Neregistrovaný uživatel
můžete mi poradit co jim chutná a co je pro ně zdravé?
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžete mi poradit co jim chutná a co je pro ně zdravé?
Moji agapornisové zbožňovali salátovou okurku a lístky pampelišky.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžete mi poradit co jim chutná a co je pro ně zdravé?
Já mohu doporučit ptačinec, ten zlikvidují téměř všechen a zbytky salátu také.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžete mi poradit co jim chutná a co je pro ně zdravé?
agoš není tak vybíravý jako jiní papi a jednoduše řečeno co ho nezabije to ho posílí-já dávám všem papům taky vratič sice strašně smrdí ,ale můžou se po něm utlouct.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
agoš není tak vybíravý jako jiní papi a jednoduše řečeno co ho nezabije to ho posílí-já dávám všem papům taky vratič sice strašně smrdí ,ale můžou se po něm utlouct.
Vždytˇje jedovatý ! teda pro lidi určitě.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vždytˇje jedovatý ! teda pro lidi určitě.
Je jedovatý, ale ptákům jsem ho taky dával a bez problémů. Naopak bezhlavě se na něj vrhali.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mohu doporučit ptačinec, ten zlikvidují téměř všechen a zbytky salátu také.
Můžete mi popsat jak vypadá?
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžete mi poradit co jim chutná a co je pro ně zdravé?
Jak pdáváte ovoce a zeleninu, existuje nějaký fígl jak jí upevnit do klece?
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak pdáváte ovoce a zeleninu, existuje nějaký fígl jak jí upevnit do klece?
Přepis z článku fauny.
Zelené krmení je nezbytné
Každý chovatel ptáků, který myslí na zdraví svých svěřenců, s tím určitě souhlasí. Jídelníček pravidelně doplňuje nejrůznějšími rostlinami, které v přehojné míře nabízí naše příroda po převážnou část roku.
Dnes bych chtěl naše čtenáře upozornit na dva méně známé druhy křížokvětých rostlin a to na hulevník Loeselův (Sisymbrium spec.) a křez zední (Diplotaxis spec.).
1. Hulevník dorůstá do výšky 30–60 cm (podle druhu i do 100 cm) a kvete v červnu až červenci. Lodyha je odstále drsně srstnatá, květy jsou žluté. Peřenodílné listy mají velký a hrálovitý úkrojek. Pochází z jižní Evropy. U nás je dosti hojný na rumištích, podél cest a na železničních náspech v teplejších oblastech. Semínka jsou uložena v úzkých měkkých šešulkách, velmi drobná a ptáčkové (např. zvonohlíci, čížkové, konopky apod.) je rádi zobou. Hulevník má tvrdé stonky a plodnice je nutno nožem nebo nůžkami sklízet, pokud nechceme vytáhnout celou rostlinu ze země. V dolní části bývají semena zralá, zatímco ve vrcholu rostliny je ještě plno květů.
2. Křez roste do výšky 20–25 cm, kvete v červnu až září. Když ho rozemneme, nepříjemně páchne. Listy jsou peřenolaločnaté až peřenoklané. Vonné květy žluté barvy jsou v chudém hroznu. Pochází z jižní Evropy. U nás roste roztroušeně na vápnitých půdách podél cest a zdí v teplejších oblastech. Ve střední Evropě se vyskytuje ve třech druzích, které jsou velmi podobné popsanému hulevníku. Jako krmivo přichází v úvahu pouze druh Diplotaxia tenuifolia, který byl do Evropy (střední) dovezen asi okolo roku 1967. V teplejších oblastech Evropy nacházíme začátkem června rostliny s dozrávajícími semeny. Stonky jsou většinou bezlisté, jinak jsou listy soustředěné (uspořádané) do růžic. Semena jsou v podlouhlých šešulkách uloženy ve dvou řadách. Podle zkušeností chovatele Maua, mají ptáci chovaní ve voliérách semena křezu mimořádně rádi. Mírná charakteristická vůně jim nevadí. Sazenice bohaté semeny jsou k dispozici až v pozdní roční době a proto se jako odchovné krmivo nehodí. Vyskytují se v tak velkém množství, že jsou zdrojem potravy ptáků ve voliérách až do listopadu Výhodou je, že zde vydrží bez vody dlouhou dobu.
Hulevníky a křezy rostou nejvíce na rumištích. Vyžadují světlá a otevřená stanoviště. Tyto rostliny nejsou vůbec ohrožené a proto je jejich sběr trvale možný. Pro chované ptáky jsou zvláště vhodné proto, že jim poskytují mimo jiné také příležitost k potřebné činnosti.
Jak jsem uvedl na začátku svého příspěvku, naše příroda je velice štědrá a po větší část roku poskytuje ptákům zdravou a hodnotnou potravu. Ovšem jsou místa, na kterých dochází ke znečištění porostů různými chemickými látkami, výfukovými plyny aj. Znečištěné porosty mohou být pro ptáky velice nebezpečné a proto je třeba rostliny vybírat velice opatrně.
