Usmrcená korela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to by mě teda zajímalo, jestli se budou muset utrácet i ptáci chovaní doma v kleci. Ti vpodstatě žijou v karanténě...

To je strašné

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je strašné

som mimo republiky,ale strucne mozete napisat,co sa deje v Cechcach?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
som mimo republiky,ale strucne mozete napisat,co sa deje v Cechcach?

hysterie kolem ptačí chřipky. Se objevila u několika krůt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na novinkách píší o usmrcení korely v oblasti vybíjení krocanů.Koukněte na televizní noviny,síla.

Najdu někde objektivní informace o PCH. Přenos na zvířata, lidi, jestli i krmením. Jestli je opravdu nutné utrácet ptáky žijící doma v klecích. Jestli by mi někdo přišel utratit moje andulky, tak ai skončím na psychině. Nebo si televize jenom chtěly zajistit sledovanost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Najdu někde objektivní informace o PCH. Přenos na zvířata, lidi, jestli i krmením. Jestli je opravdu nutné utrácet ptáky žijící doma v klecích. Jestli by mi někdo přišel utratit moje andulky, tak ai skončím na psychině. Nebo si televize jenom chtěly zajistit sledovanost?

Ale ne,ta korela byla usmrcena omylem,aktivitou nějakého toho veterináře.Píší,že ta paní dostala novou korelu od někoho z vlády.Ale co si budeme povídat,když tamtu měla 20let,přeci jen šlo i o vztah k určitému zvířeti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale ne,ta korela byla usmrcena omylem,aktivitou nějakého toho veterináře.Píší,že ta paní dostala novou korelu od někoho z vlády.Ale co si budeme povídat,když tamtu měla 20let,přeci jen šlo i o vztah k určitému zvířeti.

dík, těď potřebuju uklidnit

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na novinkách píší o usmrcení korely v oblasti vybíjení krocanů.Koukněte na televizní noviny,síla.

Ano, teď ve zprávách v televizi to viděla asi většina z nás. Je neuvěřitelné a neomluvitelné, že v řadách veterinářů provádějících tak náročnou záležitost se najdou i takoví diletanti jako jsme měli možnost vidět. Škoda, že ten arogantní pacholek narazil na starou bezmocnou ženskou. Přál bych mu nějakého prudšího chovatele. Jsem velmi pobouřen jeho jednáním a opakuji, jeho chování je zcela neomluvitelné a takový člověk by měl být na hodinu propuštěn ze zaměstnání, ať je zaměstnavatelem kdokoliv. Copak ten diletant neví, že korelka chovaná v bytě nemohla být v žádném případě nakažena? Taktéž neomluvitelné je jednání všech těch poskoků od televize, kteří jen natáčeli senzaci a nikdo se té paní nezastal! Jsou to stejní hlupáci, jako ten "rádoby odborník"? Mgr. Jiří Rokoský, Humpolec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na novinkách píší o usmrcení korely v oblasti vybíjení krocanů.Koukněte na televizní noviny,síla.

Později se ukázalo, že papoušek zemřít nemusel. Likvidace v důsledku ptačí chřipky se netýká zvířat, která žijí uzavřena v kleci a v domácnosti, kde se s jinými ptáky nemají šanci setkat.

\"Je to velké pochybení. Neprofesionální přístup,\" přiznali zástupci pardubické veterinární správy. Poškozené ženě se budou snažit křivdu nějak zmírnit.

O půl páté přijel za ženou do Tisové ministr zemědělství. \"Přijměte prosím moji omluvu,\" řekl ženě. Omyl vysvětloval plošným postupem veterinářů a jako náhradu předal ženě nové zvíře - korelu.
zdroj-idnes.cz

Kolik ještě takto bude postižených chovatelů, a kdo jim nahradí škodu, bude takováto omluva "ministra zemědělství " , že došlo k pochybení z plošného výkladu zákona postačovat za vybitý chov papoušků? To vše vypovídá o stavu naší společnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Později se ukázalo, že papoušek zemřít nemusel. Likvidace v důsledku ptačí chřipky se netýká zvířat, která žijí uzavřena v kleci a v domácnosti, kde se s jinými ptáky nemají šanci setkat.

\"Je to velké pochybení. Neprofesionální přístup,\" přiznali zástupci pardubické veterinární správy. Poškozené ženě se budou snažit křivdu nějak zmírnit.

O půl páté přijel za ženou do Tisové ministr zemědělství. \"Přijměte prosím moji omluvu,\" řekl ženě. Omyl vysvětloval plošným postupem veterinářů a jako náhradu předal ženě nové zvíře - korelu.
zdroj-idnes.cz

Kolik ještě takto bude postižených chovatelů, a kdo jim nahradí škodu, bude takováto omluva "ministra zemědělství " , že došlo k pochybení z plošného výkladu zákona postačovat za vybitý chov papoušků? To vše vypovídá o stavu naší společnost.

počítám, že asi za 1 minutu bude na Nově vystupovat ten vykulenec reportér, který včera s vyděšeným výrazem referoval o naprosto vážné situaci, ptal se všech zasahujících, zda mají strach apod. Dnes se bude hrozně pohoršovat, jaký to spáchali veterináři lapsus. To, že se o to svou troškou o to přičinil i on sám mu ale nedojde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
počítám, že asi za 1 minutu bude na Nově vystupovat ten vykulenec reportér, který včera s vyděšeným výrazem referoval o naprosto vážné situaci, ptal se všech zasahujících, zda mají strach apod. Dnes se bude hrozně pohoršovat, jaký to spáchali veterináři lapsus. To, že se o to svou troškou o to přičinil i on sám mu ale nedojde.

Dorbý večer, na tento příspěvek musím reagovat. Kdyby se dostala ptačí chřipka až do našich krajů tak to by mi mohly nějací veterináři vlést na záda. K sobě bych je nepustil ani náhodou. Vemte si, že když vybyjou normálnímu chovateli, který má v kurníku 10 slepic na vajíčka tak se tolik neděje ale co má pak dělat ten který má 10 slepic na výstavy a piplá se snima jak blázen aby byli v kondici a pak přijedou nějací šaškové a z histerie je usmrtí. Nechápu proč se musí usmrcovat tolik neviných zvířat. Přeci stačí když by byl nějaký další úhyn to nahlašovat a né takový razantní postupy. Za chvíli se můžeme dočkat úplného zákazu všech výstav a burz a co potom.Úředníci podepsali papír ale co chovatelé kteří do chovu investují peníze a pak se nemají kde pochlubit a kde to prodat. Nerozumím vůbec postupu pracovníků veterinární zprávy. Jelínek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na novinkách píší o usmrcení korely v oblasti vybíjení krocanů.Koukněte na televizní noviny,síla.

Sorry, ale mám pocit, že většině diskutujících vůbec nedochází vážnost současné situace a její neporovnatelnost s tím, co jsme zažívali loni. Tehdy se jednalo o úhyn papouška kdesi v Anglii, teď tu stojíme před napadeným chovem přímo na našem území! Já s povděkem sleduji, že novináři otupělí z minula ještě nerozpoutali nijak velkou hysterii a pokud se další nákaza neobjeví, je šance, že se snad situace uklidní. Děsím se ale možnosti dalších pozitivních nálezů, nedejbože snad onemocnění člověka. To už jste zapomněli, jak lidi shazovali vlaštovčí hnízda, nebo jak tu psal nějaký děda, že k němu snacha nechce pouštět vnuka, protože má doma ptáky? Ty silácké řeči, jak nikoho nepustíte do domu si schovejte na tyto situace.
Zdraví Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sorry, ale mám pocit, že většině diskutujících vůbec nedochází vážnost současné situace a její neporovnatelnost s tím, co jsme zažívali loni. Tehdy se jednalo o úhyn papouška kdesi v Anglii, teď tu stojíme před napadeným chovem přímo na našem území! Já s povděkem sleduji, že novináři otupělí z minula ještě nerozpoutali nijak velkou hysterii a pokud se další nákaza neobjeví, je šance, že se snad situace uklidní. Děsím se ale možnosti dalších pozitivních nálezů, nedejbože snad onemocnění člověka. To už jste zapomněli, jak lidi shazovali vlaštovčí hnízda, nebo jak tu psal nějaký děda, že k němu snacha nechce pouštět vnuka, protože má doma ptáky? Ty silácké řeči, jak nikoho nepustíte do domu si schovejte na tyto situace.
Zdraví Mirek

Nechme tomu jak se říká volný průběh, s touto skutečností se musí lidstvo vypořádat a najít řešení. Jen si vzpomeňte na hysterii okolo šílených krav, a nyní? Objeví se nemocná kráva, už se nad tím nikdo nepozastavuje a život jde dál.
Já jsem jen nedočkavý, jestli někdo seriozně objasní jak se to sem dostalo.

smajli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na novinkách píší o usmrcení korely v oblasti vybíjení krocanů.Koukněte na televizní noviny,síla.

Jsem na pokraji 10km pásma od Tisové, už zase se našli nějací dobráci, co pouštějí ze strachu z ptačí chřipky papoušky. Dnes jsem byl odchytávat ochočeného zpěváka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sorry, ale mám pocit, že většině diskutujících vůbec nedochází vážnost současné situace a její neporovnatelnost s tím, co jsme zažívali loni. Tehdy se jednalo o úhyn papouška kdesi v Anglii, teď tu stojíme před napadeným chovem přímo na našem území! Já s povděkem sleduji, že novináři otupělí z minula ještě nerozpoutali nijak velkou hysterii a pokud se další nákaza neobjeví, je šance, že se snad situace uklidní. Děsím se ale možnosti dalších pozitivních nálezů, nedejbože snad onemocnění člověka. To už jste zapomněli, jak lidi shazovali vlaštovčí hnízda, nebo jak tu psal nějaký děda, že k němu snacha nechce pouštět vnuka, protože má doma ptáky? Ty silácké řeči, jak nikoho nepustíte do domu si schovejte na tyto situace.
Zdraví Mirek

Sorry Mirku, ale chtělo by to základní znalosti o přenosu tohoto viru. Alespoň odborníkům by mělo být jasné, že je-li vyloučen přímý styk s nakaženým ptactvem či styk s jeho trusem (pták stále chovaný v uzavřené místnosti domu), je vyloučeno i nakažení takového jedince. Je snad také jasné, že je-li přikázáno vybít drůbež, korela chocholatá není drůbež. Pro název této nemoci se sice vžil název "ptačí chřipka", ale uvědomujeme si, že přenašečem je například i vepř domácí? Vybíjeli se snad vepři v chlívku? Zdravím Jiří Rokoský, Humpolec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sorry Mirku, ale chtělo by to základní znalosti o přenosu tohoto viru. Alespoň odborníkům by mělo být jasné, že je-li vyloučen přímý styk s nakaženým ptactvem či styk s jeho trusem (pták stále chovaný v uzavřené místnosti domu), je vyloučeno i nakažení takového jedince. Je snad také jasné, že je-li přikázáno vybít drůbež, korela chocholatá není drůbež. Pro název této nemoci se sice vžil název "ptačí chřipka", ale uvědomujeme si, že přenašečem je například i vepř domácí? Vybíjeli se snad vepři v chlívku? Zdravím Jiří Rokoský, Humpolec.

Chovatel oněch krůt odhaduje, že virus se mohl do chovu (v hale!) dostat se slámou potřísněnou trusem divokého ptáka.
Skutečně každý z nás má u vchodu do domu desinfekšní zónu, kde se spolehlivě zničí všechny choroboplodné zárodky z vnějšího prostředí?
Copak nedáváme ptákům větve na okusování? A skutečně je před použitím důkladně sterilizujeme v autoklávu? Nebo je jen opláchneme? A někdy dokonce ani to ne?
Jistě není třeba vyvolávat hysterii. Ale je třeba si uvědomit, že v porovnání s nálezy jednotlivých uhynulých labutí z předcházejících let je současná situace mnohonásobně závažnější.
ZW

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sorry Mirku, ale chtělo by to základní znalosti o přenosu tohoto viru. Alespoň odborníkům by mělo být jasné, že je-li vyloučen přímý styk s nakaženým ptactvem či styk s jeho trusem (pták stále chovaný v uzavřené místnosti domu), je vyloučeno i nakažení takového jedince. Je snad také jasné, že je-li přikázáno vybít drůbež, korela chocholatá není drůbež. Pro název této nemoci se sice vžil název "ptačí chřipka", ale uvědomujeme si, že přenašečem je například i vepř domácí? Vybíjeli se snad vepři v chlívku? Zdravím Jiří Rokoský, Humpolec.

