co je to za druh. Někteří tomu ani nechtějí věřit, uvěří až po shlédnutí fotek. Mám vše nafoceno od prvopočátku.
S přáním úspěchů v chovu alf
zoha
napsal(a):
Porovnávat křížence s kanáry s křížením rozel podle mě nejde, navíc spousta chovatelů po několika generacích nepozná, že se jedná o křížence pestré a penanta, zvláště pokud je to navíc mutační pták. Ono stačí záměrné křížení rozel a dalších papoušků za účelem přenosů mutací, kdyby se opravdu ve velkém dělali testy DNA těchto běžných papoušků, tak bychom se asi nestačili divit, co všechno je obsaženo.
Ladislav Žoha
Zdravím, nejde? Nechápu. Mezidruhové křížení má stále stejný význam a dopad. Vždy vznikne mezidruhový kříženec. Neobhajuji, ale konstatuji. Jen se domnívám, že v chovatelství bude stále více využíváno, aby se docílilo zajímavých barev a zajímavých ptáků, kteří budou postupně žádáni pro svoji originalitu. Nedavno tu byla zveřejněna fotka křížence korely a kakadu růžového. Myslíte, že chovatel, chovatelka, toužící po zajímavém ptáku na ochočení, by po něm nesáhli?
Vrátím se ale k zadanému tématu: Diskutovat o mezidruhovém křížení rozel s ostatními druhy rodu Platycercus je bezpředmětné. Od vzniku prvních mutací byly rozely použity jako nositelky vloh. Už v šedesátých letech na ně byla přenesena opalinová vloha z rozel žlutolících. Která rozela pestrá na evreopském kontinentu nemá mezi předky nositelku této vlohy? A mohl bych vyjmenovat další mutace z jedné či druhé strany, kdy se "ladily" barvy. Vzačátcích chovu rozel nebylo dostatek chovného materiálu a byly použity například rozely žlutohlavé jen proto, že chovatel neměl nic jiného k dispozici. Výsledky odchovu byly použity buď u pestrých nebo žlutohlavých. Postupně známky druhu byly eliminovány a z toho jsou také dnešní rozely.
V celé historii taxonomie se odborníci přou, zda druhové určení je přesné, zda se jedná o druhy nebo poddruhy. To, že je mezi jednotlivými druhy velmi úzká příbuznost, doložená i plodnými mezidruhovými kříženci, to jen uvedenému faktu a diskuzi nahrává.
Na toto téma je samozřejmě mnoho názorů, já jsem zastáncem chovu čistých přírodních druhů, ani chov mutací není můj šálek kávy. Proto je mým názorem, že křížení druhů za účelem přenosu mutací jen przní už tak na hraně chov jednotlivých druhů, křížení druhů pro nedostatek partnerů je také už jen historický fakt. Jednou určitě přijde doba, kdy i dnes běžné druhy papoušků budou ohroženi vyhubením a všichni budou rádi, když se najde pár bláznů, kteří ještě budou mít alespoň z větší části přírodní nekřížené druhy, které budou použiti na jejich možnou reintrodukci do přírody. Například u latamů tato doba už přišla, ve volné přírodě už nelétá ani 200 ks, ale pro tyto účely mi jakýkoliv mutační pták bude na dvě věci... Nicméně chápu, že mutace a zajímaví kříženci můžou vládnout světem a být velice žádaní. Já však patřím mezi jinou skupinu chovatelů, s klidným svědomím můžu říci, že křížence a mutace spíše nesnáším než obdivuji. Zároveň tím ale neříkám, že uvedenou problematiku nesleduji či že je mi úplně cizí. Přidávám fotku jednoho křížence z netu, možná znáte, možná ne - můžete hádat rodiče.....
zoha
napsal(a):
Na toto téma je samozřejmě mnoho názorů, já jsem zastáncem chovu čistých přírodních druhů, ani chov mutací není můj šálek kávy. Proto je mým názorem, že křížení druhů za účelem přenosu mutací jen przní už tak na hraně chov jednotlivých druhů, křížení druhů pro nedostatek partnerů je také už jen historický fakt. Jednou určitě přijde doba, kdy i dnes běžné druhy papoušků budou ohroženi vyhubením a všichni budou rádi, když se najde pár bláznů, kteří ještě budou mít alespoň z větší části přírodní nekřížené druhy, které budou použiti na jejich možnou reintrodukci do přírody. Například u latamů tato doba už přišla, ve volné přírodě už nelétá ani 200 ks, ale pro tyto účely mi jakýkoliv mutační pták bude na dvě věci... Nicméně chápu, že mutace a zajímaví kříženci můžou vládnout světem a být velice žádaní. Já však patřím mezi jinou skupinu chovatelů, s klidným svědomím můžu říci, že křížence a mutace spíše nesnáším než obdivuji. Zároveň tím ale neříkám, že uvedenou problematiku nesleduji či že je mi úplně cizí. Přidávám fotku jednoho křížence z netu, možná znáte, možná ne - můžete hádat rodiče.....
a já si dovolím přidat foto rodičů tohoto křížence
Pan Pietro rozpútal diskusiu ktorá odhalí podvody v plemenárskej práci popredných šlachtitelov tak krásnych vtákov ako sú austrálske papagáje. Kto tvrdí že v druhej generácii krížencov sa nedá poznať u pestrej alebo penantovej mix nemá pravdu. Ešte niekolko generácii sa objaví u niektorých jedincov namodralá spodná časť lícnej škvrny u pestrej a nedokonale vyfarbené brucho u penantov. Myslím po krížení prírodnej formy. Je určite namáhavejšie získať potomstvo ak sa objaví jeden jedinec mutačný po predkoch prírodne sfarbených, teda vznikol spontánne, tak ako sa to občas deje aj v prírode. . Neodsudzujem chov mutantov ale čistá práca ak sa postupuje medzidruhovým krížením to nie je, či sa k tomu niekto prihlási alebo to zatají.
