Mezidruhová křížení - šlechtění nových mutací.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vám se dá odpovědět asi jen takto:
vemte modrého penanta a slámku a předveďte nám krok za krokem "výrobu" modré slámky. Hodně štěstí.

výborně již jsem začal a mám velké úspěchy. Některé mutace jsou taženy z mezidruhového křížení. Jsem o tom přesvědčen. Vyvraťe mi to.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
výborně již jsem začal a mám velké úspěchy. Některé mutace jsou taženy z mezidruhového křížení. Jsem o tom přesvědčen. Vyvraťe mi to.

Ano máte pravdu např červený kanár vznikl křížením s čížky ohnivými.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
výborně již jsem začal a mám velké úspěchy. Některé mutace jsou taženy z mezidruhového křížení. Jsem o tom přesvědčen. Vyvraťe mi to.

Napište prosím, co chcete vyvracet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Napište prosím, co chcete vyvracet.

Dokažte mi, že některé mutace nejen u austrálie jsou vytvořeny spontáně. Tím mám na mysli, že se někde vyskytla u nějakého chovatele a ten jí roztáhl, že je v dnešní době běžná. Dále mě zajímá rosela pestrá v mutaci modrá a červená její vznik. Jak to, že nemá pták límec jako přírodní přírodní. Například modrý límčáci ho mají. Já netvrdím, že všechny mutace vznikly mezidruhovým křížením.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dokažte mi, že některé mutace nejen u austrálie jsou vytvořeny spontáně. Tím mám na mysli, že se někde vyskytla u nějakého chovatele a ten jí roztáhl, že je v dnešní době běžná. Dále mě zajímá rosela pestrá v mutaci modrá a červená její vznik. Jak to, že nemá pták límec jako přírodní přírodní. Například modrý límčáci ho mají. Já netvrdím, že všechny mutace vznikly mezidruhovým křížením.

mutace vynikaji spontalne zcela bezne ve volne prirode i vnasich podminkach - jsou znamy bile ci strakate vrany, vrabci atd. Jenze v prirode takovy jedinec vetsinou neprezije a pokud odchova potomstvo tak mutace vetsinou zanikne protoze se k sobe nedostanou ti spravni "stepitelni" jedinci.

Nicmene lidska touha po zisku a snaha vlastnit neco co jiny nema vede ke krizeni mezi vsemi pribuznymi druhy, u kterych je to jen mozne. A to s jedinym cilem prenest u jineho druhu vznikle mutace.

Mozne je to jen u druhu, ktere jsou si geneticky velmi blizci.Snad nejznamejsi je skupina agapornisu s bilym okruzim. Rosela pestra dava s zlutolici plodne potomky, takze zcela urcite zde ke krizeni doslo take. Presne historii neznam.

Spontalne vznikly napriklad vsechny mutace, ktere zname u andulek, protoze neni druhu, ktery by s andulkou dokazal odchovat dale plodne jedince.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mutace vynikaji spontalne zcela bezne ve volne prirode i vnasich podminkach - jsou znamy bile ci strakate vrany, vrabci atd. Jenze v prirode takovy jedinec vetsinou neprezije a pokud odchova potomstvo tak mutace vetsinou zanikne protoze se k sobe nedostanou ti spravni "stepitelni" jedinci.

Nicmene lidska touha po zisku a snaha vlastnit neco co jiny nema vede ke krizeni mezi vsemi pribuznymi druhy, u kterych je to jen mozne. A to s jedinym cilem prenest u jineho druhu vznikle mutace.

Mozne je to jen u druhu, ktere jsou si geneticky velmi blizci.Snad nejznamejsi je skupina agapornisu s bilym okruzim. Rosela pestra dava s zlutolici plodne potomky, takze zcela urcite zde ke krizeni doslo take. Presne historii neznam.

Spontalne vznikly napriklad vsechny mutace, ktere zname u andulek, protoze neni druhu, ktery by s andulkou dokazal odchovat dale plodne jedince.

