Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

9.6.2014 21:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.3

dobrý den mladí agapornisové po vylétnutí namají letky myslíte že jim to doroste nebo se jedná o nemoc

Neregistrovaný uživatel

9.6.2014 23:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

fotku, nebo nejlépe zkontrolovat vypadlá pírka, jestli nemají krevní sraženiny... agapornisové patří mezi druhy citlivé na polyomavirus, který u andulek známe jako BFD (franc. pelichání).

Neregistrovaný uživatel

10.6.2014 22:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.19

Nazdar Borečku dej jim kořalu

Neregistrovaný uživatel

10.6.2014 22:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.200

Dobrý den.

Slavné PBFD a polyom. nechejme nakonec. Nejsou rodiče mláďat příbuzní již nějakou tu generaci pozadu? Například u agapornisů lilianae se tohle dělo právě díky páření velmi příbuzných ptáků po několik generací.

S chovatelským pozdravem M. Štěpán

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 08:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

Polyomavirus nemusí nechávat na konec, stačí zkontrolovat pírka, to nic nestojí. Ne každý inbreeding se projevuje negat. důsledky - jde jenom o možnost zplození homozygotů pro nějakou "zlou" recesivní genetickou mutaci, která se u heterozygotů projevit nemusí, protože jeden z dvojice příslušných genů od jednoho z rodičů je OK. Průšvih je, když se "špatná" mutace zdědí od obou rodičů (vzniká pro danou mutaci homozygot), což je u potomků příbuzných jedinců tvořících pár větší pravděpodobnost - samozřejmě, když jsou nositeli této mutace. Může se to dokonce stát i u nepřibuzných jedinců tvořících pár, nakonec podobně se v lidské populaci objevuje cystická fibróza nebo fenylketonurie. Jsou to autosomálně recesivní genetické poruchy, které se projeví u jedinců, kteří zdědili po obou rodičích "špatnou" formu genu (alelu).
Jen méně pravděpodobné je, že by se u vzdálených párů z různých chovů (vašeho a tazatele) projevila při inbreedingu (příbuzeňském párování) zcela stejná "špatná" mutace - třeba nedorůstající letky... Ledaže by byla mezi agapornisy hodně rozšířena. Nicméně by pak letky z tohoto genetického důvodu chyběly poměrně často. Takže ty "slavné" nemoci by mohly být přece jen mnohem pravděpodobnější příčinou. A to není problém odhalit i bez veterináře.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 08:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.183.35

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.

Slavné PBFD a polyom. nechejme nakonec. Nejsou rodiče mláďat příbuzní již nějakou tu generaci pozadu? Například u agapornisů lilianae se tohle dělo právě díky páření velmi příbuzných ptáků po několik generací.

S chovatelským pozdravem M. Štěpán

Souhlasím s názorem pana M. Štěpána, nemoci bych nechal až nakonec. Nechci zde rozpoutat bouřlivou diskusi o výskytu nemocí v chovech. Stejně tak by jsme se mohli byvit o nárustu veterinárních lékařů kteří nemají do čeho pýchnout. Za dobu co chovám agapornise sem se nesetkal ani ve svém chovu ani u kolegů s nemocemi jako PBFD, nebo Polymavirus, některé větší ptáky mám schválně otestované. Tím nechci říct, že se tyto nemoci u agapornisů nevyskytují.
Teď ale k tématu pro tazatele. Je důležité vědět zda letky vykousaly rodiče a nebo ne. Docela běžně se stává, že rodičům něco ve výživě chybí a proto okusují letky, po prvním přepeření většinou letky dorůstají. Velmi pravděpodobné je a to už zde zmínili kolegové, že se může jednat o příbuzné ptáky. Stejně tak se může jednat o poruchu rodičů, kteří byli od svých rodičů taky škubáni.
Osobně jsem vaše mláďata neviděl, tak nemohu posoudit, ale už teď mohu říci, že pokud jsou letky moc vykousané, tak bohužel nedorostou. I s tímto se setkávám a ani po přepeření nedorůstají. Vložte sem fotky.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 10:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

