Hysterie z ptačí chřipky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení,
bydlíme na malé vesnici a jsme jediní, kdo tam chová papoušky.
Neumíte si představit tu paniku od lidí.
Nejvetší pandemickou hrozbou jsou novináři.
V televizi ukázaný papoušek ze Surinamu dovezený do GB - no to
byla pecka!!!
Zajímavé je, že na chovatele holubů a drůbeže naši drazí spoluobčané neútočí.
Bohužel v novinách otisknou vždy jen bláboly a seriozní názory od
odborníků (MVDr. Grymová) nikoho nezajímají. Ty by asi nikdo nečetl.
Ať žije honba za senzacechtivostí.
Snad to nějak přežijeme.

Co máte z toho, ti, co jsou v obraze pochopí, že hrozba to sice je, ale virů je na světě tolik, že kdyby si to uvědomili ti, co dělají největší paniku, tak ani nevystrčí z sterilní izolace nos.
Na lidi z okolí platí, to co jsme udělali my: Řekli jsme jim, že papoušci jsou zabezpečeni, aby se k nim nedostal žádný opeřenec a tudíž od papoušků nebezpečí nehrozí nikomu, tedy ani jim. Jelikož se spoluobyvateli vycházíme dobře, tak jsme je asi částečně přesvědčili, protože díky novinářům na nás zprvu začali pohlížet jako na hrozbu smrti. Každý se bojí o svůj a život rodiny, ale nejhorší je šířit informace typu: smrt, hrozba, půl planety zemře..., to udělá tolik škody.
A proto vysvětlujte, objasňujte, věřím tomu, že by se našel nějaký "zachránce lidstva" a chov vám ve prospěch společnosti zničí.
Nenechte se a přežijeme, příští rok to bude zase třeba hadí chřipka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení,
bydlíme na malé vesnici a jsme jediní, kdo tam chová papoušky.
Neumíte si představit tu paniku od lidí.
Nejvetší pandemickou hrozbou jsou novináři.
V televizi ukázaný papoušek ze Surinamu dovezený do GB - no to
byla pecka!!!
Zajímavé je, že na chovatele holubů a drůbeže naši drazí spoluobčané neútočí.
Bohužel v novinách otisknou vždy jen bláboly a seriozní názory od
odborníků (MVDr. Grymová) nikoho nezajímají. Ty by asi nikdo nečetl.
Ať žije honba za senzacechtivostí.
Snad to nějak přežijeme.

MVDr. Grymová patří k evropské veterinární špičce ve specializaci na exotické ptactvo. Bohužel její stanovisko k ptačí chřipce jsem nikde v posledním období nenalezla. Nemůžete poskytnout odkaz ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co máte z toho, ti, co jsou v obraze pochopí, že hrozba to sice je, ale virů je na světě tolik, že kdyby si to uvědomili ti, co dělají největší paniku, tak ani nevystrčí z sterilní izolace nos.
Na lidi z okolí platí, to co jsme udělali my: Řekli jsme jim, že papoušci jsou zabezpečeni, aby se k nim nedostal žádný opeřenec a tudíž od papoušků nebezpečí nehrozí nikomu, tedy ani jim. Jelikož se spoluobyvateli vycházíme dobře, tak jsme je asi částečně přesvědčili, protože díky novinářům na nás zprvu začali pohlížet jako na hrozbu smrti. Každý se bojí o svůj a život rodiny, ale nejhorší je šířit informace typu: smrt, hrozba, půl planety zemře..., to udělá tolik škody.
A proto vysvětlujte, objasňujte, věřím tomu, že by se našel nějaký "zachránce lidstva" a chov vám ve prospěch společnosti zničí.
Nenechte se a přežijeme, příští rok to bude zase třeba hadí chřipka.

Žádná hadí chřipka, neplácejte kraviny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
MVDr. Grymová patří k evropské veterinární špičce ve specializaci na exotické ptactvo. Bohužel její stanovisko k ptačí chřipce jsem nikde v posledním období nenalezla. Nemůžete poskytnout odkaz ?

K „ptačí chřipce“ – H5N1
Zmíněný virus objevený v zažívacích ústrojích určitých asijských ptáků (kteří jsou společně se zažívacím ústrojím prasat většinou místem kde „chřipka“ vzniká), byl izolován a pojmenován už v roce 1997. Přečtěte si to ještě jednou: v roce 1997. Tedy před dlouhými osmi lety.

I když H5N1 „ptačí chřipky“ mezitím jako většina chřipkových virů mutoval, jeho lidská forma od roku 2003 až dodnes nakazila přesně 116 lidí. Ano. Přečtěte to znovu: 116 lidí. Ve většině případů zemědělců chovajících drůbež (anebo členů jejich rodin), žijících v ne právě hygienických podmínkách asijských zemí. Mnozí z nich doslova bydlí se slepicemi.

Od roku 2003 ku dnešnímu dni virus H5N1 „ptačí chřipky“, zabil přesně 60 lidí. Znovu k zapamatování: celosvětově došlo jen k 60 úmrtím na ptačí chřipku, většina z nich izolovaně v asijských zemích kde hygienická opatření nedosahují právě prvotřídní světové kvality.

Když se podíváme na celé období kdy ptačí chřipka mutovala do lidské formy, postihla v průměru 58 lidí ročně a zahubila průměrně 30 lidí za rok.

To je dva a půl člověka měsíčně, nebo, pokud chcete opravdu specifickou informaci, 0,08 člověka denně. Mimochodem, při 60 z 116 lidí, kteří po nakažení zemřeli, vykazuje ptačí chřipka stěží 52 procentní úmrtnost. Antrax v roce 2001 v tom byl lepší...

S přihlédnutím k enormní části světové populace žijící v asijských zemích je rychlost šíření této infekce prakticky nekonečně malá.

Ze žádné země kde se tento virus objevil nejsou hlášeny žádné případy přenosu viru z člověka na člověka.

Takže to podtrhněme: ptačí chřipka je stěží schopna vyvolat pandemii a opravdu si není třeba dělat starosti. Toto téma neopravňuje ani sekundu času, který mu za posledních pár týdnů věnovala MSM.

Chřipce nezabráníte žádnou injekcí
Abyste se nestali obětí viru „ptačí chřipky“ či nějakého jiného chřipkového viru, je tady pár věcí k zapamatování.

Imunizace očkováním není nic jiného než způsob, jímž farmaceutické společnosti vydělávají peníze. „Zdravotničtí experti“ každému každoročně nabízejí „protichřipkové injekce“ s vysvětlením, jak určují, co do této imunizace dávají, protože „předvídají“, že mezi listopadem a dubnem se bude nějaká verze jakéhosi mrtvého, leč dříve virulentního kmene chřipky poflakovat dům od domu kolem světa, ale hlavně po USA…

Mrzuté na tom je, že než se nějaký „virulentní kmen“, které zpravidla vznikají na jaře v Asii, dostane v zimě do USA či Evropy je už natolik zmutovaný, že je aktuální druh podávané imunizace naprosto nepoužitelný. Aby byli schopni bojovat proti aktuální verzi chřipky museli by vědci a lékařský personál nepřetržitě a bez ohledu na čas putovat rychlostí světla za novinkami z jedné země do druhé. Není možné určit každý virus, který se v sezóně objeví, natož proti němu dokonce úspěšně bojovat.

PROTI PTAČÍ CHŘIPCE NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VAKCÍNA!!

Tento bod musí být zvlášť zdůrazněn: proti „ptačí chřipce“ aktuálně NENÍ PO RUCE ŽÁDNÁ očkovací látka!! Abychom pro H5N1 získali specifické sérum, musel by vývoj začít u infekční lidské formy viru, která, možná s výjimkou v nějakých vojenských nebo farmaceutických biochemických laboratořích, prozatím neexistuje.

Podle Leonarda G. Horowitze, DMD, MA, MPH, SE, by se „lidská varianta H5N1 napřed musela zdlouhavě kultivovat na lidských buněčných kulturách, pak naočkovat opici a nakonec lidem, aby bylo zřejmé zda experimentální subjekty dostanou tutéž obávanou chřipku“.

Jen pak, a to ještě jen teoreticky, může být připravena vakcína, půjde-li ovšem vůbec nějakou vytvořit.

Pamatujme si: aby byla vakcína účinná, nutně musí být specifická. Pokud už nebyl udělán potají, byl by objev cestování rychlostí světla jedinou možností jak získat vakcínu účinkující proti specifickému druhu chřipky a všem jeho mutacím, k nimž může dojít těsně předtím, než se formou „epidemie“ rozšíří v populaci.

Z injekce můžete onemocnět
Lidé, kteří si myslí, že z injekce proti chřipce nemohou onemocnět chřipkou, jelikož obsahuje jen „neživý virus“, mají pravdu, ovšem jen zčásti; mrtvá verze viru daný typ chřipky opravdu nemůže vyvolat. Jen nemnozí ovšem vědíí, že v inkubačním procesu k vytvoření posléze umrtvené virové kultury jsou používána syrová vejce, a že mnozí lidé jsou na syrová vejce alergičtí (spousta lidí je alergická dokonce i na vařená vejce a nevědí o tom, jen je po jídle trápí žaludek a „větry“). Vzhledem k této skutečnosti mohou produkty ze syrových vajec vstřikované do těla vyvolat prudká onemocnění.

Dále je zde rtuť, použitá ve formě thimerasolu v každé vakcíně jako antioxidant. Thimerasol, nic dobrého už obecně, obzvlášť škodí pro lidem citlivým na těžké kovy. Někoho může zabít už samotný thimerasol ve vakcíně, jestliže o své přecitlivělosti neví.

V konečném součtu je injekce proti chřipce výjimečně riskantní a měli bychom se jí vyhnout. Neexistuje vůbec žádná potřeba „protichřipkového očkování“.