Vážený pane,
klobouk před Vámi dolů. Takhle jsem to myslel, že dochází ke křížení druhů, které jsou si geneticky blízké. Nemyslím tím, že dám princezku a králováka. To ne. V první odstavci máte pravdu, viděl jsem bílého kosa, celkem zajímavé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dokažte mi, že některé mutace nejen u austrálie jsou vytvořeny spontáně. Tím mám na mysli, že se někde vyskytla u nějakého chovatele a ten jí roztáhl, že je v dnešní době běžná. Dále mě zajímá rosela pestrá v mutaci modrá a červená její vznik. Jak to, že nemá pták límec jako přírodní přírodní. Například modrý límčáci ho mají. Já netvrdím, že všechny mutace vznikly mezidruhovým křížením.

Aby bylo možno mutaci přenést na jiný druh, musí někde především vzniknout. Není to dostatečný důkaz?Jsou druhy, které garantují čistotu vzniku, např. andulka, bourek, jiné méně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aby bylo možno mutaci přenést na jiný druh, musí někde především vzniknout. Není to dostatečný důkaz?Jsou druhy, které garantují čistotu vzniku, např. andulka, bourek, jiné méně.

Vážení !

Pan J.G.Mendel křížil mezi sebou nevím přesně jak, rostlinky hrášku bílokvětého a červenokvětého s plody žlutými a zelenými a dále s plody kulatými a hranatými. Všechny rostlinky které k pokusům používal si sám vypěstoval aby měl jistotu jejich původu. Jestli se dobře pamatuju, dělal ty pokusy asi sedm let. Osobně si myslím, že vztahy které při těch kombinacích dokázal objevit a určit jako pravidelnosti se mu podařilo nepřehlédnout především díky tomu, že byl mimo jiné také výborný a nadšený matematik a dokázal se v té spoustě možných kombinací orientovat a následovně si zadávat další účelové kombinace. Bohužel za celou dobu nevypěstoval žádnou novou mutaci která by byla něčím „mezi". I na konci pokusů byly hrášky kulaté a hranaté, zelené a žluté a květy červené a bílé. Co jsou mutace se domnívám že bylo objeveno a pojmenováno asi až později, už jenom kvůli tomu, že i ty dnes jednoznačně a celosvětově uznávané z jeho pokusů vzniklé tři zákonitosti vzala odborná veřejnost na vědomí mnohem později.
Takže opravdu by asi bylo velmi zajímavé a poučné, kdyby jste se mohli podělit s ostatními o konkrétní poznatky jak se nové mutace rosel táhnou nebo vytahují z dosavadních druhů. Taky mě udivuje, proč to umějí někde v Belgii a u nás ne. Jestli to jde tak jednoduše, proč to tedy neuděláte, mohli by si sem pro to jezdit naopak chovatelé z Belgie apod. Vzhledem k prvenství, které ve světě díky zmíněnému p. Mendelovi máme, by samozřejmě bylo na místě užívat přitom správnou a přesnou terminologii, nezaměňovat křížence a mutace jako v předchozích příspěvcích. Věta , že „mutace jsou taženy z mezidruhového křížení", je naprostý nesmysl. Nechť se na mne její autor nezlobí. Mutace jsou mutace a křížení zas něco jiného. Prostě jablka a hrušky. Červený kanár například v žádném případě není mutace, bohužel pana Mendela se na to zeptat nemohu ale jsem si jeho případnou odpovědí naprosto jist.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení !

