Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
31.3.2005 16:08

Zdravím.

Chtěl bych se zeptat na tohoto nádherného papouška, protože o něm je velice málo napsáno v literatuře. Dočetl jsem se, že je to nejtišší z Alexandrů. Zajímalo by mě jak snáší naše zimní podmínky v krytých částí. Je pravda, že se dá chovat i ve větších klecích?
Dále jsem četl, že odchovává jen jednou ročně a pokud se dosáhne 2 odchovů, tak jedině pokud je papoušek chován v teple.

Zajímalo by mě jestli tento druh někdo chová a jaké s nim má zkušenosti. Třeba potom přibudou nějaké otázky.

Díky všem.

18.3.2005 10:39

hicks napsal(a):
Zdravím.

Chtěl bych se zeptat na tohoto nádherného papouška, protože o něm je velice málo napsáno v literatuře. Dočetl jsem se, že je to nejtišší z Alexandrů. Zajímalo by mě jak snáší naše zimní podmínky v krytých částí. Je pravda, že se dá chovat i ve větších klecích?
Dále jsem četl, že odchovává jen jednou ročně a pokud se dosáhne 2 odchovů, tak jedině pokud je papoušek chován v teple.

Zajímalo by mě jestli tento druh někdo chová a jaké s nim má zkušenosti. Třeba potom přibudou nějaké otázky.

Díky všem.

Alexander rudohlavý – Psittacula cyanocephala (Linné, 1766)



slovensky: Ladniak pestrý
německy: Pflaumenkopfsittich
anglicky: Plum-headed Parakeet

Poddruhy
nemá

Délka 33 cm
--------------------------------------------------------------------------------
Popis
Samec
Samec je převážně zelený, na spodině a plášti žlutější, hlavu má tmavě červenou, zadní temeno, týl a spodní líce s purpurovým nádechem, bradu, široký proužek přes spodní líce a úzký límec kolem krku černý, na krku široký modravě zelený pás, kostřec modravě zelený, spodní krovky křídelní zelenavě modré, na křídelních krovkách je tmavě červená skvrna. Dlouhá střední ocasní péra má modrá, na špici bílá, krajní ocasní péra žlutozelená, na špici žlutá. Horní čelist zobáku je oranžově žlutá, spodní hnědavě černá, duhovka žlutavě bílá, běhák zelenavě šedý.

Samice
Samice má hlavu tmavě modrošedou, na přední straně a licích spíše šedavou, límec kolem krku variabilně žlutý, červená skvrna na křídlech chybí, horní čelist zobáku je bledě žlutá, spodní šedavá.

Mladí ptáci
Mladí ptáci mají hlavu zelenou, někdy u brady s šedým odstínem, zobák bledě žlutý.

--------------------------------------------------------------------------------

Rozšíření a život v přírodě
ostrov Cejlon a Rámešvaram, Indie, východně po Ráválpindí v Pákistánu, Nepál, východně po Bhútán a západní Bengálsko

Alexander rudohlavý byl na Cejloně pozorován v nadmořské výšce do 1000 m; v Indii 1300 -1500 m vysoko. Obývá světlé lesy i husté pralesy, pahorkovité oblasti i zemědělské kraje. Spatříme je obvykle v párech nebo v rodinných skupinách; když dozrává obilí, houfují se do velkých hejn a napadají úrodu. K večeru zalétávají na určitá místa, kde společně nocují. Odtud je slyšet neustálé štěbetání a pištění až do setmění. Jejich let je rychlý a také mezi stromy nebo větvemi prolétávají velmi snadno. Živí se semeny, ovocem, ořechy, květy a pupeny stromů. Značné škody působí také v sadech a v rýžových polích. V klidu se ozývá různými melodickými zvuky.
Doba hnízdění je v Indii od prosince do dubna, na Cejloně od února do května a často opět v srpnu a v září. Hnízdí v dutinách stromů a sám si je vykusuje. Obsazuje i stará opuštěná hnízda datlů a štěrbiny ve zdivu. Stává se, že několik párů hnízdí na jednom stromě nebo v těsné blízkosti. Snůška je obvykle 4-5 vajíček.

