Křik pyrury

Máme taky pyruru. Jsou jí dva roky a tři měsíce. Je odchovaná pod rodiči, brali jsme si ji půlroční. Povahově je to takový trochu svéráz a šibal. Mazel nikdy asi nebude, ale z ruky si vezme, sedne na rameno nebo do výstřihu a oďobává vlasy a pak jde rozházet všechno, co najde po zemi (ale zase nic neničí, ani kytky). Zakřičet umí (třeba když se jí něco nelíbí) a pravda je, že to není libozvučné. Když jsme si ji přivezli tak se týden skoro neozývala, pak se "rozpovídala" a hlavně tak kolem roka měla teda uřvané období. Začala brzo ráno a vytrvale. Trochu pomohlo zastínění klece. Teď už je to mnohem lepší. Ozve se, ale opravdu jen když má důvod - třeba štěká pes. Už ani nekřičí moc poránu. Naučila se, že v pět se opravdu u nás nevstává a chrní v boudičce klidně do osmi do půl devátý a vzbudím ji pak já až, když jí jdu dát krmení.

Bohužel, je to hlučný papoušek. S tím nic nenaděláte. Přikrývání hadrem nebo něco jiného je nesmysl. Každý má ten práh snesitelnosti někde jinde ale většině lidí hlučný papoušek začne vadit. Jihoameričtí papoušci jsou většinou hodně hluční. Také někteří australští nejsou zrovna libozvuční. Do bytu bych doporučoval jedině něco z papoušků neofema. Ty ale nejsou většinou tak vhodní do menších klecí nebo na komunikaci s člověkem.

Mě pyruru do bytu zcela doporučili, že se ozve jen když se něco děje, nebo je nějaký problém. Ona řve pořád, sedí a řve, ikdyž má jídlo, vodu, prolet, všechno. Nechci ji učit, že když začne řvát přijdu a budu se jí věnovat. Chci aby se jen trochu zklidnila.

Slyšeli jste aratingu sluneční? To je také někdy rachot. Mám 2 roky starého asi samečka. Hlasitě nás vítá když přijdem domů a pak už to jde. Zakřičí, když chce dělat bobek, nebo když se něčeho lekne. Nemá rád psi, letadla, atd.. Je toho víc na co nás upozorňuje když kouká z okna. Křikem nás upozorňuje i na to že chce vykoupat. Někdy má ale náladu a řve a řve. I když je to část odpoledne či dopoledne, po nějaké době to jde na nervy. Řeším to teďka tím, že ho zavřu do pokoje, kde nikdo není. Už po chvíli se změní křik na křik ve kterém volá kde jsme. Když přestane, tak ho pustím zase k nám. Ale musí být chvíli ticho. Zatím to dobře pomáhá. A náladu na křičení nemá stále, ale jen občas. Takže i vám držím palce, ať je to odnaučíte.

Dobrý den. Já vlastním 7 párů pyrur zelenolících a takový problém nemám. Dodávám, že je chovám v panelovém bytě. Také si občas zařvou, ale není to nesnesitelný křik, jak uvádíte u perláty. Když nenajdu důvod prč křičí, vezmu rozprašovač na květiny nastavený na úzký proud a křiklouna postříkám s důrazným napomenutím "fuj". On to zkusí znovu a já postřik opakuji. Za nějakou dobu pyrury pochopí, že mají být potichu. Mám jeden pár u sebe v ložnici a ten je již tak navyklý, že dokud ležím tak oni také. Občas zakřičí jako odpověď ostatním křiklounům, ke který jdu okamžitě se stříkačkou a oni, jak mne uvidí , ztichnou. Dnes již jen ojediněle zakřičí a stačí už jen slovní napomenutí a přestanou. Přeji hodně trpělivosti a zdaru. M.Z.

Takto to dopadne, když se chovatel rozhodne prodat "za každou cenu" a přesvědčovat případného kupce o tom, že u něho papoušci "vůbec nejsou hluční" naopak, že o nich téměř neví a podobně. Výše zmiňované aratingy jsem už také zažil, respektive jejich chovatele, jak na burze přesvědčuje zájemce jak o nich doma téměř neví jak jsou tiší. Jenom někdy "výjimečně" si trošičku zakřičí. Kdo tyto ptáky jen trochu zná tak ví, že řvou až někdy stydne krev v žilách. Nabízet takto papoušky neznalému člověku který se chce informovat, je takzvaně na přes hubu. Chudáci lidi a chudáci papoušci kteří takto dopadnou.

Jistě reakci na zvuky, ruchy apod. chápu a je mi jasné, že chovu živé zvíře. Ale ve chvíli kdy nesnesitelně vkuse ječí nevím jak ji uklidnit. Děkuji za rada, vyzkouším je a uvidím jak to dopadne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě pyruru do bytu zcela doporučili, že se ozve jen když se něco děje, nebo je nějaký problém. Ona řve pořád, sedí a řve, ikdyž má jídlo, vodu, prolet, všechno. Nechci ji učit, že když začne řvát přijdu a budu se jí věnovat. Chci aby se jen trochu zklidnila.

Dobrý den. Vracím se ke křiku pyrur. U Vás nevím, jaký druh pyrury máte a jek dlouho ji máte. Často se stává, že člověk si přiveze ptáčka a v eufórii s ním tráví všechen volný čas. Pták si na to zvykne a po čase, když zápal opadne a již z různých důvodů není tolik času se ptáčkovi věnovat, tak ten začne křičet a tím si vynucovat pozornost. Křik má vždy nějaký důvod. Je potřeba zjistit, proč tomu tak je. I zdánlivá maličkost může mít zásadní vliv. Jinak já mám s pyrurama zelenolícíma dobré zkušenosti a při výběru druhu jsem došel až k zelenolícím, kteří jsou opravdu ze všech pyrur nejtišší. Jak jsem uvedl výše, chovám 7 párů a starší jedinci jsou tišší. Vychovávat musím mlaďochy v pubertě, kteří se předvádějí. Ale není to také nijak strašné. Ráno se ozvou, to se svolávají před odletem za stravou, pak mne přivítají při příchodu z práce a večer před tím, než jim zhasne osvětlení, to se zase svolávají na nocoviště. To prostě mají v genech. Ale chovné páry to tolik nedělají, ty se starají o sebe a většinu času tráví probíráním si navzájem peří, nebo jsou v budce. To si myslím, že daleko větší křik vydávají andulky a korely, které většina lidí chová jako mazlíky. Také bych nedoporučoval další řvouny, jako alexandry, aratingy, mníšky, barnardy a pod. Jistě i mezi nimi mohou být vyjímky, ale na to bych nespoléhal. Pravdou je, že pyrury jsou dobří hlídači. Když přijde někdo cizí, nebo se něco děje v okolí klece, tak se ozývají výstražným křikem. Nevzdávejte se, snažte se najít příčinu a uvidíte, jak se Vám to vyplatí. Mnoho zdaru přeje M.Z.

Mám Pyruru zelenolící jako mazlíka, říká asi 10 slov a 3 věty, s křičením mám stejné problémy, jako všichni ostatní. Je pravdou, že jakmile dosáhla dvou let, uklidnila se a pokud nemá vlivy okolí, je v klidu. Pokud hodně křičí, funguje jí namočit, to přestane. Je dobré, pokud je sama, zamezit zvukům jiných ptáku a vyvarovat se podnětům, které vedou k hlučnosti. Přeji hodně trpělivosti.