Přirozená prevence
Jak se tedy vyhnout jakkoli mutované verzi chřipky? Jednoduše: přirozenou prevencí.

Říká se, že dobrou prevencí na všechno je vitamin C; ale to není tak úplně přesné; je to kyselina L. askorbová v C, která vypomáhá tělesné obraně. Kyselinu L. askorbovou můžete koupit ve formě prášku a pít zředěnou ve vodě s uhličitanem sodným (prášek do pečiva) kvůli rychlému vstřebání (recepturu i přísady objevíte v každém dobrém obchodě se zdravou výživou).

Po ruce jsou i další, velmi důležité a velmi jednoduché „posilovače imunity: koloidní stříbro, česnek, olej z dobromyslu a olivové („bobkové“) listy.

Všechny tyto přísady užívané podle známých receptur udrží dokonce i člověka s nabouranou imunitou dostatečně při síle, aby jeho organizmus odrazil nejen chřipku, ale i ostatní průvodní infekce. To vše dělá injekci proti chřipce absolutně zbytečnou.

Dodržujte hygienu. Vyhněte se davům a náhlým přechodům z velmi teplého do chladného prostředí (například několikrát dovnitř a ven ze zahřáté budovy. Chlad způsobí, že se roztřesete a zdroje energie určené k tělesné obraně se vyplýtvají na zahřívání. Při takto snížené ochraně mohou bacily rychleji vniknout a uhnízdit se v těle.

Co když chřipku dostanete?
Odpověď je prostá.

Nebojujte s ní. Nechte zapracovat horečku; to je způsob, jímž tělo ničí viry. (Poznámka: nenechávejte horečku stoupnout nad 38,9°C a pozorně sledujte velmi mladé, postarší a chronicky nemocné pacienty s horečkou. Lepší než aspirin je Panadol, ale podávejte ho jen v tak malých dávkách, aby horečka měla šanci virus zničit.)

Vyhýbejte se kontaktům s lidmi, kteří by mohl být nosiči jiného viru, bakterie, plísně nebo cizopasníků, jenž by v kombinaci s chřipkovým virem mohly udeřit na váš oslabený imunitní systém.

Pijte hodně čisté vody (bez bublinek!), aby tělo v horečnatém stavu mělo dostatek tekutin.
A odpočívat, odpočívat, odpočívat. Nevynakládejte vůbec žádné úsilí. Tělo dělá to, k čemu je navrženo – nechte ho.

Definitivní shrnutí
Ptačí chřipka a celý s ní související humbuk ve sdělovacích prostředcích je jen bombastická reklama. Nenechte se vtáhnout do svinstva obchodů se strachem.
Tento virus je velmi málo infekční a nakažení vykazuje nízkou úmrtnost, čili opravdu nepředstavuje žádné pandemické riziko – samozřejmě pokud nebude vypuštěn záměrně. A i poté je možné se mu vyhnout a ubránit.

Neplujte s proudem a budete v pohodě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Žádná hadí chřipka, neplácejte kraviny.

Myšleno obrazně, vždy se něco najde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K „ptačí chřipce“ – H5N1
Zmíněný virus objevený v zažívacích ústrojích určitých asijských ptáků (kteří jsou společně se zažívacím ústrojím prasat většinou místem kde „chřipka“ vzniká), byl izolován a pojmenován už v roce 1997. Přečtěte si to ještě jednou: v roce 1997. Tedy před dlouhými osmi lety.

I když H5N1 „ptačí chřipky“ mezitím jako většina chřipkových virů mutoval, jeho lidská forma od roku 2003 až dodnes nakazila přesně 116 lidí. Ano. Přečtěte to znovu: 116 lidí. Ve většině případů zemědělců chovajících drůbež (anebo členů jejich rodin), žijících v ne právě hygienických podmínkách asijských zemí. Mnozí z nich doslova bydlí se slepicemi.

Od roku 2003 ku dnešnímu dni virus H5N1 „ptačí chřipky“, zabil přesně 60 lidí. Znovu k zapamatování: celosvětově došlo jen k 60 úmrtím na ptačí chřipku, většina z nich izolovaně v asijských zemích kde hygienická opatření nedosahují právě prvotřídní světové kvality.

Když se podíváme na celé období kdy ptačí chřipka mutovala do lidské formy, postihla v průměru 58 lidí ročně a zahubila průměrně 30 lidí za rok.

To je dva a půl člověka měsíčně, nebo, pokud chcete opravdu specifickou informaci, 0,08 člověka denně. Mimochodem, při 60 z 116 lidí, kteří po nakažení zemřeli, vykazuje ptačí chřipka stěží 52 procentní úmrtnost. Antrax v roce 2001 v tom byl lepší...

S přihlédnutím k enormní části světové populace žijící v asijských zemích je rychlost šíření této infekce prakticky nekonečně malá.

Ze žádné země kde se tento virus objevil nejsou hlášeny žádné případy přenosu viru z člověka na člověka.

Takže to podtrhněme: ptačí chřipka je stěží schopna vyvolat pandemii a opravdu si není třeba dělat starosti. Toto téma neopravňuje ani sekundu času, který mu za posledních pár týdnů věnovala MSM.

Chřipce nezabráníte žádnou injekcí
Abyste se nestali obětí viru „ptačí chřipky“ či nějakého jiného chřipkového viru, je tady pár věcí k zapamatování.

Imunizace očkováním není nic jiného než způsob, jímž farmaceutické společnosti vydělávají peníze. „Zdravotničtí experti“ každému každoročně nabízejí „protichřipkové injekce“ s vysvětlením, jak určují, co do této imunizace dávají, protože „předvídají“, že mezi listopadem a dubnem se bude nějaká verze jakéhosi mrtvého, leč dříve virulentního kmene chřipky poflakovat dům od domu kolem světa, ale hlavně po USA…

Mrzuté na tom je, že než se nějaký „virulentní kmen“, které zpravidla vznikají na jaře v Asii, dostane v zimě do USA či Evropy je už natolik zmutovaný, že je aktuální druh podávané imunizace naprosto nepoužitelný. Aby byli schopni bojovat proti aktuální verzi chřipky museli by vědci a lékařský personál nepřetržitě a bez ohledu na čas putovat rychlostí světla za novinkami z jedné země do druhé. Není možné určit každý virus, který se v sezóně objeví, natož proti němu dokonce úspěšně bojovat.

PROTI PTAČÍ CHŘIPCE NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VAKCÍNA!!

Tento bod musí být zvlášť zdůrazněn: proti „ptačí chřipce“ aktuálně NENÍ PO RUCE ŽÁDNÁ očkovací látka!! Abychom pro H5N1 získali specifické sérum, musel by vývoj začít u infekční lidské formy viru, která, možná s výjimkou v nějakých vojenských nebo farmaceutických biochemických laboratořích, prozatím neexistuje.

Podle Leonarda G. Horowitze, DMD, MA, MPH, SE, by se „lidská varianta H5N1 napřed musela zdlouhavě kultivovat na lidských buněčných kulturách, pak naočkovat opici a nakonec lidem, aby bylo zřejmé zda experimentální subjekty dostanou tutéž obávanou chřipku“.

Jen pak, a to ještě jen teoreticky, může být připravena vakcína, půjde-li ovšem vůbec nějakou vytvořit.

Pamatujme si: aby byla vakcína účinná, nutně musí být specifická. Pokud už nebyl udělán potají, byl by objev cestování rychlostí světla jedinou možností jak získat vakcínu účinkující proti specifickému druhu chřipky a všem jeho mutacím, k nimž může dojít těsně předtím, než se formou „epidemie“ rozšíří v populaci.

Z injekce můžete onemocnět
Lidé, kteří si myslí, že z injekce proti chřipce nemohou onemocnět chřipkou, jelikož obsahuje jen „neživý virus“, mají pravdu, ovšem jen zčásti; mrtvá verze viru daný typ chřipky opravdu nemůže vyvolat. Jen nemnozí ovšem vědíí, že v inkubačním procesu k vytvoření posléze umrtvené virové kultury jsou používána syrová vejce, a že mnozí lidé jsou na syrová vejce alergičtí (spousta lidí je alergická dokonce i na vařená vejce a nevědí o tom, jen je po jídle trápí žaludek a „větry“). Vzhledem k této skutečnosti mohou produkty ze syrových vajec vstřikované do těla vyvolat prudká onemocnění.

Dále je zde rtuť, použitá ve formě thimerasolu v každé vakcíně jako antioxidant. Thimerasol, nic dobrého už obecně, obzvlášť škodí pro lidem citlivým na těžké kovy. Někoho může zabít už samotný thimerasol ve vakcíně, jestliže o své přecitlivělosti neví.

V konečném součtu je injekce proti chřipce výjimečně riskantní a měli bychom se jí vyhnout. Neexistuje vůbec žádná potřeba „protichřipkového očkování“.

Přirozená prevence
Jak se tedy vyhnout jakkoli mutované verzi chřipky? Jednoduše: přirozenou prevencí.

Říká se, že dobrou prevencí na všechno je vitamin C; ale to není tak úplně přesné; je to kyselina L. askorbová v C, která vypomáhá tělesné obraně. Kyselinu L. askorbovou můžete koupit ve formě prášku a pít zředěnou ve vodě s uhličitanem sodným (prášek do pečiva) kvůli rychlému vstřebání (recepturu i přísady objevíte v každém dobrém obchodě se zdravou výživou).

Po ruce jsou i další, velmi důležité a velmi jednoduché „posilovače imunity: koloidní stříbro, česnek, olej z dobromyslu a olivové („bobkové“) listy.