Chov v zajetí
Alexander rudohlavý byl popsán a zobrazen už v roce 1782 Francouzem Sonneratem. V londýnské zoologické zahradě ho chovali již v roce 1862, později se dovážel jen vzácně. U nás byl chován i v 19. století; např. v roce 1880 ho vystavoval Petzold na III. výstavě ptactva v Praze. Několik párů k nám bylo dovezeno v letech 1964-65 a později se docílilo i několika úspěšných odchovů.
Po dovozu vyžadují teplejší prostředí (23-25 °C) a různorodou náhradní potravu. Zpočátku je můžeme karanténovat ve větší kleci, později se doporučuje chovat je ve vnitřních voliérách. Krotcí ochočení ptáci se naučili i mluvit. Hlas mají příjemný a naprosto odlišný od ostatních příbuzných druhů. Mimo dobu hnízdění je to pták snášenlivý a můžeme ho chovat společně s jinými druhy papoušků, s drobnými exoty a ostatními ptáky. V době hnízdění se stává agresivní, proto má být chován samostatně. Aklimatizovaní a z evropské populace odchovaní ptáci snesou i nižší teploty; mrazům je však nevystavujeme. V zajetí hnízdí v zimních měsících, proto je chováme ve vytápěných místnostech. Přestože byl již mnohokrát odchován v kleci, výhodnější jsou menší voliéry. Mnozí chovají tyto papoušky v letním období ve venkovních voliérách, ve kterých některé domestikované páry také hnízdí.
Prvního odchovu v zajetí bylo docíleno v roce 1872 u Russe, který tyto papoušky odchovával až do čtvrté generace. První odchov těchto alexandrů u nás se pravděpodobně podařil Mikyskovi (1962). Získal pár těchto alexandrů v roce 1961 a již v následujícím roce ptáci zahnízdili. Neopatrností při kontrole hnízda rozbil 4 oplozená vajíčka a z pátého se vylíhlo mládě, které rodiče úspěšně odchovali. Později chovná samice ulétla, proto mládě ponechal pohromadě se samcem. Přes zimu je umístil do kuchyně, kde je choval v menší kleci (80 x 40 x 40 cm) a zvenčí jim zavěsil hnízdní budku. Koncem roku se ptáci začali pářit a mladá samice snesla 4 vajíčka a zasedla na snůšku. Asi po 23 dnech se vylíhla 3 mláďata, po 9 dnech však byla nalezena mrtvá. Případ dokázal, že alexander rudohlavý pohlavně dospívá už ve stáří jednoho roku, i když zbarvení dospělých ptáků nemá. Tato samice však byla později vůči svému partnerovi velice agresívní a ten uhynul. V pozdějších letech s jiným samečkem odchovala mnoho mláďat.
Burián získal nevybarvený pár těchto alexandrů v roce 1964. V následujícím roce přepeřili do šatu dospělých ptáků. V zimním období 1965-1966 je chovatel přezimoval v menší vnitřní voliéře (2 x 0,9 x 2 m), kde došlo koncem února k páření. Později samice zůstala v budce a samec ji krmil vletovým otvorem. Kontrolu hnízda chovatel nedělal, protože chování samce se značně změnilo. Stal se ostražitým, reagoval na každý sebemenší hluk ve svém okolí a jeho hlas byl pronikavější. Hnízdění probíhalo při teplotě 18 ° C a vysoké relativní vlhkosti 80 %. Chovatel zjistil, že první mládě se vylíhlo 2. dubna a opustilo hnízdní budku 10. května. Další 2 mláďata vyletěla z hnízda následujícího dne. Po vylíhnutí zahřívala samice mláďata nepřetržitě 15 dní, později jen v noci. Za 7 dní navštěvoval hnízdní budku také samec a krmil mladé ptáky. V době hnízdění byla samice alexandra rudohlavého velmi výbojná a přes pletivo napadala v sousední voliéře samici papouška zpěvavého. Samce si nevšímala a ani samec alexandra rudohlavého neměl zájem o sousední australské papoušky. Začátkem června je chovatel vpustil do venkovní voliéry.
Na výběr hnízdních budek nejsou alexandři rudohlaví nikterak nároční. U některých chovatelů zahnízdili v budkách hlubokých (30 x 30 x 75 cm), u jiných v menších (17 x 17 x 30 cm). Vletový otvor má mít 5-6 cm v průměru. Hnízdní budku naplňujeme směsi rašeliny, pilin a ztrouchnivělého dřeva. Ve voliéře umísťujeme budky v nejvyšší poloze na stinném a chráněném místě. Poblíž má být bidélko, na kterém samec s oblibou nocuje.
K snůšce dochází 14 dní po prvém páření a vejce snáší samice ob den. Zasedá na ně od druhého sneseného vajíčka a inkubační doba se uvádí 21-23 dnů. Je závislá na teplotě prostředí, sezení samice a relativní vlhkosti vzduchu. Mladí se líhnou ochmýřená a budku opouštějí za 5-6 týdnů. Po vylétnutí z hnízda jsou mláďata dobře opeřená, dobře létají a sameček je ještě delší dobu dokrmuje.
V nádobách s vodou se nekoupou, přednost dávají prolézání v mokrém listí nebo v trsech trávy; velice rádi se také smáčejí v drobném dešti. Alexandry rudohlavé krmíme slunečnicí, prosem, lesknicí, semencem a ovsem. Rádi mají i kukuřici v mléčné zralosti, klasy jitrocele, nedozrálou slunečnici i s úbory, ovoce všeho druhu (především jablka a hrušky), různé bobuloviny a mrkev. Podáváme jim také zelené krmení - ptačinec žabinec, smetanku lékařskou, salát, vojtěšku a nať mrkve. V době krmení mladých mají mít naklíčenou pšenici a měkký žír z vajíčka, strouhané mrkve a piškotu. Někteří chovatelé jim také podávají moučné červy. Celoročně mají mít k dispozici větve vrb a ovocných stromů.