ale já jsem nepsala, že jistě JE TO polyomavirus, jen že si má prohlédnout pírka, že případná tato příčina by se mohla v nich objevit. Agapornisové jsou na APV citliví. Nebo ty letky nikde nejsou, protože vůbec nevyrostly?
Nakonec to snad by udělal asi každý... Vy ne? Na těch pírkách můžete objevit i to, jestli byla vytržena nebo vykousaná. Ale máte pravdu, byl to blbý nápad.
Jinak, pokud by zdravým mláďatům rodiče letky (? fakt jenom letky ?) vytrhali nebo vykousali, proč by jim - když nejde o nemoc - neměly narůst nové?

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 13:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.3

dobrý den mladí jsou od páru který měl loni vyvedli 2* mladé a v pořádku neměli by být ani příbuzní protože jsem je kupoval jinde vyfotím mladé a dám foto

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 14:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.200

Dobrý den.

Určitě bych nechtěl tvrdit, že polyomavirus a pbfd neexistuje či že to není vážné onemocnění.
Jen nevím, kde se berou neustálé pověry, že jsou agapornisové a další malí ptáci hodně citliví na tyto onemocnění. Vždyt naprostá většina testovaných ptáků jsou větší druhy papoušků. Agapornise a další menší druhy netestuje drtivá většina chovatelů a ani se jim nedivím, je to nereálné. Takže jen nechápu, z čeho neustále lidé soudí, že jsou největšími přenašeči. Osobně zastávám názor, že daleko větší riziko představují chovy větších vzácnějších a dražších ptáků, jelikož zde už jde o velké peníze a chovatelé se snaží udržet ptáky s jasnými příznaky a snaží se je léčit a udržet za každou cenu v chovu. U chovu menších ptáků se problematičtější ptáci vyřazují z chovu daleko častěji a pokud nejsou další páry oslabeny, je velmi malé riziko přenosu. To je však jen můj názor.


M. Štěpán

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 15:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.

Určitě bych nechtěl tvrdit, že polyomavirus a pbfd neexistuje či že to není vážné onemocnění.
Jen nevím, kde se berou neustálé pověry, že jsou agapornisové a další malí ptáci hodně citliví na tyto onemocnění. Vždyt naprostá většina testovaných ptáků jsou větší druhy papoušků. Agapornise a další menší druhy netestuje drtivá většina chovatelů a ani se jim nedivím, je to nereálné. Takže jen nechápu, z čeho neustále lidé soudí, že jsou největšími přenašeči. Osobně zastávám názor, že daleko větší riziko představují chovy větších vzácnějších a dražších ptáků, jelikož zde už jde o velké peníze a chovatelé se snaží udržet ptáky s jasnými příznaky a snaží se je léčit a udržet za každou cenu v chovu. U chovu menších ptáků se problematičtější ptáci vyřazují z chovu daleko častěji a pokud nejsou další páry oslabeny, je velmi malé riziko přenosu. To je však jen můj názor.


M. Štěpán

1/ polyomavirus způsobuje bfd, ne pbfd - to způsobuje cirkovirus
2/ polyomavirů je tolik druhů, že i lidé "mají" několik "vlastních", i delfíni, orangutani, makaky, sloni... a samozřejmě ptáci - avian polyomavirus, tedy ptačí polyomavirus. I těch je více typů. U některých větších ptáků, i papoušků, zatím nebyl potvrzen (myslím, že to platí třeba pro žaky - ti však onemocní třeba na pbfd, tedy cirkovirózou), zato u agapornisů se potvrdil i mezi odchytovými divými ptáky. Na rozdíl od andulek, které v dospělosti nákazu překonávají bez klinických příznaků, agapornisové prý onemocní i starší. Již 4 měsíční zdravá andulka přítomnost viru zvládne bez komplikací, u agošů je kritické období až do věku 1 roku (píšou, ale odhadovala bych to spíše o něco méně - tak do prvního přepeření - ale to je můj spíše pocit než zkušenost).
Ptačí polyomavirus byl odhalen u mnohých malých stěhovavých pěvců. Ale to neznamená, že jsou k smrti nemocní, že se z toho nedostanou a vyhynou. Často vlastně se detekuje přítomnost protilátek prokazujících, že se imunitní systém s APV (avian polyomavirus) setkal a popral. Ne, že pták je stále jeho přenašečem.
3/ Agapornisové jsou citliví také na cirkovirus - ale to je info jen pro doplnění.