Všechny tyto přísady užívané podle známých receptur udrží dokonce i člověka s nabouranou imunitou dostatečně při síle, aby jeho organizmus odrazil nejen chřipku, ale i ostatní průvodní infekce. To vše dělá injekci proti chřipce absolutně zbytečnou.

Dodržujte hygienu. Vyhněte se davům a náhlým přechodům z velmi teplého do chladného prostředí (například několikrát dovnitř a ven ze zahřáté budovy. Chlad způsobí, že se roztřesete a zdroje energie určené k tělesné obraně se vyplýtvají na zahřívání. Při takto snížené ochraně mohou bacily rychleji vniknout a uhnízdit se v těle.

Co když chřipku dostanete?
Odpověď je prostá.

Nebojujte s ní. Nechte zapracovat horečku; to je způsob, jímž tělo ničí viry. (Poznámka: nenechávejte horečku stoupnout nad 38,9°C a pozorně sledujte velmi mladé, postarší a chronicky nemocné pacienty s horečkou. Lepší než aspirin je Panadol, ale podávejte ho jen v tak malých dávkách, aby horečka měla šanci virus zničit.)

Vyhýbejte se kontaktům s lidmi, kteří by mohl být nosiči jiného viru, bakterie, plísně nebo cizopasníků, jenž by v kombinaci s chřipkovým virem mohly udeřit na váš oslabený imunitní systém.

Pijte hodně čisté vody (bez bublinek!), aby tělo v horečnatém stavu mělo dostatek tekutin.
A odpočívat, odpočívat, odpočívat. Nevynakládejte vůbec žádné úsilí. Tělo dělá to, k čemu je navrženo – nechte ho.

Definitivní shrnutí
Ptačí chřipka a celý s ní související humbuk ve sdělovacích prostředcích je jen bombastická reklama. Nenechte se vtáhnout do svinstva obchodů se strachem.
Tento virus je velmi málo infekční a nakažení vykazuje nízkou úmrtnost, čili opravdu nepředstavuje žádné pandemické riziko – samozřejmě pokud nebude vypuštěn záměrně. A i poté je možné se mu vyhnout a ubránit.

Neplujte s proudem a budete v pohodě.

Tak toto je podle mě zatím nejobjektivnější a nejlepší příspěvek k tomuto tématu,díky anonyme.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak toto je podle mě zatím nejobjektivnější a nejlepší příspěvek k tomuto tématu,díky anonyme.

Škoda že příspěvek je anonymní . S podpisem některého veterinárního specialisty by něměl chybu. Ty co spálili ptačí krmítka a rozbili hnízdní budky na stromech nepřesvědčí anonym.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
MVDr. Grymová patří k evropské veterinární špičce ve specializaci na exotické ptactvo. Bohužel její stanovisko k ptačí chřipce jsem nikde v posledním období nenalezla. Nemůžete poskytnout odkaz ?

Článek dr. Grymové o ptačí chřipce najdete v nejnovějším čísle časopisu Papoušci.
Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K „ptačí chřipce“ – H5N1
Zmíněný virus objevený v zažívacích ústrojích určitých asijských ptáků (kteří jsou společně se zažívacím ústrojím prasat většinou místem kde „chřipka“ vzniká), byl izolován a pojmenován už v roce 1997. Přečtěte si to ještě jednou: v roce 1997. Tedy před dlouhými osmi lety.

I když H5N1 „ptačí chřipky“ mezitím jako většina chřipkových virů mutoval, jeho lidská forma od roku 2003 až dodnes nakazila přesně 116 lidí. Ano. Přečtěte to znovu: 116 lidí. Ve většině případů zemědělců chovajících drůbež (anebo členů jejich rodin), žijících v ne právě hygienických podmínkách asijských zemí. Mnozí z nich doslova bydlí se slepicemi.

Od roku 2003 ku dnešnímu dni virus H5N1 „ptačí chřipky“, zabil přesně 60 lidí. Znovu k zapamatování: celosvětově došlo jen k 60 úmrtím na ptačí chřipku, většina z nich izolovaně v asijských zemích kde hygienická opatření nedosahují právě prvotřídní světové kvality.

Když se podíváme na celé období kdy ptačí chřipka mutovala do lidské formy, postihla v průměru 58 lidí ročně a zahubila průměrně 30 lidí za rok.

To je dva a půl člověka měsíčně, nebo, pokud chcete opravdu specifickou informaci, 0,08 člověka denně. Mimochodem, při 60 z 116 lidí, kteří po nakažení zemřeli, vykazuje ptačí chřipka stěží 52 procentní úmrtnost. Antrax v roce 2001 v tom byl lepší...

S přihlédnutím k enormní části světové populace žijící v asijských zemích je rychlost šíření této infekce prakticky nekonečně malá.

Ze žádné země kde se tento virus objevil nejsou hlášeny žádné případy přenosu viru z člověka na člověka.

Takže to podtrhněme: ptačí chřipka je stěží schopna vyvolat pandemii a opravdu si není třeba dělat starosti. Toto téma neopravňuje ani sekundu času, který mu za posledních pár týdnů věnovala MSM.

Chřipce nezabráníte žádnou injekcí
Abyste se nestali obětí viru „ptačí chřipky“ či nějakého jiného chřipkového viru, je tady pár věcí k zapamatování.

Imunizace očkováním není nic jiného než způsob, jímž farmaceutické společnosti vydělávají peníze. „Zdravotničtí experti“ každému každoročně nabízejí „protichřipkové injekce“ s vysvětlením, jak určují, co do této imunizace dávají, protože „předvídají“, že mezi listopadem a dubnem se bude nějaká verze jakéhosi mrtvého, leč dříve virulentního kmene chřipky poflakovat dům od domu kolem světa, ale hlavně po USA…

Mrzuté na tom je, že než se nějaký „virulentní kmen“, které zpravidla vznikají na jaře v Asii, dostane v zimě do USA či Evropy je už natolik zmutovaný, že je aktuální druh podávané imunizace naprosto nepoužitelný. Aby byli schopni bojovat proti aktuální verzi chřipky museli by vědci a lékařský personál nepřetržitě a bez ohledu na čas putovat rychlostí světla za novinkami z jedné země do druhé. Není možné určit každý virus, který se v sezóně objeví, natož proti němu dokonce úspěšně bojovat.

PROTI PTAČÍ CHŘIPCE NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VAKCÍNA!!

Tento bod musí být zvlášť zdůrazněn: proti „ptačí chřipce“ aktuálně NENÍ PO RUCE ŽÁDNÁ očkovací látka!! Abychom pro H5N1 získali specifické sérum, musel by vývoj začít u infekční lidské formy viru, která, možná s výjimkou v nějakých vojenských nebo farmaceutických biochemických laboratořích, prozatím neexistuje.

Podle Leonarda G. Horowitze, DMD, MA, MPH, SE, by se „lidská varianta H5N1 napřed musela zdlouhavě kultivovat na lidských buněčných kulturách, pak naočkovat opici a nakonec lidem, aby bylo zřejmé zda experimentální subjekty dostanou tutéž obávanou chřipku“.

Jen pak, a to ještě jen teoreticky, může být připravena vakcína, půjde-li ovšem vůbec nějakou vytvořit.

Pamatujme si: aby byla vakcína účinná, nutně musí být specifická. Pokud už nebyl udělán potají, byl by objev cestování rychlostí světla jedinou možností jak získat vakcínu účinkující proti specifickému druhu chřipky a všem jeho mutacím, k nimž může dojít těsně předtím, než se formou „epidemie“ rozšíří v populaci.

Z injekce můžete onemocnět
Lidé, kteří si myslí, že z injekce proti chřipce nemohou onemocnět chřipkou, jelikož obsahuje jen „neživý virus“, mají pravdu, ovšem jen zčásti; mrtvá verze viru daný typ chřipky opravdu nemůže vyvolat. Jen nemnozí ovšem vědíí, že v inkubačním procesu k vytvoření posléze umrtvené virové kultury jsou používána syrová vejce, a že mnozí lidé jsou na syrová vejce alergičtí (spousta lidí je alergická dokonce i na vařená vejce a nevědí o tom, jen je po jídle trápí žaludek a „větry“). Vzhledem k této skutečnosti mohou produkty ze syrových vajec vstřikované do těla vyvolat prudká onemocnění.

Dále je zde rtuť, použitá ve formě thimerasolu v každé vakcíně jako antioxidant. Thimerasol, nic dobrého už obecně, obzvlášť škodí pro lidem citlivým na těžké kovy. Někoho může zabít už samotný thimerasol ve vakcíně, jestliže o své přecitlivělosti neví.

V konečném součtu je injekce proti chřipce výjimečně riskantní a měli bychom se jí vyhnout. Neexistuje vůbec žádná potřeba „protichřipkového očkování“.

Přirozená prevence
Jak se tedy vyhnout jakkoli mutované verzi chřipky? Jednoduše: přirozenou prevencí.

Říká se, že dobrou prevencí na všechno je vitamin C; ale to není tak úplně přesné; je to kyselina L. askorbová v C, která vypomáhá tělesné obraně. Kyselinu L. askorbovou můžete koupit ve formě prášku a pít zředěnou ve vodě s uhličitanem sodným (prášek do pečiva) kvůli rychlému vstřebání (recepturu i přísady objevíte v každém dobrém obchodě se zdravou výživou).

Po ruce jsou i další, velmi důležité a velmi jednoduché „posilovače imunity: koloidní stříbro, česnek, olej z dobromyslu a olivové („bobkové“) listy.

Všechny tyto přísady užívané podle známých receptur udrží dokonce i člověka s nabouranou imunitou dostatečně při síle, aby jeho organizmus odrazil nejen chřipku, ale i ostatní průvodní infekce. To vše dělá injekci proti chřipce absolutně zbytečnou.

