Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.6.2005 11:04
Neregistrovaný uživatel

Prosím o radu: na zahradu se nám zatoulala rosela pestrá (zřejmě sameček) a vzhledem k tomu, že spadla do jezírka, podařilo se nám ji odchytit. Pořídili jsme jí dostatečně velkou klec a zakoupili vhodné krmení(směs semen, sépiová kost). Nevím, jakým způsobem byla dosud krmena, ale z přídavného krmiva žere pouze jablko, salát, piškot. Vůbec si nevšimne jiného ovoce, nežere ani mrkev, vařené vajíčko, suchý rohlík, listy pampelišky apod. Stačí jí k zajištění všech potřebných výživných látek to, co přijímá? Nebo jí mám zakoupit nějaké vitamíny?
Dále bych potřebovala poradit ohledně ochočení. Nedokážu určit stáří papouška, ale zdá se, že se jedná o mladý exemplář. Má rád společnost, je spokojený, když si s ním "povídáme" v jeho ptačí řeči. Bojí se ale lidské ruky. Jak ho nenásilně tohoto strachu zbavit, aniž bysme ho zbytečně stresovali? Vím, že to chce trpělivost, ale nevím, jak na to. Ráda bych ho časem pouštěla z klece, aby se prolétl (zavření v kleci považuji za mučení), nevím ale, za jak dlouho ho mohu vypustit, aby pochopil, kam se má vrátit (násilné odchytávání mi připadá jako traumatizující). Papouška mám týden a tak sháním informace - jsem laik (akorát jsem asi před patnácti lety chovala andulku uměle dokrmenou - s jejím ochočením to bylo velice snadné). Budu vám vděčná za jakékoliv informace. Předem děkuji všem, kteří mi odpoví.

Neregistrovaný uživatel

27.6.2005 14:28
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím o radu: na zahradu se nám zatoulala rosela pestrá (zřejmě sameček) a vzhledem k tomu, že spadla do jezírka, podařilo se nám ji odchytit. Pořídili jsme jí dostatečně velkou klec a zakoupili vhodné krmení(směs semen, sépiová kost). Nevím, jakým způsobem byla dosud krmena, ale z přídavného krmiva žere pouze jablko, salát, piškot. Vůbec si nevšimne jiného ovoce, nežere ani mrkev, vařené vajíčko, suchý rohlík, listy pampelišky apod. Stačí jí k zajištění všech potřebných výživných látek to, co přijímá? Nebo jí mám zakoupit nějaké vitamíny?
Dále bych potřebovala poradit ohledně ochočení. Nedokážu určit stáří papouška, ale zdá se, že se jedná o mladý exemplář. Má rád společnost, je spokojený, když si s ním "povídáme" v jeho ptačí řeči. Bojí se ale lidské ruky. Jak ho nenásilně tohoto strachu zbavit, aniž bysme ho zbytečně stresovali? Vím, že to chce trpělivost, ale nevím, jak na to. Ráda bych ho časem pouštěla z klece, aby se prolétl (zavření v kleci považuji za mučení), nevím ale, za jak dlouho ho mohu vypustit, aby pochopil, kam se má vrátit (násilné odchytávání mi připadá jako traumatizující). Papouška mám týden a tak sháním informace - jsem laik (akorát jsem asi před patnácti lety chovala andulku uměle dokrmenou - s jejím ochočením to bylo velice snadné). Budu vám vděčná za jakékoliv informace. Předem děkuji všem, kteří mi odpoví.

Dobrý den, kdysi jsem o rozelce napsala článek, elektronickou verzi najdete tady http://www.parrotclub.sk/art/artikel.php?id=44

Co se týče jídelníčku, každý pták má jiné chutě, naše rozelky o mrkev také příliš nestály - chce to trochu experimentovat; oblíbené bývá hroznové víno, ptačinec žabinec (ten především!), klasy jitrocele (toho širokolistého), banán, mandarinka, jeřabiny. Jinak se nebojte, rozela není na stravu příliš náročná a určitě jí neublíží, když ve svém jídelníčku nebude mít zrovna mrkev nebo pampelišku.

Přeji hodně zdaru vaším novým svěřencem! Alice

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 09:08
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, kdysi jsem o rozelce napsala článek, elektronickou verzi najdete tady http://www.parrotclub.sk/art/artikel.php?id=44

Co se týče jídelníčku, každý pták má jiné chutě, naše rozelky o mrkev také příliš nestály - chce to trochu experimentovat; oblíbené bývá hroznové víno, ptačinec žabinec (ten především!), klasy jitrocele (toho širokolistého), banán, mandarinka, jeřabiny. Jinak se nebojte, rozela není na stravu příliš náročná a určitě jí neublíží, když ve svém jídelníčku nebude mít zrovna mrkev nebo pampelišku.

Přeji hodně zdaru vaším novým svěřencem! Alice

Paní Alice, pokud se sem ještě vrátíte, tak přijměte moje velké poděkování. Článek jsem si přečetla a jsem tedy o něco chytřejší I když musím přiznat - trochu mě Vaše informace zarazily - v nějakém jiném článku na netu jsem se totiž dočetla, že rozela se nechá ochočit velice rychle, jenom s tím mluvením je to špatné. Ale musím se pochlubit: včera si mi poprvé vzala z ruky hrachový lusk! No není to po týdnu úspěch? Jinak jsem ráda, že jsem se dozvěděla o jejich leteckých nárocích. Určitě se budu snažit ji v tomto směru uspokojit. Ještě jednou dík!

