Zdravím, budu si pořizovat mladou aymaru, tak se chci zeptat těch, co mají aymaru jako mazlíčka, jak dlouho jim trvalo ochočování?
Měla jsem andulky, vždycky hodně mladé, ale aymary se odebírají od rodičů trochu starší, tak nevím, co mám čekat. Andulky si už druhý den braly jídlo z ruky, do týdne seděly na prstě a mohla jsem je pouštět po bytě- daly se bezpečně přenést zpět do klece. Jak je to s aymarou?
Samozřejmě předpokládám, že si první dny nahlas přečteme nějakou knížku a budeme uplácet dobrůtkama. :) Mimochodem, jsou to TI aymarové pruhovaní (mužský rod) nebo TY aymary pruhované (ženský rod)?
Jsou to ti aymaři pruhovaní tudíž rod mužský, a co se týče ochočení jde to naprosto samo, měli jsem prvního ze zverimexu a netrvalo dlouho a spával nám na rameni, jen je třeba počítat s tím, že to nebude do dvou dnů jsou poměrně konzervativní, ale zároveň zvědaví, prostě takové šplhavé opeřené myši :)
My máme Aymaru tretí rok. Mal 4 mesiace, keď sme si ho (ale ináč je to samička ) kúpili. Prvé dni sa veľmi bál ruky, ktorá mu furt liezla do klietky a dávala krmivo a vodu. Nepokúšala som sa ho dotýkať. Po týždni v klietke si zobral slnečnicu z ruky a konečne sa nechal pohladkať po hlavičke. Po takých dvoch týždňoch som ho začala púšťať a pár dní na to, priletel na plece. Teraz je naučený chodiť k nám do izby, ináč je v kuchyni. Keď mu ponúknem varešku, vie, že sa ide "na výlet" do izby. Rýchlo na ňu vylezie a ide sa. Keď ležím na posteli, priletí na mňa a oddychujeme pod dekou spolu. Je veľmi prítulný, avšak prvý rok hrozne vrieskal takmer celý deň. Teraz ani neviem, že ho máme. Jasné, vreští na tečúcu vodu alebo hlasné zvuky ako je zvonenie mobilu. Ale to sa dá vydržať.
Přidám vlastní odpověď v případě, že by to někoho zajímalo a chtěl si počíst. Naše aymara je samice, měla necelé čtyři měsíce, když jsme si jí vzali. Musím uznat, že to bylo dobře, je o něco tišší než andulka a o dost zvědavější. Co se týče nedoporučování kvůli trusu, je to tak, ale se slepičincema, co dělají větší papoušci, se to nedá srovnat.
Máme ptáčka doma asi tři týdny, hned první den si vzal zrníčko z ruky, za tři dny přelezl na ruku při krmení a za tři týdny sám přilétl na rameno a nechal se pohladit po hlavě. Na prst zatím nechodí, přeleze si na hřbet ruka jen, když nabízím zrní. Zkoušela jsem nabídnout vařečku jako dopravní prostředek, ale vůbec se mu nelíbila.
Abych to shrnula, hlavní výhodu aymary pruhovaného oproti andulce vidím v tom, že je to vážně opice zvědavá. Dokonce to vypadá, že nás bude mít i ráda a s tím chozením na prst to časem vyřešíme. :)
S těmi předchozími zkušenostmi se ztotožňuji a je pravda, že andulka většinou neustále švitoří, hlavně když jede televize, to pak u mne musela jít na chodbu!
Aymary v současné době odchovávám, a jsou v místnosti velice tiší, vždy se ale rozkřičí na vysavač při úklidu. Pokud jsou ale v létě venku ve voliéře, tak jsou někdy hlučnější, než jiní větší papoušci. Zato doma, jak je uvedeno výše, jsou to opravdu zvědaví a přítulní mazlíčci. Měl jsem jednu ochočenou samičku, která ke mně přilétala, pletla se mi při práci na stole, lezla sama po rukou, ale z klece ne a ne jít na prst, pouze na klacík, z něhož se pak lehce nechala přendat např. na rameno.
kaktusar
napsal(a):
S těmi předchozími zkušenostmi se ztotožňuji a je pravda, že andulka většinou neustále švitoří, hlavně když jede televize, to pak u mne musela jít na chodbu!
