Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.174.45
U samic jsou kůstky dále od sebe kdežto u samců jsou blíže nebo těsně u sebe?Jak správně rozpoznat samce od samice?Jak správně rozlišit vzdálenost?Díky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.210.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
U samic jsou kůstky dále od sebe kdežto u samců jsou blíže nebo těsně u sebe?Jak správně rozpoznat samce od samice?Jak správně rozlišit vzdálenost?Díky.
Dobrý den !! Tento způsob rozlišování se hodně používá u holubů. Pokud jste pravák, Uchopíte holuba do pravé ruky, do dlaně, zobákem k sobě. Běháky, neboli nožky, zafiksujete mezi ukazováček a prostředníček a levou rukou zase prostředníčkem projíždíte po hrudi po hrudní kosti směrem k ocasu, kdy ucítíte prodlouženou pánevní kost v tak zvanou vidlici. No a u jejího ukončení ucítíte mezeru, která bývá u holubic širší z důvodu snášení vajec.Aby jste poznal rozdily, je třeba si to vyzkoušet u jistého holuba, nebo holubice a poté zkusit porovnat. U papoušků by to mohlo být teoreticky to samé, ale z jejich manipulací to bude zřejmě obtížnější. Dovedu si to představit u ručně dokrmených jedinců, kteří si nechají ledacos líbit, ale u některých větších druhu to bude obtížnější. Leda je fiksovat v odchytové síťce a přes tuto nahmatat vidlici. Síťka by pak nesměla být z hrubšího materiálu. No a zase by to chtělo, u určitého druhu porovnat tyto rozdíly u jedinců, u kterých je známo jednoznačně pohlaví a porovnávat, zda lze poznat rozdíly. Reaguji na Váš dotaz právě proto, jelikož mám tyto zkušenosti s holuby, a zrovna v sobotu jsem to zkoušel porovnávat u dospívajících senegalců, ale k žádnému 100% rozhodnutí jsem nedošel. Chtělo by to chytit chovný pár a porovnat. Ale samozřejmě, že to se mi zrovna nechce, nahánět takové trotly jako jsou odchytoví senegalci, kteří jsou schopni si ve větší voliéře při odchytáváni ublížit. Takže asi nejjistější metóda bude, sáhnout do prtmonky a udělat DNA. VR.st.![]()
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.150.189
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den !! Tento způsob rozlišování se hodně používá u holubů. Pokud jste pravák, Uchopíte holuba do pravé ruky, do dlaně, zobákem k sobě. Běháky, neboli nožky, zafiksujete mezi ukazováček a prostředníček a levou rukou zase prostředníčkem projíždíte po hrudi po hrudní kosti směrem k ocasu, kdy ucítíte prodlouženou pánevní kost v tak zvanou vidlici. No a u jejího ukončení ucítíte mezeru, která bývá u holubic širší z důvodu snášení vajec.Aby jste poznal rozdily, je třeba si to vyzkoušet u jistého holuba, nebo holubice a poté zkusit porovnat. U papoušků by to mohlo být teoreticky to samé, ale z jejich manipulací to bude zřejmě obtížnější. Dovedu si to představit u ručně dokrmených jedinců, kteří si nechají ledacos líbit, ale u některých větších druhu to bude obtížnější. Leda je fiksovat v odchytové síťce a přes tuto nahmatat vidlici. Síťka by pak nesměla být z hrubšího materiálu. No a zase by to chtělo, u určitého druhu porovnat tyto rozdíly u jedinců, u kterých je známo jednoznačně pohlaví a porovnávat, zda lze poznat rozdíly. Reaguji na Váš dotaz právě proto, jelikož mám tyto zkušenosti s holuby, a zrovna v sobotu jsem to zkoušel porovnávat u dospívajících senegalců, ale k žádnému 100% rozhodnutí jsem nedošel. Chtělo by to chytit chovný pár a porovnat. Ale samozřejmě, že to se mi zrovna nechce, nahánět takové trotly jako jsou odchytoví senegalci, kteří jsou schopni si ve větší voliéře při odchytáváni ublížit. Takže asi nejjistější metóda bude, sáhnout do prtmonky a udělat DNA. VR.st.![]()
Podle mých zkušeností se dá použít pánevní test tak nanejvýš u menších druhů, jako např. agapornisové a pod. a to ještě také není u mladých ptáků nikdy 100%. Mladá samice, pokud ještě nenesla, nemá pánevní kůstky mnohdy natolik rozšířeny, aby to bylo hodnověrně poznat. Když se jí po snůšce rozšíří, tak to už potom zase není třeba zkoumat,že? Vím, že mnoho dlouholetých chovatelů se tohoto testu drží a tvrdí, že pohlaví takto rozeznají. Dle mého názoru je třeba mimo kůstek porovnávat i další aspekty, jako hlava, zobák, oči, chování ptáků apod. U některých druhů, např. rosely to lze, ale u velkých druhů je to pouze odhad a sázka do loterie. Takže, jak je psáno výše, dle mne řešením je DNA, případně endoskopie.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.150.189
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle mých zkušeností se dá použít pánevní test tak nanejvýš u menších druhů, jako např. agapornisové a pod. a to ještě také není u mladých ptáků nikdy 100%. Mladá samice, pokud ještě nenesla, nemá pánevní kůstky mnohdy natolik rozšířeny, aby to bylo hodnověrně poznat. Když se jí po snůšce rozšíří, tak to už potom zase není třeba zkoumat,že? Vím, že mnoho dlouholetých chovatelů se tohoto testu drží a tvrdí, že pohlaví takto rozeznají. Dle mého názoru je třeba mimo kůstek porovnávat i další aspekty, jako hlava, zobák, oči, chování ptáků apod. U některých druhů, např. rosely to lze, ale u velkých druhů je to pouze odhad a sázka do loterie. Takže, jak je psáno výše, dle mne řešením je DNA, případně endoskopie.
U zmiňovaných rosel jsem tím myslel, když opomeneme fakt zpěvu samce, budeme-li brát tedy pouze vizuální posouzení.