Mutace
U tohoto druhu byly již odchovány žluté straky a jsou známi i ptáci lutino. V roce 1959 oznámil Boosey, že Kestonská farma vlastnila jednoho žlutého samečka. Pták byl zlatově žlutý a hlavu měl modročervenou. Byl pářen se čtyřmi samičkami, ale úspěšného odchovu nebylo dosaženo. Jedno mládě uhynulo v hnízdě. Také Hampe oznámil, že žlutí ptáci byli pozorováni v přírodě; podle Bedforda i modří. Steinbacher dostal v roce 1958 mrtvého ptáka, který měl téměř celou spodní stranu vínově červenou a jen na prsou a na břiše několik zelených per. Také na horní straně se ukazovalo několik tmavě červených per. Podobný exemplář měl v roce 1950 Hall.

Kříženci
Kříženci byli odchováni s alexandrem černohlavým a s alexandrem duhovým.

18.3.2005 10:56

obrance napsal(a):
Alexander rudohlavý – Psittacula cyanocephala (Linné, 1766)



slovensky: Ladniak pestrý
německy: Pflaumenkopfsittich
anglicky: Plum-headed Parakeet

Poddruhy
nemá

Délka 33 cm
--------------------------------------------------------------------------------
Popis
Samec
Samec je převážně zelený, na spodině a plášti žlutější, hlavu má tmavě červenou, zadní temeno, týl a spodní líce s purpurovým nádechem, bradu, široký proužek přes spodní líce a úzký límec kolem krku černý, na krku široký modravě zelený pás, kostřec modravě zelený, spodní krovky křídelní zelenavě modré, na křídelních krovkách je tmavě červená skvrna. Dlouhá střední ocasní péra má modrá, na špici bílá, krajní ocasní péra žlutozelená, na špici žlutá. Horní čelist zobáku je oranžově žlutá, spodní hnědavě černá, duhovka žlutavě bílá, běhák zelenavě šedý.