Pan J.G.Mendel křížil mezi sebou nevím přesně jak, rostlinky hrášku bílokvětého a červenokvětého s plody žlutými a zelenými a dále s plody kulatými a hranatými. Všechny rostlinky které k pokusům používal si sám vypěstoval aby měl jistotu jejich původu. Jestli se dobře pamatuju, dělal ty pokusy asi sedm let. Osobně si myslím, že vztahy které při těch kombinacích dokázal objevit a určit jako pravidelnosti se mu podařilo nepřehlédnout především díky tomu, že byl mimo jiné také výborný a nadšený matematik a dokázal se v té spoustě možných kombinací orientovat a následovně si zadávat další účelové kombinace. Bohužel za celou dobu nevypěstoval žádnou novou mutaci která by byla něčím „mezi". I na konci pokusů byly hrášky kulaté a hranaté, zelené a žluté a květy červené a bílé. Co jsou mutace se domnívám že bylo objeveno a pojmenováno asi až později, už jenom kvůli tomu, že i ty dnes jednoznačně a celosvětově uznávané z jeho pokusů vzniklé tři zákonitosti vzala odborná veřejnost na vědomí mnohem později.
Takže opravdu by asi bylo velmi zajímavé a poučné, kdyby jste se mohli podělit s ostatními o konkrétní poznatky jak se nové mutace rosel táhnou nebo vytahují z dosavadních druhů. Taky mě udivuje, proč to umějí někde v Belgii a u nás ne. Jestli to jde tak jednoduše, proč to tedy neuděláte, mohli by si sem pro to jezdit naopak chovatelé z Belgie apod. Vzhledem k prvenství, které ve světě díky zmíněnému p. Mendelovi máme, by samozřejmě bylo na místě užívat přitom správnou a přesnou terminologii, nezaměňovat křížence a mutace jako v předchozích příspěvcích. Věta , že „mutace jsou taženy z mezidruhového křížení", je naprostý nesmysl. Nechť se na mne její autor nezlobí. Mutace jsou mutace a křížení zas něco jiného. Prostě jablka a hrušky. Červený kanár například v žádném případě není mutace, bohužel pana Mendela se na to zeptat nemohu ale jsem si jeho případnou odpovědí naprosto jist.

Asi to je tím, že Belgičani jsou jedničky v chovu ptáků a mutací. Jen chci podotknout nejsem zakladatem této diskuse. Víte proč takoto dohady ať pán vychová nějakou novou mutaci, kterou dostal křížením dvou příbuzných druhů a je to. Byl bych mu touto radou ať si na začátek vezme něco lehčího třeba alexandry. Já osobně jsem viděl křížence velkého a malého alexandra a jsou to fešáci v barvě oliva. Třeba se to zakladatali také povede.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, zdravím příznivce chvu mutací a i odpůrce, dovolil jsem si vložit pár příspěvků z tématu o r. žlutolících.

Musímreagovat na výše uvedenou odpověď. Snad nechce trvrdit, že tito ptáci (žlutolící v lutinách na fotce v moderovaném fórum) jsou taženi z rosely pestré. Vždyť nejmenovaný německý chovatel tvrdí, že dochází k blokaci DNA u ptáků a není možné docílit přenesení barvy. Děkuji za případné vysvětlení. Samozřejmě cestou normální diskuse. Děkuji

Vážený kolego, je nesmysl, aby docházelo k "blokaci DNA" a "nemožnosti přenesení barvy". Nebo proto máte nějaké racionální odůvodnění? Tato cesta je u šlechtění mutací naprosto běžná a hojně využívaná.

Funguje to a normálně se to tak dělá. Viděl jsem to v Belgii

Podobně tomu bylo někdy v osmdesátých letech minulého století s červenými rozelami pestrými ,byly odchovány na základě křížení s rozelou penantovou,dalo to nějaký kus práce,neboť se selekcí muselo docilovat jak velikostí,tak základními znaky ve zbarvení co do podoby rozely pestré v červeném zbarvení,které nyní někteří neznalí lidé říkají opalinová!Tato křížení jsou však běhy na dlouhé tratě,neboť trvá leta než se ptáci jak do barvy,tak do postavy ustálí.Těším se na oponenty!