Ja som si pred mesiacom taktiež kúpil pyruru. Je to samec odchovaný pod rodičmi. Predtým ako som sa rozhodol pre pyruru som čítal veľa o rôznych papagájoch. Pre pyruru som sa rozhodol lebo je "nebojácna", rýchlo sa skrotí aj keď je odchovaná pod rodičmi a že nerobí až taký veľký hluk. Dočítal som (na viacerých stránkach od rôznych ľudí), že občas pyruru počuť, ale nie je to nič strašné. No po mesiaci života s Rudym (tak sa volá moja pyrura :) ) môžem skonštatovať, že ten jeho VRESKOT je strašný! Až to reže uši.
Ako tak si zvykám, ale obávam sa čo na to povedia susedia (mám v pláne sa v blízkej dobe sťahovať). Ráno to riešim tak, že ho prikrývam dekou z prednej strany (aby nemal výhľad na izbu a na mňa). Robím to nerád, ale tiež mám iba jedne nervy a potrebujem sa aj vyspať :) Keď počuje, že vstávam začne REVAŤ aj keď je prikrytý (to mi však nevadí, pretože keď vstanem, odkryjem ho a je pokoj). No akonáhle odídem z izby zase spustí ten rev. V pohode zvládne takto revať aj 2 hodiny vkuse (v sobotu som robil na záhrade a cez okno ho bolo počuť široko ďaleko...). Dnes taktiež - mal som ho pusteného celé dopoludnie, potom som ho zavrel, bol ticho a odišiel som z domu. No keď som sa vrátil (po 2 hodinách) sestra vravela, že odkedy som odišiel vrieskal vkuse až pokiaľ som neprišiel. Snažím sa mu meniť hračky, dávať vetvy na okus a pod. nech má zamestnaný zobák. No darmo, reve jak najatý :) Uvedomujem si, že je to papagáj a je to pre neho prirodzené, preto sa to snažím akceptovať. Keď som doma, nemám problém ho mať pusteného a tým pádom je pokoj. Keď zase nie som doma, tak mne to nevadí, pretože ho nepočujem :) No obávam sa ako to bude v paneláku so susedmi.
Stále verím, že sa umúdri a v krátkom čase to obmedzí. Som optimista verím, že sa tak stane :D
Keby aspoň nejakú melódiu popiskoval alebo čosi vravel... Len nech NEVRIESKA!!! Už som mal hocijaké myšlienky keď som počul ten rev a "zúril som". No potom keď si na mňa sadne a začne driemať alebo ho škrabkám a sa pritúli, tak rázom som mäkký :)
Darmo, prírodu neoblafneme a ostáva nám naučiť sa žiť s tým vreskom asi :(
No na druhej strane som rád, že takto vrieska len cez deň. Ku večeru okolo 17:00 zalezie do budky a tam spí až do rána - čiže viem naisto, že večer vreskom neotrávi nikoho :)

Zabudol som dodať, že Rudyho som doniesol domov keď mal 3 mesiace (teraz má 4.) a je to pyrura zelenolíca. A teraz keď čítam, že pyrura zelenolíca je z tých tichších pyrúr, tak to si neviem predstaviť ako vrieskajú iné druhy pyrury :)

Poridit sluchátka pro celou rodinu,jsou specialni i pro sledovani televize a s frekvenci hovoru.

Také mám pyruru a vyloženě tichý papoušek to není. Dokáže si zařvat, ale pokud nemá podněty a má plus mínus zaběhlý režim, je v klidu a extra uřvaný pták to není.
Pokud jde o křik u televize, zaměřila bych se, co jí/mu vadí. Moje zkušenost je, že buď je to přímo zvuk a pak může pomoci trochu ztlumit televizi (na nějakou dobu, pak to jde vrátit) - mohou vadit určité melodie, našemu např. housle ve filmové hudbě. Občas taky nejde o zvuk ale o kompozici scény, našemu vadí červená barva, na tu vříská i když donesu do místnosti neznámý červený předmět. Taky to může být odraz obrazovky v nějakém skle, hodně blikání - např. koncerty....Pokud je to o obrazu, pomohlo by odstínit televizi od klece a pokud je to hudba, nám se osvědčil do klece plyšový stan, papouch si zaleze a je klid, má tak víc soukromí a k okolním vjemům vyšší toleranci. . Je to hodně o trpělivosti a pozorování, z mé zkušenosti je křik u pyrury hodně o podnětech, náš opravdu pro nic za nic neřve. Umí si křikem i vyžadovat pozornost, tam jde hodně o to důsledně nepodporovat to a z mé zkušenosti chápe rychle, co může a co ne.
U ztlumování televize akorát pozor, aby si to nespojil s křikem, tam by spíš mělo jít o vysledování, co je pro něj problém - takže měnění intenzity zvuku nedělat pouze v souvislosti s jeho křikem. A taky se mi osvědčilo šero v místnosti (vypnout umělé světlo) a nebo za dne preventivně před filmem čerstvá větev s listy(oštipuje -neřve).

Je dobře, že se tu popravdě řeší, že to může být dost problém pořídit si pyruru. Co někdo bagatelizuje, druhý řeší jako obrovský problém. Vím, že někomu vadí třeba i hlas zebřičky znějící jako dětská trumpetka a pyrura je pro někoho pouze roztomilé cvrlikání. Pro dalšího, je to nekonečný problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také mám pyruru a vyloženě tichý papoušek to není. Dokáže si zařvat, ale pokud nemá podněty a má plus mínus zaběhlý režim, je v klidu a extra uřvaný pták to není.
Pokud jde o křik u televize, zaměřila bych se, co jí/mu vadí. Moje zkušenost je, že buď je to přímo zvuk a pak může pomoci trochu ztlumit televizi (na nějakou dobu, pak to jde vrátit) - mohou vadit určité melodie, našemu např. housle ve filmové hudbě. Občas taky nejde o zvuk ale o kompozici scény, našemu vadí červená barva, na tu vříská i když donesu do místnosti neznámý červený předmět. Taky to může být odraz obrazovky v nějakém skle, hodně blikání - např. koncerty....Pokud je to o obrazu, pomohlo by odstínit televizi od klece a pokud je to hudba, nám se osvědčil do klece plyšový stan, papouch si zaleze a je klid, má tak víc soukromí a k okolním vjemům vyšší toleranci. . Je to hodně o trpělivosti a pozorování, z mé zkušenosti je křik u pyrury hodně o podnětech, náš opravdu pro nic za nic neřve. Umí si křikem i vyžadovat pozornost, tam jde hodně o to důsledně nepodporovat to a z mé zkušenosti chápe rychle, co může a co ne.
U ztlumování televize akorát pozor, aby si to nespojil s křikem, tam by spíš mělo jít o vysledování, co je pro něj problém - takže měnění intenzity zvuku nedělat pouze v souvislosti s jeho křikem. A taky se mi osvědčilo šero v místnosti (vypnout umělé světlo) a nebo za dne preventivně před filmem čerstvá větev s listy(oštipuje -neřve).

ANo, souhlasím. Mám párek pyrur, považuji je za tiché ptáky. Dá se říci, že si zakřičí v těchto případech. 1. mají hlad nebo chuť na něco jiného, než co mají momentálně v misce. 2. nebezpečí. Jsou to hlídači a cokoli se v okolí šustne, co nepovažují za bezpečné pro ně nebo rodinu, na to reagují (viz můj příspěvek v jiném vl´ákně o vniknutí myší do našeho pokoje a řev pyrur). Hrozný řev jsem zaznamenala, když byl v TV pořad o dravcích a sovách. To jsem ji musela vypnout. 3. Chtějí mít večer klid. Někdo ani neví, že potřebují k odpočinku budku, nebo něco podobného jako budku, kde nocují a odpočívají. Když ji nemají,jsou nerudní. JInak jsou to tiší papoušci a naši mluví hodně a zřetelně. Slova a slovní spojení je neučím, odposlouchávají to. Ve srovnání s andulkou nebo nedej Bůh s zebřičkami, jsou to tiší, protože se hlasově projeví jen občas a ne celý den. Pokud někomu pyrura křičí celý den, tak bude někde problém ve výchově. A ještě bych dodala, že jsou neskutečně chytří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ANo, souhlasím. Mám párek pyrur, považuji je za tiché ptáky. Dá se říci, že si zakřičí v těchto případech. 1. mají hlad nebo chuť na něco jiného, než co mají momentálně v misce. 2. nebezpečí. Jsou to hlídači a cokoli se v okolí šustne, co nepovažují za bezpečné pro ně nebo rodinu, na to reagují (viz můj příspěvek v jiném vl´ákně o vniknutí myší do našeho pokoje a řev pyrur). Hrozný řev jsem zaznamenala, když byl v TV pořad o dravcích a sovách. To jsem ji musela vypnout. 3. Chtějí mít večer klid. Někdo ani neví, že potřebují k odpočinku budku, nebo něco podobného jako budku, kde nocují a odpočívají. Když ji nemají,jsou nerudní. JInak jsou to tiší papoušci a naši mluví hodně a zřetelně. Slova a slovní spojení je neučím, odposlouchávají to. Ve srovnání s andulkou nebo nedej Bůh s zebřičkami, jsou to tiší, protože se hlasově projeví jen občas a ne celý den. Pokud někomu pyrura křičí celý den, tak bude někde problém ve výchově. A ještě bych dodala, že jsou neskutečně chytří.