Myslím, že i doma chovaným ptákům nosíme z přírody spoustu věcí - od větví na okus a bidla přes ovoce a zaleninu až po zelené krmení. Já na kopřivy a mlíče chodím se srpem a košem a nedokážu si představit, jak to dezinfikovat. Pokud je reálná možnost, že do chovu krůt nákazu zavlekli slámou na podestýlku.....
Já jsem ale nepsal, že máme začít mordovat ptáky a panikařit, jenom vzpomínám na loňské šílení. A ač jsou důvody k panice nesrovnatelně větší, jsem rád, že je zatím klid.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dorbý večer, na tento příspěvek musím reagovat. Kdyby se dostala ptačí chřipka až do našich krajů tak to by mi mohly nějací veterináři vlést na záda. K sobě bych je nepustil ani náhodou. Vemte si, že když vybyjou normálnímu chovateli, který má v kurníku 10 slepic na vajíčka tak se tolik neděje ale co má pak dělat ten který má 10 slepic na výstavy a piplá se snima jak blázen aby byli v kondici a pak přijedou nějací šaškové a z histerie je usmrtí. Nechápu proč se musí usmrcovat tolik neviných zvířat. Přeci stačí když by byl nějaký další úhyn to nahlašovat a né takový razantní postupy. Za chvíli se můžeme dočkat úplného zákazu všech výstav a burz a co potom.Úředníci podepsali papír ale co chovatelé kteří do chovu investují peníze a pak se nemají kde pochlubit a kde to prodat. Nerozumím vůbec postupu pracovníků veterinární zprávy. Jelínek

Vy jste zřejmě nepochopil, že virus H5N1 není jen tak nějaká nevinná "rýmička" postihující pouze ptáky, ale virus schopný každou chvíli zmutovat do podoby, která vyvolá nekontrolovatelnou celosvětovou pandemii se stamiliony mrtvých (lidí, nikoliv ptáků). Riziko, že se tak během následujících let stane, je mnohem vyšší, než že dostanete průjem poté, co se napijete z louže. Pijete z louží? Ne, protože dodržujete princip předběžné opatrnosti. Pochopte, že podobný princip funguje i při oddálení rizika šíření viru ptačí chřipky.
Mohu pochopit, že že se svého vypiplaného výstavního chovu nebudete chtít vzdát. Zkuste však i vy pochopit, že za současné situace jiná možnost omezení výskytu viru v blízkosti člověka (a tím i oddálení pandemie o několik let) prostě není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy jste zřejmě nepochopil, že virus H5N1 není jen tak nějaká nevinná "rýmička" postihující pouze ptáky, ale virus schopný každou chvíli zmutovat do podoby, která vyvolá nekontrolovatelnou celosvětovou pandemii se stamiliony mrtvých (lidí, nikoliv ptáků). Riziko, že se tak během následujících let stane, je mnohem vyšší, než že dostanete průjem poté, co se napijete z louže. Pijete z louží? Ne, protože dodržujete princip předběžné opatrnosti. Pochopte, že podobný princip funguje i při oddálení rizika šíření viru ptačí chřipky.
Mohu pochopit, že že se svého vypiplaného výstavního chovu nebudete chtít vzdát. Zkuste však i vy pochopit, že za současné situace jiná možnost omezení výskytu viru v blízkosti člověka (a tím i oddálení pandemie o několik let) prostě není.

Plně s Tebou souhlasím, jistě se to nemůže brát na lehkou váhu, ale co se dělá s ptáky volně šířící tuto nemoc, proč se třeba v tom místě neuskuteční nějaký redukovaný odlov. Proč to odnesou jen domácí opeřenci, kteří jsou pod kontrolou. V televizi bylo jasně vidět, jak se utrácí slepice , kachny a husy. Zatímco labutě na rybníku si spokojeně plavou. Jak je známo tak byl výskyt této nemoci prokázán ve velké míře u tohoto druhu .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem na pokraji 10km pásma od Tisové, už zase se našli nějací dobráci, co pouštějí ze strachu z ptačí chřipky papoušky. Dnes jsem byl odchytávat ochočeného zpěváka

Ach jo, to je pořád dokolečka dokola... Zkuste použít rozum než se podělíte o některá svá moudra, která nejsou založená na znalosti problému ale na vlastním úsudku, myslíte, že vir přežije dlouho dobu vystavený působení povětrnostních vlivů a UV záření (které se mimochodem používá i při desinfekci). Vir je nitrobuněčný parazit, ke svému životu potřebuju buňku, jistě, přežívá v trusu, ale také musíme vzít v podtaz působení okolních vlivů... To není třeba tetanus, Clostridium tetani, které vytváří spóry schopné přežít několik desetiletí. Odborníci by se raději měli věnovat kontrole údajně uzavřených chovů, přepravních podmínek, atd. než blbnout lidi...
A ohledně větví-reálná šance, že si něco dotáhnete do chovu je téměř mizivá, to byste museli použít větev např. čerstvě pokálenou nebo z okolí hnízda.
A pouštění papoušků ze strachy před nákazou-podle mě je to blbost chovatelů, oni se připravují o příp. kšeft nebo potěšení z chovu. Existuje literatura o aviární chřipce, je v prodeji, cena není tak vysoká... Je jen velká škoda, že kvůli lidské blbosti pak tito papouši uhynou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dorbý večer, na tento příspěvek musím reagovat. Kdyby se dostala ptačí chřipka až do našich krajů tak to by mi mohly nějací veterináři vlést na záda. K sobě bych je nepustil ani náhodou. Vemte si, že když vybyjou normálnímu chovateli, který má v kurníku 10 slepic na vajíčka tak se tolik neděje ale co má pak dělat ten který má 10 slepic na výstavy a piplá se snima jak blázen aby byli v kondici a pak přijedou nějací šaškové a z histerie je usmrtí. Nechápu proč se musí usmrcovat tolik neviných zvířat. Přeci stačí když by byl nějaký další úhyn to nahlašovat a né takový razantní postupy. Za chvíli se můžeme dočkat úplného zákazu všech výstav a burz a co potom.Úředníci podepsali papír ale co chovatelé kteří do chovu investují peníze a pak se nemají kde pochlubit a kde to prodat. Nerozumím vůbec postupu pracovníků veterinární zprávy. Jelínek

Ještě mě napadlo a co udělat zvířatům test? Myslím tada asi spíš ty výstavní a mazlíčky. Jinak by si to asi nikdo nebyl ochotnej zaplatit. A rozhodnout podle výsledku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ach jo, to je pořád dokolečka dokola... Zkuste použít rozum než se podělíte o některá svá moudra, která nejsou založená na znalosti problému ale na vlastním úsudku, myslíte, že vir přežije dlouho dobu vystavený působení povětrnostních vlivů a UV záření (které se mimochodem používá i při desinfekci). Vir je nitrobuněčný parazit, ke svému životu potřebuju buňku, jistě, přežívá v trusu, ale také musíme vzít v podtaz působení okolních vlivů... To není třeba tetanus, Clostridium tetani, které vytváří spóry schopné přežít několik desetiletí. Odborníci by se raději měli věnovat kontrole údajně uzavřených chovů, přepravních podmínek, atd. než blbnout lidi...
A ohledně větví-reálná šance, že si něco dotáhnete do chovu je téměř mizivá, to byste museli použít větev např. čerstvě pokálenou nebo z okolí hnízda.
A pouštění papoušků ze strachy před nákazou-podle mě je to blbost chovatelů, oni se připravují o příp. kšeft nebo potěšení z chovu. Existuje literatura o aviární chřipce, je v prodeji, cena není tak vysoká... Je jen velká škoda, že kvůli lidské blbosti pak tito papouši uhynou

K tomu nošení věcí z venku. Já to umívám horkou vodou(Z bojleru má tak 60) Ještě dřív než jsme nějakou PCH zaregistrovali a myslím, že to stačí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ach jo, to je pořád dokolečka dokola... Zkuste použít rozum než se podělíte o některá svá moudra, která nejsou založená na znalosti problému ale na vlastním úsudku, myslíte, že vir přežije dlouho dobu vystavený působení povětrnostních vlivů a UV záření (které se mimochodem používá i při desinfekci). Vir je nitrobuněčný parazit, ke svému životu potřebuju buňku, jistě, přežívá v trusu, ale také musíme vzít v podtaz působení okolních vlivů... To není třeba tetanus, Clostridium tetani, které vytváří spóry schopné přežít několik desetiletí. Odborníci by se raději měli věnovat kontrole údajně uzavřených chovů, přepravních podmínek, atd. než blbnout lidi...
A ohledně větví-reálná šance, že si něco dotáhnete do chovu je téměř mizivá, to byste museli použít větev např. čerstvě pokálenou nebo z okolí hnízda.
A pouštění papoušků ze strachy před nákazou-podle mě je to blbost chovatelů, oni se připravují o příp. kšeft nebo potěšení z chovu. Existuje literatura o aviární chřipce, je v prodeji, cena není tak vysoká... Je jen velká škoda, že kvůli lidské blbosti pak tito papouši uhynou

Když tak čtu Vaše moudra, tak se divím, že ještě nejste minimálně poradcem ministra. A ta kvanta literatury byste měl asi doporučovat té klupě zakuklených "šílenců" a jejich velitelů, ať se taky chudáci hloupí poučí, ne?
Jak je ale sakra možné, že si ta nákaza z takových chytráků jako Vy nic nedělá a klidně si zlikviduje dva tisíce krocanů?
Zdraví Mrek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když tak čtu Vaše moudra, tak se divím, že ještě nejste minimálně poradcem ministra. A ta kvanta literatury byste měl asi doporučovat té klupě zakuklených "šílenců" a jejich velitelů, ať se taky chudáci hloupí poučí, ne?
Jak je ale sakra možné, že si ta nákaza z takových chytráků jako Vy nic nedělá a klidně si zlikviduje dva tisíce krocanů?
Zdraví Mrek

Já jsem reagovala ohledně vypouštění papoušků, usmrcené korely, atd. Vybíjení drůbeže je bohužel nezbytné. Chtěla jsem tím jen naznačit, že odborníci by se spíše měli zabývat příčinou-pravou příčinou. Neříkám, že situace není vážná, to opravdu je, ale vyvolání davové histerie nepomůže. A myslím si, že někteří "odborníci" by si opravdu měli něco nastudovat, protože takové zbytečné zabití korely jen jen drobeček jejich nevědomosti, který vyplaval skrz média na svět. Samozřejmě se nechci povyšovat nad odborníky, to v žádném případě, pokud to tak vyznělo, tak pardon... Bohužel, abyčejný člověk, které v tomto oboru nemá vzdělání tak nemá moc šancí se dozvědět jak to doopravdy je a není, toť vše.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sorry, ale mám pocit, že většině diskutujících vůbec nedochází vážnost současné situace a její neporovnatelnost s tím, co jsme zažívali loni. Tehdy se jednalo o úhyn papouška kdesi v Anglii, teď tu stojíme před napadeným chovem přímo na našem území! Já s povděkem sleduji, že novináři otupělí z minula ještě nerozpoutali nijak velkou hysterii a pokud se další nákaza neobjeví, je šance, že se snad situace uklidní. Děsím se ale možnosti dalších pozitivních nálezů, nedejbože snad onemocnění člověka. To už jste zapomněli, jak lidi shazovali vlaštovčí hnízda, nebo jak tu psal nějaký děda, že k němu snacha nechce pouštět vnuka, protože má doma ptáky? Ty silácké řeči, jak nikoho nepustíte do domu si schovejte na tyto situace.
Zdraví Mirek

Dobrý den,
je fakt, že nic se nemá podceňovat. Ale dovedete si představit, že máte doma pod střechou ptáky za dosti velké částky a teď Vám někdo řekne, že je musíte utratit. Co takový žako nebo amazoňan či ara, tyto papoušky bere člověk jako člena rodiny, mluví na ně oni odpovídají. Eutanásie je u nás zakázaná a tady píchnou a hotovo????? Já třeba větve přepařuji parní kachnou, nebo používám bidla z latí a ne přírodní větve.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Plně s Tebou souhlasím, jistě se to nemůže brát na lehkou váhu, ale co se dělá s ptáky volně šířící tuto nemoc, proč se třeba v tom místě neuskuteční nějaký redukovaný odlov. Proč to odnesou jen domácí opeřenci, kteří jsou pod kontrolou. V televizi bylo jasně vidět, jak se utrácí slepice , kachny a husy. Zatímco labutě na rybníku si spokojeně plavou. Jak je známo tak byl výskyt této nemoci prokázán ve velké míře u tohoto druhu .