Červené rozely byly vyšlechtěny mezidruhovým křížení s opalinovou rozelou žlutolící, která se následně vytratila. S normálně zbarveným penantem by to bylo bezvýsledné.

ale pokud je mi známo tak pár chovatelů ji opět ve svých chovech má opaliny žlutolící. Nakonec asi máte pravdu, protože žlutolící je druhově blíž pestré něž penant.

Podobně tomu bylo někdy v osmdesátých letech minulého století s červenými rozelami pestrými ,byly odchovány na základě křížení s rozelou penantovou,dalo to nějaký kus práce,neboť se selekcí muselo docilovat jak velikostí,tak základními znaky ve zbarvení co do podoby rozely pestré v červeném zbarvení,které nyní někteří neznalí lidé říkají opalinová!Tato křížení jsou však běhy na dlouhé tratě,neboť trvá leta než se ptáci jak do barvy,tak do postavy ustálí.Těším se na oponenty!

Prohlédl jsem si na moderce téma o mutačních penantech a žasnul jsem, co je tam vyfotografováno mezidruhových kříženců. Evidentně vykazují znaky příbuzných druhů.

Co myslíte, je to cesta k novým zajímavějším barvám nebo spíš barbarství.

Mimochodem, přikláním se k možnosti, aby nemoderka fungovala podobně jako moderované fórum, tedy aby zajímavé příspěvky, na které je reakce, nebyly odsouvány tématy, na něž nikdo nereaguje, jenom zaplňují stránky.

Nesmíme zapomenout že i křížením několika blízkých druhu se jistým chovatelům povedlo vyšlechtit nový druh, schválně jestli uhádnete, i když je to stupidně jednoduché

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nesmíme zapomenout že i křížením několika blízkých druhu se jistým chovatelům povedlo vyšlechtit nový druh, schválně jestli uhádnete, i když je to stupidně jednoduché

Tak to jste mě dostal. Nevím. Asi jsem.......jak píšete ve svém příspěvku. Můžete mi to říct, nebo jen naznačit. Fakt do této problematiky nedělám, jak uvádím křížence alexandrů jsem viděl, ale to je celé., že by někdo vyšlechtil nový druh to nevím. Děkuji za případnou odpověď k Vašemu příspěvku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nesmíme zapomenout že i křížením několika blízkých druhu se jistým chovatelům povedlo vyšlechtit nový druh, schválně jestli uhádnete, i když je to stupidně jednoduché

asi mate namysli chuvicku, ale staci se podivat na psi a kocky, kde mame stovky ras z jednoho predka, ale to se jiz dostavame uplne jinam...
Problem mezidruhoveh krizeni a mutaci je ten ze z ciste komercnich duvodu se mnozi mnoho "necistych" jedincu hrozi zanik puvodniho druhu jako takoveho.

I prenos mutace z jednoho druhu na druhy neni nutne zavhnout pokud je vse provedeno se znalosti, trpelivosti a cilene po dobu nekolika generaci za cenu obrovskeho mnozstvi "odpadu" tedy ptaku kteri by nemeli byt dale prodavani ani pouzivani k chovu, alev pripade opravdoveho chovatele ponechani v odpovidajicich prostorech na doziti hodnotnym zivotem.

Kazdy at si sam pro sebe cestne odpovi zda-li by se mohl a chtel do takoveho projektu pustit. Proc je vice takovych chovatelu v Belgii a ne u nas? Ja to tusim, ale at si kazdy udela svuj nazor.
Tech kteri se snazi si tuto cestu ulehcit ci lidove receno "obcurat" jsou stovky a to nejen u nas, ale i v te Belgii.

Proc je vice tech

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
asi mate namysli chuvicku, ale staci se podivat na psi a kocky, kde mame stovky ras z jednoho predka, ale to se jiz dostavame uplne jinam...
Problem mezidruhoveh krizeni a mutaci je ten ze z ciste komercnich duvodu se mnozi mnoho "necistych" jedincu hrozi zanik puvodniho druhu jako takoveho.