Nyní vyjmenuji rostliny, které většina chovatelů pro ptáky doporučuje a z nichž jsem většinu s úspěchem zkrmoval.
Bér sivý (Setaria glauca), čekanka obecná (Cichorium intybus), dobromysl obecná (Origanum vulgare), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), různé druhy jetelů (Trifolium), ježatka kuří noha (Echinochloa crus galli), jílek ozimý (Lolium perenne), jitrocel větší (Plantago major), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), kopřiva dvoudommá (Urtica dioica) vhodná k sekání do míchanic, kopretina řimbaba (Chrysantemum parthenium), lebeda lesklá (Atriplex nitens), lipnice obecná (Poa nemoralis), lipnice obecná (Poa annua), měsíček lékařský (Calendula officinalis), merlík všedobr (Chenopodium bonus – heuricus), mléč rolní (Sonchus arvensis), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), penízek rolní (Thlaspi arvense), psineček tenký (Agrostis tenuis), ptačinec žabinec (Stellaria media), sedmikráska chudoba (Bellis perennis), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), rmen rolní (Anthemis arvensis), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), srha laločnatá (Dactylis gl.), starček obyčejný (Senecio vulgaris), šťovík alpský (Rumex alpinus), šťovík kyselý (Rumex acetosa), vratič obyčejný (Tanacitum vulgare).
Věřím, že se mezi chovateli najdou zájemci o toto téma a těm potom doporučuji vyhledat si bližší informace s obrázky rostlin v odborné botanické literatuře. Já mohu doporučit knihu Příroda v ČSSR, vydaná v r. 1976.
Rudolf Vít
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přepis z článku fauny.
Zelené krmení je nezbytné
Každý chovatel ptáků, který myslí na zdraví svých svěřenců, s tím určitě souhlasí. Jídelníček pravidelně doplňuje nejrůznějšími rostlinami, které v přehojné míře nabízí naše příroda po převážnou část roku.
Dnes bych chtěl naše čtenáře upozornit na dva méně známé druhy křížokvětých rostlin a to na hulevník Loeselův (Sisymbrium spec.) a křez zední (Diplotaxis spec.).
1. Hulevník dorůstá do výšky 30–60 cm (podle druhu i do 100 cm) a kvete v červnu až červenci. Lodyha je odstále drsně srstnatá, květy jsou žluté. Peřenodílné listy mají velký a hrálovitý úkrojek. Pochází z jižní Evropy. U nás je dosti hojný na rumištích, podél cest a na železničních náspech v teplejších oblastech. Semínka jsou uložena v úzkých měkkých šešulkách, velmi drobná a ptáčkové (např. zvonohlíci, čížkové, konopky apod.) je rádi zobou. Hulevník má tvrdé stonky a plodnice je nutno nožem nebo nůžkami sklízet, pokud nechceme vytáhnout celou rostlinu ze země. V dolní části bývají semena zralá, zatímco ve vrcholu rostliny je ještě plno květů.
2. Křez roste do výšky 20–25 cm, kvete v červnu až září. Když ho rozemneme, nepříjemně páchne. Listy jsou peřenolaločnaté až peřenoklané. Vonné květy žluté barvy jsou v chudém hroznu. Pochází z jižní Evropy. U nás roste roztroušeně na vápnitých půdách podél cest a zdí v teplejších oblastech. Ve střední Evropě se vyskytuje ve třech druzích, které jsou velmi podobné popsanému hulevníku. Jako krmivo přichází v úvahu pouze druh Diplotaxia tenuifolia, který byl do Evropy (střední) dovezen asi okolo roku 1967. V teplejších oblastech Evropy nacházíme začátkem června rostliny s dozrávajícími semeny. Stonky jsou většinou bezlisté, jinak jsou listy soustředěné (uspořádané) do růžic. Semena jsou v podlouhlých šešulkách uloženy ve dvou řadách. Podle zkušeností chovatele Maua, mají ptáci chovaní ve voliérách semena křezu mimořádně rádi. Mírná charakteristická vůně jim nevadí. Sazenice bohaté semeny jsou k dispozici až v pozdní roční době a proto se jako odchovné krmivo nehodí. Vyskytují se v tak velkém množství, že jsou zdrojem potravy ptáků ve voliérách až do listopadu Výhodou je, že zde vydrží bez vody dlouhou dobu.
Hulevníky a křezy rostou nejvíce na rumištích. Vyžadují světlá a otevřená stanoviště. Tyto rostliny nejsou vůbec ohrožené a proto je jejich sběr trvale možný. Pro chované ptáky jsou zvláště vhodné proto, že jim poskytují mimo jiné také příležitost k potřebné činnosti.
Jak jsem uvedl na začátku svého příspěvku, naše příroda je velice štědrá a po větší část roku poskytuje ptákům zdravou a hodnotnou potravu. Ovšem jsou místa, na kterých dochází ke znečištění porostů různými chemickými látkami, výfukovými plyny aj. Znečištěné porosty mohou být pro ptáky velice nebezpečné a proto je třeba rostliny vybírat velice opatrně.