Dodržujte hygienu. Vyhněte se davům a náhlým přechodům z velmi teplého do chladného prostředí (například několikrát dovnitř a ven ze zahřáté budovy. Chlad způsobí, že se roztřesete a zdroje energie určené k tělesné obraně se vyplýtvají na zahřívání. Při takto snížené ochraně mohou bacily rychleji vniknout a uhnízdit se v těle.

Co když chřipku dostanete?
Odpověď je prostá.

Nebojujte s ní. Nechte zapracovat horečku; to je způsob, jímž tělo ničí viry. (Poznámka: nenechávejte horečku stoupnout nad 38,9°C a pozorně sledujte velmi mladé, postarší a chronicky nemocné pacienty s horečkou. Lepší než aspirin je Panadol, ale podávejte ho jen v tak malých dávkách, aby horečka měla šanci virus zničit.)

Vyhýbejte se kontaktům s lidmi, kteří by mohl být nosiči jiného viru, bakterie, plísně nebo cizopasníků, jenž by v kombinaci s chřipkovým virem mohly udeřit na váš oslabený imunitní systém.

Pijte hodně čisté vody (bez bublinek!), aby tělo v horečnatém stavu mělo dostatek tekutin.
A odpočívat, odpočívat, odpočívat. Nevynakládejte vůbec žádné úsilí. Tělo dělá to, k čemu je navrženo – nechte ho.

Definitivní shrnutí
Ptačí chřipka a celý s ní související humbuk ve sdělovacích prostředcích je jen bombastická reklama. Nenechte se vtáhnout do svinstva obchodů se strachem.
Tento virus je velmi málo infekční a nakažení vykazuje nízkou úmrtnost, čili opravdu nepředstavuje žádné pandemické riziko – samozřejmě pokud nebude vypuštěn záměrně. A i poté je možné se mu vyhnout a ubránit.

Neplujte s proudem a budete v pohodě.

Bobkový list je list z vavrínu a nie olivy.
Takže ak je v tomto texte taká nepresnoť v kvázi nepodstatnej veci, je ostaný text správny?
Minimálne to vedie k spochybneniu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Škoda že příspěvek je anonymní . S podpisem některého veterinárního specialisty by něměl chybu. Ty co spálili ptačí krmítka a rozbili hnízdní budky na stromech nepřesvědčí anonym.

Ti co pali krmitka ptakum,nici hnizda je banda nevzdelanych debilku,protoze pristi rok jak dozijeme sezerou nas komeri,hosenky a jiny doterny hmyz kteri tito ptaci potrebuji ke krmeni mladat,ne nicit ale budovat a pouzivat mozek v jakemkoliv jednani.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K „ptačí chřipce“ – H5N1
Zmíněný virus objevený v zažívacích ústrojích určitých asijských ptáků (kteří jsou společně se zažívacím ústrojím prasat většinou místem kde „chřipka“ vzniká), byl izolován a pojmenován už v roce 1997. Přečtěte si to ještě jednou: v roce 1997. Tedy před dlouhými osmi lety.

I když H5N1 „ptačí chřipky“ mezitím jako většina chřipkových virů mutoval, jeho lidská forma od roku 2003 až dodnes nakazila přesně 116 lidí. Ano. Přečtěte to znovu: 116 lidí. Ve většině případů zemědělců chovajících drůbež (anebo členů jejich rodin), žijících v ne právě hygienických podmínkách asijských zemí. Mnozí z nich doslova bydlí se slepicemi.

Od roku 2003 ku dnešnímu dni virus H5N1 „ptačí chřipky“, zabil přesně 60 lidí. Znovu k zapamatování: celosvětově došlo jen k 60 úmrtím na ptačí chřipku, většina z nich izolovaně v asijských zemích kde hygienická opatření nedosahují právě prvotřídní světové kvality.

Když se podíváme na celé období kdy ptačí chřipka mutovala do lidské formy, postihla v průměru 58 lidí ročně a zahubila průměrně 30 lidí za rok.

To je dva a půl člověka měsíčně, nebo, pokud chcete opravdu specifickou informaci, 0,08 člověka denně. Mimochodem, při 60 z 116 lidí, kteří po nakažení zemřeli, vykazuje ptačí chřipka stěží 52 procentní úmrtnost. Antrax v roce 2001 v tom byl lepší...

S přihlédnutím k enormní části světové populace žijící v asijských zemích je rychlost šíření této infekce prakticky nekonečně malá.

Ze žádné země kde se tento virus objevil nejsou hlášeny žádné případy přenosu viru z člověka na člověka.

Takže to podtrhněme: ptačí chřipka je stěží schopna vyvolat pandemii a opravdu si není třeba dělat starosti. Toto téma neopravňuje ani sekundu času, který mu za posledních pár týdnů věnovala MSM.

Chřipce nezabráníte žádnou injekcí
Abyste se nestali obětí viru „ptačí chřipky“ či nějakého jiného chřipkového viru, je tady pár věcí k zapamatování.

Imunizace očkováním není nic jiného než způsob, jímž farmaceutické společnosti vydělávají peníze. „Zdravotničtí experti“ každému každoročně nabízejí „protichřipkové injekce“ s vysvětlením, jak určují, co do této imunizace dávají, protože „předvídají“, že mezi listopadem a dubnem se bude nějaká verze jakéhosi mrtvého, leč dříve virulentního kmene chřipky poflakovat dům od domu kolem světa, ale hlavně po USA…

Mrzuté na tom je, že než se nějaký „virulentní kmen“, které zpravidla vznikají na jaře v Asii, dostane v zimě do USA či Evropy je už natolik zmutovaný, že je aktuální druh podávané imunizace naprosto nepoužitelný. Aby byli schopni bojovat proti aktuální verzi chřipky museli by vědci a lékařský personál nepřetržitě a bez ohledu na čas putovat rychlostí světla za novinkami z jedné země do druhé. Není možné určit každý virus, který se v sezóně objeví, natož proti němu dokonce úspěšně bojovat.

PROTI PTAČÍ CHŘIPCE NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VAKCÍNA!!

Tento bod musí být zvlášť zdůrazněn: proti „ptačí chřipce“ aktuálně NENÍ PO RUCE ŽÁDNÁ očkovací látka!! Abychom pro H5N1 získali specifické sérum, musel by vývoj začít u infekční lidské formy viru, která, možná s výjimkou v nějakých vojenských nebo farmaceutických biochemických laboratořích, prozatím neexistuje.

Podle Leonarda G. Horowitze, DMD, MA, MPH, SE, by se „lidská varianta H5N1 napřed musela zdlouhavě kultivovat na lidských buněčných kulturách, pak naočkovat opici a nakonec lidem, aby bylo zřejmé zda experimentální subjekty dostanou tutéž obávanou chřipku“.

Jen pak, a to ještě jen teoreticky, může být připravena vakcína, půjde-li ovšem vůbec nějakou vytvořit.

Pamatujme si: aby byla vakcína účinná, nutně musí být specifická. Pokud už nebyl udělán potají, byl by objev cestování rychlostí světla jedinou možností jak získat vakcínu účinkující proti specifickému druhu chřipky a všem jeho mutacím, k nimž může dojít těsně předtím, než se formou „epidemie“ rozšíří v populaci.

Z injekce můžete onemocnět
Lidé, kteří si myslí, že z injekce proti chřipce nemohou onemocnět chřipkou, jelikož obsahuje jen „neživý virus“, mají pravdu, ovšem jen zčásti; mrtvá verze viru daný typ chřipky opravdu nemůže vyvolat. Jen nemnozí ovšem vědíí, že v inkubačním procesu k vytvoření posléze umrtvené virové kultury jsou používána syrová vejce, a že mnozí lidé jsou na syrová vejce alergičtí (spousta lidí je alergická dokonce i na vařená vejce a nevědí o tom, jen je po jídle trápí žaludek a „větry“). Vzhledem k této skutečnosti mohou produkty ze syrových vajec vstřikované do těla vyvolat prudká onemocnění.

Dále je zde rtuť, použitá ve formě thimerasolu v každé vakcíně jako antioxidant. Thimerasol, nic dobrého už obecně, obzvlášť škodí pro lidem citlivým na těžké kovy. Někoho může zabít už samotný thimerasol ve vakcíně, jestliže o své přecitlivělosti neví.

V konečném součtu je injekce proti chřipce výjimečně riskantní a měli bychom se jí vyhnout. Neexistuje vůbec žádná potřeba „protichřipkového očkování“.

Přirozená prevence
Jak se tedy vyhnout jakkoli mutované verzi chřipky? Jednoduše: přirozenou prevencí.

Říká se, že dobrou prevencí na všechno je vitamin C; ale to není tak úplně přesné; je to kyselina L. askorbová v C, která vypomáhá tělesné obraně. Kyselinu L. askorbovou můžete koupit ve formě prášku a pít zředěnou ve vodě s uhličitanem sodným (prášek do pečiva) kvůli rychlému vstřebání (recepturu i přísady objevíte v každém dobrém obchodě se zdravou výživou).

Po ruce jsou i další, velmi důležité a velmi jednoduché „posilovače imunity: koloidní stříbro, česnek, olej z dobromyslu a olivové („bobkové“) listy.

Všechny tyto přísady užívané podle známých receptur udrží dokonce i člověka s nabouranou imunitou dostatečně při síle, aby jeho organizmus odrazil nejen chřipku, ale i ostatní průvodní infekce. To vše dělá injekci proti chřipce absolutně zbytečnou.

Dodržujte hygienu. Vyhněte se davům a náhlým přechodům z velmi teplého do chladného prostředí (například několikrát dovnitř a ven ze zahřáté budovy. Chlad způsobí, že se roztřesete a zdroje energie určené k tělesné obraně se vyplýtvají na zahřívání. Při takto snížené ochraně mohou bacily rychleji vniknout a uhnízdit se v těle.