Problém není v samotném šíření mezi ptactvem (kdyby šlo jenom o nákazu opeřenců, tak to taková tragédie není), problematický je především kontakt nakaženého ptáka s člověkem (a možný přenos infekce spojený s rizikem následné mutace viru). A jistě uznáte, že s ptáky v chovech se lidé stýkají v mnohonásobně častěji než s ptáky ve volné přírodě. A to nejen s živými, ale také s jejich krví, masem a dalšími částmi těla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem reagovala ohledně vypouštění papoušků, usmrcené korely, atd. Vybíjení drůbeže je bohužel nezbytné. Chtěla jsem tím jen naznačit, že odborníci by se spíše měli zabývat příčinou-pravou příčinou. Neříkám, že situace není vážná, to opravdu je, ale vyvolání davové histerie nepomůže. A myslím si, že někteří "odborníci" by si opravdu měli něco nastudovat, protože takové zbytečné zabití korely jen jen drobeček jejich nevědomosti, který vyplaval skrz média na svět. Samozřejmě se nechci povyšovat nad odborníky, to v žádném případě, pokud to tak vyznělo, tak pardon... Bohužel, abyčejný člověk, které v tomto oboru nemá vzdělání tak nemá moc šancí se dozvědět jak to doopravdy je a není, toť vše.

Zza každého papouška ,by byl mozek jednoho diletanta co by se angažoval do vybíjení chovu a to i přesto že bych třeba dostal doživotí a to je pro všechny chachary co by se odvážily vstoupit na můj pozemek !!!!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ach jo, to je pořád dokolečka dokola... Zkuste použít rozum než se podělíte o některá svá moudra, která nejsou založená na znalosti problému ale na vlastním úsudku, myslíte, že vir přežije dlouho dobu vystavený působení povětrnostních vlivů a UV záření (které se mimochodem používá i při desinfekci). Vir je nitrobuněčný parazit, ke svému životu potřebuju buňku, jistě, přežívá v trusu, ale také musíme vzít v podtaz působení okolních vlivů... To není třeba tetanus, Clostridium tetani, které vytváří spóry schopné přežít několik desetiletí. Odborníci by se raději měli věnovat kontrole údajně uzavřených chovů, přepravních podmínek, atd. než blbnout lidi...
A ohledně větví-reálná šance, že si něco dotáhnete do chovu je téměř mizivá, to byste museli použít větev např. čerstvě pokálenou nebo z okolí hnízda.
A pouštění papoušků ze strachy před nákazou-podle mě je to blbost chovatelů, oni se připravují o příp. kšeft nebo potěšení z chovu. Existuje literatura o aviární chřipce, je v prodeji, cena není tak vysoká... Je jen velká škoda, že kvůli lidské blbosti pak tito papouši uhynou

Vaše apelace na důslednou aplikaci vědeckých poznatků by měla smysl, pokud by se všichni chovatelé chovali absolutně zodpovědně a v místě nákazy udržovali přísná veterinárně-hygienická opatření. Jenže jak to chcete kontrolovovat? Nasadit každému do baráku inspektora, který zkontroluje, zda to bidlo přinesené ze zahrady leželo několik dnů na slunci a bylo důkladně omyto vařící vodou?
Mimochodem, ke zničení viru HIV by také stačilo injekční jehlu vypláchnout ve vodě a nechat důkladně vysušit (třeba na slunci). Souhlasil byste s tím, aby někdo takto "desinfikované" jehly použil třeba při očkování vaších dětí? Nebo byste důsledně trval na zaručeně aseptických jednorázových jehlách, protože "sichr je sichr" a "jeden nikdy neví"?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vaše apelace na důslednou aplikaci vědeckých poznatků by měla smysl, pokud by se všichni chovatelé chovali absolutně zodpovědně a v místě nákazy udržovali přísná veterinárně-hygienická opatření. Jenže jak to chcete kontrolovovat? Nasadit každému do baráku inspektora, který zkontroluje, zda to bidlo přinesené ze zahrady leželo několik dnů na slunci a bylo důkladně omyto vařící vodou?
Mimochodem, ke zničení viru HIV by také stačilo injekční jehlu vypláchnout ve vodě a nechat důkladně vysušit (třeba na slunci). Souhlasil byste s tím, aby někdo takto "desinfikované" jehly použil třeba při očkování vaších dětí? Nebo byste důsledně trval na zaručeně aseptických jednorázových jehlách, protože "sichr je sichr" a "jeden nikdy neví"?

keby niekto prisiel zabi5 moje vtactvo tak ho caka gulovnica vstup a tomu veterinarovi by som vybral gule a potom by som sa mu ospravedlnil
ze som sa zmylil zas su sklady plne liekov tu ide len o velky biznis

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vaše apelace na důslednou aplikaci vědeckých poznatků by měla smysl, pokud by se všichni chovatelé chovali absolutně zodpovědně a v místě nákazy udržovali přísná veterinárně-hygienická opatření. Jenže jak to chcete kontrolovovat? Nasadit každému do baráku inspektora, který zkontroluje, zda to bidlo přinesené ze zahrady leželo několik dnů na slunci a bylo důkladně omyto vařící vodou?
Mimochodem, ke zničení viru HIV by také stačilo injekční jehlu vypláchnout ve vodě a nechat důkladně vysušit (třeba na slunci). Souhlasil byste s tím, aby někdo takto "desinfikované" jehly použil třeba při očkování vaších dětí? Nebo byste důsledně trval na zaručeně aseptických jednorázových jehlách, protože "sichr je sichr" a "jeden nikdy neví"?

pro autora ve 23h28min-jste chovatel?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě mě napadlo a co udělat zvířatům test? Myslím tada asi spíš ty výstavní a mazlíčky. Jinak by si to asi nikdo nebyl ochotnej zaplatit. A rozhodnout podle výsledku.

A co když je (jako že asi ano) zdrojem nákazy nějaká skupinka divokých ptáků poletujících po okolí? To by se musely dělat testy každý den.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro autora ve 23h28min-jste chovatel?

Tak jsem si něco o PCH přečetla (abych se uklidnila) a docela se divím, že se nebojíme SARS a jiných dalších nemocí. Co taková ebola? A v Indii se prý ještě dnes objevuje mor. Si to představte. Stačí taková jedna nakažená krysa s bleškama při dnešní rychlosti dopravy...
A prý je velká pravděpodobnost, že se PCH změní na nebezpečnou v praseti. Nevymlátime okolo Tisové radši i vepříny?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem si něco o PCH přečetla (abych se uklidnila) a docela se divím, že se nebojíme SARS a jiných dalších nemocí. Co taková ebola? A v Indii se prý ještě dnes objevuje mor. Si to představte. Stačí taková jedna nakažená krysa s bleškama při dnešní rychlosti dopravy...
A prý je velká pravděpodobnost, že se PCH změní na nebezpečnou v praseti. Nevymlátime okolo Tisové radši i vepříny?

Zaráží mě jedna jediná věc. Jak to, že se krůty nakazily od divokého ptáka a zatím žádný uhynulý nakažený divoký pták nebyl nalezený. A uhynulých krůt jsou skoro dva tisíce. No nevím jak vám, ale mě je to fakt divný....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zaráží mě jedna jediná věc. Jak to, že se krůty nakazily od divokého ptáka a zatím žádný uhynulý nakažený divoký pták nebyl nalezený. A uhynulých krůt jsou skoro dva tisíce. No nevím jak vám, ale mě je to fakt divný....

Z okolních obcí - rámec 10 km - se již posílalo pár uhynulých ptáků. Výsledky rozborů by měly být zítra či v úterý.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vaše apelace na důslednou aplikaci vědeckých poznatků by měla smysl, pokud by se všichni chovatelé chovali absolutně zodpovědně a v místě nákazy udržovali přísná veterinárně-hygienická opatření. Jenže jak to chcete kontrolovovat? Nasadit každému do baráku inspektora, který zkontroluje, zda to bidlo přinesené ze zahrady leželo několik dnů na slunci a bylo důkladně omyto vařící vodou?
Mimochodem, ke zničení viru HIV by také stačilo injekční jehlu vypláchnout ve vodě a nechat důkladně vysušit (třeba na slunci). Souhlasil byste s tím, aby někdo takto "desinfikované" jehly použil třeba při očkování vaších dětí? Nebo byste důsledně trval na zaručeně aseptických jednorázových jehlách, protože "sichr je sichr" a "jeden nikdy neví"?

Jak je možné,že se šmahem likvidují malochovy vč. klecových ptáků s minimálním rizikem infekce a nejsou zlikvidováni vodní ptáci na rybníku,kteří to mají tak na 50% ?
Protože labutě jsou chráněné a než by parta zakuklenců dostala povolení,tak je po 30ti dnech karantény.Kachny jsou zase zvěří lovnou=povolenka k lovu,ale až od září.Zákon totiž nepamatuje na likvidaci divokých ptáků.Labutě neodstřelili,protože by jim prý uletěly a roznesly nákazu jinam.Takže oni oficielně doznali,že jsou pravděpodobně nakažené.Co je jednoduššího,než kontrolní odstřel vzorku(ornitologové to přece dělají běžně,aby se přesvědčili,že je skutečně vzácný druh přítomen a měli důkaz) ?
Pokud jsem dobře viděl,tak mladé byly ještě nelétající a trefit naráz obě staré by snad dokázal i příslušník PČR . Prostě jak se to komu hodí a hlavně podle not EU.
Podmínky bydlení a chovu zvířat jsou v Evropě běžně o řád lepší,než v Asii.
Naši geniální "zachránci" jsou prostě přesvědčeni,že babiččina slepička roznese nákazu po ČR,ale divocí ptáci jsou zoceleni a hlavně nikam neodletí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak je možné,že se šmahem likvidují malochovy vč. klecových ptáků s minimálním rizikem infekce a nejsou zlikvidováni vodní ptáci na rybníku,kteří to mají tak na 50% ?
Protože labutě jsou chráněné a než by parta zakuklenců dostala povolení,tak je po 30ti dnech karantény.Kachny jsou zase zvěří lovnou=povolenka k lovu,ale až od září.Zákon totiž nepamatuje na likvidaci divokých ptáků.Labutě neodstřelili,protože by jim prý uletěly a roznesly nákazu jinam.Takže oni oficielně doznali,že jsou pravděpodobně nakažené.Co je jednoduššího,než kontrolní odstřel vzorku(ornitologové to přece dělají běžně,aby se přesvědčili,že je skutečně vzácný druh přítomen a měli důkaz) ?
Pokud jsem dobře viděl,tak mladé byly ještě nelétající a trefit naráz obě staré by snad dokázal i příslušník PČR . Prostě jak se to komu hodí a hlavně podle not EU.
Podmínky bydlení a chovu zvířat jsou v Evropě běžně o řád lepší,než v Asii.
Naši geniální "zachránci" jsou prostě přesvědčeni,že babiččina slepička roznese nákazu po ČR,ale divocí ptáci jsou zoceleni a hlavně nikam neodletí.