Aymary v současné době odchovávám, a jsou v místnosti velice tiší, vždy se ale rozkřičí na vysavač při úklidu. Pokud jsou ale v létě venku ve voliéře, tak jsou někdy hlučnější, než jiní větší papoušci. Zato doma, jak je uvedeno výše, jsou to opravdu zvědaví a přítulní mazlíčci. Měl jsem jednu ochočenou samičku, která ke mně přilétala, pletla se mi při práci na stole, lezla sama po rukou, ale z klece ne a ne jít na prst, pouze na klacík, z něhož se pak lehce nechala přendat např. na rameno.
Veľmi by ma zaujímalo,akých papúškov dokážu aymary prekričať.
To vaše tvrdenie mi pripadá ako scifi.
Chovám viacej párov aymár a prehlasujem že jeden pár pyrrhúr je hlučnejší ako 10 párov aymár dohromady a to pyrrhury sú pomerne tichučké oproti aratingám, nobiliskám a amazoňanom. Niekedy sa tu úplne bavím, ako niektorí mazlíčkári vypisujú ako "řve" napr amazónik.
Chtěla bych se zeptat, máte ve volieře aymarky samostatně nebo u nich máte ještě i nějaký další druh,. Na jaře budu dávat své ptáky ven do voliery (4x3x2m), v zimě budou v bednovkách doma, kde je budu i odchovávat, tak jako doposud. Uvažuju, že k nim ale do voliery dám ještě nějaké jiné ptáky (drobotinu nebo klidnější papoušky), protože mám strach, že budu mít ve volieře "mrtvo", aymarky nejsou zrovna aktivní (pouštím je i na prolet tak vím), a chtěla bych aby ve volieře bylo aspoň trochu živo, ale třeba se mýlím, a budou venku aktivnější... Můžu se zeptat jakou máte zkušenost vy?
bathory
napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, máte ve volieře aymarky samostatně nebo u nich máte ještě i nějaký další druh,. Na jaře budu dávat své ptáky ven do voliery (4x3x2m), v zimě budou v bednovkách doma, kde je budu i odchovávat, tak jako doposud. Uvažuju, že k nim ale do voliery dám ještě nějaké jiné ptáky (drobotinu nebo klidnější papoušky), protože mám strach, že budu mít ve volieře "mrtvo", aymarky nejsou zrovna aktivní (pouštím je i na prolet tak vím), a chtěla bych aby ve volieře bylo aspoň trochu živo, ale třeba se mýlím, a budou venku aktivnější... Můžu se zeptat jakou máte zkušenost vy?
Přes léto, asi tak od května do konce září (záleží na počasí), jsou ve velké proletovačce (4,5x2,5x2), kam po vylétnutí odstavuji mladé i jiných druhů (roz.pestré, pap.nádherné, korely, andulky, zpěvavé a i hrdličky) a nikdy nebyl žádný problém. Část je zastřešená, aby se mohli schovat při nepříznivém počasí. Ale mám poznatek, že za deště se velice rádi a dlouho sprchují zavěšeni ve voliéře hlavou dolů.
aymara55
napsal(a):
Veľmi by ma zaujímalo,akých papúškov dokážu aymary prekričať.
To vaše tvrdenie mi pripadá ako scifi.
Chovám viacej párov aymár a prehlasujem že jeden pár pyrrhúr je hlučnejší ako 10 párov aymár dohromady a to pyrrhury sú pomerne tichučké oproti aratingám, nobiliskám a amazoňanom. Niekedy sa tu úplne bavím, ako niektorí mazlíčkári vypisujú ako "řve" napr amazónik.