Co když chřipku dostanete?
Odpověď je prostá.

Nebojujte s ní. Nechte zapracovat horečku; to je způsob, jímž tělo ničí viry. (Poznámka: nenechávejte horečku stoupnout nad 38,9°C a pozorně sledujte velmi mladé, postarší a chronicky nemocné pacienty s horečkou. Lepší než aspirin je Panadol, ale podávejte ho jen v tak malých dávkách, aby horečka měla šanci virus zničit.)

Vyhýbejte se kontaktům s lidmi, kteří by mohl být nosiči jiného viru, bakterie, plísně nebo cizopasníků, jenž by v kombinaci s chřipkovým virem mohly udeřit na váš oslabený imunitní systém.

Pijte hodně čisté vody (bez bublinek!), aby tělo v horečnatém stavu mělo dostatek tekutin.
A odpočívat, odpočívat, odpočívat. Nevynakládejte vůbec žádné úsilí. Tělo dělá to, k čemu je navrženo – nechte ho.

Definitivní shrnutí
Ptačí chřipka a celý s ní související humbuk ve sdělovacích prostředcích je jen bombastická reklama. Nenechte se vtáhnout do svinstva obchodů se strachem.
Tento virus je velmi málo infekční a nakažení vykazuje nízkou úmrtnost, čili opravdu nepředstavuje žádné pandemické riziko – samozřejmě pokud nebude vypuštěn záměrně. A i poté je možné se mu vyhnout a ubránit.

Neplujte s proudem a budete v pohodě.

predchádzajúcemu článku chýba ešte začiatok
celý článok je na parrote zdroj článku je čerpaný z diskuzie k téme Hongkong chce s vtáčou chrípkou bojovať zostreľovaním sťahovavých vtákov uverejnemom v našich médiách

Absurdní bezuzdná medializace „ptačí chřipky“ („ptačí chřipka“, H5N1, atd.) probíhající v posledních týdnech v USA a Kanadě nakonec dohnala členy Disclosure k rozhodnutí zveřejnit k tomuto předmětu několik rozumných slov.

Na závěr takřka nepřetržitého šíření popisu hororů provázejících hurikány Katrina a Rita, se všechny větší sdělovací prostředky (MSM) z nějakého důvodu znenadání rozhodly, že dalším tématem dne bude ptačí chřipka. Všechna MSM o ní postupně začala chrlit „zaručené informace“ a poskytovat „rady“, co bychom měli dělat, abychom se na ni „připravili“, a co by prezidující Křoví (v orig. Shrub), tedy Bush mladší, mělo udělat když v USA vypukne pandemie.

O čem ale nebylo řečeno vůbec nic jsou základní fakta o H5N1, jak se lidé mají doopravdy zachovat a obecně, co vůbec je „chřipka“.

(Poznámka: Text v následujících odstavcích by neměl být vykládán či chápán jako lékařské rady. Jsou to pouze základní informace vyplývající z lidských zkušeností, vybrané z rozumných zdrojů.)

Co je chřipka?
„Chřipka“ je virová infekce s relativně krátkým průběhem, během nějž svým obětem působí potíže ve formě několika nepříliš významných efektů (zimnice, vysoké horečky, únava a bolesti kloubů a hlavy, bolesti v krku a mukózní záněty). Tyto běžné „chřipkové“ stavy sice mohou zapříčinit, že se někdo „cítí jako na umření“, ale samotný chřipkový virus zpravidla člověka ani zvíře nezabije.

Co nás zabíjí jsou průvodní jevy pramenící z těchto stavů poté, jestliže o sebe náležitě nepečujeme, když onemocníme chřipkovým virem. Jedná se v první řadě o bakteriální infekce (a někdy plísňová či onemocnění jinými viry, a také o onemocnění z napadení cizopasníky), které u člověka trpícího chřipkou propuknou v důsledku snížené imunity.

Takovou druhotnou infekcí je obyčejně zápal plic anebo řada gastrointestinálních problémů (vyvolaných parazity) provázených průjmy, které po nástupu dehydratace mohou být fatální.

Když zvířata dostanou chřipku a zemřou, pokud vůbec zemřou, je to obvykle kvůli napadení cizopasníky nebo kvůli plicní infekci. Kdy lidé dostanou chřipku, pokud vůbec zemřou je to obvykle na zápal plic nebo v důsledku dehydratace průjmem.

Zdravotničtí profesionálové ovšem lidská „úmrtí na chřipku“ rádi přisuzují samotné chřipce, a ne oportunistickým sekundárním infekcím. Ono totiý přesně zjistit, která bakterie nebo parazit zasadil osudný úder, dá spoustu práce. Jinak řečeno, je to pro ně snazší papírování…

Chřipka vás nezabije
Skutečnost je taková, že „chřipka“ nezabíjí. „Ale no tak!,“ řeknou mnozí kritici „byla epidemie španělské chřipky v roce 1918, jen spoustou povyku pro nic? Neumřel na ni snad prakticky každý v pradědečkově rodině (samozřejmě s výjimkou jeho samotného)?“

Pravda je jiná. Příčiny proč „španělská chřipka“ (má špatný název kvůli nesprávnému předpokladu, že začala ve Španělsku - více o tom dále) zabila tolik lidí byly dvě, a obě jsou velmi, velmi prosté – tato chřipka šla v patách dvěma novým léčebným přístupům: používání aspirinu a „chřipkového séra“.

Důkladný mnohaletý výzkum zdravotnických odborníků odhalil, že skutečné „epicentrum“ chřipkové pandemie z roku 1918 bylo v kansaské pevnosti Riley (specificky šlo o Camp Funston, kde byli vojáci držení v karanténě). Na tuto vojenskou základnu byli po první světové válce přiváděni vojáci ze služby ve Španělsku a dalších lokalit, kteří byli před propuštěním do civilu povinně podrobeni novému očkování. (Španělsko, které bylo za války relativně neutrální, si skutečně nemusí dělat výčitky svědomí, ale prohlášení, že bylo zdrojem této epidemie, je přesto důvodem úplného nepochopení skutečných příčin „španělské chřipky“.)

Zmíněné očkování bylo novinkou: zatímco předchozí verze „chřipky“ chodily dům od domu a dělaly prostě své, byla poprvé v historii „vyvinuta vakcína“ slibující zabránit šíření viru.

Vzali si „vakcínu“ domů
Domů propuštění chlapci si sebou odnášeli bakterie, jimiž byli naočkovaní, a takto přinesli životaschopnou (a pravděpodobně již zmutovanou) verzi viru jako dárek přátelům a rodinám. Lidé, kteří pocítili příznaky nemoci pak navíc běželi k lékaři a dostali stejnou vakcínu v naději, že nebudou další.

Byli.

Záznamy ve skutečnosti vykazují, že „epidemii“ přežili zejména lidé, kteří očkování nedostali (chudí, kteří si to nemohli dovolit a ti rozumnější, kteří očkování odmítli, když už bylo jako „nezbytné“ poskytováno v podstatě zadarmo).

Nepříliš dobré využití Aspirinu
Současně s očkováním přišel objev kyseliny salicylové (aspirinu). Tento rychle všeobecně dostupný produkt byl doporučován lékaři ke kontrole horečky, která chřipku provázela. Když ho lidé brali, teplota, bolesti a potíže ustupovaly, ale nakonec přesto zemřeli. Proč?

Je přirozené, že na každý chřipkový vir ihned zaútočí vlastní obrana těla. „Protiútok“ se vyznačuje vysokou horečkou, která je znamením, že tělo dělá přesně to, co se od něj očekává poté, když ho napadne nějaký germ. Aspirin ale uklidňoval, lidé si nedělali těžkou hlavu, a obyčejně napomohl tomu aby se virus mohl vyvinout do nejagresivnějšího stádia.

Lidé beroucí aspirin cítili, že horečky klesly a bolesti a pocit únavy se zmírnily, takže nadále chodili do zaměstnání, čímž rozšiřovali virus, současně oslabovali svůj organizmus prací (tehdy většinou namáhavější než dnes) a otevírali se dalším oportunistickým infekcím, které je nakonec zabíjely po stovkách.

Je jasné, že současná medicína bude ječet až do nebe, že oba tyto faktory - očkování a aspirin - nebyly příčinou toho, že za celosvětového vzplanutí španělské chřipky zemřely milióny lidí. Smutná skutečnost je však taková a veškerý výzkum v tomto směru ukazuje přesně k těmto příčinám odůvodňujícím, proč se chřipka
A) rozšířila tak divoce a
B) stala tak letální.
Lidé neměli ani ponětí o tom, co si sami nadrobili.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Článek dr. Grymové o ptačí chřipce najdete v nejnovějším čísle časopisu Papoušci.
Petr

Ten článek je tady vocat: http://www.mwm.cz/index1.php
ze žádnýho parrottutu slováku.
anonym

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Článek dr. Grymové o ptačí chřipce najdete v nejnovějším čísle časopisu Papoušci.
Petr

Petře, díky za informaci -časopis si seženu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
predchádzajúcemu článku chýba ešte začiatok
celý článok je na parrote zdroj článku je čerpaný z diskuzie k téme Hongkong chce s vtáčou chrípkou bojovať zostreľovaním sťahovavých vtákov uverejnemom v našich médiách

Absurdní bezuzdná medializace „ptačí chřipky“ („ptačí chřipka“, H5N1, atd.) probíhající v posledních týdnech v USA a Kanadě nakonec dohnala členy Disclosure k rozhodnutí zveřejnit k tomuto předmětu několik rozumných slov.

