Prosím o radu - kakariki-mazel snáší vejce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pořiďte si k ní ještě kamaráda-samečka.

Zadavatelka - děkuji za radu, ale pořízení samečka bychom se rádi vyhnuli - odchovávat v paneláku mladé mi nepřijde zcela rozumné, a pak taky - co s nimi.

Váš nápad ji raději věnovat do chovu osobně považuji za rozumný. Kakariki se podle mých zkušeností do bytu moc nehodí, i ochočený je hodně svéhlavý (nezbeda, jak "jemně" píšete). Až to zkusíte s vhodnějším druhem, uvidíte ten rozdíl. Nicméně vajíčka může začít snášet samička i andulky, proto u menších druhů bude sameček asi vhodnější (i když také může mít různé "sexuální" projevy - páření se s oblíbenou hračkou, krmení apod.). Rozmnožování je jednoduše hluboce evolučně zakořeněno... :).
Samičky kakariků mají silný "mateřský" pud, používají se i na výchovu jiných druhů papoušků.

Co se týče toho snášení,má tuto zkušenost.Měl jsem páru těchto kakariků zahnídily,počas snůžky pošel samec.Samice sama odchovala dva mladé ale co se nestalo,samice mně po výletu mladých snesla sama samovolně dvě vejce bez samce.Možná je to váš případ samovolné snášení.Je to příroda i té neporučíš.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Váš nápad ji raději věnovat do chovu osobně považuji za rozumný. Kakariki se podle mých zkušeností do bytu moc nehodí, i ochočený je hodně svéhlavý (nezbeda, jak "jemně" píšete). Až to zkusíte s vhodnějším druhem, uvidíte ten rozdíl. Nicméně vajíčka může začít snášet samička i andulky, proto u menších druhů bude sameček asi vhodnější (i když také může mít různé "sexuální" projevy - páření se s oblíbenou hračkou, krmení apod.). Rozmnožování je jednoduše hluboce evolučně zakořeněno... :).
Samičky kakariků mají silný "mateřský" pud, používají se i na výchovu jiných druhů papoušků.

Zadavatelka - děkuji za reakci. Že je kakariki tak trochu živel nám nevadí, před touto samičkou jsme měli 8 měsíců samečka (ze zverimexu), který se poměrně rychle ochočil, nebyl hlučný (v paneláku neocenitelné) a byla s ním opravdu "legrace", byť to každému vyhovovat nemusí. Bohužel nám zničehonic uhynul, dle dr. Grymové na nějakou bakteriální infekci, a tak jsme si hned pořídili kakarikiho druhého, a chtěli zase samečka....bohužel je z toho velmi silně mateřsky založená samička. Byť ji máme velmi rádi a začala již být ochočená, pravděpodobně - pokud ji toto chování nepřejde - tak s ohledem na její "pohodu" ji opravdu budeme muset umístit k chovateli. Chtěla jsem se zeptat (protože se v chovatelském prostředí vůbec neorientuji) - jaká je pravděpodobnost, že ji nějaký chovatel bude chtít? Ovšem nechceme se jí zbavovat za každou cenu, respektive nechci aby skončila "bůhvíjak". Andulky jsem měla jako dítě, ale kakariki mi učaroval. A ještě jeden dotaz - jaký jiný druh papouška - tj. podobné velikosti, dobře ochočitelný a nepříliš hlučný byste nám doporučil?

Zajistit, že se Váš kakariki dostane, jak se říká "do dobrých rukou", a po zbytek života si bude užívat života jaký byste mu nejraději dopřála, není asi jednoduché. Jestli jste ho kupovali u chovatele, zkuste se s nim zkontaktovat a nabídnout zpět s odůvodněním, že je to samička a ne samec.Přes inzerát pak jen tomu, u koho si minimálně můžete ověřit, že kakariki chová nebo chovat hodlá. Může se totiž stát, že budete mít hodně zájemců, kteří by ji pak prodali dál. Bydlíte asi ve městě, možná v něm je místní pobočka Českého svazu chovatelů drobného zvířectva, přes mailovou komunikaci byste se asi dopracovali k vhodnému chovateli v okolí. Případně můžete domluvit rovnou výměnu za (velmi) mladého samečka (to můžete i přes inzerát, je to způsob, jak můžete eliminovat překupníky, protože je velká pravděpodobnost, že na výměnu přistoupí chovatel). V každé komunikaci uvádějte věk samičky, barevnou mutaci (nejlépe foto), či má kroužek a že nebyla ručně dokrmována, ale odchována pod rodiči. Taková krotká samička má v chovu mnohé výhody - více dovolí manipulovat se snůškou a mláďaty.