Větší papoušci, jako jsou rozely, penanti, nádherní a jiní, jsou přes den většinou potichu, s výjimkou rána a večera, kdežto aymary křičí celý den - píšu jen z vlastní zkušenosti z jejich chovu, takže žádné scifi. Hluční jsou jen ve venkovní voliéře, v chovných bednových klecích jsou potichu. Nemohu srovnávat s jendaji a jinými křiklouny, protože ty nechovám (a ani bych nemohl kvůli sousedům).
kaktusar
napsal(a):
Větší papoušci, jako jsou rozely, penanti, nádherní a jiní, jsou přes den většinou potichu, s výjimkou rána a večera, kdežto aymary křičí celý den - píšu jen z vlastní zkušenosti z jejich chovu, takže žádné scifi. Hluční jsou jen ve venkovní voliéře, v chovných bednových klecích jsou potichu. Nemohu srovnávat s jendaji a jinými křiklouny, protože ty nechovám (a ani bych nemohl kvůli sousedům).
To scifi je na to slovo Křičí. Moje aymara štebocú a to chovám viac párov v klietkach i vo voliérach.
aymara55
napsal(a):
To scifi je na to slovo Křičí. Moje aymara štebocú a to chovám viac párov v klietkach i vo voliérach.
to jste ještě nezažil naše 30-ti hlavé hejno v letu jak krásně "štěbetá".
Ještě by mě k tomuto zajímalo zda ty vaše aymary jsou ve vizuelním i sluchovém kontaktu s aratingama či amazoňanama v chovném zařízení, děkuju za odpověď.
A jinak mám stejnou zkušenost - venku ječí a v bednovkách (i v bytové voliéře) jsou celkem v klidu, to si sem tam vřísknou spíše k večeru.
tocidlak
napsal(a):
to jste ještě nezažil naše 30-ti hlavé hejno v letu jak krásně "štěbetá".
Ještě by mě k tomuto zajímalo zda ty vaše aymary jsou ve vizuelním i sluchovém kontaktu s aratingama či amazoňanama v chovném zařízení, děkuju za odpověď.
A jinak mám stejnou zkušenost - venku ječí a v bednovkách (i v bytové voliéře) jsou celkem v klidu, to si sem tam vřísknou spíše k večeru.
Aratingy, nobilisky a amazónky sú vo vedľajšom chov. zariadení s tými majú iba sluchový kontakt, ale s amazoňanmi sú oproti, s tými sa i vidia, ale je fakt, že mám vo voliérach iba po 3 páry a pri nich po páre Aymary sivoprsé.
nosfi
napsal(a):
Co vlastně žerou vaši ptáčci? Moje aymara vybírá ze jídla jen menší zrnka (proso, lesknici, oves), kardi a slunečnici neumí (nebo je líná) louskat, nebude jí něco chybět? Když jí semínko rozpůlím, dá si ho ráda. Ovoce, zeleninu, grit a sépiovou kost si dává normálně.
tak zkuste pšenici, semenec, pohanku, čirok - ten mají rádi máčený či klíčený, totéž mungo fazole
aymara55
napsal(a):
Aratingy, nobilisky a amazónky sú vo vedľajšom chov. zariadení s tými majú iba sluchový kontakt, ale s amazoňanmi sú oproti, s tými sa i vidia, ale je fakt, že mám vo voliérach iba po 3 páry a pri nich po páre Aymary sivoprsé.
Tak asi na tom něco bude, že ve společnosti větších (více křičících) papoušků se příliš neprojevují. Viděli jsme aymary společně s aratingama a amazónkama v jednom chov. zařízení a taky prý jsou potichu.
nosfi
napsal(a):
Co vlastně žerou vaši ptáčci? Moje aymara vybírá ze jídla jen menší zrnka (proso, lesknici, oves), kardi a slunečnici neumí (nebo je líná) louskat, nebude jí něco chybět? Když jí semínko rozpůlím, dá si ho ráda. Ovoce, zeleninu, grit a sépiovou kost si dává normálně.