Na závěr takřka nepřetržitého šíření popisu hororů provázejících hurikány Katrina a Rita, se všechny větší sdělovací prostředky (MSM) z nějakého důvodu znenadání rozhodly, že dalším tématem dne bude ptačí chřipka. Všechna MSM o ní postupně začala chrlit „zaručené informace“ a poskytovat „rady“, co bychom měli dělat, abychom se na ni „připravili“, a co by prezidující Křoví (v orig. Shrub), tedy Bush mladší, mělo udělat když v USA vypukne pandemie.

O čem ale nebylo řečeno vůbec nic jsou základní fakta o H5N1, jak se lidé mají doopravdy zachovat a obecně, co vůbec je „chřipka“.

(Poznámka: Text v následujících odstavcích by neměl být vykládán či chápán jako lékařské rady. Jsou to pouze základní informace vyplývající z lidských zkušeností, vybrané z rozumných zdrojů.)

Co je chřipka?
„Chřipka“ je virová infekce s relativně krátkým průběhem, během nějž svým obětem působí potíže ve formě několika nepříliš významných efektů (zimnice, vysoké horečky, únava a bolesti kloubů a hlavy, bolesti v krku a mukózní záněty). Tyto běžné „chřipkové“ stavy sice mohou zapříčinit, že se někdo „cítí jako na umření“, ale samotný chřipkový virus zpravidla člověka ani zvíře nezabije.

Co nás zabíjí jsou průvodní jevy pramenící z těchto stavů poté, jestliže o sebe náležitě nepečujeme, když onemocníme chřipkovým virem. Jedná se v první řadě o bakteriální infekce (a někdy plísňová či onemocnění jinými viry, a také o onemocnění z napadení cizopasníky), které u člověka trpícího chřipkou propuknou v důsledku snížené imunity.

Takovou druhotnou infekcí je obyčejně zápal plic anebo řada gastrointestinálních problémů (vyvolaných parazity) provázených průjmy, které po nástupu dehydratace mohou být fatální.

Když zvířata dostanou chřipku a zemřou, pokud vůbec zemřou, je to obvykle kvůli napadení cizopasníky nebo kvůli plicní infekci. Kdy lidé dostanou chřipku, pokud vůbec zemřou je to obvykle na zápal plic nebo v důsledku dehydratace průjmem.

Zdravotničtí profesionálové ovšem lidská „úmrtí na chřipku“ rádi přisuzují samotné chřipce, a ne oportunistickým sekundárním infekcím. Ono totiý přesně zjistit, která bakterie nebo parazit zasadil osudný úder, dá spoustu práce. Jinak řečeno, je to pro ně snazší papírování…

Chřipka vás nezabije
Skutečnost je taková, že „chřipka“ nezabíjí. „Ale no tak!,“ řeknou mnozí kritici „byla epidemie španělské chřipky v roce 1918, jen spoustou povyku pro nic? Neumřel na ni snad prakticky každý v pradědečkově rodině (samozřejmě s výjimkou jeho samotného)?“

Pravda je jiná. Příčiny proč „španělská chřipka“ (má špatný název kvůli nesprávnému předpokladu, že začala ve Španělsku - více o tom dále) zabila tolik lidí byly dvě, a obě jsou velmi, velmi prosté – tato chřipka šla v patách dvěma novým léčebným přístupům: používání aspirinu a „chřipkového séra“.

Důkladný mnohaletý výzkum zdravotnických odborníků odhalil, že skutečné „epicentrum“ chřipkové pandemie z roku 1918 bylo v kansaské pevnosti Riley (specificky šlo o Camp Funston, kde byli vojáci držení v karanténě). Na tuto vojenskou základnu byli po první světové válce přiváděni vojáci ze služby ve Španělsku a dalších lokalit, kteří byli před propuštěním do civilu povinně podrobeni novému očkování. (Španělsko, které bylo za války relativně neutrální, si skutečně nemusí dělat výčitky svědomí, ale prohlášení, že bylo zdrojem této epidemie, je přesto důvodem úplného nepochopení skutečných příčin „španělské chřipky“.)

Zmíněné očkování bylo novinkou: zatímco předchozí verze „chřipky“ chodily dům od domu a dělaly prostě své, byla poprvé v historii „vyvinuta vakcína“ slibující zabránit šíření viru.

Vzali si „vakcínu“ domů
Domů propuštění chlapci si sebou odnášeli bakterie, jimiž byli naočkovaní, a takto přinesli životaschopnou (a pravděpodobně již zmutovanou) verzi viru jako dárek přátelům a rodinám. Lidé, kteří pocítili příznaky nemoci pak navíc běželi k lékaři a dostali stejnou vakcínu v naději, že nebudou další.

Byli.

Záznamy ve skutečnosti vykazují, že „epidemii“ přežili zejména lidé, kteří očkování nedostali (chudí, kteří si to nemohli dovolit a ti rozumnější, kteří očkování odmítli, když už bylo jako „nezbytné“ poskytováno v podstatě zadarmo).

Nepříliš dobré využití Aspirinu
Současně s očkováním přišel objev kyseliny salicylové (aspirinu). Tento rychle všeobecně dostupný produkt byl doporučován lékaři ke kontrole horečky, která chřipku provázela. Když ho lidé brali, teplota, bolesti a potíže ustupovaly, ale nakonec přesto zemřeli. Proč?

Je přirozené, že na každý chřipkový vir ihned zaútočí vlastní obrana těla. „Protiútok“ se vyznačuje vysokou horečkou, která je znamením, že tělo dělá přesně to, co se od něj očekává poté, když ho napadne nějaký germ. Aspirin ale uklidňoval, lidé si nedělali těžkou hlavu, a obyčejně napomohl tomu aby se virus mohl vyvinout do nejagresivnějšího stádia.

Lidé beroucí aspirin cítili, že horečky klesly a bolesti a pocit únavy se zmírnily, takže nadále chodili do zaměstnání, čímž rozšiřovali virus, současně oslabovali svůj organizmus prací (tehdy většinou namáhavější než dnes) a otevírali se dalším oportunistickým infekcím, které je nakonec zabíjely po stovkách.

Je jasné, že současná medicína bude ječet až do nebe, že oba tyto faktory - očkování a aspirin - nebyly příčinou toho, že za celosvětového vzplanutí španělské chřipky zemřely milióny lidí. Smutná skutečnost je však taková a veškerý výzkum v tomto směru ukazuje přesně k těmto příčinám odůvodňujícím, proč se chřipka
A) rozšířila tak divoce a
B) stala tak letální.
Lidé neměli ani ponětí o tom, co si sami nadrobili.

Smutné na celé této absurditě kolem ptačí chřipky je, že administrativní mechanismus EU se ukázal jako neschopný a byrokratický. Naše Státní veterinární správa pak jako alibistická a impotentní instituce. Úroveň novinářů není potřeba komentovat.
Chovatelé snad na tomto konkrétním případu konečně pochopili, že při sílící globalizaci se bez své vlastní spolehlivé organizace chránící jejich zájmy neobejdou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení,
bydlíme na malé vesnici a jsme jediní, kdo tam chová papoušky.
Neumíte si představit tu paniku od lidí.
Nejvetší pandemickou hrozbou jsou novináři.
V televizi ukázaný papoušek ze Surinamu dovezený do GB - no to
byla pecka!!!
Zajímavé je, že na chovatele holubů a drůbeže naši drazí spoluobčané neútočí.
Bohužel v novinách otisknou vždy jen bláboly a seriozní názory od
odborníků (MVDr. Grymová) nikoho nezajímají. Ty by asi nikdo nečetl.
Ať žije honba za senzacechtivostí.
Snad to nějak přežijeme.

Celé je to hysterie vyvolaná novináři. Tentokrát ve větším měřítku, než BSE (bovinní spongiformní encefalopatie), ale stejně zbytečná. Neříkám aby nebyly učiněny preventivní kroky, ale třeba aby ve Velké Británii podle odhadů klesla spotřeba vánočních krůt o 1/2, tak to už je přitažené za vlasy. Celý problém je zveličený. Uvědomme si, že zatím v Asii zemřelo na ptačí chřipku, kdy nákaza byla buď při požití nakaženého ptactva (nejen drůbeže), nebo velmi úzkým kontaktem v chovu, něco přes 60 lidí. Krásně nám to dnes řekl profesor na přednášce, kdy vysvětloval, že máme daleko větší šanci zemřít při nehodě na silnici - v ČR za rok 2003 1447 mrtvých, zraněno bylo 35 438 lidí (statistiky ČSU, viz: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/kapitola/10n1-04--2500), než dostat ptačí chřipku. A to byla nehodovost jen v ČR, teď si vemte, že ty úmrtí na ptačí chřipku jsou snad z celého světa. Prevenci tedy ANO, ale hysterii NE.
Zdraví Martin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení,
bydlíme na malé vesnici a jsme jediní, kdo tam chová papoušky.
Neumíte si představit tu paniku od lidí.
Nejvetší pandemickou hrozbou jsou novináři.
V televizi ukázaný papoušek ze Surinamu dovezený do GB - no to
byla pecka!!!
Zajímavé je, že na chovatele holubů a drůbeže naši drazí spoluobčané neútočí.
Bohužel v novinách otisknou vždy jen bláboly a seriozní názory od
odborníků (MVDr. Grymová) nikoho nezajímají. Ty by asi nikdo nečetl.
Ať žije honba za senzacechtivostí.
Snad to nějak přežijeme.