Trochu mě mrzí, že andulky jsou tak podceňovány. Mám hodnou, krotkou, krásně mluvící, zábavnou, bezproblémovou andulu, která si nahlas zakřičí tak několik sekund denně, jinak si hodiny tiše povídá a švitoří, je celý den mimo klece, má jen závěsná bidýlka a prolézačky a není s ní žádný problém. Kakarikiho jsem si sama dokrmila od 3. týdne po vylíhnutí, doslova vymazlila, ale jak plynul čas, byl stále svéhlavější, naučit ho dodržovat nějaká základní pravidla bylo v podstatě nemožné a nechtěla jsem ho držet po většinu dne v kleci - je to druh, který potřebuje prostor a volný přelet.
Co se křiku týče, mám jednu zkušenost z panelákového bytu - krotký sameček andulky v něm dokázal hodiny velice nahlas křičet a nebyl k utišení, Dala jsem ho dceři do cihlové bytovky a byl z něho úžasný bezproblémový mazel. Žádná esoterika - v prostorné panelové hale, navíc se stavěnou skříní se zrcadlem na dveřích se mu jeho vlastní hlas ozýval... i to může být příčinou, proč je stejný druh (dokonce jedinec) někde tichý, jinde hlučný. Nicméně kakariki je v tomto pohodový.
Co se jiných druhů týče, tam se názory lidí liší. Kromě andulky asi korela by nejlépe odpovídala Vašim představám, pak mnišek šedý (pokud máte na něj dost času). V tom Vám těžko někdo jednoznačně poradí - závisí od Vašich představ a možností se papouškovi věnovat. Z méně hlučných (statisticky vzato) krásně ochočit lze agapornise, papoušíčka (malý, tichý), pyruru prý i aymaru (malý, tichý) a řadu jiných, u nichž ale hlasitost může být problémem. Nechte se inspirovat diskuzemi a třeba článkem: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5536/jak-ochocit-domaciho-mazlicka/
pak svůj výběr zkuste ještě prověřit pomocí zkušeností popsaných na různých stránkách a třeba prodiskutovat zde na ifauně. Jinak (i co se hluku týče) se chová pták v hejnu, jinak v roli domácího mazlíka.

dejte samce:) ručně dokrmeného nebo ochočeného, bude mít prima partáky...a odchov jednou za rok by měl stačit na potlačení hnízdícího pudu...:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajistit, že se Váš kakariki dostane, jak se říká "do dobrých rukou", a po zbytek života si bude užívat života jaký byste mu nejraději dopřála, není asi jednoduché. Jestli jste ho kupovali u chovatele, zkuste se s nim zkontaktovat a nabídnout zpět s odůvodněním, že je to samička a ne samec.Přes inzerát pak jen tomu, u koho si minimálně můžete ověřit, že kakariki chová nebo chovat hodlá. Může se totiž stát, že budete mít hodně zájemců, kteří by ji pak prodali dál. Bydlíte asi ve městě, možná v něm je místní pobočka Českého svazu chovatelů drobného zvířectva, přes mailovou komunikaci byste se asi dopracovali k vhodnému chovateli v okolí. Případně můžete domluvit rovnou výměnu za (velmi) mladého samečka (to můžete i přes inzerát, je to způsob, jak můžete eliminovat překupníky, protože je velká pravděpodobnost, že na výměnu přistoupí chovatel). V každé komunikaci uvádějte věk samičky, barevnou mutaci (nejlépe foto), či má kroužek a že nebyla ručně dokrmována, ale odchována pod rodiči. Taková krotká samička má v chovu mnohé výhody - více dovolí manipulovat se snůškou a mláďaty.