Já dávám tři druhy prosa, lesknici, oves,kardi, niger, semenec, sem tam i lněná semínka,když je zrovna mám. Slunečnicí nekrmím. Ovoce, zelenina, senegal, máčené piškoty, čerstvé větve jsou klasika. Všimla jsem si, ale že občas jim "jede" něco více, jindy méně, občas i vymýšlejí, jsou rozmazlení :)
kaktusar
napsal(a):
Přes léto, asi tak od května do konce září (záleží na počasí), jsou ve velké proletovačce (4,5x2,5x2), kam po vylétnutí odstavuji mladé i jiných druhů (roz.pestré, pap.nádherné, korely, andulky, zpěvavé a i hrdličky) a nikdy nebyl žádný problém. Část je zastřešená, aby se mohli schovat při nepříznivém počasí. Ale mám poznatek, že za deště se velice rádi a dlouho sprchují zavěšeni ve voliéře hlavou dolů.
nějak podobně to budu mít i já, část zastřeším (o tom koupání vím, milují i kropítko na pokojové květiny ). Uvažovala jsem o korelách, pyrurách, nebo ještě lépe o jiném druhu aymar, viděla jsem poprvé šedoprsé a citronové a nejdou mi z hlavy.
Líbila by se mi i nějaká drobotina, ale s tou nemám a nikdy jsem neměla ani žádné zkušenosti.
Celkem si myslím, že to nejsou problémoví ptáci, ale jsem ráda za další zkušenosti.
bathory
napsal(a):
nějak podobně to budu mít i já, část zastřeším (o tom koupání vím, milují i kropítko na pokojové květiny ). Uvažovala jsem o korelách, pyrurách, nebo ještě lépe o jiném druhu aymar, viděla jsem poprvé šedoprsé a citronové a nejdou mi z hlavy.
Líbila by se mi i nějaká drobotina, ale s tou nemám a nikdy jsem neměla ani žádné zkušenosti.
Celkem si myslím, že to nejsou problémoví ptáci, ale jsem ráda za další zkušenosti.
Ak chodíte na burzu do Přerova, tak vám môžem priviesť tohoročného samčeka Aymary sivoprsého,z tohoročného odchovu posledného za veľmi dobrú cenu.
Tel. +421 903 518 644, mail v profile.
Ještě bych tu měla nějaké ty dotazy ohledně chovu: Měli jste někdy problém s agresivitou, když jste dali dohromady samce a samici? Předpokládám, že když nemají budku, tak se o hnízdění nepokouší, ale stalo se vám někdy, že by snesli vejce bez budky třeba na zem v kleci?
Odchovávají vám mladé bez problémů od začátku své "rodičovské kariéry"? :)
nosfi
napsal(a):
Ještě bych tu měla nějaké ty dotazy ohledně chovu: Měli jste někdy problém s agresivitou, když jste dali dohromady samce a samici? Předpokládám, že když nemají budku, tak se o hnízdění nepokouší, ale stalo se vám někdy, že by snesli vejce bez budky třeba na zem v kleci?
Odchovávají vám mladé bez problémů od začátku své "rodičovské kariéry"? :)
já s agresivitou naštěstí žádný neřešitelný problém neměla, ale třeba zásadně nového ptáka nedávám ke starousedlíkovi do zabydlené klece, vždy tam změním aspoň bidla, aby starousedlík ztratil trochu jistoty. Jinak samec se samicí se občas pohašteří, to je dle mého normální - teda pokud nelítá peří a za chvíli jsou ok a probírají si peří. Ale agresivita vůči druhému páru je u mě celkem častá, možná bych řekla, že samice jsou na sebe ještě o kousek protivnější Jinak odchovy bez problémů (a to jsem naprostý začátečník), akorát loni jsem přišla o jedno mladé těsně před výletem, přestali ho krmit a ač jsem dokrmovala, uhynulo, ale beru to tak, že asi nebylo OK a rodiče to vycítili
Vejce na "zemi" apod. jsem zatím neměla. Jediný problém, co bohužel nezvládám je kroužkováni, což mě mrzí, vždycky mi s tím musí přijet pomoci kamarádka.
