Mutace agapornisů a fotky

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

7.11.2005 13:59
Neregistrovaný uživatel

Na moderce se v tomto příspěvku tvrdí,že zelení Fišeři jsou kříženci,alespoň podle zbarvení jsou o tom všichni přispěvatelé přesvědčeni.
Cituji z knihy p.Vašíčka Agapornisové a jejich mutace ze str.25 :
"Má variabilní zbarvení,proto se původně uvádělo,že nestandardní zbarvení bylo způsobeno nedostatkem cizí krve a nežádoucím křížením s jinými příbuznými druhy.Hlavní požadavek při poptávce byl a je kladen na čistotu zbarvení hlavy,která je u mnohých jedinců tmavší a přechází až do hnědé a hnědočerné barvy,a to na lících,temeni hlavy,záhlaví a týlu.
S tímto názorem však nelze jednoznačně souhlasit,protože i importovaní ptáci mají rozdílné zbarvení.Z odchytu přicházejí jedinci s jasně oranžovým čelem,světlým obličejem i světlejší spodinou čela,jiní jsou naopak tmavší." konec citace.
Nevím jestli to chápu správně,ale podle výše uvedeného tmavší hlava u ag.fišeri nemusí automaticky znamenat že jde o křížence.
Co vy na to ?

Neregistrovaný uživatel

7.11.2005 16:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na moderce se v tomto příspěvku tvrdí,že zelení Fišeři jsou kříženci,alespoň podle zbarvení jsou o tom všichni přispěvatelé přesvědčeni.
Cituji z knihy p.Vašíčka Agapornisové a jejich mutace ze str.25 :
"Má variabilní zbarvení,proto se původně uvádělo,že nestandardní zbarvení bylo způsobeno nedostatkem cizí krve a nežádoucím křížením s jinými příbuznými druhy.Hlavní požadavek při poptávce byl a je kladen na čistotu zbarvení hlavy,která je u mnohých jedinců tmavší a přechází až do hnědé a hnědočerné barvy,a to na lících,temeni hlavy,záhlaví a týlu.
S tímto názorem však nelze jednoznačně souhlasit,protože i importovaní ptáci mají rozdílné zbarvení.Z odchytu přicházejí jedinci s jasně oranžovým čelem,světlým obličejem i světlejší spodinou čela,jiní jsou naopak tmavší." konec citace.
Nevím jestli to chápu správně,ale podle výše uvedeného tmavší hlava u ag.fišeri nemusí automaticky znamenat že jde o křížence.
Co vy na to ?

Dobry den,

problematika krizencu u agapornisu je pomerne slozity problem. Zvlaste u skupiny druhu s bilym okruzim. U vsech techto druhu se dnes vyskytuje stejny pocet mutaci a to diky velmi cetnemu vzajemnemu krizeni. Najit opravdu cistou chovnou radu, je velmi tezke, u mnoha mutaci okem nezjistitelne.

Nevim jak stary je ten citat, a zdali se jedna o vlatni usudek p. Vasicka, ci pouze o interpretaci jineho zdroje.

Vim vsak ze chov agapornisu je prevazne v Jizni Africe minimalne stejne popularni jako u nas v Evrope. Importy pak z 80% pochazeji prave z chovatelskych zatizeni mistnich chovatelu (chovne prebytky ci jedinci zamerne chovani pro export). Videl jsem nekolik importovanych paru odchovavajicich mutacni mladata.
Dokonce, budete-li pozorovat "divoke" hejna agapornisu v Jizni Africe, zjistite je mezi nimi mnoho krizencu a najdete i mutacni kusy. Tito ptaci jsou jedinci uletli chovatelum.

S pozdravem
Martin Rasek

http://www.gencalc.com

Neregistrovaný uživatel

7.11.2005 21:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.157.10

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na moderce se v tomto příspěvku tvrdí,že zelení Fišeři jsou kříženci,alespoň podle zbarvení jsou o tom všichni přispěvatelé přesvědčeni.
Cituji z knihy p.Vašíčka Agapornisové a jejich mutace ze str.25 :
"Má variabilní zbarvení,proto se původně uvádělo,že nestandardní zbarvení bylo způsobeno nedostatkem cizí krve a nežádoucím křížením s jinými příbuznými druhy.Hlavní požadavek při poptávce byl a je kladen na čistotu zbarvení hlavy,která je u mnohých jedinců tmavší a přechází až do hnědé a hnědočerné barvy,a to na lících,temeni hlavy,záhlaví a týlu.
S tímto názorem však nelze jednoznačně souhlasit,protože i importovaní ptáci mají rozdílné zbarvení.Z odchytu přicházejí jedinci s jasně oranžovým čelem,světlým obličejem i světlejší spodinou čela,jiní jsou naopak tmavší." konec citace.
Nevím jestli to chápu správně,ale podle výše uvedeného tmavší hlava u ag.fišeri nemusí automaticky znamenat že jde o křížence.
Co vy na to ?