I prenos mutace z jednoho druhu na druhy neni nutne zavhnout pokud je vse provedeno se znalosti, trpelivosti a cilene po dobu nekolika generaci za cenu obrovskeho mnozstvi "odpadu" tedy ptaku kteri by nemeli byt dale prodavani ani pouzivani k chovu, alev pripade opravdoveho chovatele ponechani v odpovidajicich prostorech na doziti hodnotnym zivotem.

Kazdy at si sam pro sebe cestne odpovi zda-li by se mohl a chtel do takoveho projektu pustit. Proc je vice takovych chovatelu v Belgii a ne u nas? Ja to tusim, ale at si kazdy udela svuj nazor.
Tech kteri se snazi si tuto cestu ulehcit ci lidove receno "obcurat" jsou stovky a to nejen u nas, ale i v te Belgii.

Proc je vice tech

melo byt
Proc je vice tech druhych? ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
asi mate namysli chuvicku, ale staci se podivat na psi a kocky, kde mame stovky ras z jednoho predka, ale to se jiz dostavame uplne jinam...
Problem mezidruhoveh krizeni a mutaci je ten ze z ciste komercnich duvodu se mnozi mnoho "necistych" jedincu hrozi zanik puvodniho druhu jako takoveho.

I prenos mutace z jednoho druhu na druhy neni nutne zavhnout pokud je vse provedeno se znalosti, trpelivosti a cilene po dobu nekolika generaci za cenu obrovskeho mnozstvi "odpadu" tedy ptaku kteri by nemeli byt dale prodavani ani pouzivani k chovu, alev pripade opravdoveho chovatele ponechani v odpovidajicich prostorech na doziti hodnotnym zivotem.

Kazdy at si sam pro sebe cestne odpovi zda-li by se mohl a chtel do takoveho projektu pustit. Proc je vice takovych chovatelu v Belgii a ne u nas? Ja to tusim, ale at si kazdy udela svuj nazor.
Tech kteri se snazi si tuto cestu ulehcit ci lidove receno "obcurat" jsou stovky a to nejen u nas, ale i v te Belgii.

Proc je vice tech

Tak to mě nenapdlo, že by to mohli být chůvičky. Jako začínající chovatel jsem je měl. Jsou to úžsní ptáci. Jen se mi zdá, že se vytratili. Již dlouho jsem nezaznamenal inzerát ve fauně. Ohledně tohoto křížení máte pravdu. Ať si každý udělá názor svůj, já osobně bych do toho nešel. Už jen ohledně prostor na postavení více párů a "odpadu".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení !

Pan J.G.Mendel křížil mezi sebou nevím přesně jak, rostlinky hrášku bílokvětého a červenokvětého s plody žlutými a zelenými a dále s plody kulatými a hranatými. Všechny rostlinky které k pokusům používal si sám vypěstoval aby měl jistotu jejich původu. Jestli se dobře pamatuju, dělal ty pokusy asi sedm let. Osobně si myslím, že vztahy které při těch kombinacích dokázal objevit a určit jako pravidelnosti se mu podařilo nepřehlédnout především díky tomu, že byl mimo jiné také výborný a nadšený matematik a dokázal se v té spoustě možných kombinací orientovat a následovně si zadávat další účelové kombinace. Bohužel za celou dobu nevypěstoval žádnou novou mutaci která by byla něčím „mezi". I na konci pokusů byly hrášky kulaté a hranaté, zelené a žluté a květy červené a bílé. Co jsou mutace se domnívám že bylo objeveno a pojmenováno asi až později, už jenom kvůli tomu, že i ty dnes jednoznačně a celosvětově uznávané z jeho pokusů vzniklé tři zákonitosti vzala odborná veřejnost na vědomí mnohem později.
Takže opravdu by asi bylo velmi zajímavé a poučné, kdyby jste se mohli podělit s ostatními o konkrétní poznatky jak se nové mutace rosel táhnou nebo vytahují z dosavadních druhů. Taky mě udivuje, proč to umějí někde v Belgii a u nás ne. Jestli to jde tak jednoduše, proč to tedy neuděláte, mohli by si sem pro to jezdit naopak chovatelé z Belgie apod. Vzhledem k prvenství, které ve světě díky zmíněnému p. Mendelovi máme, by samozřejmě bylo na místě užívat přitom správnou a přesnou terminologii, nezaměňovat křížence a mutace jako v předchozích příspěvcích. Věta , že „mutace jsou taženy z mezidruhového křížení", je naprostý nesmysl. Nechť se na mne její autor nezlobí. Mutace jsou mutace a křížení zas něco jiného. Prostě jablka a hrušky. Červený kanár například v žádném případě není mutace, bohužel pana Mendela se na to zeptat nemohu ale jsem si jeho případnou odpovědí naprosto jist.