To však je jen na margo té teoretické debaty. Opeření křídel na fotkách zjevně není v pořádku, nicméně to pírko na fotce vypadá zcela OK. Jestli je od mláděte, vypadá na čistě vytržené. Je již plně vyvinuté - není vypadnuté z dospělého jedince? V každém případě je potřebné počkat - jestli jde o peří vytrhané rodiči, mělo by dorůst. Pokud samozřejmě ve voliéře není "nikdo", kdo by nelétavá mláďata oškubával. Jinak takováto mláďata bych doporučila těm, co chtějí ochočit malého papouška. S velikou pravděpodobností časem budou mít zcela normální opeření a za ten čas se krásně ochočí a mohou být velmi přítulní - až tak, že si zalezou i do rukávu, pod triko... což andulka neudělá (možná výjimečně). Člověk jim zároveň jako nelétavcům poskytne lepší ochranu a péči. Je možné je brát ven bez rizika uletění a potřeby diskutabilního zastřihávání křídel.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 20:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.200

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
1/ polyomavirus způsobuje bfd, ne pbfd - to způsobuje cirkovirus
2/ polyomavirů je tolik druhů, že i lidé "mají" několik "vlastních", i delfíni, orangutani, makaky, sloni... a samozřejmě ptáci - avian polyomavirus, tedy ptačí polyomavirus. I těch je více typů. U některých větších ptáků, i papoušků, zatím nebyl potvrzen (myslím, že to platí třeba pro žaky - ti však onemocní třeba na pbfd, tedy cirkovirózou), zato u agapornisů se potvrdil i mezi odchytovými divými ptáky. Na rozdíl od andulek, které v dospělosti nákazu překonávají bez klinických příznaků, agapornisové prý onemocní i starší. Již 4 měsíční zdravá andulka přítomnost viru zvládne bez komplikací, u agošů je kritické období až do věku 1 roku (píšou, ale odhadovala bych to spíše o něco méně - tak do prvního přepeření - ale to je můj spíše pocit než zkušenost).
Ptačí polyomavirus byl odhalen u mnohých malých stěhovavých pěvců. Ale to neznamená, že jsou k smrti nemocní, že se z toho nedostanou a vyhynou. Často vlastně se detekuje přítomnost protilátek prokazujících, že se imunitní systém s APV (avian polyomavirus) setkal a popral. Ne, že pták je stále jeho přenašečem.
3/ Agapornisové jsou citliví také na cirkovirus - ale to je info jen pro doplnění.

To však je jen na margo té teoretické debaty. Opeření křídel na fotkách zjevně není v pořádku, nicméně to pírko na fotce vypadá zcela OK. Jestli je od mláděte, vypadá na čistě vytržené. Je již plně vyvinuté - není vypadnuté z dospělého jedince? V každém případě je potřebné počkat - jestli jde o peří vytrhané rodiči, mělo by dorůst. Pokud samozřejmě ve voliéře není "nikdo", kdo by nelétavá mláďata oškubával. Jinak takováto mláďata bych doporučila těm, co chtějí ochočit malého papouška. S velikou pravděpodobností časem budou mít zcela normální opeření a za ten čas se krásně ochočí a mohou být velmi přítulní - až tak, že si zalezou i do rukávu, pod triko... což andulka neudělá (možná výjimečně). Člověk jim zároveň jako nelétavcům poskytne lepší ochranu a péči. Je možné je brát ven bez rizika uletění a potřeby diskutabilního zastřihávání křídel.