Dobrý den. Plně souhlasím a je to v duchu mých postřehů, které jsem zde presentoval. Vždy za křikem je nějaká příčina a je na nás, abychom zjistili, proč. To je celý problém. Jeden důvod může být právě to, co jsem také uváděl Při pořízení pyrury člověk v prvních dnech by s ptákem nejraději i spal a stále se okolo něj točí. Je to běžné chování a jistě tím prošel každý. Co ale potom, když euforie opadne a již tolik času s ptákem nesdílíme? Ten pak kontakt vyžaduje a křičí. To je jeden s možných důvodů. Důvodů je jistě daleko více a je potřeba přijít na to, co dělám špatně, nebo co ptáčkovi vadí. Jak jsem uvedl, chová 7 párů a problém nemám. Trochu problémů je s odstavenými mladými, kteří volají rodiče, než si zvyknou, že budou sami. Nechalo by se o tomto tématu toho napsat mnoho, ale to by bylo na dlouhé povídání. M.Z.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den. Plně souhlasím a je to v duchu mých postřehů, které jsem zde presentoval. Vždy za křikem je nějaká příčina a je na nás, abychom zjistili, proč. To je celý problém. Jeden důvod může být právě to, co jsem také uváděl Při pořízení pyrury člověk v prvních dnech by s ptákem nejraději i spal a stále se okolo něj točí. Je to běžné chování a jistě tím prošel každý. Co ale potom, když euforie opadne a již tolik času s ptákem nesdílíme? Ten pak kontakt vyžaduje a křičí. To je jeden s možných důvodů. Důvodů je jistě daleko více a je potřeba přijít na to, co dělám špatně, nebo co ptáčkovi vadí. Jak jsem uvedl, chová 7 párů a problém nemám. Trochu problémů je s odstavenými mladými, kteří volají rodiče, než si zvyknou, že budou sami. Nechalo by se o tomto tématu toho napsat mnoho, ale to by bylo na dlouhé povídání. M.Z.

ANo, naprosto souhlasím. Lidé si dokonce berou dovolenou, aby v prvních dnech mohli s papouškem být celé dny´. A to je pak problém. Papoušek si od prvního dne musí zvykat na režim, který bude v běžném roce mít. Stačí jedna chyba ve výchově a těžko se pak napravuje. Jsou to velmi citliví tvorové. Ideální je, když člověk začne myslet jako by byl papoušek . Přesně, bylo by to nadlouho....

Nechovám pyruru, přesto s předchozími příspěvky ne zcela souhlasím. Málo si uvědomujeme přirozenost papoušků. Pyrurák Rudy, zmiňován v jednom z příspěvků, má čtyři měsíce. Když si uvědomíme, že pyrury dospívají někdy mezi 18. a 20. měsícem, pak je to doslova dítě. Mládě tvora, který je společenský a inteligentní. Naučte toto mládě, které má v genech potřebu být neustále v ochranné společnosti, že má tiše po většinu dne trávit sám v kleci. Jak chcete tak mladičkému pyrurákovi vysvětlit výchovou, že podmínky, v nichž se nachází, jsou pro ně ty pravé ořechové? Žel, nutíme ho si zvyknout, a ono to chvíli potrvá. Že je pak s pyruramy problém kolem jejich dvou let, možná právě souvisí s dospíváním.
A že se přirozeně společenský pták "hádá" s televizí, nebo "skáče" do řeči? I v tom je kus přirozeného chování a dělají to i krotké andulky. Ty naštěstí povětšinou něžným švitořením. Myslím si, že obviňujeme nesprávnou výchovu na úkor lepšího pochopení přirozených vrozených vzorců chování. Samotně chovaným papouškům je potřebné se hodně věnovat. Není tak trochu antropocentricky sobecké chtít mít inteligentního okřídleného kamaráda, který s trpělivostí bude čekat, až budeme mít čas a náladu se mu chvíli věnovat? Mají mláděti, kterému pud velí mít společnost celý den, stačit 2-3 hodiny denně, a to ještě v tom lepším případě?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jistě reakci na zvuky, ruchy apod. chápu a je mi jasné, že chovu živé zvíře. Ale ve chvíli kdy nesnesitelně vkuse ječí nevím jak ji uklidnit. Děkuji za rada, vyzkouším je a uvidím jak to dopadne.

Vadit mohou i ptáci venku za oknem(vrabci, vlaštovky, sýkory), odlesky projíždějících aut kolem domu, člověk procházející v sousedství, věci, které běžně nevnímáme. A pozor - i barva oblečení a případné změny. Neustálý křik určitě není bez příčiny, naprosto souhlasím s ostatními.
Najít, co papouškovi vadí a co by chtěl, to je základ. A tipla bych to, že něco ho stresuje, když křičí i puštěný(ledaže by dříve měl puštěný Vaši pozornost v daleko větší míře a nyní se jí dožadoval- viz předchozí příspěvky).
Spokojený papoušek vypuštěný z klece by se jinak věnoval člověku nebo své zábavě a neměl by potřebu křičet.
Zkuste ještě jednou projít - bezpečí-výplň času -vybavení a umístění klece a nastavený režim. Když to velmi pozorně zrevidujete, určitě něco zjistíte.
P.S. Pyrury mají moc rády i třásně a sedět v nich, a to i když mají budku nebo něco obdobného.
Soužití je alchymie, ale když se to vychytá, jsou to bezvadní společníci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechovám pyruru, přesto s předchozími příspěvky ne zcela souhlasím. Málo si uvědomujeme přirozenost papoušků. Pyrurák Rudy, zmiňován v jednom z příspěvků, má čtyři měsíce. Když si uvědomíme, že pyrury dospívají někdy mezi 18. a 20. měsícem, pak je to doslova dítě. Mládě tvora, který je společenský a inteligentní. Naučte toto mládě, které má v genech potřebu být neustále v ochranné společnosti, že má tiše po většinu dne trávit sám v kleci. Jak chcete tak mladičkému pyrurákovi vysvětlit výchovou, že podmínky, v nichž se nachází, jsou pro ně ty pravé ořechové? Žel, nutíme ho si zvyknout, a ono to chvíli potrvá. Že je pak s pyruramy problém kolem jejich dvou let, možná právě souvisí s dospíváním.
A že se přirozeně společenský pták "hádá" s televizí, nebo "skáče" do řeči? I v tom je kus přirozeného chování a dělají to i krotké andulky. Ty naštěstí povětšinou něžným švitořením. Myslím si, že obviňujeme nesprávnou výchovu na úkor lepšího pochopení přirozených vrozených vzorců chování. Samotně chovaným papouškům je potřebné se hodně věnovat. Není tak trochu antropocentricky sobecké chtít mít inteligentního okřídleného kamaráda, který s trpělivostí bude čekat, až budeme mít čas a náladu se mu chvíli věnovat? Mají mláděti, kterému pud velí mít společnost celý den, stačit 2-3 hodiny denně, a to ještě v tom lepším případě?