Samice
Samice má hlavu tmavě modrošedou, na přední straně a licích spíše šedavou, límec kolem krku variabilně žlutý, červená skvrna na křídlech chybí, horní čelist zobáku je bledě žlutá, spodní šedavá.

Mladí ptáci
Mladí ptáci mají hlavu zelenou, někdy u brady s šedým odstínem, zobák bledě žlutý.

--------------------------------------------------------------------------------

Rozšíření a život v přírodě
ostrov Cejlon a Rámešvaram, Indie, východně po Ráválpindí v Pákistánu, Nepál, východně po Bhútán a západní Bengálsko

Alexander rudohlavý byl na Cejloně pozorován v nadmořské výšce do 1000 m; v Indii 1300 -1500 m vysoko. Obývá světlé lesy i husté pralesy, pahorkovité oblasti i zemědělské kraje. Spatříme je obvykle v párech nebo v rodinných skupinách; když dozrává obilí, houfují se do velkých hejn a napadají úrodu. K večeru zalétávají na určitá místa, kde společně nocují. Odtud je slyšet neustálé štěbetání a pištění až do setmění. Jejich let je rychlý a také mezi stromy nebo větvemi prolétávají velmi snadno. Živí se semeny, ovocem, ořechy, květy a pupeny stromů. Značné škody působí také v sadech a v rýžových polích. V klidu se ozývá různými melodickými zvuky.
Doba hnízdění je v Indii od prosince do dubna, na Cejloně od února do května a často opět v srpnu a v září. Hnízdí v dutinách stromů a sám si je vykusuje. Obsazuje i stará opuštěná hnízda datlů a štěrbiny ve zdivu. Stává se, že několik párů hnízdí na jednom stromě nebo v těsné blízkosti. Snůška je obvykle 4-5 vajíček.