Nyní vyjmenuji rostliny, které většina chovatelů pro ptáky doporučuje a z nichž jsem většinu s úspěchem zkrmoval.
Bér sivý (Setaria glauca), čekanka obecná (Cichorium intybus), dobromysl obecná (Origanum vulgare), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), různé druhy jetelů (Trifolium), ježatka kuří noha (Echinochloa crus galli), jílek ozimý (Lolium perenne), jitrocel větší (Plantago major), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), kopřiva dvoudommá (Urtica dioica) vhodná k sekání do míchanic, kopretina řimbaba (Chrysantemum parthenium), lebeda lesklá (Atriplex nitens), lipnice obecná (Poa nemoralis), lipnice obecná (Poa annua), měsíček lékařský (Calendula officinalis), merlík všedobr (Chenopodium bonus – heuricus), mléč rolní (Sonchus arvensis), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), penízek rolní (Thlaspi arvense), psineček tenký (Agrostis tenuis), ptačinec žabinec (Stellaria media), sedmikráska chudoba (Bellis perennis), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), rmen rolní (Anthemis arvensis), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), srha laločnatá (Dactylis gl.), starček obyčejný (Senecio vulgaris), šťovík alpský (Rumex alpinus), šťovík kyselý (Rumex acetosa), vratič obyčejný (Tanacitum vulgare).
Věřím, že se mezi chovateli najdou zájemci o toto téma a těm potom doporučuji vyhledat si bližší informace s obrázky rostlin v odborné botanické literatuře. Já mohu doporučit knihu Příroda v ČSSR, vydaná v r. 1976.
Rudolf Vít
vratič dávám několik let a nikdy problém nebyl,zeleninu dávám nakrájenou na kostičky cca 1cm do misky jinak si ukousnou a zbytek spadne na zem ,takhle jsou ztráty mnohem menší.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
vratič dávám několik let a nikdy problém nebyl,zeleninu dávám nakrájenou na kostičky cca 1cm do misky jinak si ukousnou a zbytek spadne na zem ,takhle jsou ztráty mnohem menší.
Já dávám ptačinec, pampelišku, žebříček, květy z černého bezu ještě můžete dávat kopřivy. Toto je nejvíce rozšířená zeleň a osvědčená.
Ovoce dávám na malé kostičky, které mixuji. Ale můžou se upevnit na špíz (jehlu). Když není špíz, tak na menší větvičky, které jim samozřejmě musí, každý předkládat.
Chce to vyskoušet popřípadně je na to navyknout.
Hicks.
Dwayne.hicks@seznam.cz
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak pdáváte ovoce a zeleninu, existuje nějaký fígl jak jí upevnit do klece?
Já k tomuto účelu používám již léta obyčejný kousek prkénka asi 8 x 12 cm, kterým probiju 3 hřebíky. Na ně pak napichuji vše co se dá. Půlky rohlíků, jablíček, vajec uvařených na tvrdo, mrkev, kukuřičný klas, různé ovoce a zeleninu, tvrdý tvaroh atd...
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já k tomuto účelu používám již léta obyčejný kousek prkénka asi 8 x 12 cm, kterým probiju 3 hřebíky. Na ně pak napichuji vše co se dá. Půlky rohlíků, jablíček, vajec uvařených na tvrdo, mrkev, kukuřičný klas, různé ovoce a zeleninu, tvrdý tvaroh atd...
ve zveimexech prodávají šikovné držáky, které se jednoduše uchytí za mříže, jsou z umělé hmoty a veškeré ovoce, a zelenina ale i sepiovka v nich dobře drží, dají se snadno vyjmout a omýt, používám je několik let a cenay 2 ks je asi 24.-Kč
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můžete mi popsat jak vypadá?
http://www.amazonia.cz/informace.php?eid=13
Jjsou to opravdu kulaté a né moc lesklé lístky. Lístky jakoby se třemi špičkami a nebo hodně tmavé a lesklé, to nejsou ptačince (alespoň podle atlasu).
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ve zveimexech prodávají šikovné držáky, které se jednoduše uchytí za mříže, jsou z umělé hmoty a veškeré ovoce, a zelenina ale i sepiovka v nich dobře drží, dají se snadno vyjmout a omýt, používám je několik let a cenay 2 ks je asi 24.-Kč
Někde jsem četl ,že milují afrykány (květy),které mají blahodárný vliv na vnitřní orgány .Vloni jsem to zkusil a můžu dopuručit (i odchovy jsou života schopnější).S pozdravem T.H.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Někde jsem četl ,že milují afrykány (květy),které mají blahodárný vliv na vnitřní orgány .Vloni jsem to zkusil a můžu dopuručit (i odchovy jsou života schopnější).S pozdravem T.H.
každý má na to svoji metodu,ale s těma hřebíkama mi to připadá dost nebezpečný vím ,že to takhle dělá hodně chovatelů,ale co kdyby se na ně ptáci při např. vyplašení napíchli ?