Neregistrovaný uživatel

Prosím o radu. Máme měsíc Žaka Kongo. U předchozích majitelů byl 4 roky v malé kruhové kleci. Ven ho nepouštěli. Přemístili jsme ho hned druhý den pobytu u nás do větší pokojové voliery. Z počátku nebyl agresivní, nyní jak mu vyměňujeme misky, okamžitě jde po ruce. U dřívější kruhové klece se misky vyměňovaly z venku. Domníváme se, že si chrání své území, což chápeme, ale rádi bychom věděli jak postupovat, aby přestal být agresivní. Chtěli bychom ho později také pouštět po bytě, ale aby pak nebral celý pokoj jako své území a pustil nás dovnitř. Neradi bychom udělali chybu, která by pak už třeba nešla napravit. Žako je z odchytu. Jinak se moc nebojí a docela hodně mluví.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím o radu. Máme měsíc Žaka Kongo. U předchozích majitelů byl 4 roky v malé kruhové kleci. Ven ho nepouštěli. Přemístili jsme ho hned druhý den pobytu u nás do větší pokojové voliery. Z počátku nebyl agresivní, nyní jak mu vyměňujeme misky, okamžitě jde po ruce. U dřívější kruhové klece se misky vyměňovaly z venku. Domníváme se, že si chrání své území, což chápeme, ale rádi bychom věděli jak postupovat, aby přestal být agresivní. Chtěli bychom ho později také pouštět po bytě, ale aby pak nebral celý pokoj jako své území a pustil nás dovnitř. Neradi bychom udělali chybu, která by pak už třeba nešla napravit. Žako je z odchytu. Jinak se moc nebojí a docela hodně mluví.
Jujky, to je na dlouhý povídání. Zkuste prostudovat knihu Proč můj papoušek od R.Low, tam najdete hodně dobrých rad. Řekla bych, že si jednoznačně hlídá barák a možná taky trochu zkouší co si může dovolit. Jinak já bych s tou možností pouštět ho nečekala. Pro papouškovu psychiku určitě bude lepší, když se bude moct proletět a zkoumat okolí. Pokud nebude non stop puštěný, tak si nejspíš celý byt nárokovat jen pro sebe nebude (narozdíl od našeho amazoňana), ale určitě na vás bude zkoušet jak vysokou pozici "v hejně" si může vydobýt. Velmi stručně se dá poradit. Vybudujte si svou autoritu, papoušek by vládnout neměl, naučte se používat intonaci hlasu (řekla bych, že papoušek cca z 90% raeguje na intonaci a z 10% na slova) a hlavně, když by útočil se nebát. Papoušek 100% pozná i sebekratší okamžik vnitřního strachu a buď toho může využít pro útok nebo sám nebude vědět co čekat, takže ze zmatku zas může kousnout. Při prvním proletu možná nebude chtít domů a bude nocovat někde venku, když mu ale nedáte venku najíst on si cestu do klece najde. Taky mu udělejte strom na šplhání, bude tak mít ještě jedno místečko kromě klece a nejspíš nebude tolik likvidovat všechno lidské. S pozdravem Petra Juřinová
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím o radu. Máme měsíc Žaka Kongo. U předchozích majitelů byl 4 roky v malé kruhové kleci. Ven ho nepouštěli. Přemístili jsme ho hned druhý den pobytu u nás do větší pokojové voliery. Z počátku nebyl agresivní, nyní jak mu vyměňujeme misky, okamžitě jde po ruce. U dřívější kruhové klece se misky vyměňovaly z venku. Domníváme se, že si chrání své území, což chápeme, ale rádi bychom věděli jak postupovat, aby přestal být agresivní. Chtěli bychom ho později také pouštět po bytě, ale aby pak nebral celý pokoj jako své území a pustil nás dovnitř. Neradi bychom udělali chybu, která by pak už třeba nešla napravit. Žako je z odchytu. Jinak se moc nebojí a docela hodně mluví.
Dobrý den,
také (ač stále spíš laik) si myslím, že je dobré ho začít pouštět ven. Měla jsem krátce žaka, bohužel mi z vlastní viny uletěl. Nyní mám amazoňana oranžovokřídlého z odchytu, dospělého, částečně ochočeného, řeším obdobný problém. Podle mě je dobré ho pustit spíš dopoledne nebo odpoledne, ne moc pozdě navečer, potom bude nejspíš chtít nocovat venku a hlad ho už do klece nenaláká. Pokud ovšem nepřijdete na něco, co má strašně moc rád - např. můj amazoňan miluje jablka. Při cvičení na ruku je skutečně zapotřebí se nebát - já jsem od svého amazoňana utržila jen jeden trochu silnější klovanec, žádný další. Byl nejspíš zvyklý, že u předchozí majitelky mu lidská ruka při náznaku útoku vždycky uhnula. Když já rukou neuhnu, ustoupí sám, útok jenom předstírá (a teď už ani to ne, dokonce jsem ho nedávno pohladila po zobáku, velký pokrok - trvalo mi to cca měsíc). Když jsem v blízkosti klece (např. nedávno jsem mu připevňovala na klec jednu větev), má tendenci skutečně útočit (hájí své území). Snažím se za žádnou cenu rukou neuhnout, osvědčilo se mi ruku mírně posunout směrem k němu, zatnout jí do pěsti a nastavit mu klouby, když už silně kousne, způsobí tak minimální zranění (síla a velikost zobáku vašeho žaka by měla být srovnatelná). No a jinak je to určitě na delší dobu, on sám musí postupně ztratit strach z ruky a potřebu chránit své území, měl by vědět, že když mu dáváte ruku do klece, buď mu chcete vyměnit krmení (lze např. dělat vždy ve stejnou hodinu, aspoň zpočátku, anebo to uvozovat vždy stejným slovem) nebo ho chcete vynést na ruce z klece ven, např. pomocí ustáleného pokynu - to ale bude nejspíš ještě nějakou dobu trvat). Když vidím, že můj amazoňan má mojí "drezury" dost, nechám toho. Je to o dlouhodobém budování vztahu s tím, že člověk by skutečně neměl projevit strach, papoušek to opravdu vycítí. U mého amazoňana se mi také osvědčilo škrábat ho po hlavě klacíkem. Neosvědčilo se mi učit ho stoupnout si na klacík, potom útočí na ruku, která klacík drží. A také doporučuji knihu Proč můj papoušek od R. Low, prozatím, pokud vím, je to jediná kniha dostupná u nás, která se zabývá papoušky jako společníky lidí, skutečně tam cenné rady a jiné zajímavosti najdete. Zdravím vás a vašeho žaka, Magda Kolínová