Chov v zajetí
Alexander rudohlavý byl popsán a zobrazen už v roce 1782 Francouzem Sonneratem. V londýnské zoologické zahradě ho chovali již v roce 1862, později se dovážel jen vzácně. U nás byl chován i v 19. století; např. v roce 1880 ho vystavoval Petzold na III. výstavě ptactva v Praze. Několik párů k nám bylo dovezeno v letech 1964-65 a později se docílilo i několika úspěšných odchovů.
Po dovozu vyžadují teplejší prostředí (23-25 °C) a různorodou náhradní potravu. Zpočátku je můžeme karanténovat ve větší kleci, později se doporučuje chovat je ve vnitřních voliérách. Krotcí ochočení ptáci se naučili i mluvit. Hlas mají příjemný a naprosto odlišný od ostatních příbuzných druhů. Mimo dobu hnízdění je to pták snášenlivý a můžeme ho chovat společně s jinými druhy papoušků, s drobnými exoty a ostatními ptáky. V době hnízdění se stává agresivní, proto má být chován samostatně. Aklimatizovaní a z evropské populace odchovaní ptáci snesou i nižší teploty; mrazům je však nevystavujeme. V zajetí hnízdí v zimních měsících, proto je chováme ve vytápěných místnostech. Přestože byl již mnohokrát odchován v kleci, výhodnější jsou menší voliéry. Mnozí chovají tyto papoušky v letním období ve venkovních voliérách, ve kterých některé domestikované páry také hnízdí.
Prvního odchovu v zajetí bylo docíleno v roce 1872 u Russe, který tyto papoušky odchovával až do čtvrté generace. První odchov těchto alexandrů u nás se pravděpodobně podařil Mikyskovi (1962). Získal pár těchto alexandrů v roce 1961 a již v následujícím roce ptáci zahnízdili. Neopatrností při kontrole hnízda rozbil 4 oplozená vajíčka a z pátého se vylíhlo mládě, které rodiče úspěšně odchovali. Později chovná samice ulétla, proto mládě ponechal pohromadě se samcem. Přes zimu je umístil do kuchyně, kde je choval v menší kleci (80 x 40 x 40 cm) a zvenčí jim zavěsil hnízdní budku. Koncem roku se ptáci začali pářit a mladá samice snesla 4 vajíčka a zasedla na snůšku. Asi po 23 dnech se vylíhla 3 mláďata, po 9 dnech však byla nalezena mrtvá. Případ dokázal, že alexander rudohlavý pohlavně dospívá už ve stáří jednoho roku, i když zbarvení dospělých ptáků nemá. Tato samice však byla později vůči svému partnerovi velice agresívní a ten uhynul. V pozdějších letech s jiným samečkem odchovala mnoho mláďat.
Burián získal nevybarvený pár těchto alexandrů v roce 1964. V následujícím roce přepeřili do šatu dospělých ptáků. V zimním období 1965-1966 je chovatel přezimoval v menší vnitřní voliéře (2 x 0,9 x 2 m), kde došlo koncem února k páření. Později samice zůstala v budce a samec ji krmil vletovým otvorem. Kontrolu hnízda chovatel nedělal, protože chování samce se značně změnilo. Stal se ostražitým, reagoval na každý sebemenší hluk ve svém okolí a jeho hlas byl pronikavější. Hnízdění probíhalo při teplotě 18 ° C a vysoké relativní vlhkosti 80 %. Chovatel zjistil, že první mládě se vylíhlo 2. dubna a opustilo hnízdní budku 10. května. Další 2 mláďata vyletěla z hnízda následujícího dne. Po vylíhnutí zahřívala samice mláďata nepřetržitě 15 dní, později jen v noci. Za 7 dní navštěvoval hnízdní budku také samec a krmil mladé ptáky. V době hnízdění byla samice alexandra rudohlavého velmi výbojná a přes pletivo napadala v sousední voliéře samici papouška zpěvavého. Samce si nevšímala a ani samec alexandra rudohlavého neměl zájem o sousední australské papoušky. Začátkem června je chovatel vpustil do venkovní voliéry.
Na výběr hnízdních budek nejsou alexandři rudohlaví nikterak nároční. U některých chovatelů zahnízdili v budkách hlubokých (30 x 30 x 75 cm), u jiných v menších (17 x 17 x 30 cm). Vletový otvor má mít 5-6 cm v průměru. Hnízdní budku naplňujeme směsi rašeliny, pilin a ztrouchnivělého dřeva. Ve voliéře umísťujeme budky v nejvyšší poloze na stinném a chráněném místě. Poblíž má být bidélko, na kterém samec s oblibou nocuje.
K snůšce dochází 14 dní po prvém páření a vejce snáší samice ob den. Zasedá na ně od druhého sneseného vajíčka a inkubační doba se uvádí 21-23 dnů. Je závislá na teplotě prostředí, sezení samice a relativní vlhkosti vzduchu. Mladí se líhnou ochmýřená a budku opouštějí za 5-6 týdnů. Po vylétnutí z hnízda jsou mláďata dobře opeřená, dobře létají a sameček je ještě delší dobu dokrmuje.
V nádobách s vodou se nekoupou, přednost dávají prolézání v mokrém listí nebo v trsech trávy; velice rádi se také smáčejí v drobném dešti. Alexandry rudohlavé krmíme slunečnicí, prosem, lesknicí, semencem a ovsem. Rádi mají i kukuřici v mléčné zralosti, klasy jitrocele, nedozrálou slunečnici i s úbory, ovoce všeho druhu (především jablka a hrušky), různé bobuloviny a mrkev. Podáváme jim také zelené krmení - ptačinec žabinec, smetanku lékařskou, salát, vojtěšku a nať mrkve. V době krmení mladých mají mít naklíčenou pšenici a měkký žír z vajíčka, strouhané mrkve a piškotu. Někteří chovatelé jim také podávají moučné červy. Celoročně mají mít k dispozici větve vrb a ovocných stromů.