Dobrý večer. mezi slovem polyomavirus a PBFD používám spojku "a", nebojte vím dobře, že jsou to dvě rozdílné nemoci. nezlobte se, ale zatím v této problematice vidím samé "nejspíše", "prý" atd. a to i ve veterinárních zdrojích. Nesrovnávejte nesrovnatelné. populace v přírodě je citlivá na urfčité věci díky faktorům, kterým musí čelit, chov v zajetí je úplně jiná parketa s úplně jinými podmínkami. Chtěl jsem jenom říct, že nemůžeme mít absolutně pojetí, jak jsou na tom agapornisové a ostatní menší ptáci v zajetí s viry, jelikož se testují absolutně sporadicky. obrázek si můžeme udělat jen u vzácných druhů, které se testují daleko více. Tak z čeho vyplývají tyto pověry?

M. Štěpán

Neregistrovaný uživatel

11.6.2014 22:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.33

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den mladí jsou od páru který měl loni vyvedli 2* mladé a v pořádku neměli by být ani příbuzní protože jsem je kupoval jinde vyfotím mladé a dám foto

Pouze k této větě - nemoc se při prvním hnízdění projevit nemusí.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2014 06:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

Cit: Tak z čeho vyplývají tyto pověry?

Asi ze zkušeností a výzkumů. Třeba v roce 2004 propukla na Slovensku velká epidemie polyomavirózy u korel a testy prokázali jednoznačně tuto příčinu. Mláďata hromadně hynula v hnízdech ve věku kolem sedm dní. Píše se o tom i v odborném článku, jehož spoluautorem je MVDr. Tukač (http://vri.cz/docs/vetmed/52-5-193.pdf). Kromě jiného se v něm uvádí (jako i v jiných zdrojích), že kromě andulek a korel na polyomavirus jsou citlivé další druhy, a to nejen ty menší - třeba i ary, elekty, alexandři, pyrury, aratingy a agapornisové. Je faktem, že běžně v chovech se testy dělat nedávají, když třeba z nevysvětlitelných příčin uhynou mláďata při akutní polyomaviróze, tak to chovatel svede na bakteriální nákazu (což samozřejmě může být také příčinou), nechá si případně vynadat zde v diskuzi, jaký je břídil, a tím to hasne.
Ale stále nechápu, když napíšu - zkontrolujte pírka pro případ APV, tak odepíšete, že to až v poslední řadě a podezíráte genetické příčiny, jež jsou podstatně méně pravděpodobné a navíc ty testy by byly hodně nákladné, takže prakticky nerealizovatelné. Opakuji, že inbreeding jen zvyšuje riziko výskytu nemocí vázaných na dědičnost geneticky recesivních "špatných" mutací - protože se zvýší pravděpodobnost, že to potomek zdědí po otci i matce, kteří jako příbuzní mají větší pravděpodobnost, že případnou takovou mutaci mají oba. Kdybyste se zapletl se sestřenicí, vůbec to neznamená, že vaši potomkové budou automaticky fyzicky nebo mentálně nemocní. Stejně to mohou být zdatní a chytří lidé. Nakonec inbreedingu se v šlechtění nedalo vyhnout. Ale to jen na okraj, že jsem se rozepsala.
Spíše by mě zajímalo, jak se vysvětluje to tvrzení, že ptáci škubou sebe případně jiné jedince proto, že jim něco v stravě chybí. Již jsem to nejednou slyšela/četla. Kdyby v tom byla příčina, tak je to jednoduše dávno řešitelné, přece není problém poznat detailní složení ptačího pera. Proč to ve stejném chovu některé ptáky stejného druhu dělají a jiné ne?

Neregistrovaný uživatel

12.6.2014 22:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.200

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cit: Tak z čeho vyplývají tyto pověry?