Zajímalo by mě zda i ostatní aymary se tak špatně kroužkujou. Jinak už se moc těším až zase pověsím budky a uslyším prcky
aymara55
napsal(a):
Ak chodíte na burzu do Přerova, tak vám môžem priviesť tohoročného samčeka Aymary sivoprsého,z tohoročného odchovu posledného za veľmi dobrú cenu.
Tel. +421 903 518 644, mail v profile.
jste moc hodný, ale zatím musím dořešit chovatelské prostory a to nějakou dobu potrvá
nosfi
napsal(a):
Ještě bych tu měla nějaké ty dotazy ohledně chovu: Měli jste někdy problém s agresivitou, když jste dali dohromady samce a samici? Předpokládám, že když nemají budku, tak se o hnízdění nepokouší, ale stalo se vám někdy, že by snesli vejce bez budky třeba na zem v kleci?
Odchovávají vám mladé bez problémů od začátku své "rodičovské kariéry"? :)
Pokud pár harmonizuje (máme takový, že se od sebe skutečně nehnou) bude hnízdit i na zemi pokud budou chtít. A když už je na samici vidět, že bude mít vajíčko no tak je hloupost budku nedat. Jinak samostatně chované samice vajíčka bez problémů snesou kamkoliv (pokud jsou zdravé). S odchovy je to jak u jakého páru, máme samici, která mladé škube a nejhůř na tom bylo úplně první hnízdění, ale postupně se to zlepšuje. Též se nám stalo, že jiná samice svou dceru v 45 dni jejího života přes noc utloukla, tři samci z téhož hnízda byli řádně odchováni. A s partnerskou agresivitou jsme se setkali zatím u jedné samice, která cíleně samce mlátila (ne zrovna málo), ale během 14 dní se vše uklidnilo. Jinak samice jsou někdy vůči sobě opravdu neurvalé a bitka končí krví (pokud člověk nezasáhne i následnou smrtí). Rozhodně tedy chovat páry samostatně, pokud nevlastníte velikou, dobře členitou voliéru. Do krve se dokážou porvat i mláďata v odchovně - útočí na barvu kterou neznají, proto si myslím, že je lepší pro odchovy mít voliéru (servali nám jedno mládě mutační barvy tak, že jsme mysleli že umře - skalpovali mu hlavu i hřbet, část letky - tak po takové zkušenosti už tu voliéru máme).
bathory
napsal(a):
já s agresivitou naštěstí žádný neřešitelný problém neměla, ale třeba zásadně nového ptáka nedávám ke starousedlíkovi do zabydlené klece, vždy tam změním aspoň bidla, aby starousedlík ztratil trochu jistoty. Jinak samec se samicí se občas pohašteří, to je dle mého normální - teda pokud nelítá peří a za chvíli jsou ok a probírají si peří. Ale agresivita vůči druhému páru je u mě celkem častá, možná bych řekla, že samice jsou na sebe ještě o kousek protivnější Jinak odchovy bez problémů (a to jsem naprostý začátečník), akorát loni jsem přišla o jedno mladé těsně před výletem, přestali ho krmit a ač jsem dokrmovala, uhynulo, ale beru to tak, že asi nebylo OK a rodiče to vycítili
Vejce na "zemi" apod. jsem zatím neměla. Jediný problém, co bohužel nezvládám je kroužkováni, což mě mrzí, vždycky mi s tím musí přijet pomoci kamarádka.