Dobrý den. Já si myslím,že pyrura dospívá v 1 roce. Ve dvou letech má již pubertu za sebou. Čas strávený s ptákem je třeba dobře zvážit, abychom to zpočátku nepřehnali a později neubrali plyn. Je také dobré umístit i hračky, aby se mohl ptáček zabavit. Dalším velkým nešvarem je prodej tak mladých ne dobře socializovaných ptáků již ve 3. - 4. měsících. Další věcí je přepeřování . Je to stres pro ptáka a ten je citlivější. Na televizi a rádio si zvykne. Já chovám pyrury v panelovém domě a běžně koukám na televizi i s ptáky a jsou v klidu. Z počátku byl trochu problém, ale ten je pryč. Navíc při televizi chovám i pár papoušků konžských, 8 párů neofém modrohlavých a samce papouška kouřového. Všichni jsou v klidu. Je potřeba vychytat, co ho tak rozrušuje. U mne pyrury avizují, že mne bude za chvíli zvonit mobil. Je to zajímavé, ale jsou v tomto směru vnímavější. Pokud ráno spím déle, třeba do osmi, devíti, jsou i ptáci v klidu. Teprve až zjistí, že jsem vzhůru, tak se se mnou krátce přivítají. Prohodím s nimi pár slov ve vlídném tónu a je vše v pořádku. Každý musí najít podle svých podmínek cestu, jak dosáhnout klidného soužití s chovanými ptáky. M.Z.

Podle dostupných informací pyrura zelenolící dospívá někdy mezi prvním a druhým rokem:
It takes up to 2 years for some conures to reach sexual maturity.
http://www.luckyfeathers.com/green-cheeked-conures-com.htm#About:

These birds reach sexual maturity around two years of age.
http://www.freewebs.com/doublegnjavairy/infoonspecieswebreed.htm

Age To Sexual Maturity: About 24 months.
http://www.birdcare.com.au/green_cheeked_conure.htm

ale jak jsem psala, pyrury nechovám. Jen jsem o nich uvažovala, tak jsem si dost četla. Prý právě v pubertě se často objeví změna v chování - žel k horšímu. Prý se to po čase opět upraví... I na tomto diskuzním fóru se objevily náznaky, že pyrury nemusí být tak suprové, jak se o nich často píše. Žel s negativními zkušenostmi se majitelé moc nechlubí, třeba proto, že při těch zveřejněných pozitivních informacích mohou mít pocit, že selhali nějak oni.
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/nemodforum/r/detail/1782468/pyrura-na-ochoceni

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle dostupných informací pyrura zelenolící dospívá někdy mezi prvním a druhým rokem:
It takes up to 2 years for some conures to reach sexual maturity.
http://www.luckyfeathers.com/green-cheeked-conures-com.htm#About:

These birds reach sexual maturity around two years of age.
http://www.freewebs.com/doublegnjavairy/infoonspecieswebreed.htm

Age To Sexual Maturity: About 24 months.
http://www.birdcare.com.au/green_cheeked_conure.htm

ale jak jsem psala, pyrury nechovám. Jen jsem o nich uvažovala, tak jsem si dost četla. Prý právě v pubertě se často objeví změna v chování - žel k horšímu. Prý se to po čase opět upraví... I na tomto diskuzním fóru se objevily náznaky, že pyrury nemusí být tak suprové, jak se o nich často píše. Žel s negativními zkušenostmi se majitelé moc nechlubí, třeba proto, že při těch zveřejněných pozitivních informacích mohou mít pocit, že selhali nějak oni.
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/nemodforum/r/detail/1782468/pyrura-na-ochoceni

Pyruru chovám a vůbec bych to takto nehodnotila. Přece nejde měřit "suprovost" ptáka tím, kolik štípe a řve v nezvládnutých podmínkách. V takovém případě by bylo nutné preferovat ptáky s co nejmenším zobákem a nejslabším hlasem, protože pokud jim nedáme podmínky, nebudou se schopni tolik ozvat a bránit. V čem souhlasím, je, že k rizikům soužití s určitým druhem se člověk pročítá hůře než k vyzvdihování předností, To je ale stejné i například u andulek a ta rizika jsou tam v podstatě podobná - s přihlédnutím k druhovým odlišnostem. Ani z těch nemusí být suproví papoušci, které zvládnou i odrostlejší děti, jak se běžně píše.

Co se týká teritoriálnosti a štípání, u pyrury mám zkušenost, že je teritoriální, dokáže si svůj prostor hájit vzhledem k "postavě" i překvapivě, ale na druhou stranu, je to papoušek, který rychle chápe a dokáže ze svých pozic ustoupit, pokud se cítí pochopen a necítí ohrožen. Dokáže si hájit i pozornost, "svého" člověka, ale obrovská výhoda je, že jakmile něco takového zkusí, je to obvykle dočasná věc, něco, co má svůj důvod a je možné to změnit.

Za sebe bych u pyrury byla opatrná pouze, pokud jsou v rodině děti, které mají tendenci se bát zvířat, ale v takovém případě bych asi ptáka do domácnosti nevolila vůbec.

Jinak je pyrura velice kontaktní papoušek s poměrně rychle přeučitelným chováním, je přizpůsobivý, lze ho např. na dovolenou svěřit i člověku, kterého nezná - pochopí takřka okamžitě, že když nemá svého člověka, je použitelný i náhradník. Je to papoušek, který potřebuje hodně zábavy a pořád něco vymýšlí, nelikviduje nábytek. I ve věku 2+ vyhledává mazlení a hru, pokud je zvyklý. Osobně si myslím, že hodně kritiky na tyhle papoušky pramení i z nepochopení - to, že se pyrura dokáže během vteřiny proměnit v saň, ještě neznamená, že by se člověk musel cítit ohroženě, ztratit v papouška důvěru, protože obvykle jak rychle toto začne, tak rychle to skončí - chce to jen se nezaleknout.
Také z mé zkušenosti platí, že pyrura si vztahy k jednotlivým členům domácnosti nastavuje velice individuálně, takže záleží na reakci všech členů rodiny na něj. A dobré vztahy dokáže mít určitě i k více lidem.
Náš pyrura je teritoriální, mnohdy vyhrožuje a např. si začne hlídat křeslo, kde si hraje, ale v momentě, kdy mu dáme ruku s povelem pojď, sklapne hrozivě načepýřený límec a jako nejklidnější mazlíček nastoupí na ruku. Bylo by to opravdu na dlouhou diskusi, ale pyrury jako celkem čitelného společníka bych vůbec nezavrhovala. Ta změna, kterou popisujete, ta pramení z nepochopení papouška jako tvora chovatelem.To, že dospívá, to se samozřejmě projeví, ale změna k horšímu to být rozhodně nemusí. Jisté je, že si nenechá líbit tolik, jako když je úplné mládě, ale to mi přijde přirozené.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pyruru chovám a vůbec bych to takto nehodnotila. Přece nejde měřit "suprovost" ptáka tím, kolik štípe a řve v nezvládnutých podmínkách. V takovém případě by bylo nutné preferovat ptáky s co nejmenším zobákem a nejslabším hlasem, protože pokud jim nedáme podmínky, nebudou se schopni tolik ozvat a bránit. V čem souhlasím, je, že k rizikům soužití s určitým druhem se člověk pročítá hůře než k vyzvdihování předností, To je ale stejné i například u andulek a ta rizika jsou tam v podstatě podobná - s přihlédnutím k druhovým odlišnostem. Ani z těch nemusí být suproví papoušci, které zvládnou i odrostlejší děti, jak se běžně píše.

Co se týká teritoriálnosti a štípání, u pyrury mám zkušenost, že je teritoriální, dokáže si svůj prostor hájit vzhledem k "postavě" i překvapivě, ale na druhou stranu, je to papoušek, který rychle chápe a dokáže ze svých pozic ustoupit, pokud se cítí pochopen a necítí ohrožen. Dokáže si hájit i pozornost, "svého" člověka, ale obrovská výhoda je, že jakmile něco takového zkusí, je to obvykle dočasná věc, něco, co má svůj důvod a je možné to změnit.

Za sebe bych u pyrury byla opatrná pouze, pokud jsou v rodině děti, které mají tendenci se bát zvířat, ale v takovém případě bych asi ptáka do domácnosti nevolila vůbec.