Trochu mě mrzí, že andulky jsou tak podceňovány. Mám hodnou, krotkou, krásně mluvící, zábavnou, bezproblémovou andulu, která si nahlas zakřičí tak několik sekund denně, jinak si hodiny tiše povídá a švitoří, je celý den mimo klece, má jen závěsná bidýlka a prolézačky a není s ní žádný problém. Kakarikiho jsem si sama dokrmila od 3. týdne po vylíhnutí, doslova vymazlila, ale jak plynul čas, byl stále svéhlavější, naučit ho dodržovat nějaká základní pravidla bylo v podstatě nemožné a nechtěla jsem ho držet po většinu dne v kleci - je to druh, který potřebuje prostor a volný přelet.
Co se křiku týče, mám jednu zkušenost z panelákového bytu - krotký sameček andulky v něm dokázal hodiny velice nahlas křičet a nebyl k utišení, Dala jsem ho dceři do cihlové bytovky a byl z něho úžasný bezproblémový mazel. Žádná esoterika - v prostorné panelové hale, navíc se stavěnou skříní se zrcadlem na dveřích se mu jeho vlastní hlas ozýval... i to může být příčinou, proč je stejný druh (dokonce jedinec) někde tichý, jinde hlučný. Nicméně kakariki je v tomto pohodový.
Co se jiných druhů týče, tam se názory lidí liší. Kromě andulky asi korela by nejlépe odpovídala Vašim představám, pak mnišek šedý (pokud máte na něj dost času). V tom Vám těžko někdo jednoznačně poradí - závisí od Vašich představ a možností se papouškovi věnovat. Z méně hlučných (statisticky vzato) krásně ochočit lze agapornise, papoušíčka (malý, tichý), pyruru prý i aymaru (malý, tichý) a řadu jiných, u nichž ale hlasitost může být problémem. Nechte se inspirovat diskuzemi a třeba článkem: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5536/jak-ochocit-domaciho-mazlicka/
pak svůj výběr zkuste ještě prověřit pomocí zkušeností popsaných na různých stránkách a třeba prodiskutovat zde na ifauně. Jinak (i co se hluku týče) se chová pták v hejnu, jinak v roli domácího mazlíka.

Děkuji Vám moc za reakci a za rady, pravděpodobně počkáme do jara, a pokud bude naše samička pořád stejně nešťastná, zkusíme nějakého chovatele najít. Je mi jasné, že umístit ji dle našich představ nebude jednoduché (zvlášť když se nejedná o nějak "drahý" druh), ale děkuji za tipy, jak se o to alespoň pokusit. Proti andulkám opravdu nic nemám - sestřenice na ně nedá dopustit a její anduláci byli vždy perfektně ochočení, včetně mluvení. Z dětství si ale také pamatuji, jak jeden náš sameček dokázal několik hodin v kuse křičet, podobně jak popisujete Vy, a to mě od nich trochu odrazuje (nerada bych vzápětí hledala náhradní umístění i pro anduláka). Trošku jste mě zaskočila s tím, že Váš - dokonce ručně odchovaný - kakariki začal být časem problémový...ono o chovu kakariků v bytě ani na internetu moc informací není. Ten náš první kakariki byl "láska na první pohled" ze zverimexu (přesně jak to nemá být. Takto to vypadá, že se budeme muset papouška vzdát a voliéru přeměnit na okrasnou pro astrildy. Manžel sice touží po větším papouškovi typu amazoňan atd., ale toto z časových důvodů nejde - jsme oba poměrně pracovně vytížení a rozhodně nechceme, aby se papouch u nás trápil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji Vám moc za reakci a za rady, pravděpodobně počkáme do jara, a pokud bude naše samička pořád stejně nešťastná, zkusíme nějakého chovatele najít. Je mi jasné, že umístit ji dle našich představ nebude jednoduché (zvlášť když se nejedná o nějak "drahý" druh), ale děkuji za tipy, jak se o to alespoň pokusit. Proti andulkám opravdu nic nemám - sestřenice na ně nedá dopustit a její anduláci byli vždy perfektně ochočení, včetně mluvení. Z dětství si ale také pamatuji, jak jeden náš sameček dokázal několik hodin v kuse křičet, podobně jak popisujete Vy, a to mě od nich trochu odrazuje (nerada bych vzápětí hledala náhradní umístění i pro anduláka). Trošku jste mě zaskočila s tím, že Váš - dokonce ručně odchovaný - kakariki začal být časem problémový...ono o chovu kakariků v bytě ani na internetu moc informací není. Ten náš první kakariki byl "láska na první pohled" ze zverimexu (přesně jak to nemá být. Takto to vypadá, že se budeme muset papouška vzdát a voliéru přeměnit na okrasnou pro astrildy. Manžel sice touží po větším papouškovi typu amazoňan atd., ale toto z časových důvodů nejde - jsme oba poměrně pracovně vytížení a rozhodně nechceme, aby se papouch u nás trápil.

víte co já nechápu? koupíte si papouška, máte k něco citový vztah a prostě ho dáte pryč? Poradím Vám, nic většího si nekupujte! Jednoduše i žako, může být časem jiný než na začátku. Může být neštastný, pes taky ....a dát ho pryč není řešení....promiňte, nepatřím mezi ty, kteří rádi kritizují....ale tohle se mi zdá od Vás nezodpovědné.