Zajímalo by mě zda i ostatní aymary se tak špatně kroužkujou. Jinak už se moc těším až zase pověsím budky a uslyším prcky
Ano, aj ty naše se tak špatně kroužkujou, ale to se naučíte :) Připadá mi, že drobné zpěvné ptacvo je na tom mnohem hůř - tam jenom než ty prsty člověk srovná je opocený až za ušima .
To kroužkování opravdu není jednoduchá záležitost. Titom papoušci mají krátké prsty a v době, kdy je třeba okroužkovat, mají ještě i krátké nohy, tak se kroužek špatně přetahuje. Já to dělám 10 až 12 den po vylíhnutí, ale musí se to kontrolovat, jestli kroužek nespadl. Stalo se mi, že jsem nasadil kroužek nejstaršímu 10 den, který mu do druhého dne spadl, znovu jsem jej nasadil, opět spadl, takže další den jsem nasazoval kroužek společně s mladším mládětem, staršímu opět spadl a mladšímu držel. Takže u staršího jsem nasazoval po čtvrté 13 den a u mladšího držel již 10 den. Přitom ten 13 den už to šlo velice obtížně. Na protažení zadních prstů je třeba mít po ruce párátko.
Tak tento link začal ochočováním aymar a přes krmení, agresivitu a voliéry skončil u kroužkování.
Díky za slušné reakce a chovatelské zkušenosti.
kaktusar
napsal(a):
To kroužkování opravdu není jednoduchá záležitost. Titom papoušci mají krátké prsty a v době, kdy je třeba okroužkovat, mají ještě i krátké nohy, tak se kroužek špatně přetahuje. Já to dělám 10 až 12 den po vylíhnutí, ale musí se to kontrolovat, jestli kroužek nespadl. Stalo se mi, že jsem nasadil kroužek nejstaršímu 10 den, který mu do druhého dne spadl, znovu jsem jej nasadil, opět spadl, takže další den jsem nasazoval kroužek společně s mladším mládětem, staršímu opět spadl a mladšímu držel. Takže u staršího jsem nasazoval po čtvrté 13 den a u mladšího držel již 10 den. Přitom ten 13 den už to šlo velice obtížně. Na protažení zadních prstů je třeba mít po ruce párátko.
Tak tento link začal ochočováním aymar a přes krmení, agresivitu a voliéry skončil u kroužkování.
Díky za slušné reakce a chovatelské zkušenosti.
a jak je s kroužkováním u jiných druhů aymar?
Vlara9

XXX.XXX.108.153
Zdravím,
u nás jsme si pořídili aymary právě i proto, že by měli být tiší. Samička bylo přímo ukázková, ale sameček byl klasickou vyjímkou z pravidla. Byl jako jediný mazlík u starší paní, která se už o něj, zřejmě ze zdravotních důvodů, nemohla starat. Díky tomu, že byl sám, se naučil na sebe upozorňovat nesnesitelným křikem. Odnaučil se to asi po půl roce u nás a hodně tomu pomohla i samička.
Jinak tento sameček uměl asi 3 druhy pískání, napodobit smích a komolit jméno (soudě podle intonace zvuku, který vydával a jeho délky).
Přeji hezký den.
Vlara9
napsal(a):
Zdravím,
u nás jsme si pořídili aymary právě i proto, že by měli být tiší. Samička bylo přímo ukázková, ale sameček byl klasickou vyjímkou z pravidla. Byl jako jediný mazlík u starší paní, která se už o něj, zřejmě ze zdravotních důvodů, nemohla starat. Díky tomu, že byl sám, se naučil na sebe upozorňovat nesnesitelným křikem. Odnaučil se to asi po půl roce u nás a hodně tomu pomohla i samička.
Jinak tento sameček uměl asi 3 druhy pískání, napodobit smích a komolit jméno (soudě podle intonace zvuku, který vydával a jeho délky).
Přeji hezký den.
Dobré ráno, je odpoledne spíše navečer 17,39 hodin a toto vlákno je z roku 2014. Anonyme probuďte se!!!!!!!!!