Jinak je pyrura velice kontaktní papoušek s poměrně rychle přeučitelným chováním, je přizpůsobivý, lze ho např. na dovolenou svěřit i člověku, kterého nezná - pochopí takřka okamžitě, že když nemá svého člověka, je použitelný i náhradník. Je to papoušek, který potřebuje hodně zábavy a pořád něco vymýšlí, nelikviduje nábytek. I ve věku 2+ vyhledává mazlení a hru, pokud je zvyklý. Osobně si myslím, že hodně kritiky na tyhle papoušky pramení i z nepochopení - to, že se pyrura dokáže během vteřiny proměnit v saň, ještě neznamená, že by se člověk musel cítit ohroženě, ztratit v papouška důvěru, protože obvykle jak rychle toto začne, tak rychle to skončí - chce to jen se nezaleknout.
Také z mé zkušenosti platí, že pyrura si vztahy k jednotlivým členům domácnosti nastavuje velice individuálně, takže záleží na reakci všech členů rodiny na něj. A dobré vztahy dokáže mít určitě i k více lidem.
Náš pyrura je teritoriální, mnohdy vyhrožuje a např. si začne hlídat křeslo, kde si hraje, ale v momentě, kdy mu dáme ruku s povelem pojď, sklapne hrozivě načepýřený límec a jako nejklidnější mazlíček nastoupí na ruku. Bylo by to opravdu na dlouhou diskusi, ale pyrury jako celkem čitelného společníka bych vůbec nezavrhovala. Ta změna, kterou popisujete, ta pramení z nepochopení papouška jako tvora chovatelem.To, že dospívá, to se samozřejmě projeví, ale změna k horšímu to být rozhodně nemusí. Jisté je, že si nenechá líbit tolik, jako když je úplné mládě, ale to mi přijde přirozené.

Myslím, že jste to vystihla úplně přesně a moc hezky napsala. Pod všechno bych se podepsala.
Ještě bych třeba dodala, že jsou to úžasní rodiče a jak se k mladým až do odstavu chovají, mi někdy nahání slzy do očí. Leckerá člověčí máma by se od nich mohla učit. Jsou to suproví papoušci.

Děkuji za pochvalu.
Jen ještě dodám, že když jsem sama vybírala papouška a hledala na internetu první informace ohledně pyrurů, ta protichůdnost názorů je nepřehlédnutelná. A vůbec se netýká jen pyrurů, je to prakticky stejné u všech druhů. Pro někoho bez větších zkušenosti je docela těžké v tom najít linii, která spojuje negativní i pozitvní pohled do jedné linie. Bohužel ale člověka hlavně na začátku dokáže docela ovlivnit, když někdo napíše, že ten a ten druh není zdaleka tolik bez problémů, jak o něm někdo psal. A funguje to i opačným směrem a to může vyvolat naopak nereálná očekávání.
Právě z tohoto důvodu mám potřebu se pyrurů "zastat", jako mazlíci dle mého opravdu fungují. Jsou skvělí, jak píšete, mám na to úplně stejný pohled. Jsou to temperamentní papoušci s "vlastním názorem".
Zároveň chápu, že jejich založení nemusí být pro každého, větší temperament s sebou nese své "problémy" i to, že často zkoušejí něco nového a jsou vynalézaví.
Co se týká specifik, které tady byly nazývány negativy, myslím, že pro spoustu chovatelů není problém o tom veřejně psát, pokud se diskuse ale neponese např. v duchu, že papoušek je špatný, protože má sklony si hlídat teritorium.

Ja mám samej problem s korelou, samicka mu umřela a furt křičí už týden bez přestaní od rana do večera. drřív když měl samicku tak byli oba tišíí....

Já jsem mluvila telefonicky a nebo si psala s majiteli pyrur,protože jsem si jí také chtěla pořídit.Řekla bych,že pyrury chválí jenom ti,co pyrury chovají na kšeft.A potom vystupují jako ti, kteří jsou nadšení z toho,jakého mají mazlíka.A kšefty se hýbou a vždycky se najde někdo,kdo se chytne.A je jim jedno,že si někdo pořídí papouška a potom z toho bude na nervy,protože má informace,že papoušek neřve,neštípe a je to všechno jinak.Já už bych si pyruru po všech informací majitelů,co pyruru mají a nebo měli nevzala.Je to obdoba toho,když někdo prodává štěňata a tvrdí,že toto plemeno nelíná a je vhodné pro alergiky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takto to dopadne, když se chovatel rozhodne prodat "za každou cenu" a přesvědčovat případného kupce o tom, že u něho papoušci "vůbec nejsou hluční" naopak, že o nich téměř neví a podobně. Výše zmiňované aratingy jsem už také zažil, respektive jejich chovatele, jak na burze přesvědčuje zájemce jak o nich doma téměř neví jak jsou tiší. Jenom někdy "výjimečně" si trošičku zakřičí. Kdo tyto ptáky jen trochu zná tak ví, že řvou až někdy stydne krev v žilách. Nabízet takto papoušky neznalému člověku který se chce informovat, je takzvaně na přes hubu. Chudáci lidi a chudáci papoušci kteří takto dopadnou.

To je přesný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechovám pyruru, přesto s předchozími příspěvky ne zcela souhlasím. Málo si uvědomujeme přirozenost papoušků. Pyrurák Rudy, zmiňován v jednom z příspěvků, má čtyři měsíce. Když si uvědomíme, že pyrury dospívají někdy mezi 18. a 20. měsícem, pak je to doslova dítě. Mládě tvora, který je společenský a inteligentní. Naučte toto mládě, které má v genech potřebu být neustále v ochranné společnosti, že má tiše po většinu dne trávit sám v kleci. Jak chcete tak mladičkému pyrurákovi vysvětlit výchovou, že podmínky, v nichž se nachází, jsou pro ně ty pravé ořechové? Žel, nutíme ho si zvyknout, a ono to chvíli potrvá. Že je pak s pyruramy problém kolem jejich dvou let, možná právě souvisí s dospíváním.
A že se přirozeně společenský pták "hádá" s televizí, nebo "skáče" do řeči? I v tom je kus přirozeného chování a dělají to i krotké andulky. Ty naštěstí povětšinou něžným švitořením. Myslím si, že obviňujeme nesprávnou výchovu na úkor lepšího pochopení přirozených vrozených vzorců chování. Samotně chovaným papouškům je potřebné se hodně věnovat. Není tak trochu antropocentricky sobecké chtít mít inteligentního okřídleného kamaráda, který s trpělivostí bude čekat, až budeme mít čas a náladu se mu chvíli věnovat? Mají mláděti, kterému pud velí mít společnost celý den, stačit 2-3 hodiny denně, a to ještě v tom lepším případě?

Ano, s tímto souhlasím,ale čekala bych,že ti,co pyrury prodávají o tom také podají informaci.Protože mně bylo vždycky řečeno,pokud jsem se o prodej mláděte zajímala,že jsou to tišší ptáci,že zakřičí jenom když mají hlad a nebo jim spadne bidélko .... a podobné hovadiny.O tom,že i pták prochází různými vývoji,že i pták má svojí pubertu, a jak se ta puberta projevu a jak asi dlouho trvá - žádná informace.A četla jsem i dotaz,kdy se někdo snažil získat informace o chovu pyrury jako mazlíčka,jestli je pravda,že kolem 8.měsíce se povaha začíná měnit,že třeba začínají štípat - a chovatel pyrur mu odpověděl,že to není pravda.Čekala bych,že dostanu vyčerpávající a hlavně úplné informace,co chov pyrury obnáší, a je na mně,jestli jsem schopná to akceptovat.

Nemohu s vámi souhlasit ,vždy zaleží na majitelích ,jak si je vychovají ,je jedno jestli je to malý či větší papoušek .Proč si kupujete papouška ,když vám vadí trochu křiku ........

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem mluvila telefonicky a nebo si psala s majiteli pyrur,protože jsem si jí také chtěla pořídit.Řekla bych,že pyrury chválí jenom ti,co pyrury chovají na kšeft.A potom vystupují jako ti, kteří jsou nadšení z toho,jakého mají mazlíka.A kšefty se hýbou a vždycky se najde někdo,kdo se chytne.A je jim jedno,že si někdo pořídí papouška a potom z toho bude na nervy,protože má informace,že papoušek neřve,neštípe a je to všechno jinak.Já už bych si pyruru po všech informací majitelů,co pyruru mají a nebo měli nevzala.Je to obdoba toho,když někdo prodává štěňata a tvrdí,že toto plemeno nelíná a je vhodné pro alergiky.