Je to opravdu tak, uměle vytvořené hystérium a mediální bublina, není snad jeden den, aby se v mediích neobjevilo něco o ptačí chřipce a jejího nebezpečí.Bohužel této kampani podlehla i snacha, která si nepřeje aby vnoučata k nám chodila, aby náhodou nedostali od papoušků ptačí chřipku.K tomu netřeba žádného komentáře, ale prostě masmédia v této věci zapracovala na výtečnou. Když jsem tuto reakci zaznamenal od své příbuzné, co lze očekávat od sousedů a jiných lidí. Hysterie takto vyvolaná může mít nepředstavitelné důsledky.Josef.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení,
bydlíme na malé vesnici a jsme jediní, kdo tam chová papoušky.
Neumíte si představit tu paniku od lidí.
Nejvetší pandemickou hrozbou jsou novináři.
V televizi ukázaný papoušek ze Surinamu dovezený do GB - no to
byla pecka!!!
Zajímavé je, že na chovatele holubů a drůbeže naši drazí spoluobčané neútočí.
Bohužel v novinách otisknou vždy jen bláboly a seriozní názory od
odborníků (MVDr. Grymová) nikoho nezajímají. Ty by asi nikdo nečetl.
Ať žije honba za senzacechtivostí.
Snad to nějak přežijeme.

V listopadové Nové EXOTĚ najdeš článek o PTAČÍ CHŘIPCE od naší nejlepší odbornice na exotické ptáky - MVDr. Lubici Nečasové. Už jsem to četl a je to fakt dobrý a hlavně i pochopitelný pro laiky.

Franta

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V listopadové Nové EXOTĚ najdeš článek o PTAČÍ CHŘIPCE od naší nejlepší odbornice na exotické ptáky - MVDr. Lubici Nečasové. Už jsem to četl a je to fakt dobrý a hlavně i pochopitelný pro laiky.

Franta

Celá ptačí chřipka je nesmysl a je to celé zinscenované farmaceutickými
společnostmi. Je o tom spousta důkazů a určitě ne jen jakési spekulace.
Špatným vtipem je, že ty vakcíny, které se snaží podstrčit vládám za milióny
dolarů nejsou ani účinné na tuhle z člověka na člověka přenositelnou nemoc,
protože ve skutečnosti ještě neexistuje. Zbytečně všechny plaší a je to
nesmysl dělat vakcíny na nemoc, která ještě ani neexistuje! Navíc jí vyrábí
v nějaké laboratoři kdesi v? U Tamiflu nikdy nebyl prokázán pozitivní účinek
u této nemoci, ale prodává se, jak jsou jen lidé schopní ji zkupovat za 100
dolarů dávku. Tenhle takzvaný lék je navíc chemický a zabil, zabijí a zabije
víc lidí než chřipka samotná !!! Opravdu popravdě je tahle panika vyvolaná
televizemi a radiem na popud farmaceutických společností , které si
potřebují nahradit ušlé peníze, o které přišli při soudních sporech s lidmi,
které zabili nebo kteří z těch léčiv onemocněli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Celá ptačí chřipka je nesmysl a je to celé zinscenované farmaceutickými
společnostmi. Je o tom spousta důkazů a určitě ne jen jakési spekulace.
Špatným vtipem je, že ty vakcíny, které se snaží podstrčit vládám za milióny
dolarů nejsou ani účinné na tuhle z člověka na člověka přenositelnou nemoc,
protože ve skutečnosti ještě neexistuje. Zbytečně všechny plaší a je to
nesmysl dělat vakcíny na nemoc, která ještě ani neexistuje! Navíc jí vyrábí
v nějaké laboratoři kdesi v? U Tamiflu nikdy nebyl prokázán pozitivní účinek
u této nemoci, ale prodává se, jak jsou jen lidé schopní ji zkupovat za 100
dolarů dávku. Tenhle takzvaný lék je navíc chemický a zabil, zabijí a zabije
víc lidí než chřipka samotná !!! Opravdu popravdě je tahle panika vyvolaná
televizemi a radiem na popud farmaceutických společností , které si
potřebují nahradit ušlé peníze, o které přišli při soudních sporech s lidmi,
které zabili nebo kteří z těch léčiv onemocněli.

TAK NA MINISTERSTVO NAPÍŠEM PETICI?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V listopadové Nové EXOTĚ najdeš článek o PTAČÍ CHŘIPCE od naší nejlepší odbornice na exotické ptáky - MVDr. Lubici Nečasové. Už jsem to četl a je to fakt dobrý a hlavně i pochopitelný pro laiky.

Franta

Už jsem si koupil Papoušci MVDr.Grymovou. Do dvou stejných článků nebudu cpát peníze.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už jsem si koupil Papoušci MVDr.Grymovou. Do dvou stejných článků nebudu cpát peníze.

odkaz z www.papousci.com:

Žhavé téma: ptačí chřipka


MVDr. Veronika Grymová



Mediálním hitem posledních dnů je ptačí chřipka, šířící se z míst původního výskytu (jihovýchodní Asie) do Evropy. V souvislosti s tím dostávám denně několik telefonických či mailových dotazů, souvisejících s tímto tématem. Pokusím se v krátkosti problematiku ptačí chřipky vysvětlit.



Ptačí chřipka ve světě
Ptačí chřipka je mezinárodní organizací pro nákazy zvířat klasifikována jako tzv. velmi nebezpečná nákaza, což znamená, že podléhá nejpřísnějšímu režimu sledování a tlumení. Z ptačích nákaz je stejně přísně hodnocena již jen Newcastleská nemoc (která se před časem objevila na západním pobřeží USA). Chřipka ptáků však není žádnou novinkou, jak by se mohlo zdát. V zemích jihovýchodní Asie se objevuje poměrně často, a to v chovech hospodářské drůbeže. Ohniska jsou vždy tlumena likvidací postižených chovů a výskyt celosvětově zaznamenají pouze odborníci, v první řadě státní veterináři zabývající se veterinární ochranou území státu.

Ptačí chřipka se dostala do popředí zájmu médií a veřejnosti kvůli tomu, že byl v roce 1997 poprvé v historii prokázán její přenos na člověka. Tehdy šlo o ojedinělý případ. V posledních dvou letech však již na ptačí chřipku zemřelo několik desítek lidí. Možná si čtenáři vybaví pojem „španělská chřipka“, na kterou na počátku 20. stolení zemřelo 20-40 miliónů lidí po celém světě. Tyto závažné pandemie vznikají tak, že původní chřipkový virus zmutuje a imunitní systém vnímavých hostitelů se mu obtížně brání. Navíc nikdo netuší, jak bude zmutovaný virus vypadat a proto se nelze ani předzásobit účinnou očkovací látkou. Tyto mutace a tím i světové pandemie se periodicky opakují zhruba po 20 letech, nyní ovšem již pandemie nepřišla již více než 40 let. Odborníci proto očekávají, že může přijít každým rokem. Ptačí chřipka je díky tomu, že se nově „naučila“ napadat lidi, skvělým kandidátem na „pachatele“ příští světové pandemie. To je důvod, proč je ptačí chřipce věnováno tolik pozornosti.



Ptačí chřipka v Evropě
Ani výskyt ptačí chřipky v Rumunsku, Turecku a Finsku není důvodem k panice. Již před dvěma lety se ptačí chřipka objevila v Nizozemí, kde na ni dokonce zemřel veterinář, pečující o nakaženou drůbež, a Evropa se nástupu epidemie dokázala ubránit. Dosud nebyl zaznamenán přenos ptačí chřipky z člověka na člověka, což je základním předpokladem vzniku pandemie. Dokud nedojde k pandemii, je i malá pravděpodobnost toho, že budou nakaženy domácí chovy papoušků.

Je pravda, že ptačí chřipka se šíří snadno a rychle. Tažní ptáci jsou schopni ho přenášet na dlouhé vzdálenosti – toto je ostatně i způsob, jak se chřipka dostala do Evropy. Chřipka ptáků se však stejně jako chřipka lidí nejlépe šíří ve velkých kolektivech. Z toho důvodu jsou ohroženy v první řadě komerční chovy drůbeže a velká hejna tažných ptáků, čítající desetitisíce jedinců. Chov papoušků o sto kusech není pro virus chřipky zdaleka tak atraktivní. V současné situaci je tedy určitě na místě obezřetnost, ale nikoli panika.



Obrana proti ptačí chřipce
Ochrana proti zavlečení chřipky do chovu papoušků spočívá v zabránění kontaktu volně žijících ptáků s chovanými papoušky. Naprosto nezbytná je karanténa nově koupených kusů, která je ovšem nutná v každém případě, nejen při ohrožení chřipkou, protože pomáhá i v boji proti jiným chorobám. Velmi doporučuji i vyhýbat se nákupu ptáků z podezřelých zdrojů.

Někdy dostávám i dotazy na to, zda se může člověk nakazit ptačí chřipkou od papouška – domácího mazlíčka. Zde je odpověď jednoduchá: za současné nákazové situace je to v Evropě absolutně vyloučeno. Naopak jsem se v minulé „chřipkové sezóně“ setkala s tím, že došlo k nakažení papoušků „běžným nachlazením“ od nemocných lidí. Platí tedy doporučení, že nemocný člověk by měl omezit kontakt se svým papouškem na nezbytné minimum.

Na závěr se vraťme ještě k „pravé“ ptačí chřipce, která nyní plní noviny a televizní zpravodajství. Státní veterinární správa se ve shodě s celou Evropskou unií brání zavlečení chřipky na naše území zákazem dovozu veškerých ptáků, vajec a drůbežího masa z postižených zemí. Je velmi pravděpodobné, že pokud se ptačí chřipce podaří proniknout až na naše území, nemusí být chovy papoušků vůbec postiženy, ale přesto bude vydán zákaz konání veškerých výstav a burz. Ostatní státy rovněž zakážou dovoz všech ptačích komodit z České republiky. Pokud k tomu dojde, uvědomte si, že tato omezení jsou základním předpokladem pro zastavení šíření epidemie a byť jsou jistě nepříjemná, respektujte je. Stejně tak se nesnažte dovážet ptáky z postižených zemí i přes zákaz jejich dovozu. Každý, kdo by tyto zákazy porušoval, by tím zároveň podporoval šíření ptačí chřipky a tím zvyšoval nejen pravděpodobnost ztrát v chovech exotických ptáků, ale i pravděpodobnost toho, že budou umírat lidé.

více na papousci.com

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V listopadové Nové EXOTĚ najdeš článek o PTAČÍ CHŘIPCE od naší nejlepší odbornice na exotické ptáky - MVDr. Lubici Nečasové. Už jsem to četl a je to fakt dobrý a hlavně i pochopitelný pro laiky.

