Neregistrovaný uživatel

Je papoušek senegalský opravdu tak žárlivý a agresivní? Jsou takoví všichni nebo jsou to výjimky?
Moc se mi líbí a uvažuji o něm, ale jestli je velká pravděpodobnost, že bude útočit třeba na děti, bylo by mi to moc líto.
Děkuji.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je papoušek senegalský opravdu tak žárlivý a agresivní? Jsou takoví všichni nebo jsou to výjimky?
Moc se mi líbí a uvažuji o něm, ale jestli je velká pravděpodobnost, že bude útočit třeba na děti, bylo by mi to moc líto.
Děkuji.
Je pravda, že senegalec (podobně jako žako) se upne na jednoho člena rodiny a tomu "dobrovolně" projevuje nesmírnou náklonnost a nechá si od něj (skoro) všechno líbit. Není-li papoušek usměrňován, k ostatním členům rodiny se může chovat agresivně. Proto je nutné senegalce už od malička "vychovávat" (nejkritičtějším obdobím je jeho "puberta" přibližně od 0,5 do 1,5 roku). Tím lze dosáhnout toho, že papoušek ostaní členy rodiny "respektuje", tj. neútočí na ně, nechá s sebou manipulovat (přenášení do klece ap.) a občas (hlavně v nepřítomnosti svého "hlavního páníčka") jim projevuje i přízeň (nechá se drbat, oďubkává je zobákem ap.).
Důležité je, aby se děti papouška nebály, protože sebemenší náznak strachu ten pacholek velmi dobře vycítí. Jsou-li děti příliš malé, musí za ně "zasáhnout" rodič a jeho "výchovná lekce" musí být o to výraznější. Přejde-li senegalce jeho puberta, jeho snaha o agresivní prosazení sebe sama se částečně utlumí.
Výše popsané projevy ovšem nejsou výhradní vlastností žaků či senegalců. Setkávají se s nimi majitelé všech větších papoušků, tj. i amazoňanů nebo kakaduů (i když u nich prý v o něco menší míře).