Chvíli mi trvalo pochopit, proč se stejný papoušek choval v různých bytech jinak. A pak mi to došlo - v panelu se mu jeho hlas ozývá s pro nás v podstatě nepostřehnutelnou prodlevou. Nejen to zvyšuje výslední hluk, ale asi to ptáče dokáže vnímat jako "odpověď" a navíc, když vidí svůj obraz ve velkých zrcadlech, tak stále "toho druhého" volá. V staré cihlové bytovce se to úplně změnilo a byl perfektní... A to se nemusí týkat jen andulky.
Jinak mám i žaka, což je již velký druh, a také není nadmíru hlučný. Spíše má své chvilky "povídání", kdy zkouší nejen slova, ale i různé, často asi vymyšlené zvuky, píská si melodie a zkouší, jestli to po něm dokážeme zopakovat. Když ano, tak ji obmění. Jen vyžaduje hoooodně pozornosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
víte co já nechápu? koupíte si papouška, máte k něco citový vztah a prostě ho dáte pryč? Poradím Vám, nic většího si nekupujte! Jednoduše i žako, může být časem jiný než na začátku. Může být neštastný, pes taky ....a dát ho pryč není řešení....promiňte, nepatřím mezi ty, kteří rádi kritizují....ale tohle se mi zdá od Vás nezodpovědné.

zadavatelka přece uvažuje o tom, jak právě (z citových důvodů) řešit dost těžko řešitelný problém. V panelákovém bytě chov kakariků není to nejrozumnější řešení. Kakariki se neupne na svého majitele jako žako, dokonce ani ten ručně dokrmený. Když by se samička mohla dostat do velké voliéry a odchovávat mladé, myslíte, že by jím tím bylo ublíženo? Zadavatelka přece za to nemůže, že si koupila samečka, který začal snášet vejce. Když problém bude přetrvávat, myslíte, že oboustranné trápení je lepší variantou?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
víte co já nechápu? koupíte si papouška, máte k něco citový vztah a prostě ho dáte pryč? Poradím Vám, nic většího si nekupujte! Jednoduše i žako, může být časem jiný než na začátku. Může být neštastný, pes taky ....a dát ho pryč není řešení....promiňte, nepatřím mezi ty, kteří rádi kritizují....ale tohle se mi zdá od Vás nezodpovědné.

Myslím, že jste mě opravdu nepochopil(a) - my tu naši holku nechceme dát "jen tak" pryč, ale docela nás frustruje to, jak je nešťastná, protože její hnízdící pud je opravdu velmi silný. Ono nejde o to, že by nám vadilo, že je jiná než na začátku - ale dívat se na to, jak neustále dokola snáší vejce, posedává na větvi a neustále nás smutně "volá" - aby vzápětí mohla tokat, není nic příjemného pro nás, a myslím že to není nic moc život ani pro ni. Proto jsem napsala sem do diskuse o radu, přičemž možnost dát ji do voliéry chovateli byla zvažována jako poslední. Takže pokud máte konstruktivní radu, jak jí pomoci (aniž bychom museli přikupovat samce), tak sem s ní a opravdu mi uděláte velkou radost - já totiž i když k ní mám citový vztah, tak nechci být takový sobec, abych si ji nechala za každou cenu, když vím, že u nás asi není spokojená. Pokud by mě na ní nezáleželo a brala jsem to tak, jak se domníváte, tak bych ji prostě dala do zverimexu anebo bych ji nechala, ať se klidně v kleci usnáší do vyčerpání, a bylo by vyřešeno. A co se týče pořízení většího papouška, napsala jsem, že právě proto že jsme časově vytížení tak víme, že toto nejde, takže Vaši poznámku nechápu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zadavatelka přece uvažuje o tom, jak právě (z citových důvodů) řešit dost těžko řešitelný problém. V panelákovém bytě chov kakariků není to nejrozumnější řešení. Kakariki se neupne na svého majitele jako žako, dokonce ani ten ručně dokrmený. Když by se samička mohla dostat do velké voliéry a odchovávat mladé, myslíte, že by jím tím bylo ublíženo? Zadavatelka přece za to nemůže, že si koupila samečka, který začal snášet vejce. Když problém bude přetrvávat, myslíte, že oboustranné trápení je lepší variantou?