Kříženec adelaidy s pestrou ve volné přírodě
wild hybrid adelaide X eastern rosella
osobně jsem proti experimentům s křížením ptáků. Nezdá se mi, že by v přírodě napářil penant z nedostatku samiček svého druhu jinou rozelu, např pestrou.To by potom bylo jednoduché odchovávat například snovače, jejichž samičky z našeho pohledu vypadají stejně, ale sameček snovače to pozná bezpečně a je k nim netečný.
Mám jednu zkušenost, kdy ve společné voliéře jsem choval snovače ohnivé, vdovky rajské,1 pár zebřiček a 1 pár pásovníků dlouhoocasých plus neofémy a křepelky. Přesto, že zebry a pásovníci v předchozím roce odchovali normálně mladé, jeden rok si to prohodily a spářil se mi sameček zebry se samičkou pásovníka. Postavou jako pásovník a na tvářích znaky zebry.
Na světové výstavě ptáků v Lausanne, jsem viděl dost podobných kříženců, ale nenadchli mne. Jsem zastáncem čistých linií.Žlutý královák je sice o dost dražší než přírodní forma, ale pro mne je to jako přerostlý kakariki.
Zdravím všechny chovatele papoušků.Jen pro informaci již p. Milan Vašíček ve své knize " Australští papoučci " vydané v roce 1978 píše že již po druhé světové válce se provádělo jak v Evropě tak v Americe mezidruhové křížení Australských papoušků mezi sebou. Kříženci Rosely pestré xPapoušek zpěvavý, Rosela pestrá x Rosela žlutohlavá , Rosela pestrá x Penant , byli zjištěni v Austrálii ve volné přírodě. Hybrid Pestrá x Penant byl popsán p. Salvadorim jako nový druh Platycercus erythropeplus . Tohle je přesný opis z této knihy,vím je to zastaralé ale toto křížení se děje i ve volné přírodě, takže někomu se líbí kříženci někomu čistý druh, a je opravdu čistý, to již je na každém chovateli, možná i pro někoho překvapení.
Letos mám v plánu odchovat křížence penant x pestrá. Loni jsem takto spárovala penantku s pestrákem, když jsem je dala k sobě okamžitě začal samec samici krmit, opravdu se moc mají k sobě. Před pár dny jsem je dala samostatně do odchovné voliérky, včera se již pářili, tak snad se to podaří. Vím, že takové křížení tu mnoho z Vás odsuzuje, ale nechápu proč. Mým cílem je především odchovat exkluzivní ptáky na ochočení. Ale účelem proč to tu píši není podráždit odpůrce křížení, hledám někoho kdo tyto křížence také odchovává, chtěla bych pak jednoho ptáka vyměnit a jednoho si nechat z vlastního chovu, tyto nepříbuzné křížence pak spárovat a chovat jako "druh" Platycercus erythropeplus, který existuje i v přírodě, jak je psáno výše.
nicol
napsal(a):
Letos mám v plánu odchovat křížence penant x pestrá. Loni jsem takto spárovala penantku s pestrákem, když jsem je dala k sobě okamžitě začal samec samici krmit, opravdu se moc mají k sobě. Před pár dny jsem je dala samostatně do odchovné voliérky, včera se již pářili, tak snad se to podaří. Vím, že takové křížení tu mnoho z Vás odsuzuje, ale nechápu proč. Mým cílem je především odchovat exkluzivní ptáky na ochočení. Ale účelem proč to tu píši není podráždit odpůrce křížení, hledám někoho kdo tyto křížence také odchovává, chtěla bych pak jednoho ptáka vyměnit a jednoho si nechat z vlastního chovu, tyto nepříbuzné křížence pak spárovat a chovat jako "druh" Platycercus erythropeplus, který existuje i v přírodě, jak je psáno výše.
S takovou "exkluzivitou" můžete jít víte kam... Takhle zprasit čisté druhy a ještě k tomu záměrně dovede fakt jen hovado a ještě se tím veřejně chlubit... nemám slov. Chápu, když se to stane omylem jako pánovi s kříženci čapkáčů ale tohle?! Choval jsem čisté rozely pestré gouldmantely asi 10 let a ani ve snu by mě tohle nenapadlo! Odpustťe mě ty ostřejší slova ale takové jednání mě doslova vytáčí a vůbec vás neoznávám jako chovatele! Zdar Tomáš
Minulý týden jsem vezl na Kladno křížence Pestrá / Penant měl nádherné barvy a byl plodný - měl ho můj známý který ho koupíl jako neznalec a udělal mu mladé s Penanticí jeho jsem na jeho pokyn nakonec nechal ve výkupu za 350,-
Tuto hybrid samicu odchoval jeden dôchodca,co ma samca pestra cervena x penant modra.Nevyzna sa v tom a ani nevedel,ze ma 2 druhy roziel.Kupil som ju za 15€.Svokrovi sa pacila tak ju ma uz doma.Sam som zvedavy,ako preperi a aka bude postava.Pohlavie zdedila po penantovi ako aj velkost a farbu po pestrej cervenej,az na ten chrbat.