Asi ze zkušeností a výzkumů. Třeba v roce 2004 propukla na Slovensku velká epidemie polyomavirózy u korel a testy prokázali jednoznačně tuto příčinu. Mláďata hromadně hynula v hnízdech ve věku kolem sedm dní. Píše se o tom i v odborném článku, jehož spoluautorem je MVDr. Tukač (http://vri.cz/docs/vetmed/52-5-193.pdf). Kromě jiného se v něm uvádí (jako i v jiných zdrojích), že kromě andulek a korel na polyomavirus jsou citlivé další druhy, a to nejen ty menší - třeba i ary, elekty, alexandři, pyrury, aratingy a agapornisové. Je faktem, že běžně v chovech se testy dělat nedávají, když třeba z nevysvětlitelných příčin uhynou mláďata při akutní polyomaviróze, tak to chovatel svede na bakteriální nákazu (což samozřejmě může být také příčinou), nechá si případně vynadat zde v diskuzi, jaký je břídil, a tím to hasne.
Ale stále nechápu, když napíšu - zkontrolujte pírka pro případ APV, tak odepíšete, že to až v poslední řadě a podezíráte genetické příčiny, jež jsou podstatně méně pravděpodobné a navíc ty testy by byly hodně nákladné, takže prakticky nerealizovatelné. Opakuji, že inbreeding jen zvyšuje riziko výskytu nemocí vázaných na dědičnost geneticky recesivních "špatných" mutací - protože se zvýší pravděpodobnost, že to potomek zdědí po otci i matce, kteří jako příbuzní mají větší pravděpodobnost, že případnou takovou mutaci mají oba. Kdybyste se zapletl se sestřenicí, vůbec to neznamená, že vaši potomkové budou automaticky fyzicky nebo mentálně nemocní. Stejně to mohou být zdatní a chytří lidé. Nakonec inbreedingu se v šlechtění nedalo vyhnout. Ale to jen na okraj, že jsem se rozepsala.
Spíše by mě zajímalo, jak se vysvětluje to tvrzení, že ptáci škubou sebe případně jiné jedince proto, že jim něco v stravě chybí. Již jsem to nejednou slyšela/četla. Kdyby v tom byla příčina, tak je to jednoduše dávno řešitelné, přece není problém poznat detailní složení ptačího pera. Proč to ve stejném chovu některé ptáky stejného druhu dělají a jiné ne?

Paní či slečno, zdravím Vás. Studie Vámi uváděné nemám ničím podloženy a nemůžete srovnávat australské korely s agapornisy. Inbreeding nepodceňujte. Mnoho lidí s ním neumí pracovat a je to také kámen úrazů většiny nemocí, na které jsou ptáci náchylní. Nějaký ten rok zpátky jsem měl stejné problémy u agapornisů lilianae, u mladých vypadávaly letky. Konzultoval jsem problém s mnoha veterináři a svoji domněku mě potvrdili až dlouholetí chovatelé. Testy negativní. U těchto agapornisů se jelo jednu dobu téměř ze stejných zdrojů, teprve až sem přepároval ptáky opravdu nepříbuznými jedinci, problémy naprosto ustaly. Všechny mutace či upevnění určitých linií se stejnými znaky se dělo přes ptáky příbuzné, to nejen u druhů běžnějších, dodnes vím o nezpočet párů amazoňanů které jdou sestra a bratr, následně dále bratr a sestra a tak dále a stejné problémy se opakují. prosím nehrajme si na záchranu planety. Příbuzné páření jsem díkybohu neuplatňoval a snad mě to vydrží. Ono beztak existují dva druhy ptáků, zdravý a ten mrtvý pták. Dobrý chovatel udržuje ty zdravé, a to za každou cenu, nashle

Štěpán

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 00:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.154.126

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cit: Tak z čeho vyplývají tyto pověry?