Zadavatelka - děkuji za pochopení, opravdu to pro mě není jednoduché, a poznámky typu že se papouška zbavuji pro nic za nic mi nepřidají

ale takové příspěvky jsou na tomto diskuzním fóru zcela normální. Chápu tu situaci, umím si představit, jak se člověk, hlavně žena, při pohledu na tuto marnou mateřskou snahu cítí. Osobně bych to na Vašem místě asi řešila tím přesunem do chovu, protože i když se to na čas upraví, po nějaké době se to asi opět vrátí. Nebo to vyzkoušejte, jestli se to tak bude dít a jak často. Neberte to jako radu, jen jako můj pohled na problém. Zkuste se zeptat nějakého chovatele, jestli by ho nezmírnila "umělá" vajíčka, na kterých by seděla, než by ji to přirozeně přešlo. S tím zkušenosti nemám, ale diskuzí o tom, jak osamocené samičky různých druhů (andulky, korely...) snášejí neoplozená vajíčka a snaží se je vysedět, je více. Ale ani pohled na samečka pářícího se s nějakým předmětem není zrovna veselý, nejde však o celodenní stres a depresi.

Nesouhlasím, že V panelákovém bytě chov kakariků není to nejrozumnější řešení. měl jsem samotného samečka a najednou to na něj přijde a jeho chování se změní. něco mu chybí - samička. Tak jsem Ferdovi dal samičku a loni měli 2 hnízda a 5 mladých, nyní pípají 2 mladý. A mám je v bytě, v kleci 180x60x120cm a jsou spokojeni. K dispozici mají nízkou budku, do které vidím a je prima pozorovat, jak se samička věnuje krmení, i když pořád sedí na ještě nevylíhlých vejcích a nyní většinou krmí mladé samec.
Pak je zážitek, když mláďata koukají z budky ven, jejich vylítnutí z budky, první pokusy o létání...pak jsou mladí vhodní k ochočení, protože jsou zvyklí na ruch kolem sebe a lidi se nebojí. Jsou to nenaroční a pohodoví ptáci..skoro vůbec nejsou slyšet....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

panebože, i kdyby si pořídila samce, může to být stejné! Může taky smutnit....prostě s tím se má počítat ....taky jsem si koupil dřív samečka, pořád krmil hračku, tak dostal samici, oba se ochočili krásně. Vyvedli hodně mladých a v paneláku, co je na tom špatného? Ted jsou u nových majitelů a jsou ochočením, jak psala paní níže...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nesouhlasím, že V panelákovém bytě chov kakariků není to nejrozumnější řešení. měl jsem samotného samečka a najednou to na něj přijde a jeho chování se změní. něco mu chybí - samička. Tak jsem Ferdovi dal samičku a loni měli 2 hnízda a 5 mladých, nyní pípají 2 mladý. A mám je v bytě, v kleci 180x60x120cm a jsou spokojeni. K dispozici mají nízkou budku, do které vidím a je prima pozorovat, jak se samička věnuje krmení, i když pořád sedí na ještě nevylíhlých vejcích a nyní většinou krmí mladé samec.
Pak je zážitek, když mláďata koukají z budky ven, jejich vylítnutí z budky, první pokusy o létání...pak jsou mladí vhodní k ochočení, protože jsou zvyklí na ruch kolem sebe a lidi se nebojí. Jsou to nenaroční a pohodoví ptáci..skoro vůbec nejsou slyšet....

Zadavatelka - přiměl jste mě k zamyšlení, že bychom teda té naší "nešťastnici" pořídili partnera - protože se ale v této oblasti vůbec neorientuji, chtěla bych se zeptat - jak moc velké je riziko, že si samice s nově pořízeným samcem "nesedne" (tj. abychom pak nemuseli kupovat ještě jednu klec a v podstatě tím nic nevyřešili). Má volieru o rozměrech 79 x 67,5 x 167 cm - bude to pro dva dostatečná velikost? A další otázka - jak dobře se udávají mláďata (zvlášť když nebudou kroužkovaná) - mám strach, abychom pak neměli klec plnou mladých a nevěděli co s nimi...A poslední dotaz - jak často do roka mívají mladé - je to podle toho, jak jim nabídneme hnízdní budku, nebo prostě mají nějaký svůj "rytmus" a hotovo (omlouvám se za - pro chovatele - "stupidní" dotazy, ale opravdu jsem nikdy neplánovala chovat, tudíž mé vědomosti jsou na nule). Děkuji.