Paní, jste velmi hloupá. Tímto já zde končím diskusi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem mluvila telefonicky a nebo si psala s majiteli pyrur,protože jsem si jí také chtěla pořídit.Řekla bych,že pyrury chválí jenom ti,co pyrury chovají na kšeft.A potom vystupují jako ti, kteří jsou nadšení z toho,jakého mají mazlíka.A kšefty se hýbou a vždycky se najde někdo,kdo se chytne.A je jim jedno,že si někdo pořídí papouška a potom z toho bude na nervy,protože má informace,že papoušek neřve,neštípe a je to všechno jinak.Já už bych si pyruru po všech informací majitelů,co pyruru mají a nebo měli nevzala.Je to obdoba toho,když někdo prodává štěňata a tvrdí,že toto plemeno nelíná a je vhodné pro alergiky.

Dobrý den. Jsem chovatel pyrur a to zelenolících. Jíž jsem výše psal příspěvky na toto téma. Chtěl bych podotknout, že pyrury není lehké prodat. O chovu na kšeft, jak uvádíte není ani řeči. Je to srdeční záležitost, i když každý chce přebytky prodat a tak částečně sanovat náklady na chov. To asi nemůžete nikomu zazlívat. Soužití s ptákem je složitá záležitost a je třeba u ní dost přemýšlet. Ani jednou jsem ve Vašem příspěvku nezaznamenal názor, že můžete dělat něco špatně a zeptat se na radu. Pokud budete chtít němého společníka, tak asi nejvhodnější budou rybičky. Možná by bylo dobré si pořídit knihu "Greg Glendel - Škola pro papoušky", tam jsou zajímavé rady. Nebo od "Rosemary Low - Proč můj papoušek ..." Vy jse se prostě vydala do boje a stojíte si tvrdošíjně za svým postojem. Tak to asi fungovat nebude. Každá mince má dvě strany. Pták je živý tžvor a je potřeba mu porozumět. Nelze ho bez vlastního přičinění postavit do klece na stůl a čekat, že splní každé Vaše přání. Bylo by toho více, ale stejně by to asi nemělo cenu. M.Z.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den. Jsem chovatel pyrur a to zelenolících. Jíž jsem výše psal příspěvky na toto téma. Chtěl bych podotknout, že pyrury není lehké prodat. O chovu na kšeft, jak uvádíte není ani řeči. Je to srdeční záležitost, i když každý chce přebytky prodat a tak částečně sanovat náklady na chov. To asi nemůžete nikomu zazlívat. Soužití s ptákem je složitá záležitost a je třeba u ní dost přemýšlet. Ani jednou jsem ve Vašem příspěvku nezaznamenal názor, že můžete dělat něco špatně a zeptat se na radu. Pokud budete chtít němého společníka, tak asi nejvhodnější budou rybičky. Možná by bylo dobré si pořídit knihu "Greg Glendel - Škola pro papoušky", tam jsou zajímavé rady. Nebo od "Rosemary Low - Proč můj papoušek ..." Vy jse se prostě vydala do boje a stojíte si tvrdošíjně za svým postojem. Tak to asi fungovat nebude. Každá mince má dvě strany. Pták je živý tžvor a je potřeba mu porozumět. Nelze ho bez vlastního přičinění postavit do klece na stůl a čekat, že splní každé Vaše přání. Bylo by toho více, ale stejně by to asi nemělo cenu. M.Z.

Cenu to skutečně nemá,pokud jste nepochopil,co jsem chtěla říct.Mně vadí to,že KAŽDÝ,kdo prodává pyruru tvrdí,že je to tichý papoušek,a není to pravda.Já považuji za slušné podat informace a pak nechat na zájemci,aby zvážil,zda je schopen snášet hlučného papouška,případně upozornit na to,že pyrura nepatří do rukou nezkušenému chovateli papoušků,ať ten člověk začne s nějakým jednodušším chovancem.Protože všichni ti,co se mnou nesouhlasí tvrdí,že chyba je na majiteli,že s pyrurou zachází špatně.A nikdo z těch, s kterými jsem mluvila,se všemi těmi chovateli pyrur,nikdo z nich tuto informaci nedostal.Vždycky byli ubezpečeni,že pyrura,navíc ručně dokrmená pyrura je hodná,neřve,je vhodná pro děti a tak dále.Takže ze všech těch majitelů,kteří teď mají problém s pyrurou,která se chová úplně jinak než jim bylo řečeno,jste vlastně udělali blby,kteří si pořídili pyrury jenom k tomu,aby je zanedbávali,mučili,nenechali je prolétnou,nedali jim vodu a zrní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den. Jsem chovatel pyrur a to zelenolících. Jíž jsem výše psal příspěvky na toto téma. Chtěl bych podotknout, že pyrury není lehké prodat. O chovu na kšeft, jak uvádíte není ani řeči. Je to srdeční záležitost, i když každý chce přebytky prodat a tak částečně sanovat náklady na chov. To asi nemůžete nikomu zazlívat. Soužití s ptákem je složitá záležitost a je třeba u ní dost přemýšlet. Ani jednou jsem ve Vašem příspěvku nezaznamenal názor, že můžete dělat něco špatně a zeptat se na radu. Pokud budete chtít němého společníka, tak asi nejvhodnější budou rybičky. Možná by bylo dobré si pořídit knihu "Greg Glendel - Škola pro papoušky", tam jsou zajímavé rady. Nebo od "Rosemary Low - Proč můj papoušek ..." Vy jse se prostě vydala do boje a stojíte si tvrdošíjně za svým postojem. Tak to asi fungovat nebude. Každá mince má dvě strany. Pták je živý tžvor a je potřeba mu porozumět. Nelze ho bez vlastního přičinění postavit do klece na stůl a čekat, že splní každé Vaše přání. Bylo by toho více, ale stejně by to asi nemělo cenu. M.Z.

Fakt to nemá cenu. Nenamáhejte se, je to marný. Pani bude nějaká zapšklá , která viděla pyrury z rychlíku. My víme svý. Pyrury jsou, na rozdíl třeba od andulek, tiší papoušci a suproví. Přikládám fotku jednoho našeho mimča v nové rodině. Je to nedokrmená pyrurka, protože pyrury zkrotnou i bez ručního dokrmení, což je známo. A pokud je tu Iva, tak se omlouvám, že jsem zveřejnila její fotku a děkuju.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Fakt to nemá cenu. Nenamáhejte se, je to marný. Pani bude nějaká zapšklá , která viděla pyrury z rychlíku. My víme svý. Pyrury jsou, na rozdíl třeba od andulek, tiší papoušci a suproví. Přikládám fotku jednoho našeho mimča v nové rodině. Je to nedokrmená pyrurka, protože pyrury zkrotnou i bez ručního dokrmení, což je známo. A pokud je tu Iva, tak se omlouvám, že jsem zveřejnila její fotku a děkuju.