Asi ze zkušeností a výzkumů. Třeba v roce 2004 propukla na Slovensku velká epidemie polyomavirózy u korel a testy prokázali jednoznačně tuto příčinu. Mláďata hromadně hynula v hnízdech ve věku kolem sedm dní. Píše se o tom i v odborném článku, jehož spoluautorem je MVDr. Tukač (http://vri.cz/docs/vetmed/52-5-193.pdf). Kromě jiného se v něm uvádí (jako i v jiných zdrojích), že kromě andulek a korel na polyomavirus jsou citlivé další druhy, a to nejen ty menší - třeba i ary, elekty, alexandři, pyrury, aratingy a agapornisové. Je faktem, že běžně v chovech se testy dělat nedávají, když třeba z nevysvětlitelných příčin uhynou mláďata při akutní polyomaviróze, tak to chovatel svede na bakteriální nákazu (což samozřejmě může být také příčinou), nechá si případně vynadat zde v diskuzi, jaký je břídil, a tím to hasne.
Ale stále nechápu, když napíšu - zkontrolujte pírka pro případ APV, tak odepíšete, že to až v poslední řadě a podezíráte genetické příčiny, jež jsou podstatně méně pravděpodobné a navíc ty testy by byly hodně nákladné, takže prakticky nerealizovatelné. Opakuji, že inbreeding jen zvyšuje riziko výskytu nemocí vázaných na dědičnost geneticky recesivních "špatných" mutací - protože se zvýší pravděpodobnost, že to potomek zdědí po otci i matce, kteří jako příbuzní mají větší pravděpodobnost, že případnou takovou mutaci mají oba. Kdybyste se zapletl se sestřenicí, vůbec to neznamená, že vaši potomkové budou automaticky fyzicky nebo mentálně nemocní. Stejně to mohou být zdatní a chytří lidé. Nakonec inbreedingu se v šlechtění nedalo vyhnout. Ale to jen na okraj, že jsem se rozepsala.
Spíše by mě zajímalo, jak se vysvětluje to tvrzení, že ptáci škubou sebe případně jiné jedince proto, že jim něco v stravě chybí. Již jsem to nejednou slyšela/četla. Kdyby v tom byla příčina, tak je to jednoduše dávno řešitelné, přece není problém poznat detailní složení ptačího pera. Proč to ve stejném chovu některé ptáky stejného druhu dělají a jiné ne?

Je to presne tak ako píšetesmajlík. Chovy na Slovensku a v Čechách sú obrovsky premorené neliečiteľnými vírusmi, a to najmä vďaka burzám, kde ich chovatelia medzi svojimi zverencami navzájom "povymieňajú", nakoľko tieto choroby sú veľmi ľahko prenosné či už samotnými zakúpenými vtákmi, alebo prenosom prachom z peria alebo trusu na vtáky, ktoré chovatelia nepredali a berú si ich z burzy späť domov prakticky už nakazené kvôli veľkej koncentrácii vtáctva z rôznych chovov (chovatelia môžu vírusy preniesť aj na svojom oblečení!).
Veľmi malý význam v týchto prípadoch má aj karanténa, lebo na väčšine jedincoch sa počas nej žiadne príznaky neprejavia, lebo majú dobre fungujúci imunitný systém. Následne po navrátení takéhoto jedinca medzi ostatné vtáky sa v chove táto choroba rozšíri a zamorí celý chov, pričom dospelé vtáky bývajú pozitívne na vírus, ale pri dobrej opater sú bez viditeľných vonkajších zdravotných problémov. Opakom je však situácia u mláďat, ktoré ešte nemajú plne vyvinutý imunitný systém a vo veľkých množstvách hynú v rôznych stupňoch vývoja (v závislosti od druhu vírusu sú rôzne inkubačné doby a tiež akútna či chronická forma). Prvé hniezdenie býva obvykle úhynmi menej postihnuté, no v tých ďalších sa percento úhynov niekedy blíži až k 100 %.
Ohľadom agapornisov a ich vnímavosťov na BFD môžem uviesť i konkrétny prípad. V minulom roku si jeden môj známy založil chov agapornisov. Nakupoval vtáky od rôznych chovateľov na burze a aj u nich doma. Chová ich po pároch v bedňových klietkach a teraz na jar sa mu vyskytol problém s úhynmi mláďat vo veku cca. 3 - 4 týždne a s horšou liahnivosťou mláďat. Veterinárne vyšetrenia ukázali napadnutie chovu vírusom BFD a môže to celé zrejme "zabaliť".
Záverom by som uviedol iba toľko, že niektorým chovateľom (aj v tejte diskusii) sa nepáčia vyjadrenia o neliečiteľných vírusových ochoreniach typu BFD alebo PBFD a problémy s úhynmi mláďat v chovoch (akútne formy), alebo problémy s operením a zobákom (chronické formy) zvaľujú na zlé krmivo, inbreeding, baktérie atď.. Pritom vo väčšine chovov tieto problémy spôsobujú hlavne uvedené neliečiteľné vírusy, najmä ak sú chovné jedince oslabené nadmerným hniezdením a mláďatám sa od nich nedostáva už tak kvalitnej starostlivosti ako to bolo u mláďat v prvom hniezdení!!!
Nepodceňujme preto tieto vírusové ochorenia a keby sa dali testovať všetky chovy, možno by sme boli nemilo prekvapení výsledkami týchto vyšetrení?!
PS: V diskusii už bolo veľmi veľa "vlákien" ohľadom úhynov mláďat, ale konkrétny výstup po vyšetreniach sme sa už nedozvedeli a odznelo to všetko tak nejako do stratena! Čo myslítesmajlík ktovie prečo?