http://www.ondra-hala.estranky.cz/clanky/clanky/kakariki.html

podrobnosti dohledejte například mailem některému chovateli, nebo se zeptejte chovatele, od něhož budete samečka kupovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka - přiměl jste mě k zamyšlení, že bychom teda té naší "nešťastnici" pořídili partnera - protože se ale v této oblasti vůbec neorientuji, chtěla bych se zeptat - jak moc velké je riziko, že si samice s nově pořízeným samcem "nesedne" (tj. abychom pak nemuseli kupovat ještě jednu klec a v podstatě tím nic nevyřešili). Má volieru o rozměrech 79 x 67,5 x 167 cm - bude to pro dva dostatečná velikost? A další otázka - jak dobře se udávají mláďata (zvlášť když nebudou kroužkovaná) - mám strach, abychom pak neměli klec plnou mladých a nevěděli co s nimi...A poslední dotaz - jak často do roka mívají mladé - je to podle toho, jak jim nabídneme hnízdní budku, nebo prostě mají nějaký svůj "rytmus" a hotovo (omlouvám se za - pro chovatele - "stupidní" dotazy, ale opravdu jsem nikdy neplánovala chovat, tudíž mé vědomosti jsou na nule). Děkuji.

velikost stačí..odchov jednou za rok při předložení budek, odchovy prodáte velmi dobře, protože když mladé budete často brát i z budky do ruky (od určitého věku), budou velmi ochočené...a ochočený papoušk se prodává dobře...:)

Pokud ptáky neprodáte pořád funguji zvěrimexy a výkup...

klidně se dál ptejte, kakariky nechovám, ale mám doma v paneláku andulky a korely:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka - přiměl jste mě k zamyšlení, že bychom teda té naší "nešťastnici" pořídili partnera - protože se ale v této oblasti vůbec neorientuji, chtěla bych se zeptat - jak moc velké je riziko, že si samice s nově pořízeným samcem "nesedne" (tj. abychom pak nemuseli kupovat ještě jednu klec a v podstatě tím nic nevyřešili). Má volieru o rozměrech 79 x 67,5 x 167 cm - bude to pro dva dostatečná velikost? A další otázka - jak dobře se udávají mláďata (zvlášť když nebudou kroužkovaná) - mám strach, abychom pak neměli klec plnou mladých a nevěděli co s nimi...A poslední dotaz - jak často do roka mívají mladé - je to podle toho, jak jim nabídneme hnízdní budku, nebo prostě mají nějaký svůj "rytmus" a hotovo (omlouvám se za - pro chovatele - "stupidní" dotazy, ale opravdu jsem nikdy neplánovala chovat, tudíž mé vědomosti jsou na nule). Děkuji.

Paní, nelámejte si s tím vůbec hlavu. A vůbec se nenechejte zatlačit tady některými exoty do kouta s koupí samce, o něhož vůbec nestojíte. Váš kakariki snáší vejce. To se teda asi přestane točit Zeměkoule. Nejste ani první a ani poslední, kdo chová snášející samici v kleci. Jednoduše vejce odstraňte a hotovo. Snášení může dosti podporovat krmení živočišnými bílkovinami = nejčastěji natvrdo uvařené vejce, ale třeba i rohlíky. Takže tyto pochoutky bych omezil a tím těch vajec tolik nebude. Stačí? Zbytečně si budete komplikovat život něčím, o co nemáte zájem. Ať vám dělá radost.

Kakarik odchovává klidně i 4x do roka,když ho necháte ale tím strašně vysilujete samici a snižujete počet oplozených vajec.Samice klidně začne znova snášet,ikdyž má v budce nově vylíhlé mladé a začne mladé vyhánět z budky.Tak je musíte odebrat a dát do otevřené budky aby je mohl samec krmit.Důležité je aby pták měl možnost koupání(samička tak udržuje vlhkost vajec,aby nevyschla),jinak se vám stane,že vejce budou prázdná.Pokojová teplota jim moc nesvětší.
Doufám,že jsem vás neodradil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka - přiměl jste mě k zamyšlení, že bychom teda té naší "nešťastnici" pořídili partnera - protože se ale v této oblasti vůbec neorientuji, chtěla bych se zeptat - jak moc velké je riziko, že si samice s nově pořízeným samcem "nesedne" (tj. abychom pak nemuseli kupovat ještě jednu klec a v podstatě tím nic nevyřešili). Má volieru o rozměrech 79 x 67,5 x 167 cm - bude to pro dva dostatečná velikost? A další otázka - jak dobře se udávají mláďata (zvlášť když nebudou kroužkovaná) - mám strach, abychom pak neměli klec plnou mladých a nevěděli co s nimi...A poslední dotaz - jak často do roka mívají mladé - je to podle toho, jak jim nabídneme hnízdní budku, nebo prostě mají nějaký svůj "rytmus" a hotovo (omlouvám se za - pro chovatele - "stupidní" dotazy, ale opravdu jsem nikdy neplánovala chovat, tudíž mé vědomosti jsou na nule). Děkuji.