Mutace
U tohoto druhu byly již odchovány žluté straky a jsou známi i ptáci lutino. V roce 1959 oznámil Boosey, že Kestonská farma vlastnila jednoho žlutého samečka. Pták byl zlatově žlutý a hlavu měl modročervenou. Byl pářen se čtyřmi samičkami, ale úspěšného odchovu nebylo dosaženo. Jedno mládě uhynulo v hnízdě. Také Hampe oznámil, že žlutí ptáci byli pozorováni v přírodě; podle Bedforda i modří. Steinbacher dostal v roce 1958 mrtvého ptáka, který měl téměř celou spodní stranu vínově červenou a jen na prsou a na břiše několik zelených per. Také na horní straně se ukazovalo několik tmavě červených per. Podobný exemplář měl v roce 1950 Hall.

Kříženci
Kříženci byli odchováni s alexandrem černohlavým a s alexandrem duhovým.

Děkuji za pohotovou odpověď.
Já spíše chci slyšet názory chovatelů co je chovají. A odpovědi na moje otázky. Tento přepis z knihy M.Vašíčka. Kniha Papoušci Afriky a Asie jsem, už četl nejméně 10 X. Potom jsem četl 2 články v časopisu Papoušci. A na českých internetových stránkách jsem si o něm, taky dost přečetl. To jen pro ty co by chtěli posílat opisy z knih. Ale jinak opravdu děkuji určitě to pomůže i těm co tu knihu nevlastní.

18.3.2005 13:46

hicks napsal(a):
Děkuji za pohotovou odpověď.
Já spíše chci slyšet názory chovatelů co je chovají. A odpovědi na moje otázky. Tento přepis z knihy M.Vašíčka. Kniha Papoušci Afriky a Asie jsem, už četl nejméně 10 X. Potom jsem četl 2 články v časopisu Papoušci. A na českých internetových stránkách jsem si o něm, taky dost přečetl. To jen pro ty co by chtěli posílat opisy z knih. Ale jinak opravdu děkuji určitě to pomůže i těm co tu knihu nevlastní.

Vím stáhl jsem Vám to z internetu ,ale přesně jak jste napsal! Je to sice obehrané může to však pomoci někomu kdo tyto informace ještě nečetl.

18.3.2005 14:29

hicks napsal(a):
Zdravím.

Chtěl bych se zeptat na tohoto nádherného papouška, protože o něm je velice málo napsáno v literatuře. Dočetl jsem se, že je to nejtišší z Alexandrů. Zajímalo by mě jak snáší naše zimní podmínky v krytých částí. Je pravda, že se dá chovat i ve větších klecích?
Dále jsem četl, že odchovává jen jednou ročně a pokud se dosáhne 2 odchovů, tak jedině pokud je papoušek chován v teple.

Zajímalo by mě jestli tento druh někdo chová a jaké s nim má zkušenosti. Třeba potom přibudou nějaké otázky.

Díky všem.

Alexandry rudohlavé chovám od roku 86 a mohu říct, že začátky byly trnité. Odchovávám je ve vytápěné sklepní místnosti. Napište co chcete vědět. Jinak jsem Štefan

18.3.2005 18:21

pecko napsal(a):
Alexandry rudohlavé chovám od roku 86 a mohu říct, že začátky byly trnité. Odchovávám je ve vytápěné sklepní místnosti. Napište co chcete vědět. Jinak jsem Štefan

No zajímalo by mě jestli by se dali chovat v klecích například rozměr 100x60-70x70 (délka, hloubka, výška).