Myslíte si,že je to o zapšklosti?Tak si laskavě přečtěte výše uvedené příspěvky,kde jsou ti lidi nešťastní z řevu.Tato diskuze vznikla,pokud se nemýlím právě proto.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem mluvila telefonicky a nebo si psala s majiteli pyrur,protože jsem si jí také chtěla pořídit.Řekla bych,že pyrury chválí jenom ti,co pyrury chovají na kšeft.A potom vystupují jako ti, kteří jsou nadšení z toho,jakého mají mazlíka.A kšefty se hýbou a vždycky se najde někdo,kdo se chytne.A je jim jedno,že si někdo pořídí papouška a potom z toho bude na nervy,protože má informace,že papoušek neřve,neštípe a je to všechno jinak.Já už bych si pyruru po všech informací majitelů,co pyruru mají a nebo měli nevzala.Je to obdoba toho,když někdo prodává štěňata a tvrdí,že toto plemeno nelíná a je vhodné pro alergiky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Tak fajn,dostal jste mně.Nemá cenu o něčem diskutovat,protože pokud si melete svou,je to o ničem.Původně jsem scháněla mládě korely.Na inzerát,kam jsem volala mi pán nabídl pyruru.Protože jsem o ní v životě neslyšela,zavolala jsem kamaráda,co choval přes třicet let papoušky.Afriku,Ameriku a Austrálii.Od andulek k arům,žakům,amazoňanům.A ten mi řekl,pyrura je americký papoušek a řve.Pyrury jsem dokrmoval a řvaly stejně jako ty,které šly do chovu bez dokrmení.Pokud ti to nevadí,tak si jí vezmi.Je chytrá,ochočí se i starší mládě,je inteligentní,bere si pamlsky jednou nožkou,patří mezi papoušky,kteří se vyrovnají inteligencí arům,amazoňanům a podobně.Ale řve.A protože se mi líbila,tak jsem si tu informaci začala ověřovat.A potvrdilo se mi od těch,co jí mají.A protože vím,že by mi ten řev vadil,tak jsem si jí nevzala.Nevím,co vám na tom vadí.Já si raději o zvířeti,co si chci pořídit domů seženu informace a pak se rozhodnu,jestli ho chci,nebo ne.Připadá mi to mnohem zodpovědnější,než dát na informaci od jednoho chovatele a pak čumět,a dávat dotazy co mám dělat když ....a dát papouška pryč a udělat z něho putovního ptáka,to je fakt super.A že jich takto pár skončilo,to vím. Nemám nic proti pyrurám,spíše mi vadí někteří lidé.Hodně zdaru,mnoho prodaných pyrur a hodně šťastných majitelů s tichou pyrurou.

Každý z Vás má částečně pravdu. Ano, zájemce bychom my, jako chovatelé, měli víc upozornit. Ale kdo stojí o většího papouška, musí počítat i s jeho nároky. Tím i křikem. Každý se nějak projeví. Já také rozmýšlela jakého papouška (středního) jako kamaráda a skončila jsem u aratingy sluneční. Mezi vybírané patřili: aratinga sluneční, jiný aratinga, papoušek senegalský, pyrury, papoušek kouřový, barnard klonkurský. Chtěli jsme papouška, který se nefixuje na jednu osobu a protože jsem na senegalce našla velice negativní popisy, byl zavrhnut. Ale o tom, že pyrura řve, jak Vy tady píšete, jsem se nedozvěděla nikde. Nikde jsem nenašla negativní prožitky s pyrurou coby mazlíkem.
Samozřejmě má každý papoušek pubertu, s tou jsme počítali a taky už ji máme za sebou. Jsem tomu ráda. Aratinga byl můj favorit, hlavně kvůli barvě, jednou jsem ho viděla v časopisu a vzhlídla se v něm. Líbí se mi snad všechny druhy arating a i přesto, co jsem zažila s naším mazlem, šla bych do jejich chovu.
K chovatelství musí mít člověk cit, na zisk se snad nedá chovat. Většině se chov prodraží, ale to přece nevadí, když to děláme ze záliby.
Také jsem kontaktovala chovatele, ale to spíš kvůli barnardům a kouřákům. Nikdo je nechová doma, a opravdový mazli by z nich nebyli, ale možná jsem to měla zkusit. Neznám jak hlučný mají projev, ale kvůli své malé ochočitelnosti, a také proto, že se nedokrmují, jsem je nakonec zavrhla.
V podstatě jsem byla rozhodnuta pro pyruru a měla jsem mládě zamluvené u chovatele. S tím, že počkám až zase zahnízdí. Čekala jsem dlouho a když konečně zahnízdili, mláďata rodiče zabila. Samozřejmě škoda a čekala jsem dál. Měla jsem nabíduté i senegalce, ale poté co jsem viděla pyrury, zalbili se mi. Byli to perlaty.
Po roce a půl čekání, náhodně mamka našla chovatelku, co zrovna dormovala aratingu sluneční. Ještě ji ani nestlihla nabídnout k prodeji a já jí chtěla. Už se mi nechtělo čekat dál, takže jsme se domuvili a o prázdninách si jeli pro aratingáčka. Měla jsem s ním ještě trochu práce s dokrmováním, ale i to bylo úžasné pozorovat. Papouška jsem si chtěla dokrmit i přes všechna úskalí. Trochu praxe jsem měla od andulek.

Takže tahle jsem se dostala k aratingovi já. Já, která psala jeden z příspěvků v této diskuzi ke křiku. Nelituji toho, ale poznala jsem tím jedno. Já nejsem člověk, který by měl mít papouška jako mazlíka, já jsem srdcem chovatelka. I kdybych měla pyruru, či cokoliv jiného, poznala bych to samé. Nelituju toho, že mám aratingu doma, poznala jsem tento druh, jeho chování atd. ale přesto, víckrát si papouška jako kámoše nepořídím. Jedině v páru, nebo se vrátím k agapornisům, či podobným ptáčkům této velikosti.

Kolik času jste Vy, strávili nad výběrem druhu papouška jako společníka? Litujete toho?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak fajn,dostal jste mně.Nemá cenu o něčem diskutovat,protože pokud si melete svou,je to o ničem.Původně jsem scháněla mládě korely.Na inzerát,kam jsem volala mi pán nabídl pyruru.Protože jsem o ní v životě neslyšela,zavolala jsem kamaráda,co choval přes třicet let papoušky.Afriku,Ameriku a Austrálii.Od andulek k arům,žakům,amazoňanům.A ten mi řekl,pyrura je americký papoušek a řve.Pyrury jsem dokrmoval a řvaly stejně jako ty,které šly do chovu bez dokrmení.Pokud ti to nevadí,tak si jí vezmi.Je chytrá,ochočí se i starší mládě,je inteligentní,bere si pamlsky jednou nožkou,patří mezi papoušky,kteří se vyrovnají inteligencí arům,amazoňanům a podobně.Ale řve.A protože se mi líbila,tak jsem si tu informaci začala ověřovat.A potvrdilo se mi od těch,co jí mají.A protože vím,že by mi ten řev vadil,tak jsem si jí nevzala.Nevím,co vám na tom vadí.Já si raději o zvířeti,co si chci pořídit domů seženu informace a pak se rozhodnu,jestli ho chci,nebo ne.Připadá mi to mnohem zodpovědnější,než dát na informaci od jednoho chovatele a pak čumět,a dávat dotazy co mám dělat když ....a dát papouška pryč a udělat z něho putovního ptáka,to je fakt super.A že jich takto pár skončilo,to vím. Nemám nic proti pyrurám,spíše mi vadí někteří lidé.Hodně zdaru,mnoho prodaných pyrur a hodně šťastných majitelů s tichou pyrurou.

No moment to nebyla ironie, to byl souhlas, pochvala. Pravdu jste napsala, tak Vás budou kamenovat. Hana.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No moment to nebyla ironie, to byl souhlas, pochvala. Pravdu jste napsala, tak Vás budou kamenovat. Hana.

Aha,tak já to nepochopila.Ať mně klidně kamenují,když si představím,že si někdo pořídí papouška,na "X" let staří ptáka a potom zjistí,že informace byly pouze prodejní kecy,tak mi je z toho špatně.Já jsem chovatelka psů,každý den luxuju,vytírám,když je venku mokro,tak vytírám několikrát denně a ti psi mi za to stojí.Druhý by si kvůli této práci psa nepořídil.A stejné je to i s tím řevem.Někomu řev pyrury nevadí,tak si jí pořídí a je šťastnej.Někdo,kdo ví,že mu bude řev vadit si pořídí ptáčka tichýho a bude šťastněj s ním.A jsou spokojení oba.Pták i majitel.Když si pořizuji ptáka tak vím,že budu mít bordel z peří,že mu musím pořídit odpovídají klec atd.To jsou obecné informace.Ty ostatní mi má poskytnout chovatel,od kterého si papouška kupuji.A o těch pyrurách zrovna moc informací na netu a podobně není.Takže mi to připadá jako dost velký svinstvo.