Než jste se pustil do tohoto příspěvku, měl jste se zamyslet, aby nevznikl takový blábol.

Pan Mendel samozřejmě pracoval s mutacemi hrachu. Dokázal ve svých zákonech principy a zákonitostim dědičnosti vloh. Patrně nepracoval náhodně, jeho úsilí mělo jemu jasný záměr. Proto tvrdit, že co jsou mutate bylo objeveno později je absurdní.
Jinak úvodní tema má myšlenku v tom, jestli mezidruhové křížení je cestou k novým mutacím, myšlenotím přenést mutaci vzniklou u jednoho druhu na druhý. Nikoliv odchovat novou mutaci pomocí mezidruhového křížení, křížením standartních jedinců.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to mě nenapdlo, že by to mohli být chůvičky. Jako začínající chovatel jsem je měl. Jsou to úžsní ptáci. Jen se mi zdá, že se vytratili. Již dlouho jsem nezaznamenal inzerát ve fauně. Ohledně tohoto křížení máte pravdu. Ať si každý udělá názor svůj, já osobně bych do toho nešel. Už jen ohledně prostor na postavení více párů a "odpadu".

Máte pravdu jedná se o Chůvičku japonskou, máte pravdu poslední době jsem je viděl strašně málo i na burze v Přerově, tak jsem zauvažoval že bych i pořídil, ale přírodní jsou nejhezčí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, zdravím příznivce chvu mutací a i odpůrce, dovolil jsem si vložit pár příspěvků z tématu o r. žlutolících.

Musímreagovat na výše uvedenou odpověď. Snad nechce trvrdit, že tito ptáci (žlutolící v lutinách na fotce v moderovaném fórum) jsou taženi z rosely pestré. Vždyť nejmenovaný německý chovatel tvrdí, že dochází k blokaci DNA u ptáků a není možné docílit přenesení barvy. Děkuji za případné vysvětlení. Samozřejmě cestou normální diskuse. Děkuji

Vážený kolego, je nesmysl, aby docházelo k "blokaci DNA" a "nemožnosti přenesení barvy". Nebo proto máte nějaké racionální odůvodnění? Tato cesta je u šlechtění mutací naprosto běžná a hojně využívaná.

Funguje to a normálně se to tak dělá. Viděl jsem to v Belgii

Podobně tomu bylo někdy v osmdesátých letech minulého století s červenými rozelami pestrými ,byly odchovány na základě křížení s rozelou penantovou,dalo to nějaký kus práce,neboť se selekcí muselo docilovat jak velikostí,tak základními znaky ve zbarvení co do podoby rozely pestré v červeném zbarvení,které nyní někteří neznalí lidé říkají opalinová!Tato křížení jsou však běhy na dlouhé tratě,neboť trvá leta než se ptáci jak do barvy,tak do postavy ustálí.Těším se na oponenty!