Dále by mě zajímalo jestli by snesly v zimně pokles teploty na -5 stupňů samozřejmě ve krytém prostoru.

Jak Vám hnízdí 2x do roka, nebo jen jednou? Ve kterém měsíci přibližně?

Je pravda, že samice bývá na samce agresivnější? Četl jsem, že jsou to docela plaší ptáci a hned po příchodu člověka zalézají do budky a nebo do kouta klece.

Jaké používáte budky ležaté, nebo stojaté. Jaké rozměry používáte. Stačily by 25x25x40 výška? Pokud by se dali chovat v zimních období venku nechával by jste jim budku, aby se na noc mohli do ní schovat? A nebo by začali hnízdit, proto by jste ji odebral.

Pokud by si někdo chtěl koupit páru je lepší koupit mláďata, nebo 3 leté kusy.

Ještě k těm budkám je lepší je umísťovat pro snazší kontrolu z venkovní části klece a nebo se klidně můžou umístit do klece. (jak snášejí kontroly budek). Je lepší umístit budku někde nahoru a nebo postačí ji postavit na dno klece? Je lepší předkládat 2 budky, aby si ptáci vybrali tvar, velikost. Nebo mezi prkennou a kmenovou budkou?

Četl jsem, že jsou to dobří rodiče stalo se Vám někdy, že by usmrtili své mláďata? Je zapotřebí odebírat mladé kusy hned po vylétnutí z hnízda. Podle literatury se prý mohou ponechat s rodiči.

Je pravda, že se dá dobře poznat i pohlaví mláďat? U starších kusů se to dá prý poznat bez problémů.

To by zatím stačilo děkuji dopředu za zodpovězení, alespoň některých otázek.

Zde je nějaké foto.

19.3.2005 14:28

obrance napsal(a):
Vím stáhl jsem Vám to z internetu ,ale přesně jak jste napsal! Je to sice obehrané může to však pomoci někomu kdo tyto informace ještě nečetl.

Prosím Vás, kde jste to našel? Já bych chtěla informace i o jiných druzích (neofémy). Díky

19.3.2005 17:14

hicks napsal(a):
No zajímalo by mě jestli by se dali chovat v klecích například rozměr 100x60-70x70 (délka, hloubka, výška).

Dále by mě zajímalo jestli by snesly v zimně pokles teploty na -5 stupňů samozřejmě ve krytém prostoru.

Jak Vám hnízdí 2x do roka, nebo jen jednou? Ve kterém měsíci přibližně?

Je pravda, že samice bývá na samce agresivnější? Četl jsem, že jsou to docela plaší ptáci a hned po příchodu člověka zalézají do budky a nebo do kouta klece.

Jaké používáte budky ležaté, nebo stojaté. Jaké rozměry používáte. Stačily by 25x25x40 výška? Pokud by se dali chovat v zimních období venku nechával by jste jim budku, aby se na noc mohli do ní schovat? A nebo by začali hnízdit, proto by jste ji odebral.

Pokud by si někdo chtěl koupit páru je lepší koupit mláďata, nebo 3 leté kusy.

Ještě k těm budkám je lepší je umísťovat pro snazší kontrolu z venkovní části klece a nebo se klidně můžou umístit do klece. (jak snášejí kontroly budek). Je lepší umístit budku někde nahoru a nebo postačí ji postavit na dno klece? Je lepší předkládat 2 budky, aby si ptáci vybrali tvar, velikost. Nebo mezi prkennou a kmenovou budkou?

Četl jsem, že jsou to dobří rodiče stalo se Vám někdy, že by usmrtili své mláďata? Je zapotřebí odebírat mladé kusy hned po vylétnutí z hnízda. Podle literatury se prý mohou ponechat s rodiči.

Je pravda, že se dá dobře poznat i pohlaví mláďat? U starších kusů se to dá prý poznat bez problémů.