Člověče, co to tady zvracíte do klávesnice? Členem ornitologické společnosti jsem přes třicet let, ale o nějakých kontrolních odstřelech vzácných druhů jsem ještě neslyšel. A proč si proboha myslíte, že všichni na veterinárních správách jsou tak blbí, jak vy jste chytrej? Neznám sice situaci na tamním rybíku, ale pochopil jsem to tak, že nemigrující ptáci na rybníce by v případě nakažení do několika dnů uhynuli na místě a kompetentní lidé se rozhodli raději hejno střelbou nerozhánět po širokém okolí. V tom vidím logiku, že vy ne, je váš problém. Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Člověče, co to tady zvracíte do klávesnice? Členem ornitologické společnosti jsem přes třicet let, ale o nějakých kontrolních odstřelech vzácných druhů jsem ještě neslyšel. A proč si proboha myslíte, že všichni na veterinárních správách jsou tak blbí, jak vy jste chytrej? Neznám sice situaci na tamním rybíku, ale pochopil jsem to tak, že nemigrující ptáci na rybníce by v případě nakažení do několika dnů uhynuli na místě a kompetentní lidé se rozhodli raději hejno střelbou nerozhánět po širokém okolí. V tom vidím logiku, že vy ne, je váš problém. Mirek

A "nakažené" slepičky a korelka by do několika dnů neuhynuly v kurniku, případně v kleci? V čem jsou nebezpečnější než ty labutě, že se tolik rozčilujete?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak je možné,že se šmahem likvidují malochovy vč. klecových ptáků s minimálním rizikem infekce a nejsou zlikvidováni vodní ptáci na rybníku,kteří to mají tak na 50% ?
Protože labutě jsou chráněné a než by parta zakuklenců dostala povolení,tak je po 30ti dnech karantény.Kachny jsou zase zvěří lovnou=povolenka k lovu,ale až od září.Zákon totiž nepamatuje na likvidaci divokých ptáků.Labutě neodstřelili,protože by jim prý uletěly a roznesly nákazu jinam.Takže oni oficielně doznali,že jsou pravděpodobně nakažené.Co je jednoduššího,než kontrolní odstřel vzorku(ornitologové to přece dělají běžně,aby se přesvědčili,že je skutečně vzácný druh přítomen a měli důkaz) ?
Pokud jsem dobře viděl,tak mladé byly ještě nelétající a trefit naráz obě staré by snad dokázal i příslušník PČR . Prostě jak se to komu hodí a hlavně podle not EU.
Podmínky bydlení a chovu zvířat jsou v Evropě běžně o řád lepší,než v Asii.
Naši geniální "zachránci" jsou prostě přesvědčeni,že babiččina slepička roznese nákazu po ČR,ale divocí ptáci jsou zoceleni a hlavně nikam neodletí.

Psal jsem to tady už nejméně jednou, přesto to pro vás zopakuji: Problémemem není ptačí chřipka jako taková, ta je tady už spousty let a jak je vidět, mezi samotnými ptáky žádné extra problémy nedělá. Problémem je její kmen H5N1, který - jak se ukázalo - je přenosný na člověka a po případné mutaci může mezi lidmi rozpoutat vážnou celosvětovou epidemii. Až se budou lidé denně dotýkat labutí a jiných divokých ptáků, pak bude jistě vhodné sledovat a regulovat výskyt ptačí chřipky i u divokých populací. Dosud to ovšem neděláme, zato se denně stýkáme s domácí drůbeží, a proto právě od domácích ptáků nám hrozí největší riziko nákazy. Proto se veterináři zaměřují na domácí chovy a ne na divoce žijící ptáky. Vaše "babička" se tedy skutečně může mnohem pravděpodobněji nakazit od své jediné "slepičky" než od stovek labutí, které jí přelétávají za humny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psal jsem to tady už nejméně jednou, přesto to pro vás zopakuji: Problémemem není ptačí chřipka jako taková, ta je tady už spousty let a jak je vidět, mezi samotnými ptáky žádné extra problémy nedělá. Problémem je její kmen H5N1, který - jak se ukázalo - je přenosný na člověka a po případné mutaci může mezi lidmi rozpoutat vážnou celosvětovou epidemii. Až se budou lidé denně dotýkat labutí a jiných divokých ptáků, pak bude jistě vhodné sledovat a regulovat výskyt ptačí chřipky i u divokých populací. Dosud to ovšem neděláme, zato se denně stýkáme s domácí drůbeží, a proto právě od domácích ptáků nám hrozí největší riziko nákazy. Proto se veterináři zaměřují na domácí chovy a ne na divoce žijící ptáky. Vaše "babička" se tedy skutečně může mnohem pravděpodobněji nakazit od své jediné "slepičky" než od stovek labutí, které jí přelétávají za humny.

Opravdu se nebojím, že by se moje babička nakazila od své jedné slepičky. Virus ptačí chřipky je na člověka zatím nepřenosný a těch několik případů (v celosvětovém měřítku skutečně několik), kdy se to stalo, jsou jen vyjímky potvrzující pravidlo. Navíc ke zmutováni do přenosné podoby se ten virus zrovna nemá. To není z mé hlavy, to bych si nedovolila, to je skoro citace z přednášky, kterou měl vloni světový odborník na ptačí chřipku (pokud si dobře vzpomínám prof. Rus - už nevím jistě, nerada bych jeho jméno zkomolila) V Mirobiologickém ústavu na Akademii věd. Takže mě usmrcení korely, která se starou paní žije 20 let, skutečně pobuřuje. Nikomu dalšímu nebyla nebezpečná a paní o riziku ví. Taky nikdo nezačne likvidovat auta v "okrese Bruntál" proto, že se tam stala smrtelná dopravní nehoda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu se nebojím, že by se moje babička nakazila od své jedné slepičky. Virus ptačí chřipky je na člověka zatím nepřenosný a těch několik případů (v celosvětovém měřítku skutečně několik), kdy se to stalo, jsou jen vyjímky potvrzující pravidlo. Navíc ke zmutováni do přenosné podoby se ten virus zrovna nemá. To není z mé hlavy, to bych si nedovolila, to je skoro citace z přednášky, kterou měl vloni světový odborník na ptačí chřipku (pokud si dobře vzpomínám prof. Rus - už nevím jistě, nerada bych jeho jméno zkomolila) V Mirobiologickém ústavu na Akademii věd. Takže mě usmrcení korely, která se starou paní žije 20 let, skutečně pobuřuje. Nikomu dalšímu nebyla nebezpečná a paní o riziku ví. Taky nikdo nezačne likvidovat auta v "okrese Bruntál" proto, že se tam stala smrtelná dopravní nehoda.

co se týká přenosu na člověka, mutace viru a vzniku pandemie, tak té se obávejme skutečně někde v asii, kde se slepicemi spí a kdovíco ještě. Zde při dodržování základní zoohygieny nic nehrozí. Takže klídek, babička se od své slepičky rozhodně nenakazí, když si pořádně umeje ruce a nebude s ní chrápat v jedné posteli. I kdyby nakrásně chřipku slepička měla. Nešilte, myslíte snad, že pracovníci té drůbežárny se dezinfikovali savem a žrali Tamiflu, či co? A mají nějaké příznaky? nemají.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu se nebojím, že by se moje babička nakazila od své jedné slepičky. Virus ptačí chřipky je na člověka zatím nepřenosný a těch několik případů (v celosvětovém měřítku skutečně několik), kdy se to stalo, jsou jen vyjímky potvrzující pravidlo. Navíc ke zmutováni do přenosné podoby se ten virus zrovna nemá. To není z mé hlavy, to bych si nedovolila, to je skoro citace z přednášky, kterou měl vloni světový odborník na ptačí chřipku (pokud si dobře vzpomínám prof. Rus - už nevím jistě, nerada bych jeho jméno zkomolila) V Mirobiologickém ústavu na Akademii věd. Takže mě usmrcení korely, která se starou paní žije 20 let, skutečně pobuřuje. Nikomu dalšímu nebyla nebezpečná a paní o riziku ví. Taky nikdo nezačne likvidovat auta v "okrese Bruntál" proto, že se tam stala smrtelná dopravní nehoda.

Dosavadní světové pandemie chřipky vznikly právě z těch vašich "výjimek potvrzujících pravidlo". Ano, dosavadních případů přenosu na člověka je jen několik. Mimo jiné i proto, že se nakažené chovy drůbeže nemilosrdně likvidují.
Usmrcení korely tu nikdo - pokud vím - neobhajuje. Akorát upozorňuje, že ani uvnitř domu není totálně aseptické prostředí, takže virus může být zavlečen - byť s mnohem nižší pravděpodobností - i tam.
O nějaké dobrovolné přijímání rizika chovateli tu vůbec nejde. Hlavním cílem je v maximální míře zabránit nákaze člověka - a to i přes odpor těch, kteří chtějí riziko dobrovolně podstoupit. S každým nakaženým člověkem roste riziko mutace viru a následný celosvětový průšvih. Tady nejde o jednoho nakaženého milovníka ptáčků, ale o stamiliony dalších lidí.
Až budou poruchy aut v okrese Bruntál přenosné na člověka, začnou se ty plechové obludy likvidovat stejně nemilosrdně jako nakažená drůbež. Do té doby vaše přirovnání poněkud kulhá...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dosavadní světové pandemie chřipky vznikly právě z těch vašich "výjimek potvrzujících pravidlo". Ano, dosavadních případů přenosu na člověka je jen několik. Mimo jiné i proto, že se nakažené chovy drůbeže nemilosrdně likvidují.
Usmrcení korely tu nikdo - pokud vím - neobhajuje. Akorát upozorňuje, že ani uvnitř domu není totálně aseptické prostředí, takže virus může být zavlečen - byť s mnohem nižší pravděpodobností - i tam.
O nějaké dobrovolné přijímání rizika chovateli tu vůbec nejde. Hlavním cílem je v maximální míře zabránit nákaze člověka - a to i přes odpor těch, kteří chtějí riziko dobrovolně podstoupit. S každým nakaženým člověkem roste riziko mutace viru a následný celosvětový průšvih. Tady nejde o jednoho nakaženého milovníka ptáčků, ale o stamiliony dalších lidí.
Až budou poruchy aut v okrese Bruntál přenosné na člověka, začnou se ty plechové obludy likvidovat stejně nemilosrdně jako nakažená drůbež. Do té doby vaše přirovnání poněkud kulhá...

Souhlasím, jen mi také není jasné, proč se likvidují ptáci, kteří by to mohli dostat, a ne ti, kteří by to na ně mohli přenést. To mi připadá jako ta země, kde dnes znamená zítra.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím, jen mi také není jasné, proč se likvidují ptáci, kteří by to mohli dostat, a ne ti, kteří by to na ně mohli přenést. To mi připadá jako ta země, kde dnes znamená zítra.

Protože příroda má větší vyrovnávací schopnost, než si myslíte. V tuto dobu hodně ptáků hnízdí, takže se zdržují na jednom místě. A i kdyby nehnízdili, tak ptáci nakažní sérotypem H5N1 nikam uniknout zkrátka nestihnou. Myslím, že mnohem výstižnější, než název \"ptačí chřipka\", který vystihuje spíše etiologii této choroby a budí všeobecnou paniku, je dřívější název \"klasický mor drůbeže\" - je to perakutně probíhající onemocnění, při němž nakažená zvířata hynou během několika hodin, a to i pokud se jedná o asymptomatické nosiče, jako jsou třeba kachny nebo labutě. Jinak netuším, jak si může být nějaký odborník tak jistý tím, že toto onemocnění není přenosné na člověka. Virus tzv. \"ptačí chřipky\" patří do čeledi Orthomyxoviridae, rodu Influenza typu A, který jak známo napadá všechny teplokrevné živočichy včetně člověka. Od viru \"normální chřipky\" se liší jen odlišnou kombinací hemaglutininu a neuraminidázy, takže nevidím důvod, proč by se člověk nemohl nakazit, ostatně proč by potom tato choroba byla všude uváděna jako nebezpečná zoonóza? Navíc pokud vám něco říkají pojmy hemaglutinin, neuraminidáza, antigenní shift, antigenní drift a segmentovaná RNA, pak vám musí být jasné, že oproti jiným virům virus avirární influenzy mutuje poměrně často, ne-li dokonce běžně. Jen mi není jasné proč média, zatímco šíří davovou hysterii kolem sérotypu H5N1, pokládají za běžný např. sérotyp H3N2, který je stejně patogenní a nebezpečný, toto onemocnění je způsobeno všemi HPI sérotypy viru Influenza A. Ovšem úplná pravda je také, jak zde již bylo řečeno, že virus má v prostředí velmi nízkou rezistenci, takže nakažení babičky od slepičky, pokud si ji skutečně nebude tahat do postele nebo ji jíst syrovou, je velmi nepravděpodobné stejně jako nákaza kontaminovanými předměty, tedy i tolik zmedializovanou infikovanou podestýlkou. Jinak přirovnání k autonehodě se mi zdá naprosto směšné, pochybuji o tom, že dopravní nehody budou někdy tak kontagiózní jako aviární influenza.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A "nakažené" slepičky a korelka by do několika dnů neuhynuly v kurniku, případně v kleci? V čem jsou nebezpečnější než ty labutě, že se tolik rozčilujete?