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 06:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

Ad 154.126
...ja patrím medzi tých, ktorým sa tvrdenia o neliečiteľnosti BFD nepáčia, pretože nie sú pravdivé. Napokon dokola opakujem, ak by polyomaviróza nebola vďaka imunitnému systému (samo)liečiteľná, tak andulky by neboli už vôbec, alebo by patrili medzi vzácne vymierajúce druhy.
To čo píšete: "Následne po navrátení takéhoto jedinca medzi ostatné vtáky sa v chove táto choroba rozšíri a zamorí celý chov, pričom dospelé vtáky bývajú pozitívne na vírus, ale pri dobrej opatere sú bez viditeľných vonkajších zdravotných problémov."
Nie je úplne pravda. Ak by to pravdou bolo, potom by andulky dávno vyhynuli, alebo by boli už len také, ktoré majú absolútnu prirodzenú imunitu - vďaka darwinovskému prirodzenému výberu. A teda by BFD neexistovalo (BFD ako konkrétna nemoc vyletených anduliek).
Veď to domyslite - ak by každá, virus prenášajúca andulka nakazila niekoľko ďalších a žiadna by sa nevyliečila... a tie by nakazili ďalšie... kde by ste po čase zohnali zdravú andulku (agapornisa, pinku... a pod.)??? Platí to pre divé vtáky ako aj pre vtáky v chovoch. Akonáhle by sa napadnutí vtáci, ale bez klinických príznakov mohli množiť a boli by súčasťou kŕdla, za chvílu by bol napadnutý celý kŕdeľ, potom ten ďalší... a potom ten ďalší... Ale to už na diskusných fórach bolo. Opakujem, že sa v krvi odhalia príslušné protilátky neznamená automaticky prítomnosť vírusu. Na niektoré choroby sa po ich prekonaní, či očkovaní získava dlhodobá až doživotná imunita. A to práve tým, že sme ten imunitný systém prinútili vytvárať príslušné protilátky. To, že dospelí vtáci nemajú klinické príznaky len dokazuje, že prírode sa po dostatočne dlhú evolučnú dobu andulky a iné na AVP citlivé vtáky s polyomavírusom strtávali a ich imunitní systém si s tým dokáže poradit. S mláďatmi, ktorých ochranné mechanizmy sa len dotvárajú, je to samozrejme zložitejšie. Celé si to predstavte ako chrípkovú virózu u ľudí. Predstavte si, že ten, kdo sa nakazil, by sa nikdy nevyliečil bez ohľadu na to, či má vážne prejavy, alebo celkom zanedbateľné. Deti bez lekárskej starostlivosti by často umierali...kde by ste po napríklad 100 rokoch našli človeka bez virusu? APV navyše nejakú dobu zostáva "živý"(čo u vírusov nie je správny výraz, takže správne virulentný) aj mimo svojho hostiteľa, teda je prenosný aj cez prostredie napríklad perím, trusom...