Franta

článek na www.papousci.com

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
MVDr. Grymová patří k evropské veterinární špičce ve specializaci na exotické ptactvo. Bohužel její stanovisko k ptačí chřipce jsem nikde v posledním období nenalezla. Nemůžete poskytnout odkaz ?

stanovisko MVDr. Grymové bylo uveřejněno v Rovnosti páteční z 27.10.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K „ptačí chřipce“ – H5N1
Zmíněný virus objevený v zažívacích ústrojích určitých asijských ptáků (kteří jsou společně se zažívacím ústrojím prasat většinou místem kde „chřipka“ vzniká), byl izolován a pojmenován už v roce 1997. Přečtěte si to ještě jednou: v roce 1997. Tedy před dlouhými osmi lety.

I když H5N1 „ptačí chřipky“ mezitím jako většina chřipkových virů mutoval, jeho lidská forma od roku 2003 až dodnes nakazila přesně 116 lidí. Ano. Přečtěte to znovu: 116 lidí. Ve většině případů zemědělců chovajících drůbež (anebo členů jejich rodin), žijících v ne právě hygienických podmínkách asijských zemí. Mnozí z nich doslova bydlí se slepicemi.

Od roku 2003 ku dnešnímu dni virus H5N1 „ptačí chřipky“, zabil přesně 60 lidí. Znovu k zapamatování: celosvětově došlo jen k 60 úmrtím na ptačí chřipku, většina z nich izolovaně v asijských zemích kde hygienická opatření nedosahují právě prvotřídní světové kvality.

Když se podíváme na celé období kdy ptačí chřipka mutovala do lidské formy, postihla v průměru 58 lidí ročně a zahubila průměrně 30 lidí za rok.

To je dva a půl člověka měsíčně, nebo, pokud chcete opravdu specifickou informaci, 0,08 člověka denně. Mimochodem, při 60 z 116 lidí, kteří po nakažení zemřeli, vykazuje ptačí chřipka stěží 52 procentní úmrtnost. Antrax v roce 2001 v tom byl lepší...

S přihlédnutím k enormní části světové populace žijící v asijských zemích je rychlost šíření této infekce prakticky nekonečně malá.

Ze žádné země kde se tento virus objevil nejsou hlášeny žádné případy přenosu viru z člověka na člověka.

Takže to podtrhněme: ptačí chřipka je stěží schopna vyvolat pandemii a opravdu si není třeba dělat starosti. Toto téma neopravňuje ani sekundu času, který mu za posledních pár týdnů věnovala MSM.

Chřipce nezabráníte žádnou injekcí
Abyste se nestali obětí viru „ptačí chřipky“ či nějakého jiného chřipkového viru, je tady pár věcí k zapamatování.

Imunizace očkováním není nic jiného než způsob, jímž farmaceutické společnosti vydělávají peníze. „Zdravotničtí experti“ každému každoročně nabízejí „protichřipkové injekce“ s vysvětlením, jak určují, co do této imunizace dávají, protože „předvídají“, že mezi listopadem a dubnem se bude nějaká verze jakéhosi mrtvého, leč dříve virulentního kmene chřipky poflakovat dům od domu kolem světa, ale hlavně po USA…

Mrzuté na tom je, že než se nějaký „virulentní kmen“, které zpravidla vznikají na jaře v Asii, dostane v zimě do USA či Evropy je už natolik zmutovaný, že je aktuální druh podávané imunizace naprosto nepoužitelný. Aby byli schopni bojovat proti aktuální verzi chřipky museli by vědci a lékařský personál nepřetržitě a bez ohledu na čas putovat rychlostí světla za novinkami z jedné země do druhé. Není možné určit každý virus, který se v sezóně objeví, natož proti němu dokonce úspěšně bojovat.

PROTI PTAČÍ CHŘIPCE NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VAKCÍNA!!

Tento bod musí být zvlášť zdůrazněn: proti „ptačí chřipce“ aktuálně NENÍ PO RUCE ŽÁDNÁ očkovací látka!! Abychom pro H5N1 získali specifické sérum, musel by vývoj začít u infekční lidské formy viru, která, možná s výjimkou v nějakých vojenských nebo farmaceutických biochemických laboratořích, prozatím neexistuje.

Podle Leonarda G. Horowitze, DMD, MA, MPH, SE, by se „lidská varianta H5N1 napřed musela zdlouhavě kultivovat na lidských buněčných kulturách, pak naočkovat opici a nakonec lidem, aby bylo zřejmé zda experimentální subjekty dostanou tutéž obávanou chřipku“.

Jen pak, a to ještě jen teoreticky, může být připravena vakcína, půjde-li ovšem vůbec nějakou vytvořit.

Pamatujme si: aby byla vakcína účinná, nutně musí být specifická. Pokud už nebyl udělán potají, byl by objev cestování rychlostí světla jedinou možností jak získat vakcínu účinkující proti specifickému druhu chřipky a všem jeho mutacím, k nimž může dojít těsně předtím, než se formou „epidemie“ rozšíří v populaci.

Z injekce můžete onemocnět
Lidé, kteří si myslí, že z injekce proti chřipce nemohou onemocnět chřipkou, jelikož obsahuje jen „neživý virus“, mají pravdu, ovšem jen zčásti; mrtvá verze viru daný typ chřipky opravdu nemůže vyvolat. Jen nemnozí ovšem vědíí, že v inkubačním procesu k vytvoření posléze umrtvené virové kultury jsou používána syrová vejce, a že mnozí lidé jsou na syrová vejce alergičtí (spousta lidí je alergická dokonce i na vařená vejce a nevědí o tom, jen je po jídle trápí žaludek a „větry“). Vzhledem k této skutečnosti mohou produkty ze syrových vajec vstřikované do těla vyvolat prudká onemocnění.

Dále je zde rtuť, použitá ve formě thimerasolu v každé vakcíně jako antioxidant. Thimerasol, nic dobrého už obecně, obzvlášť škodí pro lidem citlivým na těžké kovy. Někoho může zabít už samotný thimerasol ve vakcíně, jestliže o své přecitlivělosti neví.

V konečném součtu je injekce proti chřipce výjimečně riskantní a měli bychom se jí vyhnout. Neexistuje vůbec žádná potřeba „protichřipkového očkování“.

Přirozená prevence
Jak se tedy vyhnout jakkoli mutované verzi chřipky? Jednoduše: přirozenou prevencí.

Říká se, že dobrou prevencí na všechno je vitamin C; ale to není tak úplně přesné; je to kyselina L. askorbová v C, která vypomáhá tělesné obraně. Kyselinu L. askorbovou můžete koupit ve formě prášku a pít zředěnou ve vodě s uhličitanem sodným (prášek do pečiva) kvůli rychlému vstřebání (recepturu i přísady objevíte v každém dobrém obchodě se zdravou výživou).

Po ruce jsou i další, velmi důležité a velmi jednoduché „posilovače imunity: koloidní stříbro, česnek, olej z dobromyslu a olivové („bobkové“) listy.

Všechny tyto přísady užívané podle známých receptur udrží dokonce i člověka s nabouranou imunitou dostatečně při síle, aby jeho organizmus odrazil nejen chřipku, ale i ostatní průvodní infekce. To vše dělá injekci proti chřipce absolutně zbytečnou.

Dodržujte hygienu. Vyhněte se davům a náhlým přechodům z velmi teplého do chladného prostředí (například několikrát dovnitř a ven ze zahřáté budovy. Chlad způsobí, že se roztřesete a zdroje energie určené k tělesné obraně se vyplýtvají na zahřívání. Při takto snížené ochraně mohou bacily rychleji vniknout a uhnízdit se v těle.

Co když chřipku dostanete?
Odpověď je prostá.

Nebojujte s ní. Nechte zapracovat horečku; to je způsob, jímž tělo ničí viry. (Poznámka: nenechávejte horečku stoupnout nad 38,9°C a pozorně sledujte velmi mladé, postarší a chronicky nemocné pacienty s horečkou. Lepší než aspirin je Panadol, ale podávejte ho jen v tak malých dávkách, aby horečka měla šanci virus zničit.)

Vyhýbejte se kontaktům s lidmi, kteří by mohl být nosiči jiného viru, bakterie, plísně nebo cizopasníků, jenž by v kombinaci s chřipkovým virem mohly udeřit na váš oslabený imunitní systém.

Pijte hodně čisté vody (bez bublinek!), aby tělo v horečnatém stavu mělo dostatek tekutin.
A odpočívat, odpočívat, odpočívat. Nevynakládejte vůbec žádné úsilí. Tělo dělá to, k čemu je navrženo – nechte ho.

Definitivní shrnutí
Ptačí chřipka a celý s ní související humbuk ve sdělovacích prostředcích je jen bombastická reklama. Nenechte se vtáhnout do svinstva obchodů se strachem.
Tento virus je velmi málo infekční a nakažení vykazuje nízkou úmrtnost, čili opravdu nepředstavuje žádné pandemické riziko – samozřejmě pokud nebude vypuštěn záměrně. A i poté je možné se mu vyhnout a ubránit.

Neplujte s proudem a budete v pohodě.

děkuji Vám moc za příspěvek,
lidé v našem okolí se již trochu uklidnili,
ale stejně je žádné odborné argumenty nepřesvědčí.
jen jsem ráda, že ted trochu boom ustoupil