Ročílily mě neustále opakované hospodské kecy chytráků, kteří vědí houby a svoji hloupost dávají neustále agresivně všem najevo. Nechtěl bych být v kůži lidí, kteří o přijímaných opatřeních musejí rozhodovat a za ně také nést zodpovědnost. A tady budou vyřvávat lidi, kteří se rozhodují jedině jestli si dneska dají pět piv, nebo sedm. Jsou to asi ti stejní týpci, co potkávám na burzách s posranýma přenoskama.....
V čem je nebezpečnější pták, se kterým jsou lidé v kontaktu, než ten uprostřed rybníka, Vám vysvětlil kolega níže.
Tož tak, Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Protože příroda má větší vyrovnávací schopnost, než si myslíte. V tuto dobu hodně ptáků hnízdí, takže se zdržují na jednom místě. A i kdyby nehnízdili, tak ptáci nakažní sérotypem H5N1 nikam uniknout zkrátka nestihnou. Myslím, že mnohem výstižnější, než název \"ptačí chřipka\", který vystihuje spíše etiologii této choroby a budí všeobecnou paniku, je dřívější název \"klasický mor drůbeže\" - je to perakutně probíhající onemocnění, při němž nakažená zvířata hynou během několika hodin, a to i pokud se jedná o asymptomatické nosiče, jako jsou třeba kachny nebo labutě. Jinak netuším, jak si může být nějaký odborník tak jistý tím, že toto onemocnění není přenosné na člověka. Virus tzv. \"ptačí chřipky\" patří do čeledi Orthomyxoviridae, rodu Influenza typu A, který jak známo napadá všechny teplokrevné živočichy včetně člověka. Od viru \"normální chřipky\" se liší jen odlišnou kombinací hemaglutininu a neuraminidázy, takže nevidím důvod, proč by se člověk nemohl nakazit, ostatně proč by potom tato choroba byla všude uváděna jako nebezpečná zoonóza? Navíc pokud vám něco říkají pojmy hemaglutinin, neuraminidáza, antigenní shift, antigenní drift a segmentovaná RNA, pak vám musí být jasné, že oproti jiným virům virus avirární influenzy mutuje poměrně často, ne-li dokonce běžně. Jen mi není jasné proč média, zatímco šíří davovou hysterii kolem sérotypu H5N1, pokládají za běžný např. sérotyp H3N2, který je stejně patogenní a nebezpečný, toto onemocnění je způsobeno všemi HPI sérotypy viru Influenza A. Ovšem úplná pravda je také, jak zde již bylo řečeno, že virus má v prostředí velmi nízkou rezistenci, takže nakažení babičky od slepičky, pokud si ji skutečně nebude tahat do postele nebo ji jíst syrovou, je velmi nepravděpodobné stejně jako nákaza kontaminovanými předměty, tedy i tolik zmedializovanou infikovanou podestýlkou. Jinak přirovnání k autonehodě se mi zdá naprosto směšné, pochybuji o tom, že dopravní nehody budou někdy tak kontagiózní jako aviární influenza.

Dobrý den, s Vašimi názory nezbývá, než souhlasit. Je mi jasné, že při těchto znalostech máte přijato opatření, aby k nákaze ve Vašem chovu nemohlo dojít. Tedy dovolte vlastně otázku. Jste vůbec chovatel (chovatelka), pokud ne, proč ten příspěvek, pokud ano co vlastně chováte a jaká by byla Vaše reakce v případě vpádu veterináře se záměrem likvidace Vašeho chovu? Uvědomuje si někdo, že větší druhy papoušků jsou nositeli inteligence (žakové např. ve srovnání na úrovni 3 - 5-ti letého dítěte)? Že nejde o aktuální hodnotu žaka - cca 15 tisíc Kč, ale jeho hodnota nabývá pravidelnými odchovy (to co se přepočtu na peníze týče), ale i jeho rozumovým a tělesným dovednostem, schopnosti komunikovat s chovatelem, jeho plánovaným životem (cca 50 let v zajetí). Kde bere nějaký úřednický veterináříček v sobě sílu likvidovat živou inteligentní bytost? Kdo takové ptáky chová, jak již bylo výše zmíněno, pokládá je za členy své rodiny. Takže prosím Vás v duchu hysterie dopustíme zabíjet i další ptáky bezdůvodně? Dovolíme zabíjet chovy zabezpečené? Sám (sama) píšete, že virus se projevuje během několika hodin. To je takový fofr, že u těchto inteligentních tvorů nemůžeme dva dny počkat? A v této souvislosti mne napadá - co dělá Český chovatelský svaz, či jak se dnes jmenuje? Kdo není jeho členem, nemůže si ptactvo poslat ani vlakem, jak to bylo dříve běžné, a kde je tedy nyní slyšet tuto elitu, kde je její vysvětlující prohlášení, apel vůči veterinární správě, aby se z této chyby pro příště poučili a již se neopakovala?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Protože příroda má větší vyrovnávací schopnost, než si myslíte. V tuto dobu hodně ptáků hnízdí, takže se zdržují na jednom místě. A i kdyby nehnízdili, tak ptáci nakažní sérotypem H5N1 nikam uniknout zkrátka nestihnou. Myslím, že mnohem výstižnější, než název \"ptačí chřipka\", který vystihuje spíše etiologii této choroby a budí všeobecnou paniku, je dřívější název \"klasický mor drůbeže\" - je to perakutně probíhající onemocnění, při němž nakažená zvířata hynou během několika hodin, a to i pokud se jedná o asymptomatické nosiče, jako jsou třeba kachny nebo labutě. Jinak netuším, jak si může být nějaký odborník tak jistý tím, že toto onemocnění není přenosné na člověka. Virus tzv. \"ptačí chřipky\" patří do čeledi Orthomyxoviridae, rodu Influenza typu A, který jak známo napadá všechny teplokrevné živočichy včetně člověka. Od viru \"normální chřipky\" se liší jen odlišnou kombinací hemaglutininu a neuraminidázy, takže nevidím důvod, proč by se člověk nemohl nakazit, ostatně proč by potom tato choroba byla všude uváděna jako nebezpečná zoonóza? Navíc pokud vám něco říkají pojmy hemaglutinin, neuraminidáza, antigenní shift, antigenní drift a segmentovaná RNA, pak vám musí být jasné, že oproti jiným virům virus avirární influenzy mutuje poměrně často, ne-li dokonce běžně. Jen mi není jasné proč média, zatímco šíří davovou hysterii kolem sérotypu H5N1, pokládají za běžný např. sérotyp H3N2, který je stejně patogenní a nebezpečný, toto onemocnění je způsobeno všemi HPI sérotypy viru Influenza A. Ovšem úplná pravda je také, jak zde již bylo řečeno, že virus má v prostředí velmi nízkou rezistenci, takže nakažení babičky od slepičky, pokud si ji skutečně nebude tahat do postele nebo ji jíst syrovou, je velmi nepravděpodobné stejně jako nákaza kontaminovanými předměty, tedy i tolik zmedializovanou infikovanou podestýlkou. Jinak přirovnání k autonehodě se mi zdá naprosto směšné, pochybuji o tom, že dopravní nehody budou někdy tak kontagiózní jako aviární influenza.

08:14:02

Takže H5N1 je nakažlivý pro všechny teplokrevné? A nemám se ještě bát, že ho roznášejí i myši? Ty v drůbežárnách asi budou ne? Je tam teplo, žrádlo. Todle není ironie, prostě mě to napadlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
08:14:02

Takže H5N1 je nakažlivý pro všechny teplokrevné? A nemám se ještě bát, že ho roznášejí i myši? Ty v drůbežárnách asi budou ne? Je tam teplo, žrádlo. Todle není ironie, prostě mě to napadlo.

No, teoreticky to možné je, ty myši by se ovšem nejdříve musely nakazit a pak by musely stihnout nakazit někoho jiného dřív než bude po nich, což vzhledem k jejich velikosti asi nebude příliš dlohodobá záležitost. Ostatně o myších a potkanech je všeobecně známo, že přenášejí celou řadu chorob, tak proč by nemohly přenášet chřipku, ať už je to vysoce patogenní H5N1 nebo nějaký jiný sérotyp.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, s Vašimi názory nezbývá, než souhlasit. Je mi jasné, že při těchto znalostech máte přijato opatření, aby k nákaze ve Vašem chovu nemohlo dojít. Tedy dovolte vlastně otázku. Jste vůbec chovatel (chovatelka), pokud ne, proč ten příspěvek, pokud ano co vlastně chováte a jaká by byla Vaše reakce v případě vpádu veterináře se záměrem likvidace Vašeho chovu? Uvědomuje si někdo, že větší druhy papoušků jsou nositeli inteligence (žakové např. ve srovnání na úrovni 3 - 5-ti letého dítěte)? Že nejde o aktuální hodnotu žaka - cca 15 tisíc Kč, ale jeho hodnota nabývá pravidelnými odchovy (to co se přepočtu na peníze týče), ale i jeho rozumovým a tělesným dovednostem, schopnosti komunikovat s chovatelem, jeho plánovaným životem (cca 50 let v zajetí). Kde bere nějaký úřednický veterináříček v sobě sílu likvidovat živou inteligentní bytost? Kdo takové ptáky chová, jak již bylo výše zmíněno, pokládá je za členy své rodiny. Takže prosím Vás v duchu hysterie dopustíme zabíjet i další ptáky bezdůvodně? Dovolíme zabíjet chovy zabezpečené? Sám (sama) píšete, že virus se projevuje během několika hodin. To je takový fofr, že u těchto inteligentních tvorů nemůžeme dva dny počkat? A v této souvislosti mne napadá - co dělá Český chovatelský svaz, či jak se dnes jmenuje? Kdo není jeho členem, nemůže si ptactvo poslat ani vlakem, jak to bylo dříve běžné, a kde je tedy nyní slyšet tuto elitu, kde je její vysvětlující prohlášení, apel vůči veterinární správě, aby se z této chyby pro příště poučili a již se neopakovala?

