Neregistrovaný uživatel
Rád bych si nechal udělat test DNA u žaků kteří jsou z dovozu.Zatím jsem odběr krve pro tento test nedělal a tak uvítám radu někoho skušeného,jak v praxi tento odběr provést.Děkuji předem za rady. FERO
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rád bych si nechal udělat test DNA u žaků kteří jsou z dovozu.Zatím jsem odběr krve pro tento test nedělal a tak uvítám radu někoho skušeného,jak v praxi tento odběr provést.Děkuji předem za rady. FERO
Dobrý den,
odebrat krev vyžaduje určité zkušenosti
hlavně co se týká manipulace s ptáky. U
žaka, protože je velký a silný, je vhodná
asistence pomocníka. Krev odebírám z cévky
na spodní straně křídla. Žaka položím na
záda (v ideálním případě ho v této pozici
drží - v rukavicích - pomocník). Do loketní
části spodiny křídla nastříkám septonex či
jinou desinfekci a zvlhčené peří odsunu, aby
byl vidět sval a kost. Asi v polovině
loketní kosti přes ní přechází nápadná
červená žilka. Tu je třeba opatrně, ale
rázně, napíchout proti kosti pod úhlem asi
45 stupňů tou nejslabší jehlou (na každého
ptáka používám novou sterilní jehlu).
Napíchnutí pták prakticky nic necítí, pokud
se napíchnutí povede (když ne, klidně se dá
opakovat), okamžitě se objeví krev, kterou
naberu do odběrné lahvičky nebo ji nechám
nasáhnout na odběrný papírek. Pod křídlo do
místa vpichu vložím kousek čisté vaty s
desinfekcí, křídlo přitáhnu k tělu a ptáka
otočím hlavou vzhůru. Držím ho v klidu s
přitaženým křídlem asi 30 sec, poté vyjmu
vatu a ptáka vrátím do klece. Krev již z
rány nevytéká, ranka se uzavřela a kvůli
desinfekci nehrozí infekce.
Tímto způsobem jsme při parazitologickém
výzkumu odebrali stovky ptáků z přírody a
nyní jsem ho využil na desítky papoušků bez
jakýchkoliv problémů.
Jak jsem upozornil na začátku, pokud si
nejste jistý při manipulaci s papouškem,
raději o odběr požádejte veterinárního
lékaře, který si za to většinou neřekne
horentní sumu.
Přeji klidné a úspěšné odběry
Martin Smrček
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rád bych si nechal udělat test DNA u žaků kteří jsou z dovozu.Zatím jsem odběr krve pro tento test nedělal a tak uvítám radu někoho skušeného,jak v praxi tento odběr provést.Děkuji předem za rady. FERO
Martin Smrček popsal naprosto perfektně postup při odběru krve z loketní vény - k tomu nemám co dodat. Nicméně jako Leiter der Zuchtbetrieb u rakouské firmy Martha Bauer KFG jsem provedl více nežli stovku odběrů - hlavně od velkých papoušků - způsobem, který považují za jednodužší a zvládnutelný i amatérem. "Nastřihne" se céva, která vyživuje (některý) dráp: Proti světlu stolní lampy se vždy zjistil průběh cévy a poté se odstřihla špička drápu tak, aby se zasáhl pouze konec cévy. Pokud se "střih" na první pokus nepovedl (nic neteče), bylo možné ho opakovat. POZOR! Je třeba potupovat opatrně, když se "střih" vede příliš hluboko, dráp pak dlouho krvácí. Ne že by to přímo ohrožovalo život testovaného kusu, ptáci jsou na poranění drápů, ke kterým dochází i v přírodě dosti často, dobře přizpůsobeni,ale zkrvavené opeření a bidélka působí dost děsivě. Po zásahu je možné řeznou plochu lehce zastříknout Akutolem (nebo obdobným přípravkem) a ptáka hned vrátit do klece. Podle mých zkušeností je to mnohem šetrnější a rychlejší způsob, nežli napichování ulnární žíly. Zdraví dr. Švec
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Martin Smrček popsal naprosto perfektně postup při odběru krve z loketní vény - k tomu nemám co dodat. Nicméně jako Leiter der Zuchtbetrieb u rakouské firmy Martha Bauer KFG jsem provedl více nežli stovku odběrů - hlavně od velkých papoušků - způsobem, který považují za jednodužší a zvládnutelný i amatérem. "Nastřihne" se céva, která vyživuje (některý) dráp: Proti světlu stolní lampy se vždy zjistil průběh cévy a poté se odstřihla špička drápu tak, aby se zasáhl pouze konec cévy. Pokud se "střih" na první pokus nepovedl (nic neteče), bylo možné ho opakovat. POZOR! Je třeba potupovat opatrně, když se "střih" vede příliš hluboko, dráp pak dlouho krvácí. Ne že by to přímo ohrožovalo život testovaného kusu, ptáci jsou na poranění drápů, ke kterým dochází i v přírodě dosti často, dobře přizpůsobeni,ale zkrvavené opeření a bidélka působí dost děsivě. Po zásahu je možné řeznou plochu lehce zastříknout Akutolem (nebo obdobným přípravkem) a ptáka hned vrátit do klece. Podle mých zkušeností je to mnohem šetrnější a rychlejší způsob, nežli napichování ulnární žíly. Zdraví dr. Švec
Děkuji za popis odběru,doufám že to zvládnu.FERO
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.156.236
Dobrý den,zajímalo by mě u jak starých papoušků lze provést odběr?
Děkuji Krejčíkl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.72.180
Pánové, pamatuji před lety případ, kdy na popud ochranářů úřady nařídily krevní DNA test s odběrem leda určeným veterinářem u odchovaného sokola stěhovavého. Tak přijeli jacísi vodborníci a mládě tak vodborně odebrali z křídla, že mu při tom to křídlo zlomili. Nemýlím-li se, tak vzniklou škodu tehdy nikdo nikdy nenahradil a chovateli zbyl ve voliéře mrzák nepoužitelný do sokolnictví. Ochránci si přehazovali zodpovědnost s MŽP a s veterináři tak dlouho, až mi nakonec majitel tehdy sdělil, že mu řekli, že si za to vlastně může sám, že si toho dravce měl sám držet. Takže tolik leda k odebírání krve z křídla.
Nejjednodušší, co mám odzkoušené, je odběr z prstu, bez jakéhokoliv odstříhávání a pilování drápů.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.224.45
Já odoberám krv z posledného článku prstu napichnem posledný článok prstu zo spodu prakticky ihneď sa objaví krv. Mislím si, že tento spôsob je lepší než odber z krídla hlavne u plachých vtákov kde hrozí pri manipulácii s krídlom jeho zlomenie prípadne poškodenie.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.72.180
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já odoberám krv z posledného článku prstu napichnem posledný článok prstu zo spodu prakticky ihneď sa objaví krv. Mislím si, že tento spôsob je lepší než odber z krídla hlavne u plachých vtákov kde hrozí pri manipulácii s krídlom jeho zlomenie prípadne poškodenie.
Přesně tak jsem to myslel.