Červené rozely byly vyšlechtěny mezidruhovým křížení s opalinovou rozelou žlutolící, která se následně vytratila. S normálně zbarveným penantem by to bylo bezvýsledné.

ale pokud je mi známo tak pár chovatelů ji opět ve svých chovech má opaliny žlutolící. Nakonec asi máte pravdu, protože žlutolící je druhově blíž pestré něž penant.

Podobně tomu bylo někdy v osmdesátých letech minulého století s červenými rozelami pestrými ,byly odchovány na základě křížení s rozelou penantovou,dalo to nějaký kus práce,neboť se selekcí muselo docilovat jak velikostí,tak základními znaky ve zbarvení co do podoby rozely pestré v červeném zbarvení,které nyní někteří neznalí lidé říkají opalinová!Tato křížení jsou však běhy na dlouhé tratě,neboť trvá leta než se ptáci jak do barvy,tak do postavy ustálí.Těším se na oponenty!

Prohlédl jsem si na moderce téma o mutačních penantech a žasnul jsem, co je tam vyfotografováno mezidruhových kříženců. Evidentně vykazují znaky příbuzných druhů.

Co myslíte, je to cesta k novým zajímavějším barvám nebo spíš barbarství.

Mimochodem, přikláním se k možnosti, aby nemoderka fungovala podobně jako moderované fórum, tedy aby zajímavé příspěvky, na které je reakce, nebyly odsouvány tématy, na něž nikdo nereaguje, jenom zaplňují stránky.

Dobrý den, ještě jsem zapoměl že v Belgii a Holandsku jsou jedni z nejžádanějších a nejdrežších ptáků právě různí kříženci KonopkaXKanár aa podobně tam se tomu věnují profesionálně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, ještě jsem zapoměl že v Belgii a Holandsku jsou jedni z nejžádanějších a nejdrežších ptáků právě různí kříženci KonopkaXKanár aa podobně tam se tomu věnují profesionálně

To máte pravdu, někdo mi říkal, že se věnují chovu i evropského ptactva v mutací. Nevím přesné internetové adresy, ale některé ptáky jsem zahlédl na vogelarena.com jen na malých obrázkách spolu s kontakty na chovatele a vypadají dosti slušně. Saténové, pastelové a kdo ví jaké ještě, samotnému se mi to líbilo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Než jste se pustil do tohoto příspěvku, měl jste se zamyslet, aby nevznikl takový blábol.

Pan Mendel samozřejmě pracoval s mutacemi hrachu. Dokázal ve svých zákonech principy a zákonitostim dědičnosti vloh. Patrně nepracoval náhodně, jeho úsilí mělo jemu jasný záměr. Proto tvrdit, že co jsou mutate bylo objeveno později je absurdní.
Jinak úvodní tema má myšlenku v tom, jestli mezidruhové křížení je cestou k novým mutacím, myšlenotím přenést mutaci vzniklou u jednoho druhu na druhý. Nikoliv odchovat novou mutaci pomocí mezidruhového křížení, křížením standartních jedinců.

Tak teď jste to rozsekl v tom pravém slova smyslu. Ano žádne nesmyslné křížení. Cílený odchov např. rosely pestrých v modré řadě, žlutolících v lutinách apod. "spoužitím" jiného blízkého druhu. Děkuji Vám

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte pravdu, někdo mi říkal, že se věnují chovu i evropského ptactva v mutací. Nevím přesné internetové adresy, ale některé ptáky jsem zahlédl na vogelarena.com jen na malých obrázkách spolu s kontakty na chovatele a vypadají dosti slušně. Saténové, pastelové a kdo ví jaké ještě, samotnému se mi to líbilo.

Dobrý den, a ještě jsem chtěl říct něco o cenách naších ptáků v Holandsku Hýl obecný 80E pár přírodní Stehlíci 150E v různých mutacích typoval bych hnědá achát pastel a podobné ceny, akorát že všichni jejich ptáci měli kroužky.