Chovatelem jsem, jinak bych do této diskuze asi nepřispíval, mimo jiné jsem také MVDr., takže v případě výskytu nákazy by tyto povinnosti byly také na mě. Choval jsem už ledacos, začínal jsem v šesti letech s andulkami, pak přišla Austrálie a dnes se specializuji na dvě poněkud odlišné skupiny ptáků - první jsou exotičtí bažanti a holubi, druhou papoušci Afriky, takže chovám i Vámi zmíněné žaky. Nejprve bych si dovolil objasnit Vám postup Státní veterinární správy v případě, že se na území ČR vyskytne choroba, která je taxativně vyjmenována ve veterinárním zákoně jako \"nebezpečná nákaza povinná hlášením\", ať se již jedná o aviární influenzu nebo například klasický mor prasat. Po objektivním potvrzení, že se skutečně jedná o onu nákazu, jsou okamžitě vyhlášena tzv. mimořádná veterinární opatření (MVO), tj. v okruhu 3 km od chovu s výskytem onemocnění tzv. ohnisko nákazy a v okruhu 10 km pásmo zvýšeného dozoru. V ohnisku nákazy se pak postupuje jednou ze dvou metod, kterou zvolí místní Krajská veterinární správa. Eradikační metoda spočívá v tom, že v onom okruhu 3 km jsou utracena všechna vnímavá zvířata, což by v případě aviární influenzy byli všichni teplokrevní obratlovci, nebo všechna riziková zvířata, např. právě zde drůbež. Druhá metoda stamping out, kterou by patrně KVS zvolila, kdyby se jednalo o výskyt u papoušků, spočívá v likvidaci pouze těch chovů, kde se nebezpečná nákaza prokazatelně vyskytla, výjimečně se může jednat pouze o likvidaci zvířat podezřelých z nakažení. U některých nákaz lze navíc vyhlásit tzv. nouzovou vakcinaci, takže chovy vnímavých zvířat v ohnisku nákazy, ve kterých se nákaza ještě nevyskytla, se místo likvidace navakcinují a je to.
Jak tedy vidíte, v podobných případech existuje více možností a záleží jen na tom, co si úředníci na KVS zvolí. Tato MVO by ale měla být prováděna jen lidmi, kteří mají jistou veterinární praxi a dovedou objektivně posoudit vážnost situace, co se děje, když tomu tak není, dokazuje zmíněný nešťastný případ zbytečně utracené korely. Veterinář, který nepozná korelu od drůbeže, měl být na hodinu vyhozen ze zaměstnání a natrvalo přijít o diplom. Je samozřejmostí, že pokud rozumný MVDr. přijde do čistého a zabezpečeného chovu na vysoké úrovni, pak jistě den nebo dva počká, zatímco v drůbežárně by váhat neměl, z vlastní zkušenosti ale vím, že úředníci na KVS většinou příliš nepřemýšlejí a s praxí toho mají společného pramálo. Rozhodně také není nad čím přemýšlet, pokud ptáci již vykazují klinické symptomy onemocnění, ale pokud je chov naprosto zdravý a hygienický, ušetřit ho samozřejmě lze, záleží jen na oněch úřednících, co tam sedí na lidi a jak se s nimi dá dohodnout. Nicméně mají plné právo rozhodovat o existenci chovů tak, aby zamezili šíření nákazy. Je mi naprosto jasné, že právě v případě vzácných, drahých a inteligentních zvířat, jako např. právě žaků, je jejich utracení nanejvýš zdrcující, cílem MVO ale není deprimovat chovatele, ale zabránit vzniku a šíření nákaz a je jen na úřednících z KVS, jaké prostředky k tomu zvolí. Pokud tam sedí chovatel, tak určitě nebude volit tak radikální metody jako nějaký začátečník, který studiem veteriny jen tak proplul a teď se chce blýsknout. Jinak pro Vaši informaci nákaza aviární influenzou je u žaka záležitostí 4 - 5 hodin, viz dřívější název \"klasický mor drůbeže\". A co se ČSCH týče, situaci nebudu komentovat, členem tohoto svazu již nějakou dobu nejsem právě pro jeho pasivitu, jelikož pro chovatele toho opravdu moc nedělají. Možná mi nějaký chovatel bude oponovat, ale z vlastní zkušenosti vím, že co si člověk nezařídí v rámci malého specializovaného klubu, to nemá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovatelem jsem, jinak bych do této diskuze asi nepřispíval, mimo jiné jsem také MVDr., takže v případě výskytu nákazy by tyto povinnosti byly také na mě. Choval jsem už ledacos, začínal jsem v šesti letech s andulkami, pak přišla Austrálie a dnes se specializuji na dvě poněkud odlišné skupiny ptáků - první jsou exotičtí bažanti a holubi, druhou papoušci Afriky, takže chovám i Vámi zmíněné žaky. Nejprve bych si dovolil objasnit Vám postup Státní veterinární správy v případě, že se na území ČR vyskytne choroba, která je taxativně vyjmenována ve veterinárním zákoně jako \"nebezpečná nákaza povinná hlášením\", ať se již jedná o aviární influenzu nebo například klasický mor prasat. Po objektivním potvrzení, že se skutečně jedná o onu nákazu, jsou okamžitě vyhlášena tzv. mimořádná veterinární opatření (MVO), tj. v okruhu 3 km od chovu s výskytem onemocnění tzv. ohnisko nákazy a v okruhu 10 km pásmo zvýšeného dozoru. V ohnisku nákazy se pak postupuje jednou ze dvou metod, kterou zvolí místní Krajská veterinární správa. Eradikační metoda spočívá v tom, že v onom okruhu 3 km jsou utracena všechna vnímavá zvířata, což by v případě aviární influenzy byli všichni teplokrevní obratlovci, nebo všechna riziková zvířata, např. právě zde drůbež. Druhá metoda stamping out, kterou by patrně KVS zvolila, kdyby se jednalo o výskyt u papoušků, spočívá v likvidaci pouze těch chovů, kde se nebezpečná nákaza prokazatelně vyskytla, výjimečně se může jednat pouze o likvidaci zvířat podezřelých z nakažení. U některých nákaz lze navíc vyhlásit tzv. nouzovou vakcinaci, takže chovy vnímavých zvířat v ohnisku nákazy, ve kterých se nákaza ještě nevyskytla, se místo likvidace navakcinují a je to.
Jak tedy vidíte, v podobných případech existuje více možností a záleží jen na tom, co si úředníci na KVS zvolí. Tato MVO by ale měla být prováděna jen lidmi, kteří mají jistou veterinární praxi a dovedou objektivně posoudit vážnost situace, co se děje, když tomu tak není, dokazuje zmíněný nešťastný případ zbytečně utracené korely. Veterinář, který nepozná korelu od drůbeže, měl být na hodinu vyhozen ze zaměstnání a natrvalo přijít o diplom. Je samozřejmostí, že pokud rozumný MVDr. přijde do čistého a zabezpečeného chovu na vysoké úrovni, pak jistě den nebo dva počká, zatímco v drůbežárně by váhat neměl, z vlastní zkušenosti ale vím, že úředníci na KVS většinou příliš nepřemýšlejí a s praxí toho mají společného pramálo. Rozhodně také není nad čím přemýšlet, pokud ptáci již vykazují klinické symptomy onemocnění, ale pokud je chov naprosto zdravý a hygienický, ušetřit ho samozřejmě lze, záleží jen na oněch úřednících, co tam sedí na lidi a jak se s nimi dá dohodnout. Nicméně mají plné právo rozhodovat o existenci chovů tak, aby zamezili šíření nákazy. Je mi naprosto jasné, že právě v případě vzácných, drahých a inteligentních zvířat, jako např. právě žaků, je jejich utracení nanejvýš zdrcující, cílem MVO ale není deprimovat chovatele, ale zabránit vzniku a šíření nákaz a je jen na úřednících z KVS, jaké prostředky k tomu zvolí. Pokud tam sedí chovatel, tak určitě nebude volit tak radikální metody jako nějaký začátečník, který studiem veteriny jen tak proplul a teď se chce blýsknout. Jinak pro Vaši informaci nákaza aviární influenzou je u žaka záležitostí 4 - 5 hodin, viz dřívější název \"klasický mor drůbeže\". A co se ČSCH týče, situaci nebudu komentovat, členem tohoto svazu již nějakou dobu nejsem právě pro jeho pasivitu, jelikož pro chovatele toho opravdu moc nedělají. Možná mi nějaký chovatel bude oponovat, ale z vlastní zkušenosti vím, že co si člověk nezařídí v rámci malého specializovaného klubu, to nemá.

Díky za odpověď a velmi rozumná slova z odborného pohledu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovatelem jsem, jinak bych do této diskuze asi nepřispíval, mimo jiné jsem také MVDr., takže v případě výskytu nákazy by tyto povinnosti byly také na mě. Choval jsem už ledacos, začínal jsem v šesti letech s andulkami, pak přišla Austrálie a dnes se specializuji na dvě poněkud odlišné skupiny ptáků - první jsou exotičtí bažanti a holubi, druhou papoušci Afriky, takže chovám i Vámi zmíněné žaky. Nejprve bych si dovolil objasnit Vám postup Státní veterinární správy v případě, že se na území ČR vyskytne choroba, která je taxativně vyjmenována ve veterinárním zákoně jako \"nebezpečná nákaza povinná hlášením\", ať se již jedná o aviární influenzu nebo například klasický mor prasat. Po objektivním potvrzení, že se skutečně jedná o onu nákazu, jsou okamžitě vyhlášena tzv. mimořádná veterinární opatření (MVO), tj. v okruhu 3 km od chovu s výskytem onemocnění tzv. ohnisko nákazy a v okruhu 10 km pásmo zvýšeného dozoru. V ohnisku nákazy se pak postupuje jednou ze dvou metod, kterou zvolí místní Krajská veterinární správa. Eradikační metoda spočívá v tom, že v onom okruhu 3 km jsou utracena všechna vnímavá zvířata, což by v případě aviární influenzy byli všichni teplokrevní obratlovci, nebo všechna riziková zvířata, např. právě zde drůbež. Druhá metoda stamping out, kterou by patrně KVS zvolila, kdyby se jednalo o výskyt u papoušků, spočívá v likvidaci pouze těch chovů, kde se nebezpečná nákaza prokazatelně vyskytla, výjimečně se může jednat pouze o likvidaci zvířat podezřelých z nakažení. U některých nákaz lze navíc vyhlásit tzv. nouzovou vakcinaci, takže chovy vnímavých zvířat v ohnisku nákazy, ve kterých se nákaza ještě nevyskytla, se místo likvidace navakcinují a je to.
Jak tedy vidíte, v podobných případech existuje více možností a záleží jen na tom, co si úředníci na KVS zvolí. Tato MVO by ale měla být prováděna jen lidmi, kteří mají jistou veterinární praxi a dovedou objektivně posoudit vážnost situace, co se děje, když tomu tak není, dokazuje zmíněný nešťastný případ zbytečně utracené korely. Veterinář, který nepozná korelu od drůbeže, měl být na hodinu vyhozen ze zaměstnání a natrvalo přijít o diplom. Je samozřejmostí, že pokud rozumný MVDr. přijde do čistého a zabezpečeného chovu na vysoké úrovni, pak jistě den nebo dva počká, zatímco v drůbežárně by váhat neměl, z vlastní zkušenosti ale vím, že úředníci na KVS většinou příliš nepřemýšlejí a s praxí toho mají společného pramálo. Rozhodně také není nad čím přemýšlet, pokud ptáci již vykazují klinické symptomy onemocnění, ale pokud je chov naprosto zdravý a hygienický, ušetřit ho samozřejmě lze, záleží jen na oněch úřednících, co tam sedí na lidi a jak se s nimi dá dohodnout. Nicméně mají plné právo rozhodovat o existenci chovů tak, aby zamezili šíření nákazy. Je mi naprosto jasné, že právě v případě vzácných, drahých a inteligentních zvířat, jako např. právě žaků, je jejich utracení nanejvýš zdrcující, cílem MVO ale není deprimovat chovatele, ale zabránit vzniku a šíření nákaz a je jen na úřednících z KVS, jaké prostředky k tomu zvolí. Pokud tam sedí chovatel, tak určitě nebude volit tak radikální metody jako nějaký začátečník, který studiem veteriny jen tak proplul a teď se chce blýsknout. Jinak pro Vaši informaci nákaza aviární influenzou je u žaka záležitostí 4 - 5 hodin, viz dřívější název \"klasický mor drůbeže\". A co se ČSCH týče, situaci nebudu komentovat, členem tohoto svazu již nějakou dobu nejsem právě pro jeho pasivitu, jelikož pro chovatele toho opravdu moc nedělají. Možná mi nějaký chovatel bude oponovat, ale z vlastní zkušenosti vím, že co si člověk nezařídí v rámci malého specializovaného klubu, to nemá.

Velmi zajímavý a vysvětlující příspěvek, po jehož přečtení však ještě více nabývá nejistota a pochybnost, co by se stalo s mým chovem (a pochopitelně i Vašimi zabezpečenými chovy) v případě výskytu v okruhu našeho bydliště. Nikdo neví, kde další nákaza uhodí, tudíž jsme v ohrožení všchni chovatelé. A to vše záleží dle pisatele jen na přiblblém úředníčkovi sedícím na KVS. Většina z nás ví, jací úředníčkové sedí na KSŽP kde se registrují ptáci. Někteří úředníčkové v životě neviděli žaka nebo aru. Ale to je na všech úřadech, a podle toho také rozhodují. K nákaze v Tisové, z článu uveřejněném na serveru SVS se mimo píše,
\" Dále byla přijata ochranná opatření v souladu s vyhláškou 36/2007 Sb. Byla vymezena pásma – ochranné pásmo (3 km) a pásmo dozoru (10 km). V ochranném pásmu se nachází jedno hospodářství se 17 000 ks slepic a v pásmu dozoru je dalších devět hospodářství s 350 000 kusy drůbeže, převážně se jedná o chovy slepic a krůt.¨\" Jaká opatření byla přijata v těchto dalších případech se však nikdo nedozví.
Ale teď konečně k otázce, která mě nedá spát, jak reagovat na popravčí četu, složenou z veterináře, který nerozpozná korelu od drůbeže v doprovodu městského policajta a novinářů, kteří mě na příkaz nějakého přiblblého úředníčka z KVS přijdou vybít zabezpečený chov? Existuje zákon na ochranu soukromí (není přesně řečeno), tudíž nejsem povinnen je pustit do bytu. Ani policie nemůže vniknot do bytu, až na dva případy a to je odvrácení způsobení škody velkého rozsahu, nebo záchrana života. Prokurátor může nařídit domovní prohlídku pouze pokud je dotyčný obžalován z trestného činu. Má snad veterinář větší pravomoci? Jaká je tedy naše ochrana? Josef

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, teoreticky to možné je, ty myši by se ovšem nejdříve musely nakazit a pak by musely stihnout nakazit někoho jiného dřív než bude po nich, což vzhledem k jejich velikosti asi nebude příliš dlohodobá záležitost. Ostatně o myších a potkanech je všeobecně známo, že přenášejí celou řadu chorob, tak proč by nemohly přenášet chřipku, ať už je to vysoce patogenní H5N1 nebo nějaký jiný sérotyp.