Dobrý den, pokud se jedná o fotky agapornisů na moderce, tak zde jde o opravdové křížence, ať už vzniklé tak či onak. Souhlasím s panem Raškem, že jde o problém, který je velice složité řešit a názory v diskusích o něm mohou být velmi rozdílné. I přesto, že se knám i z odchytu dostávají již zkřížené kusy, tak si myslím, že problém bude hlavně mezi chovateli. Kdyby si někteří nejdříve přečetli pár stránek o tom, jak má daná mutace vypadat a prohlédli si několik fotek a obrázků, nemuseli bychom se setkávat na burzách s chovateli, kteří při pohledu do přenosky s ag. škraboškovými zcela bez pochyb a s naprostou "zběhlostí" prohlásí: "To sou pěkný fišeráci, asi dva vezmu". Myslím, že zde bude ten hlavní problém.

Když už jsme u tohoto tématu, zajímalo by mě, jak si vlastně chovatelé agapornisů představují takovou "čistou" formu fišeráka. Ale to je spíš na moderku s fotkama.

Ládis

Neregistrovaný uživatel

8.11.2005 07:09
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den,

problematika krizencu u agapornisu je pomerne slozity problem. Zvlaste u skupiny druhu s bilym okruzim. U vsech techto druhu se dnes vyskytuje stejny pocet mutaci a to diky velmi cetnemu vzajemnemu krizeni. Najit opravdu cistou chovnou radu, je velmi tezke, u mnoha mutaci okem nezjistitelne.

Nevim jak stary je ten citat, a zdali se jedna o vlatni usudek p. Vasicka, ci pouze o interpretaci jineho zdroje.

Vim vsak ze chov agapornisu je prevazne v Jizni Africe minimalne stejne popularni jako u nas v Evrope. Importy pak z 80% pochazeji prave z chovatelskych zatizeni mistnich chovatelu (chovne prebytky ci jedinci zamerne chovani pro export). Videl jsem nekolik importovanych paru odchovavajicich mutacni mladata.
Dokonce, budete-li pozorovat "divoke" hejna agapornisu v Jizni Africe, zjistite je mezi nimi mnoho krizencu a najdete i mutacni kusy. Tito ptaci jsou jedinci uletli chovatelum.

S pozdravem
Martin Rasek

http://www.gencalc.com

Citoval jsem z knihy vydané v roce 2005,3.doplněné a rozšířené vydání.
Ještě k těm importovaným ptákům,p.Vašíček píše např.na str.62,cituji : ...... mají rozdílné zbarvení.O tom se mohly přesvědčit naši dovozci ptactva,potvdil to i R.Vít,který v roce 1960 importoval 20 kusů.Tyto rozdíly jsou zcela patrny v monografii H.Bielfelda:Unzertrennliche-Agapornis,(str.25).Konec citace.
Jsem přesvědčený,že fišer s tmavší hlavou nemusí být nutně kříženec.
Přeji pěkný den.

Neregistrovaný uživatel

8.11.2005 19:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.195

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na moderce se v tomto příspěvku tvrdí,že zelení Fišeři jsou kříženci,alespoň podle zbarvení jsou o tom všichni přispěvatelé přesvědčeni.
Cituji z knihy p.Vašíčka Agapornisové a jejich mutace ze str.25 :
"Má variabilní zbarvení,proto se původně uvádělo,že nestandardní zbarvení bylo způsobeno nedostatkem cizí krve a nežádoucím křížením s jinými příbuznými druhy.Hlavní požadavek při poptávce byl a je kladen na čistotu zbarvení hlavy,která je u mnohých jedinců tmavší a přechází až do hnědé a hnědočerné barvy,a to na lících,temeni hlavy,záhlaví a týlu.
S tímto názorem však nelze jednoznačně souhlasit,protože i importovaní ptáci mají rozdílné zbarvení.Z odchytu přicházejí jedinci s jasně oranžovým čelem,světlým obličejem i světlejší spodinou čela,jiní jsou naopak tmavší." konec citace.
Nevím jestli to chápu správně,ale podle výše uvedeného tmavší hlava u ag.fišeri nemusí automaticky znamenat že jde o křížence.
Co vy na to ?

Dobrý den,
zkusili jste se někdy zamyslet nad tím, jestli se opravdu jedná o druhovou rozdílnost mezi agapornisy s bílým okružím. To že se jednotlivé druhy mezi sebou bez problémů kříží, ještě není ten stěžejní problém, za zamyšlení stojí především to, že kříženci a míšenci jsou nadále všichni plodní. To u jiných rodově příbuzných druhů je velmi zřídkavé. To samozřejmě nutně vede k domněnce, že u těchto agapornisů se nejedná o různé druhy, ale jen o různě barevné formy jednoho druhu, přičemž intenzita zbarvení od černé až po oranžovou je závislá na místě výskytu a především na vlhkosti prostředí, v němž se v přírodě vyskytují. To, že se oblasti výskytu překrývají, nutně vede k tomu, že dochází i v přírodě k páření jedinců s různě barevnou hlavou.
Ag. růžovohdlý je již jiný druh, tam je křížení bezpředmětné, kříženci jsou neplodní.

Přidejte reakci

Přidat smajlík