Pane Štěpáne, když se všude bude uvádět, že agapornisové na polyomavirus citliví jsou a vy budete tvrdit, že ne, bude to jako debata jestli je nebo není nějaký bůh (je jedno, kterého si z historie nebo z různých kultur lidstva vybereme). Víte, polyomaviróza se u dospělých ptáků fakt vyléčí, většina z nich (u andul všechny zdravé dospělé) nemají ani klinické příznaky jako máte třeba Vy, když onemocníte na nějakou virózu. Jen mladé s nevyvinutým imunitním systémem na to nějak reagují, v závislosti od několika faktorů od smrti v hnízdě až po stadium skokana, kterému po prvním, druhém přepeření mohou narůst normální pírka, jeho mláďata budou zcela zdravá a testy sice prokážou přítomnost protilátek, ale ty se vytvoří i po očkování, o tom totiž reakce imunitního systému je. Vy jste agapornise nechal testovat na polyomavirus?

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 09:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.200

Dobrý den.

Naposled shrnu moje myšlenky a končím v této debatě, jelikož je mě vkládáno do úst něco, co vůbec netvrdím. Nikde jsem netvrdil, že agapornisové nemohou tyto nemoci mít, je jasné, že je mohou mít stejně tak jako mnoho jiných druhů. Jen nevím, kde se berou neustálé domněnky o tom, že menší ptáci jsou promořeni, když nejsou téměř vůbec testování a mohou mít již daleko lepší obranu proti těmto virům. Až se budou menší ptáci testovat stejně často jako ti větší, teprve můžeme debatovat na základě získaných poznatků. Tak jak to je například u těch korel, kde to již chovatele donutilo získat nějaké výsledky. Nic víc jsem říci nechtěl.

Štěpán

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 10:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.194

smajlík, ale v tom s Vámi zcela souhlasím... já jenom na začátku chtěla, aby si zadavatel prohlédl vypadlá (případně vytržená) pírka (letky)... jako první možnou indikaci nejen případného APV. A chtěla jsem jen upozornit, že agošům se tento problém nevyhýbá. Nic víc. Je to základní věc, kterou by měl každý bez jakýchkoli podrobných znalostí v takovém případě udělat. Vždyť je to logické.
Souhlasím s tím, že v tomto konkrétním případě téměř s jistotou nejde o polyomavirózu, ale osobně bych to i podle velmi různých projevů u různých jedinců a jiných náznaků - viz jen částečně vykousaná tělní pírka při podrobnějším pohledu na poslední obrázek - odhadovala na škubání některým z rodičů. Ale to je jen odhad. Samotný chovatel by to měl zjistit. Moc mu držím palce, agoši jsou moc hezcí.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 12:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.200

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
smajlík, ale v tom s Vámi zcela souhlasím... já jenom na začátku chtěla, aby si zadavatel prohlédl vypadlá (případně vytržená) pírka (letky)... jako první možnou indikaci nejen případného APV. A chtěla jsem jen upozornit, že agošům se tento problém nevyhýbá. Nic víc. Je to základní věc, kterou by měl každý bez jakýchkoli podrobných znalostí v takovém případě udělat. Vždyť je to logické.
Souhlasím s tím, že v tomto konkrétním případě téměř s jistotou nejde o polyomavirózu, ale osobně bych to i podle velmi různých projevů u různých jedinců a jiných náznaků - viz jen částečně vykousaná tělní pírka při podrobnějším pohledu na poslední obrázek - odhadovala na škubání některým z rodičů. Ale to je jen odhad. Samotný chovatel by to měl zjistit. Moc mu držím palce, agoši jsou moc hezcí.

Jéé to nebyla reakce na Vás :). však už minule jsem psal, že jste v obraze. Mě šlo jen o to, kdo mě konečně vysvětlí, proč se traduje například o agapornisech, že jsou hodně vnímaví v chovech, když jsou téměř netestovaní. Ale to už nechejme tak. Je vždy dobré přemýšlet o všech možnostech a pokud si chovatel není jistý a chce mít klid v duši může si udělat směsné vzorky na viry. Věřím však že 90 % procent vzorků bude zjištěno, že se pták s viry setkal, ale dále to nemá již vypovídající hodnotu. Také přeji Všem aby se nám nemoci vyhýbaly obloukem. Štěpán

Přidejte reakci

Přidat smajlík