Díky za vysvětlení. Škoda jen, že to tímto srozumitelným způsobem nevysvětlil někdo povolaný již na začátku. Třeba na chovatelských stránkách, jako je tato. Nesmíte se divit, že spousta chovatelů reaguje podrážděně, když má minimum informací a neví přesně oč jde. A dost možná to bohužel nevědí ani ti, co to řeší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Velmi zajímavý a vysvětlující příspěvek, po jehož přečtení však ještě více nabývá nejistota a pochybnost, co by se stalo s mým chovem (a pochopitelně i Vašimi zabezpečenými chovy) v případě výskytu v okruhu našeho bydliště. Nikdo neví, kde další nákaza uhodí, tudíž jsme v ohrožení všchni chovatelé. A to vše záleží dle pisatele jen na přiblblém úředníčkovi sedícím na KVS. Většina z nás ví, jací úředníčkové sedí na KSŽP kde se registrují ptáci. Někteří úředníčkové v životě neviděli žaka nebo aru. Ale to je na všech úřadech, a podle toho také rozhodují. K nákaze v Tisové, z článu uveřejněném na serveru SVS se mimo píše,
\" Dále byla přijata ochranná opatření v souladu s vyhláškou 36/2007 Sb. Byla vymezena pásma – ochranné pásmo (3 km) a pásmo dozoru (10 km). V ochranném pásmu se nachází jedno hospodářství se 17 000 ks slepic a v pásmu dozoru je dalších devět hospodářství s 350 000 kusy drůbeže, převážně se jedná o chovy slepic a krůt.¨\" Jaká opatření byla přijata v těchto dalších případech se však nikdo nedozví.
Ale teď konečně k otázce, která mě nedá spát, jak reagovat na popravčí četu, složenou z veterináře, který nerozpozná korelu od drůbeže v doprovodu městského policajta a novinářů, kteří mě na příkaz nějakého přiblblého úředníčka z KVS přijdou vybít zabezpečený chov? Existuje zákon na ochranu soukromí (není přesně řečeno), tudíž nejsem povinnen je pustit do bytu. Ani policie nemůže vniknot do bytu, až na dva případy a to je odvrácení způsobení škody velkého rozsahu, nebo záchrana života. Prokurátor může nařídit domovní prohlídku pouze pokud je dotyčný obžalován z trestného činu. Má snad veterinář větší pravomoci? Jaká je tedy naše ochrana? Josef

Vaše ochrana spočívá v dodržování základních hygienický zásad tak, aby nemohlo dojít k výskytu nebezpečné nákazy, ať již je to aviární influenza nebo nějaká jiná. A právě v tomto spočívá možnost šíření osvěty mezi chovateli. Jde o to, aby si každý byl vědom toho, že když bude mít svůj chov zabezpečený, čistý a bude ho zodpovědně udržovat na vysoké úrovni, tak se mu nemůže nic stát. Bohužel znám mnoho chovatelů, kteří takovouto zodpovědností příliš neoplývají. Zde si musí každý, zdůrazňuji KAŽDÝ, chovatel uvědomit, že v případě výskytu nákazy může vážně ohrozit nejen sebe, ale i celé okolí. Jak jste již výše zmínil, i policie má právo při záchraně života vstoupit na cizí pozemek, a účelem MVO není jen ochrana životů zvířat, ale i ochrana životů lidí, vždyť celá řada nebezpečných nákaz jsou velmi kontagiózní zoonózy. Jak již název napovídá, mimořádná veterinární opatření jsou opravdu pouze mimořádná, lze je užít jen a pouze v případě výskytu některé z chorob, které jsou v zákoně výslovně vyjmenovány jako nebezpečné nákazy a mezi než bohužel patří i aviární influenza. Jsou to zkrátka jen ta nejnebezpečnější z nejnebezpečnějších onemocnění, která bývají v drtivé většině případů smrtelná i pro člověka. I když z vlastní zkušenosti vím, že úředníci většinou vědomostmi příliš neoplývají, mají v tomto případě plné právo postupovat dle svého uvážení tak, aby zabránili vzniku a šíření nákaz a tím i ohrožování životů lidí i zvířat. Samozřejmě musí jednat vždy za asistence policie ČR, tedy nikoliv městských strážníků, jak píšete. A garantuji Vám, že v ostatních případech byla přijata MVO naprosto stejná jako v Tisové, jen to nebylo medializováno a využito k vyvolání všeobecné hysterie.
Vaše možnost, jak reagovat je v tomto případě jediná - postoupit svůj chov důkladné veterinární a hygienické kontrole a v případě rozhodnutí o jeho likvidaci spolupracovat při utrácení zvířat, dezinfekci chovných prostor a dalších opatřeních. I když to možná zní trochu tvrdě, je to Vaše povinnost ze zákona a policie má plné právo zajistit výkon úředního rozhodnutí není-li to možné jinak, tak i násilím. Navíc pokud jim budete bránit v přístupu do Vašeho chovu, maříte tím výkon úředního rozhodnutí a jako takový se vystavujete trestnímu stíhání, takže když to přeženu, klidně Vás mohou i zavřít. Je mi opravdu líto, že Vám to musím napsat takhle, ale na tohle je třeba myslet než nákaza vznikne, a ne až vznikne, a důsledně dodržovat odpovídající úroveň chovu. Myslím, že bude také jistě vhodné šířit osvětu mezi jinými chovateli a místo vyvolávání paniky nebo naopak podceňování možného nebezpečí jim objektivně vysvětlit, jaké nebezpečí jim hrozí a co by měli ve svém chovu zlepšit, vždyť dodržování základních hygienických zásad nikoho nezabije. I když aviární influenza je fatální septické onemocnění, jsou choroby dokonce ještě horší (např. Newcastleská choroba je mnohem kontagióznější při stejně rychlém průběhu). Jinak všem účastníkům této diskuze přeji, aby se v jejich okolí nikdy žádná nebezpečná nákaza nevyskytla, opravdu to není nic veselého.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vaše ochrana spočívá v dodržování základních hygienický zásad tak, aby nemohlo dojít k výskytu nebezpečné nákazy, ať již je to aviární influenza nebo nějaká jiná. A právě v tomto spočívá možnost šíření osvěty mezi chovateli. Jde o to, aby si každý byl vědom toho, že když bude mít svůj chov zabezpečený, čistý a bude ho zodpovědně udržovat na vysoké úrovni, tak se mu nemůže nic stát. Bohužel znám mnoho chovatelů, kteří takovouto zodpovědností příliš neoplývají. Zde si musí každý, zdůrazňuji KAŽDÝ, chovatel uvědomit, že v případě výskytu nákazy může vážně ohrozit nejen sebe, ale i celé okolí. Jak jste již výše zmínil, i policie má právo při záchraně života vstoupit na cizí pozemek, a účelem MVO není jen ochrana životů zvířat, ale i ochrana životů lidí, vždyť celá řada nebezpečných nákaz jsou velmi kontagiózní zoonózy. Jak již název napovídá, mimořádná veterinární opatření jsou opravdu pouze mimořádná, lze je užít jen a pouze v případě výskytu některé z chorob, které jsou v zákoně výslovně vyjmenovány jako nebezpečné nákazy a mezi než bohužel patří i aviární influenza. Jsou to zkrátka jen ta nejnebezpečnější z nejnebezpečnějších onemocnění, která bývají v drtivé většině případů smrtelná i pro člověka. I když z vlastní zkušenosti vím, že úředníci většinou vědomostmi příliš neoplývají, mají v tomto případě plné právo postupovat dle svého uvážení tak, aby zabránili vzniku a šíření nákaz a tím i ohrožování životů lidí i zvířat. Samozřejmě musí jednat vždy za asistence policie ČR, tedy nikoliv městských strážníků, jak píšete. A garantuji Vám, že v ostatních případech byla přijata MVO naprosto stejná jako v Tisové, jen to nebylo medializováno a využito k vyvolání všeobecné hysterie.
Vaše možnost, jak reagovat je v tomto případě jediná - postoupit svůj chov důkladné veterinární a hygienické kontrole a v případě rozhodnutí o jeho likvidaci spolupracovat při utrácení zvířat, dezinfekci chovných prostor a dalších opatřeních. I když to možná zní trochu tvrdě, je to Vaše povinnost ze zákona a policie má plné právo zajistit výkon úředního rozhodnutí není-li to možné jinak, tak i násilím. Navíc pokud jim budete bránit v přístupu do Vašeho chovu, maříte tím výkon úředního rozhodnutí a jako takový se vystavujete trestnímu stíhání, takže když to přeženu, klidně Vás mohou i zavřít. Je mi opravdu líto, že Vám to musím napsat takhle, ale na tohle je třeba myslet než nákaza vznikne, a ne až vznikne, a důsledně dodržovat odpovídající úroveň chovu. Myslím, že bude také jistě vhodné šířit osvětu mezi jinými chovateli a místo vyvolávání paniky nebo naopak podceňování možného nebezpečí jim objektivně vysvětlit, jaké nebezpečí jim hrozí a co by měli ve svém chovu zlepšit, vždyť dodržování základních hygienických zásad nikoho nezabije. I když aviární influenza je fatální septické onemocnění, jsou choroby dokonce ještě horší (např. Newcastleská choroba je mnohem kontagióznější při stejně rychlém průběhu). Jinak všem účastníkům této diskuze přeji, aby se v jejich okolí nikdy žádná nebezpečná nákaza nevyskytla, opravdu to není nic veselého.

Konkrétně k mému případu, stejně jako Vy mám chov Afriky (žako a senegálce) ve vnitřních volierách, místnost je vybavena UVC zářivkami pro likvidaci virů a bakteríí, přístup do místnosti mám jen já, takže možnost nákazy z vnějšku je téměř nulová. Navíc jak píšete projev nákazy u žaků je cca 4-5hod., takže bych se o nákaze dozvěděl dříve, než by proběhly testy v okolí u uhynulých ptáků. Teoreticky vzato, jsem stoprocentně přesvědčen, že můj chov je v pořádku a tudíž z mé strany žádné nebezpečí nehrozí, ale přesto všechno chov bude zlikvidován pro pouhé podezření, nebo z preventivních důvodů? K nějaké komunikaci s KVS s vysvětlováním by asi nebyl čas, a nakonec se spokojit s nějakou omluvou za pochybení bych se těžko spokojil. A náhrada škody? Kdo je schopen objektivně posoudit skutečnou náhradu, je-li to vůbec možné, citové vazby není nikdo schopen nahradit. Josef

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Konkrétně k mému případu, stejně jako Vy mám chov Afriky (žako a senegálce) ve vnitřních volierách, místnost je vybavena UVC zářivkami pro likvidaci virů a bakteríí, přístup do místnosti mám jen já, takže možnost nákazy z vnějšku je téměř nulová. Navíc jak píšete projev nákazy u žaků je cca 4-5hod., takže bych se o nákaze dozvěděl dříve, než by proběhly testy v okolí u uhynulých ptáků. Teoreticky vzato, jsem stoprocentně přesvědčen, že můj chov je v pořádku a tudíž z mé strany žádné nebezpečí nehrozí, ale přesto všechno chov bude zlikvidován pro pouhé podezření, nebo z preventivních důvodů? K nějaké komunikaci s KVS s vysvětlováním by asi nebyl čas, a nakonec se spokojit s nějakou omluvou za pochybení bych se těžko spokojil. A náhrada škody? Kdo je schopen objektivně posoudit skutečnou náhradu, je-li to vůbec možné, citové vazby není nikdo schopen nahradit. Josef