Klec delka 150cm uplne staci mam tak udelano 6.Partneri si na sebe rychle zvyknou,je to nenarocny druh i na odchov,jestli je nebudete kroužkovat tak je stejne prodate.,Ja rocne prodam vse ,i nektere nejsou krouzkovane. Budku jim po tretim hnizdeni odebiram jelikož by sedeli jak slepice.Jestli chcete vedet vice dejte kontakt,odpovim.,i mohu poslat fota chovu.Mnoho stesti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka - přiměl jste mě k zamyšlení, že bychom teda té naší "nešťastnici" pořídili partnera - protože se ale v této oblasti vůbec neorientuji, chtěla bych se zeptat - jak moc velké je riziko, že si samice s nově pořízeným samcem "nesedne" (tj. abychom pak nemuseli kupovat ještě jednu klec a v podstatě tím nic nevyřešili). Má volieru o rozměrech 79 x 67,5 x 167 cm - bude to pro dva dostatečná velikost? A další otázka - jak dobře se udávají mláďata (zvlášť když nebudou kroužkovaná) - mám strach, abychom pak neměli klec plnou mladých a nevěděli co s nimi...A poslední dotaz - jak často do roka mívají mladé - je to podle toho, jak jim nabídneme hnízdní budku, nebo prostě mají nějaký svůj "rytmus" a hotovo (omlouvám se za - pro chovatele - "stupidní" dotazy, ale opravdu jsem nikdy neplánovala chovat, tudíž mé vědomosti jsou na nule). Děkuji.

Dobrý den, klec stačí, protože se jedná o "lezavé" ptáky". Nemyslete, že když si pořídíte samce, že samice bude dále snášet, spíše ji to utlumí v pudech. Chvilku bude trvat, než si na samce zvykne a pokud jí nekoupíte nadrženýho kaňoura, ale mladýho samečka, tak se nemusíte bát, že budou do zimy mladý. Nemám žádný problém s prodejem výhradně přes internet za "lidovou" cenu. Chovám různé papoušky 40 let a po zkušenostech taky nekroužkuji (různé druhy papoušků, různě snášejí vyrušování v budce). Zásadně nechám hnízdit max. 2 x do roka. Garantuji vám, že najednou se povaha samičky změní a budete moci pozorovat, jak si se samečkem rozumí. Jestli tady někdo chovatelům nadává do exotů taky svědčí o jeho IQ. Je to jen na vás. fanpap@atlas.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Paní, nelámejte si s tím vůbec hlavu. A vůbec se nenechejte zatlačit tady některými exoty do kouta s koupí samce, o něhož vůbec nestojíte. Váš kakariki snáší vejce. To se teda asi přestane točit Zeměkoule. Nejste ani první a ani poslední, kdo chová snášející samici v kleci. Jednoduše vejce odstraňte a hotovo. Snášení může dosti podporovat krmení živočišnými bílkovinami = nejčastěji natvrdo uvařené vejce, ale třeba i rohlíky. Takže tyto pochoutky bych omezil a tím těch vajec tolik nebude. Stačí? Zbytečně si budete komplikovat život něčím, o co nemáte zájem. Ať vám dělá radost.

Také si myslím, že zakrátko ten nápad olitujete. To není zlomyslnost, kakariki je vskutku "slepice" (nemyslím to pejorativně). Hrabe, dělá nepořádek, potřebuje hlínu, vodu, kterou rozcáká, snáší vejce pokud to jde... do venkovní voliéry, kde se může proletět, ano, ale doma chov... tož, čiňte, jak Vám srdce a rozum kážou - pokud se shodnou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také si myslím, že zakrátko ten nápad olitujete. To není zlomyslnost, kakariki je vskutku "slepice" (nemyslím to pejorativně). Hrabe, dělá nepořádek, potřebuje hlínu, vodu, kterou rozcáká, snáší vejce pokud to jde... do venkovní voliéry, kde se může proletět, ano, ale doma chov... tož, čiňte, jak Vám srdce a rozum kážou - pokud se shodnou.