Také jsme si pořídili pyruru.Informací na netu je dost, záleží jak moc se Vám chce nebo nechce hledat. Zkušenosti jsou různé ale to se netýká jen pyrurů.
Docela mě překvapuje termín "tichý papoušek" . Lidi jsou dnes opravdu je.lí chtějí nehlučné ptáky, psy které nemusí venčit a když nebudou mít náladu tak je nejraději vypnout.
Pyrura pro Vás možná není správná volba, ale asi by se chtělo zamyslet jestli vy ten správný typ pro chov papouška.
Každopádně přeji mnoho štěstí při výběru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem mluvila telefonicky a nebo si psala s majiteli pyrur,protože jsem si jí také chtěla pořídit.Řekla bych,že pyrury chválí jenom ti,co pyrury chovají na kšeft.A potom vystupují jako ti, kteří jsou nadšení z toho,jakého mají mazlíka.A kšefty se hýbou a vždycky se najde někdo,kdo se chytne.A je jim jedno,že si někdo pořídí papouška a potom z toho bude na nervy,protože má informace,že papoušek neřve,neštípe a je to všechno jinak.Já už bych si pyruru po všech informací majitelů,co pyruru mají a nebo měli nevzala.Je to obdoba toho,když někdo prodává štěňata a tvrdí,že toto plemeno nelíná a je vhodné pro alergiky.

Já pyruru chovám jen jako mazlíka, je to prakticky můj první papoušek vyjma andulek v dětství a neměnila bych. Nevím, zda jsme dokonce spolu nemluvily telefonicky. Určitě bych pyruru nikdy nedoporučila člověku, kterému vadí ptačí křik. Příchod ptáka do rodiny změní hodně věcí. Z druhé strany, nedoporučila bych takovému člověku ani korelu, příp. andulku, protože ač mají nejspíš slabší hlas, tak zase křičí častěji.. Možná na tyto druhy z nějakého důvodu nahlížíte jinak, jako na tišší, ale skutečnost je, že pyrura si zakřičet umí, ovšem, celé dny to nedělá. A bezdůvodně také ne. U nich je vše na vyvážení vztahu a podmínek. Za určitých podmínek je to spíše tichý pták. Vaše připomínky k chovatelům nechci hodnotit, snad na nich něco bude. Ale napsat, že pyruru chválí právě jen tito chovatelé, to popřít můžu. Chovatel nejsem a pyruru považuji za super ptáka i se všemi specifiky, které má. Já z toho kladného, co tu bylo výše o pyrurách napsáno, myslím konkrétního - bych o ničem neřekla, že není pravda.

A chci dodat, že si myslím, že právě u pyrur se informace o tom křiku hodně mohou lišit, tam opravdu hodně záleží na vnějších podmínkách. Pyrura je hlídač+ má nějakou míru inteligence a vynalézavosti, tím pádem dokáže přijít na to, že křikem lze něco vynutit. Z opačného pohledu, i když člověk něco pokazí a k tomuto dojde, je to celkem rychle odstranitelné - a právě v tomto zase spočívá i jeho vhodnost pro chovatele- začátečníky.

Lidi to je přeci jasný, že každý papoušek se při puštění rádia nebo televize začne s přísrojem překřikovat. Budete-li mluvit hlasitě bude řvát i váš papoušek. Tím intenzitu hlasu zvýšíte abyste se doma slyšeli a papoušk začně řvát tím víc, protože se vás bude snažit překřičet. Všechno záleží na tom jestli si s ním dokážete klidně povídat i u té puštěné televize. Pak mu ta bedna vadit nebude a časem , ale opravdu až časem, si zvykne. Já má o pyrurách napsanou stať na webových stránkách, ale uvádět je tady nechci, aby neměl někdo řeči o propagaci stránek. Když si sem dáte váš mail, tak vám to pošlu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi to je přeci jasný, že každý papoušek se při puštění rádia nebo televize začne s přísrojem překřikovat. Budete-li mluvit hlasitě bude řvát i váš papoušek. Tím intenzitu hlasu zvýšíte abyste se doma slyšeli a papoušk začně řvát tím víc, protože se vás bude snažit překřičet. Všechno záleží na tom jestli si s ním dokážete klidně povídat i u té puštěné televize. Pak mu ta bedna vadit nebude a časem , ale opravdu až časem, si zvykne. Já má o pyrurách napsanou stať na webových stránkách, ale uvádět je tady nechci, aby neměl někdo řeči o propagaci stránek. Když si sem dáte váš mail, tak vám to pošlu.

Máte naprostou pravdu. Já mám doma ještě mníšky (tři roky jednoho a teď jsem mu pořídila partnera), o nichž někdo řekne, že jsou hluční. U nás jdou velice tiší. Stejně jako pyrury, ohlašují nebezpečí,nebo si zařvou, když odcházíme do práce, asi tak třikrát zakřičí, pak když přijdem z práce, opět párkrát nebo když jíme (protože chtějí ochutnat, to ale mají smůlu), ale jinak prostě neřvou, stejně jako pyrury. Je fakt, že doma mluvíme tiše, nehádáme se, nekřičíme, máme relativně hluboké hlasy, nehysterčíme. A máme vztah ke zvířatům, kterých je u nás stále plno.A troufnu si říci, že tak nějak do tý ptačí duše, po těch x letech , už dost vidím. Je fakt, že oproti mníškům jsou pyrury k těm okolním vlivům vnímavější, třeba mníšek si myšky nevšimne, ale pyrury řvou, jako by se blížil lev. KOčku na střeše vidí přes okno snad na 100metrů, když já tam vidím jenom tečku. O dravcích v TV nemluvím. Jsou to prostě hlídači.

Poprosím Vás poslať tie info o pyrure na nete. Môj e-mail: severin22@centrum.sk.
Ďakujem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi to je přeci jasný, že každý papoušek se při puštění rádia nebo televize začne s přísrojem překřikovat. Budete-li mluvit hlasitě bude řvát i váš papoušek. Tím intenzitu hlasu zvýšíte abyste se doma slyšeli a papoušk začně řvát tím víc, protože se vás bude snažit překřičet. Všechno záleží na tom jestli si s ním dokážete klidně povídat i u té puštěné televize. Pak mu ta bedna vadit nebude a časem , ale opravdu až časem, si zvykne. Já má o pyrurách napsanou stať na webových stránkách, ale uvádět je tady nechci, aby neměl někdo řeči o propagaci stránek. Když si sem dáte váš mail, tak vám to pošlu.

Neplatí vždy a u každého papouška. Krotké andulky, co jsem kdy měla, si při zvuku rádia nebo lidského hovoru zvykly spíše švitořit, někdy s různou intonací, jakoby se snažily napodobovat zvuky, ale nepískaly hlasitě, jak to zvyknou, když volají (třebai když slyší vrabčáky za oknem). V rodině máme korelu, ta se také "nehádá" a žako také ne. Ten si pro svá vystoupení (pískání - a někdy i dost hlasité, nebo slovní proslovy volí spíše chvíle, kdy má ničím nerušené sólo. V některých místnostech, zejména v panelových domech, se ale hlasité pískání může trochu ozývat. Už jsem jednu mojí zkušenost na ifauně popisovala - krotký andulák si v panelovém bytě oblíbil prostornou halu, v níž často nesnesitelně dlouho a hlasitě pískal. Dala jsem ho dceři do cihlové bytovky a ze dne na den byl z něho úplně jiný, klidný bezproblémový, hravý, zvídavý andulák, který si zapískal v rámci běžné andulčí normy, ale většinu času jen švitořil, jak to andulky mají ve zvyku a co se dobře poslouchá.

Nemohol by tu niekto dať video s pyrurou keď maximálne kričí. Chcem si to porovnať s Alexandrom malým. Myslíte že silnejší hlas má pyrura alebo senegálec? Ďakujem za radu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemohol by tu niekto dať video s pyrurou keď maximálne kričí. Chcem si to porovnať s Alexandrom malým. Myslíte že silnejší hlas má pyrura alebo senegálec? Ďakujem za radu.

Já bych přirovnala křik pyrury jako když křičí straka nebo poštolka.Ta poštolka víc.Takový chraptivý,drnčivý zvuk to je.

Dobrý den.

Chtěl bych popřát všem chovatelům pyrur spokojené svátky, štěstí a zdraví v novém roce. Samozřejmě také bohaté a zdravé odchovy.
Přeji Všem, aby jim pyrury dělali jen radost.

S pozdravem Ing. Miroslav Zedlitzer

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Me pomůže kdyz ji říkám jmenem potom mě poslouchá