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 16:22
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Paní Alice, pokud se sem ještě vrátíte, tak přijměte moje velké poděkování. Článek jsem si přečetla a jsem tedy o něco chytřejší I když musím přiznat - trochu mě Vaše informace zarazily - v nějakém jiném článku na netu jsem se totiž dočetla, že rozela se nechá ochočit velice rychle, jenom s tím mluvením je to špatné. Ale musím se pochlubit: včera si mi poprvé vzala z ruky hrachový lusk! No není to po týdnu úspěch? Jinak jsem ráda, že jsem se dozvěděla o jejich leteckých nárocích. Určitě se budu snažit ji v tomto směru uspokojit. Ještě jednou dík!

To, že se rozela nechá ochočit rychle, se dočtete v několika publikacích - třeba v encyklopedii ptáků v klecích a voliérách od nakladatelství REBO, nebo v klasické knize "Cizokrajní ptáci v klecích" od W. de Grahla. Ono hodně záleřží na tom, jak chápete slovo "ochočit". Můj rozelí sameček byl původem ze Zverimexu a z ruky mi jedl již první den, u samičky to bylo totéž. Po dvou-třech týdnech mi oba sedali na ruku a po měsíci i na hlavu. Tím ale ochočenosti skončila ..... rozelky se mne nebály a důvěřovaly mi, ale moji společnost nevyhledávaly a žily si vlastním životem. O interakci se mnou šlo pouze tehdy, měly-li hlad. Také dostávání do klece bylo záležitostí spíše lsti než schopnosti naučit papouška uposlechnout povel. V tomto se rozely, jako i jiní australští dlouhoocasí papoušci, liší od např. papoušků afrických nebo jihoamerických. Jsou to trošku "tvrdné hlavy", které si žijí ve vlastním světě a nejsou oněmi klasickými "mazlíky". Přesto však se spoustou trpělivosti a laskavého přístupu může být rozelka příjemným společníkem, který nekřičí, nežadoní o pozornost, neškube se ... a hlavně je krásný na pohled. Přeji hodně chovatelských úspěchů. Alice

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 11:00
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím o radu: na zahradu se nám zatoulala rosela pestrá (zřejmě sameček) a vzhledem k tomu, že spadla do jezírka, podařilo se nám ji odchytit. Pořídili jsme jí dostatečně velkou klec a zakoupili vhodné krmení(směs semen, sépiová kost). Nevím, jakým způsobem byla dosud krmena, ale z přídavného krmiva žere pouze jablko, salát, piškot. Vůbec si nevšimne jiného ovoce, nežere ani mrkev, vařené vajíčko, suchý rohlík, listy pampelišky apod. Stačí jí k zajištění všech potřebných výživných látek to, co přijímá? Nebo jí mám zakoupit nějaké vitamíny?
Dále bych potřebovala poradit ohledně ochočení. Nedokážu určit stáří papouška, ale zdá se, že se jedná o mladý exemplář. Má rád společnost, je spokojený, když si s ním "povídáme" v jeho ptačí řeči. Bojí se ale lidské ruky. Jak ho nenásilně tohoto strachu zbavit, aniž bysme ho zbytečně stresovali? Vím, že to chce trpělivost, ale nevím, jak na to. Ráda bych ho časem pouštěla z klece, aby se prolétl (zavření v kleci považuji za mučení), nevím ale, za jak dlouho ho mohu vypustit, aby pochopil, kam se má vrátit (násilné odchytávání mi připadá jako traumatizující). Papouška mám týden a tak sháním informace - jsem laik (akorát jsem asi před patnácti lety chovala andulku uměle dokrmenou - s jejím ochočením to bylo velice snadné). Budu vám vděčná za jakékoliv informace. Předem děkuji všem, kteří mi odpoví.

Mám podobnou zkušenost, loni na podzim jsem na své zahradě odchytila rozelu penant, která v naší čtvrti volně žila min. 3 měsíce. Odchytila jsem ji ze strachu před tuhou zimou. Poprvé jsem ji pustila prolétnout po místnosti neplánovaně, když mi za 2 dny po odchytu do pokoje ulétla při čištění klece. Domů jsem ji dostala celkem lehce, po 2 hodinách pobytu v pokoji se šla do klece najíst a já jsem za pomoci provázku na dálku zavřela dvířka klece (spustila). Pak jsem ji takhle pouštěla každý den a zavírala pomocí provázku. Je dobré je nechat prolétnout dokud mají hlad, pak mají motivaci se vracet do klece sami. Brzy nebylo potřeba rozelku zavírat vůbec, sama se do klece vracela a jelikož měla vlastní pokoj a v zimě jsme kvůli mrazům moc nevětrali, tak jsem ji nezavírala vůbec, žila si v pokoji volně, když chtěla, tak byla v pokoji (s oblibou koukala z okna) nebo byla v kleci, jak se jí chtělo. Teď v květnu jsem ji darovala známým do venkovní voliéry k papouškům stejného druhu. Co se ochočení týče, nikdy jsem netoužila, aby mi sedala na ruku, takže jsem to netrénovala, ale jinak byla ochočená i sama od sebe a nechala mě v blízkosti 30 cm bez problémů a povídaly jsme si. Ale já si myslím, že tihle papoušci by samotní být chováni neměli, tak jsem ji raději darovala, protože sama teď druhou rozelu pořídit nemůžu. Mám dojem, že člověk rozele papouška nenahradí, nechcete té své taky pořídit kamaráda?

Přidejte reakci

Přidat smajlík