To by zatím stačilo děkuji dopředu za zodpovězení, alespoň některých otázek.

Zde je nějaké foto.

Alexandry rudohlavé chovám v létě ve voliéře o rozměrech 200 x 100 x 200 cm. Na podzim je přemístním do sklepní místnosti. Dám je do klece, která má rozměr 80 x 80 x 90 cm.
Zkušenost s nižší teplotou pod deset stupňů nemám.
1. Moje samice naštěstí na samce nikdy agresivní nebyly. Plachost se u nich, také neprojevuje. Dokonce ten starší samec si vezme z ruky např. jablko, piškot.
2. Budku používám ležetou a stojatou. Ležetá je lepší. Samička může při kontrole budky couvnout do rohu. Při kontrole stojaté budky nemůže samička nikam couvnout. Tím pádem se může stát, že rozbije vajíčka. Rozměry budky, které uvádíte bohatě stačí.
3. Osobně bych si koupil letošní nebo loňská mláďata. Lépe si na sebe zvyknou.
4. Budku dávám do klece a šedesát centimetrů vysoko ode dna. Je z prken o síle 1,5 cm. Do budky dávám deseti centimetrovou vrstvu hoblin.
5. Staří se k mladým chovají přátelsky i po vylétnutí z budky. Na jaře je dávám společně všechny do jedné voliéry.
6. Zkušený chovatel rozpozná i svejch mladejch samce od samie. Ta je zatím vše.
Štefan

19.3.2005 17:17

hicks napsal(a):
No zajímalo by mě jestli by se dali chovat v klecích například rozměr 100x60-70x70 (délka, hloubka, výška).

Dále by mě zajímalo jestli by snesly v zimně pokles teploty na -5 stupňů samozřejmě ve krytém prostoru.

Jak Vám hnízdí 2x do roka, nebo jen jednou? Ve kterém měsíci přibližně?

Je pravda, že samice bývá na samce agresivnější? Četl jsem, že jsou to docela plaší ptáci a hned po příchodu člověka zalézají do budky a nebo do kouta klece.

Jaké používáte budky ležaté, nebo stojaté. Jaké rozměry používáte. Stačily by 25x25x40 výška? Pokud by se dali chovat v zimních období venku nechával by jste jim budku, aby se na noc mohli do ní schovat? A nebo by začali hnízdit, proto by jste ji odebral.

Pokud by si někdo chtěl koupit páru je lepší koupit mláďata, nebo 3 leté kusy.

Ještě k těm budkám je lepší je umísťovat pro snazší kontrolu z venkovní části klece a nebo se klidně můžou umístit do klece. (jak snášejí kontroly budek). Je lepší umístit budku někde nahoru a nebo postačí ji postavit na dno klece? Je lepší předkládat 2 budky, aby si ptáci vybrali tvar, velikost. Nebo mezi prkennou a kmenovou budkou?

Četl jsem, že jsou to dobří rodiče stalo se Vám někdy, že by usmrtili své mláďata? Je zapotřebí odebírat mladé kusy hned po vylétnutí z hnízda. Podle literatury se prý mohou ponechat s rodiči.

Je pravda, že se dá dobře poznat i pohlaví mláďat? U starších kusů se to dá prý poznat bez problémů.

To by zatím stačilo děkuji dopředu za zodpovězení, alespoň některých otázek.

Zde je nějaké foto.

Zapoměl jsem na něco. Hnízdí mi jednou do roka. Snášet začínají koncem února. Štefan

31.3.2005 16:08

pecko napsal(a):
Zapoměl jsem na něco. Hnízdí mi jednou do roka. Snášet začínají koncem února. Štefan

Jenom jednu poznamku TO neni papouch ale letajici elegan,vzdy uhlazen,nervouci,proste neco co stoji za to mit doma.Vrabec.

Přidejte reakci

Přidat smajlík