Každý pták hrabe a dělá nepořádek...
do venkovní voliéry by každý rád, ale nemá každý takové podmínky.
Jenom proboha nepište, že pak ať nic nechová!!!

Zadavatelka - děkuji moc za příspěvky všech, zareaguji souhrnně. Zaprvé jsem napsala ve špatném pořadí rozměry klece, tj. máme 167 výška x 79 délka x 67,5 šířka - pořád je to dostatečná velikost pro pár? (samici jsme pouštěli 2x denně proletět po bytě, když o to stála a neměla tu svou snášecí mánii). S nepořádkem se počítalo, je to přeci jen živý tvor - vaničku má uzavřenou, takže vodu necáká, hlínu a drn má v míse se zvýšenými okraji a můžu říct, že spíše jsem byla příjemně překvapena - předtím jsme měli kanára, potom zebřičky, a ti nadělali snad 2x víc nepořádku jak tenhle papoušek. Prosté odebrání vajec nepomohlo, i tak dokončila sérii 9 kusů (poté co jsem jí odebrala první dvě vejce jsem jí zbytek raději ponechala, někde píšou, že odebrání vajec naopak snášení podporuje). Teď po 14 dnech klidu rozjela druhou sérii, už máme 3 vejce. Bílkoviny ani pamlsky typu rohlík nebo piškot předtím nedostávala, krmena pouze směsí zrní, ovoce, v sezoně traviny se semínky (lipnice a spol.). Teď když snáší jak potrhlá tak jsem jí začala dávat tvrdý sýr a občas vejce, myslím, že přece jen by měla odněkud brát energii. Sépiová kost a minerální kámen je v kleci od začátku. Pokud by nově pořízený samec snášení naopak utlumil, nemohl by mi udělat větší radost. Ještě jednou děkuji všem moc za rady.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka - děkuji moc za příspěvky všech, zareaguji souhrnně. Zaprvé jsem napsala ve špatném pořadí rozměry klece, tj. máme 167 výška x 79 délka x 67,5 šířka - pořád je to dostatečná velikost pro pár? (samici jsme pouštěli 2x denně proletět po bytě, když o to stála a neměla tu svou snášecí mánii). S nepořádkem se počítalo, je to přeci jen živý tvor - vaničku má uzavřenou, takže vodu necáká, hlínu a drn má v míse se zvýšenými okraji a můžu říct, že spíše jsem byla příjemně překvapena - předtím jsme měli kanára, potom zebřičky, a ti nadělali snad 2x víc nepořádku jak tenhle papoušek. Prosté odebrání vajec nepomohlo, i tak dokončila sérii 9 kusů (poté co jsem jí odebrala první dvě vejce jsem jí zbytek raději ponechala, někde píšou, že odebrání vajec naopak snášení podporuje). Teď po 14 dnech klidu rozjela druhou sérii, už máme 3 vejce. Bílkoviny ani pamlsky typu rohlík nebo piškot předtím nedostávala, krmena pouze směsí zrní, ovoce, v sezoně traviny se semínky (lipnice a spol.). Teď když snáší jak potrhlá tak jsem jí začala dávat tvrdý sýr a občas vejce, myslím, že přece jen by měla odněkud brát energii. Sépiová kost a minerální kámen je v kleci od začátku. Pokud by nově pořízený samec snášení naopak utlumil, nemohl by mi udělat větší radost. Ještě jednou děkuji všem moc za rady.

Kupte samecka a mate klid,co se tyce rozmeru,je to na hrane ta delka,ale vy je stejne občas pustite po byte.Kdysi když se u nas obevili kakarici,nebylo jich tak hodne-par me tenkrad vysel na tisícovku tak sem je mel ze zacatku tez doma.navecer sem je poustel,prolitali se a sami zas vlezly do klece,kde měli 6mladych.

Hned bych si ji aj vzala;-).pořidte samečka a bude to ok mlade pak udate;-)

Vejce a sýr nedávejte, o to víc pak bude snášet. Ale opravdu bych zkusila pořídit samečka. Klec je ok. A nakonec tím nic nepokazíte. Když to nebude k tomu, můžete je pak třeba při nejhorším prodat jako chovný pár. A když to bude v pohodě, tak vám to udělá radost. Každopádně, pokud jste časově zaneprázdněni, stejně si nemůžete pořizovat papouška jen samotného, vždy v páru. Takže bych pořídila samečka a pak by se vidělo. Eli