Dobrý den, moc prosím o pomoc. Mám korelu samečka. Dostaly jsme ho od kamarádky mamčiné kamarádky. Byl už ochočený, pouštěli jsme ho a on nám vylezl na hlavu a vždycky když jsme na ňho začali mluvit začal zpívat. Jenže pak když jsme ho pouštěli tak ho mamka chytala do hadry a ruky zzpátky do klece. A tak se začal bát ruky a klovat a my jsme se mu nevěnovali. Od toho uplynuli asi tak 4 a půl roku a já si uvědomila jak se ten chudáček musí cítit. Chtěla sem ho pustit, ale na to by musel být bohužel ochočený. Jenže on je už úplně zlý. Nebo spíš se hrozně bojí ruky. Píská pořád ale vždy když vidí ruku třeba i půl metru od klece začne klovat všude kolem sebe a syčet. Když dám ruku na klec začne úplně vyvádět a co teprve když dám ruku do klece. Samozřejmě že ji měníme krmení a vodu. Pořád zpívala. Samozřejmě že já úplný kretén sem si musela říct že si ho prostě pohladím a začala sem ho nahánět po kleci. No a tak si ze mě udělal osobu kterou prostě nesnáší. Nejradši má mamku a ta když šaha do klece tak se bojí o hodně miň a od ní se nechá přes klec i trochu pohladit. Já když na ňho zavolám jménem tak se hned ježí. Mamka nemá čas na to aby ho ochočovala a já i chci abych si ho ochočila já i když mě nemá rád a bojí se mně. Prosím o radu jak ho ochočit a aby nám důvěřoval moc moc moc prosím o radu. Chci aby se zase proletěl a hrál si. Já vím je to naše chyba a já si to neskutečně moc vyčítám. Můžete mi psát i na email: denisakovarova3@seznam.cz
Děkuji vám a prosím poraďte jak si ho ochočit.
Asi by Vám, stejně jako já, mnoho lidí odpovědělo, že nejen starého psa, ale ani staršího papouška novým kouskům nenaučíte. Byla by to dlouhá cesta s nejistý výsledkem a vzhledem na Vás předpokládaný mladý věk, často byste měla problém s trpělivostí. Když ale máte dostatečně velkou klec a tolerantní rodiče, nabídla bych Vám jiné řešení (pokud korelu nechcete prodat). Ochočit si k ní andulku. Mám s tím dobré zkušenosti - tedy popravdě vlastně má dcera. Také nechtěně dostala korelu, která nebyla nikdy moc krotká. Pak jsem ji dala velmi hezky ochočeného anduláka. Ten nejen nezdivočel, ale naopak, trochu vycvičil i korelu - společenští papoušci se "opičí" i když nejde o stejný druh. Andulky jsou v tom zcela bezkonkurenční. Andulka dokáže být velice krotká, doslova vlezlá. Problém je, že málokterá se nechá v dospělosti pohladit, i když se bude snažit být stále s Vámi. Ale stejné to může být i s korelou - může k Vám na zavolání přiletět, ale pohladit se nedá. Kdybyste uvažovala o této variantě, napište sem, odepíšu více.