No právě tohle je o tom, na jakého s prominutím "blbce" narazíte. Pokud je tomu opravdu tak, jak říkáte, jsem si také téměř stoprocentně jist, že ve Vašem chovu nákaza nehrozí. Ovšem jak jsem již uvedl, úředníci s KVS mají v případě vyhlášení MVO plné právo rozhodovat o osudu Vašeho chovu, pokud tedy nařídí likvidaci všech chovů, bude mezi ně vcelku logicky počítán i ten Váš. Je samozřejmostí, že normálně uvažující člověk by v případě ohrožení a výskytu nákazy v chovech exotického ptactva volil metodu stamping out, tedy likvidaci pouze chovů s objektivně prokázaným výskytem této choroby. Vše se ale dá vyřešit domluvou. Pokud by k nějakému tomu pochybení došlo (předpokládám, že každý MVDr. by měl poznat žaka od slepice, i když, jak jsme měli bohužel možnost se přesvědčit, tomu tak být nemusí), máte zase Vy plné právo ho podat na vykonávajícího úředníka žalobu a žádat po něm náhradu škody v plném rozsahu, včetně zisku z předpokládaného prodeje mláďat, který by se od těchto ptáků dal očekávat. Tohle je ovšem už poněkud jiný problém, který je nutno řešit přes soudy, všichni ale víme, jak je to s rychlostí české justice...Jinak náhradu škody u zvířat utracených oprávněně na základě rozhodnutí KVS, poskytuje dle svého uvážení Ministerstvo zemědělství ČR, takže Vám škodu nahradit mohou a nemusí, to se již odvíjí od konkrétních případů a jejich posouzení. Souhlasím s Vámi také v tom, že citové vazby není schopen nahradit nikdo, já sám jsem ke svým žakům a papouškům rodu Poicephalus také velmi přilnul, ale jak už jsem uvedl, tato opatření jsou pouze mimořádná a jejich cílem je záchrana životů lidí i zvířat žijících v okolí ohniska nákazy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Člověče, co to tady zvracíte do klávesnice? Členem ornitologické společnosti jsem přes třicet let, ale o nějakých kontrolních odstřelech vzácných druhů jsem ještě neslyšel. A proč si proboha myslíte, že všichni na veterinárních správách jsou tak blbí, jak vy jste chytrej? Neznám sice situaci na tamním rybíku, ale pochopil jsem to tak, že nemigrující ptáci na rybníce by v případě nakažení do několika dnů uhynuli na místě a kompetentní lidé se rozhodli raději hejno střelbou nerozhánět po širokém okolí. V tom vidím logiku, že vy ne, je váš problém. Mirek

To,že jste tím členem 30 let a s těmito názory -to je spíše k pláči.Stejně tak Váš slovník a výrazy.Počet let praxe nikomu nedává glejt na znalosti.
Pokud jsem dobře viděl,tak mladí byli ještě nedopeření,takže by nikam neulétli.Staří jsou(možná to po létech praxe již víte) pouze dva.
A kontrolním odstřelem by jste pak zjistil,zda vzorek je či není nakažen.A nemusel by jste čekat,až bacilonosič náhodou zemře.
Taky mohli podle Vás čekat,zda něco z registrovaných a venku evidovaných ptáků zemře během možné inkubace.To se ale bavíme jen o jednom projevu nákazy=úhynu.Nejvnímavější je vodní drůbež a hrabavá drůbež.Ostatní ptáci jsou podle druhu mnohem odolnější.Je to jako se vzteklinou.Pokud najdete psa,který Vás kousl,stačí jeho pozorování a nemusíte podstoupit vakcinaci.Tady by stačilo odebírat vzorky.Levnější je ale zdecimovat domácí chovy se směšnou náhradou a demostrovat před EU a světem naši "připravenost" se s nákazou vypořádat.Už před rokem se objevily v odborných publikacích články,že virus svoji příležitost zmutovat propásl.Pokud by to chtěl udělat,už to udělal v Asii při ideálních možnostech. Zdravím i ostatní ornitology. Jak řešíte odchyt ke kroužkování? Máte roušky a gumovky? Pavel
P.S.-je labuť vzácný pták? Zákon zná pojem ohrožený v třech stupních a obecnou ochranu.Problém by spíš byl odstřel zlegalizovat vůči zákonu 114/92 a přísl. vyhlášek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, teoreticky to možné je, ty myši by se ovšem nejdříve musely nakazit a pak by musely stihnout nakazit někoho jiného dřív než bude po nich, což vzhledem k jejich velikosti asi nebude příliš dlohodobá záležitost. Ostatně o myších a potkanech je všeobecně známo, že přenášejí celou řadu chorob, tak proč by nemohly přenášet chřipku, ať už je to vysoce patogenní H5N1 nebo nějaký jiný sérotyp.

Můžete se prosím ještě vyjádřit k uložení té kontaminované podestýlky? Připadá mi silně nelogické, že se z preventivních důvodů vybije zdravá drůbež i se zdravou korelou, spálí se stoh možná kontaminované slámy, ale podestýlka zpod evidentně a prokazatelně nemocných ptáků se uloží téměř na volném prostranství bez dalšího desinfekčního zásahu ( alespoň jsem se o ničem takovém nedozvěděla ), jen se přikryje plachtou a čeká se na zahřátí. Copak je takhle naprosto dokonale zabezpečeno, že se nemůže kontaminovat divoký pták nebo myš?
Ptačí chřipky se nebojím, bojím se ale popsaných možných střetů s nekompetentními hlupáky, to je největší hrozba - srážka s blbcem
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete se prosím ještě vyjádřit k uložení té kontaminované podestýlky? Připadá mi silně nelogické, že se z preventivních důvodů vybije zdravá drůbež i se zdravou korelou, spálí se stoh možná kontaminované slámy, ale podestýlka zpod evidentně a prokazatelně nemocných ptáků se uloží téměř na volném prostranství bez dalšího desinfekčního zásahu ( alespoň jsem se o ničem takovém nedozvěděla ), jen se přikryje plachtou a čeká se na zahřátí. Copak je takhle naprosto dokonale zabezpečeno, že se nemůže kontaminovat divoký pták nebo myš?
Ptačí chřipky se nebojím, bojím se ale popsaných možných střetů s nekompetentními hlupáky, to je největší hrozba - srážka s blbcem
Jiřina

Dobrý den, i když Vám to může připadat jakkoliv nelogické, jedná se o ve veterinární praxi naprosto běžný způsob desinfekce podestýlky, tzv. biotermické zahřátí hnoje. V onom hnoji je totiž přítomna spousta mikroorganismů, kteří svou činností produkují teplo, a to je za normálních podmínek vyzařováno do prostředí. Když hromadu hnoje přikryjete igelitovou plachtou (schválně si to zkuste), do které se navíc celý den opírají sluneční paprsky, teplo vznikající činností mikroorganismů rozkládajících trus a podestýlku není odváděno, takže celá hromada se velmi rychle zahřeje na cca 70 - 80°C. Působením slunečních paprsků se tato teplota vcelku logicky ještě zvýší. To vše probíhá poměrně velmi rychle, v řádu několika hodin, nemůžeme si přeci dovolit při výskytu takto nebezpečné nákazy čekat týden. Mikroorganismy mají v použité podestýlce všechny ideální podmínky k životu, takže se velmi intenzivně množí a podestýlku rozkládají a teplo, které při tom uvolňují, rozhodně není zanedbatelné. Musíte uznat, že v tomto případě další desinfekční zásah nejen že není nutný, ale je v přísné kontraindikaci, protože by v tu ránu bylo po mikroorganismech a hromadu by neměl kdo zahřívat. Čím je potom tato hromada větší, tím výše zmíněný děj probíhá intenzivněji a rychleji. Je samozřejmostí, že přes hromadu se zkrátka nepřehodí plachta a je to, to byste si představovala moc jednoduše, plachta musí překrývat celou hromadu a na okrajích musí být pečlivě utěsněná, jednak aby nedocházelo k úniku tepla a kontaminované podestýlky, jednak aby se zabránilo Vámi zmíněnému vniknutí hlodavců. I když hlodavci mají jistě rádi teplo, předpokládám, že teploty 70 - 80°C jsou přece jen poněkud vysoké a pravděpodobně je příliš přitahovat nebudou, nehledě na skutečnost, že součástí desinfekce chovných prostorů my měla vždy být také důsledná desinsekce a deratizace. Co se potom volně žijících ptáků týče, myslím, že mají zcela jiné starosti, než zkoumat, co je ukryté pod utěsněnou plachtou, ze které navíc sálá teplo. Jinak jak jsem již výše zmínil, plachta musí být samozřejmě dobře utěsněná, ať již kvůli teplu, kontaminovanému materiálu nebo nebezpečí vniknutí volně žijících zvířat. Rozhodně tedy nejde o pouhé navezení hnoje na hromadu a přehození plachtou, jak to prezentují v médiích. No a pokud jde o srážku s blbcem, naprosto s Vámi souhlasím, mluvíte mi z duše, bohužel v tomto případě se můžeme přesvědčit, že blbců se v naší společnosti najde stále dost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, i když Vám to může připadat jakkoliv nelogické, jedná se o ve veterinární praxi naprosto běžný způsob desinfekce podestýlky, tzv. biotermické zahřátí hnoje. V onom hnoji je totiž přítomna spousta mikroorganismů, kteří svou činností produkují teplo, a to je za normálních podmínek vyzařováno do prostředí. Když hromadu hnoje přikryjete igelitovou plachtou (schválně si to zkuste), do které se navíc celý den opírají sluneční paprsky, teplo vznikající činností mikroorganismů rozkládajících trus a podestýlku není odváděno, takže celá hromada se velmi rychle zahřeje na cca 70 - 80°C. Působením slunečních paprsků se tato teplota vcelku logicky ještě zvýší. To vše probíhá poměrně velmi rychle, v řádu několika hodin, nemůžeme si přeci dovolit při výskytu takto nebezpečné nákazy čekat týden. Mikroorganismy mají v použité podestýlce všechny ideální podmínky k životu, takže se velmi intenzivně množí a podestýlku rozkládají a teplo, které při tom uvolňují, rozhodně není zanedbatelné. Musíte uznat, že v tomto případě další desinfekční zásah nejen že není nutný, ale je v přísné kontraindikaci, protože by v tu ránu bylo po mikroorganismech a hromadu by neměl kdo zahřívat. Čím je potom tato hromada větší, tím výše zmíněný děj probíhá intenzivněji a rychleji. Je samozřejmostí, že přes hromadu se zkrátka nepřehodí plachta a je to, to byste si představovala moc jednoduše, plachta musí překrývat celou hromadu a na okrajích musí být pečlivě utěsněná, jednak aby nedocházelo k úniku tepla a kontaminované podestýlky, jednak aby se zabránilo Vámi zmíněnému vniknutí hlodavců. I když hlodavci mají jistě rádi teplo, předpokládám, že teploty 70 - 80°C jsou přece jen poněkud vysoké a pravděpodobně je příliš přitahovat nebudou, nehledě na skutečnost, že součástí desinfekce chovných prostorů my měla vždy být také důsledná desinsekce a deratizace. Co se potom volně žijících ptáků týče, myslím, že mají zcela jiné starosti, než zkoumat, co je ukryté pod utěsněnou plachtou, ze které navíc sálá teplo. Jinak jak jsem již výše zmínil, plachta musí být samozřejmě dobře utěsněná, ať již kvůli teplu, kontaminovanému materiálu nebo nebezpečí vniknutí volně žijících zvířat. Rozhodně tedy nejde o pouhé navezení hnoje na hromadu a přehození plachtou, jak to prezentují v médiích. No a pokud jde o srážku s blbcem, naprosto s Vámi souhlasím, mluvíte mi z duše, bohužel v tomto případě se můžeme přesvědčit, že blbců se v naší společnosti najde stále dost

Popsaný proces je známé kompostování, pro to není nutné žádné zakrytí plachtou, ta je tam asi fakt jako zábrana možné kontaminace. V tom případě zase nechápu, proč nebylo možné zkompostovat i tu slámu, stačilo by ji navlhčit a převrstvit, ono když hoří stoh, to je nějakého smradu na kolik dní, spíš týdnů...
I tak mám pořád pocit, že s největší razancí se přistupovalo k nejmenšímu riziku a opačně. Ale o tom už jste mluvil a opakoval byste se, že?
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Popsaný proces je známé kompostování, pro to není nutné žádné zakrytí plachtou, ta je tam asi fakt jako zábrana možné kontaminace. V tom případě zase nechápu, proč nebylo možné zkompostovat i tu slámu, stačilo by ji navlhčit a převrstvit, ono když hoří stoh, to je nějakého smradu na kolik dní, spíš týdnů...
I tak mám pořád pocit, že s největší razancí se přistupovalo k nejmenšímu riziku a opačně. Ale o tom už jste mluvil a opakoval byste se, že?
Jiřina

Nějak se ještě nenašel ten "pták", který kontaminoval stoh slámy. Zajímavé, u volně žijících žádný úhyn na ptačí chřipku.